Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

UFO: Enemy Unknown

X-COM: UFO Defense

Žánr:
strategie > tahová strategie *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Měsíc vydání:
březen 1994
Vývojáři:
Mythos Games
Za hrou UFO: Enemy Unknown stáli bratia Gollopovci, ktorí majú na svedomí také hry hernej histórie, akými sú Rebelstar, či Lasesquad. V hre sa im podarilo skĺbiť prvky ťahovej bojovej stratégie, spolu s budovateľsko-ekonomickými prvkami do jedného funkčného celku.

Hráč dostáva pod kontrolu správu X-COMu a jeho úlohou je ochraňovať zem pred systematickými útokmi mimozemšťanov a zároveň zistiť miesto hlavnej základne a nadobro neutralizovať mimozemskú hrozbu. K tomu mu slúži široká paleta zbraní a množstvo vojakov, ktorý sa verbujú po celom svete. Samozrejme nie je to len tak, hospodárenie a úspechy X-COMu pozorne sleduje každá vláda, ktorá sa podieľa na financovaní projektu. A tak ak ste úspešný, vlády sú šťastné a navyšujú vám kapitál. Naopak ak spokojné nie sú, peniaze ubúdajú a najhoršie čo sa môže stať je, že nakoniec usúdia, že bude predsa len lepšie uzavrieť pakt z mimozemšťanmi. V tom prípade prichádzate o financovanie daným štátom.

Hra sa tak skladá z dvoch častí - ekonomickej, kde na glóbuse sveta prebieha nielen výskum a výroba nových technológií, ale i manažment vašich základní. Druhá taktická, kde k slovu prichádzajú zbrane a vaše taktické myslenie.

Hra je prvním dílem z úspěšné série X-COM.

Podpořte Databázi a kupte si hru na Xzone.cz … nebo přes Heureka.cz

Poslední diskuzní příspěvek

Kostěj
Kostěj

Hele, bando... Rozehrál jsem OpenXCom - klasicky, bez módů a dostávám strašnej klepec, jakmile vejde do hry ovládání mysli. Typická situace:…


Nejlépe hodnocené komentáře


Nejsem jeden z těch, co by si pamatoval, jak se hra šířila na disketách. Je to sotva pár let, co jsem UFO rozehrál. Předtím jsou dost často hrál UFO: Aftermath. Jak je teda možné, že mě tahle hra stará 20 let stále baví více než její pozdější napodobeniny?

Tak v první řadě je EU dost jednoduchá hra. Pravidla jsou jasná a srozumitelná, veškeré herní mechanismy není potřeba nějak sáhodlouze objevovat a snažit se pochopit. Vše je celkem dost přehledné, přístupné a relativně nenáročné na ovládání.
Výzkum, vybavování vojáků, výroba a nákup předmětu, stavění budov, to vše je jednoduché a přitom nabízí mnoho a mnoho strategických a taktických možností.
Výstavba základen je jednoduchá, ale lze vybudovat řadu různě orientovaných základen, kde každá bude něčím vyjímečná.

I boj je jednoduchý. Vojáci se prostě pohybují, střílí po nepřátelích a používají předměty co mají u sebe. Přesto ve hře nastávají všemožné situace, které je možno řešit mnoha taktickými způsoby
Zbraní ani výzbroje obecně není nijak závratně mnoho, ale v boji pak záleží na všem. I jeden granát může zcela rozhodnout situaci.
Nepřátel je dost druhů a jsou dostatečně různorodí, aby vás táhli celou hru. Jejich pitvy navíc odhalí některé zajímavé detaily.
Přes grafickou zastaralost dokáže hra svým výtvarným zpracováním a jednoduchou hudbou vytvořit atmosféru neustálého ohrožení od neznámého nepřítele. Nepřítele, který přišel z vesmíru, který je nelítostný, zlý a odporný.

A chce to pak hodně taktiky i strategie aby to člověk na nejtěžší obtížnost dotáhl proti těmhle odporným emzákům až do konce.

Pro: jednoduchost, různorodost, mnoho možností, boje, managment, atmosféra

Proti: zastaralá technická stránka hry

+30+31 / -1

Hra mého mládí. Na této hře jsme s kamarádem strávili dobré 2 roky života. Mám jeden nezapomenutelný zážitek, kdy jsme měli sestřelené snad 450 ufo a pořád jsme se nemohli pohnout dále, nevěděli, co a jak máme udělat. Pořád dokola jsme sestřelovali, zajímali, vše již bylo vyzkoumáno a pak přišel kamarád, řekl, že hru hraje pár dnů a už letí do nějaké Cydonie. Cože??, jaká Cydonie? Co to je, ptali jsme se. On na to jen, že prostě musíme sestřelit nějaké ufo, vyzkoumat věci a jsme tam a prej, jestli máme Ďábelský odstřelovač. My zase, co to je sakra??. No takový raketomet, který střílí do zatáčky. Prostě jsme v té konkrétní rozehrané hře měli zřejmě nějaký bug, protože, když jsme rozehráli novou, tak zhruba u 100 sestřeleného ufa jsme letěli do Cydonie. Pamatuji si, jak kdyby tomu bylo dnes, když jsem byl přesvědčený, že mi kecá a že nic takového ve hře není :-).

Co se týká hry samotné, tak určitě bych pochválil hratelnost, moc se mi líbilo, jak byla hra propracovaná (výzkum, výroba, mise, základna, sestřelování ufo, atd...), na tu dobu mi přijde vyloženě kultovní. Grafika krásná a zvukové efekty také výborné. Trochu mě mrzela hudba, jelikož mi přijde, že uživatelé Amigy, na tom byli přeci jen o něco lépe, hudba byla taková elastičtější, zřejmě dáno možnostmi tehdejších soundblasterů. Mimochodem vynikající potemnělá hudba u geospace, která se do hry výborně hodí hlavně kompozičně. Přijde mi, že dnes už je to dost takové hi-tech, ale kompozice a takové ta správná trefa do prostředí hry už vzala za své.

Ještě si pamatuji, jak jsme si k této hře dělali i vlastní návod, včetně všech překladů anglické verze. Několikrát jsme se ke hře ještě v průběhu dalších let vrátili.

Pro: Hratelnost, nápad, originalita, atmosféra, prostě kultovní hra

Proti: Nic mě nenapadá :-)

+20+20 / 0

Původní hra X-COM série.. Pamatuji si, jak jsem tehdy byl u kamaráda a on tam divně pohyboval panáčkama a pak čekal až panáčkama pohne protivník... Za pár dní jsem též zachraňoval ubohé obyvatele lidských velkoměst a stavěl si základny schopné odolat čemukoli. Hra mě absolutně pohltila. Atmosféra by se dala krájet, graficky hodně na úrovni, zvukově taktéž. Strom výzkumu a zbraní byl jedínečný a systém sestřelování létajících talířů též. Tahová strategie jak řemen, série pro mě bohužel zemřela třetím dílem. Ale první dva (hlavně tento) mám nesmazatelně zapsány ve svém srdci

Pro: Zábavnost, délka, vývoj, tahové boje, parádní intro, obtížnost.

Proti: Nemám zásadních výtek.

+19+20 / -1

Pamatujete si, jak se tahle hra šířila v českém překladu na disketách? Pamatujete, jak hodně byla zabugované třeba přetékání času u jednotlivých vojáků tak, že jste začínali zase na začátku? Nebo to, kdy vám to nehledě na zvolenou obtížnost, dalo opět začátečníka po první udělané misi?

Tohle vše k tomu patřilo a i tak je pro mě první UFO nejlepší z celé série. Zároveň určitě nejsem jediný, kdo to dohrál několikrát za sebou. Taky jste to celé prošli s laserovou puškou, létající energetickou zbrojí a psi-ampem? Poměrně promakané herní principy jako přizpůsobování si výzkumu, výroby, vytváření nových bází a chytlavé mise. To je prostě staré dobré UFO. Na začátku se v podstatě připravujete na záhadnou rasu Ethereálů, kteří dokážou ovládat mysl a přiletí si rovnou v bitevní lodi. To je pro mě takový ten pomyslný bod, kdy dostanete do ruky zajímavé hračky a naopak vy budete ovládat mysl těch emzáků, no tfuj. Vypitváte vše, co vám příjde pod ruku a hledáte dál, abyste našli tu jejich zpropadnou základnu a aspoň na čas odvrátili jejich útoky na Zemi. Všechny ty hrátky s eleriem, cizíma technologiema, apod. Zkrátka a dobře na svojí domu ultimátní hra. Hudební doprovod je solidní, i když velice krátký v podání Johna Broomhalla, který má na triku i specifický jazzový soundtrack k Transport Tycoonu. Mělo to celé atmosféru, kterou následující díly ztrácely, i když měly zase jiné pozitiva.

A abych jen nechválil. Co kromě obřího množství bugů je pro mě osobně mínus, je konec hry - nemastný a neslaný. Kdyby si s tím trochu pohráli, mohlo to být ještě lepší. Jo a někomu by to možná časem mohlo přijít trochu stereotypní. I když dohrál jsem to jednou, dvakrát, třikrát, čtyřikrát, pětkrát, ... jak to jen ta hra dělá.

Pro: atmosféra, hratelnost, herní principy, rozmanitost

Proti: bugy, konec, občasný stereotyp

+18+18 / 0

...a když mě po operaci slepáku přišel navštívit táta, slíbil mi, že až se vrátím domů, budu moct celý den hrát Ufouny. To bylo někdy v 94-95 (dalo by se to zjistit podle toho kdy jsem v tý nemocnici byl, ale ta paměť).

Od té doby se se mnou táhne závislost na této hře. Dohrál jsem jí snad nejvíce ze všech her. Nejdříve horko těžko na lehkou obtížnost v dětství, pak hodně trénování na těžkou obtížnost, poslední dohrání levou zadní na "nadčlověk".

Sektan, levit, muton, krysklad, hadom, párák, celatid a jeho věrný druh silacoid (vypadají podobně), etheral, sektanoh a kyberdisk. Pokud jsem na nějakého zapoměl, pánové omluví. Snad. A další zajímavosti jako "nedostatek jednotek času", "cizáci terorizují Manilu" (hehe) a podobné dělali z Ufounů ještě větší zábavu. Děkuji pane Němečku (když nepřekládal, dělal skvosty jako Mravenci, nebo Vlak). I když asi neoficiální, stejně ho měl skoro každý. Tak leť, záškodníku.

Grafika je [slušné chování off] boží! [slušné chování je on]. Tak propracovaná, ručně kreslená (ještě lepší než ostatní DOSárny, pokud můžu říct). Hodně času jsem kdysi strávil nad glóbem. V té době to byl můj jediný kontakt s virtuálním modelem Země.

Hra je velice bohatá a zejména první mise, kdy je jednotka velice mizerně vybavená, stojí za to. Umře často i čtvrtina mužstva, protože bez brnění jsou vojáci koseni na první zásah.

A tak (prodat blbosti, nakoupit laviny a 22 vědců, postavit obytné buňky, sklady, cizáckou celu a ještě něco, zkoumání laserových zbraní=>laser pistole>laser pušky a tak kolem Den 22 máme vyzkoumáno). Bohužel Den 22 je také den, kdy je často první teror. A pustit ho není moc ekonomické.

Ohromně zajímavé je číst si různá diskuzní fóra co jsou rozházená po internetu. Člověk se dozví plno nových věcí, zanadává si na staré problémy, vzpomene si na radostné zážitky. Například před chvílí mě napadlo vyhledat si názory na problém, který mě štve už velmi dlouho. Cizáci co ovládají mé jednotky i když je nevidí. I když ještě vůbec nevyšli z lodě (která má zavřené dveře). Myslím, že je to podvod a myslí si to i spousta ostatních lidí. O UFO toho bylo hodně napsáno, na hru je mnoho názorů, ale její známost je neuvěřitelná. Rovnat se může snad i se samotnou Dunou 2.

* Tátův legendární voják Oscar Horton, který měl vskutku epické psionické schopnosti. Ne z dnešního pohledu, ale z pohledu párletýho fakana Martyho, co ho do obdivoval.
* Mou genocidu malých zelených přátel - Když jsem už velmi dobře ovládal Psi-amp a v největším UFU plném Mutonů jsem je všechny ovládl, nahnal ke zdi, vzal všechny zbraně a obehnal mými vojáky. Trvalo to mnoho kol a stálo dost úsilí a save/loadů, ale výsledek stál za to. Pak už jsem je jen smažil dábelským odpalovac(z)em (jak se zbraň jmenovala v Němečkovo překladu).
* Strach který jsem měl z temných chodeb cizáckých bází. Zdánlivě pusté chodby mě děsí dodnes.
* Jak jsem se někdy na začátku tohoto století snažil hrát EU na Playstationu. Pekelný zážitek a důkaz, že strategie a konzole nejdou dohromady. Dřív jsem zkoušel Warcraft 2, též na Ps1. To už bylo lepší, ael pořád nic moc.
* V temných dobách půlky 90. let, kdy jsem měl velmi omezený přístup k počítači
* Na jednom teroru jsem měl plno výbuchů a hodně políček tam hořelo. Do jednoho jsem vlezl vojákem a on začal hořet. Byla to docela směšná animace a já se mu pár kol smál. Pak umřel a už mi tolik do smíchu nebylo.
* Fakt, že sektani vypadají jak můj kocour je dost znepokojující. Roztomilost obou nezná mezí. Páráci zas připomínají tátovo psa.
* Když jsem měl záškodník mimo bázi a zrovna mi jí napadli. Dokázal jsem jí ubránit za pomocí jednoho muže a asi stovky loadů. Fakt jsem se cítil jako Rambo, běhat po nebezpečných chodbách a krýt se za rohy.
* Krysklad (SkladKrys?) a cizácký teror, to je dost smrtelná kombinace. A také strašidelná. Samozřejmě, létající zbroje to jistí, ale dostat takový teror jako první ze všech (který často nastává 22.1.) je zdrcující rána a většinou první porážka. Už jenom samotné vědění, že Krysklad má daleko víc jednotek času než moji lidé, že dokáže vyběhnout ze tmy mimo viditelnost, dostat se až ke mě a ještě si "mrdnout" do mých jednotek je skličující. Minimálně. Opravdu velké bestie.
* Slovní hříčka v českém překladu - Cydonie nebo ZMAR (když je to na MARZu, tedy marsu chci říct).
* Když už mi chybí někteří vzácní emzáci, tak nastává honba za (ne klenotem Nilu) mediky. Což tedy odnáší sektánci.
* Nudné hodiny ve škole, které jsem strávil kreslením si plánků UF na čtverečkovaný papír. Byly docela dost povedené, škoda že jsem to už dávno ztratil.
*
* A vlastně nejdůležitější ze všeho je obrovská rozmanitost hry. Zničit se na misích dá vše, dokonce i při obraně báze (nevím jestli je to pak zničené i po misi, asi ne). Odvážlivci si mohou prokutat cestu i solidní hlínou v UFO bázích. Náhodně házené přelety UFO, náhodně rozmístění cizáci a typy lodí. Přiletí snad první měsíc velké UFO ? Nemůžete dělat nic, jen se bezmocně koukat a doufat, že nic neprovede.


Na tuhle hru nemám žádné minimální vzpomínky, tato hra žije v mé paměti velkým životem.

^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé/naposledy) -------- 1994 (2010)
KOLIK (hodin circa) ----------- 300
DOJEM (ano/hmm/ne) ------------ ANO
OBTÍŽNOST (pokud je/pamatuji) - MASTERMIND

Pro: Překlad, Grafika, Hratelnost, Atmosféra, Rozmanitost

Proti: Občasné bugy (na ty se dá ale zvyknout)

+15+15 / 0