Polda 5.5

„Funguje to.“ – Pankrác

Dodatek ke hře, kterou opravdu, ale opravdu nemám ráda... Polda 5 před více než 20 lety udělal v rámci značně problémového vývoje krok vedle a poměrně sympaticky přitroublý humor nahradil jen trapným a obscénním. A ještě s neskutečnými hrubkami! Přišlo mi to hrozné jako náctileté a dnes mi to přijde ještě horší a naprosto jsem chápala, že série na dlouhých devět let odešla na odpočinek. A hle, pak se však zničehonic vrátila, dočkala se dvou plnohodnotných dílů s dalším a závěrečným na cestě a dvou dodatků, z nichž se ten druhý nyní snaží vysvětlit, co vlastně předcházelo znovuzrození Pankráce i série. A to se mu za mě daří, ještě důležitější však podle mě je, že Polda 5.5 solidně zvládá navázat, aniž by sklouzl k tomu, co původní hru tehdy potopilo. Hru jsem hrála asi dvacetkrát, což je možná lehce nezdravé, ale hodí se dodat, že mě ani po tolika průchodech (z nichž byla polovina ještě němá) neštvala a vlastně ani nenudila. Inu, to asi také o něčem svědčí...

Polda 5.5 je vlastně běžnou pankrácovskou záležitostí, nepřekvapivě však více v duchu jeho nové éry. Tím mám na mysli hratelnost, ovládání, UI, způsob vypravování, minihry, náladu i humor (není obscénní!), který není tak výrazný a svérázný jako v prvních dílech. Prostě klasická adventuřina na pár solidních hodin, rozhovory, rozhovory, pokus-omyl, interakce a zase rozhovory... Pokud máte rádi nové díly, věřím, že budete spokojeni. Mně to třeba sedí a sedlo mi i tohle. Co však značně vybočuje, je výtvarná stylizace, jež mě na rozdíl od původní pětky nadchla. Přechod série do 3D mi nikdy nesedl, ale zatímco Polda 4 měl v mých očích alespoň jednotný a promyšlený styl, Polda 5 mi vždy přišel jednoduše ošklivý. Polda 5.5 se 3D sice nevzdává, ale jde na to trochu jinak, komiksovou stylizaci má pevně v rukou a funguje to jak na pozadích, tak na postavách i jejich animacích. Jakub Mareš a v sérii nový výtvarník Jan Vaněk se ovšem zasloužili o to, aby 5.5 obsadil druhou pozici v mém osobním žebříčku, hned po Poldovi 2 (v původní i remástrované podobě). Animace jsou také fajn, i když je pravda, že by někdy mohly o něco lépe navazovat, ale nejde o nic zásadního, navíc jde v rámci série za mě o standard. Příběh i interakci v rámci mezí série i zasazení a hrátek s časem dávají smysl, vysvětlení Pankrácovy situace je uspokojivé a zdá se, že si vývojáři chytře připravili půdu pro velké finále v Poldovi 8, ačkoli to zatím jen tipuji. Už v sedmičce mě překvapilo, že dvě postavy mohou fungovat docela dobře a že oslabení Pankrácovy pozice hře nijak neškodí. Zde máme dokonce tři postavy (a v P8 budou nakonec čtyři), což sice v základu asi byla primárně snaha o zmenšení objemu Pankrácových replik kvůli Sobotovi, ale ono to ve výsledku působí z herního hlediska opravdu zábavně. Po tolika průchodem musím říct, že mě asi nejvíc bavila pasáž za vezíra, jenž pro mě do té doby byl naprosto nevýraznou postavou, jež v původní hře opravdu nepůsobila jako dobře vystavený záporák. Pasáž za Santusova je rovněž zajímavá a Pankrác... Pankrác je prostě Pankrác, jak jinak.

Co tu máme dál? Tak třeba hudba... No, ta je za mě trochu zklamáním, ale čistě v tom smyslu, že jde o recyklaci, ale na druhou stranu to není nic, co bych nečekala. Bez ohledu na to Roman Džupinka tehdy hudebně podržel i pětku a jeho motivy jsou dobrý pořád, ač dnes už trochu zamrzí jejich zvuková kvalita. A Vlado Hudec taky dobře navázal, takže si mohu stěžovat jen na absenci novinek, ale s ohledem na návrat do známých lokací to i dává smysl. Zas a znovu musím být lehce kritická k ruchům, tam mám prostě jiné představy a jsem toho názoru, že by řada z nich šla zpracovat lépe a že by celkově zvuk Poldů mohl být bohatší. Je to však funkční a dostačující, to zase ano, jen mám holt trochu jiné nároky. Tohle asi už budu psát u každé poldovské hry, co se dá dělat.

Co nám tedy zbývá? Ach ano, dabing... Ten by byl velkou věcí zasluhující si samostatný odstavec i za normálních okolností, přece jen jde o jednu z předností a základních kamenů série, ale teď jsme v nové situaci – dva Pankrácové. Nechci tu z toho dělat esej jen o dabingu, o tom se určitě rozepíšu ještě na jiných místech, tak se pokusím být stručná. A co k tomu říct, vývojáři se dostali do skutečně nezáviděníhodné situace. Nerada bych, aby to vyznělo nějak zle, jelikož jde bohužel jen o prostý popis slyšeného, ale Luděk Sobota už to zkrátka nedává. Hraní s jeho dabingem (navíc ještě v době, kdy nový Pankrác nebyl znám, stejně tak záměr mít dva hlasy) pro mě bylo vyloženě utrpením. Jedna věc je, že kvůli výslovnosti bylo už víceméně rezignováno na herectví (opět, to není výtka, jen popis), druhá věc je, že je vyloženě za každým druhým slovem slyšet, jak se trápí. A to mi opravdu nedělalo dobře poslouchat. Přesto obdiv jak L. Sobotovi, tak vývojářům, že do toho šli, protože to muselo být neskutečně náročné pro obě strany, zvláště když se vezme v potaz, že se dabing následně v podstatě lepil po jednotlivých slovech. Být ve hře jenom tento dabing, řekla bych, že to prostě jako celek nefunguje a že paradoxně hru potápí, bohužel.

Vývojářům to naštěstí viděli podobně a připravili alternativu, ačkoli se řada lidí zaklínala tím, že jedině Sobotu a nikoho jiného. Dovolím si tvrdit, že to mnozí tvrdili jen kvůli tomu, že si nedovedli představit, jak to opravdu zní, a že svůj názor přehodnotí. Tak jako tak, každý má možnost volby, přičemž tou druhou je Pavel Liška. A za mě je to dobrá volba. Jednak oceňuji, že se vývojáři nechtěli vydat cestou imitace ani použít AI, ale zároveň musím pochválit, jak k tomu celkově přistoupili. Pavel Liška má svůj osobitý projev a nebojí se ho do hry promítnout, což je naprosto zásadní. Nezní jako Sobota a ani se o to nesnaží, ani se nijak přiblížit tomu projevu. A jen díky tomu to může fungovat, i když je to samozřejmě o zvyku a nemusí to všem sednout (ale jsou tací, kteří nemají rádi Poldu kvůli Sobotovi, že ano). Zatímco Sobota má své typické zadrhávání a "eheee", Liška své repliky prokládá trochu jinačím smíchem. Sem tam si také dovolí dodat něco navíc nad rámec scénáře, což mi nejdřív trochu vadilo, ale nakonec si myslím, že to tam poměrně sedí a odpovídá to pojetí nového Pankráce. Za mě palec nahoru, i když si dovedu představit, že ne každému to sedne.

A teď ještě, snad už krátce, k ostatním... V průběhu let jsem se v různých koutech internetu rozepisovala o tom – nedávný ucelený názor na dabing P5 zde –, že v Poldovi 5 paradoxně nefunguje ani ten – původní skvadra zmizela a komiky možná nahradili schopní herci, ale ne zrovna zkušení "měniči hlasů", pakliže nepočítáme do té doby konkurenčního Zdeňka Izera. Ale ani ten, stejně jako Luděk Sobota nebo setrvávající Bohdan Tůma, to nedokázali zachránit. Nyní jsem definitivně přesvědčená o tom, že na vině tehdy byla režie. Či spíše tedy nerežie. Protože najednou to funguje, i když je dabing opět blíže tomu "modernímu" pojetí série než těm nahláškovaným prvním dílům. Když byl dodatek oznámen, bylo mi jedno, jestli bude dodrženo obsazení, ale nakonec jsem ráda. Jednak ano, je to dodržení, ale hlavně je to zajímavé pro srovnání. Přesněji řečeno, dodrženi byli Jan Šťastný a Zdeněk Mahdal, Bohdan Tůma se vrátil, ale nemá tu žádnou postavu, Zdeněk Izer naopak chybí a Miroslavu Součkovou nahradila stálice série v podobě Valérie Zawadské (a pokud nepočítáme hlas počítače, také tu není žádná navracející se postava). Absence Izera zamrzí, ale musím říct, že u jedné postavy ho Bohdan Tůma nahradil mnohem lépe, než když v dodatku pro dvojku nahrazoval Václava Faltuse. Druhou Izerovu postavu přebral Mahdal a taky jsem neměla problém, i když tam nelze mluvit o velké podobnosti. Bohdan Tůma tradičně dobře odlišuje své postavy, ale tentokrát se to daří i Zdeňku Mahdalovi, což je něco, co jsem vytýkala původní hře, kde všechny znělo víceméně stejně. U své navrátivší se postavy navíc dobře navázal, i když mi zvolená stylizace nejdřív přišla zvláštní, ale připomenutí si P5 a úplně poslední repliky mi to osvětlilo. A ještě před dvěma měsíci v době psaní názoru na dabing P5 by mě vážně nenapadlo, že napíšu, že poldovský dabing potahal Jan Šťastný, ale je to tak. Ten naopak na někdejšího vezíra moc nenavazuje, což je tady ale jedině dobře (ono možná nevýraznosti té postavy pomohlo, že má snad jen do deseti replik, což jsem v průběhu let zcela vypustila), a že uhraje hlavní/hratelnou postavu v adventuře, o tom jsem nepochybovala, otázkou však bylo, zda v takové adventuře. Přece jen takové Ni.Bi.Ru je o dost jinde... Ale jo. Pavel Rímský si oproti tomu zopakoval Santusova, jako tomu bylo už v sedmičce, kde to fungovalo a nejinak je tomu tady, nyní i v podobě další hratelné postavy. Bohužel i na hlase a projevu Pavla Rímského je v posledních letech slyšet jisté slábnutí a únava, ale tohle za mě není ten případ, zní tu dobře a herecky je to také zdařilé. I jeho jsem před přidáním druhé verze dabingu vnímala jako více než žádoucí vysvobození od Pankráce. Dobrý paradox, chtít hrát raději Poldu bez Pankráce... Valérie Zawadská tu nemá moc prostoru a nepřekvapivě odvádí dobrou práci, bohužel právě jí se za poslední roky už opravdu znatelně proměnil hlas, což možná nevadí u systémových hlášení, ale postava prodavačky na trhu už třeba s jejím hlasem nejde tolik dohromady. Ale opět, to není nic zásadního. Většina dabingu je zvukově solidní, bohužel v replikách Luďka Soboty jsou často na pozadí rušivé elementy, ale to se dá pochopit, když člověk vezme v potaz, jak to vznikalo. Bohužel se však jako o něco hůře nabrané jeví i část replik Pavla Lišky, což mi připadá jako velká škoda, ale část toho zakryje alespoň hudba, ale stejně to zamrzí.

Sakryš, to nebylo moc stručné, co? No nic... Když to alespoň stručně shrnu: Polda 5.5 je více než solidní dodatek, který možná paradoxně umožní trochu zapomenout na to, co tu napáchal Polda 5. Je to poctivá a funkční point-and-click adventuřina, která nijak nevybočuje ze zajetých kolejí, které položil Polda 6, což by mělo potěšit většinu fanoušků. Pokud naopak fanoušky nejste, tohle opět nebude pro vás, to dává smysl. Vizuálně pohledná, příběhově šlape a dabing je v podstatě "přelomový" s tím, že pokud sáhnete po novém hlasu, čeká vás plnohodnotný poslech. Sama se tomu divím, ale musím uznat, že Polda přece jen může alespoň částečně fungovat bez Luďka Soboty. Tak uvidíme, zda toto bylo jeho rozloučení se sérií, nebo si ještě troufne na Poldu 8. V každém případě, Polda 5.5 překonal očekávání a já ho mohu všem fanouškům doporučit. A už končím, vážně. Vážně!