Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Black Mirror III

Posel smrti III, Black Mirror III - Final Fear

79
182 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > 2D adventura *
adventura > 3D adventura
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
19.04.2011 PC
Vývojáři:
Příběh Posla Smrti 3 začíná tam, kde skončil jeho předchůdce. I tentokrát se odehrává na zámku Black Mirror, ve vesničce Willow Creek a v jejím okolí, kde se odehrával i první díl této hororové adventurní trilogie s prvky detektivky.

Stejně jako v Poslovi Smrti 2 hrajete za postavu jménem Darren Michaels a vašim cílem je poodhalit další tajemství prokletí svého rodu.

Na hráče čekají dvě hratelné postavy (jednou z nich je právě Darren), přičemž budete moci navštívit celkem 62 různých lokací, z nichž už některé budou hráčům známy z předešlých dílů, ale tentokrát budou v nové grafické úpravě. Navíc se ve hře objeví některé známé postavy, se kterými se hráč mohl setkat již dříve a samozřejmě nechybí ani množství logických puzzlů. Tento díl je zároveň posledním dílem této trilogie a uzavírá celý příběh ohledně rodu Gordonů.


Poslední diskuzní příspěvek

[přesunuto z komentářů] Kvalita :) Dobrej děj, zajímavý prostředí, mystérium, stará doba, to miluju :)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 95
Z Darrena Michaelse se definitivně stává poslední dědic, po krku mu jde nerudný policista i grázlové z Willow Creek a zámek Black Mirror naposledy otevírá svou náruč. Posel smrti je zpátky, aby zakončil, co před dlouhými lety načal a činí tak k mé velké potěše opravdu bravurně.

Jelikož se děj nehne z Willow Creek, Warmhillu a Black Mirror, neopustíme ani na chvíli tísnivou atmosféru místních lesů, hřbitovů, chatrčí a vesnic a nenabereme optimismus do dalšího počínání (jako nám to v prvním díle dopřálo sídlo ve Walesu). Darren/Adrian zkrátka přebírá své dědictví a musí si s ním poradit tady - doma. Za atmosféru by si tak finální díl trilogie zasloužil hodnocení takřka absolutní, protože temnota v kombinaci s všudypřítomným Mordredem v našem podvědomí dokáže napínat po celých šest kapitol.

V hratelnosti se toho nezměnilo moc, snad jen ubylo puzzlů a hlavní ovládaná postava se chová maximálně logicky (sebraný předmět často upraví tak, abychom ho později mohli použít adekvátním způsobem apod.) Ovládání dvou postav najednou je zajímavý prvek z jiných adventur, který se do finální kapitoly hodí opravdu přesně.

Těsně po dohrání hry tak jen ztěží krotím nadšení a od absolutního hodnocení mě tak dělí jenom smrtící labyrint, který se pro mě stal přesně tím zásekem, u kterého má hráč chuť ublížit klávesnici, myši, monitoru nebo komukoli, kdo v tu chvíli vejde do pokoje. Tahle naháněčka se stíny mi přivodila pořádných pár vrásek, ale odměna v podobě efektního zakončení hry (přestože žádných smrtícících vysvětlovacích point se tentokrát nedočkáme), stojí za to.

Posel smrti se tak díky svému kompletnímu zakončení a dovysvětlení stává mou nejoblíbenější horrorovou ságou a rodina Gordonova rodem takřka ikonickým. A jestli se z Adriana stane lovec duchů, budu chtít být při tom.

Pro: Atmosféra, příběh, postavy, hlášky, puzzle

Proti: Labyrint

+27+27 / 0
  • PC 75
Když jsem na konci roku 2012 začínal hrát první díl trilogie Posel smrti, nečekal jsem, že mi její dokončení bude trvat více jak rok. Osud tomu tak chtěl a každý díl má u mého data dohrání jinou poslední číslovku čtyřciferného označení roku. Přesto si troufám tvrdit, že to stálo za to.

Hořící zámek Black Mirror, obviněný Darren Michaels (nyní Adrian Gordon) s temnějším dabingem Davida Prachaře a celková temnější atmosféra třetího dílu podtržená duchy, pohybujícími se stíny a nevyzpytatelnými lesy, to vše na mě velmi zapůsobilo a vtáhlo do děje. To tam bylo rozčarování ze zdlouhavého a nudného začátku předchozí části v Biddefordu a já si užíval Adrianových hlášek typu „Neměl bych odmítat pomoc těm, kteří ji potřebují. To nebude problém, vždyť jsem chodil do skautu“.

Klasická a přehledná mapa s přibývajícími aktivními místy byla, na rozdíl od pestrobarevné pohlednice, ideálním pomocníkem při cestování po celém panství, ať už jsem se chtěl dostat do hotelu Gordon’s Palace (původně Sanatorium Ashburry), na faru Warmhill, či do mého oblíbeného znovu navráceného Hermanova domu s pitevnou. Právě u Hermana jsem objevil hru ve hře neboli disketu s počítačovou hrou Space Attack, která mi připomněla Doom 3 a herní automat se Super Turbo Turkey punker 3.

Překvapila mě přítomnost lidí, se kterými nelze mluvit, a jen se procházejí po různých lokacích, čímž jim vdechují život. Další novinkou byla hra za dvě postavy v poslední kapitole, která znovu oživila postupně upadající hratelnost a mimo labyrintu byla provedena opravdu skvěle.

Jak již uvedli mnozí přede mnou, zakončení série mohlo být o poznání lepší, avšak vývojáři nám alespoň poskytli bonusové video (souboj Adriana s Mordredem), které však, kdo ví proč, nebylo ozvučeno. Přesto se jedná o kvalitní kousek s nadprůměrným hudebním doprovodem, který si stačí, na rozdíl od prvního dílu, zahrát pouze jednou.

Pro: panství Black Mirror, dabing, temnější atmosféra, hlášky Adriana, mapa, Space Attack, hra za dvě postavy, hudba

Proti: zakončení, nulová znovuhratelnost, pár nelogičností

+26+27 / -1
  • PC 90
Tato ponurá dobrodružná adventura je posledním dílem zajímavé trilogie, jež se neustále točí kolem tajemství a prokletí rodu Gordonů a záhady zámku Black Mirror. V tomto finálním díle konečně odhalíte celou pravdu, po které pátráte coby Darren Michaels, (jehož rodné jméno zní Adrian Gordon), který byl v předešlém titulu proklet a nyní je tedy tak trochu posednutý ďáblem (resp. Mordredem).

Začínáte ve vězení, kam se dostanete špatnou souhrou náhod a jste tedy obviněn ze žhářství a dokonce na vás chtějí hodit i vraždu. Inspektor Spooner je sice tvrdší oříšek a nic vám nevěří, avšak někdo za vás jednoduše zaplatil kauci, a tak můžete opustit žalář. Stále ale trpíte zvláštními vizemi, proto musíte pravidelně navštěvovat svou psychoterapeutku dr.Hermannovou. Jelikož se vše odehrává pouze kolem lokací Willow Creek, Warmhill a Black Mirror, setkáte se tu s i se známými tvářemi jako s Murrayem z hotelu, lady Viktorií, Tomem, Bobbym či Ralphem. Atmosféra hry je tísnivá, mrazivá a nebezpečná. Všude kolem se převaluje mlha, je chladno a většinou se vše odehrává v noci. Lidé tu z vás na malém městečku mají obrovský strach dokonce i jedna paní kvůli vám uteče z obchodu, ale typický Murray z vás bude dělat atrakci pro turisty. Neřešíte tu jen jednu záhadu, ale záhad tu začne od jisté chvíle přibývat jako hub po dešti. jakmile budete dostávat záhadná psaníčka od anonymního přítele.. V temném lese potkáte i.. No ale to bych už prozradila více než dost :-)

Co se týče zajímavosti, tento díl má daleko lepší příběh než ten předchozí. Některý adventurista si možná povzdechne, že hrát za "vraha" je poněkud zvláštní, ale věřte mi, že zas takový masakr to tedy opravdu není, jelikož se Adrian snaží po celou dobu dát do kupy a to, co s ním dělá zlý duch Mordreda se mu nelíbí. (Tedy většinou ;-)) Navíc z původního puberťáka, tu teď stojí dospělý rozumný muž, což mě velmi potěšilo. (Že by to bylo tím vězením..??) Hlavní hrdina tedy nebude mít lehce přihlouplé hlášky a dokonce bude občas i vtipný.

Trochu mě však rozčilovali jisté hlavolamy jako např.labyrint, nebo samotný Mordred :-)) Labyrint - neustálé rozsvěcování a tahání za páky, které měli odehnat stíny-u tohoto jsem již neměla trpělivost, a použila návod.. Mordred - jeho kostra! Byla celou dobu správně sestavená, ale neměla jsem kosti naprosto přesně na svítících bodech, atak to nereagovalo.. Typické jsou lekačky, kdy pokaždé když se Adriana zmocní zlé myšlení vám problikne přes celou obrazovku hrůzný obličej. Musím říci, že tahle "překvapení" mi ve hře dost vadila. Už tak je hra poměrně strašidelná, ale nevím, proč bych měla ještě k tomu z leknutí dostat infarkt..? :-) Myslím, že tyhle lekačky k adventuře prostě nepatří.

Sečteno a podrženo, tato hra si zaslouží určitě pozornost, a doporučuji jí všem, kteří si již v minulé hře zahráli jednu z předchozích dílů, ale i těm, kteří o Gordonovic rodu nikdy předtím neslyšely a mají chuť se trošku bát ;-)

Pro: Příběh, dobré zakončení i vysvětlení, krásná grafika a prostředí, atmosféra..

Proti: Některé hádanky a hlavolamy jsou otázkou spíše trpělivosti.., lekačky alias BAF! JSEM HRUZA SAMA!! :-)

+24+24 / 0
  • PC 85
Po mírně překombinované dvojce jsem s očekáváním rozehrál i poslední díl trilogie, kterého se opět chopili němečtí Cranberry Production. Přímá návaznost na konec druhého dílu je hráčsky velmi příjemná a dává zapomenout roztahanému úvodu z předchozí hry. Příběh je tentokrát temnější a uvěřitelnější. Cíle hry jsou jednoznačné a cesta k nim je dlážděna nezapomenutelnými momenty, které co do atmosféry i provedením nemají konkurenci. Německé studio zjevně vlastní ten správný klíč k pokračování v původním příběhu a tak lze snadno přehlédnout (na poslední chvíli) informacemi přehuštěný závěr.

Návaznost dabérů vedlejších postav český distributor opět nezajistil, skvěle ovšem působí navrátivší se Jiří Ptáčník (Charles Murray z prvního dílu) a charismatický Pavel Pípal (Zak, hrobník Mark). Patřičná dávka sarkasmu a schizofrenie hlavní postavy se konečně projevuje i v dabingu Davida Prachaře (Darren Michaels), výsledek působí velmi precizně. Technická stránka je obecně prakticky dokoná a žádných výrazných nedostatků jsem si nepovšiml. Zákysy ani zdlouhavé pasáže se v tomto díle téměř nevyskytují, naopak, důraz je kladen na filmové provedení a hutnou atmosféru podobnou prvnímu dílu, což velmi oceňuji.
+23+23 / 0
  • PC 85
Cranberry se podařilo vyladit chybky z předchozího dílu a servírují nám skutečně epické finále celé ságy. Hra bezprostředně navazuje na druhý díl, namotá další nitku příběhu, a veze vás jak na horské dráze. Vyprávění stále graduje, ale pěkně plynule, a navíc - a to je velké plus - nejsou zde snad žádné otravné momenty... Darren už není u každého aktivního předmětu nekonečně ukecaný, nemusí ke každé věci přecházet celou místnost, ale komentuje z místa, kde stojí (jen občas přejde blíž, ale nic častého). Obtížnost je o něco vyšší, spíše progresivní, ke konci opravdu přituhuje a puzzly jsou (alespoň pro mě) velmi náročné. Do příběhu jsem se navzdory očekávání nezamotával, ale naopak se vše postupně vysvětlovalo, a i kdyby se přecijen někdo ztratil, zejména na konci, vše se zapíše do deníku a je možné si rozuzlení příběhu pěkně přečíst.

Co se týče čistě gameplaye, moc se toho nezměnilo, vše funguje naprosto stejně, jen pravé myšítko vám už o věci neřekne nic bližšího. Není toho zkrátka moc, co psát. Závěrečný díl se soustředí čistě na děj, různé herní drobnosti a fíčurky tak nějak ustupují do pozadí, aby vám umožnili co nejvíce vnímat vyprávění a přemýšlet, přičemž občas vaše mozkové závity trošku protáhnou originálně zpracovaným puzzlem. V posledních částech navíc hledáte cestu dál s další postavou, která docela sympaticky tvoří protiklad k Darrenovi. Sice musíte vše zkoumat dvakrát, ale oba se vyjádří zcela jinak, a občas vznikají poměrně vtipné chvilky. A i ten dabing se mnohem zlepšil (dabéři již měli k dispozici i scénář), různé drobné vtipy jsou vhodně zasazeny a jsou opravdu úsměvné.

Takový styl hraní 2.5D adventury skutečně vítám. Nic mě nerušilo, vše bylo plynulé, ale přemýšlet a občas někam kliknout se pořád musí, jde to ale dobře od ruky (nebo od hlavy) a nic vás nevytrhává a nenutí vás zhluboka se nadechnout. První Posel to není, ani být nemůže, jelikož ten vás do toho všeho stáhnul, a to bylo to kouzlo. Tady už se v tom topíte až po uši a snažíte se z těch provazů, co vás drží na dně, vymotat a nadechnout se nad hladinou... Než se vám to ale povede, užíváte si to.
+22+22 / 0