Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 45
Od následujícího textu nečekejte žádný odborný, zasvěcený, euforicky nadšený či naopak kriticky shazující komentář. The Sims 4 jsem si zahrál jakožto sedmou položku Herní výzvy 2016 - hra z mého nejméně oblíbeného herního žánru. Říkal jsem si, že bude směšovat kapku strategie, RPG i simulace, tudíž půjde o mixturu žánrů, kterým se příliš nevěnuji, a danému bodu bude dokonale vyhovovat.

Mé dojmy z hraní jsou ovšem poměrně tristní, a tak své zážitky budu tlumočit formou herního deníčku. Pokud nemáte rádi dlouhé komentáře a s mým zápasem se simíky se nechcete zaobírat, čtěte přímo dál a rozhodně neklikejte na Spoiler alert.

The Sims 4 - Týden z pekla

Den 1.
Počátek. Nečekaný update Originu a čekání na instalaci updatů hry - hra už leží na disku netknutá poměrně dlouho. Volba nové domácnosti, nehodlám pokračovat v započaté práci, kterou kdysi synek zahájil. Leebigh Doomer, moje nová identita. Od casual hry očekávám podrobný tutorial se sáhodlouhými instrukcemi, ovšem Sims překvapují a nabízejí pouze okénka s tipy. Vytvářím si postavu - ramenatého týpka s vizuálem mariňáka z Doomu, oděného v upnuté tričko a džíny. Bohaté možnosti nastavení a překvapivé možnosti volby vzhledu avatara včetně konfigurace muskulatury, typů chůze či nastavení pivního pupku nebo ňader jako Dolly Buster. Dokonce se v nabídce nacházejí přednastavené vzhledy postav ze Star Wars. Bohužel mariňáka z Doomu nenacházím, a tak zkouším jiné typy pokrývek hlavy.

Pouštím se do hry. WTF? Můj avatar se objevuje v herním světě s Boba Fettovým plembákem na hlavě. Aha, musím si vytvořit několik profilů ošacení pro různé příležitosti. No dobře, ale kde se to dá změnit? Grrr. Tož pojďme zatím budovat naši základnu. Opět nespočet voleb pro bytové architekty, ve kterých se ztrácím. Nakupuji v herní galerii a získávám pěkný patrový domek, leč po nákupu s pouhými zbylými 700 simoleony v kapse. Perspektiva zaměstnání jako pomocný umývač nádobí mi dává naději, že své jmění získám brzy zpět.

Vyrážím do ulic. Volím jogging, moje postava chaoticky pobíhá ulicemi. Vidím pěkně stavěnou šťabajznu, leč místo konverzace moje postava pokračuje v běhu. Po pár kliknutích se můj doomer uklidňuje ze sportovního nadšení a dávám se do hovoru, přičemž směřuji konverzaci ke vzájemnému sblížení. Proč ta dáma odchází v průběhu konverzace? Sims neučí základům elementární slušnosti? Vracím se domů. Prohledávání ledničky, poněvadž můj mariňák trpí hladem. Proč své jídlo nese do obýváku? Krátké zdřímnutí a volám opět své favoritce.

Promptně přichází a po plkání a komplimentech vyrážíme cestovat. V neznámé lokaci nacházíme v parku prázdný gril a po zakoupení burgerů odněkud ze vzduchoprázdna připravujeme jídlo. Dáváme se do hovoru s náhodným posedávajícím párem. V tu chvíli volá práce a můj avatar nekontrolovaně odbíhá. A to jsem si chtěl zrovna dát áčko a první směnu vynechat, no co už. Nově získaní přátelé se promptně nakvartýrovali ke mně do domu. Klikám na ně, v domnění že bude následovat nějaká interakce, ale nic se neděje. Zjišťuji alespoň, že zadané příkazy se dají postupně řetězit. Zřejmě je můj simík bude vykonávat po návratu z rachoty. Kašleme na to. Seance ukončena likvidací islámských teroristů v IS Defense.

Den 2.
Reset, nová tvorba postavy včetně sekundárních typů oděvů. Editace probíhá tentokrát zcela hladce. Tentokrát volím nick Doomer Leebigh. Redneck v kostkované flanelové košili a bříško jako připomenutí mého reálného výzoru. Kulinářské zaměření předchozího avatara házím za hlavu a vybírám si kariéru spisovatelskou. Tvorba nového domu od podlahy. Opakované experimenty a poznání, že jako bytový návrhář bych žil o chlebu a vodě. Rezignuji na předpřipravené místnosti, nemůžu je jaksi skloubit dohromady, aby tvořily jednotnou domácnost. Nakonec stavím holý domek na zelené louce, postupně jej osazuji potřebným nábytkem a doplňky a příčky a zdi tvořím ex post. Nově vybudované stavení nakonec vypadá docela pěkně. A dokonce bazén rozměrů asi 1x1 metr se vešel.

WTF? Proč v herním světě můj baráček nemá střechu? Snaha vyjít domu a provést kontrolní obchůzku kolem nového domku končí zjištěním, že nemám předtím jistě vytvořené vstupní dveře. Tak opět jejich nákup a jsem naštěstí venku. Achievement - odehraných 5 hodin. Ta hra je totální žrout času. A to jsem ještě pořádně nezačal. Marné pokusy s konfigurací osazení střechy. Shit.

Konec, následuje kombinace sedmihvězdičkové Metaxy a filmu Psycho. Proč Sims 4 nemají kampaň ? Nebo alespoň nějaké úkoly, aby byl hráč pozitivně motivován?

Den 3.
Orientuji se poněkud více. Cíl dne - plnění eventu Den mrtvých - což jest sbírání lebek od kolemjdoucích, čímž se mi ve finále má odemknout schopnost mluvení s mrtvými. Nejdříve ale musím zavolat nějaké Jasmine. Takže obcházím okolí svého budoáru a prudím kolemjdoucí žádostmi o lebky. Ne každý ji dává okamžitě, takže je musím ukecávat přátelskou konverzací. Zatím sebrány čtyři z devíti. Při bloumání okolím nacházím své sídlo z předchozího dne. Že bych hodil řeč s kolegou Leebighem? Leč ouha - nemůžu do domu vejít, natož se přiblížit - brání mi neviditelná hranice. Bláhově jsem si myslel, že svět The Sims 4 je neomezen.

Vidím, že hra stanovuje určité dlouhodobé úkoly, patrně v rámci zlepšování zvolených vlastností osobnosti. Jakožto spisovatel mám napsat 2 knihy v inspirativní náladě. Kde ji mám k sakru vzít? Kolem symbolu postavy mi neustále vyskakují možné činnosti, kterými se snažím vésti, nicméně ta se chová občas nahodile a nemám tedy pocit, že bych ji plně řídil, a žije si svým vlastním životem. Navíc mariňák vyžaduje neustálou péči. Jídlo, sprchování, vyměšování, jelikož je poněkud vznětlivý, tak nutnost uklidňování před zrcadlem. Taky spánek, vždyť za hodinu upadnu do bezvědomí! Pořád něco. Jako kdybych si hřál na prsou tamagotchi.

Hra přináší komické okamžiky. Příprava míchaných vajec. Lze krásně zazoomovat až na detailní postavu hráče. Mlátí několikrát do pánve jako do kovadliny, řekl bych, že omeletu asi spálil, ale ne, vyklápí ji na odnikud se objevivší talíř a s chutí sedá ke stolu. Dobrou chuť vám přejí Pražské kanalizace. Ejhle, došla pošta, klikám na schránku. Milý sim i s talířem vyráží ven z domu, talíř ukládá do schránky a bere dopisy. Naštěstí si bere talíř zpět. OMG - musíme platit účty, co jsem vydělal v práci (tentokrát jako asistent spisovatele) skončí v nenasytných chřtánech banky.

Snaha o plnění spisovatelské výzvy, a tak píšu. Knihu pro děti. Postava sedí u počítače a za brblání a kroucení u klávesnice něco sepisuje. Ještě že je zde tlačítko pro urychlení času. Doomer je zase z té tvůrčí činnosti vyšťavený, takže spánek a zase práce. Volím možnost intenzivní pracovní činnosti, snad to přinese více chechtáčků do kasičky. Opět urychlení času. LOL - achievement za nulové sociální interakce během jednoho dne. Doomer přichází domů, kývaje se jako zombie, zase si musí dáchnout. Napsanou knihu můžu dokonce vydat, volím vlastní náklad s vidinou pravidelného příjmu.

Boj s planými brambory vykutanými kdesi na pozemku. Ona vůbec práce s inventářem je nepřívětivá. Pokud chcete něco odložit, předmětu se nezbavíte na místě, kam jej chcete dát, ale tam, kde stojí vaše postava. Takže musíte na potřebnou pozici nejprve dojít a pak váš hrdina předmět milostivě položí. Marné pokusy o zasazení bramboru, výše popsaný systém vede napřed k odložení brambory v obýváku, a venku mi hra hlásí, že mám předmět přenést z inventáře, což nejde. WTF. Asi nemám potřebný zemědělský skill.

Hra mě nebaví, synek pobaveně sleduje mé soptění a podivování z chování hry. Ale stále u toho sedím, což je asi cílem autorů. Konec, pro dnešek stop. Pokračování příště.

Den 4.
Mou drahou polovičku mám v zahraničí, a tak se mohu věnovat pěstování sociálních interakcí a flirtování ve virtuální formě. Procházím se po okolí a získávám další lebky do sbírky. Před baráčkem se jich teď nachází celkem pět a zbývají ještě čtyři. Tentokrát kolemjdoucí nedělají cavyky a své poklady vydali vcelku ochotně.

Jedna z mladých dam jménem Alena Rambousková mi padla do oka a zahajuji rozhovor. Nabízím ji návštěvu mého příbytku, dokonce souhlasí a máme ruku v rukávě. Společně procházíme dveřmi do domku. A co se nestalo, schůzka se vyvíjí překvapivě velice nadějně. Naše cesty se za dveřmi spontánně rozdělují a můj doomer vchází do sprchy, zřejmě aby smyl mimozemský prach z Marsu. A moje Alenka? Copak copak, vchází do ložnice. Naneštěstí neulehá na lože, ale sedá k mému počítači a něco tam kutí.

Vracím se prohřátý z horké vody a pokračuji ve svádění, chválím outfit, daruji růži a flirtuji. Alenka se zjevně dobře baví, srdíčka naskakují, ale lišta přátelství se neplní. Ale co to ? WTF ? Doomer vyráží do rachoty, zanechávaje svůj dámský protějšek svému osudu.

Bohatší o 200 Simoleonů se vracím, upadám do kómatu v poloze ala modlící se muslim hned v předsíni. Následuje spánkový cyklus již v ložnici. Po výkrmu jídlem z mikrovlnky vycházím opět do ulic. Když v tu ránu volá Alenka a vyrážíme na rande. Konečně nějaký pokrok. Vcházíme do restaurace, kde se snažím vést konverzaci zamilovaným směrem, ovšem můj protějšek není příliš v dobrém rozmaru. Rande tak po chvíli končí a Alenka odchází.

Věnuji se barmance a Alenka se vrací po chvilce zpět. Překvapení! Vchází můj simík Leebigh z předchozí reinkarnace v helmě a dokonce spolu konverzujeme. Zkouším plkání s okolními simíky, ale jejich žvatlání a grimasy mi již lezou na nervy. Doomer nerespektuje mé pokyny a jako starý prostatik vyráží na toaletu. Končím s pařbou, vracím se domů. Pocit z ovládání mé postavy je opravdu prachmizerný.

Dávám zadumanou sprchu a kupodivu se objevuje inspirativní nálada. Honem ke compu, musím psát. Druhá kniha v produkci, přetáčení času, nuda. Nechápu, co od Sims 4 mám čekat. Jestli ta hra více nenabízí, tak nerozumím tomu, jak u ní mohou hráči vydržet tak dlouho. Jdu zase do práce. Konec. Turn off.

Den 5.
Další den ve světě Sims. Hraní se zvrhává ve stále stejný cyklus. Práce, pád na lože a sladký spánek, jídlo, hygiena, placení účtů. Nic nového. Volám Alence Rambouskové, ovšem konverzace se mnou ji pro tentokrát jaksi nebaví. Vydávám se sbírat lebky. Ale žádný z kolemjdoucích možnost získání lebky nemá. To musím event pokaždé aktivovat znovu? Tak volám zase Jasmine a opravdu se objevuje chodec v blackmetalovém warpaintu a podaří se mi trofej získat. Co dělat? Můj Doomer dostává záchvat vzteku, a jde se - rozzlobeně vykakat. LOL.

Rozhoduji se udělat párty a nazvu si pár kolemjdoucích dam do domu. Opět štěbetání, přehnaná gesta, rádoby žertovné animace. A zase do práce. Pro tentokrát mě za tvrdou práci šéf povyšuje. Stávám se bloggerem. Asi doom.starehry.eu. Hurá. Dopisuji další knihu a opět vydávám nákladem vlastním. Získávám tak pravidelný příjem 3 simoleony denně. Vedle popelnice mi vyrostla odpadková rostlina. Bingo, tak ji alespoň zalévám. Nevím jestli se mi to nezdá, ale kolemjdoucí jsou stále stejní.

Vyrážím do ulic, leč prostor kolem mého domu je žalostně malý a musím cestovat za pomoci mapy dostupných světů. Vezmu jednu z nových známostí ze včerejši party a vydávám se na party do baru. Hafo lidu, zkouším různé interakce, ale kromě bezcílných konverzací nic, co by stálo za zmínku. Jdu domů, pokračování zase příště.

Den 6.
Asi poslední den. The Sims 4 mi začínají lézt krkem. Na povrch vyplývají omezení hry. Zdánlivě volný svět je opravdu striktně omezen neviditelnými hranicemi, nedojdete ani přes 2 domy dál, jinak musíte na mapu světa a přesouvat se za asistence nahrávacích obrazovek a blikajícího kosočtverečného diamantu. Jakoby si tímto symbolem autoři z hráče tropili výsměch.

Další boj svádím s ovládáním, kdy na kolemjdoucí simíky klikám jako zběsilý a oni nic, jen se ukazuje symbol kráčejících podrážek. Komedie se sbíráním lebek - pokouším se navázat kontakt s bloumající lidmi. Příkazy se sice dají řetězit, dokonce vícekrát po sobě, nicméně co dnes předvádí můj Doomer, nad tím zůstává rozum stát. Projde kolem kolemjdoucí teenagerky, kterou jsem obdařil klikem se žádostí o lebku, jde na konec oblasti, aby se zpátky rozběhl za touto holčinou, ovšem ta se mezitím rozplývá v mlhách neviditelné hranice. Shit.

Synek mi přichystal překvapení, vytvořil domácnost, abych měl nějaké nové sousedy. Tvoje tvář má známý hlas + Star Wars, tak se domácnost jmenuje. Takže mohu konverzovat s reinkarnacemi třeba Petra Rychlého nebo dámského Darth Vadera. Nicméně jenom na zahrádce. Z galerie použitý dům totiž nemá schůdky, a tak se do domu vůbec nedostanu. Zkouším navázat konverzaci s postavou v posilovně, zřejmě přes zeď nebo okno, ovšem moje postava, ve snaze se s cvičíčím borcem zkontaktovat, stojí na druhé straně baráku. WTF.

Ukončuji své herní seance. Sims 4 nejsou opravdu pro mě. Nerozumím, co na této hře lidé vidí. Jestli jsou čtvrtý díl simáků natolik krokem zpět, že si s nimi nevím rady, nebo jestli mně nějaký skrytý půvab této hry uniká, to opravdu nevím.

Den 7.
Přece jen ještě jednou Simíky zapínám jako dojezd po seanci s dokonalými hrdiny - Duke Nukemem a Max Paynem. Pokouším se najít někoho, kdo by mi mohl věnovat lebku, ale nikde nikdo. S pár kolemjdoucími chodci se nehodlám bavit a navazovat nové kontakty. Což tedy zkusit společenskou událost ? Svolávám známé, zjišťuji, že tato událost je určitou výzvou, kde bych měl splnit zadané úkoly - 12 bavících se simíků, 4 jídlem nakrmení simíci a tak dále. Jak ovšem docílit tři společně tančící simíky, toť otázka.

A party začíná. První dvě přicházející dámy nakopávají mou popelnici a vesele hopsají po hromádce odpadků. Skvělé přivítání. Další děvče pro změnu koš vynáší, ale díky povalené popelnici pytel s nepořádkem hází na zem. Snažím se konverzovat s hosty, ti posedávají u počítače nebo šmejdí v mojí ledničce. Potřebné úkoly jsou poměrně rychle samovolně plněny, aniž bych musel něco dělat.

Začíná se kouřit z monitoru počítače. Pokouším se jej opravit, ale má snaha přichází vniveč. Tak volám servis. Opravář přichází prakticky hned v průběhu párty, aniž by se mnou cokoliv prohodil. Pán v montérkách přichází a za chvilku odchází, ani po mě nechce žádný honorář.

Jako další úkol mám podat návštěvě 4 porce dortu. Dobrá tedy. Utrácím 15 simoleonů za dort, ale kde jej mám k sakru najít? Druhý pokus a opět nic. Časově omezená party končí, většina hostů se postupně vytrácí. Mimochodem, odměna za mou snahu je starší kniha. Ani se nepátrám, co je zač.

Jen jedna kočička zůstává sedět u počítače a jak se obydlí vyprázdnilo, mně se daří vyřešit záhadu zmizelých dortů. Bingo. Schovány za stolem, zřejmě překryty objemným pozadím jedné z návštěvnic, takže jsem si nejspíše nevšiml, jak skončily na zemi. Vydám se jeden z dortů připravit pro zbylou návštěvnici.

Telefon. Eva by mě chtěla navštívit. Co na tom, že mi sedí v ložnici u compu. Odchází, před vchodem se otáčí a klepe na dveře. Nějak to kluci programátorští nemají zmáknuté. Snaha o flirtování přichází vniveč, děvče je naštvané a odchází. Já také odcházím a moje anabáze se simíky končí. Good bye.



Raptr mi ukazuje 11 nahraných hodin. I když jsem nezaznamenal žádný úspěch, natožpak nějaký výrazný progres, považuji sedmý bod Herní výzvy za splněný.

The Sims 4 je hrou, která není jistě vhodná pro každého. Pokud vyžadujete přesné instrukce či vedení, hru ani nezkoušejte. Jste-li tvůrčí a hravý typ a baví vás nekonečné experimentování, budování a zkoušení možností chování vašeho simíka, neváhejte - Sims 4 jsou právě pro vás.

V úhledném grafickém zpracování dostanete rozlehlý svět s nepřebernými možnostmi interakce, který má ovšem řadu nelogičností a není pro začátečníka jednoduché, do systému proniknout a zvládnout ovládání. V tomto směru by pomohlo více informací a vodítek. Navíc zdánlivá volnost je omezena na blízké okolí vaší nemovitosti, takže vás čekají nesčetné nahrávací obrazovky. Pokud čekáte, že jsou Sims simulací reálného života, tak bohužel alespoň pro mě je chování postav na hony vzdálené skutečným vzorcům chování. Ale což, to není na závadu, jde hlavně o zábavu a nikoliv o komplikovaný reálný život.

Pokud od hry žádáte kampaň a úkoly, tak těch se bohužel nedočkáte. Jediným nosným motivem je zřejmě vylepšování vlastností vašeho hrdiny. K cíli vede řada možných postupů a možností, navíc tvůrci nabízejí různé časově omezené eventy pro zpestření, snad aby náplň hry nebyla tak stereotypní. Hra mě bohužel neuspokojila po stránce svižnosti, neustále musíte čekat, než splníte zvolenou činnost a tlačítko na urychlení času je nezbytnou pomůckou - jelikož během zadané činnosti nic jiného nemůžete dělat.

Plnění úkolů navíc narušuje nutnost až přehnaně opečovávat vašeho avatara, což mě neskutečným způsobem zdržovalo. Ten se navíc chová poměrně autonomně, takže jsem neměl pocit řádné kontroly nad svou postavou, a ta si žije vlastním životem. Postupem času se objevil stereotyp a hlavně, ačkoliv jsem u hry strávil několik herních seancí, neobjevil se zásadní progres či úspěšný výsledek, takže jsem hraní ukončil totálně znuděný.

Je vidět, že za programem stojí obrovské množství práce a tvůrčích nápadů, ale dokázal bych si představit jejich lepší a i zábavnější realizaci. Nejsem schopen posoudit kvalitativní vývoj předchozích sérií, ale musím říci kacířský závěr, že The Sims na Facebooku, které jsem chvíli svého času zkoušel, mě rozhodně bavili více než tříáčková a za mastný peníz prodávaná hra The Sims 4.

Pro: Grafika, zajímavé nápady, tvorba charakteru

Proti: Stereotyp, ovládání, špatná kontrola postavy, zmatené chování simů

+31 +33 −2
  • PC 40
The Sims 3 mám v počítači už pěknou řádku let a i když ji pouštím spíše v situacích, kdy chci dát mozku padla, dá se říct, že jde o mou oblíbenou hru. Zkusila jsem tedy pokračování v naději, že dostanu k dispozici široké možnosti trojky s novější grafikou a třeba i něčím navíc. Výsledek? Totálně vykuchaná trojka s hezčími obrázky.

Málem mě zabila už tvorba postavy. U té vůbec první si v zásadě nemůže nastavit ani vlastnosti. Jen základní přání, podle kterého se vše doplní samo. Moje plánovaně samotářská upírka najednou milovala tanec a chtěla být komikem. Navíc jsou ty vlastnosti dost divně propojené. Svému týpkovi jsem nastavila přání najít lásku života v domnění, že budu hrát usedlého knihomola, který jednou najde onu šťastnou (samotářskou upírku, která doufám nebude milovat tanec a vykládat vtipy). Ok, řekla si hra a udělala mi z něj Don Juana, který bez flirtu nevydrží ani pět minut a kterému každá padá k nohám. Wtf?! Nemluvě o tom, že jsem postavu dvakrát (komplet!!!) předělávala, než jsem zjistila, jak si nastavit něco jiného než běžného Sima. Jako... dalo by se to schovat ještě víc. Ale ne o moc.

A pak přišlo to horší. Nuda. Naprostá, koncentrovaná, k dokonalosti vyvedená nuda.
TS3 měla méně měst, v nichž bylo mnoho možností - mnoho bytů, podniků, obchodů, vyžití v přírodě. TS4 má mnoho měst, v nichž není vůbec nic. Moje nejoblíbenější byla upíří vesnice se čtyřmi obytnými pozemky. Konec. Když chcete do knihovny, jeďte do jiného města. Když chcete do posilky, jeďte do dalšího města. Ale úplně nejlíp uděláte, když si prostě všechno zařídíte doma a nebudu chodit nikam. Chcete nakoupit? Prostě klikněte na počítač, záhon nebo lednici. Kdo potřebuje obchody. Akorát zdržují. Jdete do práce? Zapomeňte na nějaké nastavování toho, co v ní budete dělat. Jdete do práce - cvak - jste z práce. Nebudeme vás zdržovat rolováním času. Chcete ven? Užijte si procházku dvěma ulicemi a pustým miniparčíkem. Chcete rozvíjet schopnosti, když už jste doma? Je jich méně a jejich výběr jsem upřímně moc nepochopila. A jelikož jsou to jediné, co můžete dělat, je z vás za chvíli génius. Interakci se Simy jsem zkoušela dneska dvě hodiny. Mizení nastavených úkonů prostě jen tak, odchod Sima uprostřed rozhovoru, ploužící se linka přátelství, možnosti, které se zobrazují na základě kontextu a které vedou div ne k hádce, protože je na ně ještě příliš brzy. Aaaaaaaaaaaa!

Po cca. 10 hodinách TS4 mám z karantény, do které hra uvrhla mou postavu, mnohem horší pocit izolace, osamění a nudy, než jsem měla z té skutečné. Navíc reálně vedu příšerně stereotypní život a vyhovuje mi, takže by mi stereotyp neměl vadit. Tahle hra mi ukázala, co je skutečný stereotyp! Vedle možností své postavy jsem hotová Lara Croftová!

Abych jen nekritizovala: Grafika je fakt pěkná a vybavení se mi líbilo. Taky mě zaujal nápad s vlastnostmi pozemku, na kterém se nacházíte/kam se stěhujete. Když skřítci dvě noci za sebou rozbili všechno na bytě, měl z toho noční můry i můj kutil. A to je asi tak všechno.

Pro: grafika, vybavení domácnosti, vlastnosti pozemků

Proti: jednotvárnost, malé čtvrti, minimum možností, život v karanténě

+26
  • PC 40
Bylo nebylo, jednoho malého chlapce. Ten chlapec se se jmenoval Honzík. Honzík hrál hodně počítačové hry, hlavně hry, kde se střílelo, kopalo, máchalo mečem, holí či se prováděly jiné aktivity, jenž způsobují bolest a ztrátu červené tekutiny.
Proto pro něj bylo velikou záhadou, když jeho spolužáci začali mluvit o něčem co se jmenovalo Sims nebo také "hra, kde máš panáky a baráček a děláš hrozně moc věcí"

O několik dní později Honzík oslovil svou kamarádku ve škole - ano, Honzík měl v té době kamarády - jestli by mu tu hru u ní doma nemohla ukázat, a jelikož Honzík neměl žádné postranní úmysly, tak došel domů s tou myšlenkou, že tu hru chce. Ovšem originální hru odmítla Honzíkovi jeho kamarádka půjčit, protože je to prý hra bráchy.....
Takže došlo k tomu, že si Honzík nečestně onu hru sehnal nelegálně, fuj!

První sims bylo pro Honzíka zkušenost, kterou asi nezapomene. Proč? Jelikož jeho malé a ještě fungující oči něco podobného nikdy nespatřily. Tolik věcí, co tam šlo dělat! Stavět dům, vařit, dělat si kamarády, rodinu, chodit na záchod, vytírat loužičky, tancovat, dívat se na televizi, měnit oblečení, mít bazén, práci, týrat fyzicky a duševně své panduláky šlo též! Honzík si neuvědomoval, že je svědkem malé herní revoluce, když u té hry proseděl desítky a stovky hodin. Rok na to už měl Honzík doma Originální CDs i datadiskem!

První sims se staly na dlouhou dobu nejprodávanější PC hrou všech dob, tedy do doby, než přišel vytoužený druhý díl.
A jak by se dalo od pokračování úspěšné značky očekávat, vše bylo vylepšeno. Od grafiky, která je i dnes více než přijatelná po komplexnější stavění parcel a několik změn nebo přídavků v hratelnosti, (aspirace, přání, obavy) závažný dopad nálady na pracovní výkon apod.
I přesto, že na Honzíka lezla puberta, tak ani na okamžik neváhal a za peníze z brigády hru pořídil a společně se svým mladším bratrem opět u hry strávili mnoho a mnoho času.

Trojka již takřka dospělého Honzu téměř minula, přesto si pár hodin s třetím dílem pohrál. Velký skok byl v otevřenosti mapy. Tedy již žádné loadingy mezi lokacemi (pouze jeden mega-super dlouhý loading na začátku). Jinak celkově zde byly menší změny a vylepšení.
Tedy je logické, že díl čtvrtý, který měl tu výhodu vyjít pro hardware "nové generace" bude po všech stránkách lepší nežli jeho předchůdci.
PRDLAJS!!

Sims 4 osobně dospělý Honza považuje za ukázkový příklad neschopnosti, lenosti a diletantství. Sims 4 nejen, že nic nevylepšuje od předchozího dílu, on nic nevylepšuje od dílu prvního a ba co víc originál v mnoha směrech čtyřku předčí! Jak? Proč? Cože? Odpověď je nasnadě, když totiž exclusive producer/director před vstupem do "AAA" byznysu dělala "hry" pro mobilní zařízení, tak vám asi musí být jasné, že tady kvítí nepokvete.
A taky, že ano. Ono to taky vypadá jako hra na mobil.

- Mapa parcel je celá jen ve dvourozměrné dimenzi v bílé a neotexturované paletě < Sims 1.

- Loadingy jsou všude, kam se pohnete. Pryč je otevřené město. Četnost nahrávacích
obrazovek nikdy nebyla větší. < Sims 1.

- Animace (jako nastupování do vozu) není. Panduláci se vždy magicky teleportují *puf* a je to...magie < Sims 2.

- Demence simů. Stále, stále. STÁLE! Po 14 letech odmítají provádět akce za předpokladu, že jim v cestě stojí předmět (housle, talíř, postel, mrtvola). Stále dělají nelogické, imbecilní věci. Odbíhají od plotny, čumí a hospsají jako kreténi, když to žrádlo, který nechali na plotně zapálilo troubu, neustále si s žrádlem přesedávají na jiné židle, snaží se obejmout, když jsou na sebe nasraní a vůbec slovo logika v totmto vele díle je opravdu jen zkrášlené synonymum pro retardaci, zaostalost a imbecilitu. < Sims 1.

- Obsah. Ono tu nic není. Ani základní věci, jako bazén, myčka/pračka. Pracovní kariéra je ošulená a nudná na výběr je tu celkem dost věcí, ale ono je to ve výsledku vlastně úplně jedno < Sims 2.

- Tvorba postavy na oko působí fajn, ale v praxi je to jen trapná fušeřina. Prakticky nejde vytvořit sima, který by nevypadal jako mutant. Malý výběr vlasů, rypáků, oblečení, doplnků, málo, málo málo. Vážně, jak to, že Hry jako Dragon Age nebo Fallout 4 naprosto Sims 4 ve tvorbě postavy útírají? < Sims 2.

- Žádný příběh, vše ovládáno přes Ifoun, žádná výzva, žádný progress. žádná motivace postupovat dále < Sims 1.

Tím bych asi negativní ódu na Sims 4 uzavřel. Upřímně mě nebaví si dávat tolik práce s komentářem k takový kreatuře, jako je tato hra. A vypisovat všechno co mi na ni vadí by mi zabralo až moc času.

Vážně, pokud se vám Sims 4 z nějakého důvodu líbí, tak jen proto, že jste:
A) nehráli předchozí sims
B) nehráli jste žádnou hru
C) jste masochisti
D) Jste opravdu hodně nenáročné osoby.


Takovou toleranci si Maxis podle opravdu nezaslouží, jelikož oni již dávno nejsou tím čím byli a vinu bych na EA rozhodně neházel. Času jim dali víc než dost.

Ale abych jim nekřivdil, tak hudba je tradičně velice dobrá (poslouchám při psaní tohoto komentáře).

Pro: Hudba, pořád to je sims, sranda pokud máte při ruce kamaráda či kamarádku, snaha alespon o nějakou inovaci.....

Proti: ............ta je ale zbytečná nebo zmršená, zjednodušení naprosto každého aspektu, technicky slabé (grafika, loadingy).

+20
  • PC 80
The Sims 4 je jako živoucí potvrzení Hegelovi filozofie. The Sims 2 byla teze, The Sims 3 antitéze, a The Sims 4 je syntéza. Snaha spojit ty nejlepší prvky z předchozích dílů do jednoho celku. Výsledek je možná rozpačitý, ale nakonec vůbec ne špatný. 

Hra nabízí mnoho systémů, které jsou možná nejlepší v sérii, ačkoliv je to samozřejmě velmi subjektivní. To je mimochodem jeden z problémů kritiky The Sims 4 – hra nemá vyloženě špatné body, ale spíše množství subjektivně nepříjemných či příjemných věcí. Mně osobně se velmi líbí tvorba postav, zajímavá a rozvětvená zaměstnání, odemykání předmětů, i tvorba domů je poměrně zábavná. The Sims 4 má v zásadě vše, co od The Sims čekáte a dobré mechanismy.

Pro podrobnější popis je dobré srovnání s předchozími díly. Ta syntéza o kterém jsem mluvil je především v podobě Sousedství. Ty jsou nyní pevně daně – v základní hře tři – a další přidávají DLC. Nelze je předělávat a v každé máte jen určitý počet pozemků. Naštěstí lze mezi sousedstvími neomezeně cestovat (z jednoho můžete jet do muzea v druhém atd), takže nejste v pasti. Zároveň opět funguje částečně svobodná vůle simíků, podobně jako v The Sims 3, a tak vaše výtvory i jiné potkáváme v jiných částech města, a nejste omezeni čistě na vaši domácnost. Vše probíhá v reálném časem. Hra nabízí také možnost stárnutí celého sousedství, stejně tak ale možnost vypnutí stárnutí.  Tp je super. Stejně to ale zamrzí. Tvorba světů vždy patřila k zábavě, a tady ta možnost prostě není. V The Sims 2 jsem vytvořil celé supernatural sousedství, s čarodějnicemi, vlkodlaky, dryádami, mimozemšťany, menhiry, magickým lesem atd. Zde má sousedství z magic DLC Realm of Magic pět pozemků, přičemž tři (3) jsou obsazené. Smířil jsem se s tím, ale je to smutné.

Další co zamrzí je fakt, že hra nyní neobsahuje „vzpomínky“ na důležité události v životě – které do jisté míry tvořili zásadní iluzi, že váš simík má život – a dokonce nemá ani cutscény. To mi fakt chybí. První polibek, první sex, svatba, porod atd. To vše chybí. Zároveň s tím hra neobsahuje tunu drobných detailů, kterých si možná ani nevšimnete, přesto hře dávali život. A ačkoliv toho datadisky dost napravují, tohle ne. Příběhy které nyní tvoříte jsou nyní mnohem víc váš headcanon. Hra už nenabízí možnost jak život simíka zaznamenat ingame.  

Je to o dost rychlejší než předchozí tituly. Opět, mě to vyhovuje, protože konečně mohu tvořit příběhy a celé rodiny bez použití cheatů. Zároveň to však znamená, že může přijít ten pověstný stereotyp, o kterém mnozí mluví. Smutná pravda je, že bez DLC nemá hra skoro smysl, aspoň dvou do začátku, a časem je budete potřebovat všechny. Problém vanilla však The Sims 4 není prázdnota, ale ta rychlost, v které se nemáte ani možnost rozkoukat a jste ve finále. Hra nabízí spoustu nastavení jak má hra probíhat, a možná by stálo za to mít i nastavení obtížnosti, což tento problém mohlo částečně eliminovat. 

Celkově vzato mě The Sims 4 baví. Kdyby v sobě měl o malinko víc z The Sims 2, bavil by mě ještě víc. Pokud ale nemáte ke dvojce přístup a nechcete stahovat, je to dobrá náhrada. Zároveň je smutný fakt, že omezení The Sims 2 na jednu domácnost je dnes již skutečně zastaralé, a ačkoliv má čtyřka mnoho chyb, jednotliví símící projevují aspoň trochu svobodné vůle, i když zrovna na jejich pozemku nejste. Toho si cením. Mluví o naprosto šíleném DLC marketingu asi nemá smysl. Hra za to totiž nemůže.
+16
  • PC 70
Po množství patchů a změn v Sims 4 si myslím, že si hra zaslouží další komentář i v roce 2018. Nutno zmínit, že já hru koupila právě až tento rok, hlavně kvůli pochybám, že jí můj notebook rozjede. Takže nějaké detailní porovnání před a po, od tohoto komentáře nečekejte.

Sims je hra, kterou buď nesnášíte, popřípadě nevíte, proč to někdo hraje nebo jste na ní naopak schopní zabít až nemožné množství času. Já jasně spadám do té poslední kategorie. Sims 2 byla jedna z her mého dětství a strávila jsem na ní opravdu nechutné množství času, a to i přes to, že jsem měla pouze základní hru bez jakéhokoliv DLC. Čas neskutečně letí a je to už přes 8 let, co jsem Sims hrála a 4 roky, co jsem tak trochu slintala nad trailerem na Sims 4 s tím, že bych to stejně nedokázala na počítači spustit. Po 4 letech a se stále stejným notebookem jsem se konečně rozhodla čtyřku pořídit jako odměnu za protrpěné zkouškové období. Částečně jsem se vrátila do dětství a zase propadla hraní něčeho, co napůl považuji za absolutní ztrátu času a na druhou stranu jako překvapivě zábavnou hru.

Zas tak překvapující to ale vlastně není. Sims je zábavná podle toho, jak si ji zábavnou uděláte. Pokud máte sklony k fantazírování, vymýšlení šílených scenárií, popřípadě chuť občas někoho jen tak zabít nekonvenčním způsobem, tak si myslím, že vás Sims zabaví. V jádru je Sims pořád jakási sandboxová hra, a to už samo o sobě říká, že to prostě není pro každého. Abych to neokecávala, tak mě Sims 4 prostě a jednoduše baví.

Přidané emoce, byly tou hlavní inovací, kterou čtyřka do Sims přinesla. Opravdu se mi líbí, jak různé interakce, nedostatek jedné či druhé potřeby nebo okolní prostředí působí na jednotlivé simíky. To, že když to nestihne na záchod, nesníží se jen hygiena ale také přibude pocit trapnosti. Rozhodně to přidá na jakési realističnosti a také je to dalším faktorem, který zpestřuje hraní. Stejně tak velké rozšíření aspirací, povahových vlastností ale i možných zaměstnání. Tvorba postavy prodělala také obrovské změny k lepšímu. Místo posuvníků, které nebyly nikdy moc intuitivní se přešlo na modelování všech možných částí těla táhnutím myši.

Nemůžu se ubránit porovnání s dvojkou (a jemně s trojkou), protože i když je to dlouho, co jsem jí hrála, tak ty vzpomínky úplně nevybledly. Hráči, kteří hráli trojku mají problém, že jsou v Sims 4 načítací obrazovky docela časté a že svět není stoprocentně otevřený. Já si dovolím nesouhlasit, protože právě kvůli plně otevřenému světu byla pro hodně lidí trojka nespustitelná nebo i když se spustila, tak se načítala nechutné množství času. To, že jsem trojku na notebooku nebyla schopná spustit, ale čtyřku úplně v pohodě, o něčem vypovídá... a nejen o tom, že je můj noťas tak trochu toustovač.

Další bod, o kterém jsem sice slyšela až z druhé ruky, byly batolata, které byly připatchovány až po zhruba po dvou letech od vydání hry. Sice se nejedná o mojí oblíbenou životní fázi, ale přece jen skočit z mimina rovnou na školou povinné dítě je od vývojářů trochu krok vedle. Ani se nedivím, že z toho byli hráči vytočení. V životních fázích je ještě celkem další problém, a to je to, že mimina jsou vlastně jen objekt, který se musí občas nakrmit a přebalit. Přenést kojence do jiné místnosti nebo jen o metr dál od kolébky je prakticky nemožné. Na jednu stranu se sice člověk nemusí bát, že simík dítě položí někde na podlahu a půjde si po svých, jako tomu bylo ve druhém díle, ale na druhou stranu je to celkem omezující.

Na to abych porovnala, co simíci mohli a teď nemůžou a jak rozsáhlá či nerozsáhlá základní hra je, upřímně nemám dostatečný přehled. Na rovinu je třeba říct, že sprosté ždímání peněz z hráčů za všelijaké DLC u EA bylo, je a bude. U Sims 4 se to ale rozhodli rozjet ve velkém. Rozdělení DLC do tří různých kategorií: Expansion, Game a Stuff balíčků je podle mě trochu moc. Ano je to jen na hráči, jestli bude ochotný za to dát peníze, ale co si budem povídat, Sims 4 je vyloženě mířené spíše na děti než na vydělávající dospělé. V důsledku, ale bude brečet peněženka právě jim, protože jinak budou brečet jejich ratolesti.

Já sice nejsem ve výsledku ani jedno, ani druhé a moje peněženka stejně trpěla. Nedovolila bych si utrácet za stuff packy, protože pár předmětů navíc, které z většiny žádný obsah nepřidají, mi připadá jako vyložené vyhazování peněz z okna. Pokud po nějakém předmětu extrémně toužíte doporučuji spíš koupit bundle, kde je vždy jeden game pack a dva stuff packy, a to nejlépe když je ještě ve slevě. Pokud bych měla vybrat něco, do čeho se vložit peníze vyplatí, tak je to The Sims 4: Seasons. Ze všech DLC, Roční období, přidá do hry opravdu nejvíce a za ty peníze to stojí. U ostatních rozšíření je to pak hodně individuální, jestli s určitým packem budete opravdu hrát nebo jestli to pro vás bude záležitost na hodinu. Pokud nemáte potřebu mít všechny packy a nechcete zbytečně utrácet, není na škodu, si před koupí zjistit, co vlastně DLC nabízí a jestli se pro vás vyplatí.

Když se odvrátím od oficiální hry, tak musím ještě zmínit, že komunita okolo Sims 4 je naprosto skvělá. Tolik modů, vytvořených předmětů, ale i interakcí se u jen tak u nějaké hry nenajde. Modování čtyřky se věnuje opravdu hodně lidí, a kromě těch, kterým se mody vyloženě příčí, si každý mezi mody určitě něco najde.
+15
  • PC 90
The Sims 4 jakožto celosvětově uznávaný lidský simulátor je natolik oblíbený, že jsem mu podlehla i já.
První pozitivní dojmy mne hned překvapili při tvorbě Simíka, kde máte téměř neomezené možnosti jak asi bude vypadat. Po hodince a půl vytváření postav, kdy se nadšeně prolézáte od možností chůze, mluvy až po určité vlastnosti Simíka konečně k jeho umístění na pozemek. Jako první Vás do očí praští fakt, že máte málo parcel na vlastní stavění, domy jsou již na místě či jsou plně obydlené. Po prvotním šoku následuje vlastní výstavba domečku, kde opět strávíte hodinu a dále. A zde se objevují první nedostatky. Nemůžete mít bazén, úprava terénu nepřichází v úvahu, chybí určité spotřebiče. Ale i přes tyto nedostatky nám 4ka nabízí zcela nové možnosti stavění. Ve stavitelském módu máme krásně roztříděné místnosti co a kam patří, můžeme si postavit vlastní střechu. Nesmím zapomenout také na vlastní mobil, kde můžou Simíci takřka dělat vše (od hledání práce, po hledání služeb, chození na dovolenou, adoptování dítěte, stěhování ale také focení a možnost mít vlastní selfie!)

Co ale nejvíce člověka potěší a zároveň zarazí jsou takzvané módy. Vývojáři nám takřka nabízí neomezené možnosti jak si hru zpestřit (od různých druhů vlasů, oblečení přes nové domy, doplňky a také různé druhy podlah, tapet či dokonce možnost změnit město v zimní krajinu).

Nicméně ani tady radost netrvá věčně a stereotyp na sebe nedá dlouho čekat. Každopádně se nezmění fakt, že Simíci ušli dlouhý kus cesty a opět nám říkají, kdo je vládcem simulátorů.

Pro: Propracované postavičky, možnosti vlastních módu, hraní online i offline

Proti: Chybí batolata, bez dodatků rychle omrzí, čekací doba na aktualizace, málo parcel na stavění domů

+11
  • PC 70
The Sims 4 je prostě hra kterou z Notebooku neodinstaluji. Vždycky se k ní ráda vracím a dokážu u ní sedět i několik hodin. Mám ale chvilky kdy hru třeba i 3 měsíce nezapnu. Ale pak když jí zapnu tak si to užívám. Mám koupené všechny Dodatky a Kolekce. Jen mě trošku mrzí že tam není otevřený svět jako to bylo u The Sims 3. Jinak si hru užívám. :)

Pro: Grafika. Dobrá hratelnost. Stahovaní modů.

Proti: Dlouhé čekaní při načítání. Chybí tam otevřený svět. Občasné sekání.

+10
  • PC 70
Rychle do práce, zaplatit účty, postarat se o děti, opravit umyvadlo, uvařit večeři, pokecat s kamarády a jít spát.

The Sims 4 je dle mého názoru povedený simulátor vlastního života, který si tvoříte. Na hře jsem strávil obrovské množství času, avšak po příchodu dodatků to teprve začalo. Abych pravdu řekl, bez těch dodatků to není ono. Je totiž poměrně bez dodatků omezená a není tu příliš mnoho možností. Chybí tak třeba mazlíčci, podnikání s restaurací nebo prostě být lékařem a večer zajít s přáteli z klubu, který sám můzete vést, na párty. To v základní verzi není, a proto to je později vzhledem k malému rozmezí možností stereotyp.

Co se týče grafiky, myslím, že je hezky zpracovaná, kameru si můžete přizpůsobit myší do jakéhokoliv pohledu. Také je skvělá možnost sdílet s dalšími hráči své výtvory (např. dům), který si mohou stáhnout a rázem ho mít postavený. Také je dobrá možnost kupování pozemků, domů, kterou jsem samozřejmě využíval při častém stěhování. Jestliže jste tedy kreativní, hraví a nebojíte se, rozhodně doporučuji, u hry se nudit nebudete.

Pro: Simulace, tvoření simíků, stavba baráku, propracované, grafika

Proti: Bez dodatků chudé

+10
  • PC 70
The Sims 4 je jedným z dielov známej série simulátoru života od spoločnosti Electronic Arts. Hra v základu ponúka tvorbu simíka všetkých farieb, tvaru a vekov. Svet je v základu dosť osekaný a malý ale stále dokáže zabaviť... na nejakú dobu. Svet tiež skrýva niekoľko skrytých miesť od opustených dolov až po záhadný čarovný svet v strome. Hra má pekne spravený stavebný nástroj ale aj keď sa to nezdá tak je z môjho pohľadu je tam málo nábytku.

S dodatočným obsahom sa svet simíkov rozširuje a to doslova možným zakúpením dlc odomknúť nový región so všetkým čo sa v ňom nachádza. Taktiež nájdete absolútne zbytočné dodatky, ktoré vám pridajú oblečenie či dokonca upratovanie. Potom väčšie balíčky, ktoré znejú už viac zaujímavo a majú aj zaujímavú cenu napr. taký Život na ostrově sa rozhodne oplatí zaplatiť 50 euro (sarkazmus). Ale proti gustu žiaden dišputát a ak niečo EA zvláda dokonale tak to sú šialene nastrelené ceny, za ktoré sú ľudia stále schopný s radosťou utrácať.

Ak ste hrali The Sims 3 tak vás hra môže sklamať osekaným prostredím, častým načítavaním a komiksovou či až rozprávkovou grafikou.

Pro: Zábavnosť, hrateľnosť, nový svet, systém stavby

Proti: Časté načítavanie, rozdielnosť od ostatných dielov v sérii, predražené dlc

+9
  • PC 80
Tak rok se s rokem sešel a nám Maxis přinesl další pokračování této kultovní série The Sims 4 což kdyby někdo nevěděl je hra u které se zavřete v pokoji u počítače a místo toho abyste se věnovaly vaší rodině nebo životu se budete věnovat tomu virtuálnímu :D.

Už zprvu co vás při pohledu na tuhle hru trkne je to že celý svět sims vypadá mnohem živěji barevněji než kdy předtím..oproti plastelínové a mdlé trojce je to opravdu příjemná změna. Simíci vypadají živě uvěřitelně gestikulují a z jejich obličejů někdy vypadávají ruzné grimasy a tak podobně.S čím jsem se setkal u hromady hráčů je to že se jim nelíbí že hra má na začátku bugy,chybí tam pevná linka a další blbosti že je hra zas rozdělena tak že jsou načitací obrazovky atd. Ale dovolte mi všechny tyto aspekty obhájit a obrátit k dobdu.

Nejdřív si vezmeme bugy které sims provázely vždy..hlavně při launchi trojky která jich měla díky otevřenému prostředí opravdu hodně simíci se zasekávaly o věci,textury blbly apod. Tady jich díky načítání je o hodně méně ale pořád tu jsou ale čemu by jste se divily když tu máte tolik možností navíc tvůrci patche vydávají jako divý.
A teď návrat k načítání: Podle mě je to dobře sice kvůli načítání budete mít místy nechuť někam vyrazit mimo dům protože načítání zdržuje ale na druhou stranu pozemky jsou plnější narozdíl od trojky už se vám nestane že vejdete do klubu kde je jeden simík který si tam jen došel na velkou aby pak azs mohl v klidu odejít. Tady vám to nehrozí a simů je všude plno navíc díky tomu i hra běží plynuleji.
Jak jsem naznačil sice chybí hasiči pevná linka a myčka,bazeny,batolata ale proč pevnou linku když máte mobil který má hromadu funkcí,proč hasiče když se uhasíte sami,proč myčku když si umyjete ve dřezu,bázenů je škoda to přiznávám je to dobrý doplňek ale proč batolata jsou k ničemu museli jste je ve trojce furt vychovávat učit chodit a zabíralo to čas a otravovalo to tady už to naštěstí není. Největší chybou je že hráči se k tomuto dílu stavějí negativně a ve všem se štourají a snaží se najít každou hovadinu.

Znatelných změn došel i nástroj vytvoř simíka který je vzdušnější intuitivnější a zábavnější konečně mě narozdíl od sims 3 tvoření simů baví. Vytkl bych ale málo oblečení a vlasů.

Takže shrňme si to dostal se k nám výborný díl této pomalu kultovní herní série. Nabízí nám živější simíky,lepší provedení vlastností,zabavnější příběhy. Sice je obsahu poměrně málo ale to přijde s dodatky jak jsme zvyklí takhle před sebou máme povedenou základní hru která slibuje že se z toho vyvine snad nejlepší díl série. O proti zmršené trojce je tohle konečně čerstvý vánek do série... Omlouvám se že jsem nerozepsal učení dovedností atd. Ale to vše si musíte zkusit sami a navíc při rozepisování toho všeho bych tenhle názor mohl vydat jako knihu. Takže za mě Sims 4 doporučuji a nedejte na negativa hnidopižskejch hráčů. Jo a zapomněl sem ve hře je taky skvělý multitasking kdy sim může provádět více věcí najednou koukat na telku přitom jíst a povídat si a tak podobně.

Pro: Svěží grafika,Uvěřitelní simové,skvělé animace,multitasking

Proti: Místy načítání,bazény,zatím je to chudší ale musí se holt vyčkat na dodatky

+8 +15 −7
  • PC 50
V rámci celé série, všech předcházejících dílů, jsem očekával krok dál, než v předchozích dílech. Bohužel nastalo to, co mne na tom mrzí. Nastal krok zpět. Všichni známe ve třetím díle celé město, které můžeme bez problémů projít, bez načítání. Od hřbitovů po universitu a stadión. V nové simicí simulaci máme na výběr pouze malé město, které spojuje sousedství a jednotlivé domy. Dá se hrát vždy pouze v jednotlivé budově a jejím okolí, sousední budovy, jak bydlení sousedů, tak funkční budovy, posilovna, knihovna, muzeum… jsou dostupné pouze, když si hráč počká na načtení dat.

Bohužel na výběr, kam svého símíka poslat je omezené. Schází mi hodně několik budov, stadión, škola, kde se dali doučovat některé vlastnosti a vědomosti. Schází mi i bazén a několik dalších budov, které prostě zmizely.

Když jsem si v předcházejících Sims hrách chtěl udělat manžele, po ukončení vytváření simíku nebyl problém vytvořit jejich vzájemné vztahy. To mi v Sims 4 chybí. Vytvořil jsem si sice svoji malou dvoučlennou rodinu, ale až v rámci hraní jsem jejich svazek spojil.

Když se hra vezme, to co hráčům slibovali, lepší pocity simíků, tak to se podařilo lépe, než předchozí zápory. Je opravdu dobře vidět, jak se simík cítí, co všechno prožívá s ohledem na naplněnost jeho ukazatelů a splněných tužeb. Je to zábavné sledovat, jakou má hrací postavička náladu, jestli depresi, jestli je šťastná.

Velmi si cením i toho, že programátoři hry velice optimalizovali veškeré načítaní obrazovek. Veškerá doba k načtení jednotlivých hracích prostorů je velmi rychlá, v porovnání s načítáním Sims 3 je to opravdu mžik.

Možná, že jsem asi moc velký kritik, ale bohužel kolik jsem dal za tu hru, skoro tisícovku, tak to mé peníze lehce oškubalo. Poslední hra simulace života bohužel trpí tím, že je stejné ořezaná jako nejnovější SimCity. Hodně slibů a zklamání a výsledek utekl. Možná počkám na několik dalších balíčků, jestli se hra doplní o ostatní věci, které mi prostě chybí. Od bazénu po hřbitov. Skoro lituji, že jsem si nekoupil krabicovou verzi, kterou bych mohl prodat. Bohužel vlastním digitální verzi, kterou prodat nemůžu.

Pro: Není toho moc.. skoro nic

Proti: Méně zábavná než Sims 3

+3