Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

< >

Půl kila mletýho

  • PC 35
Herní výzva 2020 - 10. Výzva naruby (Hardcore)
Přiznám se bez mučení, hru jsem si vybral z pouhopouhých dvou důvodů. Za prvé jsem měl sérii Horké léto (Žhavé léto) vždy velmi rád, a to včetně třetího dílu. Nemohl jsem si tedy nechat ujít "další díl" této série. Druhý důvod je zřejmý již z názvu hry. Proboha, kdo dokáže takhle nazvat hru? Pustil jsem se tedy do hraní a dostal jsem... no, co že jsem to vlastně dostal.

Už z intra je zde patrný všudypřítomný humor původní série, což je velmi výrazné plus. Škoda nezmínit také neskutečně povedený manuál u DVD verze hry, který patří mezi to nejzábavnější čtení, co jsem kdy ke hře dostal.
Začátek taky nepůsobí kdovíjak zle a zatím se hra jeví jako odlišný, ale poměrně zajímavý další díl skládačky s názvem Horké léto. Po úvodních minutách následuje první kontakt s vozidlem a tedy i cestováním, které ho si ještě hoooooooodně užijeme Nevím, zda to přijde jen mě, ale krom hrozného jizního modelu mi přišly úsměvné zvuky vozidla, které jakoby náhodou znějí naprosto přesně jako v první Mafii.

Z místa A se příběh přesunul do místa B. Co následovalo? Tady to vyčišti a tohle znič. Následuje cut-scéna, trocha humoru a jede se dál. Úkol: Dojeď z místa B do místa C. Tady to vyčišti a tohle znič. Následuje cut-scéna, trocha humoru. Další úkol: Dojeď z místa C do místa D... a tak to následuje donekonečna, i když.. to naštěstí ne. Pouze nějákých 4-5 hodin nudy.

Tohle je tedy vše? Kam se vytratilo napětí, ale i drobná originalita z předchozího dílu? Kam vlastně zmizel příběh? Jediné, co ve výsledku zůstalo, jsou postavy známé z dílu minulého, JEDEN automobil, který lze tedy drobně upravovat, pestrý (čti ironicky) arzenál skládající se z 5 zbraní, recyklovaný obsah a naprosto nudné a zbytečně zdlouhavé cesty mezi úkoly prázdnou pouští. Co tedy lze vyzdvihnout je již zmíněný humor a i když se mnou určitě ne každý bude souhlasit, poměrně zajímavě stylizovaná grafika.

Na závěr si ovšem neodpustím ještě rýpnutí do optimalizace hry. Hru jsem "bohužel" neměl tu čest hrát těsně po vydání a dostal jsem se k ní tedy až nyní, 10 let od vydání. Upřímně by mě ale zajímalo, zda v době, kdy tato "hra" spatřila světlo světa, náhodou také nedocházelo k velmi VELMI častým pádům, a to v tu nejméně vhodnou dobu (většinou tak těsně před uložením, které probíhá jen a pouze v určitých checkpointech). Po přechodu z DVD verze na Steam verzi jsem očekával alespoň mírné zlepší, ovšem ani toho jsem se nedočkal.

Komu lze s čistým svědomím tento nejspíš závěrečný díl série doporučit? Jen opravdu skalním fandům, kteří ani po letech nedají na Majera dopustit. Ostatní, nekažte si život a "dílu" se vyhněte obloukem.

Hodnocení: 35%

Pro: Název, manuál, humor, grafika

Proti: Stereotyp, zdlouhavé cesty autem, repetetivní boj, příběh

+20

Duke Nukem Forever: The Doctor Who Cloned Me

  • PC 65
Herní výzva 2020 - 5. Moje jméno je... (Hardcore)
Největší zklamání roku 2011, ne-li celého desetiletí. Hra, na které se dělalo přes 10 let a dopadla "katastrofálně". Takhle pohlížela na původní hru naprostá většina hráčů. Co tedy očekávat od placeného DLC a proč proboha vůbec taková hra DLC má?

Ačkoliv to původě tvůrci tak učitě nezamýšleli, já to trošku chápu jako takovou menší rozlučku s Duke Nukem ze svého dětství (doufejme prozatím). Zda-li je to důstojné rozloučení je na pováženou, jelikož koho naprosto nezaujala původní hra, nemůže zaujmout ani DLC na ní přímo navazující. Duke opět celebritou -> únos Dr. Protnem, který hodlá zpustošit celou Zemi (i s Měsícem) -> pomsta -> záchrana světa -> HAPPY END!

Příběh nepřekvapí a další dvě zbraně přidané k původnímu arzenálu už vůbec ne. Herní doba nepřevýší pár hodin a co se týče hratelnosti, jsme na stejné úrovni jako s původní hrou. Co tedy v tomto DLC stojí alespoň trošku za zmínku? Určitě humor. Ovšem překvapivě ne z Dukovo úst , ale z úst policejního kolegy, se kterým se Duke seznámí přibližně v polovině DLC. Zkrátka, někdy se člověk skutečně zasměje... Ačkoliv se jedná o stejně perverzní špetku humoru jako v původní hře, fanoušky si určitě najde. Dále potěší poměrně vysoká interaktivita s okolím. Zajimavá nová prostředí, především tedy poslední mise. A také mise v podobě infiltrace Duka do základy klonovaných Duke. Zní to divně? Také, že je. Ale zároveň poměrně vtipné a překvapivě i zábavné. Obtížnost DLC zůstala přibližně na stejné úrovni a stále tak inteligence AI na úrovni houpajícího koně (PS: promiň koníčku).

Jak tedy DLC finálně zhodnitit? V dnešní době, kdy DLC vyjde opravdu "na pár korun" je to povinnost pro hráče, kteří kdysi byli alespoň trošku fanoušky Duke Nukema. Pro všechny ostatní pouhé DLC trošku protahující už tak všemi opovrhovanou hrou.

Hodnocení: 65%

Pro: Humor, rozmanitost některých misí, (doufejme prozatimní) rozlučka s Duke Nukem

Proti: AI nepřátel, příběh, krátká herní doba

+10

Ni.Bi.Ru: Posel bohů

  • PC 55
Herní výzva 2020 - 9. Základní kameny (Hardcore)
Než začnu psát samotnou recenzi, musím se vám k něčemu ohledně téhle adventury přiznat. Za prvé, jakožto adventura s českým dabingem, mám od hry velmi vysoké očekávání, natož pak od tvůrců legendárního Posla smrti. Za druhé, jsem originální titul Posel Bohů nehrál, setkal jsem se tedy s tímto příběhem poprvé. Tudíž nemám potřebný podklad k porovnání, co se zlepšilo a co ne.

S okamžitou platností můžu říci, že co se týče českého dabingu, očekávání bylo oprávněné. Zkrátka a dobře na dané téma se ztvárnění jednotlivých hlasů skutečně perfektně hodí a nenarazil jsem takřka na žádný problém. Pro někoho, kdo měl nedávno zkušenost s Memento Mori a jeho (někdy až doslova strojovým) dabingem. Je to jako pohlazení. Zápletka se tváří již od počátku velmi poutavě a poměrně dospěle , dokonce po nalezení Barbořina těla ve vaně je patrné, že si své místo zde našlo i "tajemno". Potěší také zajímavé a často i známé lokace. Hádanky jako takové jsou poměrně jednoduché a tudíž minimálně první půle (spíše dvě třetiny) hry přijemně odsýpá. Pokud je tedy hráč ochoten přežít některou z komických sekvencí alá: "Hej vy tam, pojděte sem na chvíli" po čem následuje uvěznění, ze kterého by se dostal asi i největší trouba. Jelikož mu věznitel tak ochotně přenechá k možnému útěku nůž.

Vše jde jako po másle. Dokud se ovšem nedostaneme do závěrečné třetiny hry (=Mexiko). Najednou se tajemno ze hry naprosto vytrácí a následují spíše archeologické práce , které ovšem nekončí jinak, než kdyby jej psal sám Stephan King. MIMOZEMŠTANI!. Místo logických hádanek střídá čím dál tím narůstající počet miniher, z nichž některé skutečně vyžadují obrovskou dávku soustředění, štěstí a i tak je nutné počítat s tím, že se pěkných pár hodin z místa vůbec nemusíte pohnout. Ten kdo vymyslel minihru kuliček, mě již málem měl na svědomí. Bohužel, ani to co následuje příliš nepotěší. To má být jako konec? Co jsem vlastně tím "objevem" dokázal? Že žijí mimozemšťani, o kterých nesmím někomu říct? Opravdu super, na to že to stálo tolik životů. Příběh se bohužel začína odvracet zcela jiným směrem a právě zde na vás může dýchnout pocit naprosto promarněného potenciálu.

Zkrátka a dobře opět se jedná o poctivou českou adventuru, která potěší především místní hráče a to ať z důvodu již zmíněného dabingu, známých lokací nebo už jen tím, že se jedná o další kvalitní point & click titul. Ovšem pokud od hry čekáte adventuru s napínavým příběhem až dokonce, u které necháte pár poklidných večerů. Sáhněte raději po jiném titulu. A i když vím, že spoustu hráčů mi danou radu bude vyčítat. Zvolte raději Alter Ego, které má minimálně mnohem dusnější a přitažlivější hororvou atmosféru, na kterou jsme my, z generace Posla smrti, zvyklí.

Hodnocení: 55%

Pro: Český dabing, známé lokace, úvod hry

Proti: Nevyvážená obtížnost miniher, vytrácí se tajemno, příběh nesplňující očekávání, závěrečná část hry

+13 +15 −2

Lara Croft GO

  • PC 75
Herní výzva 2020 - 6. Ještě jeden tah... (Hardcore)
Na úvod bych chtěl poznamenat, že se jedná o můj první kontakt se sérií "GO" od Square Enix, který jsem započal hned tématem mě nejoblíbenějším z dané nabídky. Tedy Larou Croft. Abych se přiznal, velké ambice jsem od hry neměl. "Kostičkovaná" grafika s Larou na tahy... co by člověk mohl také čekat, když byl vždy zvyklý spíše na rychlé reakce a postřehy ze série Tomb Raider. Výsledek? Poměrně překvapil.

Co je nezbytné vychválit je hned první, co ze hry uvidíte. Tedy stylizované menu, které jsem si ještě za pomocí borců z Lokalizace.net vylepšil o možnou, avšak u tohoto typu her ne zrovna nezbytně nutnou, českou lokalizaci. Vše je na první pohled přehledně uspořádané a vizuálně opravdu nádherné.

Pustil jsem se tedy hned do prvního otevřeného "příběhu" a započal seznamování se hrou. První úkoly člověk zvládl hravě a očekával tedy, co bude dál s pečlivým vyhledáváním "collectibles" na každé obrazovce. Co mi na hře trvalo, jakožto odvěkému FPS hráči asi nejdéle, je zvyknout si, že hra "zkrátka nikam neuteče", aneb dokud se nehnu já, tak ani nepřátelé, kameny, dokonce ani časové spínače. Z ničeho nic, čas strávený u hry se přehoupl z minut na hodiny (bohužel asi jen tak na 2) a já zjistil, že jsem dorazil na konec původní hry. Dál v cestě mi stojí už jen dva další samostatné příběhy. Do teď jsme se nijak extra nezapotil a hra i přes několik opaků všemožných kombinací příjemně utíkala.

Při spuštění prvního přídavného balíku, jsem ale tvrdě narazil. Z původních 5-10 minut, co mi trval level v původní hře, jsem v jednom levelu trávil i hodiny. Dokonce jsem se, ačkoliv velmi nerad, opovážil využít nabízenou nápovědu, která je skvěle vymyšlená a dokonce jsem nenašel jediný náznak toho, že by hra využití nápovědy jakkoliv penalizovalala (samozřejmě kromě vlastního svědomí!). S druhým přídavným balíčkem jsme více méně na stejné úrovni, s tím rozdílem, že ten je o mnoho nápaditější, zkuste si místo jedné Lary starat hned o dvě!, pestřejší a zábavnější.

Po překonání těchto dvou lokací jsem dorazil až na úplný závěr hry, a to včetně všech sběratelských předmětů v inventáři a achievementů na Steamu. Sběratelské předměty mi zajistily odemknutí několika různých obleků pro Laru, se kterou mohu projít jednotlivé lokality znovu. Pustím se do toho? No... možná za pár měsíců (čti let). Ačkoliv nebudu o Lara Croft GO mluvit jako o nejlepší hře všech dob, jedna věc se jí podařila. Vím, že vyhýbat se podobným titulům (Hitman GO, Deus EX GO, dívám se na vás!), by se mohlo šeredně nevyplatit a výsledkem by bylo zbytečné ochuzení o zajímavý přístup k již legendárním sériím z úplně jiného (logického) pohledu, kde ne každý pohyb může znamenat smrt, ale naopak pouze ten jeden pohyb smrt neznamená a ty ostatní ano.

Hodnocení: 75%

Pro: Menu, zpracování hry, nápadité hádanky, promyšlenost tahů, sběratelské předměty

Proti: Poměrně krátké, velmi nevyvážená obtížnost, nulový příběh

+11

High School Musical 3: Senior Year DANCE!

  • PC 45
Herní výzva 2020 - 3. ♫♫♫ (Hardcore)
Abych se hned z úvodu přiznal, hru jsem nainstaloval a odehrál čistě z důvodu výzvy. Zkrátka a dobře, jelikož jsem proti filmové sáze nikdy nic neměl a některé songy byly poněkud ,,chytlavé.. rozhodl jsem se zkusit své štěstí zde. A výsledek?
Co si budeme povídat, zkrátka to, co se dá očekávat. V této hře nás nečeká žádný příběh, ale čisté tancování v podobě klikání, případně mačkání kláves v určité načasování. Je to originální? Nikoliv. Je to... zábavné? Ano, ale i ne.
Pokud patříte mezi stejnou skupinu jako já, tedy jak jsem zmínil, některé songy máte i rádi, minimálně hodinku dvě se zabavíte. Hra je rozdělena na tři obtížnosti pojemenované Prvák, Druhá, Třeťák. Ovšem nenechte se tedy mylně zmást tak jako já, že v každé z těchto tří kategorií vás čekají tance na písně z postupně jdoucích filmů. Zkrátka v každé již zmíněné obtížnosti si odbudete všech 31 písní, pouze s těžšími gesty a složitějším načasováním (Ano, těch písní je opravdu 31!).
Postupně se odemykající písně jsou zpočátku poměrně zajímavé a ačkoliv grafika hry je místy naprosto otřesná, je zajímavé sledovat, jak si s daným tancem autoři poradili. Nyní se ale dostáváme k problémům. Stejné scenérie vás totiž čekají i na druhou potažmo třetí obtížnost. Ano, hra sice nabízí různý výběr postav k tanci z hlavních postav filmové ságy, ale to opravdu příliš nevylepší pohled na to, že scéna je stále naprosto stejná. Navíc v písni je samozřejmě zachován originální hlas původní postavy. Při tanci Taylor zní hlas Taylor, při tanci Zeeka zní Troy...
Grafická podoba hry se tedy nepovedla už vůbec, někdy jste rádi, že danou postavu poznáte a když už, je vám ji vlastně ve výsledku líto, jakže jí to autoři ,,zprasili,,.
Hra je plná různého odemykatelného obsahu alá oblečení, samolepky v ročence a další. To ovšem stále nenahradí poměrně výraznou ,,prázdnotu,, hry, která na hráče volá z každé strany.
Ve výsledku mohu hru s klidným svědomím doporučit pouze skalním fanouškům série, jinak dejte od hry ruce pryč a jděte hrát raději něco, co se alespoň trošku podobá hudební hře.

Hodnocení: 45%

Pro: Možná záměná hl. postav k tanci, odemykatelný obsah, všechny známé písně filmové trilogie

Proti: Grafické zpracování, repetetivní hratelnost, zpracování postav, zavádějící názvy obtížností

+11

Memento Mori

  • PC 75
Herní výzva 2020 - 2. Heuréka! (Hardcore)
Ačkoliv mám velmi rád adventury s touto ,,mystickou,, atmosférou podobné Poslu Smrti, k Memento Mori jsem se opravdu dlouho přemlouval a to především proto, že jsem věděl, že hra má spoustu možných konců a já zkrátku musím vše zakončit co nejlépe. "Jak proboha změním osud postavy v adventuře?", říkal jsem si.
Nejprve bych začal kladnou stránkou věcí a to příběhem. Ačkoliv z doslechu vím, že spoustu lidí příběh nezaujal, mě naopak naprosto dostal. Především naprostý zvrat na konci hry. Rozmanitost míst, postav a také velmi vysoká interaktivita se světem. Vytáčení čísla na telefonu, email a jiné působí velmi uvěřitelně. Stejně tak již zmíněné vícero konců se zkrátka odvíjí logicky od toho, co by člověk v dané situaci skutečně měl udělat. Zajistil jsi si žebřík proti pádu, nebo dlažební kostkou zajistil vchod do skryté místnosti? Super... Neudělal jsi to? No... Memento Mori (Pamatuj na smrt).
Nyní bych něco řekl k tomu, co někoho potěší a někoho zase zklame a to je hratenost. Pokud máte problémy s hraním adventur a to opravdu i pokud máte problém dohrát díly ze série Polda, tady budete jako doma. Lehčích adventur je opravdu poskrovnu a ostřílení hráči, kteří za sebou mají advenutry jako je již zmíněný Posel smrti se zde budou spíše nudit, jelikož co se týče obtížnosti logických hádanek jsme na úrovni jednoduššího RPG. O to lehčí hra je, že vždy máte jistotu, že rozuzlení záhady je skryto maximálně na 3-4 lokacích, kde prostředí k interaktivitě vyloženě nabádá. Ovšem jak řikám, pro někoho klad, pro někoho zápor.
Na závěr to nejhorší. Technický stav hry a dabing. Ačkoliv hru hraji takřka 12 let po vydání na Steamu, samozřejmě očekávám sem tam nějáký problém, ale tohle? Několikrát za hru bylo nutné hru kompletně přepnout z českého jazyka a danou část dohrát v jiném jazyce nebo se člověk pokaždé setkal s pádem hry. Hodnocení českého danignu je snad zcela zbytečné, zkrátka hra působí, jak kdyby ji dabovalo 5 lidí během nudného odpoledne v karanténě. To, že pomalu pětina hry vůbec nadabována není a je čtena pouze strojově, je kapitola sama pro sebe.
Zkrátka a dobře se jedná o poměrně zajímavou a originální adventuru, kterou bohužel sráží její technický stav a dabing. Jinak se jedná takřka o povinnost pro každého adventuristu.

Hodnocení: 75%

Pro: Originální příběh, interaktivita prostředí, různorodé oblasti

Proti: Technický stav, dabing, někdy až příliš lehké

+17

Polda 5

  • PC 60
  • iOS 60
Herní výzva 2020 - 7. Neseď doma (Hardcore)
Jak začít objektivně recenzi hry z domácího prostředí se skvělým českým dabingem? To zkrátka nejde. Jelikož právě v tom se skrývá největší pozitivum celé série Polda a tohoto dílu obzvlášť. Moc, co jiného totiž nenabízí. Skvělý dabing Luďka Soboty alá Pankráce, je zkrátka něco, co domácímu hráči vykouzlí úsměv na tváři, ať už je všechno ostatní naprosto dokonalé nebo nestojí za nic. Jaký je tedy vlastně Polda po páté?
Nejprve je třeba určitě poznamenat, s jakým odstupem času, hru recenzuji (14 let) a za druhé, se jedná o především o recenzi iOS verze (která se ovšem krom jiného způsobu ovládání a implementace návodu přímo ve hře moc neliší).
Hned po začátku hry na nás "vybafne" překvapivě zajímavě stylizovaná grafika celé hry, která působí až značně komixově (přiznám se, ihned jsem si vybavil zážitek s prvním dílem Borderlands). Čtvrtý díl se s námi rozloučil prozatím posledním setkáním s profesorem Santusovem a jeho strojem času, tedy už tehdy se ze hry o detektivním vyšetřování prvních dílů pomalu stalo sci-fi. Což je tedy prvek, které nemohu říci, že vnímám příliš pozitivně. Čekali jste tedy návrat "do reality"? Čekali jste marně. Tentokrát jsme opět dostali díl propasovaný skrz na skrz sci-fi prvky. Dokonce se vrací i cestování v čase, které nás provede Trojou, první světovou válkou nebo Egyptem.
Nelze hře upřít snahu o originalitu a především velmi vtipnou pointu (ačkoliv sexiální narážky v tomto díle mohou někomu připadat až přehnané). Narozdíl od minulých dílů se takřka úplně vypustilo od různých miniher typu puzzle, prší a nahradilo je o to více logických hádanek, které ovšem ne vždy dávají zcela smysl. Příběh příliš nepřekvapí a v určitých částech hra působí až dojmem "vaření z vody".
Co nám tedy vlastně ze hry zbylo? Skvěle nadabované postavy, povětšinou humorné prvky a velmi rozdílné prostředí jednotlivých lokalit v zajímamém grafickém kabátku.
Shrneme-li všechna pro a proti vyjde nám jednoduchá rovnice, že se nejspíš bohužel stále jedná o nejslabší díl celé (dnes již 6-ti dílné!) série. Možná právě to byl také důvod, proč se detektiv Pankrác na následujících několik let z našeho života vytratil. Pro věrného českého pařana je zkrátka stejně Polda 5 pomalu srdeční záležitostí, jelikož Polda je zde s námi spoustu let, pro ostatní ale nemohu hru s klidným svědomím doporučit.

Hodnocení: 60%

Pro: Dabing, humor, příjemná komixová grafika, různorodé lokace

Proti: Občasná nelogičnost hádanek, příběh, z policejního detektiva sci-fi hrdinou

+16

Far Cry 5

  • PC 80
Herní výzva 2020 - 1. Parťák (Hardcore)
Far Cry. Když se název této známé FPS série jen vysloví, každý hráč ví, co si představit. Ohromný naprosto otevřený svět, hromadu všemožných zbraní a hlavně pamětihodný záporák. Tak se tomu traduje již od druhého dílu Far Cry 2 z roku 2008... (Ano skutečně je druhý díl starý již 12 let!) Ovšem u pátého dílu není hodnocení tak lehké, jak se může zdát. Co je vlastně jinak?

Na jednu stranu zde stále hráči celé série budou jako doma, toho není třeba se bát. Ihned jak se chopíte ovládání hlavní postavy, víte co dělat. Zkrátka.. objevovat, ničit a znovu objevovat. První věc, které si ale každý všimne je patrná již na začátku. Tentokrát nehrajeme za předpřipravenou postavu, ale můžeme si vytvořit avatara dne svých představ. Zda-li je to krok správných krokem, těžko říci. Na jednu stranu je svoboda volby věc hezká, na druhou stranu veškerý ,,dosavadní příběh,, postavy si musíte vymyslet sami, co je horší věc. Postava nemluví?!? Kdo si vzpomněl na Metro Exodus získává zlatého bludišťáka... Naštěstí to zde nedělá až takovou paseku, jak by se mohlo zdát. Následně se tedy vydáváme do samotného světa, kde si všimneme hned další změny. Tentokrát se nenacházíme v Africe, na zapomenutém ostrově nebo někde poblíž Himalájí, ale v poměrně dobře známé Americe, přesněji řečeno Montaně. Zpracování Montany samotné je opět něco neskutečného a naprosto uvěřitelného, že i člověk, který tuto část "zelené" ameriky nenavštívil, se zde bude cítit, jako by ji znal od nepaměti. Grafické zpracování nekonečných lesů, vysokých hor je opravdu něco, na čem vývojáři strávili velkou spoustu času. Fajn, co je ale dalšího tak moc rozdílného? Co třeba možnost Co-Op. Tentokrát se nemusíte po celém širém herním světe promenádovat sami, stačí si pozvat kamaráda a vyblbnout se společně na jedné herní mapě. Zní to dobře? Také, že je. Přeci jen je překonávání obrany kempu o něco zábavnější, když jeden bojuje u vstupní brány, zatímco druhý jej z dálky kryje odstřelovací puškou, než si celý útok odbýt sám. Skutečně je tedy možné takřka celou hru projít ve dvojici, což rozhodně osobně doporučuji. Samozřejmě je zde také cesta, jít sám, ale to byste se zbytečně ochudili o spoustu zábavy. Příběh je zde poměrně zajímavý, ačkoliv ne zrovna originální. Záporák, aka Joseph Seed a jeho spousta kumpánů, působí v sérii poměrně tradičním dojmem alá na jednu stranu s ním dokonce i soucítíte, na druhou se těšíte až bude viset , ale co když ne?
Co tedy hře ve výsledku opravdu vytknout? Ano, je tomu tak jako takřka u každého dílu. Výrazná repetetivnost úkolů. Tohle znič, vystřílej, zachraň, odvez a opakuj donekonečna. Nejčastější problém nových her se vyskytuje bohužel i zde.
Nejedná se o hru pro každého a pokud máte s kamarádem jen pár chvilek volného času, raději zvolte něco s lepším příběhem, co třeba A Way Out?. Ale když hledáte hru, na zpříjemnění zimních večerů, kde strávíte klidně i desítky hodin, plus minimálně první DLC také stojí za to, určitě neuděláte krok špatným směrem s pátým dílem série Far Cry. Stejně tak jako vývojáři neudělali chybu s volbou prostředí zalesněné americké Montany.

Hodnocení: 80%

Pro: Grafické zpracování, otevřenost světa, záporné postavy, možnost Co-Op

Proti: Repetetivní hratelnost

+14

Metro Exodus

  • PC 85
Herní výzva 2020 - 4. Reálná virtualita (Hardcore)
Krok směrem ven z hlubin metra sérii v mnohém prospěl, avšak také na světlo světa vynesl neduhy, které v tunelech metra nebyly tak patrné.
Začneme tedy tím, co se povedlo. Jakmile zamíříme z Moskvy ven a poprvé se rozhlédneme po dalekých krajinách mrazivé oblasti Volhy zůstaneme s úžasem poměrně dlouho stát a jen se rozhlížet. Samozřejmě mluvím o grafickém zpracování krajiny, která ani nyní, rok po vydání, takřka nemá konkurenci. Bohatá krajina plná míst, která lze objevovat a která prodlouží herní dobu o několik možná až desítek hodin. Otevřený svět je v sérii něco naprosto nového a vývojáři se nebáli nápadu chopit a vytřískat z něj maximum. Další věc, kterou je určitě třeba vyzdvihnout je charakter takřka všech postav, aneb když v některé z lokací ztratíte některého ze spolucestujících, ihned v následující scéně poznáte, že ve vlaku někdo chybí, zkrátka na každým vám ve hře najednou záleží a co si budeme povídat, v FPS titulu je to poměrně nevídaná věc. Potěší také velmi široká nabídka zbraní se spoustou modifikací, které je ovšem nutné nejprve najít popřípadě ukořistit ze zbraní nepřátel. Aby ale vývojáři uplně nepozapomněli také na hráče, kteří si přeci jen více užívají temnotu a atmosféru tunelů, která je v celé sérii až neuvěřitelná, v mnoha místech nám stejně dopřejí hromadu klaustrofobických pocitů, dokonce včetně zcela nového komplexu metra. Touto atmosférou dokáží opět vytvořit pocit nejistoty, co za dalšími dvěřmi čeká a věřte, že až vám přes obrazovku poprvé proběhna skupinka pavouků alá nový hororový prvek, utvrdíte se, že skutečně hrajete hororovou hru (ačkoliv bych jakožto arachnofobik dotyčného vývojáře s radostí za tento nápad udeřil něčím tvrdým do hlavy!!).

Nyní už ovšem něco k tomu, co hru kazí. Jak jsem již zmínil, většina neduhů hry je vidět také právě především v otevřeném světě. Hned na začátku bych zmínil největší problém v celé sérii, který je v tomto díle dvakrát podtržen. Tím je absolutní nemluvnost hlavního hrdiny. Dobrá, z mnoha her jsme zvyklí, že hrdina je ticho, ale tady už to překračuje všechny meze. Koho proboha napadlo vložit do hry, kde hlavní postava zkrátka nepromluví, texty vedlejších postav, které na něho do vysílačky pokřikují: "Jsi vpořádku?", "Kde jsi, ozvi se, neslyším tě!". Skutečně si tohle autoři nemohli odpustit? Nebo se snad jedná o výsměch ze strany autorů? Další velký problém je samotný pohyb nedejbože jízda vozidlem. To, co v tunelech není vidět, objeví se hned při prvním šplháním nebo běhu z kopce. Zkrátka, postava neběží, ale spíše sama zběsile skáče. Nebyl by to až takový problém, kdyby ovšem už pád skoro z minimální výšky neznamenal smrt nebo alespoň vážně zranění. Další prvek, který kazí celý dojem je ten, že ačkoliv máme k dispozici celou kupu zbraní, je od nás vyžadován takřka pacifistický přístup. Když před sebou máme celou tlupu ozbrojených cápků a parťák vedle řekne: "Snaž se je nezranit!", ukápne nám skoro slza. Skutečně musím mít tolik zbraní, které využiji takřka jen v boji s netvory? Nejhorší, co ovšem z této situace vznikne je to, že ve výsledku opravdu nestřílíme po žádném člověku, protože co kdyby to byl vlastně ozbrojený nevinný chudák, který na nás při první příležitosti vytáhne samopal? Samozřejmě je možné, každou situaci řešit násilím, ale tím ztrácíme šanci na dobře známý dobrý ze dvou možných konců, které celou sérii provázejí.

Když člověk srovná základy pro a proti, stále získá nesmírnou zábavu, která jej skutečně může zabavit na několik desítek hodin, pokud k tomu ještě připočte již 2 vydaná DLC, může si připočítat ještě několik dalších. Každý, kdo sérii alespoň na chvilku přičichl, by měl dát Metro Exodus určitě šanci. Musí ovšem počítat s tím, že někdy je tato neskutečně propracovaná pouť skrze celý kontinent frustrující a nevypočitatelná, jako Rusko samotné.

Hodnocení: 85%

Pro: Atmosféra, grafické zpracování, rozmanitost hratelnosti, příběh, charakter postav

Proti: Němý hlavní hrdina, kostrbatý pohyb

+16