jones1240
Mizzurna Falls je hodně obskurní, ale zároveň nadčasová záležitost, která byla až donedávna dostupná pouze v japonštině. Díky funkčnímu anglickému patchi si ji však konečně můžeme vychutnat naplno – a že je to opravdu zážitek.
Na dobu svého vzniku, tedy rok 1998, šlo o neskutečně ambiciózní projekt. Malé studio Human Entertainment tehdy vytvořilo 3D open world adventuru pro PSX, která v té době neměla obdoby. Město ve hře má plně funkční režim – střídá se den a noc, jezdíte autem i lodí, procházíte se bez loadingů (až na vstupy do budov), obchody mají otevírací dobu a obyvatelé žijí svými životy. O to působivější je to s vědomím, jak malý rozpočet studio mělo. Kvůli tomu se hra nakonec nedočkala širší distribuce a studio zaniklo. Mechaniky, které zde debutovaly, později proslavila série Shenmue – ta je dnes často mylně považována za zakladatele žánru.
V hlavní roli je student Mathew , který hned ráno obdrží telefonát od kamarádky Winony. Dozví se, že jejich spolužačku Kathy našli v lese na pokraji smrti – údajně ji napadl medvěd – a zároveň se pohřešuje další dívka jménem Emma. Už v tu chvíli je jasné, že se příběh silně inspiruje Twin Peaks , ale oproti Deadly Premonition , které vsází na surrealismus a bizarní humor, jde Mizzurna trochu jinou cestou. Důraz klade spíše na sociální rozměr – jak tahle událost ovlivní poklidné horské městečko, co to udělá s jeho obyvateli a jak se Mathew postupně zaplétá do odkrytí tajemství, která ležela dlouho pod povrchem. Osvěžující je, že nehrajete za žádného federálního agenta, ale za místního kluka, který tu vyrůstal a lidi kolem sebe zná.
Díky tomu je vše mnohem osobnější. Nadpřirozené prvky, které byly v TP nebo DP zásadní, tu hrají spíš druhé housle. Pořád si nejste jistí, jestli šlo o práci zvířete, člověka, nebo jestli je za tím něco víc – a právě to nejisté „možná“ dává příběhu zvláštní hloubku a nutí vás ponořit se do něj naplno. Nechci tu vést debaty, jestli je Mizzurna lepší než DP, ale jako někdo, kdo Premonition miluje, musím říct, že Mizzurna nabídla příběhově konzistentnější a svým způsobem originálnější zážitek.
Samotná hratelnost je ale už trochu oříšek. Na svou dobu funguje skvěle – pohyb autem po městě je příjemný, možnost tankování je fajn detail (stejně jako třeba klepání na dveře obyvatel). A i když je grafika místy rozplizlá, dokáže vykouzlit nádherné scenérie – třeba noční park pod lampami nebo zasněžený vodopád. Jenže to, co hru řadí mezi „obskurní klenoty“, je její brutální náplň.
Hra vám totiž vůbec neříká, co máte dělat – pohybujete se volně po městě v reálném čase, a musíte sami přijít na to, co se stalo. Některé události se odehrávají jen v konkrétní den a čas, takže něco propásnout je až směšně snadné. Pokud minete byť jen jednu klíčovou scénu, následuje během pár dnů automaticky bad ending. Časový tlak je místy opravdu šílený – běháte, lítáte autem, snažíte se být všude včas, a když se hlavní hrdina ještě někde sekne o texturu, není to úplně radost. Hru je tak téměř nutné hrát s návodem – jinak vás čeká pokus číslo 400 a frustrace na plné obrátky.
Závěrem – Mizzurna Falls je neopakovatelný zážitek. Krásná zimní atmosféra, citlivý soundtrack, a silný příběh, který místo podivností sází na emoce a vztahy. Pokud vás láká zapomenutý předchůdce Deadly Premonition, máte chuť na Twin Peaks-like záhadu z jiného úhlu a nevadí vám trocha frustrace, jděte do toho. Tohle je podle mě ta nejčerstvěji působící TP-like hra vůbec. Dělá věci po svém. A neprávem zapadla.
Na dobu svého vzniku, tedy rok 1998, šlo o neskutečně ambiciózní projekt. Malé studio Human Entertainment tehdy vytvořilo 3D open world adventuru pro PSX, která v té době neměla obdoby. Město ve hře má plně funkční režim – střídá se den a noc, jezdíte autem i lodí, procházíte se bez loadingů (až na vstupy do budov), obchody mají otevírací dobu a obyvatelé žijí svými životy. O to působivější je to s vědomím, jak malý rozpočet studio mělo. Kvůli tomu se hra nakonec nedočkala širší distribuce a studio zaniklo. Mechaniky, které zde debutovaly, později proslavila série Shenmue – ta je dnes často mylně považována za zakladatele žánru.
V hlavní roli je student Mathew , který hned ráno obdrží telefonát od kamarádky Winony. Dozví se, že jejich spolužačku Kathy našli v lese na pokraji smrti – údajně ji napadl medvěd – a zároveň se pohřešuje další dívka jménem Emma. Už v tu chvíli je jasné, že se příběh silně inspiruje Twin Peaks , ale oproti Deadly Premonition , které vsází na surrealismus a bizarní humor, jde Mizzurna trochu jinou cestou. Důraz klade spíše na sociální rozměr – jak tahle událost ovlivní poklidné horské městečko, co to udělá s jeho obyvateli a jak se Mathew postupně zaplétá do odkrytí tajemství, která ležela dlouho pod povrchem. Osvěžující je, že nehrajete za žádného federálního agenta, ale za místního kluka, který tu vyrůstal a lidi kolem sebe zná.
Díky tomu je vše mnohem osobnější. Nadpřirozené prvky, které byly v TP nebo DP zásadní, tu hrají spíš druhé housle. Pořád si nejste jistí, jestli šlo o práci zvířete, člověka, nebo jestli je za tím něco víc – a právě to nejisté „možná“ dává příběhu zvláštní hloubku a nutí vás ponořit se do něj naplno. Nechci tu vést debaty, jestli je Mizzurna lepší než DP, ale jako někdo, kdo Premonition miluje, musím říct, že Mizzurna nabídla příběhově konzistentnější a svým způsobem originálnější zážitek.
Samotná hratelnost je ale už trochu oříšek. Na svou dobu funguje skvěle – pohyb autem po městě je příjemný, možnost tankování je fajn detail (stejně jako třeba klepání na dveře obyvatel). A i když je grafika místy rozplizlá, dokáže vykouzlit nádherné scenérie – třeba noční park pod lampami nebo zasněžený vodopád. Jenže to, co hru řadí mezi „obskurní klenoty“, je její brutální náplň.
Hra vám totiž vůbec neříká, co máte dělat – pohybujete se volně po městě v reálném čase, a musíte sami přijít na to, co se stalo. Některé události se odehrávají jen v konkrétní den a čas, takže něco propásnout je až směšně snadné. Pokud minete byť jen jednu klíčovou scénu, následuje během pár dnů automaticky bad ending. Časový tlak je místy opravdu šílený – běháte, lítáte autem, snažíte se být všude včas, a když se hlavní hrdina ještě někde sekne o texturu, není to úplně radost. Hru je tak téměř nutné hrát s návodem – jinak vás čeká pokus číslo 400 a frustrace na plné obrátky.
Závěrem – Mizzurna Falls je neopakovatelný zážitek. Krásná zimní atmosféra, citlivý soundtrack, a silný příběh, který místo podivností sází na emoce a vztahy. Pokud vás láká zapomenutý předchůdce Deadly Premonition, máte chuť na Twin Peaks-like záhadu z jiného úhlu a nevadí vám trocha frustrace, jděte do toho. Tohle je podle mě ta nejčerstvěji působící TP-like hra vůbec. Dělá věci po svém. A neprávem zapadla.
Solidor
Drolin
HungryGhost
instageek_cz
účet smazán
mattesak
Fritol
endura
WillieBirkin
jvempire
Pro: Příběh, lidskost, neuvěřitelná svoboda na tu dobu, funkční otevřený svět, nádherná hudba, detaily
Proti: Neúprosný čas a ohromná obtížnost zapříčiněná tím že jste do hry vhozeni a můžete si dělat co chcete