Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Posel smrti

The Black Mirror

86
453 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > 2D adventura *
adventura > 3D adventura
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
01.03.2003 PC
Vývojáři:
Unknown Identity, Future Games (sekundární)
Šlechtic Samuel Gordon se vrací na panství Black Mirror, kde prožil část svého života. Poté, co jeho žena Cathrin zahynula při požáru, se Samuel rozhodl natrvalo odejít. Tajemná smrt jeho dědečka Williama ho však přinutila změnit názor. Místní detektiv je přesvědčen, že šlo o sebevraždu. Ale Samuelovi neunikne řada nesrovnalostí a vydává se na pátrání, které ho zavede k nečekané pravdě. Hra začíná bezprostředně po Williamově pohřbu , kdy se všichni členové rodiny sejdou v salónku. Samuelova babička Victorie ho chce přemluvit, aby v zámku zůstal delší dobu.

Posel smrti je hororová detektivní point & click adventura od českých tvůrců. Hra se odehrává na panství Black Mirror, v přilehlé vesničce Willow Creek a farnosti Warmhill. Hra celkem obsahuje 150 obrazovek lokací. Ve hře si můžete poslechnout až 5 hodin namluvených dialogů a monologů.

Po dlouhých šesti letech se fanoušci dočkali druhého dílu Black Mirror II, které se odehrává 12 let po událostech prvního dílu. Sérii poté uzavřel díl třetí Black Mirror III. V roce 2017 vyšel reboot Black Mirror.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Hra Posel Smrti vysla v dobe, kdy jsem aktualni herni scenu uz nesledoval a da se rict, ze jsem se o ni poprve dozvedel az ted, kdy uz nic jineho nez klasicky zpracovane adventury v podstate nehraju. Je treba hned bez nejakych vytacek rict, ze se imho jedna o jasne nejlepsi ceskou adventuru, ktera se podobne jako jeji jediny podobne ambiciozni cesky predchudce Dreamland, snazi o osloveni zahranicnich trhu. Podle ohlasu samotnych autoru se ji to (narozdil od nestastneho Dreamlandu) podarilo. Jsem za to rad uz proto, ze jsem pri pohledu na zaverecne titulky s uzasem zjistil, ze Posla Smrti v podstate dali dohromady jen 4 lide. Kdyz to porovnam s credits napriklad The Dig, ktere trvaly asi pul hodiny a probehlo v nich o dobrou tisicovku jmen vic...opravdu neuveritelne.

Posel Smrti se podanim pribehu a jeho intenzitou evidentne inspiruje u krale tohoto typu her, serie Gabriel Knight. Tato genialni trilogie ale mela jeste jeden aspekt, ktery Poslu Smrti unika a to maximalni historicka verohodnost a know how. Posel Smrti strili historicka data a udalosti od boku, vzhled predchudcu hlavniho hrdiny z portretu vubec neodpovida dobe, ve ktere udajne meli zit a to ani v Anglii, ani nikde jinde. Zadna inkvizice v Anglii nikdy nebyla etc. Autori se pustili na tenky led, ktery s nimi nicmene hned po par krocich praskl. Ale ok, nemuzu chtit vsechno. Samotny pribeh je totiz vyborny a tahne hrace dopredu, i kdyz jsem asi nebyl sam, kdo uz delsi dobu pred prozrazenim tusil, jak se veci ve skutecnosti maji.

Posel Smrti se tedy nakonec blizi spis o poznani plytsimu (a bohuzel do dnesnich dnu mnohem uspesnejsimu) Broken Swordu a to i obtiznosti, coz je ale rozhodne klad. Delirickou obtiznost starych dobrych GK by v novem mileniu uz asi nikdo neunesl a me samotneho potesilo, ze jsem behem hrani pouzil navod snad jen 2x a to vyhradne na prehlednute predmety. Velmi snadne jsou zejmena puzzly. V jinych podobnych hrach casto z vlastni hlavy zcela neresitelne zalezitosti se tady casto meni ve skladacky pro petilete deti, coz je trochu zvlastni kdyz vezmeme v potaz, ze uspesne nekolik set let hlidaly starobyle tajemstvi. U klasicke adventure casti je nicmene nizsi obtiznost fajn, hra se navic hraje trochu specifickou kombinaci obou tlacitek mysi, na coz se da bez problemu zvyknout a ke konci hry jsem mel pocit, ze jsem lepsi ovladani nezazil. Posel Smrti navic neni klasicka kleptomanska adventura, hlavni hrdina si nestrka do kapsy vsechno, co mu prijde pod ruku od lopaty po auto, ale vetsina predmetu jde sebrat az pote, kdy je vam jasny ucel jejich sebrani, coz je realisticky pristup, ktery jsem rozhodne uvital.

Technicke zpracovani je v podstate bezchybne. Od animaci, pres grafiku az po skvely cesky dabing. Tomu napomaha i fakt, ze dialogy zni velmi prirozene a vubec nesusti papirem, coz byval u ceskych adventur trochu problem. Daberi maji bohuzel trochu problemy s anglictinou (Murray, j/g etc.), ale da se to snest. Potesila i ucast meho oblibence Bohdana Tumy. Celkove se jedna o hru, kterou by si zadny milovnik adventur nemuze nechat ujit uz z toho duvodu, ze se jedna o ceskou hru, kterou dalo dohromady par lidi, ale ktera pusobi maximalne svetove a profesionalne.

Pro: atmosfera, grafika, cs dabing, idealni obtiznost adventure casti

Proti: obtiznost puzzlu by mohla byt vyssi, neuspokojujici zakonceni, historicka neverohodnost

+67 +68 −1
  • PC 90
Posel Smrti ve mě zanechal krásné vzpomínky na rok 2005, kdy jsem si jej, jako přílohu časopisu Level, poprvé zahrál. Ve hře bylo stejně sychravé počasí jako venku, a tak jsem se do hraní mohl pořádně vžít.

Mou nejoblíbenější lokací byl hrad Black Mirror se svou zpustlou zahradou a dodnes si pamatuji narážení kapek do skleníku, stejně jako pohled na rozbité okno ve starém křídle hradu, kterým do budovy zatéká. Při nedávném druhém dohrání se mi tyto a kupa dalších vzpomínek vrátila a já zjistil, že Posel Smrti ani po téměř deseti letech od data svého vydání neztratil nic ze své temné atmosféry, kterou tvoří především skvělý příběh, velmi kvalitní český dabing a chytlavá hudba.

Úkoly jsou vesměs logické, stejně tak, jako kombinace předmětů v inventáři a i když jsem se párkrát zasekl a několikrát i zemřel, zanedlouho jsem přišel na správné řešení. Většinu hlavolamů jsem si pamatoval z předchozího hraní, a tak nebyl žádný problém je vyřešit.

Kombinace obou tlačítek myši nebyla vůbec žádným problémem (pravé jsem používal vždy, když předmět zůstal aktivní po kliknutí levým) a považoval jsem ji za vcelku chytrý prvek.

Ve hře je i pár nelogičností (například když zemřu ve sklepení, které nikdo nezná, asi těžko mě někdo pohřbí do označeného hrobu, jak je v následné animaci) a také špatná výslovnost jména Murray, která mi však připomněla příšerku ze hry Bubliny, a tak mi tyto chyby ani moc nekazily samotné hraní. Těším se na další díly, které mě přiměly k druhému dohrání, za což jsem velmi rád.

Pro: lokace, příběh, dabing, hudba, logické úkoly, možnost zemřít

Proti: pár nelogičností

+50
  • PC 100
Hmm, tak co si dnes zahraju?” ptá se mé mladší, asi třináctileté já samo sebe. V té době jsem si procházel výraznou videoherní krizí. Psal se rok 2006 a já už měl všech těch Simíků, Rybiček a Mafií plný zuby. Jako blesk z čistého nebe jsem ale v tátově pracovně vyhrabal DVD se zeleným obrázkem chlapa na přední straně. A teď nemyslím to porno, ve kterým začne hlavní “hrdina” nepochopitelně zelenat během koitu - to jsem našel až o pár let později. Teď mám na mysli obal LevelDVD 131 se Samuelem Gordonem a se sebevědomým popiskem “nejlepší česká adventura všech dob v plné verzi.”

Hned po spuštění na mě zapůsobil krátký 3D filmeček. Vždycky jsem měl rád mysteriózní tituly a Posel Smrti už v úvodu dával tušit, že to s příběhem nebude úplně jednoduché. Následoval průzkum krásného, s citem zpracovaného prostředí Gordonovic panství. Tajemné místnosti zámku, chmurná zahrada a děsivá připomínka smrti blízkého člověka při pohledu na zohýbané tyče plotu. A k tomu skupinka podivných a zpočátku dosti neidentifikovatelných postav. Chvíli trvá, než si na ně člověk udělá názor. Je vrahem opilý zahradník? Chladný Robert, nebo snad sama lady Victorie, schovávající svou vinu za maskou zdrcené vdovy? Něco je ale jisté - Bates, nejsympatičtější postava ze světa adventur, to určitě nebude. Nebo jo? Jak říkám, udělat si názor a vyřknout, byť jen sám pro sebe, nějaký ortel je nadmíru obtížné. Nezbývá tedy nic jiného, než se ponořit hlouběji do tajemství (nejen) rodiny Gordonů.

Netrvá to dlouho a se Samuelem navštívíte i nádherně (ale chmurně) vyhlížející vesničku Willow Creek, plnou ještě více podivných postav. Tajemství přibývá, stejně jako čarokrásných lokací, charakterů a obětí. Dobré tři čtvrtiny herní doby vás u monitoru drží především atmosféra a dialogy. A honba za odhalením pravdy, samozřejmě. Potom, když už je to hlavní jasně vyřčeno a hráč očekává konec hry, přichází ještě poslední kapitola. Pak už jde hlavně o čirou zvědavost, co si vývojáři ještě připravili, když je téměř vše jasné. Něco jako, když jsem poprvé dokoukal Vykoupení z věznice Shawshank - tam jsem taky čekal konec už 30 minut před závěrečnými titulky. A stejně jako film ze samého vrcholu žebříčku csfd.cz, tak i Posel Smrti zakončuje důstojně, uspokojivě a krásně (i když vlastně tragicky).

Zážitek ze hry jsem si zopakoval ještě nejméně čtyřikrát a dodnes mě nepřestává udivovat kvalita zpracování příběhu, grafiky a postav. Zejména jejich dabing patří k vrcholu české scény. Díky němu je Samuel sympaťák a ani mu člověk nemusí příliš vidět do obličeje. Celou dobu jsem si ho díky Martinu Dlouhému představoval jako postavu Keanu Reevse, který se k Samuelově smutnému projevu neuvěřitelně hodí. Vždy, když slyším Samuela radostně vykřiknout: “jsem volný” po uprchnutí z dolů, říkám si jen :”jééé, šťastný Neo!” Co mě hrozně překvapilo, byla možnost smrti hlavní postavy. Prostě jsem to nějak nečekal a s prvním, dost brutálním skonem, jsem seděl jako přitlučený a nevěřil svým očím. A jako správný, zvídavý adventurista jsem si nechtěně prožil úplně všechna úmrtí už při prvním průchodu. To v poslední kapitole mám před očima dodnes, aneb dávej pozor, ve kterém otvoru šátráš. Brrrrrrr.

Rozuzlení hry bylo pro mě tenkrát naprostá bomba a až do poslední vteřiny jsem absolutně netušil, kdo má v tom všem vlastně prsty. Kdoví, jestli bych byl takhle překvapen, kdybych hrál hru nyní. Myslím, že vodítek je tam dost. Tak jako tak je pro mě Posel Smrti tou nejlepší adventurou, kterou jsem měl tu čest hrát.

Pro: Lokace, příběh, dabing, postavy, hádanky

Proti: Samuel se dost líně plazí, pomalejší rozjezd

+48
  • PC 100
Tato úžasná česká adventura se skvělým dabingem vás okamžitě vtáhne do děje, ať se vám to líbí, nebo ne. Hrajete za Samuela Gordona, nejmladšího šlechtice rodu Gordonů, který se nedobrovolně vrací na hrad Black Mirror především proto, že se dozví, že jeho dědeček William zemřel. Jste moderní muž, atak vám panství zprvu nic moc neříká a navíc jste se nechtěl vrátit kvůli jisté tragédii s Cathrin.. Ale přece jen když se začnete o smrt dědečka coby jeho vnuk zajímat, tušíte, že něco není úplně v pořádku a proto si začnete hrát tak trochu na detektiva. Po krátké době brzy zjistíte, že o sebevraždu rozhodně nešlo. A nebude to zdaleka jediná smrt, která se přihodí..Tady se rozjíždí nečekaný příběh rodu Gordonů..

Nutno podotknout, že i když si ze začátku myslíte, že půjde jen o další nudnou adventuru, tahle vás překvapí nejen svou neuvěřitelnou démonickou atmosférou s příměsí tajemna, hororu a nadpřirozena, kdy je však vše naprosto reálné, ale také tím, jakou zvědavost ve vás začne vyvolávat. Zprvu se na vás při konverzaci a procházce po hradu přivalí X jmen z rodu a vy se zaleknete, kolik postav si musíte zapamatovat! To se však vůbec nebojte. Samuel i ostatní postavy ve hře, opakují důležitá jména tak často, že si všechny za pár chvil bezproblémově zapamatujete. Ovládání je velmi jednoduché a navíc když kliknete vícekrát na určitou věc, kterou si důkladně prohlédnete a která již není důležitá (tedy není aktivní), pak se kurzor opět změní na základní barvu a už víte, že se s tím nemusíte trápit. Obtížnost hry je přesně úměrná ke hře. Hádanky nejsou příliš obtížné a při troše trpělivosti na všechny přijdete. Občas se vám může stát menší zádrhel jako mě, kdy byla však vždy příčina problému - nepříliš dobře prohlédnutý terén :-) (některé předměty se vám ukáží až po určité době, proto doporučuji vše bedlivě prozkoumat).

Co se týče příběhu, je prostě dokonalý. Bylo vyloženě žůžo sednout si s kávou či kakaem k této hře ponořit se do té ponuré fantasy hry, kdy na panství pršelo a praskal oheň v krbu, či při noční prohlídce hřbitova.. Jsou tu zde nejen děsivější momenty, ale i momenty, kdy je vám postav vyloženě líto. Zajímavá je například návštěva tajuplného Sanatoria. kdy poznáte dva zneužívané pacienty a pana Bubbyho Konec vás, myslím, trošičku překvapí. Já osobně jsem měla na vraha jiný typ ;-)

Osobně jsem velikým fandou Broken Sword a netušila jsem, že tato hra - navíc česká, se dokáže vyrovnat (ba i některé překonat!) opravdu dobrým adventurám. Nemohu se proto dočkat druhého dílu Black Mirror, neboli Posla Smrti..! :-) Mám pro ní jen jediný verdikt: DOKONALÉ.

Pro: Grafika, atmosféra, dabing, ovladatelnost, hratelnost, originalita..

Proti: Klidně by mohla být i delší. :-)

+45
  • PC 85
O této hře kolovalo spousta zvěstí, mnoho chvály a uznání. Já s mírným studem v mé černé duši musím přiznat, že jsem se k The Black Mirror dostal až teď po více jak deseti letech. Pořád mě tato naše legendární adventurka míjela, tak jsem si řekl "Je načase, abych to sakra napravil" I když žádný čin neodčiní mé hříchy. No, mohu říci, že zklamaný jsem nebyl.

O tomto dílku bylo vše již zde stručně či detailně rozebráno. Přesto své pocity kompaktně sdělím.

Od samého začátku na vás dýchne temná, téměř hororová atmosféra. Hudba v menu hry, intro, samotný zámek Black Mirror. Taková atmosféra neustane po dlouhou dobu a drží si laťku vyprávění tajuplného příběhu skoro až dokonce. Jenže, v jednu chvíli příběhu podrazí nohy sled událostí, které autoři nastavili tak nešikovně, že jsi vlastně sami vyspoilerovali svou zápletku, hlavní motiv hry. Ačkoliv jsem nikdy hru nehrál, bylo i mému mozku o velikosti seschlého hroznu jasné, kdo je vrah. Tedy mě nepřekvapilo, natož šokovalo ono závěrečné odhalení. Poslední malá kapitola byla podle mě zcela zbytečná.

Hádanky jsou logické a prakticky nevyžadují od vás styl "vyzkoušej použit všechno na všechno" Předměty na postavy se nemusí používat snad vůbec. Stalo se mi snad jen dvakrát, kdy jsem tápal a nevěděl kudy kam. Dobrá dynamika je u tohoto žánru vzácnost. Trochu mě však iritovali pasáže, kdy čekáte na postavu až vám něco vyrobí nebo něco zjistí. Toto "čekání" obnášelo bezcílné chození z obrazovky na obrazovku a doufání, že už mi sakra ty fotky vyvolal. Toto však opravili autoři u Ni.Bi.Ru: Posel bohů kdy to "čekání na něco bylo vyřešeno jednoduchým a účelným scriptem.

Grafika je pěkná, modely postav jsou stále slušné, animace povedené a většina prostředí detailní a atmosférická. Výborné je celkové ozvučení a dabing. Okamžitě poznáte známé hlasy z české dabingové elity ( Dlouhý, Brzobohatý, Tůma, Soukup, Čech).

Celkově je Posel Smrti výrobek, na který může být český hráč hrdý, neboť takových adventur u nás opravdu nevzniklo mnoho. Osobně stále dávám přednost novějšímu Poslu Bohů. To je ale bezpochyby pouze a jen věc vkusu.

Pro: Atmosféra se skvěle váže na každý aspekt hry, dabing, hádanky dávají smysl.

+41