Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Alone in the Dark: The New Nightmare

Alone in the Dark 4

76
77 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > akční adventura *
adventura > 3D adventura
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
18.05.2001 PS1
15.06.2001 PC
22.06.2001 Dreamcast
28.09.2001 PS2
22.05.2012 PS3PSP
Vývojáři:
Darkworks SA, Spiral House (PC verze, PS2 verze)
Oficiální stránky:
http://www.spiralhouse.co.uk/games_Alone.html
Čtvrtý díl hororové série Alone in the Dark vyšel až dlouhých šest let po třetím a jeho vývoj má na svědomí vývojářské studio Spiral House (Infogrames figurují tentokrát pouze v pozici distributora). Doba pokročila a hra je plná povedených světelných efektů a detailní grafiky. Stejně jako v prvním díle i zde jsou na výběr dvě hlavní postavy - detektiv Edward Carnby a také dívčina Aline Cedraca. Přestože se několikrát za hru setkají, budete po většinu času sami.

Hra je za každou postavu zcela jiná, takže zatímco s Edwardem si užijete více střílení a akce, Aline řeší věci hlavou. Velkou roli zde má světlo a někteří protivníci jdou zastavit např. pouze baterkou. Hra se odehrává na tajuplném ostrově Shadow Island, kde byla nalezena mrtvola Edwardova nejlepšího přítele Charlese Fiska.


Poslední diskuzní příspěvek

Škoda, no snad se k té hře někdy dostanu, byla u score tak si říkam že ji zkusím a nakonec se mi i celkem líbíla, teď už se jen pořádně naučit…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Z celé série Alone in the dark je tento díl mým nejoblíbenějším, zahrál jsem si ho už nespočetněkrát za obě možné postavy. Ve hře si můžete zahrát buď za detektiva Edwarda Carnbyho známého z předchozích dílů nebo za dívku jménem Aline Cedraca se kterými se podíváme na tajuplný ostrov na kterém není něco v pořádku. Největším tahounem hry je hlavně její hutná hororová atmosféra. Grafická stránka hry je na dobu vzniku slušná. Příběh je docela poutavý a rozhodně nenudí. Hra je také plná různých strašidelných zvuků od vrzání dveří po zlověstné zvuky příšer které jen dokreslují perfektně budovanou atmosféru. Hra dále nabízí několik logických hádanek a u některých jsem se zasekl na poměrně dlouhou dobu. Často se mi také ve hře stalo že jsem absolutně nevěděl co mám dělat a myslel jsem si že mi z toho hrábne. Já považuji Alone in the Dark: The New Nightmare za skvělou hru s naprosto geniální atmosférou.

Pro: Příběh, hudba, atmosféra, grafika, hádanky.

Proti: Ovládání.

+26
  • PC 85
Po dokončení původní trilogie AITD od Infogrames se po Alone in the Dark coby hernímu fenoménu slehla zem. Přesto se ale pořád spekulovalo nad dalším dílem, bude nebo nebude, do časopisů se dostávaly strohé informace, že na čtyřce se začíná pracovat, aby zase na nějaký čas nevěděl nikdo nic a bylo naprosté ticho po pěšině. A pak to přišlo, šest let po uvedení předchozího dílu, aby opět hráč mohl zažít tu unikátní atmosféru a být Sám ve tmě.

Jak to už u mě bývá, hra se mi dostala do rukou s odstupem času od svého vydání, o to spíš ale intenzivní a záživnější bylo samotné hrání a vůbec prožitek ze hry. Opět máte detektivní příběh a na výběr máte v úvodu ze dvou postav, za které můžete hrát. Unikátem je to, že tu máte v podstatě dvě hry v jedné. Tím mám na mysli to, že každá postava má svou vlastní cestu, dostává se do míst, která jsou jinak pro druhou osobu nepřístupná a kouzelně se tak doplňuje příběh, pokud dohrajete hru za jednu postavu, pořád jste neprošli takřka polovinou možností, které hra nabízí. Tohle nepovinné zpestření hru dělá hratelnější a zajímavější, i když subjektivně vnímaná obtížnost mezi hráním za chlapa a ženskou je rozdílná.

Teď k samotné atmosféře. I když jsem byl zpočátku skeptik, první minuty gameplaye se nedají popsat jinak, než paráda! Xicht zírající do monitoru a vnímání toho, co se dost těžko popisuje. Atmosféra, zvuky, dokonce i hudba společně dohromady dělají neuvěřitelně moc. Jsou tu kombinace interiérů a exteriérů, mapa (jestli to tak vůbec už dnes můžeme tímhle výrazem nazvat...) je natolik komplexní a rozmanitá, že už se prostor nedá rozlišovat na místnosti (jakkoli velké) a okolí. On vůbec už není prakticky poznat rozdíl mezi hratelným prostředím a pozadím, pokud se sami ten rozdíl nepokusíte najít tak, že dojdete k té hranici, za kterou už nemůžete jít dál. Už jenom to pozastavení při hře, kde Vás nic nehoní, stojíte venku, prší, je tu šero a Vy jenom vnímáte ty padající kapky, zvuk bouřky a to pološero, co Vás obklopuje. To, alespoň u mě udělalo hodně moc.

Hra samotná rozhodně nepatří k těm kratším, máte tu širokou škálu zbraní, ke kterým se postupně dopracováváte a opět tu jsou logické hádanky, jejichž nepřekonání má za následek zákys a netušení, jak postupovat dál. Tento prvek je tady tak výrazný, že to může některé hráče i odradit, pokud chtějí hrát poctivě bez návodů a hintů. Na druhou stranu, i tyto zákysy jsou promyšlené, propracované a stačí u nich trochu přemýšlet (až na jeden, kdy jsem hledal hodiny jeden předmět, pak už mi ruply nervy a já si prostě musel zjistit, kde ho najdu, ať jakkoli tenhle způsob hraní neuznávám...).

V závěru, AITD4 se vyplatilo čekat takovou dobu. aby mohla nabídnout hráčům jednak to, co znali z předchozích dílů (originalita, atmosféra....), tak i mnohem víc.

Pro: atmosféra, dvě rozdílné cesty podle toho, za jako postavu hrajete, rozsáhlost hry, logické hádanky

Proti: zákysy, mnohdy se může stát, že hráč vůbec neví, co má dělat, postavy mluví se zavřenou pusou

+21
  • PC 70
Alone in the Dark 4 byl pro mě obrovský herní rest. Kdysi jsem si koupil v nějaké akci ještě originálku, ale začátek mě nechytl, originálka putovala do poličky a už jsem ji nikdy nespustil. Po nějakých cca 15 letech jsem ji spustil hned po dohrání klasické trilogie a opět se na to vykašlal. Nakonec jsem se hecnul, hru dojel, ale nemám z toho dobrý pocit, spíše úlevu, že je to za mnou.

Hru odpálí bombastické intro, kdy se Edward Carnby vydává letadlem spolu s mladou profesorkou Aline Cedracovou na Shadow Island. Carnby chce zjistit, kdo nebo co zabilo jeho přítele, Aline má přeložit prastaré texty a přitom pátrá po svém otci. Letadlo je ale zničeno neznámou silou, oba vyskočí padákem a přistanou každý na jiném místě. V tu chvíli začíná hra, kde si vyberete za koho hrát.

Příběh je podávaný pomocí různých knih, audio záznamů či odhalení těch asi 2-3 živých postav, na které narazíte. Není špatně vyprávěný, ale má to háček. Abyste ho odhalili celý, je nutné projít hru za obě postavy. Já po dohrání za Carnbyho věděl prd a teprve po dohrání za Aline mi to začalo zapadat. Přes zajímavé podání příběhu včetně skvělého outra a jeden slušný zvrat na konci hry za Aline je to v zásadě dost tuctová historka. Rodinka Mortonových se roky potýká s říší temnot, která má pod Shadow Island bránu, jsou tu dva bratři, jeden magor a jeden srab a toť zhruba vše.

Hra za každou postavu je jiná, řešíte jiné úkoly, občas se dorozumíváte rádiem a koukáte na stejný problém z jiného úhlu, ale přece jen je to nastavovaná kaše s recyklací 90% lokací.

Grafika mi ze začátku připadala úžasná, zejména díky tomu, že jsem čtvrtý díl zapnul hned po dohrání dosovské trilogie. Venkovní prostředí má opravdu atmosféru, ale uvnitř je to takový standart na rok vzniku, který neurazí, ale ani nenadchne.

S hratelností jsem ale bojoval hned od začátku. Hned první fail a důvod proč jsem hru před lety odložil je absence titulků při rozhovorech. Což je celkem problém u hry, kde Vám postavy či kolega na rádiu sděluje důležité informace pro další puzzle. Naštěstí to už dneska zvládnu i bez titulků ale i tak body dolů.

Naprosto nepochopitelné je pro mě ukládání. Ve hře nejde ukládat normálně, musíte použít "ukládací amulet". Těch je naštěstí celkem dost, ovšem pozor! Pokud hru nahrajete, hra si pamatuje místnost kde jste uložili, ale ne co jste tam udělali, to znamená puzzle, monstra, předměty, všechno se zresetuje. Musím přiznat, že takovou blbost jsem ještě neviděl, takže doporučuji ukládat pouze při vstupu do nové lokace, kterou ještě nemáte prozkoumanou.

A ukládání je potřeba. AitD 4 trpí totiž spoustou neduhů. Zaprvé monstra - ty se respawnují, objevují se z čistého nebe, občas jsou neviditelná a najdete je až když se do Vás zakousnou. Pak je potřeba je setřást jednou klávesou, druhou klávesou zamířit a třetí střílet. Lékárniček je málo, nábojů ještě míň, monstra jsou tuhá a většinou Vám uprostřed boje dojdou náboje a musíte přebíjet. To znamená buď nekonečné sekundy v boji, nebo se proklikat pěti podmenu v inventáři a přebít - ale pak je nutno znovu zamířit. Ze začátku to není problém, ale bohužel ke konci z toho udělali tvůrci akční střílečku, aniž by hra měla na něco podobného ovládání či engine a boje jsou k vzteku.

A jsem u toho hlavního - ovládání. Ne, šílenosti z klasické trilogie se nekonají, ale i tak je to bída. Otáčení a míření je pomalé, většina předmětů se nijak nehlásí (OK pokud namíříte baterkou zablesknou se, ale ne vždy) a uprostřed šíleného bince nebo černočerné tmy nejsou vidět. A i když je vidíte, ve spoustě případů je nemůžete sebrat, případně něco použít, protože nestojíte na milimetr přesně jak si to představovali tvůrci. Stejné problémy jsem měl s přelézáním zídek, v jednom momentě jsem nedokázal sebrat ukládací amulet a v jiném po aktivací otáčivých dveří mi Carnby dveřmi proplul a zůstal na původní straně bez možnosti jít dál. Ve hře z roku 2001 bych taky uvítal využití myši, no ale to už bych asi fakt chtěl moc.

Backtracking a bloudění bych bral. Ale v kombinaci s respawnem, nemožností pořádně ukládat, omezením počtu nábojů a lékárniček je to na naštvání.

A je to škoda. Než se hra změní ve střílečku, ve které máte mimo jiné asi 8 zbraní, je to docela působivé. Prozkoumáváte opuštěné panství, snažíte se rozsvěcovat světla, protože se jich monstra bojí, zkoumáte deníky, řešíte puzzly, hledáte klíče, občas na Vás něco vybafne, občas narazíte na nějakého zdánlivě nezabitelného bosse. Za Aline jste ze začátku úplně bezbranní a monstra zaháníte baterkou. Potvory se tvůrcům také povedly - různí zombíci, pekelní psi, broukovitá havěť. Proti zabloudění funguje celkem slušná mapa.

Ke konci jsem si uvědomil, že AitD 4 je vlastně vykradený Resident Evil - první tři díly jsem hrával po hernách na playstationu a je tu vše - příběh vyprávěný dvěma osobami, klávesa na míření, zbavování se zakouslých monster, měnící se úhly kamery, složitá práce s inventářem, omezené náboje, léčení a ukládání. To jsou důvody proč jsem žádný Resident Evil nikdy nedohrál a taky proč se AitD 4 nestane mojí srdcovkou.

PS: Proč se první tři díly odehrávají v 20. letech a třetí díl v roce 2001??

Pro: Atmosféra, monstra, slušná mapa, působivé venkovní lokace, průzkum panství.

Proti: Ke konci tupá střílečka, mizerné ovládání, nepochopitelný save systém, absence titulků, respawn.

+16
  • PC 60
Předchozí tři díly mě minuly. Nedávno jsem koupil level, kde byla přiložená 5ka, tak jsem si řekl, že než se do ní pustím, dám si ještě díl čtvrtej:

Hru jsem nedohrál. Nějak sem se nedonutil pokračovat.

Atmosféra, která čiší z intra je výborná, hudba ucházející, prvních pár kroků na ostrově se mi taky celkem líbilo. Pokračování mě ale utvrdilo v názoru, že tahle hra nebude pro mě:

Statická kamera je jedním z důvodů, proč jsem hru odložil. Když někam postava jde a já nevidím kam, nýbrž její ksicht, to hru podle mě kazí, zvláště pak, jsou-li přede mnou nepřátelé a člověk musí pálit přičemž neví do koho. Taky ovládání jen na šipkách zamrzí, v době vydání už bylo užití myši v podobných hrách standardem. Dále, přestože se o 3dčko jedná, mi přišlo jako by všechny objekty byly jen 2d kulisama, přesně natočenýma na pozici kamery, o dobré orientaci v prostoru tak při absenci "3d" rozhlídnutí tak nemůže být řeč. Mapa která má hráči s tímto pomoct je zpracována nehezky a neurčitě.

Dále jsem neobjevil klávesu pro nabíjení a činit tak přes inventář (pomocí 7 zmáčknutí kláves) mě dost otravovalo a zbytečně narušovalo atmosféru. Zbraně přehnaně cool: dvojhlavňová pistole, trojhlavňová brokovnice atp. snad ani nebylo nutný vymýšlet do hry, která si snaží hrát na realitu. K tomuto přičtěme maličkosti jako absence pohybů mluvidel při řeči postav, trapný souboje z éteru se rodících nepřátel.

Příběh hodnotit nemůžu, neznám jeho konec, avšak zápletka mě do kolen teda nedostala. Nic extra zajímavýho - béčko. Hádanky na slušné úrovni, teda aspoň hned u jedné na začátku jsem se dost zaseknul (dlouho mě nenapadlo odsunout tu sochu k zrcadlu a já se snažil hledat iniciály ve všemožnejch knihách) ale jinak je jich obtížnost odpovídající, myslím si.

Suma sumárum: Koho zajímají adventury a má zálibu i v těch 2d, děte do toho, není to zas taková hrůza. Kdo ale čeká pecku typu Silent hill, ruce pryč. Spálíte se jako já. 60%

Pro: Atmosféra

Proti: Kamera, ovládání, mapa

+12