Xzone.cz – Vyhrajte luxusní PlayStation herní koutek v hodnotě 250 000 Kč!
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Resident Evil 7: Biohazard

Biohazard 7: Resident Evil

83
59 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > akční adventura *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
24.01.2017 PCPS4XOne
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://residentevil7.com/
Resident Evil 7: Biohazard je v pořadí jedenáctým dílem z tohoto universa., za kterým opět stojí japonské vývojářské studio Capcom.

Příběh hry se odehrává v roce 2017, tedy 4 roky po událostech v Resident Evil 6, ve fiktivním městě Dulvey v Louisianě. Představuje nám nového protagonistu jménem Ethan Winters, který disponuje rozhodně menší schopností boje než předešlé charaktery. Ethan v Dulvey hledá svou zmizelou ženu jménem Mia, načež ho pátrání zavede až do opuštěného plantážního panství, domova rodiny Bakerů.

Velkou změnou oproti předešlým dílům je jistě pohled z první osoby. Díky tomu je kladen větší důraz na atmosféru a hra vás nutí více přemýšlet. Samozřejmě nechybí staré známé puzzly a hlavolamy, kterých je ve hře spousta. Dalším prvkem hry je inventář. Po jeho otevření si můžete své nalezené předměty prohlédnout ze všech stran a navíc nechybí jejich známé kombinování. Fanoušky série také jistě potěší uzdravování pomocí léčivých bylin a jako v předešlých dílech hráč dostane do ruky různé zbraně jako například pistole, plamenomet nebo i dokonce motorovou pilu. Ve hře byly vynechány quick-time eventy.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Kdybych měl hru vystihnout jedním slovem, bylo by to slovo STRACH. Už jsem nějaké hry s hororovým podtextem odehrál a málokdy jsem se při nich, až na pár výjimek, bál. Myslel jsem si, že u Resident Evil 7 tomu bude taky tak, avšak jsem byl mile překvapen. Celá hra je podkreslena strašidelnými zvuky a hudbou. Od samého začátku hry až po závěrečnou scénu, musí být hráč pořád ve střehu, nikde jsem nevěděl, kde se mihne nějaký nečekaný stín či na mě vyskočí nepřítel. Když jsem si už myslel, že by mohl být chvilku klid a v klidu šel prozkoumávat přístupné pokoje v usedlosti, kde se hra odehrává, z ničeho nic se přede mnou objevilo strašidelné monstrum či některý z hlavních protivníků z rodiny Bakers. Musím se přiznat, že jsem se mnohokrát pořádně vylekal.

Prostředí hry bylo ztvárněno velice nechutně, někdy mi stačilo trošku a byl bych si asi schopný představit i pachy, které různé rozteklé či shnilé věci doprovází. Hned na začátku hry jsem si prohlížel první místnost, otevřu ledničku a ta celá oslizlá asi od nějakého rozteklého másla a plná zkažených věcí. Hned vedle toho byl na stole hrnec, kde po odkrytí poklice na mě vykoukl neidentifikovatelný obsah něčeho odporného. Celá usedlost byla detailně propracována, aby v člověku budila pocit neobydleného domu, z kterého se majitelé na rychlo odstěhovali a vše nechali ležet, tak jak bylo.

Připadalo mi, že hra není ani moc zaměřená na akční scény, ale spíš na řešení hádanek a užití si atmosféry. Průběžně jsem musel řešit různé hlavolamy, prozkoumávat temné kouty, objevoval jsem záhadné předměty či důležité indicie k postupu ve hře.

Když vezmu v potaz celou hru, tak asi nejstrašidelnější pro mě byla scéna,
kdy mě honí paní Baker a já se před ní musím schovávat, aby mě neobjevila. V klidu si myslím, že je daleko za mnou a já že jsem jí utekl, jdu tedy do dalšího patra, otvírám dveře a ona za nimi na mě vyskočí.. Měl jsem co dělat abych tuto scénu rozdýchal.

Nevím, jestli bych si tuto hru zahrál znovu, neboť mám obavu, že by mi hororové prvky mohly přivodit infarkt.

P.S. Jsem rád, že jsem po dohrání hry měl stále čisté spodní prádlo.
+23+23 / 0
  • PC 85
Přestože šla série po pátém dílu mimo mě a oznámení sedmičky mě vzrušilo stejně, asi jako oznámení nového filmu Zdeňka Trošky, tak mě tvůrci povedeným demem (dost připomínající stylem Alien: Isolation *mlask*) zaháčkovali natolik, že se Resi stal jednou z mých nejočekávanějších her roku.

No jo, ale povedlo se splnit ono slibované "návrat ke kořenům"?
Hele, fakt jo!

Možná to tak nevypadá, ale sedmička má s prvními díly společné více, než se zdá:
1. Odehrává se v uzavřeném prostoru Bakerovic statku, který dá vzpomenout na Spencer Mansion z prvního dílu.
2. Než na předimenzovanou akci vsází hra na atmošku a průzkum prostředí.
3. Když už dojde na střelbu, jde spíše o nutnou sebeobranu, protože po většinu času nemáte munici na plýtvání.
Na to, že je to z prvního pohledu se*e pes.

To je sice pěkné, ale je to pořád Resident Evil?
Hele, fakt jo!

Jak jsem psal výše, styčných bodů v hratelnosti to má dost. Pravda, co se příběhu týče, tak až na pár pomrknutí a na poslední cca půl hodinku by se hra mohla jmenovat "Pivo's Grand Adventures 3" a nikoho by nenapadlo, že to vykrádá Resiho. Není tam Leon, není tam Jill, Wesker neproskočí oknem, o Umbrelle a předchozích virech se tam prakticky nemluví, ALE... opravdu velké ALE... není to tak vlastně lepší? Jak série pokračovala a představovala pořád nové a nové postavy (o virech nemluvě), začal v tom být trochu zmatek. Jsem proto rád, že tvůrci představili zajímavou, uzavřenou linku, kde není nutné znát předešlé díly, ale do univerza pasuje a má potenciál dále rozvinout mytologii série.

Dobře, ale je to strašidelné?
Hele, možná...

Novému Resimu se nedá upřít výborná atmosféra, která skvěle pracuje s pocity nejistoty. Nikdy nevíte, co vás čeká, kde na vás co skočí a co se bude dít. Ale strach budete mít jen minimálně, jestli vůbec. Neopakuje se situace jako v Alienovi, kde jsem klidně strávil několik minut v jedné skříní, či šachtě a "čekal" na ten správný okamžik útěku. Kromě zajímavých bossfightů vás budou Bakerovy honit snad jen ve třech titěrných částech domu a pan Baker mě musel praštit 4x, abych umřel. A věřte, 4x vás praští, jen když chcete. Navíc jim stačí utéct za roh a už o vás prakticky neví. Nevím, demo mě třeba děsilo víc a to tam ani nebyli. Pak jsou tam ještě pomalá monstra, ty ale zabijete a máte klid. Strach máte, jen když vám dojde munice a to podle mě není nejlepší výsledek. Naštěstí to dost zachraňuje právě ta hutná atmosféra.

Aha, ale jinak je hra bezproblémová?
Hele, pár věcí se najde.

Předně jsem nebyl schopný hru hrát déle než hodinu vkuse. Ne proto, že bych se bál, ale docela často mi padala. Neviděl jsem však, že by na netu podobným problémem trpělo víc lidí, takže je možná chyba na mojí straně. A pak už mám spíše drobnosti:
- Debilní nazvučení postav. Zvuky jsou ok, ale když někdo mluvil, měl jsem pocit, že je snad nahrávali všechny přes zavřené dveře. Znějí přidušeně.
- Stoický klid Ethanovi závidím. Jo, sem tam řekne "Fuck", ale je to spíše takové to konstatující "Fuck", než "Fuck" plné strachu.
- Hru jsem dokončil ani ne za 8 hodin. Jo, užil jsem si to, ale nezlobil bych se, kdyby to bylo delší.

Shrnutí:
Návrat ke kořenům. To tvůrci slíbili a k mému velkému překvapení to taky opravdu splnili. Napínavá a atmosferická hra, vhodná jak pro neznalé, tak i pro ty, kteří nad sérií zlomili hůl. Pravda, moc se bát nebudete, (Alien zůstal nepokořen) ale hra vás nudit nebude.

2. bod herní výzvy 2017
+20+20 / 0
  • PC 90
Znáte ty hry, co vám zůstanou v paměti dlouho poté, co je dohrajete?

Přesně to je pro mě teď Resident Evil 7.

Hra má v sobě mnoho z původních dílů, dost z texaského masakru, špetku F.E.A.R. a jako bonus je tento dortík posypán bombermanem, za kterého šlo 5% dolů. Ta hra má totiž naprosto katastrofální závěrečný level, kdy chodíte tunely a máte v inventáři 10+ dálkově odpalovaných bomb. Bravo…

Zbytek je ale bez přehánění nejlepší horrorový zážitek, jaký jsem kdy hrál. Ten teror známý z Resident Evil 1 se vrací a je o to osobnější díky 1st person kameře, která této sérii velmi sluší. Vzpomeňte si na to, když k vám bude kráčet zombie/terminátor se sekyrou a vy budete mávat holýma rukama před sebou a snažit se minimalizovat škody. V této hře se opravdu cítíte ztracení v „opouštěném“ domě a to dokonce natolik, že se mi pár dnů poté zdály škaredé (hezké – záleží na úhlu pohledu) sny. Což se mi z hraní ještě nestalo. Chci víc toho domu a míň zbytku. Hra si totiž drží úctyhodnou délku 10 hodin, což se může jevit jako málo, ale je to intenzivní horrorový zážitek a hlavní lokace je prostě jeden dům. V tomto světle je hra adekvátně dlouhá, ale chtěl bych ještě o hodinku nebo dvě více teroru v hlavním sídle nebo okolních lesích, kterých by mohlo být alespoň tolik co ve 4. Medvědí pasti, pochodně v dáli, bažinaté části, kterými se musíte brodit..hmm.. snad bude série pokračovat správným směrem.

Zbraně jsou až na již zmíněné bomby perfektní a jde velmi poznat, pokud se vám vlastní šikovností podaří opravit nějaké rozbité kousky, které poté nahradí účinností staré modely. Natož zhotovit třeba vylepšené kulky do pistole. To je panečku pocit ze střelby! A pamatujte – i na kopy hnoje platí headshoty.

Vypíchnout musím i dabing postav, hudbu a celkově zvuky. Není co vytknout. Graficky jsou některé obličeje OK, naopak některé obličeje (matka) slabé. Jen teda snaha o co nejdokonalejší ztvárnění Mii v úvodním filmečku vyústila spíš v solidní uncanny valley a říkám si, jestli se někdy povede tu propast překonat.

Nuže a proč nad hrou pořád přemýšlím? Za prvé je příběh o něco málo hlubší, než v podobných titulech a o dost věcech se tam dá teoretizovat. A za druhé se mě stále nezbavil ten adrenalin z toho, jaké je to být uprostřed filmu texaský masakr motorovou pilou. Ono je to hrozné klišé, ale kolik her vám to vlastně naservírovalo? Tajemná sídla plné skrytých chodeb mají něco do sebe a zatímco u prvních dílů strach už kdesi ustupuje, zde vám ho servírují na zlatém podnose.

A DLC? Perte mi to přímo do žíly!

Pro: Posun série správným směrem, to je nejlepší klad, jaký si mohou sedmé díly sérií přát.

Proti: Poslední hodinka je dost směšná protože.. BOMBY! Ubouchly tak 5%.

+14+14 / 0
  • PS4 85
Když mám chuť s nějakou hrou seknout, obvykle to znamená, že mě neba a nechci s ní ztrácet čas. Nicméně s Resi7 jsem chtěl opakovaně seknout jen z těch nejlepších důvodů.

Asi největším překvapením pro mě u této hry byla ta skutečnost, že jsem se opravdu při prvním hraní bál. Jo, měl jsem dokonale zatemnělou místnost, prostorný pohodlný gaučík, a televizi o rozměrech boku malé dodávky, ale i tak jsem nečekal, až jak úspěšně mi hned několik hodin v kuse bude každý krůček Bakerovic statkem sevírat půlky. Kolik kuráže bude vyžadovat otevření i padesátých dveří. Od teď si přeji, aby se každý další moderní Resi hrál přesně takhle. Abych musel sbírat všemožné harampádí, řešil puzzlíky, a hledal cestu dál, zatímco po mně jde ufuněný Jack Baker, jemuž stačí se jen tak šprímařsky procházet kolem a sem tam zavolat mé jméno, abych měl vmžiku naděláno a úspěšně cítil ten adrenalin a instinktivní strach z toho, že po mně prostě někdo jde. Všechna čest.

Mno ale byl by to prd Resi, kdybych si v tom taky občas trochu nepozabíjel, že. Od toho tu jsou molded - jsou tak akorát silní, tak akorát rychlí, a v neposlední řadě tak akorát odporní na to, aby mi vidina byť i krátkodobého pobytu v malé sklepní místnosti, ve které mi společnost dělá právě skupinka takových čtyř molďáků, byla dosti nepříjemná. Po nemilosrdném vykidlení asi dvaceti těchto moldy pšouků jsem už ale chtivě vyhlížel nový typ nepřítele, ovšem po zhruba šesti odehraných hodinách jsem se smířil s tím, že už mě žádný satanužel nečeká.

Co ale hra postrádá na rozmanitosti nepřátel VÍCE než adekvátně kompenzuje svou šťavnatou kinestetikou. Soubojům nechybí pořádná fyzikalita, kdy každou ránu z každého kvéru opravdu cítíte. Navrch toho zdejší modely zbraní jsou naprosto fenomenální samy o sobě. Mnoho her poskytuje kvalitní zbraňové porno, ale Resi7 v tomto směru opravdu zvedlo laťku, kdy krom excelentních vizuálních designů zbraně mají i výborné zvukové efekty. To, jak ta brokovnice spokojeně drnčí, když ji držíte, jsem prostě ještě nikde jinde simulováno ani neviděl.

Krom obyčejných moldy smraďochů hra samozřejmě taky obsahuje pár bossů. Ti kvalitativně pokrývají celé spektrum od "to byla neskutečně klaustrofobická jízda, a ta euforie po výhře!" až po "to byla jedna z nejhorších bossbitek, jakou jsem kdy viděl, fakt zklamání twl". Většinově jsou ale naštěstí oukej; většinou je situace vyhrocena nevelkým prostorem k manévrování, a mrštnou sviní k zabití, takže nutnost rychlého přemýšlení pod neustálým stresem hraje prim.

A co se mi teda vlastně nelíbilo? Za zmínku vlastně stojí jen jedna věc - hádanky. Jak jem si je užíval ve starších dílech, zdejší hádanky bohužel doplatily na modernizaci a snahu učinit hru přístupnější. Ve výsledku tak člověk s železnou konzistencí vždy najde do očí bijící vodítko, popř. rovnou celé řešení, do tří metrů od samotného puzzlátka. Nikdy jsem nemusel fakt přemýšlet a prozkoumávat, abych našel cestu dál, což zaštípe.

Taky zaštípe, že Madhouse se odemkne až po dohrání hry. Na Normal totiž stačí jen ždibítko šetrnosti k zajištění, že se člověk nikdy nedostane do opravdu nebezpečného nedostatku munice a zdraví. Od půlky hry si k nedostatku pak už ani nepřičichne, neb nábojů, chemikálií a zelených bylinek je habaděj. Zato Madhouse, to je panečku jinčí kurva. U Madhouse se počítá naprosto každá kulka; tížilo mne na srdénku pokaždé, kdy jsem netrefil headshot. Jednou jsem taky omylem zbaštil kvítko, když jsem byl zcela živ a zdráv, což mi hlodalo na svědomí ještě dobré dvě hoďky poté. Madhouse je ryzí survival zážitek, anžto dělá z takřka každé potyčky nefalšovaný boj o přežití. Nejlepší na něm ale je návrat ukládacích itemů - checkpointy jsou zredukovány na absolutní minimum (cca šest na celou hru), a aby jste si hru uložili, musíte si nejdřív najít kazetku, a tu následně jednorázově použít. Je to bomba, vpravdě věčná škoda, že stejný systém není přítomen i u normální obtížnosti.

Na konec si ještě neodpustím jednu malou poznámku, která víc než výčitkou je takovým zasněným přáním - ten hlavní barák fakt mohl být větší a hlavně otevřenější. Sotva si vzpomenu na Resi2 a jeho policejní stanici, či Resi1 a jeho Spencerovo panství, zasteskne se mi při vzpomínce na to, kolika všemožnými stezkami se dalo dostat na jedno a to samé místo. Když jsem měl namířeno do východní ukládací místnosti, mohl jsem to vzít spodní chodbou, koridorem v patře, nebo tou tajnou místností za obrazem ve vstupní hale. Zdejší plantáž, přestože jinak parádní zasazení a ukázkový příklad fantastického hororového level designu, fakt mohla taky nabídnout vícero možných cestiček kolem a dokola.

Takže ták, je to dobrý. Vona je to de facto kombinace Outlast a Condemned. Což by vám samo o sobě mělo znít ultra šukézně a kopat vás ke koupi. Tak šup šup, tohle si ve vaší knihovně místečko zaslouží.

Pro: Audiovizuál; atmosféra; příběh; VA; šmakózní kinestetika spojena s výbornými modely zbraní; Madhouse

Proti: Hádanky; Bombermaní finále (thx SilentWolf!); mohlo být více typů nepřátel; Madhouse měl být dostupný od začátku

+14+14 / 0
  • PC 85
Nějak nestíhám dopodrobna studovat, co si to vlastně kupuji za hru, takže když jsem viděla, že je dostupné něco, co nese známou značku Resident Evil a má to vysoké hodnocení, šla jsem do toho. Jaké bylo moje překvapení, když namísto nekonečných lesklých sci-fi chodeb, kde na mě občas vybafne nějaká zmutovaná příšera, jdu vysokou travou, nacházím podezřele a nehygienicky působící trofeje z koňských nožiček a vidím, že mým cílem je oprýskaný baráček, v němž, jak se ukazuje, bydlí trochu divná rodinka.

Asi takhle - téměř nic ve hře mi nedávalo smysl (utajovaná biologická zbraň v podobě zlé malé holčičky uprchne výzkumníkům a "infikuje" americkou white trash rodinku žijící kdesi v lesích, aby si z nich udělala psychopatické, kanibalistické, nesmrtelné a neustále různě mutující sluhy --- ok?), ale i tak mě to bavilo. Při prvním hraní bohužel nejde vybrat těžší obtížnost než "ne úplně lehká" a podruhé to hrát asi nebudu, takže jsem vždycky měla všeho dost a hledání škorpióních a dalších klíčů, zatímco mě pronásledovala hmyzí babka, mi šlo rychle od ruky.

Některé scény jsou opravdu trochu esteticky diskutabilní - extrémně lehký boss fight s rozplizlým chlapíkem, ale na druhou stranu jsem ocenila tu atmosféru lepkavého, zpráchnivělého hororu, kterou hra zprostředkovala. Skoro mi bylo nakonec líto vrátit se v roli zachráněné přítelkyně zpět do těch sci-fi chodeb.

Ještě oceňuji písničku u titulků - dodává hře charakter a zapamatovatelnost.

Pro: dobrá hororová hra

Proti: trochu nesmysl, příliš jednoduché

+12+12 / 0