Mihama Academy je střední školou pro studenty, kteří z různých důvodů nemohou navštěvovat klasické vzdělávací instituce. V současnosti ji navštěvuje pouze pět dívek. Jejich poklidný život však naruší příchod Yuujiho Kazamiho. Yuuji, zaměstnaný jako "uklízeč odpadu v podsvětí", chce pouze obyčejný středoškolský život. Netrvá dlouho a zjišťuje, že normální život ho v Mihama Academy rozhodně nečeká.
Grisaia no Kajitsu je prvním dílem trilogie Grisaia. Pokračování vyšla pod názvy Grisaia no Meikyuu a Grisaia no Rakuen. Neoficiální anglický překlad lze stáhnout ze stránek TLWIki.
Solidor
Anglický překlad první části trilogie Grisaia byl, po Rewrite, mým nejsledovanějším projektem letošního roku. Nečekal jsem nic menšího, než po všech stránkách kvalitní vizuální novelu. Možná právě nenaplněná očekávání se podepsala na poměrně nízkém hodnocení.
Předně je GnK řemeslně kvalitní práce. Grafika, hlasy, délka (přes 40 hodin) i hudba kvalitativně převyšují většinu žánrové konkurence. Ovšem několik nepřehlédnutelných problémů ji strhává z předních pozic. Začnu hned tím největším, kterým je tempo. Chvílemi se celá hra plazí hlemýždí rychlostí, aby později nabrala rychlost japonských nejmodernějších vlaků. Výsledkem pak některé úseky působí jako zbytečná, nikam nesměřující, vata.
Další výtku si zaslouží i společná cesta, tedy nějakých prvních deset hodin hraní. Skládá se převážně z, mezi sebou, téměř nesouvisejících scén. Nelze jim upřít, překvapivě nepubertální, humor, jenže v závěru připomínají spíše nějaké epizody ze sitcomu, než ucelený příběh. Jednotlivé cesty (celkem pět) napsali čtyři různí scénáristé, takže o rozmanitost není nouze a věřím, že každý by si některou z nich oblíbil. Jednotlivě jsou ukončené, avšak obsahují několik nedořešených záležitostí, jejichž rozuzlení se jistě dočkáme v dalších dílech.
Největší předností hry je protagonista. Yuujiho teoretický pohled na obyčejný středoškolský život, převážně vyčtený z knih, se často mísí s jeho naučenými praktikami profesionálního zabijáka a vytváří mnoho výtečných momentů. Každý z monologů mu může většina hrdinů závidět a ostatní postavy nejsou svými reakcemi příliš pozadu.
I přes četné nedokonalosti nelze Grisaia no Kajitsu označit za špatnou záležitost. Na záda ji sráží hlavně nekonzistentní obsah a občasná zdlouhavost v některých pasážích. Další části série nicméně v budoucnu rád vyzkouším.
Předně je GnK řemeslně kvalitní práce. Grafika, hlasy, délka (přes 40 hodin) i hudba kvalitativně převyšují většinu žánrové konkurence. Ovšem několik nepřehlédnutelných problémů ji strhává z předních pozic. Začnu hned tím největším, kterým je tempo. Chvílemi se celá hra plazí hlemýždí rychlostí, aby později nabrala rychlost japonských nejmodernějších vlaků. Výsledkem pak některé úseky působí jako zbytečná, nikam nesměřující, vata.
Další výtku si zaslouží i společná cesta, tedy nějakých prvních deset hodin hraní. Skládá se převážně z, mezi sebou, téměř nesouvisejících scén. Nelze jim upřít, překvapivě nepubertální, humor, jenže v závěru připomínají spíše nějaké epizody ze sitcomu, než ucelený příběh. Jednotlivé cesty (celkem pět) napsali čtyři různí scénáristé, takže o rozmanitost není nouze a věřím, že každý by si některou z nich oblíbil. Jednotlivě jsou ukončené, avšak obsahují několik nedořešených záležitostí, jejichž rozuzlení se jistě dočkáme v dalších dílech.
Největší předností hry je protagonista. Yuujiho teoretický pohled na obyčejný středoškolský život, převážně vyčtený z knih, se často mísí s jeho naučenými praktikami profesionálního zabijáka a vytváří mnoho výtečných momentů. Každý z monologů mu může většina hrdinů závidět a ostatní postavy nejsou svými reakcemi příliš pozadu.
I přes četné nedokonalosti nelze Grisaia no Kajitsu označit za špatnou záležitost. Na záda ji sráží hlavně nekonzistentní obsah a občasná zdlouhavost v některých pasážích. Další části série nicméně v budoucnu rád vyzkouším.
Pro: technické zpracování, Yuuji, rozmanité cesty
Proti: nevyvážené tempo, nesourodá společná cesta