Black Mirror II

Posel smrti 2 není špatná hra. Jen ji musím srovnávat s prvním dílem a tady mi to prostě po všech stranách trošku pokulhává. Tam kde jednička měla všechno geniální, dvojka má všechno jen mírně nadprůměrné.

Grafika je vyhlazenější, lepší ale o nějakých nádherných obrazech jaké byly v prvním díle si můžete nechat jen zdát. Nabízí sice staré známé lokace v nových podobách, ale ty nejsou zdaleka tak působivé. Dabing je slušný, hudba mě chvílemi přišla otravná, protože přeřvávala dialogy a to i přes to, že jsem ji ztlumil. A vadil mě titěrný a slabý font titulků, které občas nešly přečíst. Působivé animace z jedničky jsou bohužel pryč, mezi kapitolami máte jen nejasné snové sekvence, doslova odfláklé je asi pětisekundové outro.

Hratelnost se příliš nezměnila. Kombinace jsou opět vesměs logické, zmizelo otravné čekaní než Vám někdo něco udělá a v drtivé většině objevování se aktivních míst. Hrdina většinou okomentuje proč něco nejde zrovna teď a dá Vám stopu, že to později půjde. Stejně jako v prvním díle nepotřebné aktivní místa mizí a ty co zůstanou víte, že budete v budoucnu potřebovat. Vzhledem k tomu, že hra je z roku 2009, tak pohodové ovládání a moderní featury považuji za samozřejmost, nechybí tu ani označování aktivních míst pomocí mezerníku. Díky bohu za to, protože některé místa jsou opravdu titěrné a vzhledem k tomu, že označení probíhá téměř neviditelnou lupou, občas si zapátráte i s touto vymožeností. Hra je mnohem delší než první díl, obsahuje opravdu spoustu puzzlů, na druhou stranu díky označování i celkem jedoduchá, vyjma asi 2-3 puzzlů jsem nemusel ani koukat do návodu.

A co příběh? Slušný ale s výhradami. Děj se přesouvá do roku 1993, hlavní hrdina je moderní mladík, který poslouchá grunge a na vše má hbitou odpověď. Dalo by se taky říct, že je to arogantní kretén, který neustále shazuje všechno a všechny co komentuje. Navíc je to zapřísáhlý skeptik, který po všem co prožije stále nevěří na kletby, duchy a nadpřirozeno. Něco jak Scullyová v Akta X. Ke konci se pravda trošku usměrní a začne být normální, ale ze začátku mě lezl na nervy.

A vůbec začátek stojí za hovno. Místo staroganlického sídla se s Darrenem ocitnete v malém americkém městečku a první dvě kapitoly se odsud nehnete a řešíte blbosti. Během toho se Darren zamiluje, odhaluje vraždu a tajemného muže co po něm jde, ztrácí matku a hra se pozvolna rozjíždí. Budete odhalovat opět tajemství rodové kletby Gordonů a co s ní má společného Darren i jeho láska Angelina. Vrátíte se na staré známé místa jako Willow Creek, kde po turistickém boomu opět chcípl pes, Ashburry ze kterého je hotel a nakonec i na Black Mirror. Opět se objeví pár krvavých mordů, opět potkáte některé staré postavy a dojde k pár nečekaným zvratům.

Tvůrci chytře počítají s tím, koho bude hráč po dohrání jedničky podezírat a tak překvapí zase trošku jinak. Jenže zatímco v jedničce to zpětně smysl dávalo, ve dvojce to nefunguje. Pokud víte, kdo za vším stojí, chování té postavy je většinu hry naprosto nesmyslné - a nebo je postava mistr světa v přetvářce.

Každopádně dvojka byla velmi slušná hra, z herního hlediska nemám výhrad, ale příběhově mi to přišlo trošku jako nastavovaná kaše a filler. Cliffhanger na konci je opravdu na naštvání, naštěstí třetí díl vznikl relativně brzy poté.