Jagged Alliance 3

Po dlouhých 24 letech od vydání druhého dílu (a pár pokusech, na které radno zapomenout), se vrací série, která zanechala v srdcích devadesátkových hráčů značnou stopu.  Osobně považuji druhý díl za jednu z TOP 5 her všech dob. Na příchod třetího dílu jsem byl zvědavý, i když jsem od něj, po nepodařených pokusech o reboot, moc nečekal. 

KLADY 
Jako první bych chtěl vyzdvihnout perfektní soundtrack, který se téměř přibližuje kvalitám soundtracku z druhého dílu. Bohužel, do překonání mistrovské hudby z pera  Kevina Mantheia mu krapet chybí, ale i tak vystihuje atmosféru pro sérii tak příznačnou. 
Tím se dostávám k dalšímu pozitivu, což je celkový vibe hry. Je až nečekaně podobný předchozím dílům a to především svým typickým devadesátkovým zpracování. Žoldáci hláškují jak o závod, většina postav (NPC) jsou crazy ASF a celkový námět působí, jako by se v něm měl každou chvílí objevit Michael Dudikoff.
Hlavním motorem hry jsou ale přestřelky a souboje. Ty doznaly několika inovací a vylepšení, i když celkový feeling hodně připomíná již zmíněný druhý díl. Gun fight je vlastně takovou kombinací XCOM a Silent Storm, což bylo vlastně to, co jsem si vždy přál vidět. Když k tomu přidáme komplet zničitelné prostředí, často se jedná o velice intenzivní zážitek. 
Vcelku povedené mi přišlo i zasazení do jakési fiktivní africké země, (i když několik sektorů připomíná spíše Severní Ameriku), kde podobné občanské války probíhají každou neděli. Uvěřitelnosti příběhu to rozhodně pomáhá. Parádní je také provázanost s předchozími díly, která zahřeje u srdce. Při každém takovém momentu, jako by tvůrci říkali: “Pamatuješ? My ano” s pokyvující hlavou k fanouškům.  Zapomenout nesmím, ani na upgrade zbraní, které doznalo určitého vylepšení od předchozího dílu. I tak bych si ale dokázal představit ještě propracovanější systém.

ZÁPORY
Jedna z věcí, která mě štvala opravdu nejvíc je contracting žoldáků. Nemůžete je naverbovat na více jak 14 dní a to ještě jen ve chvíli, kdy jim zbývá pět a méně dní do vypršení smlouvy. Jen připomenu, že v předchozím díle jste verbovali taky po čtrnácti dnech, ale bylo jedno, kolik zbývá. Někdy jsem měl žoldáka zaplaceného klidně na 100 dní, což se zde nepovede. V pozdější fázi hry, kdy máte víc žoldáků, tak budete neustále proklikávat a obnovovat kontrakty. 
Další nepříjemnou věcí byla munice. Přišlo mi, že jí je akutní nedostatek. Zapomeňte na internetový obchod z druhého dílu (EDIT: Po updatu 1.3 byl do hry přidán), kde jste si nakoupili, co jste chtěli. Nyní musíte s municí hodně šetřit, protože jí není kde koupit, z vojáků prakticky nepadá a vy jste tak odkázaní na její výrobu. A zde přichází problém. K výrobě potřebujete střelný prachy a ten je ve hře cennější než diamanty, které se v této zemi válí snad i pod dřezem v té nejzapadlejší putyce. Nechápu, proč není možné nepoužívanou munici “rozložit” na střelný prachy, stejně jako se dají rozkládat zbraně na scrap parts. Navíc, když už se ke craftění munice dostanete, musíte mít celkem dobře našprtané, která munice, do jaké zbraně patří. Během craftění neexistuje žádný návod na to, co kam patří, jen “for SMG, Rifles” atd. Škoda, že do craftění vývojáři nepřidali info o tom, kdo danou munici případně využije (na základě vlastněné zbraně). Dost by to pomohlo. 
I když jsem vychvaloval soubojový systém, musím říct, že jeho nejslabší částí je AI. Jak nepřátelé, tak vaše milice bude mít problém s cover systémem, bude nechtěně střílet do vlastních řad a o nějakém pokusu obklíčit nepřítele ze stran, si můžete nechat jen zdát. To je velká škoda, protože souboje se tak po nějaké době začínají stávat vcelku repetetivními a ke konci hry začínají nudit. Navíc, zhruba po půlce hry naroste obtížnost hry, zařazením tvrdších vojáků do hry, aby se následně po jejich eliminaci z pár sektorů, hra opět vrátila k původní “verzi” nepřátel. To byla velká škoda a následně to byla už jen čistička sektorů k poslednímu políčku. 
Dále bych vypíchnul už jen pár drobností. Například automatické spouštění času, když zadám jednotce směr pohybu na mapě. Celkem to překáží, když chci koordinovat útok více týmu z více světových stran. Může se stát, že přesun je tak rychlý, že nestihnete ani zadat cestu další jednotce.
Během hry se mi vyskytlo i pár bugů, ale nic zásadního. 

ZÁVĚREM
JA3 je skvělým nástupcem slavné série. Předkládá skvělý fan service, zbytečně nepodlejzá a dokáže být velice návykový. Možná by se mohlo zdát, že moje hodnocení je příliš shovívavé na to, jak jsem se rozepsal o záporech. Jde o to, že celkový dojem ze hry je skvělý a zápory, které popisuji by se celkem snadno daly vyřešit pár patchy, což se v budoucnu asi i stane. Jestliže jste předchozí díly hráli, nebo vás bavil Silent Storm či XCOM, JA3 je nutností na vašem disku.