Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Star Wars Jedi Knight II: Jedi Outcast

Raven Software •  Vicarious Visions (NGC, Xbox) •  Aspyr Media (Switch, PS4)
28.03.2002
19.11.2002
24.09.2019
kompatibilní
82
326 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Kyle Katarn se k nám opět vrací po Dark Forces II v plné síle. V minulém díle Kyle opustil řád Jedi, vzdal se spojení se Sílou a dal Lukovi Skywalkerovi svůj světelný meč do úschovy. Nyní jsou s Jan Ors žoldáky, najímáni povětšinou Novou Republikou. Při jedné misi narazí na důlní společnost, která těží krystaly spojené se Silou. Na jedné planetě je Jan zajata a Kyle sleduje stopy jejích únosců, když narazí na temného Jediho Desanna a jeho učednici Tavion, která Jan popraví. Desann si s Kylem pohraje, ale nezabije ho a uniká pryč. Ač Kyle přísahal, že se Sílou nechce už mít nic společného, vyráží do Údolí Jediů, aby se znovu spojil se Sílou. Poté vyráží na Yavin IV, do Akademie Jedi, za Lukem Skywalkerem pro svůj meč. Kyle, hnán nenávistí a touhou po pomstě, se vydává hledat Desanna. Dozvídáme se, že Desann má plán, jak vyhladit Jedie a ovládnout Novou Republiku jednou provždy.

Hra v sobě snoubí klasickou FPS a ovládání Kyla ve třetí osobě. V prvních kolech disponujete pouze střelnými zbraněmi, poté získáte i světelný meč. I nadále využíváte zbraně, zvláště pak sniperku a hlavně těžké zbraně proti velkým obrněncům. Také můžete používat několik Sil, jejichž účinek se postupem času zesiluje. Samotná hra využívá Ravenem upravený Quake 3 engine (většina použitých technologií v Jedi Outcast byla posléze použita v Soldier of Fortune II: Double Helix).

Multiplayer obsahuje několik módů, od klasického Team Deathmatche přes Capture the Flag až po, pro Star Wars, typický mód Duel. Multiplayerové mapy jsou zasazeny do prostředí singleplayerové hry, ač strukturou jsou často velmi odlišné či úplně nové. Na modařské scéně se objevilo mnoho fanouškovských map včetně legendární Duel of the Fates (oblast závěrečné bitvy ve filmové Epizodě 1).

Série pokračovala v díle s názvem Star Wars Jedi Knight: Jedi Academy.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Aneb také hra s názvem: ,,Kam mám jako kurva jít teď?"
Outcast se mi do ruky dostalo až teprv po dohrání Jedi Academy, tudíž když jsem zjistil, že si tentokrát nebudu moct vytvořit ani vyparádit svůj světelný meč, byl jsem krapet zklamaný. Nicméně byl jsem velice nadšen, že tentokrát jsem v kůži někoho tak o 100 000 000x sympatičtějšího, než byl blbeček Jaden, tedy že jsem v kůži jeho budoucího mistra Kyla. (Ten aspoň má smysl pro humor, plus nekřičí tak hystericky, když spadne do nějaký tý propasti.) A jak se to hraje? Inu, je to stále parádní zábava. Souboje, jak ty na dálku, tak i ty na blízko, jsou stále stejně záživné a bujné. Ovšem v určitých situacích jsou ty lightsaber fighty opravdu šílené, ti týpci se zeleným krystalem v těle mě vždycky rozsekali na maděr, pokud jsem si nedával příliš velký pozor. A ani ty boss fighty nejsou nejlehčí, rozhodně se jedná o těžší díl, než je jeho nástupce. Příběh je tak nějak oukej, vlastně jsem na něj moc nebral ohled, ale přiznejme si, o tom tyhle hry přeci nejsou.

Levely jsou opravdu dlouhé, nicméně ve většině z nich je hratelnost na skvělé úrovni. Jsou taktéž dobře zapamatovatelné, plus výborně přidaná Williamsova hudba z původní trilogie na většinu lokací skvěle sedne a dodává znamenitou atmosféru. U každého levelu se mi pokaždé vybaví určité specifické věci... v tom důlním zařízení ty malé rychlé potvory, ze kterých jsem měl jako malý nahnáno, na Nar Shaddaa ty zasraný snipeři (tady opravdu Greedo shot first :( ), a na oné imperiální stanici tu stealth sekvenci, při které mi dokonce málem začal stékat pot z čela. Ten gameplay a ta rozmanitost prostředí jsou prostě bezva.
Hra ovšem obsahuje jednu věc, díky které se hrací doba může pěkně protáhnout: bloudění. To šílené bloudění. Opravdu často se mi stávalo, že jsem už ze zoufalství nesmyslně skákal na úplně šílená místa, jen abych po 5 687 655 443 hodinách zjistil, že stačilo udělat pouze "to" a "to", abych mohl pokračovat dál. Někdy je to opravdu frustrující jak prase, proto lidi, kteří šáhli po návodu (hrdě hlásím, že jsem to neudělal) naprosto chápu.

Ke konci už je to takové poněkud zdlouhavé a zábava celkem upadá, plus to bloudění mě opravdu dost sralo.

Jinak je ale Outcast opravdu pěknou a zábavnou hrou, jejíž první projetí může být dost frustrující, ale člověk je na konci toho všeho rád, že tím prošel. Při opakovaném rozehrání je to už mnohem větší pohoda a člověk si ji i více užije. A víte vy co? Já si to jdu asi dát znovu...

Pro: Zábavná hratelnost, lightsaber fighty, rozmanitost levelů, atmosféra

Proti: ke konci už nudnější, bloudění

+33
  • PC 85
V roce 2002 mě tato právem uznávaná hra jaksi nechytla. Sice se mi hodně líbilo, že jako jedna z mála podporovala v multiplayeru hru s boty, ale kampani jsem po prvním ostudném selhání v prvním levelu již druhou šanci nedal. Ač o rok a půl později jsem s velkou spokojeností dohrál Jedi Academy, její starší brácha mi mezi zářezy dohraných her nikdy nechyběl… Tedy až do teď. Píše se rok 2014 a já jakožto hráč stříleček ze staré školy, kterému se nedaří přijít na chuť sandboxovým FPS typu STALKER, či Far Cry 3 nemám pořádně, co hrát. Sáhnu tedy po 12 let starém restu a místy nevěřím svým očím, jak takto klasika dokáže svou hratelností zahanbit dnešní moderní hry!

První, na co si musíte zvyknout, je savovat za každým rohem. Jednak hra téměř nepodporuje checkpointy, či autosavy a jednak je docela obtížná. Tedy ne tolik, aby vás v nějakém momentu frustrovala, ale na spoustu věcí si musíte přijít metodou pokus-smrt-omyl. Je nesmírně osvěžující, že hra neztrácí čas žádnými tutorialy, vysvětlováním, jak rozeznáte tlačítko od standardní textury počítačových panelů, které silové pole vás jen zablokuje a které zabije. Nečekejte žádnou navigační šipku, mapu nebo přehnaně specifikované úkoly, které by ve svém zadání již obsahovaly polovinu řešení. Zkrátka jste rytíř Jedi, tak se pochlapte a přijďte si na to sami! Obtížnost je tedy perfektní, při několika logických zádrhelech jsem už jednou rukou chmatal po návodu, ale nakonec jsem skoro na vše dokázal přijít. Dnešním dětem vychovaným sequely Call of Duty a Battlefield by asi přišlo nefér, že např. kostka blokující vchod se ničím neliší od jiných kostek, s kterými hýbat nejde, ale stačí se nebát přemýšlet a pomocí selského rozumu a intuice na to přijdete sami.

Prvních 6 levelů (z 23) ještě nemáte k dispozici Sílu a světelný meč, v žádném případě však nelze říct, že by začátek hry byl její slabinou. Jedi Outcast funguje i jako standardní střílečka. Trefování se do pohyblivých terčů je sice dost obtížné, protože projektily všech těch laserových pušek a kuší nějakou dobu letí, ale žádný strach, neboť než vás to začne štvát, tak akorát dostanete do vínku zmíněný meč. Spolu s mečem se hra přepne do třetí osoby, takže opět u FPS her novinka zajišťující pestrost. Samotné souboje s mečem jsou především pěkné na pohled, ale co se týče ovládání, je to trochu chaos, který v 99% případů řešíte zběsilým mačkáním myšítka, dokud nejsou všichni kolem mrtví. :) Po dohrání bych možná vytknul, že hra po získání meče již neposkytne moc důvodů, proč používat cokoli jiného. Jedinou výjimkou jsou snipeři a troopeři v dálce, které je třeba trefit kuší, ale jinak ty různé granáty, raketomety a dalších pár zbraní chrlících světýlka jaksi nebyl důvod použít.

Příběh je na FPS hru poměrně slušný, chápu správně, že plynule navazuje na SW: Dark Forces II (které jsem nehrál), proti vám stojí nějaký ten pořádný zlosyn, který vás žene kupředu a dočkáte se i jednoho zajímavého zvratu (nikoli zvratku). Herní doba se vyšplhá až na nějakých 20 hodin, ale to bude asi dost individuální vzhledem ke zvolené obtížnosti a vzhledem k tomu, jak moc budete bloudit.

Technickou stránku hry jsem si nechal na konec. Ani po celých 12 letech nelze říct, že by hra byla ošklivá nebo že by svými technickými aspekty jakkoli omezovala hratelnost. Quake 3 engine je zde výborně využit, zejména souboje s meči vypadají skvěle, kamera v pohledu z třetí osoby nikdy neselhává a občas po zabití jiných Jedi vám dokonce předvede pěknou otočku ve slow motionu kolem smrtícího úderu. Taky vzpomínám, že už kdysi se mi líbilo, že meč na zdech zanechává rýhu. :) Prostředí je různorodé, design je po většinu času pestrý a i když je dost hranatý, dívá se na něj pěkně. Je sice fakt, že prostory bývají trošku prázdnější než v „konkurenčních“ akcích typu RTCW či Max Payne, ale to nejspíš proto, že se předpokládá, že budete používat oddálenější pohled z třetí osoby, a tedy že se nebudete tolik věnovat detailům, což je vlastně pravda…
+25
  • PC 80
Třetí díl série Dark Forces (bez podtitulu Dark Forces) vyšel až po pěti letech a opět nabídl mix third person/first person akce, přičemž tentokrát je důraz spíše na third person a souboje s meči. Což mě upřimně nebere tolik jako klasická 3D střílečka.

Příběh je taková klasika- opět se tu objeví nějaký zlotřilý Jedi, tentokrát Dessan, který začne s pomocí jednoho bývalého imperiálního admirála a jednoho gangstera měnit své poskoky na rádoby Jedie. Nahoru příběh povyšuje opět sympatický hrdina Kyle Katarn, který se po propadnutí temné straně vzdal schopností Síly i světelného meče a vrátil se k cestě žoldáka. Když mu ale Desann vezme to nejcennější a on s tím není schopen nic udělat, vrací se k cestě Jedie a vydává se mu nakopat zadek. Během hry se setkáte s Landem, důležitou roli hraje i Luke Skywalker a celý příběh doprovází pěkné animace, už bez živých herců, ale zato s parádním obsahem, dočkáme se i jedné moc hezké vesmírné bitvy.

Grafika pokročila, přece jen jsme v roce 2002 a tak se můžeme pokochat imperiálními křižzníky, bezednými propastmi Nar Shadda či nádherným Bespinem.

Nejvíce se proměnila hratelnost. Ano i teď lze hru hrát jako 3D akci a je k tomu spousta prostředků. Blaster, rychlopalný kulomet s granátometem, raketomet, brokovnice, EMP puška či parádní sniperka. Problém je že, nepřátelé jsou rychlí, odolní a přesní, navíc každou chvíli narazit na nějakého protivníka se světelným mečem, na kterého chtě nechtě musíte jít také s mečem.

Proto jsem ve třetím díle upřednostnil third person pohled, souboje na meče a používání Síly. Ta se tentokrát upgraduje automaticky a každá schopnost má až tři úrovně. Dá se říct, že Lightning, Grip či Mind Trick jsem vůbec nepoužil. S Push či Pull si užijete spousty legrace, můžete nepřátele házet o zeď, shazovat do propastí, či prostě shodit na zem a dodělat mečem. Často je to nutnost, když vpadnete do místnosti plné imperiálů. Speed slouží trošku jako bullet time, Jump na hledání secretů či cesty dál a nechybí ani Healing, odrážení střel či házení šavle.

Problémem je, že nepřátelé jsou rychlí a já měl pocit, že můj meč zoufale nepřesný. Místo přesného seku se člověk dočká nějakých piruet a trefit někoho před Vámi je občas nadlidský úkol. Problém číslo dvě je, že hrát jen cestu Jedie je nemožné. Hned v Nar Shada vás čekají snipeři, kteří střílí přes půl obrazovky, je tu spousta granátníků, šmejdů na nepřístupných místech, občas nějaký robot a tak stále přepínáte mezi mečem a zbraněmi. Nepřátel je hodně, štíty a zdraví Vám zmizí ani nevíte jak a navíc hra podvádí a občas Vám respawne do zad nepřátelé z dávno vyčištěných území. I přes tyhle výtky mě to bavilo, jen zkrátka na hraní za Jedie asi potřebuji i rychlejší Jedi reflexy :D a nebo víc tréninku s third person akcemi.

Samotná kola Vám nedají nic zadarmo. Jsou obrovská, se složitým layoutem, a bohužel bez mapy. Navíc počítají s využitím Síly, čili je potřeba pořádně koukat na nejrůznější šachty, vysoké plošiny či aktivní tlačítko skryté mezi hordou neaktivních. Nechybí i logické úkoly, tlačítka otevírající dveře na druhém konci levelu, backtracking a občas i nutnost kouknout do návodu. Není to frustrující, je to i docela zábavné, ale většinu kol musíte poctivě probloudit. Po cestě se dá najít i pár secretů, ale ty jsou tu tak trochu navíc, většinou jde o malou místnůstku s nějakými náboji (které stejně nepotřebujete).

I přes drobné výtky jako složitý layout, složitější souboje a nutnost neustále přepínat first/third person mě hra vlastně bavila. Vypadá pěkně, příběh odsýpá, lokace s hezky mění a Kyle je sympaťák.

Pro: Dobré využití Síly, možnost hrát 2 způsoby, pěkná grafika, sympatický hrdina a tradiční příběh.

Proti: Občas složitá kola, na souboje na meče jsem asi lama.

+16
  • PC 95
Pro mě TOP 3 hra.Vynikající příběh,převyšuje snad jen KOTOR.Pokud nejste SW fanousci odečtěte si 5%.Souboj se světelným mečem je kapitola sama o sobě a s použitím sil proti Rebornům je to nezapomenutelný zážitek.Většině lidem se nezamlouval začátek bez meče.Mě se to libí,páč je to součást příběhu a konečně si můžete ošahat E-11tku :o).Plnění zkoušek na Akademii je úžasné,stejně jako filmové sekvence,Doomgiver,souboje bok po boku s Lukem,prostě tadle hra má své kouzlo.Samozřejmě poslední část na Yavinu IV a souboj s Desannem je mistrovsky udělána.Hudba je jako vždy skvělá.Grafika na tu dobu taky solidní.Azbytek dopisu zitra:D

Pro: Příběh,,meč,hudba,hratelnost a vše ostatní :o)

Proti: cože?

+13 +15 −2
  • PC 85
Přistupoval jsem k této hře dost skepticky, téma SW mě ve hrách nějak nikdy nelákalo, i přes to, že filmy mám rád. Po střílecí misi jsem myslel, že to zabalím - nudná střílečka v šedém ohraném prostředí. naštěstí jsem byl přemluven, ať to vydržím a počkám si na ten... světelný meč...:) Vyplatilo se, z Outcastu se po jeho získání stává úplně jiná hra, zábavná, filmově akční a i příběh se rozjede. Světelný meč má 3 módy používání - rychlý, střední a silný pomalý, takže souboje jdou řešit takticky a není to jen tupé mlácení...

Pro: příběh, obstojná grafika, hudba, světelný meč

Proti: prvních pár kol bez meče

+10