Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Unreal Tournament 2004

18.03.2004
81
259 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Pokračování známé FPS značky Unreal Tournament. Tentokrát není opomenut ani singleplayer, ačkoliv multiplayeru je přikládána větší váha. Série Unreal Tournament se vyznačuje velmi vysokou rychlostí, vybalancovanými zbraněmi a skvělou hratelností. Nově se v UT2004 objevují vozidla a s nimi spojený nový mód onslaught, který přidává pořádnou porci zábavy navíc.

Díky svojí uživatelsky přívětivé formě, kvalitnímu zpracování a otevřenosti modérům se hra stala velice oblíbenou a může se tak směle stavět po bok takových multiplayerových velikánů jako Counter-Strike, Quake nebo Battlefield.

Série pokračovala hrou Unreal Tournament III.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Rok se s rokem sešel a máme tady nový… Unreal Tournament?! Čas ukázal, že vydání UT2003 bylo přeci jen trochu uspěchané, hra neměla dostatek nového obsahu a poměrně rychle vyčpěla. Osobně věřím, že tvůrci tehdy chtěli hlavně co nejdříve předvést nový grafický engine. Rok a něco poté však nastal čas vykoupení a přišlo konečně plnohodnotné pokračování legendárního Unreal Tournamentu.

Myslím, že při vnímání UT2003 a UT2004 velmi záleží na tom, zda jste jako hráči zažili příchod obou her přímo v době jejich vydání, anebo jste se k nim dostali až nějakou chvíli poté. V druhém případě totiž opravdu nemá smysl se k UT2003 vracet, nový díl totiž nabízí vše, co ten předchozí a k tomu ještě piškot a med… Tedy více především více arén a nějaké nové herní mody. Přesto se ve své době na první pohled nabízela otázka, zda se jedná skutečně o novou hru, anebo jen hodně dobrý datadisk? Grafický engine neprošel viditelnými změnami, herní mechaniky také, ke zbraním se pouze vrátila sniperka a to ještě pokud vím, běžně se v duelových mapách nevyskytovala. Nebudu přespříliš dramatický, hra byla o tolik robustnější, že označení „datadisk“ by bylo urážkou. Je však pravda, že přechod z UT2003 na UT2004 nebyl příliš zásadní. Ze hry si nejvíce vybavuji mód Onslaught, který do UT netradičně přidává vozidla, tanky a letouny. Mapy pro Onslaught musí být přirozeně větší a jinak dimenzované. Vybavuji si, že rozlehlé exteriéry a bojová vozidla nevypadaly v podání UT až tak dobře a člověk měl takový divný pocit, když z nich vystoupil (např. po sestřelení) a pak útočil na tank klasickými zbraněmi typu pulzní puška. Ačkoli se to přirovnání nemusí zdát logické, při Onslaughtu se mi vždycky vybaví Battlefield 1942, který se hrál podobně, ale díky přirozenějšímu hernímu prostředí jsem se dokázal do boje lépe ponořit. Samozřejmě tím nechci na Onslaught kydat hnůj, byl to jen můj osobní pocit.

Ve zbytku hry jsem nejvíce ocenil právě větší množství arén, ty v UT2003 chyběly. Také si myslím, že tvůrci mohli vyslyšet výtky hráčů na Double Domination mód a vrátit se k prostému Domination (kde se kontrolují 3 body na mapě oproti 2). Singleplayerová kampaň je zpočátku „vzrušujícím“ způsobem kompletována jako draftování žoldáků s různými vlastnostmi do týmu, nicméně ve výsledku nepoznáte rozdíl. Prostřílíte se všemi mapami tak jako tak.

UT2004 vydržel v srdcích skalních příznivců poměrně slušnou dobu, možná za to vděčí i nepříliš velkému úspěchu svého nástupce, přesto na poli progamingu opět neuspěl. Ponořil jsem se do hlubin internetu a našel jsem nějaké dobové záznamy z malé hrstky turnajů, kde se UT2004 hrál. UT2004 stejně jako jeho předchůdce postrádal patřičnou rychlost a možná i akčnost celkově. Je to opět jen můj subjektivní dojem, ale v záznamech profi hráčů jsem si povšiml, že byl docela velký problém protihráče skutečně dorazit a zabít. Jako by zbraně postrádaly potřebnou údernost, nebo chcete-li nedělaly dostatečně velký damage. Také v UT neexistuje zrychlování pohybu, tudíž ani dobře rozběhnutý útočník nemůže nikdy dohnat ustupujícího hráče. Rychlost omezuje také to, že UT preferuje klasické „výtahy“ oproti svižnějším jump padům. Je zajímavé, že k zónování soupeře se dají používat dokonce 4 různé zbraně, tedy jak klasický raketomet a granátomet, tak sekundární mód flak canonu a především kombinace sekundární a primární střely ASMD (shock rifle). Bohužel ať už je to samotnými zbraněmi, nebo designem arén, hráčům se vždy podařilo při nelepším soupeře polechtat. Vzhledem k tomu, že UT2004 není tolik frenetický a zároveň nechce hráče vybízet ke kempení, musí mít také slabší odstřelovačku (pro účely duelu tím myslíme Lightning gun). K tomu si přičtěte pro duel nepoužitelnou bio-rifle, dále minigun, který je nejprve třeba roztočit, pulzní pušku, která nemá až tak vysoký damage a nakonec ne až tak vražedný raketomet (Quake 3 má lépe vyřešený splash damage, odhazování soupeře a rocket jumpy) a zjistíte, že rozmrdat uskakujícího/utíkajícího soupeře není úplně snadné… Na druhou stranu drtivá většina hráčů duely v profesionálním hraní nikdy nebude řešit, takže tyto okrajové poznámky rozhodně neovlivňují můj celkově pozitivní dojem ze hry.

HW: Minimum: 733 MHZ CPU, 128 MB RAM, GeForce 2MX / Doporučeno: 1,2 GHZ CPU, 384 MB RAM, GeForce 3/Radeon 8500
+17
  • PC 100
Unreal Tournament 2004 je moja srdcová záležitosť. Túto hru som miloval, milujem a navždy ju milovať budem a zostane v mojom srdci až pokým môj prach neskončí v Jadranskom mori. Z predchádzajúcich častí som hral okrem UT2k3 všetky diely, no až 2004ka naplnila moje hráčske sny. UT 2k4 prinieslo mód ONS, ktorý som začal hrať na jednom českom webe (gamezone.cz - česť jeho pamiatke – celá česká UT scéna vychádzala z tohto webu), na ktorom sa nachádzali servery aj k UT2k4, takže som nainštaloval klienta a hor sa do hry. DMko mi nikdy moc nešlo – nechcelo sa mi stále dookola trénovať aim, svoje zaľúbenie som si našiel vo vozidlách a predovšetkým v ONSku, kde sa dalo úžasne taktizovať (hlavne na Torlane, to boli nezabudnuteľné taktiky v CW).

Manta (Pancake!), Raptor (Top Gun!), Hellbender (Fender Bender!), Tank (Eagle eye!), Škorpík (ničiteľ mánt a ľudí - Vehicular Manslaughter!) Leviathan (monstrózny stroj - keď ho vytiahol nepriateľ, museli ste sa báť), neskôr prišiel aj Paladin a ďalšie stroje, ktoré do hry priniesli čerstvý vánok. A tie hlášky! Mnohé sa stále používajú v nových hrách (viz. Klasická Dota z War3, Dota2,...). A tá radosť, keď ste niekoho prešli alebo ak ste mali desať killov bez smrti (RAMPAGE), ten adrenalín, ktorý sa po tej megahustej hláške dostavil a vy ste utekali s pár HPčkami pred nepriateľským flakom alebo raketometom k najbližšiemu štítu, aby ste sa otočili a pridali si do tabuľky ďalší kill.

Rozoberiem bližšie ONS multiplayer, keďže som ho aktívne hrával, mal som klan(y), s ktorým sme boli nejeden raz prvý v európskom rebríčku ESL alebo Clanbase. Dnes mám ešte živo v pamäti veľmi veľa výborných a napínavých zápasov, ktoré boli také epické, že sa človek tešil na každý ďalší. Nezabudnuteľný Torlan, kde sa dal implementovať rush na nepriateľský first s Raptorom (manta na náš prvý a Bender stred), ťažké preťahovačky na Primevale a Frostbite, kde zvíťazil tím s väčším skillom, čiže šťastie v tejto hre neznamenalo nič. Ak ste v Crossfire a Artic Stronghold mali s tímom zlú komunikáciu (nemali ste mikrofón – na písanie nebol čas), automaticky ste prehrali, pretože ste neustále museli posielať jedného alebo druhého spoluhráča brániť alebo útočiť a sami ste museli stíhať uskakovať Mantou pred strelami Tanku, ktoré by ju jednou ranou zničili. UT2k4 si na schopnostiach hráčov veľmi zakladalo a ak niekto bol ľavý a pri státí netrafil ani stodolu, kombo s pulznou puškou jednoducho nemal šancu trafiť. Pamätám si tie tréningy, kedy sme pol dňa trénovali len so Shock Rifle a snažili sa zakaždým trafiť vystrelenú guľu za pohybu/skoku/behu do rohu/pohybu nepriateľa.

Kam sa hrabalo v tej dobe populárnejšie CSko. Párkrát som ho hral v miestnej LAN-herni, no pripadalo mi strašne jednoduché a pomalé. V novších hrách (ako Battlefield: BC2) jednoducho musíte mať luck jako sviňa, aby ste v móde Rush prešli z báze cez nepriateľské pole nepozorovane až k nepriateľskému M-Comu, naložili nálož, postrieľali hrnúcich sa nepriateľov do budovy, sami prežili a zničili M-Com (samozrejme BC2 je tímová hra, no ide v nej predovšetkým o šťastie – more šťastia). UT2004 je iné. Je viac sci-fi, a tak sa nepriateľským strelám môžete uhýbať pomocou double-dodgov. Takto ste sa mohli dostať odrazom od steny aj na päť a viac vysokú plošinku, vyhnúť sa zrážke s nebezpečne sa približujúcou Mantou (aj keď tá sa krásne odrážala pomocou gule zo Shocku) alebo jednoducho mať navrch v súboji jeden na jedného, pretože nepriateľ nemal šancu odhadnúť, kam následne skočíte. A to bolo na tejto hre krásne. Súboje – Dmko – TAMko. Smial som sa nad hráčmi, ktorí chodili len rovno a maximálne urobili nejaký ten úkrok do strany. My sme medzi nimi lietali ako besné netopiere, ktoré uvideli ľahký, bezbranný cieľ.
Multiplayer v novších hrách už nie je ono – všetci len huntia K/D ratio, každý hráč len kempí a tímovosť sa stratila niekam do ničoty. Takisto sa vytratila ona arkádovosť a jednoduchá krása, kedy sa život neobnovoval automaticky, mali ste lekárničky a štíty po leveloch, ktoré ste si v turnajových dueloch museli časovať. Hra bola výnimočná vo svojej akčnosti, kedy ste vedeli, že HRÁTE a aktívne tvoríte hru a nie sa krčíte za šutrom, kým sa vám obnoví život.

Zbrane boli krásne vyvážené a každá si našla uplatnenie. Potrebovali ste zbraň na veľkú vzdialenosť? Lightning Gun. Smrtiacu kombo-pušku na strednú vzdialenosť? Shock Rifle. Obťažuje vás Manta alebo Raptor? AVRiL. Nepriatelia vytiahli Leviho? Redeemer. Potrebovali ste uchrániť nód, zatiaľ čo by ste šli ničiť nepriateľský uzol? Mine Layer. Dobieza na vás Bender so svojimi nebezpečnými guľami? Rocket Launcher. Nachádzate sa v leveli, kde sú úzke steny? Flak Cannon. Potrebujete obnoviť nod alebo len rýchlu palebnú energetickú zbraň? Link Gun. Nemáte náboje, posledných pár čísiel života a potrebujete sa dostať do bezpečia a nájsť lekárničku alebo štít? Shield Gun. V hre sa dalo nabindovať zbrane na určité klávesy, takže ste si v súboji mohli rýchlo premieňať zbrane podľa potreby a situácie (koliečko na myške používali len amatéri a v tom momente sa stalo minulosťou). Viditeľnosť zbraní šlo vypnúť, takže aj ostrieľaní hráči si prišli na svoje. Dokonca ste si mohli dať na každú jednu zbraň vlastný zameriavač, nastaviť si jeho farbu, ikonku a veľkosť a to všetko nie cez adresár a .ini súbory ale priamo z menu hry! Takisto ste si mohli nastaviť rozpätie pohľadu.

Nesmiem zabudnúť na neprekonateľný mód Assault, kde boli hráčske mapy boli zábavnejšie a populárnejšie než originálne od Epicu. Okrem toho boli nesmierne ťažké, takže veľakrát skúšali vaše sebavedomie a trpezlivosť, no vám to bolo jedno, pretože zakaždým, keď ste zomreli, ste sa pekelne dobre bavili s ostatnými. CTF s vozidlami prišlo po nejakom čase a stalo sa mojim druhým najobľúbenejším módom z hry. Sklamaný som bol z neaktivity hráčov na serveroch v módoch Double domination a Bombing run, ktoré ponúkali na tímovú súhru veľký potenciál. Je naozaj veľká škoda, že pokračovanie UT3 pochovalo túto skvelú sériu do hrobu, no ja stále dúfam, že chiefovi Epicu jedného dňa stečie slza po líci a chrapľavým hlasom si povie: „Poďme si urobiť nové UTčko.“

Edit (4Q 2015): Nové UTčko sa už kutí! :-)


Perličky z hry:

Aj keď Manta pojme len jedného človeka, smelo sa na začiatku mapy každý tlačí na jej krídla a strechu, takže, ak ste skrčený, môže Manta uviesť až štyroch ľudí!

Detičky, nechytajte sa zeleného slizu ležiaceho na zemi – nie je to želé, takže vám ho neodporúčame jesť – váš tím zaoberajúci sa neznámymi vírusmi.

Ak zničíš tankom Bendera, si dobrý. Ak zabiješ rýchlu Mantu, si jednoducho skiller. No ak zostrelíš letiaceho Raptora, si kráľ.

_____________________

RIP spoluhráči, ktorí ma nejedenkrát podržali a zachránili mi môj virtuálny život: Lund, Lama Killer, Ghost, CoRtéz, MarGecAl, KaPi, Cherokee(MIA), DVD-RW(webmaster), Malta, Renyl, Izo, Ertü, Heroes a Kopy a hlavne ďakujem týmto trom ľuďom: Kojot, Beaver, Pilarius, bez ktorých by sme sa nikdy nedostali tak ďaleko.

Semper fi hoši moji! Až do smrti! – váš spoluhráč Methat...

Pro: Ospravedlňujem sa za dĺžku (z plánovaného jedného odstavca...) a veľkú subjektívnosť textu, no musel som to vypustiť a vzdať hold legende a mŕtvemu kráľovi multiplayerových akčných hier... :-)

+16
  • PC 85
Pro mě nejlepší díl z UT série. Po (pro mě) téměř nehratelném UT 2003 se Epic vrátili k systémům původního dílu a udělali dobře. Perfektní mapy, vyvážené zbraně, spousta módu, super grafika nenáročná na HW, prostě paráda.

Pro: Grafika, mapy, módy, zbraně, ...

Proti: Nic.

+10
  • PC 95
UT 2004 jsou vlastně všechny UT smíchané dohromady, s dobrou grafikou a nějakýma inovacema. Těžko tuhle hru nějak popisovat, ale vždycky mi zůstanou v paměti vyryté super hlášky, typu megakill, headshot, unstoptable a taky HOLY SHIT. Stejně jako mapy Face nebo Morpheus, prostě klasika. Samozřejmě, pokud nemáte internet (ano, i to se může v roce 2008 stát), nemá smysl si UT pořizovat, protože boti jsou buď moc tupí anebo moc dobří, takže si hru nikdy nebudete moct užít. Pro mě je UT asi nejlepší multiplayerovka na vyblbnutí, která strčí do kapsy Quaka nebo CS.

Pro: Hratelnost, grafika a mix všech UT

Proti: Nic mě nenapadá

+7
  • PC 70
Nic moc, čekal jsem víc. Ale pár kol si občas dám. První díl mi přišel lepší a vedle Quake 3 Areny pusobí doslova směšně. Za zmínku stojí výbornej soundtrack a to je asi všechno. Hraju to na obtížnost sentinel (druhá nejvyšší, myslim).

Pro: Dobrá odreagovačka.

Proti: Převrácené mody u minigunu, drobné rozdíly proti zbraním z puvodní hry - což mate.

+5