Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

UFO: Enemy Unknown

X-COM: UFO Defense

březen 1994
1994
25.10.1995
91
280 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Za hrou UFO: Enemy Unknown stáli bratia Gollopovci, ktorí majú na svedomí také hry hernej histórie, akými sú Rebelstar, či Lasesquad. V hre sa im podarilo skĺbiť prvky ťahovej bojovej stratégie, spolu s budovateľsko-ekonomickými prvkami do jedného funkčného celku.

Hráč dostáva pod kontrolu správu X-COMu a jeho úlohou je ochraňovať zem pred systematickými útokmi mimozemšťanov a zároveň zistiť miesto hlavnej základne a nadobro neutralizovať mimozemskú hrozbu. K tomu mu slúži široká paleta zbraní a množstvo vojakov, ktorý sa verbujú po celom svete. Samozrejme nie je to len tak, hospodárenie a úspechy X-COMu pozorne sleduje každá vláda, ktorá sa podieľa na financovaní projektu. A tak ak ste úspešný, vlády sú šťastné a navyšujú vám kapitál. Naopak ak spokojné nie sú, peniaze ubúdajú a najhoršie čo sa môže stať je, že nakoniec usúdia, že bude predsa len lepšie uzavrieť pakt z mimozemšťanmi. V tom prípade prichádzate o financovanie daným štátom.

Hra sa tak skladá z dvoch častí - ekonomickej, kde na glóbuse sveta prebieha nielen výskum a výroba nových technológií, ale i manažment vašich základní. Druhá taktická, kde k slovu prichádzajú zbrane a vaše taktické myslenie.

Hra je prvním dílem z úspěšné série X-COM.


Poslední diskuzní příspěvek

@Ringo (06.07.2022 17:11): TFTD islo dohrat. Akurat tam bol bug, ak si tusim vynasiel nieco v nespravnom poradi, potom si sa od konca odstrihol :) Tiez som mal stastie a na tento bug nenarazil v davnych casoch rokoch 90-tych :)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Nejsem jeden z těch, co by si pamatoval, jak se hra šířila na disketách. Je to sotva pár let, co jsem UFO rozehrál. Předtím jsou dost často hrál UFO: Aftermath. Jak je teda možné, že mě tahle hra stará 20 let stále baví více než její pozdější napodobeniny?

Tak v první řadě je EU dost jednoduchá hra. Pravidla jsou jasná a srozumitelná, veškeré herní mechanismy není potřeba nějak sáhodlouze objevovat a snažit se pochopit. Vše je celkem dost přehledné, přístupné a relativně nenáročné na ovládání.
Výzkum, vybavování vojáků, výroba a nákup předmětu, stavění budov, to vše je jednoduché a přitom nabízí mnoho a mnoho strategických a taktických možností.
Výstavba základen je jednoduchá, ale lze vybudovat řadu různě orientovaných základen, kde každá bude něčím vyjímečná.

I boj je jednoduchý. Vojáci se prostě pohybují, střílí po nepřátelích a používají předměty co mají u sebe. Přesto ve hře nastávají všemožné situace, které je možno řešit mnoha taktickými způsoby
Zbraní ani výzbroje obecně není nijak závratně mnoho, ale v boji pak záleží na všem. I jeden granát může zcela rozhodnout situaci.
Nepřátel je dost druhů a jsou dostatečně různorodí, aby vás táhli celou hru. Jejich pitvy navíc odhalí některé zajímavé detaily.
Přes grafickou zastaralost dokáže hra svým výtvarným zpracováním a jednoduchou hudbou vytvořit atmosféru neustálého ohrožení od neznámého nepřítele. Nepřítele, který přišel z vesmíru, který je nelítostný, zlý a odporný.

A chce to pak hodně taktiky i strategie aby to člověk na nejtěžší obtížnost dotáhl proti těmhle odporným emzákům až do konce.

Pro: jednoduchost, různorodost, mnoho možností, boje, managment, atmosféra

Proti: zastaralá technická stránka hry

+35
  • PC --
UFO je tam, kde to začalo a vlastně i bohužel skončilo. Důvod je jednoduchý: 90 léta a v televizi dominuje X-Files na nově a po na dvou disketách v arj přiletí UFO, nabootujete svoji nadupanou 486 66Mhz v přepočtu na dnešní mzdy byvoko za třičvtrtě míče (v té době cena 2+1 na Vonohradech) a máte a jeden z nejsilnějších zážitků života může začít, protože Unknown v názvu znamená neznámé.

Žádný z nástupců nedásáhl pro mě na první díl. Kromě očividně záměrně frustrujícího Terror From the Deep, který dohrát je opravdová výzva na nejnižší obtížnost i pro někoho, kdo si dává celkem běžne Enemy Unknown za jeden večer a několik in-game měsíců, ale ten byl typyckým druhým dílem, více toho samého, tentokrát bohužel v ichtylním barevném spektru.

Zajímala by mě reakce mladších hráčů jestli je ten efekt stejný, nebo je to jenom nostalgie, protože svoboda a tajemnost tohoto skvostu může může mít appeal i dnes. Žádný z nástupců ať už od altaru nebo těch opensource až po moderní mě nezaujal. Raději pustím DOSbox a zahraju si tohle; po tisícáte první.

V době vydání to ale byla bomba. Teda po tom, co jste si upravili confg.sys na zvětšení EMS paměti DOSu, aby se vám v rozhlehlejších lokacích načetli všechny textury a hra nepadala. Bomba protože nikdo nečekal takto komplexní hru zabalenou do béčkového hávu zabíjení ještě béčkovějších vetřelců, kteří se snaži obsadit matičku Zemi.

Nejlepší byla ta tajemnost

Hra má všechno a nic. Diplomacie se státy je řešena spíše strategicky pomocí umístění základen, výzkum tajemných cizáků vede do stovky zbytečných cest a slepých uliček, či pouhého odemykání lore. Skoro by se dalo říct, že se jedná o první preshadow achievementů. A opravdu máte pocit, že bádáte, protože investujete neuvěřitelné množství zdrojů do výzkumu různých zařízení z cizáckých lodí a pitev nejrůznější havěti a hledáte cestičku, jak se vypořádat s útokem na Zemi jako celkem.

Hra se dělí na dvě základní činnosti - strategickou, kdy při pohledu na globus Země umisťujete základny, posíláte letadla a stavíte radary a taktickou, kde se odekrává boj zocelených mužu a žen proti kreaturám z vesmíru. A obě jsou akční a zábavné.

Co mi na hře chybí, nebo je mi spíš líto je nedostatečná využitelnost základního vybavení, kde kromě rotačního kulometu s explozivním střelivem ( a na to musíte mít vojáka s vysokou silou) a raketometu je celý úvodní tier k ničemu. Laserová pistole v jedné ruce a elektrický obušek v druhé ruce jistí úspěch a hladký průběh kampaně. Uvítal bych kdyby aspoň v nejvyšší obtížnosti byl začítek delší a muselo se bojovat více než jedna bitva se znevýhodňujícím vybavením.

Dále je potřeba si uvědomit, že se jedná o starou hru a pokud si budete opravdu hrát stylem sim-city a stavět a vymýšlet všechno zatímco budete po plných hrstech sestřelovat nepřátelské bitevní lodě, tak se stane, že máte vojáka generála, kterému přeteče buffer a po 255 přesnost střelby přichází 0 přesnost střelby a což můžete reagovat, že odešel do důchodu, nebo si stahnout trainer a statistiky mu snížit.

Podle mě je must-play hra pro všechny fanoušky her jako celku, nejen protože je to legenda, ale grafika je pořád snesitelná a herní mechanismy překvapivě komplexní a v souladu se současností, ale zároveň neomezující. Například vlastností jednotlivých vojáků jsem si začal všímat až dost pozdě, takže svou tajnou korporaci pro boj s vermírným nebezpečím můžete řídit i jen na vyšší úrovni.
+28
  • PC 85
Mimozemšťania sú už dlho veľkým fenoménom po celom svete, hlavne medzi záhadológmi a rôznymi konšpiračnými teoretikmi. Ich popularita je sčasti zrejme spôsobená bujnou ľudskou fantáziou a aj všeobecným povedomím o rôznych záhadných úkazoch po celom svete, kde si ľudia začali niekedy počas 2. svetovej vojny začali zrazu vymýšľať ich nové "vysvetlenia". Tie boli zrejme spôsobené tým, že približne v tomto období začali ľudia pozorovať prvé Ufá (a zaujímavé je, že pred tým sa vôbec nespomínali). Ich obľúbenosť je dokonca až tak veľká, že dala vzniknúť rôznym nezmyselným teóriám, ako napríklad, že to oni postavili egyptské a juhoamerické pyramídy, alebo že americká vláda má s nimi spojenie. Preto môže využívať časť ich technológií a na oplátku im dovoľuje unášať ľudí, zvieratá, a robiť na nich pokusy. Tieto všetky teórie však vychádzajú z presvedčenia, že vlastne ľudia a mimozemšťania boli (a vlastne stále sú) spojenci.

Avšak vo videohrách a vo filmoch sú mimozemšťania takmer vždy vykresľovaní ako agresívny nepriateľ. A práve z tohto vychádza jedna z prvých klasických turn-based stratégií, UFO Enemy Unknown, ktorá je toho najklasickejším znázornením. Proste mimozemšťania zaútočili na Zem a snažia sa ju dobyť. Samozrejme, ľudia nejdú ako dobytok na porážku, ale postavia sa na odpor. Tak vznikne špeciálna jednotka X-Com, ktorú financujú vlády po celom svete a ktorá má za úlohu sa definitívne vysporiadať s mimozemskou hrozbou. Príbeh je klasika a rozhodne nie je hlavným ťahúňom hry. To, čo tuto hru povyšuje nad bežný priemer, je zábavný, pomerne jednoduchý, ale hlavne funkčný systém všetkého, čo obsahuje. Od stavby základne, cez vylepšovanie vojakov, až po vydarené, kolové súboje. Prednosťou sú neobmedzené možnosti vývoja výzbroje, technológií, takže neustále máte pocit, ako v RPG, že ste sa o svoj vývoj zaslúžili sami. Proste snaha sa tu cení a záhaľka trestá. Keď dlho nič nevytvoríte, žiadne UFO nezničíte, tak sa situácia začne obracať proti vám. Vlády sa dokonca začínajú spájať s mimozemšťanmi a samotný emzáci začnú byť drzejší.

Páčila sa mi aj základná myšlienka, ktorá vychádza z toho, že silnému nepriateľovi sa treba postaviť nie priamo, ale používaním konceptu tzv. hybridnej vojny, teda využitím malých, diverzných skupín, ktoré aj v skutočnosti dokážu dosiahnuť oveľa viacej než veľká armáda. Taký Igor Strelkov na východnej Ukrajine by to iste tiež potvrdil...:)

V tomto smere UFO exceluje a tu sa mu toho moc vytknúť nedá, avšak....

...Po čase prichádza zákerný stereotyp. Čo som čítal tunajšie komentáre, tak skoro nikoho "nezasiahol", avšak ja som ho už po čase začal pomaly pociťovať. Po čase ma už to neustále zostreľovanie lietajúcich lodí začalo nudiť. Avšak našťastie sa to dostavilo až na konci.

Vizuálne spracovanie je dostačujúce aj v dnešnej dobe a pomerne rýchlo som si na neho zvykol. Rozmanitosť prostredia je slušná, avšak mohla byť aj o niečo väčšia, hre by to rozhodne neuškodilo.

Suma sumárum, UFO Enemy Unknown je veľmi dobrá ťahová stratégia aj v dnešnej dobe a stále má čo ponúknuť. Pokiaľ je hráč fanúšikom ťahových stratégií a nevadí mu staršia grafika, tak nie je nad čím váhať.
P.S: Druhý diel TFTD hrať nebudem, pretože, čo som sa dočítal, tak okrem náročnosti oproti EU toho moc neprináša. Preto idem radšej hrať Jagged Alliance 2 :)

Pro: Systém, súboje, možnosti, veľa nepriateľských druhov a atmosféra

Proti: Po čase stereotyp, mohla byť väčšia rozmanitosť prostredia

+27
  • PC 100
Hra mého mládí. Na této hře jsme s kamarádem strávili dobré 2 roky života. Mám jeden nezapomenutelný zážitek, kdy jsme měli sestřelené snad 450 ufo a pořád jsme se nemohli pohnout dále, nevěděli, co a jak máme udělat. Pořád dokola jsme sestřelovali, zajímali, vše již bylo vyzkoumáno a pak přišel kamarád, řekl, že hru hraje pár dnů a už letí do nějaké Cydonie. Cože??, jaká Cydonie? Co to je, ptali jsme se. On na to jen, že prostě musíme sestřelit nějaké ufo, vyzkoumat věci a jsme tam a prej, jestli máme Ďábelský odstřelovač. My zase, co to je sakra??. No takový raketomet, který střílí do zatáčky. Prostě jsme v té konkrétní rozehrané hře měli zřejmě nějaký bug, protože, když jsme rozehráli novou, tak zhruba u 100 sestřeleného ufa jsme letěli do Cydonie. Pamatuji si, jak kdyby tomu bylo dnes, když jsem byl přesvědčený, že mi kecá a že nic takového ve hře není :-).

Co se týká hry samotné, tak určitě bych pochválil hratelnost, moc se mi líbilo, jak byla hra propracovaná (výzkum, výroba, mise, základna, sestřelování ufo, atd...), na tu dobu mi přijde vyloženě kultovní. Grafika krásná a zvukové efekty také výborné. Trochu mě mrzela hudba, jelikož mi přijde, že uživatelé Amigy, na tom byli přeci jen o něco lépe, hudba byla taková elastičtější, zřejmě dáno možnostmi tehdejších soundblasterů. Mimochodem vynikající potemnělá hudba u geospace, která se do hry výborně hodí hlavně kompozičně. Přijde mi, že dnes už je to dost takové hi-tech, ale kompozice a takové ta správná trefa do prostředí hry už vzala za své.

Ještě si pamatuji, jak jsme si k této hře dělali i vlastní návod, včetně všech překladů anglické verze. Několikrát jsme se ke hře ještě v průběhu dalších let vrátili.

Pro: Hratelnost, nápad, originalita, atmosféra, prostě kultovní hra

Proti: Nic mě nenapadá :-)

+26
  • PC 100
Ke konci starého milénie se množí zprávy o pozorování tajemných létajících objetů. Někteří mluví o únosech, jiní dokonce o krvavých útocích. Státy se pokouší s fenoménem bojovat, ale bezvýsledně. 11. prosince 1998 se jejich představitelé schází v Ženevě a zakládají organizaci X-COM. Pověřují ji bojem s novou hrozbou a vybavují ji rozsáhlými pravomocemi. Tím mlčky přiznávají to, co je už nějakou dobu zjevné - začíná válka světů.

Krásně kreslené intro slibuje akční hru s komiksovým nádechem, ale UFO: Enemy Unknown je pomalá, téměř hororová tahová strategie, sestávající ze dvou rovin - budovatelské a bojové. Budovatelská část ničím nepřekvapí. Slouží ke stavění základen v nichž se provádí výzkum, výroba a trénink jednotek. V případě zjištění nepřátelské aktivity je vhodné poslat stíhačky s úkolem vetřelce sestřelit. Teoreticky má totiž velitel X-COMu v pravdě diktátorské postavení, ovšem tak jednoduché to není. Státy si nechaly pojistku v podobě financování, takže každý měsíc je potřeba skládat účty. Pokud je nějaká země s jeho prací nespokojená, může přísun peněz snížit. V extrémních případech mohou zoufalé státy úpící pod útoky mimozemšťanů z projektu vycouvat a uzavřít s cizáky spolupráci.

Bojová část představuje těžiště hry, a je to právě ona, díky níž má UFO ještě i po téměř třiceti letech zástup oddaných fanoušků. Po sestřelení dotěrného létajícího talíře následuje akce, v níž je potřeba dorazit přeživší, posbírat případné zajatce a zmocnit se užitečné technologie. Způsobů jak vést svůj tým je překvapivě hodně. Oblíbené je pomalé obsazování oblasti opřené o skener pohybu a pečlivé krytí. Odvážnější hráči mohou přesunovat úderné týmy rozsévajících zkázu těžkými zbraněmi, případně vsadit na mobilní, lehce vyzbrojené jednotky kryté strategicky rozmístěnými odstřelovači. V pozdějších fázích se zpřístupňuje i možnost ovládnutí mysli nepřátel, nebo taktika spálené země, kdy je celá mapa metodicky přeorána plošnou destrukcí.

Mechaniky hry bohužel neumožňují vybavit jednotlivé vojáky specifickou výzbrojí. To se musí udělat před každou misí ručně, znovu a znovu. V praxi tedy šest vojáků dostalo laserovou pušku a elektrický obušek, a dva měli něco extra. Mise byly i tak vrcholná zábava, jenže lehká pachuť zmařené šance přesto zůstala. Naštěstí hra vytáhla další trumf v podobě variability. Létajících talířů je několikero typů - od jednočlenného výzvědného plavidla, přes těžkého průzkumníka, zásobovací lodě, až po těžce ozbrojené, smrtelně nebezpečné bitevní lodě. Dobýt nepoškozenou bitevní loď je těžká práce i pro sehranou a špičkově vybavenou jednotku, protože se hemží dvouciferným počtem elitních nepřátel. Aby toho nebylo málo, tak Země nečelí invazi jednoho druhu cizáků, ale spíše koalici tvorů. Jednotivé druhy mají specifický typ útoku, odolnost a oblíbenou výzbroj. Svou roli hrají i světelné podmínky. Každý kdo má s hrou alespoň letmou zkušenost, tak má hluboce zažité, že boj se Sectoidy ve dne a v noci je diametrálně odlišný zážitek. 

K UFU jsem se dostal až po seznámení s druhým dílem. Ten sice dělá téměř vše o trochu lépe, ale i tak mi první díl připadal jako pokrok. Na rozdíl od bojů v prostředí obarveném mnoha odstíny modré, se mise prvního dílu odehrávají v rozmanitých krajinkách. Farmy, pole, deštné pralesy, lesy, hory, má oblíbená poušť, i exotické polární oblasti. Čas od času cizáci uspořádali nájezd na náhodně vybranou světovou metropoli, takže jsem si užil i boj ve městě. Příjemným zpestřením je obsazování nepřátelské základny. Bohužel po dobytí sice její značka přestane hyzdit glóbus, ale to je tak všechno. 

K výrazným kladům hry patří tísnivá atmosféra. Hudba je téměř primitivní, ale doslova famózní, a perfektně podkresluje bojové mise. Postup ztichlou, zdánlivě opuštěnou lodí, v níž se ozvývají jen opatrné kroky vojáků, a sem tam vrznou dveře, je to, co vyzdvihuje hratelnost do nebeských výšin. Nestává se často, abych se v tahové strategii bál o život svěřených jednotek. Respektive nestává se to v jiných hrách. Tady se to stává pravidelně.

Malou vadou na kráse je příliš nízká obtížnost. Při prvním seznámení je i ta nejnižší obtížnost výzvou, ale zkušení harcovníci by ocenili těžší překážky. Bohužel kvůli známému bugu mají smůlu. Respektive nemají, ale museli by záchranu planety dojet na jeden zátah. Tohle naštěstí řeší fanouškovský projekt OpenXcom. Určitou variantou je hrát na ironmana, čili na permadeath vojáků, ale to je jen slabá náplast. Protože je UFO tahová strategie, a start je vždy 1. ledna 1999, tak je schůdný cíl snažit se ji dokončit k co nejdřívějšímu datu. Pohodovým hraním to jde zhruba do října. Speedruneři to zvládají do konce května.

Pro: atmosféra, variabilita misí, přístupné ovládání, hudba a zvuky, rozmanité prostředí

Proti: nemožnost zvýšit obtížnost, vojákům se nedá přiřadit preferovaná výzbroj, přímočarý výzkum, "prostřední loď" je k ničemu

+24