Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Resident Evil Village

Resident Evil 8, Biohazard Village

30.10.2023
85
127 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Resident Evil Village je přímým pokračováním Resident Evil 7: Biohazard. Po tragických událostech se hlavní hrdina Ethan Winters snaží začít nový poklidný život s manželkou Miou a zapomenout na Bakerovu rezidenci. Společně se tak odstěhují do nejmenované země ve východní Evropě (podle herních mincí: Rumunsko). Tam ale Ethana potká hrozná tragédie, Miu zastřelí tajemný muž, omráčí jej a unese do podivné vesnice. Tím mužem je Chris Redfield. Hráč musí odkrýt tajemství vesnice a zjistit, proč se z hrdiny starších dílů stal nemilosrdný vrah.

Hra se opět hraje z pohledu první osoby. Kromě typických zombie ve hře potkáme různé bestie vycházející z evropského folkloru, utkáme se tedy například s vlkodlakem, čarodějnicemi nebo upíry. Novým prvkem je vypadávání důležitých surovin nebo výbavy přímo z nepřátel. Hra slibuje značně vylepšenou grafiku, o kterou se opět postará osvědčený RE Engine.


Poslední diskuzní příspěvek

Já si teď napřed zopakuju RE 7 (VR) + nějaká ty dvě rozšíření + samozřejmě tu RE VR Kuchyň, a pustím se do téhle RE 8 (VR) a pak také do RE 4 Remake (VR).

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PS5 80
Přiznám se, že zásadní překopání základů série v sedmém díle mi zrovna moc nesedlo. Předně jsme se za celou dobu hraní nemohl zbavit pocitu, že se jedná pouze další hru ve stylu Outlast. Dobré, ač nic extra. Village mě tak od prvního oznámí nechával vcelku chladným. Nicméně s každou další uvolněnou informací se mi začal nejnovější přírůstek do slavné značky zamlouvat stále více.

Předně se v mnohých recenzích setkáte s přirovnáním k legendárnímu čtvrtému dílu. A překvapivě není až tak mylné. Nejde jen o podobnou atmosféru zaostalé vesnice a přilehlého hradu, ale třeba i o přítomnost záhadného obchodníka. Vylepšování zbraní a správa inventáře osmičku až neuvěřitelné, oproti předchozímu dílu, posouvají. Najednou musíte taktizovat s penězi a hledat skryté poklady. Craftění tedy zůstává podivně našroubované, a docela se nehodící k celkovému pojetí, ale jedná se jen o maličkost.

Začátek je dech beroucí. Po působivém "pohádkovém" intru začnete prozkoumávat vesnici, potkáte prvního vlkodlaka a poznáte bosse. Nutno uznat spíše klesající kvalitu, kdy přidáním přehnaně akčních pasáží v poslední čtvrtině ztrácí REVIII hodně ze svého kouzla. Vynahrazuje to samotný závěr, který, alespoň mě, docela navnadil na další díl.

Samotné souboje vám dají zpočátku značně zabrat. Doby pomalých zombie jsou nenávratně pryč a zdejší agresivní lycanové se aktivně vyhýbají výstřelům. Pozdější nepřátelé se bohužel stávají tuctově nudnou směsicí na způsob "sestřel svítící slabinu". Stejně tak bossové jsou zároveň silnou i slabou stránkou. Jsou správně odpudiví/přitažliví s dostatečným backstory. Ke střetům s nimi ovšem míří má největší výtka. Všechny jsou strašně jednotvárné. V podstatě jste se záporákem zavřeni v jedné lokaci, kde běháte dokola a sypete do něj tuny nábojů. Vše je navíc umocněno jejich, vzhledem k relativně krátké herní době (12 hodin), velkým množstvím.

Pravdou je, že prezentaci má hra špičkovou. Nejen grafickou, ale i ozvučením, se jedná o jednu z nejlepších her současnosti. Každá navštívená místnost přetéká detaily. Stejně tak charaktery, nýbrž i celková art direkce je zvolena velice trefně. Dále se vrací hromady bonusů přístupných po prvním dokončení, včetně dobře zpracované minihry Mercenaries, a dostatek nových zbraní zpříjemňujících opakované průchody.

Každopádně, bych Village označil za příkladnou evoluci žánru. Ke konci lapá po dechu, ale závod jednoznačně vyhrál.
+37
  • PC 90
Série Resident Evil patří k mým nejoblíbenějším herním sériím vůbec. Jistě za to může už jen ten fakt, že jsem podobně jako s Oddworldem se sérií vyrůstal a kromě spin-offů jsem hrál všechny díly, co jsou na PC. Ale taky velice zajímavý a propracovaný lore, který sice ve hrách vypadá značně béčkovitě, ale jako celek tvoří velice atmosférické a dechberoucí univerzum.

Můj nejoblíbenější díl je čtvrtý a proto, když byl oznámen Village, který měl jít ve šlépějích právě čtvrtého dílu, jsem měl hroznou radost. Už z trailerů vypadalo, že autoři slib dodrží, ale byl jsem trochu v rozpacích, protože mi to spíš připomínalo Bloodborne už jen díky viktoriánskému stylu, ale též díky klasickému scénáři: Upíři vs Lykani. Doteď jsme byli zvyklí, že RE série byla o biozbraních a bioterorismu, takže jak to tedy nakonec dopadlo?

Příběh hry navazuje na předchozí díl, kde se opět představí Ethan Winters, jeho žena Mia, ale také jediná postava známá z předchozích dílu Chris Redfield. Ethanovi byla unesena jeho dcera Rose a tak se jí vydává hledat do ne zrovna příliš vábné vesnice kdesi v Rumunsku, kde nedostane zrovna vřelé uvítání. Ve vesnici se následně dozvídá, že Rose má sloužit k jakémusi rituálu, kterému velí tajemná Mother Miradna a její 4 "experimenty".  Příběh je vyprávěn podobně jako v sedmém díle a sice na začátku vám to do mysli vryje přes 50 otázek a postupném hraní se odtajňují jednotlivé díly této skládačky. Osobně mi toto vyprávění sedí, jelikož v tomto díle už se nedá příběh moc předvídat jako to bývalo dříve. Nebo spíš takhle, zpočátku jsem si hrál na Záhady s.r.o. a měl jsem jasno v tom, kdo je zlosyn a kdo oběť. Jenže když přišlo na "odmaskování ", tak nakonec bylo úplně všechno jinak a tím si mě Village získal.

Hratelnostně se to od sedmičky moc neliší, kamera je celkem smooth, s mířením a střelbou tedy problém není.  Poté už to ale přebírá prvky čtyřky, konkrétně už zde nejsou ukládací bedny, poklady a klíče mají svoje záložky a nedávají se do inventáře. Prakticky inventář zaplnit už nejde tak lehce a navíc jde zvětšovat průběhem hry. Také zde sbíráte peníze a utrácíte je u obchodníka. Lze koupit munice, vybavení, healing, ale také upgradovat zbraně. Do zbraní lze najít i různá zlepšovátka vylepšující staty a díky tomu má Village nový rozměr z hlediska gunplaye oproti sedmičce.

Největší problém ovšem nastává s monstry. Není jich tolik druhů a jsou až moc...jak bych to řekl...obyčejní. Nejde z nich žádný respekt, když to porovnám s klasickými zombiemi. Naštěstí má hra pasáže, kde na vás jde vícero enemáků, takže aspoň trochu ty nervíky zapracují. Toto ovšem neplatí o bossfightech, to už je jiná liga. V těch hlavně platí princip jejich vysokých HP, takže během boje si budete často craftit novou munici až nakonec vám dojdou všechny zdroje a už se potichu modlíte, aby to monstrum už zdechlo. Jsou tedy zdařilé a hlavně napínavé. Tímto se vlastně dostávám k druhému všeobecnému problému a sice, že si spousta hráčů stěžuje, že hra již není děsivá. Popravdě až na pár pasáží se jedná o vcelku poklidný průchod, ovšem pasáž v Doll House jsem rozdýchával ještě pár hodin. Nicméně obhajuju si to tím, že Resi 4 taktéž ubral na hororu, ale i přesto se jedná o jednu z nejlepších her podle Metacritic.

Graficky je to zpracované velmi pěkně, hra nabízí krásné lokace k prozkoumávání a taktéž velmi zdařilý level design jednotlivých interiérů. Díky tomu hra disponuje alespoň parádní atmosférou, která se udržuje po celou dobu hraní a nikdy nebudete mít pocit bezpečí na místech, která jste již dávno vyčistili. Ten Capcomácký RE engine je stále díl od dílu vymakanější a dokonce i pěkně optimalizovaný, že i moje starší železo z 2016 mi udržovalo hru nad 60fps a v interiérech dokonce 120.

Zvukovou stránku moc hodnotit nemohu, jelikož díky čerstvému synáčkovi jsem musel mít zvuky utlumené tak, že jsem slyšel akorát hlasy, střelbu a skřeky. Mohl jsem se vzít sluchátka no, ale na domácím kině se vždycky bude hrát nejlépe. Nicméně hudba v titulkách mě překvapila a moc se mi líbila.

Závěrem akorát doporučení...zahrajte si nejdříve sedmičku, víc si pak hru užijete.
+28
  • PC 70
Žhavé spojení RE4 a RE7 by mělo být splněným mokrým snem, a dokud jsem jen sledoval marketing hry, tak přesně to jsem i očekával. RE4 nicméně u mě bodovalo primárně skrz svůj fantastický gunplay a jak šťavnatý člověk měl kinesteticky pocit ze střelby i samotného pohybu, a RE7 u mě skóroval zase primárně tím, jak zcvrknul svůj rozsah a všechno tak udělal intimnějším, a všemu vtisknul daleko útulnější značku strašidelna. Revesnice si z obou her bere hodně, ale ty pro mne klíčové aspekty prostě zpracovává citelně slaběji. 

Už při prvním setkání s Maxim Turbulenc obchodníkem mi tu něco smrdělo, a jeho pižmo to nebylo. Po prvních odehraných chvilkách jsem zkrátka neměl nikterak výrazný popud hrát dál; hra sice byla i na ten nejprvnější pohled pastvou pro oči, ale už jen po gore z posledních remaků mé srdce tuze tesklo. Tou dobou jsem se sotva prostřílel několika základními vlčáky, a dané přestřelky mě prostě moc nebraly. Pak ale přítelkyni chytla chuť na trochu backseat gamingu, tak jsem se rozhicoval hrát dál, a byť jsem úspěšně ve hře následně našel zábavu, taky jsem si neodvratně potvrdil rostoucí zklamání. Za celou hru jsem si neužil střelbu ani zdaleka tak moc, jako v RE4. Za celou hru jsem ani vzdáleně nepocítil byť procentíčko napětí, jaké jsem cítil u RE7. 

To nejlepší, co hra udělala, bylo připomenutí, jak moc bych si pořád přál Silent Hills. To nejhorší, co udělala, byla redukce všech svých zlounů na to, čím reálně jsou - tedy velmi krátcežijícími, snadno zapomenutelnými a povrchními pšouky - narozdíl od toho, čím se minimálně madam Třímetrový Tesák jevila ještě v promu býti - tedy nedílnou a klíčovou součástí příběhu, potažmo celé hry. Řadoví enemáci to isté - je moc fajn, že jich máme opět vícero druhů, ale jakmile se všichni chovají víceméně úplně stejně, je to vesměs totální vlhký prd platné.

Ale je to zábavná, dobře odsejpající, audiovizuálně nádherná hra. Jen na mě prostě působí jako něco, na čem se podílelo pět různých režisérů, kteří si v lockdownu dělali každý to své, a chuj s tym jaký (a jestli vůbec nějaký) smysl to celé dává. RE4 byla vynikající hororová střílečka, RE7 byl vynikající survival s fantastickým designem hlavně i na praktické úrovni, mno a Revesnice je oukej hororová střílečka s ostře nevyrovnaným designem. Jakož taková se furt může řadit do toho lepšího, co série nabízí, ale z toho lepšího je to nepopiratelně trochu meh.

Ale berte mě s rezervou, v posledních měsících jsem nehrál nic a možná je problém víc ve mně, než ve hře samotné.

Pro: Audiovizuál; atmosféra; titulární vesnice je vskutku tak akorát rozsáhlá a prominentní po celou herní dobu; mechanicky sice slabší, ale jinak stále dosti zábavná střílečka

Proti: Celé to působí tak nějak bez jasné vize, směru, povrchně. S výjimkou konkrétních dílčích momentů jako zážitek slabé.

+25
  • PS5 90
Když jsem slyšel první informace o osmém dílu série Resident Evil, tak jsem jásal. Příklon ke 4. dílu, který považuji za nejlepší díl ze všech, do toho zajímavé téma vlkodlaků a upírů a naprosto dechberoucí lokace - nedalo se netěšit. Jenže s blížícím se vydáním a vyzkoušením dema jsem neměl ze hry moc dobrý pocit a ač nakonec v recenzích obstála, nějak jsem v sobě nedokázal najít odhodlání ji vyzkoušet. A tak tedy po roce, kdy jsem neměl chuť na nic konkrétního, jen jsem si akutně potřeboval zahrát něco ideálně kolem 10. hodin herního času, jsem neodolal a hru zakoupil. A byla to opravdu jízda.

Jasně, obavy se potvrdily, ta hra je v podstatě stejná jako předchozí díl, ale já si asi potřeboval připomenout, jak moc mi sedmička tehdy sednula. Znovu jsem si připomněl, jak mě baví ta extrémní videohernost série, kdy si lokace otevíráte postupně absurdním získáváním klíčových předmětů a kdy se vám vybarvují místnosti, kde jste vše sebrali... a ač jsem se snažil vysbírat vše, nepodařilo se mi to. Tento prvek objevování se mi moc líbil a to právě proto, že je hra na vyšší obtížnost příjemně těžká. Krom první hodiny hry není ani moc frustrující, je to prostě ta správná úroveň obtížnosti. Někdy se situace zvrhla skoro až v puzzloidní řešení, kdy jsem si v hlavě počítal, zda je lepší vyplýtvat desítky nábojů do pistole, nebo použít výbušniny, podobně jsem se cítil právě u čtverky a posléze i u Evil Within. Tohle u her chci. Prosím Callisto Protocol… a šel by i Evil Within 3?

Docela mě vyděsila informace, že zámek a Lady D byly jen jakýsi marketingový tah a člověk se tou lokací prodere za první hodiny hry a pak je hra jiná. To je asi ten největší klad hry, protože zejména poslední lokace hry je naprostý majstrštyk. Na začátku hry jsem si říkal, jak je fajn že hra takhle pokračuje v sérii „exotických“ lokací a po zaplivaném venkovu ze sedmičky jsme se podívali do variace na Drákulův hrad a co víc, v té samé hře se podíváme ještě do zajímavé variace na „laboratoře“. Nevím, zda se jedná o prvenství v sérii, ale střílet tamní nepřátele na mě prostě fungovalo. Samozřejmostí jsou i nějací ti over the top bossové, kteří by mi normálně i vadili, ale série je tím proslulá, takže jsem to akceptoval, navíc je tu jen jeden takový případ. Navíc mají bossové dost zajímavé pozadí, a nemyslím tím Lady D. Jsem taky rád, že se nekonalo zklamání jako na lodi v sedmém díle, a dokonce i část, kterou mnoho lidí kritizovalo, je vlastně jen velmi kratičká epizodka, která jde dohrát za 10 minut. Ano, tento díl je akčnější než sedmička, ale za mě tu vše funguje na jedničku a jsem možná i rád, že jsem se hrou rok čekal, protože teď aspoň nemusím tak dlouho čekat na další porci hry. I když pravda, tomu DLC moc nevěřím. Byl bych každopádně moc rád, kdyby pokračovali v tomto trendu, opět použili first person a vybrali zase nějakou pro sérii neotřelou lokaci a tím by v mých očích vznikla dost kvalitní trilogie, kde by nebyl žádný díl zbytečný.

Random památný moment hry: vyšel jsem zrovna z lokace, kde jsem zabil vedlejšího bosse a stálo mě to hodně nábojů. Na bosse moc nešla použít sniperka a tak mi do ní pár nábojů zbylo. Craftit se mi nechtělo, protože jsem k té možnosti sahal jen u bossů. Ale najednou se začali sbíhat lykani. V duchu jsem si řekl že fajn, dva lykany zvládnu, ale najednou vidím tak čtyři, už začínám přemýšlet nad tím, že to loadnu a na situaci se připravím, ale tak zkusil jsem si zamířit, jak střílečky moc nehraju tak mi to ani moc nešlo, ale najednou se mi v hlavě promítla hláška z temné věže.. „Nemířím rukou. Ten, kdo míří rukou, zapomněl tvář svého otce. Mířím zrakem. Nestřílím rukou. Ten, kdo střílí rukou, zapomněl tvář svého otce. Střílím myslí. Nezabíjím zbraní. Ten, kdo zabíjí zbraní, zapomněl tvář svého otce. Zabíjím srdcem.“ … a s prvním výstřelem se tři hlavy lykanů rozstřelily do krvavého obláčku a těla spadly v jedné lajně jako domino. Možná jsem si u toho nestihl přemítnout tu hlášku a pravděpodobně to bylo dílo náhody, jak my valaši říkáme „haluz“. Ale zbytek se stal a pocit to byl krásný. 

Random stížnost: Mohla by tu být pistolka podobná Red9 ze čtverky.

Pro: Rozmanití bossové a jejich lokace; hra dle mě neztrácí tah na branku, spíš naopak; obtížnost. Handcannon!

Proti: Vesnice jako hub mohla být větší a mohla se víc měnit mezi návštěvami. Tu a tam jde hra a někteří nepřátelé očůrat.

+18
  • PC 70
Resident Evil Village sice příběhově přímo navazuje na skvělou sedmičku, se kterou sdílí i first person pohled (který už s námi v sérii zřejmě zůstane), ale jinak dělá spoustu věcí jinak a to do takové míry, že se tentokrát skutečně nabízí otázka, nakolik je tento nový přírustek „opravdový resident“. Taková otázka je však zbytečná, protože nic jako „opravdový resident“ není a ve skutečnosti byl každý díl výrazně jiný, než ten předchozí, a to včetně svaté trojice původních dílů. Série se v osmém díle však zcela otevřeně a nezpochybnitelně posunula od survival hororu k regulerní akční hře a kdyby se jmenovala třeba Call of Duty: Romania, nebylo by na tom asi nic podezřelého.

Skutečně, když jsem šel na poslední boss fighty a měl téměř tisíc nábojů, bylo mi jasné, že už jsme někde jinde. Hra je na poměry série extrémně přístupná a hráč nemá nikdy nedostatek ani munice ani lékárniček, obchodník a psací stroj na ukládání se objeví vždy, když už byste potřebovali a navíc je zde i systém checkpointu. Zabít i řadové nepřítele (zejména při ne úplně přesném míření) stojí násobně víc munice než kdykoliv před tím a hra tedy zásobami nešetří. Všeho je dostatek, (ne)obvykle otevřené prostory nedopřávají prostor pro stísněnou atmosféru a strach známý z některých předešlých dílů a dokonce i ty bossy porazíte napoprvé, aniž byste museli příliš koumat, jak na ně. Naštěstí (zatím) ve hře nejsou navpointy na mapě a hráč se musí trochu seznámit s protředím a najít si správnou cestu sám, ovšem snad s výjimkou první lokace na zámku Dimitrescu ani tak žádný zákys nehrozí.

Když už je řeč o lokacích, tak ty jsou celkem čtyři, plus ústřední hub v podobě „vesnice“ a jsou, alespoň pro mě, tou nejzajímavější složkou hry. Každá je totiž úplně jiná, jak vizuálně, tak i herně. Jakoby dal někdo za úkol čtyřem různým týmům udělat svého residenta a pak jejich rozmanité představy spojil do jedné hry. Trochu se tím sice narušuje nějaká konzistence a herní flow, ale vlastně mi to přišlo jako přijemná změna a každá z lokací je pro mě extrémně dobře zapamatovatelná a unikátní. Tomu nepochybně pomáhá i skvělá grafická prezentace využívající proprietární RE engine. Nicméně například ústřední hub v podobě vesnice mi prišel uplně zbytečný, neboť v daný moment můžete pokračovat vždy jen do jedné hlavní příběhové lokace a bloudění po vesnici jen bezdůvodně narušovalo herní tempo a zážitek. Bez té vesnice, nahuštěno do jednoho silnějšího lineárního zážitku, by byl osmý resident alespoň pro mě o jeden stupeň lepší hrou. V této souvislosti ani nechápu, proč hra nese právě tento podtitul. Ta vesnice neni ničím vyjimečná, důležitá ani převratná a i marketingově působí slovo „Village“ nudně a snadno se zapomíná. Doufám, že jedinou motivací nebylo vysvícení římské osmičky (VIII) na propagačních materiálech.

Abych to uzavřel, Village je divný resident, ale dobrá akční hra. Tomu nejlepšímu v sérii, tedy remaku dvojky, čtverce a sedmičce je však nevyrovná, nic lepšího nebo revolučního nepřináší a kromě technické stránky nemá pro hráče, očekávající nervy drásající survival horor, co nabídnout.
+14 +16 −2