Jagged Alliance: Rage!

Při čekání na Jagged Alliance 3 jsem se pustil do dalšího "klenotu" ze světa Jagged Alliance. Předně je třeba říct, že na rozdíl od Jagged Alliance: Back in Action si autoři na nic nehrají, neslibují plnohodnotný titul a nízký rozpočet ospravedlňují nízkou cenovkou, která byla už v době vydání nějakých 15 - 20 €, já ji koupil v akci po pár letech za pár korun.

Jagged Alliance Rage! je z izometrického pohledu viděná tahovka, která má se světem Jagged Alliance společnou jen hrstku vybraných žoldáků. Na začátku hry si vyberete dva (já nemohl jinak než si vzít Ivana a Shadowa), z celkových šesti, později ve hře jsem přibral Raven a osvobodil Fidela, kolem kterého se točí "příběh" celé hry. Ale o příběh tu nejde, není zajímavý a sledovat ho nebudete.

Co je na hře dobré, je soubojový systém, který je zábavný a na Hard docela i napínavý. Postavy se pohybují klasicky po čtvercích, přičemž své akční body rozdělují mezi pohyb a útok, případně použití Rage dovednosti, která je u každé postavy jiná. Pro souboje je klíčový stealth, kdy se budete snažit maximum nepřátel sundat potichu zezadu, po vyvolání poplachu dojde ke klasické přestřelce.

Hra je postavena dost lineárně a přestože si někdy můžete vybrat, kterou misi ze dvou absolvujete jako první, na svobodě to nepřidává. Dokonce neverbujete milici, nezískáváte finance ani nic podobného. Což mi na hře vadilo asi nejvíc, nějaký chybějící obchodní model. Rage! totiž funguje jako takový klasický starý dungeon. Veškeré vybavení si musíte vzít v misi od mrtvých nepřátel, případně sebrat v bedně, a po vyřešení mapy se do ní už nejde vrátit. Nelze nic prodat, nic koupit, nic vyrobit, a jelikož mají postavy poměrně malé inventáře, s municí může být ke konci hry problém, když používáte jiné zbraně než nepřátelé, což vede k improvizaci. Tento prvek bych ale klidně oželel.

Stejně jako jisté pokusy o to, dát hře nějakou taktickou hloubku. Vaše postavy žízní a klesá jim imunita, Ivan je alkoholik, takže musíte neustále shánět a doplňovat vodu, antibiotika a alkohol, což je spíš jen taková zdržovací vopruz mechanika. Hra totiž neobsahuje ani nějaký souhrnný inventář po konci mise, takže musíte každého zabitého nepřítele lootovat hned po zabití, což poměrně zdržuje a rozbíjí jinak svižnou tahovou hratelnost. Vpřed Vás žene hlavně touha po lepším vybavení v dalším sektoru a poměrně jasně se rýsující finální lokace.

Na závěr musím kromě ceny pochválit i celkem rozumnou herní dobu a linearitu, kdy můžete hru dohrát v pohodě za tři odpoledne. Ostatně déle by Vás asi neudržela. I když, jak jsem napsal na začátku, narozdíl od JA BiA si na nic nehraje, tak jí spoustu nedostatků prominete.