Budu se opakovat, ale pojmenovat první díl Star Wars Jedi Knight II: Jedi Outcast, a druhý díl Star Wars Jedi Knight: Jedi Academy, je kapku matoucí. Aby toho zmatení nebylo málo, tak navazuje na předcházející Star Wars Jedi Knight: Dark Forces II. V LucasArts se měli nad sebou pořádně zamyslet.
Ústřední postavou je Kyle Katarn. Veterán bezpočtu akcí a smělých nájezdů na základny Impéria byl jedním z největších hrdinů Rebelů a posléze Nové republiky - až do doby, kdy jím z rozhodnutí Walt Disney Studios být přestal. Jeho zásluhy převzali Cassian Andor a nevýrazná Jyn Erso s tváří Felicity Jones. Tímhle hořkým úvodem bych chtěl vyjádřit nechuť všech, jejichž zážitky z Dark Forces byly oficiálně prohlášeny za neplatné.
Protože jsem se dostal první k Academy, nevyhnutelně nastalo srovnávání. Outcast není tak dotažená, ani tak poddajná hra, ovšem ani omylem se nedá říci, že by byla výrazně horší. Gameplay je vcelku podobný, a to paradoxně včetně vývoje postavy. V Academy hráč ovládal zelenáče a v Outcast protřelého mistra, jenže po událostech v předchozím díle Kyle Katarn zanevřel na Sílu a zpřetrhal vazby k rytířům Jedi. Během první třetiny hry se tudíž musí spolehnout na barbarské zbraně. Až díky příběhovému twistu se k síle vynuceně vrátí, a nastává to, co všichni na Star Wars tak zbožňujeme, čili boj se svělelnými meči.
Znovu získat tuto dovednost ovšem nějakou dobu trvá, takže palné zbraně z repertoáru jen tak nevymizí. Mezi nimi vyniká výborná odstřelovačská puška, která mě vytáhla z mnoha zdánlivě neřešitelných situací. Obtížnost misí je vcelku složitá a neustále rostoucí. Levely jsou dlouhé, a bez spolehlivého léčení pomocí Síly je cesta vpřed snad až příliš krušná. Tvrdou překážkou jsou nepřátelé, ale veliký odpor klade i sama mapa. Některé úrovně jsou vyloženě matoucí, takže dlouhému bloudění se vyhnout nedá. Kvůli mému mizernému orientačnímu smyslu jsme ovšem čekal daleko větší peklo, než jaké jsem nakonec dostal. Mapy jsou navržené s určitou filosofií a jednotlivé oblasti fungují jako propojený ekosystém, takže často stačí zastavit, a pořádně se nad dalším postupem zamyslet. Občas to nepomohlo, takže bylo nutné probíhat mapu zprava doleva a zleva doprava, a hledat zapomenuté tlačítko.
Po definitivním obnovení mistrovství v boji se světelnými meči se Outcast posune blíže k Academy. Chybí určité finesy známé z následujícího dílu a soubjový systém není tak odladěný, ani tak intuitivní. Část sithů jsem tedy zlikvidoval zběsilým klikáním a pobíháním po místnosti. Na řadové nepřátele to funguje poměrně spolehlivě, ale boss s vámi rychle zamete. Na ně je potřeba vytáhnout trochu toho umu, nebo speciální taktiku. Bohužel moje oblíbené srabské škrcení pravidelně selhávalo.
Příběh dosahuje kvalit Star Wars universa. Nabídne překvapivé zvraty, přidává trochu mytologie a představuje několik zapamatovatelných záporáků. Potěšilo mě, že se ke mě na pár misí jako parťák do dvojice přidal Luke Skywalker. To má i svou stinnou stránku - pokud zemře, mise končí. Bohužel se to stávalo častěji, než bych považoval za přijatelné. Specifické jsou plížící mise, omezené nutností vyvarovat se poplachu. Hra pochopitelně neumí žádné vylomeniny jako omračování, nebo odlákávání. Celá podstata plížení spočívá v nutnosti držet se mimo dohled nepřátel a ve vhodné chvíli zhasnout světlo.
Byla by chyba považovat Outcast za nadechnutí před lepším Academy. Má své vlastní kvality, ležící především v příběhu a v sympatické postavě s bohatou historií. Byla ona, kdo vydláždil cestu k úspěchu série. Základy návykového soubojového systému a báječné hratelnosti byly položeny tady. Academy to jen dotáhla.
Ústřední postavou je Kyle Katarn. Veterán bezpočtu akcí a smělých nájezdů na základny Impéria byl jedním z největších hrdinů Rebelů a posléze Nové republiky - až do doby, kdy jím z rozhodnutí Walt Disney Studios být přestal. Jeho zásluhy převzali Cassian Andor a nevýrazná Jyn Erso s tváří Felicity Jones. Tímhle hořkým úvodem bych chtěl vyjádřit nechuť všech, jejichž zážitky z Dark Forces byly oficiálně prohlášeny za neplatné.
Protože jsem se dostal první k Academy, nevyhnutelně nastalo srovnávání. Outcast není tak dotažená, ani tak poddajná hra, ovšem ani omylem se nedá říci, že by byla výrazně horší. Gameplay je vcelku podobný, a to paradoxně včetně vývoje postavy. V Academy hráč ovládal zelenáče a v Outcast protřelého mistra, jenže po událostech v předchozím díle Kyle Katarn zanevřel na Sílu a zpřetrhal vazby k rytířům Jedi. Během první třetiny hry se tudíž musí spolehnout na barbarské zbraně. Až díky příběhovému twistu se k síle vynuceně vrátí, a nastává to, co všichni na Star Wars tak zbožňujeme, čili boj se svělelnými meči.
Znovu získat tuto dovednost ovšem nějakou dobu trvá, takže palné zbraně z repertoáru jen tak nevymizí. Mezi nimi vyniká výborná odstřelovačská puška, která mě vytáhla z mnoha zdánlivě neřešitelných situací. Obtížnost misí je vcelku složitá a neustále rostoucí. Levely jsou dlouhé, a bez spolehlivého léčení pomocí Síly je cesta vpřed snad až příliš krušná. Tvrdou překážkou jsou nepřátelé, ale veliký odpor klade i sama mapa. Některé úrovně jsou vyloženě matoucí, takže dlouhému bloudění se vyhnout nedá. Kvůli mému mizernému orientačnímu smyslu jsme ovšem čekal daleko větší peklo, než jaké jsem nakonec dostal. Mapy jsou navržené s určitou filosofií a jednotlivé oblasti fungují jako propojený ekosystém, takže často stačí zastavit, a pořádně se nad dalším postupem zamyslet. Občas to nepomohlo, takže bylo nutné probíhat mapu zprava doleva a zleva doprava, a hledat zapomenuté tlačítko.
Po definitivním obnovení mistrovství v boji se světelnými meči se Outcast posune blíže k Academy. Chybí určité finesy známé z následujícího dílu a soubjový systém není tak odladěný, ani tak intuitivní. Část sithů jsem tedy zlikvidoval zběsilým klikáním a pobíháním po místnosti. Na řadové nepřátele to funguje poměrně spolehlivě, ale boss s vámi rychle zamete. Na ně je potřeba vytáhnout trochu toho umu, nebo speciální taktiku. Bohužel moje oblíbené srabské škrcení pravidelně selhávalo.
Příběh dosahuje kvalit Star Wars universa. Nabídne překvapivé zvraty, přidává trochu mytologie a představuje několik zapamatovatelných záporáků. Potěšilo mě, že se ke mě na pár misí jako parťák do dvojice přidal Luke Skywalker. To má i svou stinnou stránku - pokud zemře, mise končí. Bohužel se to stávalo častěji, než bych považoval za přijatelné. Specifické jsou plížící mise, omezené nutností vyvarovat se poplachu. Hra pochopitelně neumí žádné vylomeniny jako omračování, nebo odlákávání. Celá podstata plížení spočívá v nutnosti držet se mimo dohled nepřátel a ve vhodné chvíli zhasnout světlo.
Byla by chyba považovat Outcast za nadechnutí před lepším Academy. Má své vlastní kvality, ležící především v příběhu a v sympatické postavě s bohatou historií. Byla ona, kdo vydláždil cestu k úspěchu série. Základy návykového soubojového systému a báječné hratelnosti byly položeny tady. Academy to jen dotáhla.
Sigil II
Pro: sympatická hlavní postava, příběh, atmosféra, hudba a zvuky, soubojový systém, rozmanité mapy, nutnost přemýšlet
Proti: většina zbraní střílí pánu bohu do oken, občas zbytečně zmatený design levelů, některé mise jsou až příliš dlouhé