TurboGrafx-16 disponoval 8bitovým procesorem, 16bitovým video enkódérem a 16bitovým kontrolérem displeje. Grafický čip byl schopný zobrazit 482 barev z 512, čímž TG-16 zvysoka převyšoval konkurenční NES. Hry byly distribuovány na cartridgích zvaných HuCards. Gamepad se svým tvarem podobal NESovému obdélníkovému ovladači s D-Padem, akčními tlačítky I a II a tlačítky Select a Run.
Konzole byla na japonský trh uvedena 30. října 1987 a během roku od launche v prodejích překonala dokonce i nintendovský Famicom, na západně známý pod názvem Nintendo Entertainment System. Úspěch v Japonsku přesvědčil NEC, že konzole by mohla mít úspěch i v severní Americe, kde se nakonec dočkala vydání na konci srpna 1989, pouhé dva týdny po launchi Sega Genesis. Toto načasování se pro NEC na západě nakonec ukázalo jako kritické, jelikož pokročilejší konzole od Segy TurboGrafx-16 v prodejích převálcovala. V Japonsku však konzole od NEC Segu nakonec předběhla a stala se hlavním konkurentem Super Famicom (SNES) od Nintenda.
Pro konzoli v roce 1988 vyšel addon TurboGrafx-CD (ve Francii a Japonsku CD-ROM²), přidávající mechaniku na CD. Tento addon slavil slušný úspěch a dočkal se vydání několika set her. V roce 1991 byl CD addon upgradován na verzi Super CD-ROM², který upgradoval BIOS na verzi 3.0 a rozšířil buffer na čtyřnásobek původní velikosti, 256kB. Upgrade byl distribuován jednak formou Super System Card pro majitele původního CD-ROM², ale i ve formě konzolové revize zvané TurboDuo (PC Engine Duo), která v sobě obsahovala CD mechaniku. Posledním addonem pro konzoli byla takzvaná Arcade Card, která rozšířila RAM pamět systému na 2MB a dovolila tak hrát náročnější hry. Arcade Card vyšla ve variantách Arcade Card Duo (pro majitele TurboDuo) a Arcade Card Pro (pro majitele CD-ROM addonu).
Konzole dále vyšla ve variantách PC Engine LT (ve formě notebooku), PC Engine Shuttle (levnější verze, designem zaměřená na děti), PC Engine GT (handheldová varianta, v USA známá jako TurboExpress) a převážně kosmetických revizích PC Engine Duo-R a PC Engine Duo-RX. Došlo i na vydání několika licencovaných kopií od firem třetích stran, jako PC-KD863G s vestavěným CRT monitorem, X1-Twin od firmy Sharp a korejská Vistar 16 od Daewoo Electronics.
Na konzoli v průběhu let vyšlo zhruba 700 her, převážně od japonských vývojářů. Mezi ty nejznámější patří například akční plošinovka Castlevania: Rondo of Blood od Konami, akční RPG Ys Book I & II nebo dvojice shoot'em‘upů Gate of Thunder a Lords of Thunder.
Prvním nástupcem TG-16 se v roce 1989 stal PC Engine SuperGrafx, disponující zpětnou kompabilitou, pravým 16bitovým procesorem, čtyřnásobkem RAM paměti a grafickým čipem s vlastní VRAM. Vylepšené catrirdge HuCards však byly přílíš nákladné na výrobu a pro SuperGrafx tak vzniklo pouhých pět exkluzivních her.
Dalším nástupcem PC Engine řady se v roce 1994 stalo PC-FX, svým pojetím kombinující desktopové PC a herní konzoli – podobně jako klasické desktopové PC, i PC-FX mělo jít upgradovat. Navzdory vysoké ceně však narozdíl od svých dobových konkurentů, kterými byly Sega Saturn a Sony PlayStation, v PC-FX scházel čip schopný renderovat polygonovou 3D grafiku a konzole tak brzy ztratila dech. Její podpora byla ukončena v roce 1998, čímž skončilo i působení firmy NEC na trhu konzolí.
Autor popisku: Ronik