GTA: Vice City je pro mě hlavně obrovská dávka nostalgie. Hrál jsem ho už v dětství a tehdy mě bavil neskutečně. Když jsem se teď pustil do Definitive Edition, měl jsem trochu obavy kvůli všem těm negativním reakcím po vydání. Pamatuji si, jak si lidé stěžovali, že hra vypadá dokonce hůř než originál. Po velké aktualizaci ale musím říct, že podle mě vypadá velmi dobře a zvykl jsem si na její styl prakticky okamžitě. Hlavně mě zkrátka bavilo se do Vice City znovu vrátit.

Oproti GTA III je tady navíc příběh konečně zajímavější a má jasný směr. Tommy Vercetti je skvělý hlavní hrdina a už jen to, že skutečně mluví a má osobnost, je velké plus. Začátek s nepovedeným obchodem a následnou snahou získat zpět ztracené peníze mě bavil a celkově jsem si příběhovou linku užil. Jediné, co mi vadilo, byl závěr hry. Povinné skupování nemovitostí a plnění misí pro jednotlivé podniky mi přišlo zbytečně zdlouhavé a trochu narušovalo tempo.

Grafická stránka je podle mě povedená. Chápu, že někteří hráči budou vždy preferovat původní verzi, ale tahle předělávka rozhodně není tak špatná, jak se o ní často říká. Modernější ovládání a celková hratelnost mi navíc vyhovovaly.

Samostatnou kapitolou je hudba. Návrat k rádiím ve Vice City byl naprosto skvělý a Flash FM mě okamžitě vrátilo do osmdesátkové atmosféry. Jediné mínus vidím v tom, že některé ikonické skladby byly odstraněny, což je opravdu škoda a při hraní mi chyběly.

Celkově jsem si tuhle nostalgickou jízdu v novém grafickém kabátku užil a hodnotím ji pozitivně.

A teď už se těším na San Andreas.