Herní výzva 2024 - 10. V záři reflektorů

Mafia 3 bohužel nenabízí ani z poloviny to co nabízí Mafia 1 a 2. Mě to příjde jako směsice her The Godfather, The Godfather II a ,,GTAček''. Tahle hra má bohužel víc mínusů než plusů, (nemá český dabing, otřesná grafika, věčně se opakující úkoly - dojeď tam, vymlať to, zajeď zpátky, zase se vrať, protože je tam šéf, kterého máš oddělat nebo přidat na svou stranu a to všechno od začátku ještě jednou než se odemkne příběhová mise), takže NE, tohle není Mafia. Toto mělo být vymyšleno formou vedlejších aktivit nebo misí (dobývání města) a příběh měl být čistě lineární, jako je tomu v případě prvních dvou her Mafia.

Příběh Mafia 3 je přitom dobrý, skvěle odvyprávěný, poutavý (teda akorát že je to naprosté kliše) a proto je nejlepší ze hry ten její úvod, kdy hra jede v parádním sledu událostí příběhu, tedy až do momentu vypálení Sammyho baru. Poté již nastává repetitivní chod hry, a proto tak nadějně rozběhnutý děj, pomalu umírá. Aspoň ty hlavní příběhové mise baví a jsou skvělé, akorát než se k nim hráč prokouše, to je holé utrpení. Neříkám jednou, dvakrát ale když to musíte dělat s každou čtvrtí ve městě až do konce hry, no tak to nazdar...

Jenom krátce k jízdnímu modelu: no CO TO JE??? Kde jsou ty jízdní vlastnosti aut z první a především druhé Mafie?
Mě prostě přijde, že každé auto se mi ovládá naprosto stejně, co se týče rychlosti, zatáčení a odolnosti a to i na nastavení simulace. Nemluvě o tom, že auta nemají dafakto žádný damage při nárazu. Jízdní model a fyzika hold katastrofa, v tomhle nedám dopustit právě na Mafii 2, nejlepší jízdní model a fyzika aut co jsem kdy ve hrách viděl.
Nepočítám do toho závodní hry.

Ve výsledku, hra jako taková to není špatná, pokud bych ji bral jako samostatnou v žánru městských akcí ale do série Mafia by patřit neměla a bohužel, patří. Doufám, že budoucí čtvrtý díl, ať už prequel nebo pokračování, takový rozhodně nebude a chlapci z Hangar 13 se sakramentsky poučí a vrátí se to ke klasice jako 1 a 2.

Herní výzva 2024 - 3. Volání Cthulhu 

Sherlock Holmes je série her, kterou zbožňuji. Hrál jsem všechny díly kromě Sherlock Holmes: Mystery of the Mummy a Sherlock Holmes: Secret of the Silver Earring a ostatních menších vedlejších titulů. Můj první díl byl Sherlock Holmes: The Awakened a od té doby jsem hrál všechny až po Sherlock Holmes Chapter One až k nejnovějšímu dílu, tedy remaku původního Awakened.

Jak to říct, originál je originál, kdežto remake je vlastně Chapter One v převleku za Awakened. Tím ale nechci říct, že by to bylo něco špatného, není, jen už to postrádalo takové to kouzlo původní a docela náročné hry.
A to je ono, v této hře mi chyběl hlavně chemický rozbor látek. Když jsme někde sebrali nějakou neznámou látku co souviselo s případem, tak jsme nadále museli udělat ten chemický rozbor, vrátit se zpět na Baker Street 221b a bylo.
Nebo třeba hledání v archivech, místo jití někam na nejbližší policejní stanci nebo nějaký úřad, měl vždy Holmes nebo Watson nějakým záhadným způsobem při ruce archivy.
A tohle vše zde bylo nahrazeno laciným systémem dedukce, kde jsme mohli klidně i náhodně klikat a ke správné dedukci se vždy nějak dopracovali. Protože navíc při špatné kombinaci stop se nám ty špatné možnosti dokonce odebraly, takže jsme nemuseli ani přemýšlet.
Prostě hra na mě působila moc snadným dojmem a při vyřešení případu nebo nějaké stopy jsem necítil ten pocit, že jsem fakt něco vyřešil. Hra vás až moc vede ''za ručičku''. Proto starší díly jsou v tomhle mnohem lepší a kolikrát je mnohem horší vůbec najít všechny stopy, natož vyřešit úspěšně případ.

Tento titul každopádně i tak stojí za zahrání, poněvadž je to pořád Sherlock Holmes a hraní jakéhokoli dílu prostě baví a pro fanoušky série samozřejmě povinnost.

Dlouho jsem čekal až si zahraji nějakou hru s období feudálního Japonska, nejlíp RPG a Ghost of Tsushima mi to splnilo. Tak krásné herní prostředí jsem dlouho zda vůbec někdy ve hře viděl.
Jen ta fyzika padajícího nebo spadaného listí je neuvěřitelná, když přes ně projdete. Zobrazení vody, převážně kaluže, jezírka nebo řeky taky super. Ale ani téhle hře se samozřejmě nevyhnou grafické chyby, jako třeba, že vám noha projde kamenem nebo katana jakoukoli texturou ale nijak mi to samo sebou nevadilo a nakazilo skvělý zážitek ze hry.

Jinak má hra opravdu silný příběh a na konci se mi div nedraly do očí slzy.
A ano je to klasická open world hra, kde je otevřený herní svět. A svět je to naštěstí přiměřeně velký, žádný AC: Valhalla nebo Odyssey, ikdyž u Odyssey to vyjímečně promíjím, protože ta hra má svě osobní kouzlo.
Ale zpátky k Cušimě, mapa je tedy na dnešní dobu solidní průměr, NE nadprůměr a to je dobře. V souvislosti s tím tam také není ,,miliarda'' otazníčků (odkaz na W3), což už dnes také nemám rád a otravuje mě to a také zbytečně prodlužuje herní dobu, což tady opravdu nehrozí.

A na závěr jenom dodám, že pozornost a i uznání si tahle hra po právu zaslouží a připravované  Assassin's Creed Shadows, už teď nemá šanci konkurovat, protože po Valhalle jim moc nevěřím a pak taky kvůli vy-víte-čemu (komu)...

Herní výzva 2024 - 2. Láska nebeská

Tak jo, dohrál jsem to a popravdě jsem od toho moc nečekal, ale hra mě mile překvapila. Probudilo to ve mě takové nostalgické vzpomínky, že jsi snad ještě dnes pustím, minimálně první Terminator film. Hra se vlastně odehrává v budoucnosti ve válce proti strojům (Skynetu), což známe právě z filmů T1 a T2. A já jsem do teď ani nevěděl kolik druhů strojů vlastně v tomto universu existuje, dokud jsem si tuhle hru nezahrál. Ten arzenál všemožných zbraní co se tu vyskytuje je fascinující. A ty zvuky výstřelu? To je úplná bomba, jako kdybych byl přímo ve filmu.
Stejně tak je naprosto jedinečný soundtrack, který jenom podtrhuje atmosféru hry, nemluvě také o ikonických tématech, které známe právě z filmu. A nemůžu nezmínit, když v jedné misi máte najít rádio pro jednoho vašeho člena a když ho najdete, už z dálky slyšíte skladbu Burnin' In The Third Degree která je právě ikonická ze scény v baru v prvním T. Tak to jsem úplně zaplesal.
A v neposlední řadě také musím zmínit pár easter eggů na T1 i T2, které opravdu potěší i některé scény dobře známé fanouškům filmů.
Tomuhle všemu ale na druhou stranu, trochu škodí horší AI nepřátel i slabší grafika, ale to se dá odpustit.

Herní výzva 2024 - 7.  Ve stínu pixelů 

Perfektní remake původní klasiky, nejen z grafického hlediska ale i toho příběhového. Samozřejmě je škoda, že některé mise jsou ořezané od těch původních ale jsou i mise kde je něco navíc. Příběh je zde odvyprávěn zas trochu jinak a není to vůbec na škodu, jen zamrzí že věčina kultovních hlášek co známe z původní Mafie tady nezazní. Upřímně kdyby takto vypadala Mafia 3 bylo by to stokrát ne-li tisíckrát lepší než to co vydali, prostě perfektní lineární příběh a tak to má v sérii Mafia být.

Herní výzva 2024 -  4. Tenkrát v Hollywoodu 

Vlastně ani nevím co k téhle hře napsat. Detroit je typ hry ke které bych asi normálně nesáhl. Ale už před lety, tuším že v roce 2019, kdy vycházela na PC se o ní hodně mluvilo a mě to také zaujalo na tolik, že jsem si ji pořídil na Steam a až do teď mi v knihovně jen tak ležela a já neměl příležitost ani čas si hru zahrát.
Až do teď, díky letošní herní výzvě na ní přišla řada a pustil jsem se do toho.

Příběh se mi líbil asi tak napůl, tři hlavní protagonisté z nichž jsem měl nejradši Connora a pak Karu. Marcus mi nějak nesedl, ovšem začátek hry mě s ním bavil. Příběh má spoustu klišé ale aspoň nenudí. V celku Vás to pohltí a chcete pokračovat, aby jste co nejrychleji věděli jak to bude dál.
Systém rozhodování různých situací je super. Je tu opravdu spoustu možných cest jak postupovat, nevím kolik konců tato hra má (dohrál jsem to jen jednou) ale asi jich bude dost.
A co zase pochválit nemůžu je dost nemotorné ovládání, po chvíli jsem si sice zvyknul ale věřím, že tohle mohly vymyslet opravdu lépe a ne s takto otřesnou kamerou.

Jinak Detroit: Become Human není určitě špatná hra a měl by si ji zahrát každý herní fanoušek sci-fi žánru. Není to žádné Wow! ale stojí to za to.

Herní výzva 2024 -  8. Cesta do pravěku 

Na těchhle hrách jsem vyrostl, zvláště na TR 2 a když bylo oznámeno, že vydají remastery této původní trilogie mé srdce zaplesalo radostí. Už jsem se jenom modlil aby to dopadlo dobře, aby to nemělo plno bugů, dobrou optimalizaci atd., a mé modlitby byly vyslyšeny.

Tento remaster původní trilogie je po všech směrech naprosto famózní záležitostí. Přesně takto by remastery měly vypadat, všechny díly si zachovávají svoji originalitu a k tomu navíc jsou vylepšeny novou grafikou, která nemá jenom vyleštěný textury, jak to ve většině remasterů bývá ale na spoustě místech i úplně nové. Třeba díry ve stropu přes které nyní proudí sluneční paprsky, různé květenství rostoucí po zemi nebo i visící ze stropu liány, což v původních hrách nebylo a byly pouze jakousi pevnou součástí "kvádru". Vše působí tedy mnohem realističtěji. Nemohu opomenout ani zbrusu nový model Lary, který je naprosto skvělý.

A v neposlední řadě hra nabízí i moderní styl ovládání, podobný jako v dílech Anniversary, Legend a Underworld. Tento styl mi popravdě ale moc nesedl, protože mám prostě v sobě zaryté, staré dobré ovládání ale tahle možnost je samozřejmě skvělá, především pro nováčky.
Remaster tedy naprosto splnil všechna má očekávání a já sakra doufám, že se brzy dočkáme i remasteru minimálně TR IV a V. Šestý díl moc nemusím ale pokud by se to fakt povedlo tak bych s tím neměl problém.
Tak já čekám...

Herní výzva 2024 -  9. Ztraceno v překladu 

Před dvěma lety jsem hrál základní hru Shadow Tactics: Blades of the Shogun a byl to pro mě nezapomenutelný návrat do skvělých časů Commandos: Behind Enemy Lines a Desperados: Wanted Dead or Alive, protože ta hra se hrála naprosto stejně jak jsem si pamatoval, jen s lepší grafikou, novou a ještě lepší mechanikou, s jinými postavami, prostředím a samozřejmě příběhem. A tak Shadow Tactics: Blades of the Shogun - Aiko's Choice byla jasná volba. A podle očekávání to je zase naprosto skvělé hraní a taky úžasné vyplnění příběhu k základní hře, které se odehrává před koncem původní hry. Mise jsou pěkné, vyvážené a na těžkou obtížnost dokáží i občas potrápit ale nic co by se nedalo zvládnout. A už se těším až se vrhnu i na poslední dílo tohoto zkvostného a dnes již bohužel zaniklého studia Mimimi Games a to není nic jiného než Shadow Gambit: The Cursed Crew. Ale o tom zase jindy...

Herní výzva 2024 -  1. Nemova říše 

Tahle hra mi ležela v knihovně na Epicu už hodně dlouho, už od té doby co ji nabízeli zdarma. A až teď jsem se k ní dostal. Musím říct, že je to vcelku povedená adventura s hororovým nádechem, krásné prostředí lodi, přijatelná délka hry ale příběh který moc nevtáhne.
Částečně mě hra v pár momentech připomínala Outlast, kde vás nahání psychopat s nožem a musíte zdrhat nebo odporné časové přízraky, které Vás taky pronásledují a chtějí zabít. Ale především cením tu atmosféru této hry, ta je prostě skvělá. A zasazení do světa Nikola Tesly mě velmi bavilo.

Herní výzva 2024 -  6. Ukradené Vánoce 

Ten Vánoční New York je vážně skvělý a v kombinaci se Spider-Man hrou je to úplně boží. Hraje se to dobře, je to prostě jako Marvel's Spider-Man, úplně stejný, akorát v hlavní roli Miles Morales, Vánoce, a samozřejmě skvělý příběh, který fakt vtáhne a baví. Musím se ale taky přiznat, že mě mnohem více bavily, vedlejší aktivity a mise, než v prvním Spider-Manovi. Přišly mě víc zábavnější a možná méně obtížnější ale to může být jen můj pocit. Byla to zábava a člověk to prostě chce udělat na 100%.

Myslím že remástr na výsost povedenej. To jak znovu překreslili všechny pozadí, je paráda. Hru jsem si nesmírně užil a i ta nově nahraná hudba je taky skvělá, sice jsem si na ni musel chvíly zvykat ale nakonec se mi zalíbila. Velké plus je, že si můžete hru kdykoli přepnout do původní grafiky a to samé platí i o hudbě. Takže si příště hru zahraju třeba s původním soundtrackem s touhle novou grafikou.
A v květnu se už těším na rozšíření, které se bude odehrávat mezi dvojkou a trojkou.

Jedna z her mého dětství. Super pirátská adventura.