Rogue Trader pro mě byl první střet se světem Warhammeru, o jehož existenci jsem doteď pouze věděl. Samotný lore Warhammeru mě nijak neuchvátil. Jakožto nenapravitelnému hernímu klaďasovi a ateistovi mi svět drsného impéria plného fanatiků všeho druhu nedělal dobře.

Na druhou stranu mám velmi rád hry studia Owlcat Games, respektive oba Pathfindery. V tomto smyslu nelze Rogue Tradera s Pathfindery nesrovnávat, protože řada obecných herních mechanik je velmi podobná, nebo úplně stejná.

Stručné srovnání by bylo, že Rogue Trader má oproti Pathfinderům mnohem lehčí souboje (obojí hráno na normální obtížnost) a mnohem slabší příběh. Lehčí souboje mi spíše vyhovovaly. Pokud jde o RPG hry, více mě zajímá příběh než souboje, které beru spíš jako takové zpestření. Tady ten příběh ale nedržel tak úplně pohromadě. Respektive, pokračování příběhu po skončení druhé kapitoly bylo hodně "na sílu" a vlastně mi přišlo, že z hlediska roleplayingu by pro spoustu postav dávalo smysl v tom bodě říct: "Kašlu na to, mám svou říši, o kterou se chci starat, a víc mě nezajímá." Jistá nedotaženost příběhu se projevila i v závěrečných titulcích, kdy osudy jednotlivých frakcí a hrdinů byly sdělovány dost nekonzistentně a přeskakovaly.

Pokud jde o technickou stránku, tak se zcela neobešla bez občasných drobných bugů (např. postava na lehátku otočená nesmyslně o 90°, kontejner, který nejde vylootovat apod.). V porovnání s druhým Pathfinderem mi přišla slabší i grafická stránka, zejména v občasných cutscénách. Zde nutno podotknout, že druhý Pathfinder vyšel o dva roky dříve.

Celkově se jedná o slušné izometrické RPG. Fanoušci Warhammeru si asi mohou přičíst k mému hodnocení nějaké body navíc. Mě svět Warhammeru ovšem úplně neuchvátil a chystanou "dvojku" Dark Heresy si asi nechám ujít.

Řečeno stručně, je to typická hra od Ubisoftu se všemi klady i zápory. Jasně, spousta hráčů Ubisoft nesnáší. Já osobně jejich hry považuji za solidní AAA tituly, které ovšem trpí stále stejnými neduhy.

Mezi klady rozhodně patří vizuální stránka (kritiku grafiky fakt nechápu, co byste jako chtěli? Přijde mi, že se objevuje jen u konzolistů, tak možná ty kraksny zahoďte a pořiďte si herní počítače. Možná ta "slabší grafika" není vinou hry, ale toho, že konzole jsou z principu low cost shit), relativně otevřený svět (lokace samotných misí jsou spíše koridorové) a docela slušná délka. Mně dohrání trvalo i s DLC nějakých 55 hodin, ale moc jsem neplnil vedlejší questy. Čímž se dostávám k neduhům - vedlejší questy časem začnou nudit ze dvou důvodů. Jednak jsou strašně repetetivní a jednak vás řada z nich bere zpátky do lokací, kde už jste dávno byli. Ani jedno z toho mě nebaví.

Co mi ještě trochu vadilo na Outlaws byl level design, který mi přišel chvílemi vyloženě mizerný. Spousta cest, umístnění beden a vůbec mechanismů postupu prostě nedávala žádný reálný smysl. Bylo to tak nějak náhodně napatlané dohromady, jen aby hráč skákal a plnil nějaké lehké logické puzzle.

Poslední věc, co mi vadila, je, že i víc než rok po vydání hra obsahuje bugy, kdy některé vedlejší questy nelze dokončit. Resp. je splníte, ale v žurnálu se vám jako splněné nikdy neoznačí. Docela otrava pro někoho, kdo nesnáší nevyřízené notifikace.

Vzpomínám si, že hned po nějakém traileru těsně před vydání se zvedla vlna kritiky k hlavní postavě, že je ošklivá a má hrozný vlasy. Musím říct, že ta kritika musela jít od idiotů, kteřá absolutně nepochopili, že Kay Vess má být stylizovaná mladší ženská verze Han Sola. Ta stylizace je do očí bijící a kdo to nevidí, měl by si povině zopakovat Star Wars Epizody 4 - 6. Parťák Nix je roztomilá potvůrka a když získá postupně lepší schopnosti, tak je s ním i docela zábava spolupracovat. Třeba odpalování granátů na nic netušících enemácích je docela sranda.

Palec nahoru za poměrně originální minihry pro hackování počítačů a otevírání zámků.

I přes chyby to považuji za asi nejlepší moderní single player hru ze světa Star Wars.

Málo platný, Owlcat Games dělá nejlepší izometrický RPGčka současnosti. Jejich sérii Pathfinder se toho dá vytknout jen málo. Především tedy to, že třetí díl série není na obzoru.

Druhý díl Pathfindera jsem poprvé rozehrál už někdy na jaře 2022. Hrál jsem ho pár měsíců, pak mě odtáhli kumpnáni k na čas k onlinovkám a pak jsem se k němu vracel tak dlouho, až jsem musel začít úplně od začátku, protože si pamatuju kulový. Podruhé jsem to rozehrál letos na jaře, kdy jsem si opět střihnul nějaké intermezzo s Mafií a pak se nějakou chvíli přemlouval k návratu. Ve výsledku jsem v tom strávil přes 300 hodin.

A tím se dostávám k první "slabině" celého Pathfindera. Je to asi to nejkomplexnější izometrické RPGčko, které jsem kdy hrál. Není to jen příběh, dungeony a logické puzzle, ale je to u velení vlastním armádám a jakási správa vlastního "království." (Ten popis přesněji sedí na první díl, ale princip je stejný.) Tahle komplexnost má dva efekty. Jednak se de facto jedná trochu o mix herních žánrů, který určitě nebude vyhovovat každému. Na někoho to možná může působit jako určitá forma nerozhodnosti autorů, nebo přeplácanost.

Zároveň to prodlužuje herní dobu. Ta se může velmi lišit podle zvolené obtížnosti, která má mimo jiné vliv na to, jak dlouho trvají jednotlivé souboje. Pokud si budete chtít poctivě vyluštit každou logickou hádanku, na kterou v dungeonech narazíte, tak to klidně mohou být desítky hodin navíc. Přiznám se, že na luštění nemám trpělivost, takže u hádanek, které mě netrknou během pár minut, obvykle sahám k online návodům. I tak mi na normální obtížnost trvalo hru (i s DLC) dohrát za necelých 200 hodin. Je to přesně ten typ hry, který nemá cenu zapínat na hodinku po práci. Ve výsledku to vede k tomu, že to člověk zapne spíš jen o víkendu. Pak ale jeden víkend vynechá, druhý taky a pak se mu to najednou nechce zapínat, protože už si přesně nepamatuje, kde skončil a ví, že mu zase nějakou dobu zabere se zorientovat. Prostě někdy "méně je více."

Další slabinou je pro mě velká nevyváženost DLC. Stejný problém měl už první díl. Některá příběhová DLC do hry krásně zapadnou a vlastně ani nepoznáte, že se jedná o DLC. Jiná jsou ale jen taková výplň, která nemá prakticky žádný zajímavý příběh a jedná se jen o nějaké přidané dungeony s řadou soubojů. Tahle DLC jsou dobrá možná tak na levelování postav, ale protože jsem osobně orientovaný spíš na příběh, tak na nich nic moc zábavného neshledávám. A vzhledem k tomu, že herní doba i bez DLC bude určitě přes 100 hodin, tak DLCčka vycpávkového typu považuji de facto za dehonestaci celé hry.

Poslední slabinou, kterou bych zmínil, jsou bugy. Nic úplně zásadního (tzn. nic, kvůli čemu by třeba nešel dokončit quest), ale když uvážím, že jsem hrál nějakou GOTY edici tři a půl roku od vydání, tak každý bug zamrzí o to víc.

I přes všechny uvedené neduhy pořád považuji oba díly Pathfindera za nejlepší moderní izometrická RPGčka. I když se to mnohým fandům nebude líbit - kam se hrabe Larian Studios.

Takže dohráno. Chvíli jsem váhal, jaký hodnocení tomu vlastně dám. Nakonec 70 %. Když to vezmu ve zkratce, vizuálně je to krásná hra, která je velmi krátká a z pohledu hratelnosti velmi primitivní. Navíc se najde pár technických nedostatků. Tak si to rozebereme.

Hra je plná filmových scén, až člověk chvílema přemýšlí, jestli ještě pořád hraje hru, nebo kouká na film. Dobře se na to kouká, takže nic proti tomu. Jenže ak se cutscény spouští přímo během hraní, když třeba přijdete na konkrétní místo, tak tady trochu pokulhává technická stránka, kdy při spouštění nebo ukončení cutscén často dojde k propadu FPS a zalagování. (Přičemž hráno na solidním železe s RTX 4090.)

Obecně je grafika krásná, dobře se na to kouká. Některé detaily textur jsou pomalu na úrovni, kdy by nějaký screenshot šel zaměnit s fotkou. Unreal Engine 5 umí být superkrásnej na pohled. Má však i svoje mouchy. Třeba prorůstání vegetace pevnýma materiálama. Tímhle UE trpí snad od jakteživ, jen se divím, že to do dnešního dne nikdo nevyřešil.

Celkově dohráno za 14 hodin, což mi u hry za 50 € přijde jako smutně krátký herní čas. Srdcaři to dají i na jeden zátah. Krátká herní doba je dána lineárností, která zároveň dost šidí prvky hratelnosti. V podstatě jdete z questu do questu, na nějaký otevřený svět nebo vedlejší questy můžete rovnou zapomenout. Skončí jeden quest, cutscéna, posun v čase a jsme v dalším questu.

Bytostně nesnáším, když mi hra nedovolí si ji uložit kdy já uznám za vhodné. Vždycky si vzpomenu na Vávru a jeho posranou Sejvovici. Proč mi má někdo kecat do toho, kdy si já chci uložit hru? Během hraní nastanou situace, kdy to člověk prostě potřebuje vypnout a nechce pak něco opakovat. No tak ani tady si hru neuložíte. Ukládá se sama v "checkpointech" a to tak debilně, že ani nepoznáte, kdy se vlastně ukládá. Můžete jen tipovat.

Hratelnost je vlastně dost primitivní. Z questu do questu, většinu questů plníte s nějakým parťákem, který vám svým postupem vytyčí trasu, možnost prozkoumávat svět je tak takřka nulová (vyjma samotných lokací, kde se odehrává hlavní část questu). Samotné questy jsou vesměs o tom, že se buď někde plížíte a nesmí vás chytit, nebo to můžete vystřílet, kdy se schováváte za bedny jako v každý konzolovce. Dost často kombinace, kdy směrem tam se musíte plížit, směrem zpátky se musíte prostřílet. Do toho si střihnete jeden závod na koních a jeden závod v autech. Nic inovativního. Některé prvky hry nedávají moc smysl, třeba obchod, kde si může nakupovat zbraně a vybavení. Poprvé vám ho ukážou zhruba po dvou hodinách hraní a protože je všechno tak uzavřené, tak se do něj dostanete během hry ještě přesně jednou, cca dvě hodiny před koncem. 

Celkově jsem z toho spíš zklamaný. Jak jsem psal v úvodu, po vizuální stránce je to krásná hra. Ale mám pocit, že jsem za svoje peníze dostal dost málo muziky. Celkově to na mě působí dojmem, kdy se vydavatel rozhodl podojit značku. Mafia má super jméno, vizuálně to udělali krásný, takže na videích a screenshotech to vypadá dobře, pročež si to jistě koupí spousta lidí. Co ovšem nechápu, jsou ty nadšený recenze, stejně jako nechápu všechny ty 80%+ hodnocení tady. To dneska hráčum fakt stačí hezkej vizuál a 14 hodin lineární hratelnosti, aby pro ně byla hra dobrá? Neni to spíš nostalgie po značce?

Čímž se dostávám k dabingu, který je v recenzích taky vychvalován. Já jsem teda člověk, co drtivou většinu věcí sleduje v originále s titulky a český dabing bytostně nesnáším. Přesněji řešeno si myslím, že dobrý dabing u nás existoval tak někdy v 90. letech, možná na začátku nultých let, kdy dabing dělali skuteční herci. Dnešní dabing je podle mě sračka co trhá uši. A český dabing Mafie chvílema trhá ušit taky - některé postavy jsou nadabovány ucházejícně, jiné trhají uši. Ale asi jsem nenarazil na jedinou postavu, kde bych si řekl "wau, to je dobře nadabovaný," pročež nechápu ty pochvalné recenze na dabing.

Sečteno podtrženo, je to možná víc filmový, než herní zážitek. Nic pro hardcore hráče. Casual hráče to určitě bude bavit, ale vzhledem k hern době bych asi klidně počkal, až bude v nějaký akci za půlku.

Hru jsem koupil a nainstaloval asi den po vydání. Dohrát hru včetně skoro všech vedlejších questů (vyjma dvou, v jednom případě jsem se moc rychle posunul v příběhu a ve druhém jsem quest rozehrál tak, že měl jen jeden možný konec, který se mi nelíbil) mi zabralo necelých 63 hodin. Moje pocity z hry jsou rozporuplné, ale rozhodně nechápu ten hype, který to mělo hned po vydání.

Kdysi jsem napsal o The Outer Worlds, že je to jedna z nejslabších her, které jsem kdy dohrál do konce. Byť je Avowed z úplně jiného žánru, podobnost práve s The Outer Worlds je značná. Ale objektivně je Avowed o něco lepší.

Za celou dobu mi hra ani jednou nespadla, ani jsem nenarazil na žádný bug, který by mi třeba znemožnil pokračovat v příběhu. Po technické stránce jsem se akorát občas potýkal s problémy se sbíráním předmětů (spíše výjimečně) a jednou jsem se glitchnul do textury (de facto svojí vinou, když jsem se snažil proskákat zkratkou). Z tohohle pohledu bylo docela příjemné hrát po delší době hru, která je hned v den vydání v takovém technickém stavu, že je de facto bez bugů. Ale je teda smutný, že je to v dnešní době něco, co vůbec stojí za vypíchnutí.

S AI už to bylo trochu slabší. Během bojů se nepřátelé občas prostě jakoby zasekli na místě a přestali bojovat, čímž se z nich stal snadný terč. Některé bojové dovednosti fungovaly zvláštně, tam už bych nějaké bugy asi našel (tedy jestli to nebyl záměr a pokud ano, tak díky, nechci).

Co mě sralo neskutečně byly běžný NPCčka. Svět se jmenuje The Living Lands a paradoxně aby člověk nějaký Living NPCčko pohledal. V tomhle smyslu se hra nachází na úrovni her nejméně o 10, spíš 15 let starších. Drtivá většina "neherních" NPC (= ten komparz, se kterým nemůžete nijak interagovat) jen tupě sedí nebo stojí (mnohdy i na nelogickým) místě a tupě čumí před sebe. Maximum, co jsem zaznamenal, byla (velmi špatná) animace zametání koštětem na místě. Hned na kraji prvního města jsem z tohohle měl velmi nepříjemný flashbacky právě s The Outer Worlds.

Hrál a dohrál jsem oba díly Pillars of Eternity a přiznám se, že si nepamatuju tvorbu postavy, ani velikost družiny. Nicméně tvorba postavy mě v Avowed nijak zvlášť neoslovila. Sice můžete být klidně válečník, který metá firebally, ale pro mě tahle volnost bez nutnosti specializace paradoxně ubírá trochu z kouzla starých RPGček. Co mě vyloženě mrzelo, že si nemůžete udělat klsický rogue build, který by vám dával výhodu v podobě páčení zámků a odstraňování pastí. Tyhle schopnosti máte totiž automaticky, bez ohledu na build.

Rekrutovatelný NPCčka taky nejsou žádná sláva. Je jich málo a rekrutujete je automaticky příběhem. Nejste vůbec postaveni před žádnou volbu koho rekrutovat a koho ne z důvodu nějakých přesvědčení. Pouze se rozhodujete, která NPC si vezmete s sebou a která necháte v táboře. Přičemž nejde s sebou NPCčka nevzít. Některé navíc mají zvláštní schopnosti, které vám umožňují dostávat se do skrytých lokalit, přičemž v jednom případě tu schopnost nedokážete sami nahradit. Pokud chcete pořádně prozkoumávat mapu, tak od jisté chvíle máte de facto jedno NPCčko dané.

Příběh sám o sobě neurazí, nenadchne. Prozkoumávání světa je docela zábavné, byť umístění některých itemů, zejména truhel není moc logické (opět podobnost s The Outer Worlds). Na druhou stranu možnost skákat po střechách a občas najít nějakou cetku v ptačím hnízdu byla docela příjemným zpestřením běžného prozkoumávání světů.

Graficky mi hra přišla taky v pohodě. Mizerná ale byla optimalizace pro rozlišení v poměru 32:9. Smutný je to zejména proto, že se autoři vyloženě chlubí podporou 21:9, přičemž až do teď jsem neměl problém s žádnou hrou, která neuváděla ani podporu 21:9. V mým případě se ta bídná optimalizace projevovala efektem "rybího oka" u stojících postav, které stály pár metrů předemnou. Když jsem se k nim otočil bokem, začal se naprosto nesmyslně měnit perspektiva a najednou to vypadalo, že nestojí pět metrů přede mnou, ale jsou nalepení těsně na mě. Žádný nastavení FOV ten problém nebylo schopný vyřešit.

Sečteno podtrženo, je to docela zábavný, ale je dost odvážný nazývat to AAA titulem. Je to ve skrze průměrná hra, přičemž nastavená cenovka při vydání (69,99 € standard edice) rozhodně neodpovídá kvalitě. Doporučuju si zatím zahrát něco jinýho a počkat, až bude hra ve slevách. Nebo mrknout na Game Pass.

Přirovnávat Broken Roads k hrám jako Fallout nebo Wasteland je od autorů velká drzost.
- příběh je stupidní a popravdě, jakmile se dostanete do prvního města, tak z hlediska příběhu vlastně nemáte důvod pokračovat
- jednotlivé mapy jsou směšně maličké
- rozhovory jsou nezáživné, lineární, bez humoru
- celkové možnosti činností ve hře jsou velmi omezené
- inventář je doslova primitivní
- možnosti vybavení jsou směšné (jedna pistol ve čtyřech verzích, jeden revolver ve čtyřech verzích, atd.)

Jediné plusy hry jsou vizuál a soundtrack. Celkově je drzost vydávat to za plnou hru, když něco taky primitivního, jako keybindings má přijít až s druhým(!) patchem. Je to prostě nedovařenej early access, ve kterým to mělo zůstat ještě třeba rok intezivního vývoje. Škoda, potenciál to mělo, ale dohrávat už to nebudu.

Proč? Prostě proč? Proč ještě v roce 2019 vznikají tupý repetitivní koridorovky? Jako nechápejte mě špatně, značku STAR WARS mám rád, ale to do psí díry nemůže z tohohle světa vzniknout jedna jediná pořádná open world hra? Nejvíc se tomu blíží P2W MMORPG Star Wars: The Old Republic a to je dost smutek.

Že to bude průser jsem věděl hned po spuštění, když mě hra upozornila, že si jí nejvíc užiju s ovladačem. Že to ale ve finále bude samý hopsání a běhání uzoučkym koridorem (a to ještě díky nepřesnosti ovládání s řadou neúspěšných pokusů o různý přeskoky), to mě nenapadlo. Co mě ale vytočilo do běla a ve finále donutilo po asi osmi hodinách hru prostě vypnout a odinstalovat, je celkovej koncept, kdy vás hra nutí se do některých lokací vracet třeba i třikrát, přičemž se samozřejmě respawnují nepřátelé, takže jedete ty stejný souboje stále dokola. Pro mě je to dost zoufalej pokus jak natáhnout herní dobu.

Jasně, je to moje chyba. Neměl jsem hned skočit na podzimní výprodej na steamu a měl jsme si tu hru nejdřív proklepnout. Ale celkově je to dost škoda. Hra jinak vypadá hezky, příběh by taky nemusel bejt uplně marnej (odehráno nějakejch 8+ hodin, takže nechci úplně soudit), ale ten gameplay je jak z roku 2000. Bez googlení bych si tipnul, že je to zase port z konzole. Proč nám PCčkářům tohle dělaj. :(

Oukej, tak ten zlej zase budu já. Nejprve je třeba říct, že BG1 a BG2 se mi celý život vyhýbaly a oba díly jsem si zahrál právě až ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl, že se pracuje na vývoji BG3. Paradoxně jsme ale hrál snad všechny ostatní izometrický RPG té doby. Dále je potřeba říct, že první díl Divinity od Larianu jsem rozehrál dvakrát a ani jednou nedohrál. Nikdy jsem u toho nevydržel. Prostě mi to nesedělo. Když se tedy ukázalo, že BG3 bude dělat právě Larian, hned mi blesklo "hlavně ať z toho není Divinity 3!" No a ono nakonec tak trochu je, bohužel.

Takhle, long story short - BG3 má svoje mouchy, ale jinak je to velice solidní RPG a rozhodně "must" pro fanoušky žánru. Nicméně už to tu vychválili jin, takže já budu spíš kritizovat. Co mi na BG3 vadilo?

1. Celková volba zápletky, kdy jsem napříč první aktem měl pocit, jako bych hrál spíš sci-fi RPG typu XCOM, než další díl série Baldur's Gate.

2. Většinou hráčů vychvalovaný druhý akt. Vůbec mi nesedl, vůbec se mi nelíbil a těšil jsem se, až z něj vypadnu.

3. Až ve třetím aktu jsem měl konečně pocit, že hraju Baldur's Gate. Do té doby to pro mě byla hra, řemeslně výborně udělaná, ve které jsem Baldur's Gate (kromě pár postav a odkazů) vůbec neviděl. Jenže třetí akt je pro změnu zabugovaný a nehotový. Za tohle bych chlapce a dívky z Larianu pověsil za pohlavní orgány do průvanu. Kolik let to doprdelepráce bylo v předběžným přístupu, že pak vydají hru se zabugovaným "finále?" Některé questy za určitých okolností nešly dokončit, některé rozhovory byly buglé ve smyčce. Zkrátka sice jsem se konečně dostal do opravdového světa Baldur's Gate, ale zároveň jsem se posunuli od výborného řemeslného zpracování zpět k zabugovanému předběžnému přístupu. Já jsem kurva věděl, že si to nemám kupovat hned po vydání a mám aspoň rok počkat. Jenže jsem se neposlechl.

4. Společníci (companions) - chabý počet, chabý výběr. Pokud to porovnám s BG2, kolik tam bylo verbovatelných postav? Možná dvacet? V BG3 jich je na začátku 6 a další přibydou až ve velmi pokročilých fázích hry. Některé do konce de facto těsně před finále. Někteří společníci jsou vyloženě nesympatičtí a ty sympatické nemá moc smysl kombinovat, protože mají hodně podobné využití. Což je samo o sobě dáno také tím, že v BG3 můžete na rozdíl od dvojky mít pouze čtyřčlennou partu. Ve finále vám to dost omezuje výběr vlastní postavy, protože pokud vám stejně jako mně není sympatický jediný Rogue společník ve hře, tak vám nezbývá nic jiného, než za něj hrát sami.

5. Totální změna herních mechanik - oukej, za tohle plně nemůže Larian, ale vývoj pravidel DnD jako takový. Larian se jen řídil (přibližně) aktuálními pravidly DnD. Pro mě to zjednodušení byl teda šok. Zase mi to přišlo přesně v duchu trendu "budeme dělat hry pro líný nesvéprávný blbečky, který nejsou schopný si nastudovat rozsáhlý pravidla."

Sečteno podtrženo, i přes moji kritiku, BG3 je skvělý RPG. Jen je to mizerný Baldur's Gate. Je to víc Divinity, než Baldur's Gate. Pokud si chcete zahrát solidní Baldur's Gate, zahrajte si Pillars of Eternity, protože to je víc Baldur's Gate, než Baldur's Gate 3. A to je smutek.

Starý dobrý JA v novým hezkým kabátku. Má to svoje mouchy (co nemá?), ale je to opravdu důstojný pokračovatel série.

Ze záporů jsem narazil na jeden buglej quest, co nešel dokončit (dáno pořadím plnění s jiným questem, takže v principu dokončit lze), relativně málo vedlejších questů v druhé polovině hry a občas otravný naklikávání předmětů k interakci. A to je všechno, žádnej jinej zápor mě nenapadá.


Takže rozhodně doporučuju jak fandům série, tak fandům žánru tahovek.

Kdo četl nějaké moje recenze, ten ví, že všem portům z konzolí na PC vyčítám stále dokola tu stejnou věc - konzolové ovládání. Musím říct, že v Days Gone to zvládli obstojně. Ne skvěle, ale obstojně.

Hra mě celkově docela mile překvapila. Jízdní model motorky byl příjemný a třeba tvůrci Cyberpunku by se mohli učit. Příběh bal zábavný, herní délka taky fajn. Jen mě vůbec nebavilo zabíjení hord a mrzelo mě, že bez toho se prakticky nedá dostat k tomu nejlepšímu vybavení. Resp. u většiny táborů se bez toho nedostanete na nejvyšší level a nemáte tak možnost koupit si to nejlepší.

Zase budu ten zlej, ale co nadělám.

Odehráno necelých 13 hodin, 10 dní in-game. A už mě to prostě nebaví. Ale ať teď nejsem jenom kyselej, tak si pojďme říct nejdřív kladný stránky.

Koncept není úplně blbej. Budujete si vlastní základnu, je tu prvek craftění, sbírání surovin. Prostě to, co znáte ze všech možnejch survival her. Pro mě asi nejzábavnější prvek týhle hry, Samotný chození na miste do různejch lokací mi ze všeho nejvíc připomíná online střílečku Escape from Tarkov. 

No a teď k té kritice. Předně musím říct, že nejsem fanoušek hororového žánru. Rozuměj, nevaděj mi monstra na každým kroku, ale vůči různýmu strašení a lekačkám jsem v lepším případě imunní, v horším se jim rovnou směju. Mám to tak i s filmy.

Po hře jsem pokukoval delší dobu s nostalgií v oku po sérii S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl a i když jsem z recenzí a videí pochopil, že se ta hra dost liší, tak jsem přeci jen trochu doufal ve větší podobnost. Dlouho jsem váhal, jestli hru vůbec kupovat. Když mě ale s kombinací vánočního kupónu a slev na Epic Games vyšla cca na dvě kila, řekl jsem si, že tomu dám šanci.

Tady mě nasrali vývojáři, protože se vzápětí ukázalo, že verze na Epic Games je úplně jiná, mnohem starší, než verze na Steamu. Moc nerozumím tomu proč. Když jsem se vývojářů ptal, odpověděli jen, že verze na Epic jim trvá déle, než čekali, ale že jí vydaj do konce ledna. Neznám podmínky jednotlivých platforem, tak neumím posoudit, proč ty verze nemůžou být stejné se Steamem, každopádně do konce ledna zbývají tři dny a update na EG žádný nebyl.

No a teď co mě sere na hře, je toho dost.

- Repetitivnost: Pořád lízt do cca pěti stejnejch lokací je prostě otravný. Je mi úplně jedno, jak hezký a reálný jsou. Jsou celkem malý a rychle se okoukaj.

- Skrytý časovač misí: Nevím přesně, kolik je to času, ale když jste na mapě dlouho, objeví se tajemný hunter, který vás chce zabít. Není to problém, stačí se dobře schovat a počkat, hunter zase zmizí. Ale je to otravný. Když chcete je v režimu stealth a nepřátelské NPC v tichosti omráčit, abyste si dostali do všech lokací, tak to chvíli trvá. A když vás pak vyruší tahle hovadina, tak to akorát otravuje a zdržuje.

- Skripty: Zapomeňte na AI. Všechno je postaveno na skriptech a bije to do očí. Každá hlídka chodí pořád přesně tu samou trasu. Každá událost se spouští přesně ve chvíli, kdy dosáhnete určitýho bodu. Bleh.

- Psychika: Hra si hraje na to, že krom zdraví fyzického, máte taky ukazatel zdraví psychického. Zabít nepřítele zhoršuje psychické zdraví, vypít flašku vodku naopak pomáhá. Chtěl bych říct zajímavý, ale spíš debilní a otravný. Tak tam nedávejte vole vůbec střelný zbraně a pojměte to rovnou jako stealth.

- Nesympatický NPC: Všechny NPC do jednoho jsou banda nesympatickejch vyšinutejch magorů, který bych s chutí zapálil. Včetně hlavní hrdinky. Snad jedinej normálně člověk je zdánlivě vyšinutej magor, kterej vás nahání. Nemůžu se s nim nějak domluvit a vyhladit všechny ostatní? Nemůžu hrát za něj?

- Příběh: Celá Tatjana je tak strašně otravná ženská, že je mi příběh úplně u prdele, videa s ní přeskakuju, je mi uplně jedno, co s tou krávou bude, hlavně ať už se mi neobjevuje ve snech!

- GUI: Ovládání inventáře a base buildingu je doslova na pěst.

Sečteno podtrženo, ta hra neni pro každýho. Někomu asi sedne, ale rozhodně to neni mainstream. Než se do toho pustíte, nakoukejte nějaký ingame videa a streamy.

Dohrál jsem celou hru včetně obou DLC. S každou další odehranou hodinou mě ta hra srala víc a víc. Je to jedna z nejslabších her, které jsem dohrál dokonce. Pojďme si říct proč.

Recenze jedním slovem pro ultra-líný čtenáře: Nedodělaný.

Krátká recenze pro líný čtenáře: Představte si vykradačku Fallouta, u které si někdy ve stadiu betaverze tvůrci řeknou "je to sice sračka, ale reklama se na to udělá tak jako tak a lidi to stejně koupěj" a s touhle premisou prostě jen poladí bugy a hru vydají jako hotovou.

A teď si pojďme říct, co mě na tom tak strašně sere. Vůbec by mi nevadilo, že je to vykradačka Fallouta, protože Fallouta mám rád. Ale tahle vykradačka je odfláknutá, bez jakýkoli invence a čehokoli navíc. Snad jediná věc navíc jsou NPC parťáci. Ale teda všichni do jednoho mi byli protivný. Bral jsem je sebou jen proto, že mi zvyšovali užitečný skilly.

Opakovaně říkám, že mi to přijde nedodělaný. Je na místě vysvětlit, proč si to myslím.

1. Svět a NPC jsou mrtvý. Většina NPC, na který narazíte, bude jen sedět nebo stát na místě a tupě civět do zdi. Většina přestřelek, do kterých se dostanete, bude jak přes kopírák. NPC budou na nějakém místě, kterým vede nejkratší cesta (ano, většině přestřelek se můžete vyhnout tím, že to prostě obejdete). To místo nebude ničím zajímavé. Pro NPC ve většině případů nebude vůbec žádný důvod tam být. Takže kolem cesty vývojáři rozhází bedny, aby vytvořili iluzi, že se zrovínka převrhla nějaká zásilka a NPC si přišla prohlédnout, co se děje. A tohle potkáte u cesty každých 100 metrů. Vývojáři se ani nesnaží předstírat nějakou simulaci života.

2. Absence humoru - jeden z důvodů, proč je série Fallout tak úspěšná, je humor. Tady žádnej humor nečekejte. Občas je někde nějakej chabej, až trapnej pokus o humor, ale zábava vás opravdu nečeká.

3. Bugy - ačkoli byla hra vydaná před dvěma lety, tak se vývojáři neobtěžovali pořádným testováním a člověk i dnes narazí na bugy. Není to nic strašnýho, nestalo se mi třeba, že bych kvůli bugu nemohl dokončit quest, ale rozhodně to kazí už tak mizerný dojem.

4. Kopírka Falloutu bez vlastní fantazie - tak třeba v každým druhým kanclu je počítač, který můžete hackovat a přečíst si na něm třeba poštu majitele. Kde jsem to jen viděl?

5. Odfláknutej level design - to si takhle jdete ukrást věci do výlohy a když prolezete dírou ve zdi po výbuchu, tak zjistíte, že k té výloze nevede žádná chodba, žádné dveře, prostě žádný normální přístup. Jak se kurva do té výlohy ty věci dostaly? Když si začnete víc všímat okolí, zjistíte, že spousta uspořádání, chodeb atd. prostě nedává smysl.

6. Nízká variabilita vybavení - opět to navozuje dojem betaverze. Ve hře je jen pár zbraní a zbrojí, které vypadají pořád stejně, jen se liší svými parametry podle toho, v jaké fázi hry je najdete (podle jejich levelu). Maličko to zachraňuje pár unikátních kousků, ale těch není moc.

7. Level cap - základní hra má level cap 30, s jedním DLC se posune na lvl cap 33 a s oběma DLC na lvl cap 36. A je to trestuhodně málo. Už během hraní prvního DLC jsem byl na maximálním lvl, takže jsem nezískával žádné nové zkušenosti. Zrovna tak jsem měl nejlepší možné vybavení, s kterým jsem hru v pohodě dohrál do konce. Jakákoli radost z nového tak úplně pominula. V téhle fázi už jsem to jenom chtěl mít za sebou.

Asi bych mohl ještě dlouho pokračovat, ale nechce se mi. Přijde mi, že jsem téhle sračce věnoval už teď mnohem víc času, než si zasloužila. Nejsmutnější na tom je, že i přes to, že se jedná o vykradačku Falloutu, tak je ten koncept fajn a mohla to být zábavná hra. Ale vývojáři by tomu museli dát víc času a práce.

Nainstalováno, odehrána asi hodina, odinstalováno. Prostě ne. To konzolový ovládání na PC je zkrátka peklo.

Takže dohráno. Záměrně jsem si počkal až na full release, resp. dokonce pár měsíců po. Není to špatný, ale klidně to mohlo ještě chvíli vydržet v beta verzi a mohlo to být lepší.

I přes to, že jsem hrál verzi 1.11.1, tak se vyskytovaly bugy - hlavně grafické. Některé herní mechaniky a ovládací prvky nejsou úplně dotažené do konce. Teda on to dost možná ze strany vývojářů konec je, ale zkrátka trochu toho ladění a leštění by si to ještě zasloužilo. Ale některé herní mechaniky jsou naopak dobře vymyšlený - například nemusíte řešit bolest všech RPG - plný inventář. Protože cech sběračů lokaci pročistí za vás a loot donese.

Herní doba kolem 30 hodin. Což je na RPG tohohle typu docela málo. Ve hře je poměrně málo variabilního vybavení, takže customizace postav nic moc. Dabing a různý ingame scénky jsou poměrně repetetivní, což časem otravuje. Příběh neurazí, nenadchne.

Co chválím je design a variabilita lokací. Zase jich není až tolik.

Takže dohráno a je potřeba přispěchat se svojím Troškou do mlejna.

Long story short: Hra je zábavná, na dostatečně výkonném PC vypadá úžasně a pro fanoušky žánru to je rozhodně must have. V tuto chvíli ale obsahuje tři prdele bugů a kdo není netrpělivej (což není můj případ), nechť si počká na slíbené patche v lednu a únoru.

Long story... long (PEGI16): Hra mě bavila, strávil jsem u ní cca 100 hodin a po dohrání cítím prázdnotu a nevím, co se životem. Pozitiva netřeba pitvat, ty jsou všem jasný, budeme se tedy pitvat v negativech. A pevně doufám, že většinu toho, co budu kritizovat, opraví již slíbené patche. Už proto, že jsem přes support nahlásil nejméně 20 bugů, z nichž některé zmíním níže. A asi se u toho krapátko rozčílím, tak to nedávejte číst dětem.

1. Jízdní model - ty vole zlatý GTA! Autoři jízdního modelu podle mě hru vůbec nezkoušeli hrát přes klávesnici. Většina aut je nevohrabanejch jak modelína na šteklích cupitající po namrzlejch kočičích hlavách. Jednou jsem takhle omylem vyvraždil ulici, jak neovladatelnej ten auťák byl. A ty motorky. Ty kráso ti experti podle mě v životě motorku ani neviděli, natož aby na nějaký seděli. Dyť voni nemohli sedět ani na kole. V kterym kurva vesmíru se motorka chová tak, jako v Cyberpunku? Měli ti kluci vůbec fyziku? Ne, jízdní model aut nic moc, jízdní model motorek velký špatný.

2. Detaily - hlavní dějová linka je vyšperkovaná. Pokud máte mašinu na hraní na ultra, budete si chrochtat. Budete obdivovat svíčky v krámku, budete obdivovat textury oblečení, textury tapecírunku v autě a tak. Ale ty vole bacha, jakmile se vydáte mimo hlavní dějovou linku. Ty vole to je vodfláklejch věcí najednou. To vám tajdle servírka solí drink, aniž by jí cokoli vypadlo z pazoury. Pak tajdle týpek vaří cosi, co jsem si pracovně pojmenoval jako "vegetariánská šlichta z oranžové textury a klobásy". I ty textury na hadrech NPC jsou najednou poněkud odfláklý. Ba i některý xichty NPC jsou najednou takový gumový a je setsakra znát, že za nima nebyli skuteční herci snímaní přes motion capture, ale že je to jen tak nějak halabala vymodelovaný.

3. Doprava - ty vole znovu, zlatý GTA. Pohybovat se v tomhle městě autem je vlastně docela za trest. Auta stojej za prd (a motorkách už se odmítám nadále bavit, radši budu předstírat,ž e ve hře vůbec nejsou) a AI řídící dopravu stojí za vyliž. Nesčetněkrát mě sestřelilo auto na chodníku, když jsem šel na zelenou, aby následně všichni stáli jak kuřbuřti, když já mám červenou a oni zelenou. Klakson je v tý hře vyloženě k hovnu, protože na něj nereagujou ani chodci, ani auta. Na sirénu policejního auta to samý. AI je schopná totálně zablokovat křižovatku jenom NPC auťákama. Ale ne tak, že si řeknete "no jo, traffic," ale přesně tak, že si řeknete "ty vole i tohle je buglý."

4. Nascriptovaný animace - hele já to chápu, animace jsou pakec, jasný. Ale ty vole když v animaci vidím, kterak kumpánovo auto úplně klidně projede zaparkovanym autem, nebo když mi River drze nabourá můj zaparkovanej auťák a neřekne ani "sorry, vole," tak mlátim hlavou do stolu. O tom, že NPC v animace klidně projde skrze vás, protože jste si prostě zrovna stoupli tam, kudy postavičku později vede skript, vo tom ani nemluvim.

5. Mizení a objevování se NPC postav a aut. Normálně stojíte na ulici, čumíte jedním směrem, nikdo široko daleko. Otočíte se a za vteřinu se otočíte zpátky. A před váma najednou X postav, který se tam prostě naspawnovali. To samý se děje s autama. Je to všechno, jen ne realistický.

6. Mrtvoly NPC - Hele u takhle vyšperkovaný hry už bych fakt čekal, že mrtvoly nebudou končit v různejch zlomenejch nepřirozenejch pozicích, nebo zaglitchovaný někam do okolo stojících aut a předmětů.

7. Bugy - no a kromě výše zmíněnýho tu jsou tři prdele drobnejch bugů. Tu nejde sebrat předmět, tu se objekt vznáší ve vzduchu, tu je pistole glitchlá někomu skrz rameno, tu je nepřirozeně glitchlej tablet někomu skrz prsty. Občas nejde dokončit misi, takže se musíte ve hře vrátit kus zpátky, aby mise najednou dokončit šla, aniž byste cokoli udělali jinak. Prostě voser.

Hele takhle, furt je to dobrá AAA hra. Ale teď je z toho takovej "open beta" dojem. Chtělo by to ještě trošku nablejskat, aby to nebyla jen dobrá AAA hra, ale kurva skvělá must play for everyone hra.

Btw, viděl jsem nějaký videa z PS4 a tam je to teda neskutečnej vodpad.

EDIT: Po druhém dohrání, tentokrát včetě DLC Phantom Liberty, zvyšuji hodnocení na 95 %. Vlastně je to asi nejlepší hra, co jsem za posledních ... no vlastně asi od The Witcher 3: Wild Hunt...

Koupeno pár dní po vydání (verze se všemi DLC). Zatím odehráno nějakých 10+ hodin a odemčeno 30 % achievmentů. Zatím jsem si na hru neudělal úplně jednoznačný názor, mám spíš jednotlivé poznatky.

Koncept hry mi přijde zajímavý. Kdo by i nechtěl zahrát na skutečného mafiánského bosse a ovládnout město? Horší je to ale se zpracováním. Herní mapa se skládá z několika čtvrtí. Z herního dojmu pak ubírá skutečnost, že v každé takové čtvrtí těžce převládají budovy využitelné pro mafiánské aktivity (bary, palírny, casina, bordely) nad všemi ostatními budovami. Každá čtvrť je takové malé Las Vegas. Až z toho máte pocit, že ve městě vůbec nežijí normální lidé.

Ani této hře se nevyhnuly bugy při spuštění. Občas vám některý z gangsterů umře, aby záhadně okamžitě vstal z mrtvých. Koukáte pak celý boj na jeho mrtvolu, ale zároveň ovládáte jeho samopal, který se samotný vznáší ve vzduchu. Jakmile boj skončí, gangster vstanu z mrtvých doopravdy.

Dále, složitost. Ve hře je spousta různých statistik a možností. Zdaleka ne všechny jsou ale v herním tutorialu dobře vysvětleny. Osobně tedy doporučuji začít hru na nejnižší obtížnost a na první pokus si hru důkladně osahat. Některý mechaniky totiž objevíte až po několika hodinách hraní.

A na závěr nevyváženost ekonomiky. Hra se na jednu stranu snaží plus mínus reálně vzhledem k době řešit příjmy a výdaje všech barů a casin, které ovládáte (jednotky až stovky dolarů), aby vás následně stálo stovky a tisíce dolarů koupit si lékarničku, nebo granát.

I přes všechno negativní, co jsem napsal, hru stále považuji za zábavnou. Jen bych asi doporučoval s pořízením počkat až spadne cena, vyjdou nějaké patche, dojde k opravě bugů a snad i k lepšímu vyvážení ekonomiky.

Hodně slušné DLC (cca 8 hodin), které dokazuje to, co jsem tvrdil už u původní hry. Opuštění metra paradoxně Metru strašně prospělo. Hra je v exteriérech zábavnější, méně lineární, více STALKERovská.

Sérii Metro jsem vždycky považoval za takovýho nudnějšího, lineárnějšího brášku STALKERa. Ale musím říct, že vypadnutí z metra hře neskutečně prospělo. Hra je v exteriérech prostě zábavnější. Příběh je poměrně zajímavej a relativně vás vtáhne. Ta STALKERovskáatmosféra je prostě cítit a je to super. Za mě nejlepší díl série, byť i tak mám několik výhrad.

Grafika a zejména pak animace postav nedosahuje kvality jiných AAA titulů. Východní lowcost rukopis je prostě znát. Ale zároveň to není nic strašného, Jen si prostě v některých okamžicích uvědomíte, jak krásné animace mají jiné AAA tituly.

Ovládání je někde nepřesné. Nebo právě naopak vyžaduje až moc velkou přesnost. Někdy je místo pro interakci hodně maličké, takže není úplně přirozené ho trefit bez soustředění se. Někdy je nějaký průlez nadesignovaný tak, že se někde zaseknete a musíte různě skákat, abyste se odsekli apod. Nění to úplně časté, zážitek z hry to nezkazí, ale párkrát za hru se mi to stalo.

A asi poslední věc. Osobně mě příšerným způsobem irituje "němý" Artyom. Jediné, kdy slyšíte jeho hlas je, když sám pro sebe vypráví příběh. Přiznám se, že už si z předchozích dílů nepamatuju, jestli je opravdu němý (pokud ano, tak co ostatní čekají, že jim řekne do vysílačky?!?), ale vážně mě štve ta spousta rozhovorů, kdy na něj ostatní NPC mluví a on jen mlčí jak idiot. Ne TEN Idiot!

Herní doba základní hry cca 20+ hodin.

Upřímně, nechápu, z čeho jsou všichni tak nadšení. OK, ano, zpracování je líbivý, snad i kvalitní. Příběh je ale pitomoučkej jak přidušený štěně, celá hra je neskutečně koridorová, takže na vlastní volbu můžete de facto zapomenout, a k tomu všemu jsou všude blikající, svítící a bílou barvu označený nápovědy pro retardy. Asi kdybyste se v tom koridoru ztratili. Koupeno v akci za 13 €, odehraný asi 2,5 hodiny a už teď je mi líto peněz.

2K se rozhodli vzít ve svý době nadčasovou Mafii z roku 2002 a vydat ji znovu v roce 2020 ve verzi a kvalitě her někdy z roku 2012. A českej soundtrack je mimochodem strašnej.

Svět Wastelandu jsem objevil, až když před časem vyšla dvojka. A hned jsem si ho oblíbil. Třetí díl je super, ale za ty prachy je neskutečně krátký. 35 - 40 hodin? A to jsem měl splněné všechny vedlejší questy vyjma jednoho, který byl zabugovaný. Ano, ta hra má potenciál hrát ji opakovaně, různým způsobem, s různým výsledkem. Jenže já nejsem ten typ hráče. Jakmile znám příběh a spoilery, tak mě hra nebaví. Nebaví mě zkoumat, co bude ve finálových titulkách, když tuhle postavu zabiju, místo abych ji nechal jíž, nebo obráceně. Ale i tak je to super hra pro fanoušky cRPG her.

Nechal jsem se zlákat pár recenzemi a hodnoceními, které hru vychválili a zařadili mezi RPG. Tak prosím pěkně, o žádné RPG se nejedná ani náhodou. Je to adventura s pár prvky RPG. Na základě recenzí a hodnocení jsem se na to těšil, vyplázl za to skoro litr, nainstaloval a během cca 3 hodiny zjistil, že je to utahaná adventura, která mě ani trošku nebaví.

Ano, moje chyba, asi jsem si těch recenzí měl přečíst víc. Konec konců, proto píšu tento komentář, aby se nějaký jiný fanda RPG nemusel zbytečně spálit.

Dohrán single a rozehrán online. O hře samotné se toho napsalo dost, vždyť je venku už rok. Chci ale okomentovat PC verzi.

Předně, Rockstar, pro mě nepřekvapivě (po zkušenostech s GTA V) naprosto posral launch PC verze. Vydal hru, která polovině lidí nešla spustit a z té druhé poloviny se sekala všem, kteří neměli osmijádrový procesor. Workaround se naštěstí na redditu objevil do druhého dne. Rockstar během týdne odstranil chybu, kvůli které hra nešla spustit, po čtrnácti dnech přišli s vlastním "workaroundem," jak omezit sekání hry. Píšu omezit, protože ani způsob rockstaru není stoprocentní. Pevně doufám, že na tom ještě makají a zlepší se to. No a samozřejmě, vydáme sice hru na PC, ale zapomene, že má konzolové ovládání a první týden nejde třeba v inventáři použít myš. Génia, co tohle pustil ven, bych umlátil comodorem.

Samotný příběh singlu asi moc smysl popisovat nemá, prostě je to pecka, těšil jsem se na to jak malý dítě na kojení a příběh jsem si užil. Vytknul bych snad jen opakování se některých náhodných situací, na které při projíždění krajinou narazíte. Třeba chlapa jsem z pasti na medvěda vyprošťoval hned dvakrát. Taky mě trochu mrzelo, že jsem si to jako Arthur nemohl s nějakými členy gangu vyřídit pěkně po svym.

No a teď k onlinu. Online je hlavní důvod, proč dávám "jen" 80 %. Online je totiž zabugovaná sračka. Neustále problém s připojením, neustálé odpojování, padání, bugy viditelnosti jiných hráčů, částečně nefunkční ovládání v různých menu (protože opět nefunguje myš), nelogické spouštění různých eventů. Například jste v partě ve dvou, chcete si spolu zahrát, ten co partu založil dojede ke sloupu, přes který lze spustit matchmaking, spustí matchmaking a... no ano, zcela (ne)logicky se parta zruší, dotyčný se začne připojovat do teamdeathmatche a jeho kumpán se jen smutně rozhlíží na místě, kam mu zmizel parťák. Když zápas skončí, tak se navíc hráč objeví úplně jinde, než odkud se do zápasu připojil. Celkově, když chcete hrát s kámošem, tak se nejprve musíte zcela nelogicky připojit sami do hry (někdy třeba natřikrát, kvůli chybám typu connection lost, service unavailable apod.), pak teprve dát/přijmout invite a znovu se logovat do session toho druhého. Minimálně jeden z vás se tak loguje dvakrát a to ještě když má štěstí a podaří se mu nalogovat napoprvé. Bugy typu mizení vašeho kempu, nemožnost vyndat ze stáje vlastního koně apod., ani nemá smysl komentovat.

Sečteno podtrženo, single player, i přes počáteční bugy, je zřejmě nejzábavnější hra současnosti. Naproti tomu za online by toho čuráka, co je pod tím podepsanej, měli vláčet koňma napříč Grand Canyonem.

Tak mi to nedalo a i přesto, že hra měla spíše negativní recenze, tak jsem ji koupil a zkusil. Long story short - hra není špatná, ale není zdaleka tak dobrá a zábavná, jako původní Jagged Alliance a navíc i téměř rok po vydání obsahuje bugy.

Příběh je jednoduchý, až přiblblý. Herní čas je poměrně krátký. Neexistuje žádné levelování postav. Každá postava má nějakou speciální vlastnost a zhruba dvě třetiny hry odehrajete pouze s dvěma postavami, které si zvolíte na začátku. Později si k nim můžete přibrat ještě jednu a tím to končí.

Závěr hry je relativně jednoduchá, nezáživná mise. Doporučuji vzít si s sebou gumovou kačenku. Celkově jsem snad na jediné misi zakysl a to bylo někdy uprostřed hry.

Jako samostatná indie hra by to nebylo špatné, jako nástupce legendy je to bída.

Tak odehráno cca 20 hodin, tak si dovolím [i]krátké[/i ]shrnutí. Já osobně mám svět Fallouta rád, vyjma Fallout a Fallout Tactics: Brotherhood of Steel jsem hrál snad všechny díly. Zároveň nejsem skalním fanouškem žádného konkrétního dílu a užil jsem si i všechny 3D verze. Mám rád i poslední díl (Fallout 4), na kterém je vlastně celý Fallout 76 postaven. Zároveň mám obecně rád RPG hry, post-apo hry a survival hry.

Tak a teď k samotnému hodnocení.

Krátka verze: Hra má spoustu chyb, bugů a nedodělků, přesto je zábavná.

Dlouhá verze: Ano, Bethesdě je skalními fanoušky vyčítána spousta věcí, v některých případech mají pravdu, v jiných případech v tom vidím jistý fanatismus, kdy prostě nejde vyhovět všem. Ale pojďme si stručně říct, o čem hra vlastně je a jak fungují základní herní mechaniky.

Nejprve pro hráče z jiné planety, kteří o sérii Fallout doteď neslyšeli. Fallout je alternativní svět v budoucnosti. Kombinuje steampunk, kulturu 60. let 20. století v Americe a jadernou globální válkou zničený postapokalyptický svět. Když bylo jasné, že jaderná válka je nevyhnutelná, začaly po celé Americe vznikat obří podzemní protiatomové bunkry, tzv. Vaulty. Účel jednotlivých Vaultů byl různý, někde se vědci snažili pěstovat plodiny, které si poradí s radiací zničennou přírodou, někde se snažili přijít na to, jak efektivně radiaci ze světa odstranit, jinde probíhaly sociální experimenty apod. Původní série Fallout se odehrává až dlouho po tom, co původní obyvatelé Vaultů dávno zemřeli. Fallout 76 je v tomhle směru vlastně jakýmsi prequelem celé série.

Celá story je o tom, že jste jeden z obyvatel Vaultu 76, který měl sdružovat lidi vybrané k tomu, aby zachránili civilizaci, zachovali americký způsob života a ve chvíli, kdy se vnější svět stane pro člověka znovu obyvatelný, tak z Vaultu vyšli ven a znovu jej osídlili. Začíná tedy tím, že vyjdete z Vaultu ven. Zde vidím první logický problém, protože vycházíte z Vaultu který zeje prázdnotou, prakticky bez vysvětlení. Každopádně než vyjdete ven, dostanete jakýsi první quest, který pro vás má být vlastně takovým tutorialem herních mechanik.

Začnete prozkoumávat vnější svět a objevovat herní mechaniky. Během prozkoumávání narazíte na několik různých typů questů. Předně je tu stále jakýsi main quest, který se posouvá a prakticky jde po stopách někoho, kdo z Vaultu odešel před vámi. Tenhle main quest částečně stále slouží jako tutorial. Nicméně když na mapě objevíte novou lokaci, tak se může stát, že se vám zobrazí v okolí nějaký nový quest. Tyto někdy zahrnují vlastní minipříběh. Například robotka s francouzským přízvukem pátrá po klukovi, kterému měla sloužit jako opatrovník a požádá vás o pomoc s pátráním, takže se podíváte na spoustu nových lokací a odkrýváte příběh o tom, co se s klukem vlastně stalo.

Pak tu jsou tzv. eventy. Jedná se o řadu questů, která se náhodně aktivuje po mapě a vy se k nim můžete připojit. Eventy mohou být různé, namátkou - pomoct robotímu poslíčkovi dostat se z bodu A do bodu B, aniž by přišel k úhoně. Zprovoznit maják tím, že pozabíjíte dostatečný množství radiokativní obřích světlušek a luminiscenční tekutinu z nich nacpete do lampy majáku. Zabít obří příšeru. Atd. Tyto eventy se opakují stále dokola, ale je jich poměrně dost a nic vás nenutí se k nim připojit.

Psal jsem, že vaším úkolem je znovu osídlit svět. S tím se pojí možnost stavět základnu. Samotná stavba základny prakticky odpovídá stavbě základny ve Fallout 4. Zde jste limitováni jakýmsi budgetem, který je jedním z problematických prvků hry. V principu na něm nic špatného není - má omezit velikost základny jednotlivých hráčů, aby na mapě nevznikaly nesmyslné monstrózní základny a jednak to nekazilo dojem za hry a pak to taky negativně neovlivňovalo výkon serveru. V principu naprosto logická a akceptovalná myšlenka. V praxi je ale budget zobrazen jakýmsi vágním ukazatelem a u jednotlivých komponentů není uvedeno, kolik vám z budgetu spotřebují. Takže to chce prostě praxi.

Dále je tu prvek craftění, opět shodný s Fallout 4. Ke craftění (stejně jako ke stavbě základny) potřebujete suroviny. Ty získáte tak, že po světě posbíráte různé harampádí a u nejbližšího ponku jej rozeberete na původní suroviny. Z těchto surovin můžete vyrábět potraviny, chemikálie, munici, zbraně, brnění a jak už jsem zmínil, stavět základnu. Ke každé kategorii věcí potřebujete speciální typ ponku (jiný na chemikálie, jiný na munici, na jídlo je třeba ohniště nebo vařič apod.). Ponky můžete najít různě po světě, ale můžete si je i vyrobit ve vlastní základně. Již existující zbraně a zbroje navíc pomocí ponků a surovin můžete dále vylepšovat. Různé druhy vylepšení získáte nejsnáze tak, že rozeberete stejný typ zbraně, kterej seberete z mrtvol padlých nepřátel, nebo najdete různě po světě. Na výrobu nových věcí, stavbu nových prvků základny a vaření nových jídel si musíte různě po světě najít plány a recepty. Jakmile se plán jednou naučíte, odemknete si tím daný předmět a umíte jej už navždy.

No a pak tu máme RPG prvky, čili levelování vaší postavy. Postava může dosáhnout maximálně levelu 50 s tím, že na každém levelu si můžete dát jeden bod do (pro fanoušky série notoricky známého) systému SPECIAL - čili Síla (Strenght), Vnímání (Perception), Výdrž (Endurance), Charisma, Inteligence, Hbitost (Agility) a Štěstí (Luck). Společně s každým bodem si volíte tzv. Perk (speciální vlastnost). Zde je to narozdíl od předchozích dílů vyřešeno pomocí tzv. perkových karet - vyberete si kartu, který má nějaké speciální vlastnosti. Jednou za několik levelů navíc dostanete balíček čtyř nebo pěti (nejsem si jistý) náhodných karet. Tyto karty lze jednak vylepšovat - pokud máte například karty na schoponost otevírání zámků (lockpicking) na úrovni 1 a spojíte je dohromady, stává se z nich jedna karta na 2. úrovni. A dále se těmito kartami musíte vybavit - nastavit si, které z nich jsou aktivní. Zde je jednoduché omezení - ke každé vlastnosti SPECIAL můžete přiřadit tolik bodů perků, na jaké úrovni danou vlastnost máte. Zní to složitě, takže vysvětlím - máte sílu na 5. úrovni, tzn. že buď můžete mít současně aktivních pět na síle založených perků 1. úrovně (5 x 1), nebo můžete mít 2 perky 2. úrovně spolu s jedním perkem 1. úrovně (2 x 2 + 1), nebo třeba perk třetí úrovně a perk 2. úrovně (3 + 2) atd. Jednotlivé karty můžete měnit v průběhu hry.

PvP - hra je primárně myšlena jako PvE. Ačkoli je možné hrát ji i jako PvP, to ale má svoje limity. Když například napadnete jiného hráče a tento se nezačne bránit, tak budete mít značnou redukci damage. Pokud i přesto nebohého mírumilovného hráče zabijete, bude na vás vyhlášena odměna. Objeví se status Wanted, který bude pro všechny hráče viditelný i na mapě. Pokud vás v tu chvíli zabije jiný hráč, tak za to sám nebude nijak penalizován, plus získá značnou část vašich zátek (měna používaná ve Falloutu).

A co tedy fanoušci Bethesdě po právu vyčítají? Tak jednak je to absence neutrálních/friendly NPC postav - dle série by měly po světe existovat komunity přeživších, kterým se podařilo jadernou válku nějak přečkat i mimo Vaulty. Pak to jsou bugy, v tuto chvíli takové, že některé questy nelze dokončit. To by ale měl do značné míry vyřešit patch, který je na servery nasazován zrovna ve chvíli, kdy píšu tenhle komentář. Některým hráčům vadí, že Fallout běží na prehistorickém eginu, který má svá omezení. Je to jistě pravda, ale běžný casual hráč to nepozná, protože hra je opravdu krásná. Dále minimálně všem PCčkářům chybí možnost push-to-talk pro voice chat. V tuto chvíli si můžete voice chat nastavit pouze jako vypnutý/zapnutý pro celý svět/pro lokaci/pro přátele (ano, můžete hrát jako tým více lidí) a pokud máte voicechat zapnutý, tak vás prostě mikrofon snímá celou dobu, což je otravné. Když jej vypnete, tak naopak neslyšíte ani ostatní hráče. Vývojáři už ale slíbili, že push-to-talk funkce v budoucnu přijde s nějakým patchem. Čímž se dostáváme k ovládání - máte jen omezené možnosti si přenastavit ovládání. Některé věci nejde změnit a třeba ovldání při stavbě základen nebo craftění na poncích je vyloženě strašné. Snad se to do budoucna změní.

Verdikt: Hru bych definoval jakou "casual survival hru s RPG a MMO prvky ze steampunkového prostředí Falloutu." Za mě dobrý. Jsem si vědom chyb, bugů a nelogičností, nicméně Bethesda slibuje, že na Falloutu bude dál pracovat a bude i přidávat nové herní mechaniky. Například možnost zakládání frakcí, budování velkých frakčních základen a na frakcí založené PvP. Mrzí snad jen slabý příběh, nicméně když si vezmete jiné online survival hry (DayZ, SCUM, Rust) tak zjistíte, že online survival prostě není žánr, který by byl založený na příběhu. Na nového Fallouta je prostě třeba koukat jinak, než na předchozí díly. Zkrátka to není singleplayer RPG, které by na příběhu vyloženě stálo.

Tak už i já jsem prakticky dohrál ACO a protože ve mně hra zanechala spoustu zážitků, rozhodl jsem se o ně s vámi podělit.

Předně je potřeba říct, že jsem hru dohrál na 95 %, přičemž jsem dokončil všechny hlavní dějové linky, kopí vylepšil na maximum a stal se žoldákem číslo 1. Synchronizoval jsem 76 % bodů na mapě. Takže jak vidíte, nějaké vedlejší questy a neprobádané části mapy zbyly. To vše za 89 hodin a nějaké drobné.

Dále vás musím upozornit, že nejsem vůbec žádným fanouškem série Assassin's Creed - prakticky jsem hrál jen první díl, který jsem ale nedohrál, protože mě kvůli své repetitivnosti přestal bavit. I proto jsem docela váhal, zda AOC vůbec kupovat.

No a teď už k hodnocení. Komu se nechce moc číst, tak může přestat číst už po stručném srnutí: AOC je super hra, poctivý AAA titul s úžasnou grafikou a každý, kdo má rád RPG hry si podle mě AOC užije. Nicméně Ubisoft se nedokázal vyvarovat celé řadě neduhů, které mi brání dát hře víc než 80 %.

A teď se v tom pojďme pitvat. :) Začněme pozitivně - hra je graficky opravdu krásná. Rukopis Ubisoftu je znát, grafika světa, tj. hory, moře apod. hodně připomíná další povedený ubisoftí kousek Tom Clancy's Ghost Recon: Wildlands. Prostředí starého Řecka a řada odkazů na řeckou mytologii je taky super. Ti starší znás si zopáknou dějepis, ty mladší díky tomu možná bude dějepis o kousek víc zajímat. Dále se mi líbil soundtrack. Úplně nejlepší zážítek je, když se plavíte na lodi při západu slunce a do toho si vaše posádka začne zpívat. Stačí chvilka a přistihnete se, že si broukáte s nima. :) Celkově si myslím, že je ta hra tak dobrá, že by mohla stát úplně samostatně, mimo sérii AC, prostě jen jako RPG v prostředí řeckých mýtů. Ale chápu, že takhle bylo PR mnohem jednodušší a zřejmě by jinak hra nedosáhla na současné prodeje.

Pojďme ale k negativům, ono jich totiž není málo. Předně podle mě Ubisoft nezvládl práci s otevřeným světem. Příběh hry se odehrává ve třech dějových linkách a celé řadě vedlejších questů. Otevřený svět má ale celou řadu negativních dopadů. Vzhledem k tomu, že můžete plnit questy v libovolném pořadí, tak dochází k tomu, že se váš hlavní hrdina v některých případech chová jako naprostý retard. Například když už po čtvrtý drží v ruce ten samý druh speciálního klíče a počtvrtý se díví "co to je a jak se to používá?" Zrovna tak hře chybí uspokojivé zakončení. Kvůli několika hlavním dějovým linkám vlastně není tak úplně jasné, co přesně je cílem hlavního hrdiny. A tak plníte questy dle libosti a nikdy se vlastně nedočkáte nějakého rozuzlení, celkového shrnutí nejlépe formou parádního videa, jak je Ubisoft umí. Jasně, dostanete pár dílčích shrnutí, ale prostě to není ono. Po dohrání ve vás prostě zůstane pocit prázdnoty, vlastně nemáte pocit, že jste hru dohráli.

A závěrem ještě pár nepříjemností stran hratelnosti, kterým se vývojáři opět nedokázali vyvarovat:
1. Konzolové ovládání je na počítači prostě nepřesné a vede k situacím, kdy máte chuť rozbít klávesnici.
2. Hra mi ke konci (myslím, že paradoxně po aktualizaci ovladačů grafiky) začala občas padat. Nic strašného, az celou dobu mi spadla asi 5x, ale spadla.
3. Kůň - kapitola sama pro sebe. Koně si můžete přivolat, bohužel je natvrdo nastaven tak, že se objeví pár metrů za vašimi zády a dojde k vám. Takže se někdy vynoří v moři, jindy přijde z otevřeného domu apod. Atmosféru to dost sráží. Samotná jízda je pak utrpení. Rychlost nemůžete nijak ovládat - v blízkosti měst kůň automaticky zpomalí. Bohužel okruh je poměrně velký, takže to vede k situacím, kdy vás může z koně shodit třeba náhodné zvíře, kterému byste normálně v klidu ujeli. Kůň má navíc možnostu jakéhosi autorunu, kdy je možné přikázat mu jet po cestě. Tohle ale vývojáři vážně nevychytali. Pokud funkci použijete, tak budete nepříjemně často vrážet do lidí pohybujících se po cestě a pokud to budou zrovna vojáci, tak tím vyvoláte i souboj. Dále je možné nechat se po cestě dovézt na vámi zvolené místo. Jenže v tomhle případě kůň volí snad tu nejdelší možnou trasu.
4. Level design - časem zjistíte, že se některá místa podobají jako vejce vejci. Zejména jeskyně mi poměrně rychle přišly docela odfláklé, protože se v nich opakovale jen malé množství identických zákoutí.
5. Grafické "bugy" - zřejmě to není tak úplně bug, ale když jsem koukal na jedno příběhové video a viděl, jak si můj hrdina své kopí dal na záda, kde mu prostě levitovalo ve vzduchu, tak jsem se chtěl rozbrečet. Nemluvě o tom, že jsem měl v té chvíli kopí vylepšené na druhou nejvyšší úroveň, což vypadá jinak, než základní kopí, které bylo ve videu. A když už ve videu byla zohledněna zbroj a ostatní zbraně, které jsem měl na sobě, tak nechápu, proč nemohla být zohledněna úroveň kopí. Podobných věcí je ve hře samozřejmě více.
6. Umělá inteligence - vojáci jsou taková tupá prasátka určená k porážce. Vidí jen na omezenou vzdálenost, křik bojujícího, či umírajícího kolegy pár metrů za rohem s nima nic neudělá a mrtvola, kterou už někdo jednou viděl, přestane být zajímavá. V tomhle je hra docela arkádovitá.
7. Repetitivnost. Hlavním důvodem, proč jsem hru dohrál jen na 95 % je ten, že mě prostě přestaly bavit stále ty samé vedlejší questy. Bohužel je to neduh všech podobně velkých her, od ubisoftu obzvlášť. Třeba již zmiňované Tom Clancy's Ghost Recon: Wildlands jsem kvůli repetitivnosti nedohrál vůbec.
8. Rychlé cestování je kvůli zdlouhavému načítání vlastně docela pomalé. Takže se na kratší vzdálenosti vůbec nevyplatí a je lepší sáhnout po tom strašnym koni. Na ještě kratší vzdálenosti (300 m například) je prostě jednodušší jít pěšky. Vzhledem k rozsáhlosti mapy docela opruz.

Jak vidíte, ke hře mám celou spoustu výhrad. Přesta si ale myslím, že je to pořád skvělá hra, která by žádnému fandovi RPG neměla uniknout.

Tahle hra měla potenciál. Bohužel jako většina early access her dopadla dost neslavně. Spousta slibů, které se nikdy nerealizovaly a pravděpodobně už nerealizují. Vývoj sice nějakým způsobem stále probíhá, ale tým dedikovaný pro tuto hru se notně zúžil a tak je vývoj extrémě pomalý, až takřka neznatelný.

Nedávno však došlo k uvolnění nástrojů umožňující fanouškovské modifikace hry. A to je zřejmě jediný způsob, jak se mohou skalní fanoušci dočkat nějaké "finální podoby" hry. Od samotných vývojářů se jí už pravděpodobně nedočkají.

Hra je fajn a nechá zavzpomínat na staré Settlery. Ale příběhové mise jsou kratičké a je jich jen 11. Odehrání mi trvalo pouhých 16 hodin a to nejsem žádnej rusher.

Takže dohráno. Podle Steamu 79 hodin. Dohrál jsem většinu vedlejších questů (vyjma těch, co se vzájemně vylučovaly + asi dvou) a vyzkoušel si řadu vedlejších aktivit. Odehráno na GTX 1070, Intel i5-7600K a 16GB RAM, zastropovaných 60 fps bez dropů. Byl jsem backer na Kickstarteru, takže jsem měl hru za hubičky a těšil se na ní několik let...

A po dohrání vám můžu říct, že je to naprosto skvělá hra, ale:

- Rozhodně to nemělo vyjít takhle zabugovaný. Nainstaloval jsem to v den vydání. Zpočátku tam bylo tolik bugů, že některé questy nešly dokončit. Zažil jsem za dobu hraní asi 3 větší patche. I po tom posledním (tuším z 23. 3.) byl zabugovaný finální quest, který jsem musel na třikrát spouštět.
- Grafika na pohled krásná, ale optimalizace strašná. Do prvního patche docházelo k častému zamrzávání na dobu několika vteřin. Časem tahle nepříjemnost zmizela, zřejmě díky patchům (možná i díky domu, že Nvidia od té doby vydala asi dva nové ovladače grafiky).
- Autoři udělali asi 20 slotů oblečení, aby to co nejvíce odpovídalo reálu. Což by bylo super, kdyby to zvládal engine. Celkem běžně se stávalo, že se jednotlivé postavy načítaly "po vrstvách," takže jsem napřed viděl jejich spodky a pak až co mají skutečně na sobě. Což je nepříjemné v případě chystaného kombatu - spodky mají všechny postavy +- stejné, ale podle brnění poznáte úroveň soupeře. Jako perlička se občas stávalo, že se načetly hadry, ale chvíli trvalo, než se dovnitř načetla i postava. Takže pak potkáváte nejrůznější variace na bezhlavé rytíře. :)
- Nejrůznější chyby a zasekávání NPC o zeď, ve zvláštních polohách, levitující koně ve stájích apod. Ke konci jedna z hlavních NPC postav s váma jede dvakrát na koni a pokaždé ten její kůň "táhne" doleva. Takže se NPC postava stále buguje někam do lesa, do plotu, do zdi...
- Někdo si tu stěžoval na plytký příběh a v podstatě má asi pravdu. Na druhou stranu, autoři se snažili v rámci možností udělat hru co nejrealističtější. A protože kulisy oznámili dopředu, nebyl na nějaký superhrdinský příběh prostě prostor. Více mě mrzela nedotaženost vedlejších questů. Pokud například strávíte nějaký čas přemlouváním děvčete k souloži, očekával bych, že budou ve hře nějaké následky. Třeba, že bude váš vztah nějak pokračovat, že otěhotní, že vám bude vyčítat návštěvy lazebnic... A ono ne, sexem všechno prostě končí. A vůbec, na začátku hry vám zabijí holku. To je přeci důvod k rozvíjení příběhu jako prase. Místo toho máte celou dobu její prstýnek (pokud ho neprodáte) a nemůžete s ním nic dělat.
- Střelba z luku je fakt peklo.
- Soubojový systém je taky peklo, ale časem se dá osvojit si vlastní "kombo" a stím si člověk vystačí.
- Největší peklo všech pekel je ze začátku lockpicking. Časem je to ale easy.
- Co mě nebetyčně vytáčelo byla rozdílnost anglického dabignu od českých titulků. Nestávalo se to často, ale ten kdo rozumí anglicky někdy prostě slyší, že postava říká něco trochu jiného, než co říkají titulky. Týká se to zejména zprzněných překladů jmen.
- Čímž se dostávám k titulkům... Nad postavami se objeví titulky, pokud si například dvě NPC postavy povídají na ulici. Tyto titulky jsou "plovoucí," tzn. hýbou se podle toho, jak se postava pohybuje/pohupuje. Super nápad a dobře vypadající, přesně do chvíle, než se snažíte číst titulky NPC postavy, která před vámi cválá na koni...
- Je skutečně otravné, jak vás nerealisticky začnou zdravit na potkávání NPC postavy s tím, jak roste vaše reputace. Nejkomičtější situace nastane, kdy nastoupená jednotka vojáků dostává rozkazy a místo aby se věnovali svému veliteli, tak vás začnou sborem zdravit...
- Chyby v některých videích. Ve hře jsou dva typy videí - taková, která generuje engine na základě toho, co máte zrovna na sobě a taková, která jsou dopředu připravená jako animace. U těch druhých se běžně stává, že v nich máte na sobě něco jiného, než ve skutečnosti.

Celkově, jak tu někdo již psal, vývojáři ve snaze vydat hru včas vydali de facto betaverzi. Bude to chtít ještě pár patchů a odladění porodních bolestí a bude to opravdu skvěl hra. Určitě by si jí měl zahrát každý fanoušek RPG, které nejsou jen klikačkami. Mimochodem, myslím si, že vzhledem ke značné podpoře českého publika na kickstarteru by hře slušel český dabing. Je smutné, když nám daj Poláci CZ dabing Witchera a Vávra se na nás, svoje věrné domácí publikum, vykašle.

Mé dojmy v podstatě vystihují Pride4U, AppleCore i Solidor. Já jen dodám, že mě trochu děsí neligočnost některých věcí. Hra, která chce být realistická, má spoustu věcí vymyšlených zcela nelogicky jen proto, aby mohli tvořit logické hádanky - typicky přístupové cesty na některá místa (nejčastěji věže ctOS), která by v reálu měla být dobře dostupná. Ve hře zjistíte, že k nim vlastně nevedou dveře a normální přístupová cesta, ale pouze ta "neoficiální," ke které máte přístup pouze vy. Občas se ptám, jak by se k té věži dostal údržbář, pokud by nechtěl skákat přes střechu...

Svým způsobem se jedná o další nudné MMORPG postavené na free to play modelu. Oceňuji však snahu odlišit se tématem, byť na někoho může snaha o svezení se na vlně zájmu o Avengery a další superakčňáky v posledních letech působit lacině.
Co oceňuji jsou příběhová "videa" v komiksovém podání, včetně charakteristického humoru. Přesto však nemůžu dát víc než 65 % - takových her jsou nyní na trhu spousty a herní systém ničím nevyniká (ani neurazí).

Tak předně - mám rád Neverwinter. Dračí doupě (čili po česku očesané DnD) mě přivedlo k hraní RPG her obecně. Ačkoli neznám aktuální pravidla DnD, přijde mi, že v Neverwinteru jsou skutečně osekaná až na kost. Jenže ono to u hry, která chce být masová, snad ani jinak nejde.

Každopádně je třeba si uvědomit, že Neverwinter je free to play. Model to navíc není nijak přestřelený - zatím mě nic nepřimnělo byť jen uvažovat o koupi jakéhokoli balíčku (nevýhodnost pro vývojáře je věc druhá). A na FtP model je tu spousta příjemných věcí. Solidní grafika, spousta ingame videií, příběh (který si jazykově nevybavení jedinci neužijí) atd. Docela potěší i questy vyvíjené hráčskou základnou, které můžete přijmout třeba v hospodě, nebo na nástěnce s nabídkami práce. Některé jsou docela vtipné a rozhodně hru zpestří.

Samozřejmě má hra i stinné stránky. Tu a tam se objeví nějaký bug (spíše výjimečně, ale přeci). A hlavně - co se herního stylu týká, není to nic inovativního. Prostě World of Warcraft nebo Lineage II ve světě Neverwinteru. Ale upřímně - on někdo něco inovativního na poli MMORPG vážně očekává?

Předesílám, že původní tituly Shadowrun se mi nikdy nedostaly do rukou. Na Shadowrun Returns jsem narazil úplnou náhodou. Nejprve mě zaujal izometrický pohled a tahový soubojový systém připomínající hry jako Fallout 2 nebo UFO: Enemy Unknown. Když jsem si pak přečetl popisek, tak mě nadchla kombinace magie s technikou - Arcanum: Of Steamworks and Magick Obscura, zaplesalo mé srdce. A když jsem zjistil, že je zrovna na Steamu se slevou, tak nebylo co řešit.

Musím říct, že hra skutečně má něco do sebe, jinak bych ji určitě nedohrál takřka na jeden zátah. Nicméně ve mě, jakožto hráči, který si prošel výše zmiňovanými tituly, zůstává po dohrání jakási pachuť. Není to žádný zásadní problém, spíše série drobností, které mrzí.

V první řadě je to lineárnost. Vedlejší úkolů moc nečekejte. Rozhodování mezi více úkoly už vůbec ne. Prostě buď přijmete vedlejší úkol a vyřešíte ho hned, dřív, než se posunute v příběhu, nebo už se k němu nikdy nevrátíte. Co mi taky chybělo u moderní hry je vtažení do příběhu třeba pomocí ingame videa, nebo alespoň dabingu zásadních rozhovorů. Taky mě trochu zklamalo zakončení příběhu pár rozhovory a suchým textem.. Trochu zklamala i herní doba. A asi poslední věc - drobnosti v ovládání. Určitá nepřenost, pokud jde o interakci s okolím. V tahovém módu je někdy obtížné přesunout postavu napožadované pole, pokud máte v blízkosti jinou postavu (dochází místo toho k přepnutí postav).

Co mě ovšem nadchlo je množství neoficiálních kampaní, které se dají ze steamu zdarma stáhnout.

Sečteno podrženo, Shadowrun Returns je dobrá hra. Ale na to, aby se stala opravdovým hitem, jí prostě něco chybí.

Po odehrání několika hodin si neodpustím okomentovat technické zpracování. To mi totiž kazí dojem ze hry. Nejde o grafiku (proti té bych snad ani neměl připomínek), ale o možnosti spojené s ovládáním postavy. Nevím, jestli se na ovládání tak moc podepsala konzolová verze, každopádně někdy je to takříkajíc vopruz.

O co jde. Předně by mě zajímalo, který pako napadlo, že se tlačítka myši budou používat nejen pro boj, ale zároveň i pro několik akcí. To je třeba možná u ovladače, ale na klávesnici je tlačítek dost a klávesy jako F či Space jsou de facto nevyužité, nebyl by problém je použít. S tím souvisí další věc. Čas od času se člověku stane, že se musí kolem nějakého předmětu motat tam a zpátky, než mu hra nabídne kontextové menu akce. Libovka zejména při zneškodňování pastí. Další věci je trapné lezení, které je pomalé a na mnoha místech jsou uměle nasekány převisy, jen aby autoři ukázali "podívejte se, jak cool jsme vymysleli lezení". V reálu by asi těžko byla nějaká římsa v prostřed vyšlapené cesty a to lezení je všechno (především pomalé), jen ne cool. A s lezením souvisí asi poslední věc, lineárnost cest. Geralt se čas od času zasekne bez zjevného důvodu o sebemenší kámen v místech, kde byste v jiných hrách prošli úplně normálně. Což je jednak matoucí, ale hlavně otravné.

Edit: Další věc, umělá inteligence společníků, které občas vyfasujete... Je na úrovní her o pět a více let starších. Společníci se vám pletou pod nohy, občas se na vás tak nalepí, že vás zaženou do kouta (třeba když sbíráte co popadalo z mrtvol) a tupě stojí. Pročež je těžké se kolem nich vymotat. A konec konců, umělá inteligence nepřátel taky neni z nějsilnějších. Tu a tam se někde zaseknou, tu a tam vás zpozorují při plížení, pročež se zcela v klídku vydají k vám a teprve metr od vás tasí zbraň. Celkově asi nejflegmatičtější nepřátelé co jsem zažil ever.

To, že z hry smrdí nascriptovanost každým coulem, o tom se snad ani nemá smysl rozepisovat. Vidíte nepřítele na kilometr, vidíte, že vás pozoruje, ale směrem k vám vyrazí přesně ve chvíli kdy se dostanete na konkrétní vzdálenost. Při bitvách se tu a tam dostanete do situace, kdy rubete do nesmrtelné nepřítele, který se vám nevěnuje a na tom konkrétním místě je jen proto, abyste nemohli projít.

Dále nelogičnosti. Například patrně nejlepší zbroj v druhé kapitole. Schéma si můžete koupit již od začátku, jenže je drahé a nemáte všechny suroviny. Ve chvíli, kdy získáte finální surovinu, tak už ale nedostanete možnost si schéma koupit. WTF?! Občas mi prostě přijde, že autoři nepřemýšleli.

Sečteno podtrženo, ač to tak z mého komentáře třeba nevypadá, Zaklínač je velmi dobrá hra. Má spoustu kladných stránek, které tu však popsali jiní a nemyslím si, že je nutné je opakovat. Ale technické zpracování mě občas přivádí k šílenství a rozhodně mi to kazí požitek ze hraní.

Na tuto hru je potřeba dívat se pohledem free to play měřítek. A podle mě se v tomto ohledu jedná o jednu z těch kvalitnějších her.

Komiksová grafika je otázkou vkusu. Ano, určitě značně vybočuje ze zajetých kolejí série, ale zároveň tak nějak zapadá do konceptu hry, která se nebere zase až tak úplně vážně. Hratelnosti není zas až tak moc co vytknout, ta rozhodně pokračuje v duchu série. Model f2p navíc není nijak přestřelený, takže hru si můžete užít skutečně zcela zdarma.

Nicméně, po herní stránce se nejedná o nic převratného. Prostě klasická strategie z klasickými (někdy se opakujícími) questy a to celé v novém kabátku.

Bleh? Co to má znamenat? Hra, která by ráda byla AAA titulem je normálním konzolovým lineárním nudným béčkem. Vydržel jsem asi hodinu neustálých nápověd, co mám kdy zmáčknout - zprvu jsem si myslel, že je to jen tutorial, záhy jsem však pochopil, že tomu tak není. Hra je prostě dělána pro konzolovou mládež, zcela neschopnou vzít hru do svých rukou. Škoda, je v tom potenciál, ale naprosto zabitý již zmíněnou konzolovitostí a lineárností. Opět se mi tak potvrdilo mé odvěké tvrzení - jakmile hra vznikla až po komerčním úspěchu filmu, tak to bude brak!

Na free to play formát je to hra relativně slušná (hratelná i v prohlížeči, bez stahování). Mě osobně jakákoli MMORPG hra přestane bavit někdy kolem 30. levelu postavy.
V tomto ohledu je pro mě tato hra zcela srovnatelná s tituly jako World of Warcraft, Lineage 2 nebo Star Wars: The Old Republic.
Pokud si tedy chcete jen pár hodin, jednou za čas, zahrát "bezduchou rubačku" alá Diablo, a nechce se vám platit za AAA titul, tak s touhle hrou určitě neuděláte špatně.