Duke Nukem je pro mě, jako velkýho fandu tohohle frajera, zklamání, ale hned musím dodat, že hra je skvělá a dlouho jsem se tak dobře u FPS za poslední roky nebavil. Hra sice nevypadá jako slavné trailery z minulosti, kterým vévodil ten z roku 2001, jenže každý poměrů znalý fanda už dávno ví, že tento slavný trailer je kompletní podvrh a trailer byl naaranžován a nejedná se o hru.

Herní náplň DNF mě trochu zklamala, opravdu jsem čekal FPS staré školy, které už neexistují a dostalo se mi opět další FPS, která je poplatná době, které vévodí srágory jako nekonečná sága CoDů apod., což nemohu mít vývojářům za zlé, přizpůsobili se době a něco žrát musí. Očekával jsem starou dobrou FPS s širokým arzenálem zbraní, lékarničkami, spoustou nepřátel a nekončící řežbou v levelech s tajnými skrýšemi. Dostalo se mi FPS, kde mohu používat jen dvě zbraně, možnosti mít nekonečné obnovitelné zdraví, s nepřáteli, kteří jsou naskriptováni v pravidelných intervalech a s levely kde žádné "secrets" nemusim vůbec hledat a raketomet schovanej v tajný místnosti za hajzlem je tedy už minulostí.

Egometr je sice fajn nápad, ale obnova zdraví po vzoru dnešních herních s"hitů" už fajn neni, rozhodně ne pro hru DNF, kterou řadím do kategorie spolu s Doomem, Bloodem, Shadow Warriorem a dalšími řežbami a tam tohle nemá si myslím co dělat. Povolit jen dvě zbraně v tomhle typu FPS je...no...totální demence, nechápu. Začátek hry jsem si celkem užil, nasmál se, Duke je kult, všichnni mu zobou z ruky, má muzeum, má svůj muzikál, zástupy fandů, restauraci, vlastní burgery a dvě lolity co kouří jak elektrárny. Člověk se může ve hře vyblbnout při interakci s desítkami předmětů, které zvýší egometr Duka a to už se vyplatí. DNF se po celou dobu hraní bohužel dost táhne a je plný hluchých míst, kdy Duke někam leze, skáče, něco montuje, něco přendavá a celkově dělá věci ,který by Duke neměl, Duke by měl v první řadě kosit emzáky a tyhle blbosti dělat opravdu výjimečně. DNF má jako velké mínus šablonu, která se táhne celou hrou, šplhání, skákání a přendavání versus naskriptovaný útok, Duke těch pár emzáků postřílí, zazní kytarovej rif, který ohlašuje konec útoku a jede se zase znova, zase něco přendavá, někam skáče a šplhá, prolejzá šachty a další útok a takhle dokola, minimálně půlku hry se prostě nic neděje a to mě sere, to neni Duke. Ocenit se jistě dá, že člověk tupě neprochází koridory, ale musí se snažit dostat se dál řešením... "puzzlů", ale šlo to udělat lépe a s větší akcí. V DNF mělo být hodně nepřátel tak jako tehdy v DN3D a mělo se pořád něco dít aby to byl správný Duke. Levely jsou přes koridorovost nápadité, Duke jako trpaslík jezdí v bugyně po svym kvartýru, jako trapslík pobíhá v kuchyni po poličkách mezi hořčicí, kečupem a jiným proviantem, ovládá demoliční stroj, monster truck, jezdí v důlním vozíku, chodí do striptýz baru na necenzurovaný kozy a je tam stejně tak doma jako Al Bunda. Do toho Duke chlastá, sype steroidy, vyměšuje a blbne s vibrklackem a vůbec dělá všelijaký bláznivý věci stejně jako my všichni, který prostě jinde ve hře k vidění nejsou a DNF tak slušně vybočuje ze zatuchlých vod stereotypních "realistických" a nudných stříleček. Jeho záliba v popravování poražených čuníků se již stala sportem a o rozprsknuté hlavy od kopanců a pravých háků neni nouze. Nepřátelé se chovají inteligentně, schovávají se, krejou a jsou často dost agresivní a málokdy se stane, že by jen tupě čekali na smrt. Systém checkpointů už je asi standard, ale já bych radši klasické ukládání a obtížnost jinak kompenzoval větším počtem nepřátel, vhodným rozmístěním případných lékáren apod. Hru jsme dohrál na nejtěžší obtížnost a musím uznat, že Duke je rozhodně často obtížný a vidět Dukovy brejle vysklený neni nic výjimečného a proto příjemná změna a návrat ke starým časům. Počet zbraní mohl být, kromě těch starých známých, určitě větší, stejně tak počet blbinek patříci v DN3D do kolonky inventory, Holoduke a Dukevize, která vypadá moc pěkně, to je opravdu trochu málo.

Z nářků nad grafikou se chce člověku kroutit hlavou stejně tak jako když Duke kroutí hlavou praseti když mu láme vaz. Grafika sice neni nejmodernější, ale zaostává snad jen v opravdu nekvaltiních stínech, které mají nízké rozlišení a v nízkém AntiAliasingu, kdy cokoli trochu vzdálenějšího je hodně zubaté. Máznutý obraz vzdálenějších předmětů, což bije do očí hlavně v exteriérech, je sice taky opruz, ale nemá moc co dělat s technickou stránkou, tahle blbost je ve spoustě nových her, protože čím víc máznutý, tim víc Adidas. Tento engine naštěstí asi neumí bloom a dalších vychytávky, takže je Duke ušetřen dalších nechutností, které vývojáři dovádí do extrému. Na druhé straně poskytuje kvalitu, která není ani dnes moc k vidění, spousta věcí na rozbití včetně zdí, ustřelují se končetiny, odstřelují se části emzáckých brnění, tekuté věci dělají mokrý efekt na Dukových brýlích, k vidění jsou hrátky se světly, kdy ve vetřelčím doupěti je vidět opravdu pěkná hra světel od kulatých nesmyslů, najde se i pár kouřových efektů, které taky celkem vybočují a konečně vodní efekty, které jsou celkem propracované a dojem z pobytu pod vodní hladinou je lepší než kdejaký Crysis. Postavy jsou pěkně propracovaný, ale háček je v designu, kdy prasečí policajti už nevypadají tak cool jako v DN3D a už vůbec nen jako parodie na policii, ale vypadají spíše jako obyčejní mutanti. Jako člověk z branže oceňuju práci s normal mapami a specular mapami, kdy jsou povrchy pěkně plastické a je pěkně vidět co je mokré, zároveň to neni přeplácané, viděl jsem již uznávanější grafické skvosty, co proti tomu vypadaly jako louže zvratků.

Zvuky jsou na slušné úrovni, je znát když je zvuk byť třeba jen za rohem, emzáci vrčí, chrčí a brečí když je Duke kosí, a všemu vévodí Duke se skvělým dabingem Jon St. Johna, který nezklamal.

Na Dukovi oceňuju, že neni cenzurovaný a nenechá si srát na hlavu od korektních pošuků, takže jsou k vidění nahá těla, sexuální pomůcky, vyměšování, náznaky sexuálních praktik a hlavně Dukovy hlášky dělající z něj ultra cool frajera na kterýho nikdo nemá. V Dukovi se dají opět nalézt odkazy na filmy jako například Komando, Rambo IV a další což rozhodně potěší a člověk se nasměje. Tohle vše na něm miluju stejně jako to miluju na Falloutech 1 a 2.

Duke mohl za 14 let vývoje, který se ale asi skládal hlavně z neustálého předělávání z enginu do enginu, působit rozhodně lépe a nesplnil má očekávání. Na druhé straně nabízí mix všech možných činností a blbostí, že je v dnešní době darem z nebes a to co člověk může dělat, zažít a vidět v Dukovi, se nikde jinde nenajde. Já jsem rád, že DNF hlavně vůbec vyšel po té dlouhé době čekání a narozdíl od nástupců Falloutu 1/2 u něj tohohle pokračování nelituju. Je vůbec prdel, jak taková lokace Ghost City a oblast hor v DNF připomíná Fallouta víc než ty moderní skvosty s nálepkou Fallout. Duke je příjemné osvěžení a vzpomínání na časy co jsou nenávratně v prdeli, a stejně tak jako já má z těch dnešních tzv. her prdel i Duke, když svůj názor vyjádří hláškou při pohledu na armor z Halo a se slovy "Power armor is for pussies!" frčí vstříc další řežbě.

Duke je pořád nařachanej charismatickej arogantní parchant, je samá ženská, chlastá, venčí lachtana, drtí emzáky a do toho hláškuje, Duke byl, je a bude "king of cool".

Hail to the king, baby!

Poprvé rozehráno a dohráno, datadisk je rozhodně téměř stejně tak kvalitní jako předchůdce. Je tu vše co dělá Unreal Unrealem, velké scenerie, chrámy s pěkným designem map, nepřátelé s velice dobrou AI, staré známé zbraně + pár nových a konečně výborná hudba. Nepřátel je tu dokonce o něco víc, jejich četnost je větší zatímco v původní hře byli více roztroušení. Ubylo dlouhého procházení chrámů a hledání páček a tlačítek, tentokrát je to více přímočaré, délka hry je si myslím v pohodě, na datadisk je to rozhodně na slušné úrovni. Jediné co bych možná vytknul jsou nové zbraně, respektive jejich design, funkčnost, těžko se to popisuje, ale granátomet, raketomet nebo útočná puška tak jak tam jsou mi nezapadají do světa Unrealu, ty zbraně prostě nemají Unrealovský "look" Dál bych vytknul asi jen málo nových nepřátel, to co je tam nové jsou v podstatě jen variace už na ty viděné, jen jsou větší nebo mají jinou barvu, čekal jsem víc.

Za sebe můžu datadisk jen pochválit a doporučit, po dlouhé době jsem se u FPS zase dobře pobavil a vrátil do časů kdy hry stály opravdu za to.

Po dohrání UT99 a 2003 na Godlike jsem si chtěl dát i 2004, který jsem nikdy pořádně nehrál a to jsem demo tehdy protáčel stále dokola. Už UT99 a 2003 byl krutej a dohrání stojí nervy a ještě jsem si myslel, že mě nemá co překvapit, ale to co Epic předvedl zde je opravdu Epic fail. Na cokoli pod Godlike to neni těžké a neni to výzva, prostě proplouváte, na Godlike je to ale sebevražda, tak idiotsky řešenou obtížnost jsem ještě neviděl. Boti skákaj salta po celý místnosti, běhaj rychleji, ubírají více, vydrží násobky toho co já, projektily lítají rychleji, rodí se se štítem, prostě finální Malcolm z 2003 aplikovaný do schopností obyčejných botů. Stejně jako Malcolm z finále 03, čím je člověk lepší, tím nacheatovanější boti jsou, můj rekord je týpek co se zasek na výtahu a zinkasoval asi 10 granátů z flaku. Úplně jsem si liboval v tom když bot vystřelí raketu z druhýho konce mapy načež já uteču ale stejně to nějakou záhadou koupim, naprostý protipól tomu když já vystřelím na bota a ten než k němu střela dolétne už dávno dřepí doma a má na sobě pyžamo. Zlatý hřeb je pak když jsme úplně u sebe, vystřelím raketu, jsem na cucky a bot si to špacíruje dál. Nesnášim hry, které řeší obtížnost tímhle způsobem, ať jsou prosím přesní, obratní, ať taktizují atd., ale tohle je trapný, hra tim u mě ztrácí význam, na malou obtížnost mě to nebaví, na tuhle je to zase neskutečná blbost. V případě, že chce člověk opravdu Godlike zkusit se pak taktika stejně smrskává na využití tuposti botů, kteří nabíhají tupě do chodeb či na kempení na tom správném fleku. Na nějaké bitvy typu lítání po místnosti a lovení ostatních kdy hráč projeví nějakou iniciativu můžete s klidem zapomenout, tohle akční pojetí na Godlike opravdu nefunguje. Kdybych měl tenhle paskvil hodnotit, dal bych sotva pár procent, takovou obtížnost totiž zvládne do hry implementovat každej lempl, ale udělat hru obtížnou inteligentním způsobem, který nebude z protivníků dělat nacheatovaný supermany, to už chce fištróna, jenže to chce po tvůrci vykázat nějakou námahu. Grafika je hezká, bez nějakých extra úprav proti 2003, oblíbený assault je zpět a onslaught je taky slušná řežba, bohužel Godlike tohle všechno spolehlivě zabíjí a proto si radši zahraju nejlepší UT99, kde to takhle do očí nebije, kromě toho lepší design, realističtější nefuturistické pojetí a dynamičnost tenhle zmetek strčí do kapsy. Permanentní přítomnost zbraní mi v deatmatchi stejně jako v 2003 pije krev, to neni pravý DM jako v UT99, ale to už je jen třešínka na dortu. Na závěrm si dovolím zhodnotit systém "dodgingu" jehož původním smyslem už v UT2003 měla být asi možnost efektivně se uhýbat, paradoxně tahle šaškárna člověka spíš znevýhodní, protože dělá úskoky když je nepotřebuje, ale ve chvíli kdy je potřeba jeho použití trvá limitací hry moc dlouho na to, aby bylo efektivní. Takže zatímco boti lítají ze strany na stranu jak hadr na holi, hráč má smůlu, o podobných baletních kreacích si může nechat jen zdát. Celé to pak působí jak ukázka toho jak má vypadat danajský dar.

Zlatá AI z původodního Unreala, který je na tomhle poli stále nepřekonaný.

Remake mé oblíbené strategie Dune 2, těšil jsem se na to a byl jsem nakonec spokojen i když ten "feel" tam neni takový jak jsem čekal. Celkově mi to ale spíše připomínalo C&C místo Dune 2, která se odlišovala i ve způsobu stavby, v představování jednotek, ovládacích prvcích ve hře atd., prostě prvky, které Dune 2 činily trochu víc osobnější a hlubší než jen osekaný styl v podobě lišty na pravé straně, ale zase tím Duna aspoň získala na rychlosti a pohodlnosti. Náplň misí je jasná, překvapení se nekoná, je to víceméně vždy stejné, filmečky fajn, grafika taky a stejně tak hudba, výtky bych měl k designu některých jednotek viz sonic tank, siege tank atd. Hodnocení vypadalo na hodně vysoké, ale co téhle hře prostě neodpustím je zmršený balanc, raketa Death Hand je v podstatě jen prskavka co se nabíjí jednou či 2x za misi a stejně prdlajs zničí, dost rozdíl od Dune 2, na druhý straně jsou Ornitoptéry nepřítele ultimátní zbraní, a neskolí je ani skupina deseti raketových věží a nad základnou bez problému pořádaj letecký dny. Obtížnost je těžká, což je super ale jsem bytostně alergickej na zvedání obtížnosti stylem "i když má nepřítel stejnou jednotku jako já, ubírá víc" to prostě nesnášim, ať AI lépe taktizuje, lépe koordinuje útoky atd., ale ne tenhle způsob, který dokáže do hry implementovat i úplněj debil. Pomyslnou třešínkou na dortu je pak naprostá tupost mých jednotek, mizerný path finding, neustálý útok vždy na nejslabšího nepřítele v podobě vojáčků, neustálé sraní těch nejzranitelnějších jednotek do předních linií (Starcraft 2 zručně okopíroval) ač mají paradoxně největší dostřel a odstup a na závěr demence harvesterů, které vždy jely těžit na to nejvzdálenější místo na poli s kořením, takže je nutné je neustále hlídat aby se neplýtvalo časem a ručně jim zadat těžbu, škoda, to jsou naprosto zbytečný chyby.

I přes to jsem se ale výborně bavil, a většina nových RTS tomu nesahá ani po pásy harvesteru.

Po cca 6 letech vývoje je tu fanoušky očekávaný Starcraft 2, který byl už po samotném ohlášení (a možná i před ním) označován za bombu. Mě Starcraft 1 osobně hodně minul s tím, že je to pro mě nudná a nezábavná RTS, takže S2 mě po ohlášení až tak nevzrušoval, i tak jsem se nějakou záhadou prokousal až do závěru což je velký úspěch už jen proto, že od AoE3 a CoD2 je to první novější hra kterou jsem dohrál, ale plky o tom jak jdou hry už několik let do kytek jsou jiná kapitola. Tahle hra mi stojí za komentář ne pro své (ne)kvality, ale protože v tom křiku "hype, hype, hurááá" jsem nějak cítil potřebu si taky zakřičet svůj názor.

Hodnotit budu jen Single player jelikož Multiplayer mě u téhle hry vůbec nezajímá, a s kamarády bych při hraní RTS dal přednost starší konkurenci, protože hrát na battlenetu stylem 5 minut a dost mě fakt nerajcuje. Dobrým ponaučením mi byl AoE3 kde jsem po několika hrách pochopil, že "na pohodičku" a zábavu se to hrát fakt nedá a každá hra se omezuje na maximálně pár minut hraní a to mě opravdun nebaví a je z toho prd. Vlastně nejde o zábavu ale o používání několika šablon herních postupů, jakých si buildů, což představuje zábavu hlavně asi pro honimíry ve virtuálním světě co staví existenci na tom koho vyklepli, ale ten kdo se chce pobavit a opravdu hrát tak musí podle mého volit cestu LAN kde se na nějaké tabulky sere jak na placatej kámen. LAN tu pokud vím není, tak neni co řešit, ale pokud dobře chápu možnosti battlenetu, jistě asi půjde nějak hrát skrze něj jako přes LAN.

Příběh, hm, cenu za popularitu teď asi nezískám, ale za sebe říkám, že příběh v S2 mě prostě nebere a scény jsem hlavně odmačkal už aby byly pryč. Boj tří ras ve vesmíru, mezi lidmi, oškivými brouky a hitech mimozemšťany už tady byl milionkrát a mě to prostě nebere, když se tohle totiž už xkrát protočí tak to mojí pozornost zkrátka nepřiláká, navíc když je to v dost neoriginálním podání špatně vypadajících ingame scén. Jak jsem řekl, nezájem o příběh asi někdo odsoudí (zdravím S fanboys) ale hodnocení hry holt neni soutěž v popularitě.

Hratelnost, ach ano, nevím jak si to vysvětlit, ale hra mě bavila, opravdu nevím čím to, čekal jsem, že to zabalím, ale pak mě to začalo bavit a nevím čemu to přičíst. S2 je pojatý hodně rychle a akčně, žádné velké šmrdlání se na základně, víceměné rychlá akce a kálet na základnu, ono se tam toho ostatně ani moc dělat nedá. Osobně nechápu např. absenci zdí, v době kdy se válčí s brouky bych viděl zeď jako logicky nejjednodušší a nejpraktičtější překážku, ale na druhou stranu je fakt, že je to asi zbytečnost vzhledem k tomu, že jsou vždy jasně dané přístupové cesty. Umělá inteligence, to je dost důležitý prvek v každé hře a RTS obzvlášť a pokud se jednotky chovají jak pitomci tak je zle. Zde je to tak "fifty fifty" ("Nesmějte se mu!!"). Na jedné straně je super jak SCV sami opravují jak jendotky tak stavby a to i když jsou celkem daleko, jak se v kolikrát jednotky vrátí na své místo, ale na straně druhé nevím jestli se mám smát, srát nebo lomit rukama při pohledu na své jednotky jak se nechají kosit nepřítelem, který stojí na okraji druhého patra a beztrestně si dělají co chtějí aniž by mé jednotky opětovaly palbu. Vysvětlení ve hře typu "musíš tam nejdřív odkrýt mlhu" mi jako inteligentní opravdu nepřijde už jen proto, že "fog of war" je hlavně herní prvek a ne součást výbavy onoho světa jako stromy, tráva atd , zkrátka když někdo stojí na okraji tak ho prostě ze země vidím a tak by to mělo být i ve hře, protože tak jak je to v S2 je to nesmysl. Navíc nepřítel střílí i když nestojí na okraji, takže to kropí asi skrze zem nebo střílí obloukem, balistika holt věda je. Kdyby např. artilerie střílela na mé jednotky aniž by byla vidět ze země, protože by byla krytá okrajem, tak neřeknu ani prd, ale takhle je to blbost. Další případ střední až pokročilé demence je nesmyslná honba jendotek, které neslouží k boji, za nepřítelem, pokud máte označenou skupinu jednotek všeho druhu a není čas řešit kdo je kdo, měly by jednotky, které neslouží k boji a nemají žádné bojové využití prostě při povelu k útoku sedět a točit palcem (nebo léčit a opravovat, zkrátka podle chuti) a ne se vrhnout k nepříteli zatímco opravdu bojové jednotky z dálky střílí, tohle mi opravdu vadí. Zde je prostor pro ukázku demence tentokrát nepřátelských jednotek, kterým můžete klidně až pod nos postavit tank, k němu libovolně opravářů a takhle kosit zástupy nepřátel, protože nepřátele ve své nekonečné demenci nenapadne zničit tyhle podpůrné jednotky, které prakticky zajišťují vašemu drobečkovi nesmrtelnost, tedy alespoň do vyčerpání zásob, ohromný problém nastavit jednotkám systém priorit pro eliminaci takového nešvaru, tohle tuším vynalezli už u her o více jak o dekádu zpět. Další nešvar který zde je, nemožnost skupině jednotek, ani když jsou stejného typu, udělit povel použít speciální schopnost najednou, máte skupinu křižníků, udělíte povel střelby ze super kanónu a místo toho aby vypálily všechny, tak pálí jeden po druhém, má to logiku? Asi takovou jako by generál v bitvě velel každému ze svých tanků zvlášť a všem do vysílačky musel jak papoušek opakovat jeden povel, jěště že Blizzard dělá do RTS her a ne do válek (i když...) Stejně je tomu tak např. v misi s hrdiny kde i při použití klávesové zkratky, která je pro všechny stejná svou schopnost použije jen jeden z nich, omluvou budiž v rozdílnost schopností hrdinů a jejich nutném nastevení před použitím, ale i to by šlo hravě vyřešit, např. v takové situaci defaultně v AI udělit povel "zaútoč na nejbližšího". problémy typu, že na přepravní jednotky nemá jak jsem si všiml vliv jestli jedou prázdný nebo plně naložený, rychlost je stejná, příkaz "hold position" (naprosto zásadní povel) se ruší pokud s jednotkou pohnete (do prdele, vždyť tohle a daleko víc možností už bylo např. v Aoe2!) , nemožnost udělit jednotce povel útoku na prázdné místo bez přítomnosti nepřátel, sakra vhodný třeba pro artilerii, nemožnost udělit jednotkám nějaké aspoň jednochuché formace, nemožnost zničit budovu autodestrukcí a místo koncentrací na dění ve hře se musíte zabývat likvidaci nevhodně postavené budovy, kterou potřebujete odstranit nebo např. narychlo její demolicí získat počet kreditů k něčemu důlěžitějšímu. Detaily typu nemožnost rotovat budovy při stavbě, nemožnost pokročileji ovládat kameru (sakra co je za problém do hry vepsat pár řádků pro kvalitnější ovládání kamery, zoomu atd., ať si na to najmou aspoň brigádníka z řad fanboys co umí programovat) nebo šířeji určit chování jednotek asi nemá cenu nějak široce rozebírat. Ale možnost oddálit kameru by fakt bodla zvlášť v případě kdy kolikrát ty hračky (eh, fuj, co jsem to řekl) tak tedy impozantní bojové jednotky větší než budova ze které vzešly zabírají opravdu hodně místa. Chválím velký počet jednotek, je jich fakt hodně a to je rozhodně plus, tohle plus se ale stává bohužel malé a bezvýznamné když 3/4 těch jednotek ze své vlastní vůle vůbec používat nebudete, protože jsou prostě k prdu a využijete je pouze když je mise pro konkrétní jednotku dělaná nebo když vám jich hra několik na startu dá. Ovšem tahle výtka možná veme za své v případě multiplayeru kde se třeba ty v singlu přítomné jednotky platné jak mrtvýmu zimník využijí. Při tvorbě základny mě celkem vytáčela absence možnosti stavět budovy ve větším počtu, takhle SCV staví jednu, pak druhou ve frontě a tím to hasne, šmitec, ale třeba jsem přehlédl nějakou super klávesovou zkratku, stejně jako jsem asi přehlédl povel, kterým bych SCV donutil přestat stavět a přesunout ho na důležitejší úkol. Obtížnost hry je kvalitně vyvážená, na Hard je to opravdu těžší a na Brutal tuplem, jsou hry u kterých rozdíl sotva poznáte, zde je to dobře oddělené. Fakt že jednotky typu siege tank se neumějí automaticky složit pokud je na ně útočeno v případě kdy jsou rozloženi jako artilerie a tudíž neschopni boje na blízko na celkovém dojmu nepřidá, to samé pro vikingy atd. touto demencí jednotek je pak docilováno zvýšení počtu jednotek ve hře, protože jedna kreje druhou, třetí tu první a druhá zase kreje třetí a přitom úplně zbytečně, stačilo by prostě zlepšit AI, Viking, který v letu neumí střílet na zem by se po útoku ze země automaticky složil do své pozemní varianty a po likviaci by se zase složil zpět a to vše za situace kdy zrovna necháte své dementy chvíli bez dozoru, ale to bylo snížilo počet druhů jednotek ve hře a to by se pak brečelo. Opravdu by bylo lepší kdyby více jednotek bylo ospravedlněno skutečnou použitelností a ne demencí v umělé inteligenci.

Herní prvky typu výzkumu, nebo upgradů mimo hru jsou pro mě osobně stále nové jelikož se to moc nepouživá a něco podobného ale mnohem lépe zpracovaného jsem miloval pouze v Earth 2150, od té doby se to zerg ví proč neujalo a přitom je to naprosto výborná záležitost si zkoumat vlastní zbraně, rozhodovat co ne a co ano, a následně stavět vlastní jednotky. V S2 je aspoň přítomen chudý příbuzný a já jsem za to rád. Některé výzkumy v laboratoři jsou dobré, jiné špatné, tak to holt je, nemůže to být dokonalé, ale přeci jen bych raději uvítal takový typ výzkumů, který mě aspoň chvíli bude nutit se rozhodovat co si vybrat. Dobré je, že zde nutnost sbírání artefatků pro výzkum nutí hráče ve hře trochu riskovat při jejich shánění, pěkné oživení hry. Upgrady jednotek taky dobrý nápad, ale osobně bych možná tohle klidně oželel za přítomnost mé oblíbené stupnice hodností pro jednotky zocelené v boji a jejich následné vylepšení díky vyšší hodnosti, tohle tady prostě chybí, člověka to hned nutí hrát jinak a oni to sem nedaj, tak holt zase kulový, aspoň, že jsou tu upgrady. Těch u každé jednotky po 2ks, ale opět 3/4 jich jsou k ničemu, jelikož 10 bodů života pro moje vojáky mě opravdu nespasí a podobných zbytečných vychytávek je tu více. Osobně jsem měl problém prachy utratit a když mi docvaklo, že jsem tedy asi ve finále hry, tak jsem těch 300 klacků, co jsem šetřil na něco užitečného co snad přijde, rozházel za tyhle kravinky u jednotek, který ani nepoužívám, prostě vylazeno k dokonalosti asi jako bezpečnostní ventily od BP. Chválím parádní předvedení každého upgradu, takže člověk netápe co že to vlastně koupil za vychytávku, u nějakých předváděček by se hodil popis či srovnání se stavem před a po, jelikož u upgradů řešících odolnost jen obraz prostě nestačí, ale to bych už jen šťoural a já se nerad v něčem šťourám pokud zrovna nejde o můj nos či jiné tělní dutiny, třebaže nejsou moje...eh, ale to už jsem zašťoural jinam. Najímaní žoldáků je jistě přínosem, veteráni jsou hodně užitěční a jejich vylepšené schopnosti jsou znát. Minihry v mimo herním rozhraní, sledování zpráv, povídání, atd. to už je jen kosmetická záležitost a doplnění, hru to ani nepoloží ani mi to nepřijde moc podstatné, ale pro milovníky příbehu jsou rozhovory asi hodně přínosné. Achievementy v každé misy okoření hraní, to je bez řečí, takže jednoznačně plus, chce to jen opravdu dobrou motivaci a odměnu aby je člověk plnil. Počet misí je na dnešní i dřívější poměry opravdu úctyhodný a potěší i možnost hraní za jinou rasu i když já jsem to po dvou zabalil a neviděl důvod proč za (pro mě) nudné protossy hrát když není co zkoumat a nepotřebuju tedy artefakty, ale opět to je asi pro milovníky rozvíjeného příběhu, takže to nezavrhuji. Délka hraní je na dnešní poměry hodně dobrá, a v dnešní době zaslouží uznání, i když člověk by řekl, že by mělo být standardem dostat za ten nemalý bakšiš více jak 6h herní doby, doba se holt mění a člověk chválí i to co bylo před pár lety samozřejmostí, takže zde se dočkáte desítek hodin hraní.

Přiznávám, že mé hodnocení asi ovlivňuje fakt, že přehnaně futuristické scifi není moje parketa, jsem ochoten připustit většinou jen scifi prvky, které jou v mezích a není to přeplácané, mám rád pěkný realistický a praktický design jednotek, kdy tanky vypadají jako tanky atd. čemuž se S2 s touto epizodou aspoň trochu blíží. Zpracování na mě působí dojmem předělávky enginu W3 pro nynější potřeby a hození celé hry do scifi kabátu a designu světa Starcraft kde to ale Warcraftem smrdí na míle daleko. Prostředí zpracované opět do "patrového stylu" kdy prakticky nenajdete normální převýšení ale pouze se po nájezdech přesouváte z jednoho patra rovné plochy do druhého a možná třetího, ale mám dojem, že více jak dvě podlaží v mapě jsem nenašel, žádné kopce, žádná údolí, prohlubeniny nic co by aspoň trochu rozšířilo taktické možnosti a pestrost prostředí. Stylizace, kterou Blizzard uplatňuje již několik let ve svém Warcraft světě je opět i zde i když musím uznat, že ze S1 si vzal v designu hodně, ale i přes to je vidět, že realistické pojetí je víceméně pryč a celkově to má nádech špatného Red Alert 3, který se představil v "hračkářském stylu" jak budov tak i jednotek. Jednotky na mě opravdu působí jako hračky, tenhle design jednotek mi prostě nesedí, tank má působit drsně, má mít šmrnc a respekt, zde neni ani poznat kde má tank zadek, hlaveň a zda je to vůbec tank, já osobně vidím jen kus "něčeho", to samé platí pro většinou jednotek a takové MEChy, které mohly mít opravdu kule vypadají jak laciné kopie transformers z chebské tržnice. Na druhé straně, vojáci jsou zpracovaní detailně a hodně povedeně. Celý způsob stavění, těžby a vytváření základny je, ať mě třeba sežere Zerg, jen předělávka toho co už je ve W3, osobně opravdu nesnáším, když se takhle mixují dva úplně jiné světy a celé to splívá v jedno, podle mě by každý takový svět a herní značka měla být unikátní a ne jen vyměnit jednotky, příběh a hodit to na trh. Grafika je podle mě pár let passé, přijde mi hodně náročná na to jak vypadá a optimalizace není nic moc, tahle grafika by se rozhodně neměla trhat ani na několik let starých strojích. Destrukce prostředí tu moc není, kde je nějaká deformace země atd.? vše pořád uhlazené jako by tam bitvy vůbec neproběhly, tohle je celkem odfláknuté. Počasí, jeho změny a nějaký vliv na hru zde nečekejte, protože to tu neni, a ohnivou vlnu nepovažuju za počasí. Článek o tom jak S2 někomu odpálil grafiku kvůli chybě enginu už je jen třešnička na dortu potvrzující že Blizz v tomhle ohledu něco fakt pokakal, osobně podobnou blamáž opravdu nepamatuji a vyjádření Blizzu už jen k té jedné třešničce na dortu přidá druhou což potěší nejednoho soudruha, ale hráče rozhodně ne.

Hudba ve většině případů sedí, ale pár skladeb mi do toho futuristického prostředí moc nesedí, čekal bych spíše něco více elektronického co by podtrhovalo dobu a zasazení děje do vzdálené budoucnosti. Zvuky, ty jsou slušný, ale když už obsadili ty samé lidi co namluvili postavy z Warcrafta, tak si mohli dát aspoň trochu práce a hlasy pozměnit, když promluvil hrdina z první mise za Protossy, tak jsem si říkal, co tam sakra dělá Tauren Chieftain z W3 a on to byl protossan, ale třeba je tam nějaká příbuzenská přízeň, kdoví.

Osobně jsem se jako grafik těšil na filmečky, ale ty jak jsem koukal pojal Blizzard hodně decentně, krátké, jejich málo a myslím, že kvalita šla lehce dolů od toho na co jsem byl od Blizzardu zvyklý, hlavně, že mariňáci žvejkaj v zavřeném těsnícím obleku žváro, tahle pitomá klišé by si tvůrci obecně mohli odpustit, což mi ale nevadí tolik jako nesmyslnost blafat doutník v hermeticky uzavřeném obleku, při takovém záběru na mě hrdina nepůsobí jako tvrďák (což byl hádám záměr), ale začnu se místo toho smát nad hloupostí tvůrců či onoho hrdiny, který se dříve či později začne dusit a za tvrďáka už rozhodně nebude. Myslel jsem si, že sekvence mezi misemi budou určitě CGI a dočkám se hodně filmečků, protože délka vývoje tomu odpovídala, ale spletl jsem se a in-game scény na mě prostě dobře nepůsobily, vypadalo to prostě lacině, narychlo zpíchnuté se snahou šetřit, to už by mi bylo milejší, když ne filmeček, tak nějaké působivé kreslené zpracování s doprovodným komentářem a hudbou.

Mínus podle mě provázanost s battlenetem, když si hru koupim tak chci hrát ať mám internet nebo ne, nechci ani dělat žádné účty a vůbec kvůli hraní používat battlenet, někdo by řekl detail, ale těmahle kravinkama to začíná a kdoví kde to skončí, tohle sraní jen lidi nutí to stahovat, protože se nechctěj crcat s těmahle kravinkama, to že se pak nemůžou chubit achievementy a honit si triko asi nikoho moc pálit nebude, to mi jako trest nepřijde, takže celkem buzerace.

Vypadá to, že mé hodnocení by se blížilo blízko nule kolem hodnoty IQ některých členů Blizzardů, kteří se podíleli na S2, ale není tomu tak, i přes jasnou převahu kritiky nad superlativy, kterých je a ještě bude všude v "nezávislých" a "nezaujatých" recenzích jak nasráno uděluji celkem solidní hodnocení, protože přes všechny ty problémy mě hra zkrátka zabavila, a to je nejdůležitější. Upřímně, i kdyby hra neobsahovala chyby hratelnostního rázu, stejně by se prd změnilo, protože základ prostě bude stejný, bohužel mě ty chyby ale vytáčely tak, že hodnocení tomu musí odpovídat. Osobně tyto všechny hlavně hratelnostní chyby považuji za dost zásadní a těžko si představuju, že tahle hra má být multiplayerovou špičkou, a pokud ano, tak hlavně asi pro masochisty, kterým to dělá dobře nebo flegmatiky, kterejm je to u glutea maxima. Jinak to opravdu nechápu, ale proti gustu...že?

Někdo by namítl, že jsem moc přísný, moc důsledný a tuze ošklivý, když jsem si dovolil napsat tenhle článek, ale prostě...no článek, spíše takový komentář, takže prostě já nem...komentář je přeci jen silné slovo,...inu takový sloupek a zkrátka ja prostě nemůžu ignorovat tak zásadní problémy, které byly vyřešeny už před x lety a Blizzard je zde naservíruje jako by o nic nešlo, podstatné inovace zde nejsou žádné, což by ani tak nevadilo jelikož jsou hry, které je lepší neměnit, což není tenhle případ, ale z mého pohledu pak nechápu tu bombastičnost kolem této hry. Šest let vývoje zde neni znát a být tato hra od studia, které se netěší kultu, který se kolem Blizzardu vytvořil a je pro mě stejnou záhadou jako tři mušličky na hajzlech v San Angeles roku 2032, tak by na ní nezůstala nit suchá, takový zásadní chyby se nedají přehlédnout. Za vše hovoří asi i to, že více než S2 mě bavila minihra Lost Vikings v podobě klasické scrollovací střílečky, trochu pech řekl bych.

Nezbývá než se sevřeným zadkem čekat co Blizzard provede s D3, kde razí úplně opačnou filozofii a mění co měnit nemá a v S2 nemění co měnit má, po zkušenosti s S2 se na značku D3 a další jejich ostatní hry (na ty všechny dvě) dívám opravdu s velkou dávkou pochybností.

Přiznám se, že jsem AoE3 očekával s neskutečnou mírou nadržeností, nemohl jsem se dočkat až mé chlípné prstíky budou moci hrát pokračování strategie u které jsem strávil opravdu hodně času. S napětím jsem sledoval každé video a u demonstrací účinků kanónů byla moje nadrženost ještě přiživována a vzhledem k celkovému pojetí a zasazení do nového časového období jsem očekával něco ve stylu filmu Poslední Mohykán, ale ne tohohle ani tadytoho ale tohodlenctoho

Výsledek byl hodně rozporuplný, abych řekl pravdu, byl jsem dá se říci nasraný. Sběratelská edice je sice moc pěkná, a kniha Art of Empires fakt super, ale samotná hra už tak fajn neni. Samotný single player mě spíše nudil, takové nemastné a neslané, multiplayer na ESO mě také moc nechytnul protože nejsem příznivcem pětiminutových jednohubek ve kterých je rozhodnuta celá hra, jsem spíše ten co si rád vychutná delší bitvy staví opevnění apod.

Většina neduhů je do oka bijících. Střílení kanónů a pěchoty skrze opevnění je prostě hanba, hanba, hanba. Nemožnost stavět opevnění přes obchodní cesty je další hanba, absence nošení surovin do nějakého skladu zase hanba jelikož to odstraňuje jednu ze strategických možností jak zatopit nepříteli. Nemožnost umístit pěchotu na opevnění mě také dost naštvala, představoval jsem si něco ve stylu Stronghold jen upravené na to časové období, takže umístit pěchotu k čtvercovým otvorům v opevnění jako ve filmech by s hodnocením určitě v mém případě pohlo. Absence širšího nastavení chování jednotek je další ostoudnost, pobíhající mušketýři, kteří mimo formaci lehce zinkasovali druhou řiť mezi oči mi fakt pili krev. Ač jsem z těch nabízených možností dal cokoliv, vždy se rozutekli. Opět jsem si představoval něco ve smyslu válečných filmů, kde mušketýři a podobné jednotky měl přesně formace v řadách kdy se bez rozkazu nesměli ani hnout nebo vystřelit, opět zklamání. Další zklamání byly zvuky mušketýrů a dalších variací na tuhle jednotku, jejich střelba mi zněla hrozně směšně jak nějaká kapslíkovka. Další zklamání je počasí, všude se vlastně jen střídá jasná obloha, slunečné počasí, ale počasí typu zatažené oblohy případně s mlhou, kdy se k vám lesem blíží zástup mušketýrů a vy se zatajeným dechem cítíte přžedzvěst bitvy tu zkrátka není, vše je radostné, brevné, domečky čerstvě namalované, a to mi nesedí. Pevnost a věže zde slouží, stejně jako mně koule, jen na ozdobu, aby měl nepřítel na co útočit a nenapadal vaše jednotky, tyhle "obranné" budovy totiž dělovou koulí na tři výstřely nezabijou ani vojáčka. Dále mě naštvala nemožnost manipulovat s kameru např. ve stylu Company of Heroes, jelikož pohled za záda kanónů jak ostřelují město by byl jistě impozantní.

Skoro to vypadá, že jsem se s 80% seknul, ale kladů je taky dost. Tím prvním je především možnost hru skutečně hodně vylepšit, takže se fandové postarali o možnost stavět hradby přes cesty, možnost stavět skutečně impozantnější opevnění, sám jsem si vyměnil zvuky mušketýrů za zvuky jiné jednotky kde byly super. Sám jsem si aspoň navodil lepší atmosféru výměnou hudby AoE za hudbu z Posledního Mohykána. Nápad v podobě domovského města je taky supr a přidává další možnosti. Chválím kdy jednotky útočí na budovy s pochodněmi což je rozhodně logičtější než do nich střílet nebo mlátit mečem. Přítomnost pokladů, které chrání např. medvědi nebo banditi je taky pěkný zpestření stejně jako obchodní cesty, které dokážou hodně pomoci.

Grafika jako taková je super, krásná voda, bohatá příroda, hodně detailů, když kanóny porcují budovy v synchronizovaných salvách je to fakt krása, stejně tak námořní bitvy kdy se "okousávají" lodě salvami z děl a třísky jen lítají. Přesně mířená palba do davu vojáků je taky parádní, ale mohlo to být více krvavé. Dělové koule krásně reagují s okolím a tak kácí i stromy, nebo prolítnou skrze budovu a z útesu rovnou do moře. Zvuky obecně jsou výtečné, a dunění kanónů v dálce, kdy zrovna nejste přímo u bitvy má fakt atmosféru.

Sice to nesplnilo skoro vůbec má očekávání, ale i tak jsem se bavil dobře a přes zápory ,které byly kolikrát opravené svépomocí nepřeváží všechny ty kladné stránky. Jen bych si posteskl, že bych strategii z takového prostředí a atmosféry se vším všudy z již zmiňovaného filmu bral všemi deseti.

Po skvělém prvním dílu, který mě nad očekávání bavil, jsem se na dvojku těšil, ale výsledek nebyl úplně eňo nůňo.

Single player kampaň byla teda na prd, snad až na jednu nebo dvě mapy jsem se nudil, ale jelikož je map pouhých 8! má agónie netrvala až tak dlouho. V prvním dílu jsem se trochu nudil pouze u misí kde byli jen hrdinové, tady to bylo nudné celé. Absence více epických bitev mě dosti naštvala, a když už tam byla větší bitva, nepřátelská armáda se kldině zasekla na kraji obrazovky kde se objevila a nebyl problém je postupně zlikvidovat. Změnu systému staveb jsem celkem uvítal, i když jsem si na kempy z jedničky zvykl, tak klasická možnost stavění podle libosti bude vždy tím lepším. Ale postrádal jsem ta velká opevnění z jedničky, zde nic takového není. Chválím systém, kdy je nutné stavby generující zdroje pro výrobu jednotek a dalších budov nutné stavět v rozestupech pro maximální generovaný zisk, není tedy možné si srdce základny nahustit do chomáče budov a mít tak obranu snadnější, jelikož by budovy přidávaly málo zdrojů. Sloučení hratelných stran a přidání trpaslíků je dobrou volbou, ale jelikož jsem zatížený na lukostřelce a v každé hře kde jsou lukostřelci volím právě národ, který je má nejlepší, oblíbil jsem si proto právě elfy i když jinak je moc nemusim a když jsou někde elfové, otvírá se mi kudla v kapse, snad nejprofláklejší a nejméně zajímavý národ v celém herním průmyslu.

Hodnotit jen single, musel bych hodně snížit, ale mod War of the Ring mi mé zklamání vynahradil a dokonale mě zabavil, s nejvyšší obtížností a větším počtem protivníků je to solidní pařba a obtížnost je znát, narozdíl od singlu na mě protivníci chrlili tisíce jednotek dokud měli zdroje, v singlu to byl pravý opak. Chválím, že se jednotky po útoku z jejich vlastní iniciativy vrací zpět na původní pozici, ale co opravdu nemůžu pochválit je jejich chování kdy odmítají stát na fleku kam jsem je poslal, okamžitě se samovolně vrhají na každého kdo je v dohledu, nemohl jsem tak ty retardy nechat ani pár vteřin bez dozoru. Místo toho aby lučišníci dávali podporu ze zadních pozic, rozběhli se proti armádě a samozřejmě během přesunu jsou lehce zranitelní. Těžká jízda místo toho aby stála jako přimrazená tam kam jsem je postavil a vyčkávala na mé povely, se klíďo rozběhne proti kopijníkům, jediné řešení by bylo snad je poslat úplně do hajzlu na druhý konec mapy. Často mě jednotky ani neposlouchaly a zasekly se, ignorovaly příkazy a dělaly co se jim zlíbilo. Jen za tohle ubírám pěkných pár procent, protože boj proti velké přesile se pak stává naprostým utrpením. Čekal jsem, že s aplikací patche se to třeba opraví, ale zdálo se mi, že je to ještě horší, a jako bonus patch vyrovnal už tak zmršený balanc do sfér absurdity. Bylo moc hezké si vytvořit vlastního hrdinu, to chválím, ale ve výsledku celkem k hovnu, když není možné ho použít jako velitele samostatné armády jako tomu je u hrdinů obsažených ve hře. Ve výsledku je pak hrdina degradován na pouhou jednotku.

Přítomnost milááášška v každé mapě, kdy po jeho nalezení bylo možné po umístění do pevnosti vyrobit ultimátního bouchače a bouchačku je taky fajn prvek. Nové speciální schopnosti a efekty získané přes power pointy (tornáda, tsunami) se mi taky dost líbily, mělo to celkem grády a na bojišti to dokázalo udělat solidní paseku.

Jinak se dá na tuhle hru použít hodně z mého komentáře pro Battle for Middle-earth jelikož grafika je stejná, většina jednotek taky, hudební doprovod stejně kvalitní.

I přes tuhle demenci kolem jednotek a slabé kampaně dávám hře velmi dobré hodnocení, protože jsem se více bavil než nasíral, přitom je to tak prosté a vychytání chování jednotek bylo už tolikrát velmi dobře zvládnuté ve starších hrách, páni tvůrci jsou zřejmě na sado maso, zatímco já jsem pouze na to sado.

Hra, ke které jsem se dostal čistě náhodou, když jí bratr jednoho krásného dne přinesl. Neměl jsem páru o čem to bude, ale už po prvních minutách hraní jsem věděl, že mě to bude prostě bavit.

Hned začáteční rozjezd dává tušit, že hra nebude nějakou stokrát omletou pohádkou a toho si na Gothicu cením právě nejvíce. Jelikož jsem příznivcem drsného světa, kde se potulují lovci, bandité, válečníci, případně různé variace zvířecí havěti na jejímž evolučním vrcholku stojí Ork, tak je Gothic mou krevní skupinou. Do té doby se všechny mnou hraná RPG topila v patosu krásných barev, ušlechtilých hrdinů s naleštěnou zbrojí, sličných princezen a jiného řeziva, a to vše prokládané tak hrozně správňáckými úkoly a rozhodnutími, že mi z toho bylo až zle.

Gothic je skutečně výjimkou v RPG právě svým drsnějším zobrazením světa, vše je takové pochmurné, zbroje se tolik nelesknou jelikož jsou prověřené bojem, všichni jsou oblečeni v tlustých kožešinách a mají Big Fucking Weapons, které jsou již řádně otupené a zkorodované pro lepší zážitky z boje (doporučuje 4 z 5ti řezníků) a většine jde jak jinak než o lásku...,lásku k penězům. Celý svět je skutečně velký, osobně jsem si užíval jen tak běžet do lesa a těšil jsem se co na mě bude čekat a co případně objevím, v tom má Gothic také své kouzlo, nabízí volnost, tehdy celkem nevídané. Skutečně jsem si užíval prozkoumávání odlehlých částí světa. Interaktivita s prostředím je báječná, není nad to si po zabití nějaké potvory upéci maso, stahovat kožešiny, vytrhávat zuby a drápy a na blešáku pak dělat machra. Výroba a vylepšení vlastních zbraní byl výbroný nápad a dnes stále dost nevyužitý, svět Gothica zkrátka nabízí spoustu možností interakce s prostředím.

Vývoj postavy je dosti jednoduchý, levelování neni žádný problém, ale ne každý si bude libovat v pobíhání divočinou a zabíjení potvor pro zkušenosti. Osobně také nejsem fandou systému, který vám nedovoluje úspěšně se utkat se silnějšími protivníky na vyšším levelu i když jsou vaše schopnosti jako hráče třeba ty nejlepší na světě. Ovládání bylo i pro mě trochu překvapení, ale byla to jen chvíle než to člověk dostal do ruky a pak už to bylo v pohodě, stále si takového systému většího vlivu na boj samotným hráčem cením více než jen obyčejného klikání myší, trochu opruz to byl asi jen v inventáři. Zbraní a zbrojí sice moc není, vlastně jich je dost málo, ale tehdy jsem to vůbec neřešil stejně jako mizernou grafiku, která byla opravdu stará ale i přesto kupodivu líbivá, vše vykompenzovala pozitiva a nebyl tedy čas řešit, že se mi to nelíbí. Hudební doprovod byl supr, hudba správně dobrodružná a doplňovala atmosféru celého světa.

Z příběhu si už moc nepamatuji, ale vím, že těch několik dějových zvratů a závažných rozhodnutí bylo skutečně skvělým zážitkem, gradace atmosféry a příběhu v samotném závěru neměla chybu. Oceňuji především možnost řešit hru jako padouch i hrdina ač je to jedna rodina.

Pro mě tehdy rozhodně skvělé překvapení a zábava, která nebyla hned tak k vidění.

Pokračování Gothica jsem očekával s napětím a s vyhlídkami na skvělý zážitek, spokojenost se dostavila téměř okamžitě.

Na Gothicu II je vidět hlavně větší rozpočet a autoři se trochu víc rozšoupli, engine doznal změn, více grafických vychytávek a celkově zvednutá náročnost na hardware. Vytknul bych ze začátku to, že dvojka ztratila trochu koule oproti jedničce, svět je krásně barevný, všechno takový veselejší i když k tomu neni tak úplně důvod. Celkově mi ten svět přišel takový pozitivnější a víc přiblížený k pohádkovému světu, ta surovost se vytratila někam mimo.

I přes tenhle pro mě důležitý fakt jsem si hru užil a ten zbytek nakonec tenhle problém úspěšně zastínil. Svět dvojky je o dost větší, skýtá více míst k prozkoumávání a užívání si volnosti. Užil jsem si dokonale prohledávání jeskyní a hrobek, starých chrámů a další lokalit, kde člověk mohl ukořistit skutečně parádní předměty. Ač jsem se někdy při sběrů tun rostlinek do abecedně řazeného herbáře cítil sbíše jako nějaká babka kořenářka, hru jsem si dal jako kovář, jelikož výroba zbraní mi přišla nejlákavější z všech povolání, jako starej válečník jsem si výrobu zbraní užíval. Chválím rozdílnost vývoje hry pro všechny frakce, sám jsem si dal jak žoldáka tak i paladina. Ale je fakt, že žoldáci mají větší šmrnc, ta bandička kolem Leeho měla zkrátka koule, jedny velký koule z ocele, rytíři byli až moc velký suchaři s horšími zbraněmi.

Město si žilo svým životem, kde nebyla nouze o zábavu, ať už šlo o chytání zlodějů, pouliční bitky, pátrání po tajném gangu nebo nádeničinu pro mistra kováře. Všude ostřílené stráže, které si bránily své řady proti přivandrovalcům z lesa, vyřvávající mniši a vykutálení obchodníci krásně doplňovali kulisy města.

Příběh se mi líbil hodně, všechny ty hlavní úkoly utvářely skvělý příběh, který jako v prvním díle skvěle gradoval v závěru hry. Návštěva staré dobré kolonie z prvního dílu hodně potěšila, a úkoly, které se kolem ní točily byly výborné, opět jsem tam pocítil tu atmosféru jedničky, která vytvářela zajímavý kontrast s trochu odlišně pojatým světem dvojky.

Systém levelování mi zde opět nevadil tolik abych tomu přikládal nějakou větší váhu, prostě jsem si hrál a postupoval jak se mi chtělo a hra mě do ničeho nenutila, ovládání zůstalo v podobném duchu, ale je fakt, že v invetáři bylo už možné se orientovat lépe a ovládání nebylo tak nemotorné.

Grafika jak jsem již napsal doznala příjemných technických změn, a byla při volbě maximálního dohledu solidně náročná, velké město, velké vesnice, hodně postav a nepřátel, spousty předmětů. Hudba zase příjemhná dokreslující atmosféru putování divočinou.

Snad jediná "stealth" akce, která mě kdy dokázala zabavit a přitom mě neunudit k smrti.

Hra ve své době jistě revoluční už jen kvůli grafickému zpracování, které nabízelo velké mapy s dalekým dohledem a možností volného pohybu bez jakékoli limitace. Tohle pozlátko si také vybralo svou daň v podobě vysokých nároků na tehdejší výbavu. Design map se vždycky trefil do mého vkusu, nemůžu říci, že by nějaká mapa byla voloženě slabá než ostatní. Většinou se jedná o nějaký komplex armádních či kancelářských budov prdnutých doprostřed ničeho a to vše obehnané zdí či plotem. Bavilo mě to vše, jak výcvikové tábory, tak kancly, letiště i mapa s jadernou elektrárnou. Vše je v reálných poměrech s čímž mají leckteré hry problémy, takže pohled na některé budovy je opravdu impozantní.

Zbraní je opravdu hodně, nůž, pistole, automaty, těžké kulomety, bazuka, brokovnice, i oblíbený AK47 či sniperka Dragunov, potěší granáty a jiné serepetičky. Já osobně si oblíbil naprosto ultimátní čistič Pancor Jackhammer, brokovnice s bubnovým zásobníkem, která kosí na velkou vzdálenost a s rychlou kadencí, téhle zbraně si hráč ve hře moc neužije, ale když tam je, má to grády. Některé zbraně jsou umístěné ryze účelově, takže když seberete bazuku, můžete si být jisti, že vás čeká souboj s nějakým tím vehiklem. Potěšila lékárnička ve formě injekce, která časo zachránila zadek. Zvuky zbraní jsou na jedničku, nejsem sice expert, ale přijdou mi krásně realistické.

Nepřátel moc druhů není, omezují se jen asi na dva typy vojáků, na kterých se jen mění textura. S jejich AI to neni zrovna slavné, kolikrát kolem vás prostě proběhnou v zástupu jen proto aby dorazili na pevně danej flek a až pak začínají střílet. Občas se po výbuchu granátu jen zvednou ze země a dál nečinně stojí, na druhou stranu ve většině případů při střelbě reagují a pouští alarm. Tady je kámen úrazu, vždycky mě sralo, že vojáci vybíhali neustále z ubikací dokud nebyl alarm vypnutý. Mohli jste vše vyčistit do zářivé khaki bravy, ale stejně vám za zadkem stála trojka vojáku co se spawnula na místě kde má být čisto. Mínus pro vojáky je také fakt, že jen stáli a nic nedělali i když věděli o vaší pozici, žádné krytí. Zde si nejsem jist, ale mám dojem, že v této hře se snad prvně objevilo střílení skrz dřevěné zdi, což chválím až do nebes, sundat brokovnicí za zdí vojáky bylo supr. Jistě potěší mapa komplexů se zakreslenými úkoly, pozicí vojáků a vše v možnostech opravdu velkého zoomu.

Hru je možné projít jak stealth stylem, tak i rambo akcí, můžete klidně odpravovat vojáky ze vzdálenosti desítek až stovek metrů přesnou střelbou z AK47. Rád jsem kombinoval oba styly. Hackování počítačů k vypnutí kamer bylo užitečné, jelikož kamery byly opravdu Velkým bratrem, pípání kamery, které po asi třech vteřinách vyústilo v poplach, pokud jste zůstali v záběru, mi vždycky zvedlo adrenalin stejně jako jízda lanovkách, střety s vrtulníkem apod.

Možnost ukládání je jsitě alfou a omegou, ale zde mi to nevadilo nikdy, jistě, hrát několikrát stejnou mapu dokola na nejtěžší obtížnost mohlo dost vytočit, ale možnost hru uložit by obtížnost dost drasticky snížilo. Když si vzpomenu na nečekané akce, kdy jsem si div nenadělal do trenek, protože jsem nečekal za rohem vojáky a nebo nečekaně vyběhli přímo proti mě, vždycky se rozbušilo srdce při pomyšlení, že bych měl jíst misi znova. Možná snad jen pro "přizdisráče" by mohla být možnost zatrhnutí volby použití třeba tří pozic na uložení :)

Hudba je geniální, jendou dynamická, jindy zas dotvářející atmosféru stealth akce, a nebo byla utlumena jako v případě jedné z mých nejoblíbenějších misí, kdy jste po havárii stíhačky museli překročit hranice a propašovat se ze země. Dokonalá zimní atmosféra, noční prostředí, šum lesa a vzdálené zvuky z továren, lehké sněžení, ruiny domů se snipery, strážní věže a nemilosrdná helikoptéra, v téhle misi je atmosféra opravdu skvělá, až budu emigrovat, chci aby to vypadalo přesně takhle :)

Dohráno podruhé, zážitek skvělý jako při prvním hraní. LOTR mi byl do té doby celkem ukradený, nezajímal jsem se o filmy, kniha i příběh jako takový mi byl celkem ukradený, moc to nežeru, ale hra je světe div se skvělá a dle mého jedna z nejlepších her podle filmu.

Grafika skvělá i po letech, hudba je nádherná a nádherně dokresluje atmosféru, která mě, i přes nezájem o LOTR jako takový, pohltila, nejvíce jsem si oblíbil hudbu z mapy světa, krása. Mapa světa je parádní, obsahuje hodně misí, které nabízí jak poctivou strategickou část, tak následování příběhu z pohledu hrdinů. Hodně se mi líbilo použití filmových záběrů a fotek v pospisu jednotek, moc pěkně udělaný. Zvuky hrdinů a jednotek křičících v boji jsou super, mají kvalitu, zní skutečně jako by byly v otevřeném prostoru. Jednotek neni moc, ale maji šmrnc :) Nejvíc jsem si oblíbil Rohanskou těžkou jízdu, která válcovala nepřátele jako zákon káže, když už z dálky byl slyšet dusot kopyt těžký jízdy, hned byla situace veselejší :) Systém upgradů je super, sice jich mohlo být více, ale i to málo co je je v pohodě a hlavně upgrady byly znát. Ohnivé šípy či zvýšení obrany byly na účinku opravdu znatelně vidět.

Nejvíce ale oceňuji systém levelování jednotek. Celou dobu hry jsem si od prvních dvou misí pěstoval těžkou jízdu i lučištníky a skutečně jsem měl motivaci si tyto jednotky udržet a chránit a ne je jen tak bezhlavě posílat do boje, statistiky v závěru mise pak ukazovaly velice zajímavá čísla o počtech zabitých a veteráni se opravdu vyplatili. Přiznám se , že nejdříve jsem byl lehce zmaten systémem kempů a speciálních ploch na kterých šlo stavět, bál jsem se že mě to bude omezovat byl jsem zvyklý na klasické stavění budov, ale pak jsem si to oblíbil a přišlo mi to v pohodě. Mise byly kvalitní, ty s hrdiny mě sice moc nebavily a vždy jsem je přetrpěl, protože nešlo o moc velkou akci, ale mise s obranou Minas Tirith, Helmova chrámu (tady si nejsem jistý názvem), závěrečným útokem na Black Gate byly ty nejlepší, stovky jednotek, obléhací stroje a monstrózní Mumakil, to byl zážitek. Zvuk rohů, které oznamovaly útok jsem si fakt zamiloval. Líbilo se mi také, že každá jednotka měla své protiklady, takže najet těžkou jízdou na bandičku kopijníků, to bylo na pěst. Zuřící trol mezi skupinkou vojáků dokázal nadělat velkou paseku stejně jako hroutící se Mumakil, který se se vší parádou poroučel k zemi přímo v chumlu mých či nepřátelksých vojáků. Speciální jednotky jako Enti byly fakt kulervoucí, dvojí mod útoku na blízko či útok skálou na dálku byl výborný, z mise s útokem na přehradu mám skvělé zážitky.

Speciální funkce zpřístupněné skrze power pointy získané zkušenostmi z bojů či obsazování teritorií měly hodně do sebe, hlavně uzdravování či v pozdějších fázích hry v podobě gigantických orlů.

Jediné co bych asi vytknul je AI, nepřátelské jednotky moc rozumu nepobraly a ty mé už vůbec ne, nechat jednotky bez dozoru byl dost průser, přitom by stačilo nastavit stupeň agrese a další atributy, aby se jednotky vracely zpět na místo a neutíkaly stále více směrem k nepříteli.

Pro mě tato hra byla jednoznačně překvapení už pro to mně ne příliš přitažlivé univerzum LOTRa na které se po téhle hře dívám už jinak, ale hlavě proto, že hry podle her většinou končí v propadlišti dějin.

Ze začátku musím říci, že nejsem skejťák, sprejer, mathafakanigga ani nic podobného, tahle kultura je mi úplně cizí, ale tento díl Tony Hawka, který jsem hrál jako jediný mě naprosto bavil. I když je mi to vše cizí od "skejtu" až po hudbu hrající ve hře, byl jsem schopen celé hodiny, lítat vzduchem jako ďábel jen abych v časovém limitu vycucal z pár triků nějaké úžasné kombo. Netušil jsem, že něco co je mi protivné mě může v podobě hry takhle dokonale bavit.

Neliboval jsem si ani tak v nějakém ježdění na kdejaké překážce, spíše jsem si oblíbil rampy kde bylo možné dělat ta nejlepší a nejsložitější komba a triky, vždy když se podařilo nějaké kombo za desítky tisíc bodů, které neskončilo držkopádem, člověk se cítil fakt dobře a měl motivaci jet dál a zkoušet to znovu. Skryté bonusy, sbírání písmen a další vychytávky dávaly mapám šmrnc a vždy jsem se snažil tyhle bonusy a achievmenty plnit.

Vedle Blackthorne,Wolfenstein 3D, .Dyna Blaster rozhodně jedna z nejhranějších her v hodinách informatiky a administrativy. Tahle hra se stala erární výbavou každého pc na každé škole, hrál ji snad každý počínaje učitelem a jelikož je přístupná i slečnám co jinak cákancům krve na zdi zrovna neholdují, tak bylo pokrytí téměř 100%. Princip jednoduchý a zaběhnutý již z dob hraní známého hada, tady je vše barevné, zábavné, pozdější mise znatelně těžší, takže si přišel na své jak ten co zabíjel jen přestávku, tak i ten co chtěl podkopat morálku už takhle skomírající aktivity v celé hodině. Později tyhle hry, alespoň v případě mém a mých hráčských druhů vytlačil Atomic Bomberman kterej nabízel možnost pro více hráčů.

Osobně bych neřekl, že se jedná o jednu z nejlepších her vůbec, spíše o jednu z nejlepších her ve svém žánru. Odkojen AoE 2 jsem Stronghold poprvé hrál teprve někdy před 2 lety a nestačil se divit. AoE 2 proti této strategii právem působí jako chudý příbuzný. Skvěle propracovaná ekonomika, hospodářství a vojenská část hry, to je to co mě dostalo vedle oku lahodícímu grafickému zpracování. Tahle hra je hlavně geniální v tom jak je její propracovanost jednoduchá, žádná kvanta nic neříkajících ikonek, pojmů apod. vše je jednoduché a přehledné a přitom propracované.

Je potřeba se strat o příjem do pokladny, o potřeby svých poddaných, rozmnožovat zástupy svých oveček, neustále do své sýpky lifrovat kvanta potravin všeho druhu a nakonec zajistit dostatečnou sílu ke své obraně či útoku. Vzpomínám si jak jsem byl vyvalenej když mi správce svým britským přízvukem oznámil, že mi byl ukraden skoro všechen chleba, pochcípaly mi krávy či nálet kobylek na mou úrodu a vše v době maximálního rozmachu, kdy byla spotřeba enormní. Případy kdy skoro celé město lehlo popelem kvůli absenci studní byly také k pokukání. Těžba surovin, pěstování plodin všeho druhu k následnému zpracování, to vše je nádherně promakané a přehledné, město zkrátka žije, každý má svou úlohu a úkol, výjimkou jsou snad jen nemakačenkové válející se u ohně co čekají na přidělení povolání. Líbí se mi ten život v celém městě, nesmrskává se jen na odnesení hroudy zlata nebo košíku jahod do pár metrů vzdálené budovy jako v AoE, jelikož nelze stavět budovy jen tak cik cak jak se to zlíbí. Každá surovina má svou danou pouť městem než se promění v něco užitečného, např. kráva na farmě kromě sýra dá i kůži poté co jí koželužník porazí a stáhne, vyrobí zbroj a společně s kuší, pro kterou jsou nutné další suroviny je teprve možné rekrutovat vojáka. A tak je to s každou surovinou. Stavba opevnění a budov je rychlá a přehledná, a to je to co bych možná vytkl, vše je co se týče staveb instatní, žádné stavení budov od základů po finální vzhled, ale okamžité umístění budovy což mi úplně nesedí, jelikož mě baví sledovat ten shon než se budova postaví např. po vzoru Settlers.¨

Vojenská část hry je také kvalitní, od pěšáka s kopím, který je úplně k prdu dobrý tak akorát na porážku nebo výkop příkopu přes ultimátní rytíře kráčející jak terminátoři po obléhací stroje nebo pasti nalíčené na cizí armádu, zde bych vyzdvihl svůj oblíbený olej, nic nekřičí tak hezky jako armáda vojáků na rozpáleném oleji. Tady bych zkritizoval snad jen absurdní systém kdy vojáci nabíhají na vaše pozice z míst označených značkou, překvapení ze zálohy se tedy nedočkáte. Zvuky, decentní hudba a grafika jsou jak už jsem řekl naprosto výborné, miluju zvuk zabodnutých šipek v rytířské zbroji : ) Bitvy mají grády, a účastní se jich stovky a stovky vojáků.

Od té doby co jsem hrál Stronghold se můj pohled na AoE2 lehce změnil, ale hrát tyto hry v opačném pořadí, asi bych se na AoE2 díval naprosto jinak.

Naprosto výborná hra, dohrál jsem jí opět nedávno a i když jsem při prvním hraní nejdříve nevěděl co si myslet, netrvalo dlouho a hra mě dostala. Nejdříve mě překvapilo, že je to hra od Westwoodu, a v době kdy jsem to hrál poprvé byl Westwood ještě mezi živými a zafixovaný hlavně jako tvůrce skvělých strategií. Skvělé zvuky, skvělá akce, tábory plné banditů, sklepy, tajné zdi, kobky, prostě super. Vadila mi snad jen koridorovost a absence nějakého pořádného hudebního doprovodu, i když ticho mělo také své kouzlo v některých lokacích. Dále mi dost vadilo trochu nedodělané opravování předmětů na konci hry, kdy jediná oprava nejlepšího vybavení stojí tolik peněz, že to ve finále bylo na hře to nejtěžší, shánět peníze a většinou bylo potřeba se nejlepšího vybavení vzdát a neustále ho měnit a šetřit na opravdu tuhé souboje. Jinak mi tohle RPG přišlo jako výborné zpestření celého žánru.

Výborná záležitost, bohužel z mého pohledu postrádá atmosféru prvního dílu, ta je sice stále temná a tajemná, ale změna prostředí do modernějšího hávu dle mého trochu ubírá na atmosféře prvního dílu kde katedrály, hřbitovy, sklepení plné zombií a další a další ulítlé lokace dodávaly na atmosféře. Grafika mě tehdy hodně uchvátila, byla to špička a my jen koukali jak je to pěkné a jak se to pěkně trhá : ) Hned úvodní jatka v metru naznačují, že o krev nebude nouze, zbraně jsou parádně zpracovaný a jejich hodně, nepřátel neni moc, ale vojáci jsou výborní, nejvíce jsem baštil jatka v muzeu s dvěma uzinami. Nejvíce mě vždycky dostávaly zvuky a hudba, parádně to doplňovalo atmosféru a některé hudební motivy maji grády. Caleb má pořád dobrý hlášky.

Celkově to už ale není takový Blood v atmosféře jakou známe z prvního dílu.

Dobrá záležitost, má opravdu hezký grafický kabátek, hudbu, která sedí k prostředí, a dobrou interaktivitu s prostředím, nepřátelé nejsou úplně vymaštění, takže se i kryjí a schovávají, potěší i minihry v podobě např. hackování, co mě ale opravdu nepotěšilo je mechanická vystřelovací ruka/kotva, která sice skýtá super možnosti, ale pokud je ovládání vyvedeno opravdu debilně, tak hra, která na jejím použití stojí s ní i padá a po nějaké době jsem svůj ovladač znechuceně odložil nebo tedy lépe řečeno fláknul jsem s ním, protože mě neustále iritoval způsob ovládání ruky, dělá si to co chce a není to záležitostí nějakého tréninku, spíše trpělivosti a nervech a neustále sevřené řiti čekajíce zda se akrobatický kousek v kritickém okamžiku povede, nepovede, nebo se stane něco úplně jiného co opravdu potěší. Mohlo to být fajn nebýt nemožného ovládání ruky.

Tenhle kousek má to co je u hry jedno z nejdůležitějších, a to je hratelnost. Hrál jsem to mockrát, i když už to je třetí pokračování téhle série tak ten samotný nápad a koncept je prostě originál a neskutečně zábavný, prostě sranda. Spousta kouzel, která dokázala nadělat opravdovou paseku, roztomilá grafika a výborný zvuky, řev vesničanů prchajících před roji včel, tornády, blesky atd. atd. to nemá zkrátka chybu. Hlavní šamanka je řádně drsná slečna a zdárně jí sekundujou bojovníci, zaříkávači a vrhači fireballů. Vždycky jsem si vychutnával vše co nejvíc zlikvidovat, celou krajinu překopat, potopit, rozmlátit atd.:) Celé je to zábava a je to neuvěřitelně znovuhratelné.

Více než úspěšné pokračování úspěšného předchůdce, přiznám se, že mě tenkrát dostala už jen ta pěkná instalace a následné menu hry díky designu a našlápnuté hudbě. Jak je tomu zvykem, první hra byla rozehrána jak jinak než za Sovětský svaz a až pak za Spojence. Design misí parádní s možností se vyřádit na spoustě známých míst ve světě počínaje Sochou Svobody až po využití Eiffelovky jako obrovské Tesla Coil věže. Rozmanitost jednotek je skutečně velká, já si oblíbil jak Apokalypse tank na straně zlé, tak hlavně Prism tank, který v počtu kolem tří jednotek byl asi nejsilnější ve hře a to hlavně v případě, že si je hráč vysvičil a opatřil třemi frčkami což považuju za další výborný aspekt hry oproti ostatním, hráč si může vychovat veterány a má smysl své jednotky chránit a více taktizovat. Další výborný aspekt hry je možnost obsazovat budovy vojáky a taková opevnění se pak stával jedním z nejsilnějších. U sovětů mě zamrzela jedině absence letectva tak jak ho znám z RA1, vzducholoď Kirov to moc nezachránila i když byla jedna z mých oblíbených. Pathfinding jednotek byl značně vylepšen oproti RA1, kde jsem kolikrát trpěl při přesunu většího počtu jednotek. Grafika je pro mě stále absolutně výborná, spousty detailů, detailní města, parádní exploze a efekty, takový grafický styl ještě dnes vnímám mnohem lépe než všechny ty 3D pokusy, které takové detaily jak textur tak modelů v takové kvalitě nezachytí ještě hezkých pár let. Audio stránká nemá chybu, našlápnutá tvrdá hudba v čele s "Hell March" se mi líbila vždy, když jsem hru rozehrál znovu a znovu, nikde se mi nezprotivila. Filmové sekvence mezi misemi považuji za hodně povedené, občas je to říznuté renderovanými animacemi, herecké výkony jsou v pohodě, nejlepší byl vždy asi premiér Romanov a Einstein:) a hlavně Kari Wuhrer alias agent Tanya, která se postarala o spousty mokrých rán nejednoho pařana, takhle nějak si představuju agentku.

Jediné co mě více rozčilovalo byla asi tupost jednotek, jednotky do sebe nechaly střílet a nebránily se a já pak z hrůzou zjistil, že my nepřátelé vymlátili půlky základny. Další věc je, že jednotky ač s velkým dostřelem schválně po zadání útoky najely snad možná co nejblíže k nepřátelské jednotce nebo budově a pak začly střílet, nezastavily se na hranici svého maximálního dostřelu, ale přijely schválně co nejblíže a pak byly zbytečné ztráty.

Nejdříve jsem se bránil hrát nějaký konzolový titul a vůbec dnešní nové hry jako takové, protože to podle mě jde dolů, ale LP jsem vyzkoušel a světe div se, chytlo mě to hned. Faktem je, že je to jednoduché, je to tupé, je to arkádové, ale zábavné. Ta hra má zkrátka dynamiku a šťávu, neni to zkrátka suché jako většina her, ale ta akce je dynamická. Zbraní je opravdu hodně a jsou i nápadité a to hlavně zbraně určené pro mechy, které můžete taky použít a kropení všeho rotačákem je parádní:) Používání mechů je taky supr a je jich hodně druhů a válí se hlavně na spoustě místech nebo třeba zahrabaní ve sněhu. Nepřátel zas tak moc druhů neni, ale o akci neni nouze, osobně jsem měl kolikrát pocit takové Hvězdné pěchoty když jsem bojoval s Akridy:) Vystřelovací kotva rozhodně pěkné zpestření, ale její využití mohlo být lepší a propracovanější, měla větší potenciál.

Vytknul bych asi hlavně neohrabané a pomalé pohyby hlavního hrdiny, kdy se dlouze válel na zemi a všichni do něj stříleli, nebo jeho běh/neběh. Dále bych vytknul přehnáné přesvícení sněhových exteriéru kdy to chtělo kolikrát snad i brýle, když holt grafici dostanou novou hračku, tak to perou do každý hry hlava nehlava v přehnané míře, jinak kouř, efekty atd. špička.

Pěkná plošinovka ve zpracování, které je Disney hrám vlastní, pěkná záležitost a zábavná jako třeba Lion King, bohužel jsem ji nikdy nehrál moc dlouho ani nevím proč narozdíl od LK, ale jinak tyto hry můžu a patří rozhodně k tomu lepšímu v žánru plošinovek.

Pevně věřím, že i navzdory situaci ve světě a tomu jak je vnímán a jakým je Islám si narozdíl od některých tuhle hru určitě zahraju, i když nevim jak Islám tedy souvisí s nevinnou kreslenou plošinovkou, ale budiž:D

Pro mě hra, která mě dokázala zabavit na dlouhé chvíle, opět mám většinu zkušeností z hraní na Mega Drive, kde je grafika podle mého o dost lepší než to co jsem pak viděl na PC. Atrakcí je celkem dost od těch běžných, pro ty malý fakany už nudných po ty nejlepší jako horská dráha, jízda na člunech po celém území parku nebo závodní dráha. Vždycky jsem volil strategii ty malý caparty přežrat hned na začátku a pak je pustit na atrakce, celkem to fungovalo, když tu se začnou ozývat zvuky zvracení, prdění a personál nestíhal uklízet ta kvanta zvratků a hov.n, kterými mi ti hajzlíci dláždili drahocenné cesty. I když tam člověk nasázel spousty košů a záchodů, stejně tam bylo naděláno jak v chlívku. Ale park prosperuje, děti se hrnou v prodloužených autobusech, já vesele koriguji množství surovin v pití, jídle a strategicky tak přežírám návštěvníky parku přesolenými hranolkami, aby pak víc utráceli za přeslazený pití, však oni to uklízeči už uklidí:) S odbory jsem se vždycky nějak domluvil jen s minimálními náklady, s dodavateli také. Celou stavbu parku jsem si vždycky užíval, vše pěkně úhledné a upravené, vodní dráha nebo horská dráha po celé ploše parku, prostě paráda. Peníze se jen hrnuli a já mohl zkoumat další a další atrakce a krámky, kterými zabavit ty hajzlíky:) Jediné co bych asi mohl vytknout a co mě napadá je, že z mnou nepochopitelných důvodů se vždycky uklízeči sdružovali na jednom místě, třeba na čtvercovém okruhu mých cest jich bylo třeba dvacet a na zbytku prostoru tak tři, takže tam čisto jinak všude pěkně naděláno a to mě vytáčelo je pořád přemisťovat ručně jak idiot. Dál bych asi vytknul otravnost některých melodií u několika atrakcí, vyvolávalo to nebezpečné záchvaty:)

Legendární záležitost, jednoduchý jasný a stručný koncept, který funguje na výbornou, kdo by čekal tolik zábavy s haldou zelenovlasých tlouštíků, kteří pochodují na smrt:) Map bylo velké množství, některé celkem těžké. Chválím taky výborné melodie, které se mi nevím proč nikdy nezprotivily jako v jiných hrách. Vytknul bych možná kolikrát obtížné zaměření určitého lemídka, když byli blízko u sebe, ale na druhou stranu, nenapadá mě jak jinak pořešit lepší výběr a zaměřování konkrétních lemídků.

Co je ale skutečně výborné na téhle hře je možnost hry ve dvou hráčích. Hráli jsme to tenkrát s bráchou na Mega Drivu, a byla to neskutečná sranda až jsme se váleli po zemi, neni nad to druhýmu rozkopat, rozmlátit, rozežrat a rozmombardovat pracně vytvořené cestičky svými záškodníky:D Mapy pak vypadaly skutečně výborně, kolikrát byla obrazovka skoro prázdná, úplně vykousaná a rozvrtaná. Hra ve dvou byla na téhle hře to nejlepší:)

Kvalitní nástupce a pokračování MK2, přibylo pár "cool" postav, každá se svou výraznou a drsnou "image" jako třeba Nightwolf. Dobrý nápad bylo i zakomponování běhu a řetězových komb, která byla vě většině případů zdrcující a smrtící a vše celkem efektní. Dobré je taky probourávání se do dalších kol, takže to neni takový stereotyp v jedné aréně. Hlavní boss Shao kahn je opět správě drsný a další boss Motaro má taky hodně co nabídnout za podívanou, ovšem pro mě bude vždycky víc prďáckej Goro:)

Sice chybí skalní charaktery jak je psáno v popisu, což mě taky štvalo, ale aspoň, že to napravili v Ultimate MK, ale co jsem nikdy nepřekousnul byl překopaný design ninjů a jejich klasického hábitu, to jak je předělali se spíš hodí na pláž, podle mě už neměli takový šmrnc, hlavně mě to štvalo u mýho oblíbence Scorpiona:( na druhou stranu se mi moc líbilo jak udělali nově Liu Kanga, kterej vypadá o hodně akčněji a drsněji.

Vytknul bych asi jen příliš velké množství kouzlení, které bych spíše uvítal jen jako zpestření v malém množství při boji holýma rukama a nohama.

Doporučuji MK3 si zahrát na emulátoru MAME, kde je vychytaná grafika, která je oproti všemu neporovnatelná a nemá skutečně chybu.

Pokračování hry, která se mi skutečně líbila a bavila mě, sice moc nových jednotek neni, ale to mi ani moc navadí, bitvy jsou zas o něco větší a krvavější, oblíbení trpaslíci nezklamou a vrhají molotov jeden za druhým s tim, že občas nějaký vyhasne a zůstane ležet na bojišti a je možné ho odpálit dalším. Parádní fyzika na tu dobu s krvavými efekty a řinčením brnění. Pro mě je to stále přitažlivé a dá se říci, že lepší než předchůdce.

Ještě lepší než první díl, pro mě jednoznačně nejlepší ve svém žánru, žádná jiná bojovka mě tak nebavila a hlavně v ní nebyl nikdo jako Scorpion se svým zhrublým hlasem a hláškou "Come Here!" když se oběť chytla na jeho kopí na laně, jako gurmán jsem měl rád i jeho flambování:) I ostatní charaktery mají svou image a ta je podle mě dost tvrdá a násilná a "cool" jak má být, osobně jsem si dost užíval, když reptile s chutí slupnul Raydenovu hlavu i s klouboučkem:) Pro mě zábava, hlavně při řežbě ve dvou. Ještě teď nemůžu zapomenout na to ,když jsem přišel do půjčovny videoher a u televizí stály hloučky převážně našich snědých spoluobčanů a mluvou i stylem jim vlastní hráli neustále "mortáče" u dvou televizí co tam byly, jenom jsem zíral, jak všichni měli nastudované fatality a znali snad všechno, inu když se chce, tak i to učení jim jde:)

Moje srdcovka:) Hrál jsem to dříve než původní C&C díly. Poprvé jsem to viděl v jedné herně, při pohledu na budovy v efektně se stavící animaci byl jsem úplně v šoku:) Bylo to ještě v době kdy jsem mohl sedět u půjčeného pc na příděl:) Bohužel vše osekané, ale stejně to na mě zapůsobilo, hrozně se mi líbil celý příběh a konflikt SSSR a Spojenců, Einstein, Tanya a spol., Hrál jsem to od začátku několikrát, protože verze byla naneštěstí vadná jak už to bývá, a ke konečnému dohrání jsem se dostal až nedávno se zakoupením celé kompilace First Decade, až jsem musel zatlačit slzu při myšlence, že ty samé mise hraju po nějakých 10 letech. Tenkrát i když jsem zrovna nehrál jsem přemýšlel nad taktikou, kdy co vyrobit atd. Mě to jako malého caparta chytlo, vždy jsem měl radši sověty s jejich letectvem, mammoth tankem a atomovkou, ale spojenci zase měli více jednotek a obranných staveb.

(edit 20.9. 2012) - smazal jsem vulgární popis mé nespokojenosti po dohrání v 2011 po mnoha letech kdy jsem byl zjevně rozladěn : ) Nechávám jen popis chyb, které jsem kdysi nepostřehnul a nevnímal.

- špatný pathfinding
- chyby v AI, nevyužívání max. dostřelu jednotek, opožděná reakce jednotek na příkazy
- harvestery z nepochopitelných důvodů jezdí těži na nejvzdálenější místo v políčku
- časté proklikávání, takže následuje opakování akce.

Skvělá legendární klasika, sice se nic nestaví, ale vůbec to neni na škodu, tady totiž nerozhodujou principy uplatňované ve všech ostatních strategiích moderního typu, tady to chce taktizovat a umět. Jestli něco stojí za vyzdvihnutí, je to především fakt, že se stále něco děje, nonstop akce, nestane se vám to, že budete půl hodiny čučet na vaši hezkou základnu z které chrlíte desítky jednotek, kdepak, tady nebudete čučet ani pět vteřin, protože počítač neustále podníká akce a výpady na obsazení sektorů, stále se něco děje a je potřeba neustále koordinovat pohyb jednotek, to je velký klad takové strategie od zažitého stereotypu, kdy postavíte základnu, obranu a pak na vás v nějakých interevalech jezdí jednotky a vy je kosíte a pak zdrtíte i protivníkovou základnu početní převahou, v Z se zkrátka musíte otáčet neustále:) Absolutní "žrádlo" je pro mě stylizovaná grafika, kdy vše pěkně expoduje a lítá do výšky, neustále padají hlášky a celou dobu hraje super hudba jako v každý hře od Bitmap Brothers. Prostě legenda

Další vzpomínky na střední školu a hodiny informatiky, účetnictví, nebo zkrátka jen na hodiny, kdy jsme místo ve třídě seděli u PC a vše za krytí učitele informatiky:) Hráli jsme dva většinou proti co možná největší přesile, výborná záležitost, kopání bomb bylo asi naprosto nejlepší, takové pěkné combo 3 a více správně kopnutých bomb v řadě dokázalo pěkně zatopit a na druhou stranu způsobit sebevraždu když se to nevychytalo:) Spousta bonusů a speciálních schopností po celý mapě, vychytávky, které změnily během pikosekundy funkci směrových kláves a spousta jiných škodolibých bonusů, v takovou chvíli to byl největší smích:D nenapadá mě nic na co bych si mohl stěžovat, prostě zábava a zase zábava:)

Hru jsem nevydržel hrát tak dlouho abych mohl hodnotit jelikož by hodnocení byly otřesné, ale v komentáři napíšu asi jen tolik, že běh-skrčit-střílet-běh-skrčit-střílet-běh-skrčit-střílet...dál už to jistě většina doplní, není koncept a náplň hry pro mě, běhat v přesně nalinkovaných koridorech s předpřipravenými situacemi s monstry která jsou snad naklonovaná a vypadají téměř totožně, to je zábava pro masy, pro mě ne. Sice je tenhle koncept i u her, které se mi jinak líbí a baví mě, ale tohle mě zkrátka nechytlo, není to zábavné, možná za to může i ten "HYPE" okolo, spousta přemrštěných hodnocení a výkřiků jako "nejlepší hra vůbec". Ale to běhání krčení a střílení a takhle pořád dokola, do každého monstra stovky nábojů nezáležíc na tom, že je to vše do hlavy, to je zkrátka oddychovka pro nenáročné. Upřímně mě komunita hráčů nepřestává udivovat v tom, že u jinak složitějších a promyšlenější her si všichni stěžují na svázanost prostředím a "koridorovostí" a u téhle hry je to každému putna ač je to do očí bijící a strhnou za to narozdíl jiným hrám pár desetinek bodů. Myslím, že marketing tady zapracoval více než dobře, ale je to kvalitní zábava pro masy po práci či škole, kdy se nikomu nechce moc přemýšlet a namáhat a to vše za vskutku "lidovou" cenu.

O tomhle když jsem se dozvěděl, tak jsem se těšil a byl zvědav jestli to bude takové, ne nebylo to takové:) Pěkná grafika mně osobně nestačila k tomu abych se bavil. Hodnotím ač jsem to dohrál zhruba za polovinu hry, pak jsem se už jen několikrát přemlouval abych to dokončil a zkrátka to nešlo, jen při té myšlence opětovného usínání u monitoru jsem to již nikdy hrát nezačal. Přes všechny ty předměty, nepřátele atd. které kromě Diabla z něhož berou koncept barevných zbraní vykrádají hlavně Dungeon Siege, které bylo aspoň zábavné, obě ty hry jsou téměř stejné a hodnocení rozdílné. TQ pro mě bylo příšerně nudné, bez šťávy a šmrncu, bez pořádné akce u které by se mi nechtělo spát, takové nemastné, neslané, nevýrazná hudba a zvuky to jen zhoršili. Jediné co bych asi mohl pochválit je, že z nepřátel padalo hodně předmětů a to i ty nekvalitní, z každého padala zbroj a zkrátka tak nějak vše a ne takové to padání plátových zbrojí z netopýra adpod. pak je to grafika, která je opravdu pěkná. Jinak to pro mě postrádalo tu šťávu a a akci s atmosférou.

Když jsem to sem přidával, doufal jsem, že se tu objeví nějaký znalec Powermongeru:) Je to po všech stránkách hodně vychytané, na tehdejší dobu spousta funkcí, možností, smutný je na tom to ,že dněšní hry neobsahují ani zlomek toho co tahle hra. Verbování, drancování měst, opékání zvířat v kruhu ohně, výzkum výroba zbraní a strojů, prostě supr, bitky výborný nad bojištěm ve vzduchu spousty andělíčků:) Skvělá hra, celková mapa misí čítá úctyhodný počet map.

Skvělá záležitost, tehdy výborná grafika se svým kouzlem. Spousta kouzel, spousta nepřátel k likvidaci a to vše viděno z tepla vašeho věrného létajícího teppichu. Nikdy nezapomenu na ty bitky s ostatními mágy o hordy many válející se po bitvě s nepřáteli, na útoky, kdy jsem metal meteory na protivníkův hrad jak o život, kdy jsem kouzlil sopku a zemětřesení, které změnilo zem k nepoznání, po pořádném útoku všude spousta many na přebarvení, balony lítaly jak zběsilý. Skutečně důstojné pokračování jedničky, řadím mezi jedny z nejoriginálnějších her.

Skvělá hra plná dynamiky a akce. Grafika na tehdejší dobu byla naprostá špička, vnitřek zničený lodi, všude světelný panely, hologramy, prostě paráda. Spousta zbraní a to hlavně se dvěma módy, zbraně měly super design a funkčnost, byly neokoukaný a originální. Jestli jsem něco skutečně žral, byla to hudba, výborný soundtrack, který mám teď v mp3, skvěle dotvářela scénérie a reagovala na dění ve hře, jak došlo na boj, přešla hudba do zběsilý dynamičnosti a boj tak nabral to správný grády. Umělá inteligence většiny nepřátel vysoce převyšuje i většinu dnešních her a to je co říct po takové době. Lokace měly své kouzlo, na jednu stranu hi tech na stranu druhou staré chrámy, podvodní katakomby atd. Celý je to komplet výborný, moje oblíbená akce.

Klasická akce, klasická jatka. Sice se dají novinky spočítat na prstech jedné ruky, ale to tady vůbec nevadí, stačilo vzít co fungovalo a fungovat to bude zas. Dvouhlavňovka skutečně bodla, hlavně na ta "prasata" jak jsem jim říkal byla k nezaplacení, to samé i na lebky. Design levelů je parádní, nepřátel jsou početné zástupy a neni tedy nouze o neustálou akci a na obrazovce se pořád něco děje.

Legendární záležitost, kterou si pravidelně dopřávám a hraju jí i v dnešní době radši než nějaké marketingem do nebes vynášené grafické nesmysly, jaké v dnešní době průmysl chrlí jak na běžícím pásu.

Tahle známá strategie o které každý jen básnil mi nikdy k srdci nepřirostla, neshledal jsem na ní v době kdy jsem jí hrál vůbec nic zajímavějšího nebo lepšího než tehdy na C&C sérii, ať to byl klasický C&C série nebo Red Alert. Nikdy se mi nelíbilo takové futuristické prostředí s bizarními zbraněmi, grafické zpracování nikdy nelahodilo mému oku jako jiné strategie. Na můj vkus malé množství budov a jednotek. Chválím možnost upgradů a vylepšení, které v podobných hrách chybí, a ty pěkný animace také v okénku pro vybranou jednotku spolu s jejich hláškami jak je u Blizzard zvykem. Ale nemá to pro mě atmosféru, nemá to šťávu.

Pro mě jedna z nej her, hráli jsme jí hlavně na Mega Drive u televize. Nakupování robotických částí a výbava agentů prostě špičková, vedle toho pumpování drog do vašich svěřenců a jejich spanilé jízdy městem. Nikdy nezapomenu na řežby s černokabátníky s červeným čírem, kdy jsme gaus gunem drtili ulice a vybavení plus nebohé lidi, kteří se nachomýtli, všechno bouchalo, agenti zmateně pobíhali:) Taky mám v hlavě stále zarytou melodii, když se někde poblíž objevili ti cizí agenti a její ukončení když bylo po přestřelce.

Samozřejmě jako předchozí díl, je to arkáda, je to jednoduché, je to "tupé" arkádová naskriptovaná akce v té době s parádní grafikou. I přes tohle vše čehož jsem si vědom dávám vysoké hodnocení, ne proto, že je to má oblíbená akce, ale za ten zážitek, ty naskriptované akce a prostředí se mi zkrátka líbí, pro mě to mělo atmosféru a šťávu boje, ale jak jsem již napsal, je to prostě arkáda a každému to rozhodně nesedne.

Komenáře pode mnou řekli mnohé za mě:)

Pamatuji si jak jsme to s napětím tenkrát očekávali, jelikož nebyl nikde internet a časopisy jsme si nekupovali tak jsme ani nevěděli, že to vlastně neni tak úplně Fallout:) Ale když jsem to poprvé začal hrát vůbec jsem to neřešil, mě to zkrátka neskutečně chytlo, zajímavé je, že jsem šel okamžitě na boj v real time, na tahy mi to nesedlo, grafika výborná, skvělé animace, "smrťáky" krvavé a propracované. Charakterová tvorba, no, faktem je, že spousta atributů mohla jít na minimum a nic se nedělo, na co takové charisma že? Taky jsem nebyl spokojen s designem starých známých zbraní, takové nemastné neslané, postrádali tu velikost a robustnost snad jen na výjimky jako vindicator, takže jen kosmetické změny, s čím jsem se dlouho vyrovnával byl nový design Supermutantů, pro mě bude supermutant už jen velký shrbený a pouze nazelenalý tvor škrábající se rukou v zadku a následně čichající k tomu co právě objevil. Ale tohle vše jsem přešel a dál neřešil, jinak se mi vše líbilo, spousta akce, parádní smrtící sekvence zejména u mutantů, moc jsem uvítal design charakteru se zbraní typu M60 nebo Vindicator, takové držení zbraní mi v původních Falloutech chybělo. Jinak tedy mou nejoblíbenější zbraní se stal mocný Browning M2 nad něhož zkrátka nebylo, smůla jen, že střelivo bylo proklatě těžký a drahý. Na závěr chválim zvuky, zvuky plechu a strojů v dálce, zvuky narážejících kulek na zbroj, zvuky trhajícího masa, prostě supr plus spousta parádních hlášek a to hlavně od mutantů:))

Pro mě sice velký odklon od F1/2 ale řadím ho mezi to nejlepší.

Na závěr zbývá dodat, modleme se, aby se zde "objektivních" hodnocení jedinců s nabouraným universem objevilo co nejméně:)