Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Dyna Blaster

Bomberman

Hudson Soft •  Actionamics (Amiga)
1991
1992
81
261 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Druhá hra ze série Bomberman (v Evropě vydaná pod názvem Dyna Blaster) vás uvede do děje krátkou animací, kde Černý padouch unese na drakovi dceru svého stvořitele. Ten, aby ji zachránil, pošle Bílého hrdinu do hradu, aby jeho dceru přivedl zpátky.

Musíte projít osm levelů o osmi úrovních. První level začíná na hradbách před vodním příkopem hradu, když se přes něj dostanete, čeká vás trnitá cesta přes vodní příkop a pak už můžete konečně do hradu. V každém bludišti, ve kterém se ocitnete, máte jasný úkol – zabít všechny příšery. Když je do poslední vybijete pomocí bomb, které pokládáte co nejšikovněji tak, aby vám příšera vlétla do pasti a vybuchla společně s bombou, tak se vám otevře vchod do dalšího kola. Příšer potkáte opravdu velkou spoustu a každá má jiné schopnosti, jedna umí létat opravdu rychle a další umí procházet zdí. Naštěstí, v každém kole se ukrývá nějaká vylepšená vlastnost i pro vás. Pokud se vám podaří dojít až k Černému padouchovi, čeká vás velmi náročná práce. Musíte totiž zabít spoustu jeho nohsledů a to není nikterak jednoduché a pak teprve můžete začít odpalovat bomby do samotného Černého padoucha, kterého chrání neprůstřelný štít, který je třeba zničit.

Ovládání celé hry je velmi jednoduché. Stačí vám k tomu šipky na klávesnici a mezerník. Čím blíže jste vašemu cíli, tím více je příšer, které mají víc zákeřných vlastností a tím větší jsou bludiště, ve kterém se pohybují. Žádná příšera se vás nesmí dotknout a nesmíte se dostat do cesty výbuchu vaší bomby, jinak ztratíte život a s těmi je třeba šetřit.

Hru lze hrát i v multiplayeru, který je velmi podobný jako u hry Atomic Bomberman. Můžete hrát až ve čtyřech, přičemž nejprve pomocí bomb odhalujete, co se skrývá za rozbitnými kostkami. Pod spoustou z nich jsou bonusy, jako je delší plamínek, rychlejší chůze nebo více bomb. To vše vám pomůže zabít vašeho protihráče.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
K této hře jsem se dostal někdy před 10 lety, tj. 10 let po jejím vydání. Přesto jsem se obrovsky bavil a strávil s ní od té doby několik desítek hodin.

Tak zaprvé, stáří u Dyny není znát, pořád se skvěle hraje a strčí do kapsy drtivou většinu dnešních freeware kousků. Dalším důvodem pro hraní je příběh a zvuky (samozřejmě ironicky, oboje není kdovíjaké, ale o to vlastně ve hře vůbec nejde). Důležitý je tedy level design a jednotlivé druhy potvor, každá má jiné vlastnosti, pohyby a rychlost takže je nutno využít odlišnou taktiku. Navíc nehrozí, že by hráč hru zvládl do té míry, že by nepřišel o život, některé situace se prostě čekat nedají, takže obtížnost je sice pořád stejná, ale dostačující pro každého hráče.

Samostatnou kapitolou je multiplayer, kde si s kamarádem užijete velkou zábavu na jednom PC, to se dneska už moc nevidí, bohužel.

Závěrem přeju Dyne blaster vše nejlepší k letošním 20.narozeninám a přeju dalších 20 let se spokojenými hráči.

Pro: bomby, potvory, soundtrack

Proti: většina hráčů je mladších než tato hra

+29
  • PC 85
K této hře jsem se prostě musel vrátit. Hra, kterou jsem poprvé spatřil v družině na školním počítači. Do dnes mám na ní pěkné vzpomínky. Klást bomby, ničit zdi a zabíjet příšerky + sbírat bonusy bylo přece kdysi velmi zábavné, teda aspoň co si pamatuji já.

Když si vzpomenu na multiplayer, tak jsme se u toho s kamarádem velmi smáli a máme na to oba vzpomínky až do teď, když jsme si to museli znovu připomenout, akorát o 15 let později. Obrovsky uteklo, od doby, kdy jsem hru poprvé spatřil.

Pravda je taková, že většina lidí může tuto hru předčasně ukončit, protože důvodem je opakování se úrovní a grafiky. Ano to je pravda, ale já jsem přesně ten tip hráče, kterému to vůbec nevadí. Další věcí může být i obtížnost. Někdy se může zdát, že úroveň se prostě nedá udělat. Na druhou stranu to taky může být opačně a hráči může level přijít až moc jednoduchý.

Vzpomínka krásná a velmi zábavná, takže si myslím, že si tato zaslouží pěkné hodnocení.

Pro: Potvory, bonusy, hudba, bomby

Proti: Kratší singleplayer, po čase stereotyp

+26
  • PC 80
Dyna Blaster, legendární oddechovka a jedna z her, kterou měl na své 486ce opravdu každý, řekl bych že nechyběla ani ve většině škol a kanceláří. Ostatně Dyna Blaster byla první hra na mém druhém počítači, který jsem si koupil v roce 2000.

Zlý černý rakeťák unese princeznu a hodný bílý rakeťák (aktivisti pozor!) se ji vydá zachránit. A tak prochází bludiště za bludištěm, odpaluje bombama zdi a všelijaké obludy, občas odpálí sám sebe, občas ho sežere potvora, ale stres se nekoná, protože je tu systém kódů, který umožní hrát od místa smrti. Ze začátku je to jednoduché, později potvory přibývají na množství i na stupni otravnosti. Zejména potvory procházející zdi byly chuťovkou. V každém kole skrývá jedna ze zdí exit, který se ale zpřístupní až po vybití všech potvor a další cihlička skrývá bonus. Bonusy s Vámi zůstávají po celou epizodu a sakra se hodí. Větší počet bomb, větší rozsah plamenu, procházení zdmi, procházení bombami, nesmrtelnost a hlavně dálkové odpalování bomb, díky kterým se ze hry stane procházka růžovým sadem.

Pěkná nestárnoucí grafika, na žánr a dobu adekvátní intro a outro, nesmrtelný multiplayer a stoprocentní zábava i po mnoha dohráních a mnoha letech od vydání. Tak proč jen 80%? Inu dostavil se stereotyp. Kola svižně ubíhají, jenže je jich moc. Je tu osm epizod a každá má osm misí, což dělá 64 kol. A prostředí, hratelnost ani nic jiného se celou hru nemění. Mění se akorát typy potvor a čím dál více vytvrdlejší bossové. Jinak je to pořád stejné a ke konci to trošku unaví. V těch pradávných dobách mi to ale vůbec nevadilo, takže těch 80% je adekvátních.
+23
  • PC 85
Další z cca pětice her, která si na našem (mém a sourozenců) prvním pc usurpovala velmi vzácné místo na velkokapacitním disku Seagate 40MB. Také další z her, jejíž stěžejní výhodou je hratelnost a vše ostatní, jako je technická stránka nebo příběh, jest odsunuto do pozadí. Ne, že by tedy technická stránka byla nějak odfláknutá, naopak, na hru se příjemně dívá, i když barev by mohlo být méně (co se týče zvukových efektů, “akut“ výbuchu bomby musel být dostačující - ti, kteří v té době vlastnili plnohodnotnou zvukovou kartu, si jej jistě užili daleko více). Nakonec ani ten příběh není zlý, je podáván kresleným komiksovým stylem mezi kapitolami, v celkovém měřítku nevyniká a poctivě plní úlohu kulisy.

Jak jsem již zmínil, nejpodstatnějším plusem hry je hratelnost. Hrací doba sice není z nejdelších (přibližně 4 min. na kolo, 8 kol v kapitole, 8 kapitol), může se dostavit i stereotyp (prostředí se svým pojetím mnoho nemění), také ale díky určitému typu check pointů (po každém kole se vypíše příslušný kód) hra neprudí a zabaví. Prostředků k eliminaci je mnoho, zástupy nepřátel jsou nemalé a na konci každé kapitoly čeká boss - jako ta pověstná třešnička na dortu.

Samotnou kapitolu tvoří multiplayer (na jednom pc až pro čtyři hráče) – vyzkoušen na vlastní kůži, kdy šlo vždy o “krvavé“ šarvátky, pro trochu toho ostřejšího slova nešlo se daleko, a klávesnice byla najednou proklatě malá :-)

Pro: zbraně, nepřátelé, kódy, multiplayer

Proti: po čase stále to samé

+22 +23 −1
  • PC 70
Letos jsem se nějak rozjel a za posledních čtrnáct dní dohrál tři mé herní resty. Po Pohádce o Mrazíkovi, Ivanovi a Nastěnce a Duke Nukem: Manhattan Project je to Dyna Blaster, jeden z nejznámějších dílů série Bomberman a zároveň jediný, který jsem z této série hrál.

Když pominu prostředí a zjednodušenou formu, je příběh podobný tomu z Prince of Persia, akorát nezachraňuji princeznu, ale dceru uznávaného vědátora. Tvoří ho však jen úvodní a závěrečná animace a jinak jde celou dobu o likvidaci zdí a nepřátel pokládáním bomb.

Každé bludiště je náhodně generované, což je na jednu stranu skvělé, ale na stranu druhou se mi často stávalo, že jsem se objevil v blízkosti nějaké potvory přelétávající zdi a zbytečně jsem přišel o život, aniž bych s tím mohl něco udělat.

I když byly levely plné nepřátel a nové si šlo ještě přivolat odbouchnutím východu, nejčastěji jsem se zabil sám, protože jsem se špatně postavil anebo si neuvědomil, že jsem právě sebral vylepšení a výbuch mé bomby má větší dosah. Až na posledního záporáka mi ostatní nepřišli tak těžcí na poražení, některá kola mi dala zabrat daleko více.

Ozvučení je skvělé a výborně se ke hře hodí a i hudba je povedená, jen je škoda, že mi často vypadávala a byly slyšet jen výbuchy a zvuky nepřátel. Sigleplayer je krátký, ale podle mě plně dostačující a když je chuť strávit s Dynou ještě více času, je tu ještě skvělý multiplayer.

Pro: animace, hratelnost, ozvučení včetně hudby, multiplayer

Proti: nevychytané náhodné generování, hudba často vypadává

+17