Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Day of the Tentacle: Remastered

77
13 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > 2D adventura *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
22.03.2016 PCPS4Vita
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://dott.doublefine.com/
Původní Maniac Mansion a pokračování Maniac Mansion: Day of the Tentacle patří mezi klasiky adventurního žánru, a právě druhý díl kultovní série, Day of the Tentacle, so dočkal o třiadvacet let později remastrované edice po vzoru prvního a druhého dílu Monkey Island (The Secret of Monkey Island: Special Edition a Monkey Island 2 Special Edition: LeChuck’s Revenge) a Grim Fandango Remastered. Upravená verze mimo bezproblémového chodu na současných počítačích nabízí také vylepšenou grafickou stránku (tu je možno přepínat s původní) a nově nahranými zvuky, hudbou a vyčištěným dabingem. Samozřejmostí je u remasterovaných edic her od LucasArts také komentář tvůrců titulu. Podporováno je nyní také nově hraní s gamepadem.

Příběh navazuje na první díl. Fialové Chapadlo Dr. Freda Edisona se pokouší získat vládu nad světem! Tento čin zlovůle je naplněn, když se Fialové Chapadlo napije z toxického odpadu a svůj čin může z teorie převést do praxe. To by zde ale nemohlo být Zelené Chapadlo, které se právem obává a pošle raději spěšný dopis Bernardovi. Bernard s pomocí dvojice kamarádů vyráží na místo činu a jednoho nenápadného dne a noci se začínají dít věci.


Poslední diskuzní příspěvek

90210: Ono Day of the Tentacle je především pocta cartoonům, tak je humor i koncipovaný. Day of the Tentacle was a very, very funny…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 95
Když si vybírám hru, kterou budu hrát, tak se občas dívám na její průměrnou herní dobu. Zde mi to ukazovalo kolem pěti hodin, a tak jsem si řekla, že to bude pohodová hra na dvě, tři odpoledne, i když jsem hru chtěla hrát bez návodu. Nikdy jsem se nepřecenila více.

Příběh hry je jednoduchý - zastavit fialové, zmutované chapadlo před ovládnutím světa. Co ovšem příběh obzvláštňuje je skvělé a zábavné prolínání herního světa (respektive domu) v minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Také oceňuji možnost hrát za tři různé postavy, které mají vlastní osobnost a reakce. A co víc, každá mi byla sympatická. Laverne mě bavila svojí nezapomenutelnou chůzí, Hoagie svým klidem a bezstarostností a Bernard ... byl vědec. A i ostatní nehratelné postavy byly dle mě dobře napsané a bylo fajn s nimi rozmlouvat a interagovat.

Grafické ztvárnění vypadá na první pohled pro děti (když to srovnám třeba s Grim Fandango), ale pravdou je, že hře dost sedne, dobře se na ni dívá a dotváří vtipně laděnou adventuru. Ozvučení hry je povedené a potěšil mě dabing některých postav, jejichž intonaci si budu pamatovat snad navždy (např. dlouhé "Yes?" sira Washingtona či povýšené "Thomas." pana Jeffersona).

Hádanky nebyly většinou zase nijak hrozně těžké, ale několikrát za hru jsem se zasekla na určité části hodinu, možná i více, kdy jsem zkoušela zcela absurdní kombinace předmětů, což sice bylo fajn z hlediska achievementů, ale pro můj mozek to bylo, jak kdybych skládala přijímací test do Mensy. Když jsem překonala ono kritické místo, tak hra opět plynule odsýpala. Často tyto záseky byly způsobené zbytečně složitým přemýšlením nad jejich řešením, ale někdy mi ty hádanky přišly nelogické a na další postup jsem přišla náhodnou kombinací předmětů. Herní doba bez návodu se tak natáhla na 14 hodin herního času.

Poslední věc, kterou bych ještě zmínila, je humor. Nejsem člověk, který by se díval na komedie a bavil se u nich, jsem spíše suchar, ovšem tady mi ten humor opravdu sedl a bavila jsem se po celou dobu hraní.

Pro: příběh, humor, postavy, cestování v čase

Proti: nelogičnost některých hádanek

+19+19 / 0
  • PC 70
Herní výzva 2017 - 6. Šedá myška

I přes obrovskou popularitu původní adventury Maniac Mansion i pokračování Maniac Mansion: Day of the Tentacle jsem se k nim já osobně nikdy nedostal. Ano, slýchával jsem o nich hodně, i příběh jsem si poskládal, ale v životě jsem je nikdy neviděl. Byl jsem proto nadšený, když se na moderní vlně grafických remasterů svezl i tento kousek. Nevím, proč se autoři rozhodli pouze pro druhý díl, ale i tak jsem byl rád alespoň za něco.

Graficky se remaster povedl na jedničku, což je možné si kdykoliv ověřit stiskem F1, kdy se hra bez jakékoliv prodlevy okamžitě přepne do originálního vzhledu včetně původní MIDI hudby. Do moderního pláště se také předělalo ovládání přes kontextové menu na pravém tlačítku myši. Odpadá tak otravné klikání na "take", "talk to", apod.

Hratelnost není špatná, ale asi bych si užil hru více se znalostí původního originálu. Takto mi to vychází pouze na lehce nadprůměrnou adventuru, kterou jsem si sice zahrál s chutí, ale nedokážu na ní vypíchnout něco úplně supr čupr dupr.

Pro: Audiovizuál s možností přepnutí do původní podoby; příjemné ovládání.

Proti: Celkem krátké; bez znalosti originálu to není žádný zázrak.

+18+18 / 0