Třináctý díl hlavní série Assassin's Creed se oproti předešlým dílům soustředí na komornější vyprávění. Hráč se zhostí role Basima, pouličního zlodějíčka ve městě Bagdád v devátém stolení našeho letopočtu, který je jednoho dne zachráněn před strážemi řádem asasínů. Roshan se stane jeho mentorkou a naučí Basima vražednickému umění skrytých čepelí, které zužitkuje ve skryté válce proti řádu, který se snaží napříč historií manipulovat dějiny ve svůj prospěch. Basima také trápí opakující se noční můry, na jejich význam bude muset přijít.
Autoři popisují hru jako návrat ke kořenům, vrací se tak nutnost kradmého přístupu a plánování postupu k cíli bez vyvolání poplachu. K tomu má hráč arzenál tichých zbraní, jako například uspávací šipky, hlučné bomby na odvedení pozornosti, uspávací výbušné pasti nebo kouřové červené bomby, které na chvíli dezorientují stráže. Skrývat se jde také v davech a splynout s hloučkem lidí. Nechybí ani veliký důraz na parkour a šplhání po budovách.
Tak jsem se k tomu vratil po dohrani Unity, prechod naprosto plynuly, ta hratelnost je fakt stejna. Ale rozdily jsou v detailech. Kde Unity je tezkopadne a spatne nesignovane (navrh misi, ale treba i UI a menu je naprosto priserne), Mirage funguje dobre a v menu mate vse pekne po ruce. Jsem prekvapeny, jak jsem si to nakonec vlastne uzil. Mirage je vskutku prvni Assassin's Creed od vydani Revelations kde jsem se zase citil jako assassin. Cely ten gameplay loop o hledani voditek, odhaleni cile a pak jeho likvidace zde vazne pekne funguje. Sice je to na ukor pribehu a postav (Eziova trilogie zvladala oboje) ale budiz. Bylo to fajn.
Pro: Stealth, Soundtrack, pomyslný návrat ke kořenům
Proti: Engine, Parkour