Syberia - Remastered

Adventura Syberia belgického tvůrce Benoîta Sokala vyšla již v roce 2002 a prakticky okamžitě se zařadila do síně slávy adventurního žánru. Romantický příběh o americké právničce, jenž přijela do malé francouzské vesničky dokončit prodej místní továrny na mechanické automaty, jenž se ale zkomplikoval úmrtím současné majitelky, což vyústilo v dobrodružnou cestu za dalším z dědiců, uchvátil fanoušky nejen svým poetickým pojetím, ale také na svou dobu velmi podařeným audiovizuálním zpracováním.

V poslední době je možné vidět populární trend ve tvorbě různých remaků či remasterů starších her. Obzvláště u těch z první poloviny devadesátých let to celkem i dává smysl - přeci jen v té době bylo hlavně grafické zpracování skutečně archaické a mnoho titulů ani nejde na moderních strojích pořádně spustit. Zato u novějších titulů jsou tyto předělávky nadbytečné, až mnohdy úplně zbytečné. Mezi které z nich se zařadí Syberia Remastered?

Osobně moc velkým příznivcem remaků nejsem. Raději bych vidět tvůrce vytvářet úplně nové tituly než se jen babrat v těch starých. Do vlny remasterů se vrhlo i studio Microïds. Jejich prvním vážnějším počinem se v tomto ohledu stala Amerzone: The Explorer’s Legacy, jejíž nová verze skutečně prokoukla, je vytvořena s úctou k původnímu dílu a dokázala zachovat i originální atmosféru. Velkým plusem je také to, že tvůrci zůstali u původního stylu pohybu po skocích mezi obrazovkami.

Druhým takovýmto pokusem je předělávka legendární Syberie. Titulu s názvem Syberia Remastered se ujalo francouzské studio Virtuallyz Gaming, které se dosud soustředilo hlavně na VR hry. Už při oznámení remasteru jsem vyjadřoval pochyby, zda je toto dílo skutečně potřeba. A i po zahrání hry si myslím, že to byl zbytečný krok a tvůrci se měli radši pustit do něčeho nového.

Tato recenze bude hodně vedena v konfrontačním duchu, respektive budou popsány zásadní rozdíly oproti originálu. Proto doporučuju přečíst si mou recenzi k tomuto originálu, mimo jiné je tam důkladně popsaný příběh i celkové prostředí, ve kterém se hra odehrává. Tento příběh ve své základní linii zůstal prakticky beze změn, ale musím říct, že tentokrát na mě na řadě míst nepůsobil tak emotivně, jako předtím.

Tou nejzásadnější změnou je jednoznačně grafické zpracování, respektive zpracování celého světa. Zmizely předrenderované obrazovky, do kterých byly vloženy postavičky. Namísto toho je všechno ve 3D, včetně vymodelovaného prostředí a postav ve hře se vyskytujících. Tvůrci si dali skutečně záležet a jednotlivá prostředí se snažili vymodelovat do nejmenšího detailu. A musím uznat, že to prostředí vypadá graficky opravdu nádherně. Ale bohužel musím dodat, že to pro mě úplně ztratilo tu původní atmosféru. Pamatuju si, že obzvlášť úvodní pasáž ve Valadilene na mě v originále působila hodně melancholicky a romanticky, to vše zahaleno do mlhavého oparu. Tady mi přijde všechno až příliš sterilní, až moc temné, až moc ostré.

Hodně moc tomu škodí právě zvolené 3D prostředí. Zatímco v originále v každé z obrazovek vidíme přesně to, co autoři chtěli a mohli si vše vypiplat do nejmenších detailů tak, aby to odpovídalo jejich představám, zde je tomu jinak. Hlavním důvodem pro tuto změnu je podle mě změna způsobu ovládání. Snaha přiblížit se konzolím a debilnímu ovládání přes gamepady vede k tomu, že postavička může chodit různě po celém prostředí, přičemž kamera se v různou dobu přepíná do různých pohledů. Tím se nejen zvyšuje nepřehlednost, ale výrazně to ubírá i na dojmu z grafického zpracování. Kamera totiž častokrát zabírá prostředí z různých úhlů, mnohokrát bych řekl, že až náhodně vybraných. Takže se často stává, že postava nevidí, kam jde, protože se pohybuje přímo proti kameře a hra se momentálně rozhodla, že se pohled nebude přepínat do jiného úhlu.

S tím souvisí další otravná věc - chození. Už originál byl hodně o chození z jedné lokace do druhé, ale vždycky to bylo o pár obrazovkách, kde stačilo dvojklikem klepnout na druhou stranu obrazovky a postava tam doběhla. V současném 3D prostředí je ale zdlouhavé chození vytaženo až do absurdna. Krásným příkladem je právě Valadilene a její hlavní třída. Ta je komplet vymodelovaná ve 3D a když postava přechází z jednoho konce ulice na druhý, tak kamera sleduje postavu, jak jde kolem baráků a efektně se přesouvá společně s ní. Jenže i když běžíte pomocí gamepadu nebo použijete běh pomocí dvojkliku myší, všechno trvá extrémně dlouho, než se postava vůbec někam dostane. A i v tomto případě se kamera občas přepíná do divných směrů, takže bývá problém s orientací. A najít vstup na dvůr továrny v tomto zpracování je hodně o dílu náhody, abyste se dostali k bráně tak, aby se obrazovka přepnula do správného směru a vy mohli vstoupit.

A pak tu máme jednotlivé věci, které může hlavní postava konat. Opět jsme se přiblížili konzolovému zpracování, takže se objevuje velká kulička v situacích, kdy se přiblížíte k místům, kde jde něco dělat (odejít jinam, pohovořit s někým, něco provést). To už je úděl současné doby, ale tak nějak mi přijde, že v této předělávce je díky tomuto kroku až moc vidět, jak málo aktivních oblastí v některých obrazovkách je. Zatímco v originále bylo na obrazovce možné vidět jen to, co autoři chtěli, ve 3D zpracování je vidět mnoho detailů, které by vás určitě zaujaly k prozkoumání. Ale smůla, i když daný předmět vypadá lákavě a možná i smysluplně k příběhu, je tam jen na okrasu.

Pojďme se podrobněji podívat na obsah a puzzly. Drtivá většina původních puzzlů zůstala zachována, některé však byly nově přidané. V prvních kapitolách si uvědomuju po jednom nově přidaném puzzlu, v závěrečné pasáži asi o dvou. Většina z nich mi ale přijde přidaná úplně zbytečně, některé dokonce na sílu. Třeba u v Barrockstadtu přidaného puzzlu s hudebním pavilonkem úplně postrádají logiku lokace výskytu předmětů, které je potřeba sesbírat pro jeho splnění. Nebo v Aralbadu je přidaný nový puzzle, který teprve zaktivuje tlačítko pro recepčního, které otevírá dveře do zadního traktu hotelu. Už vidím recepčního, jak jde řešit puzzle, aby si zaktivoval tlačítko, zatímco host netrpělivě postává přede dveřma a čeká, jestli ho někdo pustí dovnitř...

Zbývající prvky audiovizuálního zpracování zůstaly bez zásadnějších změn. Dabing je stále stejně kvalitní, stejně tak hudební doprovod od původních autorů Dimitri Bodianského a Nicholase Varleyho. Nechybí ani zpívaná operní árie. Také animované sekvence zůstaly úplně stejné, jenom proběhla jejich lehká modernizace a upscaling. Sám jsem měl na svém počítači problém s jednotlivými mezianimacemi, kdy zvuk jel správnou rychlostí, ale video strašně pomalu a trhaně. Takže zvuk vždy animaci předběhl a skončil mnohem dřív. Nemám sice nejvýkonnější počítač, ale zbytek hry byl celkem v pohodě a tohle bylo hodně nevychytané. Také mě zklamalo zrušení ukládání pozic, nyní existuje pouze autosave, takže není možnost se později vrátit do některé z předchozích kapitol, leda začít znova.

Takže shrnuto a podtrženo, dostáváme prakticky stejný příběh, jenom v trochu jiném zpracování. 3D prostředí tomu sice přidává řadu nových detailů, svým zpracováním ale ochuzuje o atmosféru a romantický nádech celého prostředí. Řekl bych, že je v některých místech volena až příliš temná paleta barev a nasvícení. To vše samozřejmě umocňuje nepříliš podařená práce s přepínáním kamer a příliš mnoho času věnovaného otravnému a zdlouhavému chození (většinou spíš běhání) z jednoho místa na druhé. Samozřejmě nesmím opomenout zmínit také oficiální český překlad, který vychází z původního kvalitního originálu, ale byl kompletně zrevidován (a samozřejmě doplněn o nové texty a popisky).

Za sebe se musím přiznat, že se mi tento remaster hodnotí strašně obtížně. Být to úplně nová originální hra, tak si chrochtám blahem, jak skvělou adventuru se podařilo vytvořit a doporučil bych ji každému, ať si ji zahraje. V tomto případě ale jde o předělávku původní legendární hry a podle mého názoru se tvůrcům nepodařilo zachovat původní genius loci ani atmosféru. Jsem rád, že jsem si mohl Syberii Remastered zahrát. Ale pokud v budoucnu dostanu chuť se do světa Kate Walkerové, Oskara a Hanse Voralberga vrátit, učiním tak v původním originálním balení.