Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Sims 4

69
85 hodnocení Platformy
Žánr:
strategie > sociální strategie *
simulátor > nezařazeno
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
02.09.2014 PC
14.11.2017 PS4XOne
Vývojáři:
Maxis, The Sims Studio (sekundární)
Oficiální stránky:
http://www.thesims.com/the-sims-4
V pořadí již čtvrté pokračování populární série The Sims, ve kterém hráč opět ovládá Simíky a řeší jejich činnosti a vzájemné vztahy. Stejně jako ve zbytku série, i zde hra nemá definovaný cíl ani konec. Čtvrtý díl v podstatě zahrnuje stejný koncept a rozhraní jako předchozí část, nicméně tvorba Simíka je komplexnější a univerzálnější (například byla přidána vlastnost nastavení stylu chůze či přednastavení stylu oděvů, který mu vyhovuje nejlépe). Nyní Simíci mohou dělat i více činností najednou. Dovednosti a sociální chování ovlivňují emoce a osobnost, navíc pokud je Simík mistrem v určité dovednosti, může tuto vlastnost mentorovat jiným vrstevníkům.

Nepatrné změny se projevily i u režimu stavby, která zahrnuje vytvoření předem navržených pokojů nebo hromadné umístění oken u všech venkovních stěn. Pokoje nebo rovnou celé domy je nyní možné přemístit z jednoho místa na jiné vybrané místo. Jako výchozí sousedství vývojáři tentokrát zvolili Willow Creek.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 45
Od následujícího textu nečekejte žádný odborný, zasvěcený, euforicky nadšený či naopak kriticky shazující komentář. The Sims 4 jsem si zahrál jakožto sedmou položku Herní výzvy 2016 - hra z mého nejméně oblíbeného herního žánru. Říkal jsem si, že bude směšovat kapku strategie, RPG i simulace, tudíž půjde o mixturu žánrů, kterým se příliš nevěnuji, a danému bodu bude dokonale vyhovovat.

Mé dojmy z hraní jsou ovšem poměrně tristní, a tak své zážitky budu tlumočit formou herního deníčku. Pokud nemáte rádi dlouhé komentáře a s mým zápasem se simíky se nechcete zaobírat, čtěte přímo dál a rozhodně neklikejte na Spoiler alert.

The Sims 4 - Týden z pekla

Den 1.
Počátek. Nečekaný update Originu a čekání na instalaci updatů hry - hra už leží na disku netknutá poměrně dlouho. Volba nové domácnosti, nehodlám pokračovat v započaté práci, kterou kdysi synek zahájil. Leebigh Doomer, moje nová identita. Od casual hry očekávám podrobný tutorial se sáhodlouhými instrukcemi, ovšem Sims překvapují a nabízejí pouze okénka s tipy. Vytvářím si postavu - ramenatého týpka s vizuálem mariňáka z Doomu, oděného v upnuté tričko a džíny. Bohaté možnosti nastavení a překvapivé možnosti volby vzhledu avatara včetně konfigurace muskulatury, typů chůze či nastavení pivního pupku nebo ňader jako Dolly Buster. Dokonce se v nabídce nacházejí přednastavené vzhledy postav ze Star Wars. Bohužel mariňáka z Doomu nenacházím, a tak zkouším jiné typy pokrývek hlavy.

Pouštím se do hry. WTF? Můj avatar se objevuje v herním světě s Boba Fettovým plembákem na hlavě. Aha, musím si vytvořit několik profilů ošacení pro různé příležitosti. No dobře, ale kde se to dá změnit? Grrr. Tož pojďme zatím budovat naši základnu. Opět nespočet voleb pro bytové architekty, ve kterých se ztrácím. Nakupuji v herní galerii a získávám pěkný patrový domek, leč po nákupu s pouhými zbylými 700 simoleony v kapse. Perspektiva zaměstnání jako pomocný umývač nádobí mi dává naději, že své jmění získám brzy zpět.

Vyrážím do ulic. Volím jogging, moje postava chaoticky pobíhá ulicemi. Vidím pěkně stavěnou šťabajznu, leč místo konverzace moje postava pokračuje v běhu. Po pár kliknutích se můj doomer uklidňuje ze sportovního nadšení a dávám se do hovoru, přičemž směřuji konverzaci ke vzájemnému sblížení. Proč ta dáma odchází v průběhu konverzace? Sims neučí základům elementární slušnosti? Vracím se domů. Prohledávání ledničky, poněvadž můj mariňák trpí hladem. Proč své jídlo nese do obýváku? Krátké zdřímnutí a volám opět své favoritce.

Promptně přichází a po plkání a komplimentech vyrážíme cestovat. V neznámé lokaci nacházíme v parku prázdný gril a po zakoupení burgerů odněkud ze vzduchoprázdna připravujeme jídlo. Dáváme se do hovoru s náhodným posedávajícím párem. V tu chvíli volá práce a můj avatar nekontrolovaně odbíhá. A to jsem si chtěl zrovna dát áčko a první směnu vynechat, no co už. Nově získaní přátelé se promptně nakvartýrovali ke mně do domu. Klikám na ně, v domnění že bude následovat nějaká interakce, ale nic se neděje. Zjišťuji alespoň, že zadané příkazy se dají postupně řetězit. Zřejmě je můj simík bude vykonávat po návratu z rachoty. Kašleme na to. Seance ukončena likvidací islámských teroristů v IS Defense.

Den 2.
Reset, nová tvorba postavy včetně sekundárních typů oděvů. Editace probíhá tentokrát zcela hladce. Tentokrát volím nick Doomer Leebigh. Redneck v kostkované flanelové košili a bříško jako připomenutí mého reálného výzoru. Kulinářské zaměření předchozího avatara házím za hlavu a vybírám si kariéru spisovatelskou. Tvorba nového domu od podlahy. Opakované experimenty a poznání, že jako bytový návrhář bych žil o chlebu a vodě. Rezignuji na předpřipravené místnosti, nemůžu je jaksi skloubit dohromady, aby tvořily jednotnou domácnost. Nakonec stavím holý domek na zelené louce, postupně jej osazuji potřebným nábytkem a doplňky a příčky a zdi tvořím ex post. Nově vybudované stavení nakonec vypadá docela pěkně. A dokonce bazén rozměrů asi 1x1 metr se vešel.

WTF? Proč v herním světě můj baráček nemá střechu? Snaha vyjít domu a provést kontrolní obchůzku kolem nového domku končí zjištěním, že nemám předtím jistě vytvořené vstupní dveře. Tak opět jejich nákup a jsem naštěstí venku. Achievement - odehraných 5 hodin. Ta hra je totální žrout času. A to jsem ještě pořádně nezačal. Marné pokusy s konfigurací osazení střechy. Shit.

Konec, následuje kombinace sedmihvězdičkové Metaxy a filmu Psycho. Proč Sims 4 nemají kampaň ? Nebo alespoň nějaké úkoly, aby byl hráč pozitivně motivován?

Den 3.
Orientuji se poněkud více. Cíl dne - plnění eventu Den mrtvých - což jest sbírání lebek od kolemjdoucích, čímž se mi ve finále má odemknout schopnost mluvení s mrtvými. Nejdříve ale musím zavolat nějaké Jasmine. Takže obcházím okolí svého budoáru a prudím kolemjdoucí žádostmi o lebky. Ne každý ji dává okamžitě, takže je musím ukecávat přátelskou konverzací. Zatím sebrány čtyři z devíti. Při bloumání okolím nacházím své sídlo z předchozího dne. Že bych hodil řeč s kolegou Leebighem? Leč ouha - nemůžu do domu vejít, natož se přiblížit - brání mi neviditelná hranice. Bláhově jsem si myslel, že svět The Sims 4 je neomezen.

Vidím, že hra stanovuje určité dlouhodobé úkoly, patrně v rámci zlepšování zvolených vlastností osobnosti. Jakožto spisovatel mám napsat 2 knihy v inspirativní náladě. Kde ji mám k sakru vzít? Kolem symbolu postavy mi neustále vyskakují možné činnosti, kterými se snažím vésti, nicméně ta se chová občas nahodile a nemám tedy pocit, že bych ji plně řídil, a žije si svým vlastním životem. Navíc mariňák vyžaduje neustálou péči. Jídlo, sprchování, vyměšování, jelikož je poněkud vznětlivý, tak nutnost uklidňování před zrcadlem. Taky spánek, vždyť za hodinu upadnu do bezvědomí! Pořád něco. Jako kdybych si hřál na prsou tamagotchi.

Hra přináší komické okamžiky. Příprava míchaných vajec. Lze krásně zazoomovat až na detailní postavu hráče. Mlátí několikrát do pánve jako do kovadliny, řekl bych, že omeletu asi spálil, ale ne, vyklápí ji na odnikud se objevivší talíř a s chutí sedá ke stolu. Dobrou chuť vám přejí Pražské kanalizace. Ejhle, došla pošta, klikám na schránku. Milý sim i s talířem vyráží ven z domu, talíř ukládá do schránky a bere dopisy. Naštěstí si bere talíř zpět. OMG - musíme platit účty, co jsem vydělal v práci (tentokrát jako asistent spisovatele) skončí v nenasytných chřtánech banky.

Snaha o plnění spisovatelské výzvy, a tak píšu. Knihu pro děti. Postava sedí u počítače a za brblání a kroucení u klávesnice něco sepisuje. Ještě že je zde tlačítko pro urychlení času. Doomer je zase z té tvůrčí činnosti vyšťavený, takže spánek a zase práce. Volím možnost intenzivní pracovní činnosti, snad to přinese více chechtáčků do kasičky. Opět urychlení času. LOL - achievement za nulové sociální interakce během jednoho dne. Doomer přichází domů, kývaje se jako zombie, zase si musí dáchnout. Napsanou knihu můžu dokonce vydat, volím vlastní náklad s vidinou pravidelného příjmu.

Boj s planými brambory vykutanými kdesi na pozemku. Ona vůbec práce s inventářem je nepřívětivá. Pokud chcete něco odložit, předmětu se nezbavíte na místě, kam jej chcete dát, ale tam, kde stojí vaše postava. Takže musíte na potřebnou pozici nejprve dojít a pak váš hrdina předmět milostivě položí. Marné pokusy o zasazení bramboru, výše popsaný systém vede napřed k odložení brambory v obýváku, a venku mi hra hlásí, že mám předmět přenést z inventáře, což nejde. WTF. Asi nemám potřebný zemědělský skill.

Hra mě nebaví, synek pobaveně sleduje mé soptění a podivování z chování hry. Ale stále u toho sedím, což je asi cílem autorů. Konec, pro dnešek stop. Pokračování příště.

Den 4.
Mou drahou polovičku mám v zahraničí, a tak se mohu věnovat pěstování sociálních interakcí a flirtování ve virtuální formě. Procházím se po okolí a získávám další lebky do sbírky. Před baráčkem se jich teď nachází celkem pět a zbývají ještě čtyři. Tentokrát kolemjdoucí nedělají cavyky a své poklady vydali vcelku ochotně.

Jedna z mladých dam jménem Alena Rambousková mi padla do oka a zahajuji rozhovor. Nabízím ji návštěvu mého příbytku, dokonce souhlasí a máme ruku v rukávě. Společně procházíme dveřmi do domku. A co se nestalo, schůzka se vyvíjí překvapivě velice nadějně. Naše cesty se za dveřmi spontánně rozdělují a můj doomer vchází do sprchy, zřejmě aby smyl mimozemský prach z Marsu. A moje Alenka? Copak copak, vchází do ložnice. Naneštěstí neulehá na lože, ale sedá k mému počítači a něco tam kutí.

Vracím se prohřátý z horké vody a pokračuji ve svádění, chválím outfit, daruji růži a flirtuji. Alenka se zjevně dobře baví, srdíčka naskakují, ale lišta přátelství se neplní. Ale co to ? WTF ? Doomer vyráží do rachoty, zanechávaje svůj dámský protějšek svému osudu.

Bohatší o 200 Simoleonů se vracím, upadám do kómatu v poloze ala modlící se muslim hned v předsíni. Následuje spánkový cyklus již v ložnici. Po výkrmu jídlem z mikrovlnky vycházím opět do ulic. Když v tu ránu volá Alenka a vyrážíme na rande. Konečně nějaký pokrok. Vcházíme do restaurace, kde se snažím vést konverzaci zamilovaným směrem, ovšem můj protějšek není příliš v dobrém rozmaru. Rande tak po chvíli končí a Alenka odchází.

Věnuji se barmance a Alenka se vrací po chvilce zpět. Překvapení! Vchází můj simík Leebigh z předchozí reinkarnace v helmě a dokonce spolu konverzujeme. Zkouším plkání s okolními simíky, ale jejich žvatlání a grimasy mi již lezou na nervy. Doomer nerespektuje mé pokyny a jako starý prostatik vyráží na toaletu. Končím s pařbou, vracím se domů. Pocit z ovládání mé postavy je opravdu prachmizerný.

Dávám zadumanou sprchu a kupodivu se objevuje inspirativní nálada. Honem ke compu, musím psát. Druhá kniha v produkci, přetáčení času, nuda. Nechápu, co od Sims 4 mám čekat. Jestli ta hra více nenabízí, tak nerozumím tomu, jak u ní mohou hráči vydržet tak dlouho. Jdu zase do práce. Konec. Turn off.

Den 5.
Další den ve světě Sims. Hraní se zvrhává ve stále stejný cyklus. Práce, pád na lože a sladký spánek, jídlo, hygiena, placení účtů. Nic nového. Volám Alence Rambouskové, ovšem konverzace se mnou ji pro tentokrát jaksi nebaví. Vydávám se sbírat lebky. Ale žádný z kolemjdoucích možnost získání lebky nemá. To musím event pokaždé aktivovat znovu? Tak volám zase Jasmine a opravdu se objevuje chodec v blackmetalovém warpaintu a podaří se mi trofej získat. Co dělat? Můj Doomer dostává záchvat vzteku, a jde se - rozzlobeně vykakat. LOL.

Rozhoduji se udělat párty a nazvu si pár kolemjdoucích dam do domu. Opět štěbetání, přehnaná gesta, rádoby žertovné animace. A zase do práce. Pro tentokrát mě za tvrdou práci šéf povyšuje. Stávám se bloggerem. Asi doom.starehry.eu. Hurá. Dopisuji další knihu a opět vydávám nákladem vlastním. Získávám tak pravidelný příjem 3 simoleony denně. Vedle popelnice mi vyrostla odpadková rostlina. Bingo, tak ji alespoň zalévám. Nevím jestli se mi to nezdá, ale kolemjdoucí jsou stále stejní.

Vyrážím do ulic, leč prostor kolem mého domu je žalostně malý a musím cestovat za pomoci mapy dostupných světů. Vezmu jednu z nových známostí ze včerejši party a vydávám se na party do baru. Hafo lidu, zkouším různé interakce, ale kromě bezcílných konverzací nic, co by stálo za zmínku. Jdu domů, pokračování zase příště.

Den 6.
Asi poslední den. The Sims 4 mi začínají lézt krkem. Na povrch vyplývají omezení hry. Zdánlivě volný svět je opravdu striktně omezen neviditelnými hranicemi, nedojdete ani přes 2 domy dál, jinak musíte na mapu světa a přesouvat se za asistence nahrávacích obrazovek a blikajícího kosočtverečného diamantu. Jakoby si tímto symbolem autoři z hráče tropili výsměch.

Další boj svádím s ovládáním, kdy na kolemjdoucí simíky klikám jako zběsilý a oni nic, jen se ukazuje symbol kráčejících podrážek. Komedie se sbíráním lebek - pokouším se navázat kontakt s bloumající lidmi. Příkazy se sice dají řetězit, dokonce vícekrát po sobě, nicméně co dnes předvádí můj Doomer, nad tím zůstává rozum stát. Projde kolem kolemjdoucí teenagerky, kterou jsem obdařil klikem se žádostí o lebku, jde na konec oblasti, aby se zpátky rozběhl za touto holčinou, ovšem ta se mezitím rozplývá v mlhách neviditelné hranice. Shit.

Synek mi přichystal překvapení, vytvořil domácnost, abych měl nějaké nové sousedy. Tvoje tvář má známý hlas + Star Wars, tak se domácnost jmenuje. Takže mohu konverzovat s reinkarnacemi třeba Petra Rychlého nebo dámského Darth Vadera. Nicméně jenom na zahrádce. Z galerie použitý dům totiž nemá schůdky, a tak se do domu vůbec nedostanu. Zkouším navázat konverzaci s postavou v posilovně, zřejmě přes zeď nebo okno, ovšem moje postava, ve snaze se s cvičíčím borcem zkontaktovat, stojí na druhé straně baráku. WTF.

Ukončuji své herní seance. Sims 4 nejsou opravdu pro mě. Nerozumím, co na této hře lidé vidí. Jestli jsou čtvrtý díl simáků natolik krokem zpět, že si s nimi nevím rady, nebo jestli mně nějaký skrytý půvab této hry uniká, to opravdu nevím.

Den 7.
Přece jen ještě jednou Simíky zapínám jako dojezd po seanci s dokonalými hrdiny - Duke Nukemem a Max Paynem. Pokouším se najít někoho, kdo by mi mohl věnovat lebku, ale nikde nikdo. S pár kolemjdoucími chodci se nehodlám bavit a navazovat nové kontakty. Což tedy zkusit společenskou událost ? Svolávám známé, zjišťuji, že tato událost je určitou výzvou, kde bych měl splnit zadané úkoly - 12 bavících se simíků, 4 jídlem nakrmení simíci a tak dále. Jak ovšem docílit tři společně tančící simíky, toť otázka.

A party začíná. První dvě přicházející dámy nakopávají mou popelnici a vesele hopsají po hromádce odpadků. Skvělé přivítání. Další děvče pro změnu koš vynáší, ale díky povalené popelnici pytel s nepořádkem hází na zem. Snažím se konverzovat s hosty, ti posedávají u počítače nebo šmejdí v mojí ledničce. Potřebné úkoly jsou poměrně rychle samovolně plněny, aniž bych musel něco dělat.

Začíná se kouřit z monitoru počítače. Pokouším se jej opravit, ale má snaha přichází vniveč. Tak volám servis. Opravář přichází prakticky hned v průběhu párty, aniž by se mnou cokoliv prohodil. Pán v montérkách přichází a za chvilku odchází, ani po mě nechce žádný honorář.

Jako další úkol mám podat návštěvě 4 porce dortu. Dobrá tedy. Utrácím 15 simoleonů za dort, ale kde jej mám k sakru najít? Druhý pokus a opět nic. Časově omezená party končí, většina hostů se postupně vytrácí. Mimochodem, odměna za mou snahu je starší kniha. Ani se nepátrám, co je zač.

Jen jedna kočička zůstává sedět u počítače a jak se obydlí vyprázdnilo, mně se daří vyřešit záhadu zmizelých dortů. Bingo. Schovány za stolem, zřejmě překryty objemným pozadím jedné z návštěvnic, takže jsem si nejspíše nevšiml, jak skončily na zemi. Vydám se jeden z dortů připravit pro zbylou návštěvnici.

Telefon. Eva by mě chtěla navštívit. Co na tom, že mi sedí v ložnici u compu. Odchází, před vchodem se otáčí a klepe na dveře. Nějak to kluci programátorští nemají zmáknuté. Snaha o flirtování přichází vniveč, děvče je naštvané a odchází. Já také odcházím a moje anabáze se simíky končí. Good bye.



Raptr mi ukazuje 11 nahraných hodin. I když jsem nezaznamenal žádný úspěch, natožpak nějaký výrazný progres, považuji sedmý bod Herní výzvy za splněný.

The Sims 4 je hrou, která není jistě vhodná pro každého. Pokud vyžadujete přesné instrukce či vedení, hru ani nezkoušejte. Jste-li tvůrčí a hravý typ a baví vás nekonečné experimentování, budování a zkoušení možností chování vašeho simíka, neváhejte - Sims 4 jsou právě pro vás.

V úhledném grafickém zpracování dostanete rozlehlý svět s nepřebernými možnostmi interakce, který má ovšem řadu nelogičností a není pro začátečníka jednoduché, do systému proniknout a zvládnout ovládání. V tomto směru by pomohlo více informací a vodítek. Navíc zdánlivá volnost je omezena na blízké okolí vaší nemovitosti, takže vás čekají nesčetné nahrávací obrazovky. Pokud čekáte, že jsou Sims simulací reálného života, tak bohužel alespoň pro mě je chování postav na hony vzdálené skutečným vzorcům chování. Ale což, to není na závadu, jde hlavně o zábavu a nikoliv o komplikovaný reálný život.

Pokud od hry žádáte kampaň a úkoly, tak těch se bohužel nedočkáte. Jediným nosným motivem je zřejmě vylepšování vlastností vašeho hrdiny. K cíli vede řada možných postupů a možností, navíc tvůrci nabízejí různé časově omezené eventy pro zpestření, snad aby náplň hry nebyla tak stereotypní. Hra mě bohužel neuspokojila po stránce svižnosti, neustále musíte čekat, než splníte zvolenou činnost a tlačítko na urychlení času je nezbytnou pomůckou - jelikož během zadané činnosti nic jiného nemůžete dělat.

Plnění úkolů navíc narušuje nutnost až přehnaně opečovávat vašeho avatara, což mě neskutečným způsobem zdržovalo. Ten se navíc chová poměrně autonomně, takže jsem neměl pocit řádné kontroly nad svou postavou, a ta si žije vlastním životem. Postupem času se objevil stereotyp a hlavně, ačkoliv jsem u hry strávil několik herních seancí, neobjevil se zásadní progres či úspěšný výsledek, takže jsem hraní ukončil totálně znuděný.

Je vidět, že za programem stojí obrovské množství práce a tvůrčích nápadů, ale dokázal bych si představit jejich lepší a i zábavnější realizaci. Nejsem schopen posoudit kvalitativní vývoj předchozích sérií, ale musím říci kacířský závěr, že The Sims na Facebooku, které jsem chvíli svého času zkoušel, mě rozhodně bavili více než tříáčková a za mastný peníz prodávaná hra The Sims 4.

Pro: Grafika, zajímavé nápady, tvorba charakteru

Proti: Stereotyp, ovládání, špatná kontrola postavy, zmatené chování simů

+26 +27 −1
  • PC 40
Bylo nebylo, jednoho malého chlapce. Ten chlapec se se jmenoval Honzík. Honzík hrál hodně počítačové hry, hlavně hry, kde se střílelo, kopalo, máchalo mečem, holí či se prováděly jiné aktivity, jenž způsobují bolest a ztrátu červené tekutiny.
Proto pro něj bylo velikou záhadou, když jeho spolužáci začali mluvit o něčem co se jmenovalo Sims nebo také "hra, kde máš panáky a baráček a děláš hrozně moc věcí"

O několik dní později Honzík oslovil svou kamarádku ve škole - ano, Honzík měl v té době kamarády - jestli by mu tu hru u ní doma nemohla ukázat, a jelikož Honzík neměl žádné postranní úmysly, tak došel domů s tou myšlenkou, že tu hru chce. Ovšem originální hru odmítla Honzíkovi jeho kamarádka půjčit, protože je to prý hra bráchy.....
Takže došlo k tomu, že si Honzík nečestně onu hru sehnal nelegálně, fuj!

První sims bylo pro Honzíka zkušenost, kterou asi nezapomene. Proč? Jelikož jeho malé a ještě fungující oči něco podobného nikdy nespatřily. Tolik věcí, co tam šlo dělat! Stavět dům, vařit, dělat si kamarády, rodinu, chodit na záchod, vytírat loužičky, tancovat, dívat se na televizi, měnit oblečení, mít bazén, práci, týrat fyzicky a duševně své panduláky šlo též! Honzík si neuvědomoval, že je svědkem malé herní revoluce, když u té hry proseděl desítky a stovky hodin. Rok na to už měl Honzík doma Originální CDs i datadiskem!

První sims se staly na dlouhou dobu nejprodávanější PC hrou všech dob, tedy do doby, než přišel vytoužený druhý díl.
A jak by se dalo od pokračování úspěšné značky očekávat, vše bylo vylepšeno. Od grafiky, která je i dnes více než přijatelná po komplexnější stavění parcel a několik změn nebo přídavků v hratelnosti, (aspirace, přání, obavy) závažný dopad nálady na pracovní výkon apod.
I přesto, že na Honzíka lezla puberta, tak ani na okamžik neváhal a za peníze z brigády hru pořídil a společně se svým mladším bratrem opět u hry strávili mnoho a mnoho času.

Trojka již takřka dospělého Honzu téměř minula, přesto si pár hodin s třetím dílem pohrál. Velký skok byl v otevřenosti mapy. Tedy již žádné loadingy mezi lokacemi (pouze jeden mega-super dlouhý loading na začátku). Jinak celkově zde byly menší změny a vylepšení.
Tedy je logické, že díl čtvrtý, který měl tu výhodu vyjít pro hardware "nové generace" bude po všech stránkách lepší nežli jeho předchůdci.
PRDLAJS!!

Sims 4 osobně dospělý Honza považuje za ukázkový příklad neschopnosti, lenosti a diletantství. Sims 4 nejen, že nic nevylepšuje od předchozího dílu, on nic nevylepšuje od dílu prvního a ba co víc originál v mnoha směrech čtyřku předčí! Jak? Proč? Cože? Odpověď je nasnadě, když totiž exclusive producer/director před vstupem do "AAA" byznysu dělala "hry" pro mobilní zařízení, tak vám asi musí být jasné, že tady kvítí nepokvete.
A taky, že ano. Ono to taky vypadá jako hra na mobil.

- Mapa parcel je celá jen ve dvourozměrné dimenzi v bílé a neotexturované paletě < Sims 1.

- Loadingy jsou všude, kam se pohnete. Pryč je otevřené město. Četnost nahrávacích
obrazovek nikdy nebyla větší. < Sims 1.

- Animace (jako nastupování do vozu) není. Panduláci se vždy magicky teleportují *puf* a je to...magie < Sims 2.

- Demence simů. Stále, stále. STÁLE! Po 14 letech odmítají provádět akce za předpokladu, že jim v cestě stojí předmět (housle, talíř, postel, mrtvola). Stále dělají nelogické, imbecilní věci. Odbíhají od plotny, čumí a hospsají jako kreténi, když to žrádlo, který nechali na plotně zapálilo troubu, neustále si s žrádlem přesedávají na jiné židle, snaží se obejmout, když jsou na sebe nasraní a vůbec slovo logika v totmto vele díle je opravdu jen zkrášlené synonymum pro retardaci, zaostalost a imbecilitu. < Sims 1.

- Obsah. Ono tu nic není. Ani základní věci, jako bazén, myčka/pračka. Pracovní kariéra je ošulená a nudná na výběr je tu celkem dost věcí, ale ono je to ve výsledku vlastně úplně jedno < Sims 2.

- Tvorba postavy na oko působí fajn, ale v praxi je to jen trapná fušeřina. Prakticky nejde vytvořit sima, který by nevypadal jako mutant. Malý výběr vlasů, rypáků, oblečení, doplnků, málo, málo málo. Vážně, jak to, že Hry jako Dragon Age nebo Fallout 4 naprosto Sims 4 ve tvorbě postavy útírají? < Sims 2.

- Žádný příběh, vše ovládáno přes Ifoun, žádná výzva, žádný progress. žádná motivace postupovat dále < Sims 1.

Tím bych asi negativní ódu na Sims 4 uzavřel. Upřímně mě nebaví si dávat tolik práce s komentářem k takový kreatuře, jako je tato hra. A vypisovat všechno co mi na ni vadí by mi zabralo až moc času.

Vážně, pokud se vám Sims 4 z nějakého důvodu líbí, tak jen proto, že jste:
A) nehráli předchozí sims
B) nehráli jste žádnou hru
C) jste masochisti
D) Jste opravdu hodně nenáročné osoby.


Takovou toleranci si Maxis podle opravdu nezaslouží, jelikož oni již dávno nejsou tím čím byli a vinu bych na EA rozhodně neházel. Času jim dali víc než dost.

Ale abych jim nekřivdil, tak hudba je tradičně velice dobrá (poslouchám při psaní tohoto komentáře).

Pro: Hudba, pořád to je sims, sranda pokud máte při ruce kamaráda či kamarádku, snaha alespon o nějakou inovaci.....

Proti: ............ta je ale zbytečná nebo zmršená, zjednodušení naprosto každého aspektu, technicky slabé (grafika, loadingy).

+17
  • PC 70
Po množství patchů a změn v Sims 4 si myslím, že si hra zaslouží další komentář i v roce 2018. Nutno zmínit, že já hru koupila právě až tento rok, hlavně kvůli pochybám, že jí můj notebook rozjede. Takže nějaké detailní porovnání před a po, od tohoto komentáře nečekejte.

Sims je hra, kterou buď nesnášíte, popřípadě nevíte, proč to někdo hraje nebo jste na ní naopak schopní zabít až nemožné množství času. Já jasně spadám do té poslední kategorie. Sims 2 byla jedna z her mého dětství a strávila jsem na ní opravdu nechutné množství času, a to i přes to, že jsem měla pouze základní hru bez jakéhokoliv DLC. Čas neskutečně letí a je to už přes 8 let, co jsem Sims hrála a 4 roky, co jsem tak trochu slintala nad trailerem na Sims 4 s tím, že bych to stejně nedokázala na počítači spustit. Po 4 letech a se stále stejným notebookem jsem se konečně rozhodla čtyřku pořídit jako odměnu za protrpěné zkouškové období. Částečně jsem se vrátila do dětství a zase propadla hraní něčeho, co napůl považuji za absolutní ztrátu času a na druhou stranu jako překvapivě zábavnou hru.

Zas tak překvapující to ale vlastně není. Sims je zábavná podle toho, jak si ji zábavnou uděláte. Pokud máte sklony k fantazírování, vymýšlení šílených scenárií, popřípadě chuť občas někoho jen tak zabít nekonvenčním způsobem, tak si myslím, že vás Sims zabaví. V jádru je Sims pořád jakási sandboxová hra, a to už samo o sobě říká, že to prostě není pro každého. Abych to neokecávala, tak mě Sims 4 prostě a jednoduše baví.

Přidané emoce, byly tou hlavní inovací, kterou čtyřka do Sims přinesla. Opravdu se mi líbí, jak různé interakce, nedostatek jedné či druhé potřeby nebo okolní prostředí působí na jednotlivé simíky. To, že když to nestihne na záchod, nesníží se jen hygiena ale také přibude pocit trapnosti. Rozhodně to přidá na jakési realističnosti a také je to dalším faktorem, který zpestřuje hraní. Stejně tak velké rozšíření aspirací, povahových vlastností ale i možných zaměstnání. Tvorba postavy prodělala také obrovské změny k lepšímu. Místo posuvníků, které nebyly nikdy moc intuitivní se přešlo na modelování všech možných částí těla táhnutím myši.

Nemůžu se ubránit porovnání s dvojkou (a jemně s trojkou), protože i když je to dlouho, co jsem jí hrála, tak ty vzpomínky úplně nevybledly. Hráči, kteří hráli trojku mají problém, že jsou v Sims 4 načítací obrazovky docela časté a že svět není stoprocentně otevřený. Já si dovolím nesouhlasit, protože právě kvůli plně otevřenému světu byla pro hodně lidí trojka nespustitelná nebo i když se spustila, tak se načítala nechutné množství času. To, že jsem trojku na notebooku nebyla schopná spustit, ale čtyřku úplně v pohodě, o něčem vypovídá... a nejen o tom, že je můj noťas tak trochu toustovač.

Další bod, o kterém jsem sice slyšela až z druhé ruky, byly batolata, které byly připatchovány až po zhruba po dvou letech od vydání hry. Sice se nejedná o mojí oblíbenou životní fázi, ale přece jen skočit z mimina rovnou na školou povinné dítě je od vývojářů trochu krok vedle. Ani se nedivím, že z toho byli hráči vytočení. V životních fázích je ještě celkem další problém, a to je to, že mimina jsou vlastně jen objekt, který se musí občas nakrmit a přebalit. Přenést kojence do jiné místnosti nebo jen o metr dál od kolébky je prakticky nemožné. Na jednu stranu se sice člověk nemusí bát, že simík dítě položí někde na podlahu a půjde si po svých, jako tomu bylo ve druhém díle, ale na druhou stranu je to celkem omezující.

Na to abych porovnala, co simíci mohli a teď nemůžou a jak rozsáhlá či nerozsáhlá základní hra je, upřímně nemám dostatečný přehled. Na rovinu je třeba říct, že sprosté ždímání peněz z hráčů za všelijaké DLC u EA bylo, je a bude. U Sims 4 se to ale rozhodli rozjet ve velkém. Rozdělení DLC do tří různých kategorií: Expansion, Game a Stuff balíčků je podle mě trochu moc. Ano je to jen na hráči, jestli bude ochotný za to dát peníze, ale co si budem povídat, Sims 4 je vyloženě mířené spíše na děti než na vydělávající dospělé. V důsledku, ale bude brečet peněženka právě jim, protože jinak budou brečet jejich ratolesti.

Já sice nejsem ve výsledku ani jedno, ani druhé a moje peněženka stejně trpěla. Nedovolila bych si utrácet za stuff packy, protože pár předmětů navíc, které z většiny žádný obsah nepřidají, mi připadá jako vyložené vyhazování peněz z okna. Pokud po nějakém předmětu extrémně toužíte doporučuji spíš koupit bundle, kde je vždy jeden game pack a dva stuff packy, a to nejlépe když je ještě ve slevě. Pokud bych měla vybrat něco, do čeho se vložit peníze vyplatí, tak je to The Sims 4: Seasons. Ze všech DLC, Roční období, přidá do hry opravdu nejvíce a za ty peníze to stojí. U ostatních rozšíření je to pak hodně individuální, jestli s určitým packem budete opravdu hrát nebo jestli to pro vás bude záležitost na hodinu. Pokud nemáte potřebu mít všechny packy a nechcete zbytečně utrácet, není na škodu, si před koupí zjistit, co vlastně DLC nabízí a jestli se pro vás vyplatí.

Když se odvrátím od oficiální hry, tak musím ještě zmínit, že komunita okolo Sims 4 je naprosto skvělá. Tolik modů, vytvořených předmětů, ale i interakcí se u jen tak u nějaké hry nenajde. Modování čtyřky se věnuje opravdu hodně lidí, a kromě těch, kterým se mody vyloženě příčí, si každý mezi mody určitě něco najde.
+11
  • PC 90
The Sims 4 jakožto celosvětově uznávaný lidský simulátor je natolik oblíbený, že jsem mu podlehla i já.
První pozitivní dojmy mne hned překvapili při tvorbě Simíka, kde máte téměř neomezené možnosti jak asi bude vypadat. Po hodince a půl vytváření postav, kdy se nadšeně prolézáte od možností chůze, mluvy až po určité vlastnosti Simíka konečně k jeho umístění na pozemek. Jako první Vás do očí praští fakt, že máte málo parcel na vlastní stavění, domy jsou již na místě či jsou plně obydlené. Po prvotním šoku následuje vlastní výstavba domečku, kde opět strávíte hodinu a dále. A zde se objevují první nedostatky. Nemůžete mít bazén, úprava terénu nepřichází v úvahu, chybí určité spotřebiče. Ale i přes tyto nedostatky nám 4ka nabízí zcela nové možnosti stavění. Ve stavitelském módu máme krásně roztříděné místnosti co a kam patří, můžeme si postavit vlastní střechu. Nesmím zapomenout také na vlastní mobil, kde můžou Simíci takřka dělat vše (od hledání práce, po hledání služeb, chození na dovolenou, adoptování dítěte, stěhování ale také focení a možnost mít vlastní selfie!)

Co ale nejvíce člověka potěší a zároveň zarazí jsou takzvané módy. Vývojáři nám takřka nabízí neomezené možnosti jak si hru zpestřit (od různých druhů vlasů, oblečení přes nové domy, doplňky a také různé druhy podlah, tapet či dokonce možnost změnit město v zimní krajinu).

Nicméně ani tady radost netrvá věčně a stereotyp na sebe nedá dlouho čekat. Každopádně se nezmění fakt, že Simíci ušli dlouhý kus cesty a opět nám říkají, kdo je vládcem simulátorů.

Pro: Propracované postavičky, možnosti vlastních módu, hraní online i offline

Proti: Chybí batolata, bez dodatků rychle omrzí, čekací doba na aktualizace, málo parcel na stavění domů

+9
  • PC 70
The Sims 4 je prostě hra kterou z Notebooku neodinstaluji. Vždycky se k ní ráda vracím a dokážu u ní sedět i několik hodin. Mám ale chvilky kdy hru třeba i 3 měsíce nezapnu. Ale pak když jí zapnu tak si to užívám. Mám koupené všechny Dodatky a Kolekce. Jen mě trošku mrzí že tam není otevřený svět jako to bylo u The Sims 3. Jinak si hru užívám. :)

Pro: Grafika. Dobrá hratelnost. Stahovaní modů.

Proti: Dlouhé čekaní při načítání. Chybí tam otevřený svět. Občasné sekání.

+9