Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Lord of the Rings: The Battle for Middle-earth

Pán prstenů: Bitva o Středozem

06.12.2004
83
315 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Strategie ze světa Pána Prstenů, hratelností velice podobná Command & Conquer. Příběhově je postavena na filmu, ale nedrží se ho úplně striktně - v kampani si na mapě světa vybíráte mezi několika různými misemi, jako dobytí Severního nebo Jižního Rohanu a poté jsou příběhové mise jako doly v Morii.

Můžete si vybrat mezi čtyřmi frakcemi: Gondorem, Rohanem, Železným pasem nebo Mordorem. Každá z frakcí má kromě různých jednotek také rozdílné hrdiny, jako například Aragorna na straně Rohanu, Gandalfa u Gondoru, Sarumana u Železného pasu a Prstenové přízraky na straně Mordoru.

Do klasické hratelnosti zasahují některé originální prvky, jako body, které získáváte za zabíjení nepřátel a za které si odemknete nová kouzla nebo to, že budovy se musí stavět jen na daných místech.

O dva roky později vyšel druhý díl The Lord of the Rings: The Battle for Middle-earth II


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Tenkrát ještě ani nestačilo utichnout šílenství z pánprstenovské filmové trilogie a necelý rok po třetím filmu vyšla vynikající real-time strategie s originálním konceptem pevně stanovených základen a orientací na jednotky, potažmo hrdiny. Jelikož jsem v té době neměl dostatečnou sestavu (ano, píši to skoro v každém komentáři..), chodili jsme s kamarádem do počítačových kaváren/heren a soupeřili spolu v krátkých úderných zápasech. Na tyto chvíle nezapomenu a (nejen) proto řadím The Lord of the Rings: The Battle for Middle-earth na přední příčky ve svém žebříčku strategií obecně.

Příběhová linka zde výborně kopíruje filmovou trilogii a sem tam si i něco lehce přidá. Počínaje průchodem dolů Morie a soubojem s Balrogem, přes všechny důležité události a monstrózní bitvy, konče samozřejmě klasickým happyendem. Nejzajímavější mi přišla asi bitva u Helmova Žlebu. Přidal bych tady akorát tak asi 3x více jednotek na obou stranách. Hradby působily strašně prázdně a celkově to ubíralo misi na velkoleposti.

Z pouhých čtyř frakcí, které hra nabízí, je celkem těžké vybrat a proto jsem hrál vždy za tu náhodně zvolenou. Kladné mají základnu opevněnou a soustředí se spíše na obranu a silnější hrdiny, kteří na vyšším levelu dokáží nadělat pořádnou paseku, zatímco záporné hledí především na neustálé útočení a oslabování protivníka hordou jednotek.

Hudební a grafické zpracování bylo, dle mého názoru, ve své době na jedničku, poměrně rychlé multiplayerové zápasy dodávaly hře šťávu a samotná kampaň neměla chybu, tedy možná až na svou délku. O dva roky později vyšlo pokračování The Lord of the Rings: The Battle for Middle-earth II, ve kterém přibyly nové rasy, možnost stavět budovy mimo předem dané pozice, tvorba vlastního hrdiny a spousta dalšího zajímavého obsahu včetně datadisku The Lord of the Rings: The Battle for Middle-earth II: The Rise of the Witch King. Ale i přes to všechno si myslím, že první díl zůstal nepokořen. 90%.

Pro: kampaň, hrdinové, podpůrné bonusy, multiplayer, jednotky, ovládání

Proti: málo frakcí, délka kampaně

+35
  • PC 90
Je zvykem, že většinou hry podle filmové předlohy za moc nestojí. Bitva o Středozem je ale pravým opakem. Nejenže se jedná o jednu z nejlepších her podle filmu, ale zároveň jde o jednu z nejlepších RTS vůbec (i když až teprve druhý díl některé prvky dotahuje k dokonalosti).

Jak už název napovídá, jde o hru na motivy slavného Tolkienova díla. Hra se ale spíše drží filmu a jeho licenci tak využívá naplno. Počínaje dabingem hlavních představitelů, konče různými záběry z filmu použitých ve hře. Prostředí a jednotlivé mapy jsou velmi detailně nadesignované a i klasická skirmish mapa vypadá dost reálně a odpovídá dané oblasti Středozemě. Jednotlivými taženími hráče provází krásná 3D mapka. V ní jsem strávil velké množství času, ačkoli pro samotné hraní není tolik podstatná. Bavilo mě si jen tak projíždět jednotlivé oblasti. Při najetí myšítka na určité místo na mapě se v levém dolním rohu spustí pár záběrů z filmu. K tomu hraje geniální (rovněž filmový) soundtrack, který minimálně u mě působí na emoce opravdu velmi silně. Docela bych si i přál, kdyby tato mapa byla ke stažení i někde zvlášť.

V jádru se jedná o klasickou RTS, kde hráč staví budovy a v nich produkuje jednotky. Ty se nestaví po jednom, ale po skupinách a proto jsou bitvy o dost masivnější, než je zvykem. Samotné stavění je sice osekáno na kost, ale boj je provedený skvěle a atmosféra je na velmi vysoké úrovni. K dispozici jsou hrdinové a s nimi spojené jednoduché RPG prvky. Každého z hrdinů jde vycvičit až do 10. úrovně a postupně mu odemykat různé schopnosti. Já osobně jsem měl nejradši Gandalfa (ničivá kouzla) a Legolase (prostě mistr luku). Ve hře je přítomna i kampaň za zlo, která mě ale bohužel už moc nebavila (a ani jsem ji nikdy nedohrál), protože šlo defacto o to samé, akorát v roli záporáků.

Po grafické stránce nemám co vytýkat. Hned zpočátku překvapí krásně zpracované animované menu. Hrdinové jsou podobní svým filmovým představitelům a prostředí, jak už jsem říkal, jsou provedená nádherně. Kapitolou samou pro sebe jsou veliké bitvy, jako je Helmův žleb, Minas Tirith a nebo bitva před Černou branou Mordoru. Tyto mise považuju za vrchol hry, škoda že jich nebylo víc.

A zápory? Je jich jen pár a většinou jde jen o drobné nedostatky. Za prvé vytknu slabší AI a to jak nepřítel, tak vlastních jednotek. Nedokáže naštvat víc, než když mi půlku armády vystřílí malá skupina lukostřelců, protože retardování chlapíci s mečem nejsou schopní reagovat a nechají se postřílet. Druhá výtka se týka nedostatečné možnosti odzoomovat. Speciálně se to týká dvou bitev – Minas Tirith a Minas Morgul. Tam fakt někdy nebylo skoro nic vidět.

Verdikt: Až na drobné chyby je Battle for Middle Earth výbornou RTS. Pro fanoušky knihy, potažmo filmu se jedná o splněný sen. 90%

Pro: atmosféra, prostředí Středozemě, krásná! hudba, grafické provedení, dabing, veliké bitvy, animované menu, herní mapa Středozemě

Proti: slabší AI, nemožnost více odzoomovat, kampaň za zlo je pak už stereotypní

+27
  • PC 90
Pán Prstenů je pro mne velmi vděčná látka. Mám rád knižní sérii, miluji její filmový přepis od Petera Jacksona (opravdu génius) a líbí se mi i její herní transformace. Zařazením jde o RTS, kdo by ale čekal klasický systém spojený s těžbou surovin(y), bude zklamán. Pokud bych měl použít nějaký příměr z her, které jsem hrál, zvolím "Z". Prostředků na vylepšení a jednotky máte tím víc, čím víc máte farem (nebo, v případě rohanské jízdy v čele s Eomerem, kolik převálcujete nepřátel). Nepřítel vás potom zásobuje takovým množstvím jednotek, kolik mu dovolíte mít těžařských stanic (pily), popřípadě osad a bází vůbec.

Hned na začátek je rychle shrnut vývoj událostí, podobně jako u prvního z filmů, jen s tím malým rozdílem, že o přednes se stará Gandalf (Ian McKellen) na místo Galadriel. Vizuální doprovod jest v herně animační podobě, což sice není úplně ideální (poctivé renderované filmečky á la BLIZZARD by byly jiné žrádlo), myslím ale, že herní publikum je na tento způsob prezentace již zvyklé. Následující menu, které je ve funkčních bodech jednoduše umístěné v liště nad obrazem, jež se působivě obtáčí od základny pevnosti Barad-dûr až k Sauronově oku, je za zvuku oscarové hudby Howarda Shora moc pěkné (skoro bych řekl že až majestátní). Krásně je vyvedena i herní mapa, na které se posouváte (za stranu dobra z drtivé většiny bojujete buď pod vlajkou Gondoru nebo Rohanu), přičemž dobré je, že pro posun k poslednímu kolu (Černá brána Mordoru) nemusíte projít doslova každou misí – ale můžete (potom se dostanete třeba až na bojiště Haradu nebo Rhûnu)

Hra samotná víceméně kopíruje děj celé filmové trilogie. Je samozřejmě osekaná na nejdůležitější momenty a třeba Boromir s vámi bojuje až do konce. Hrdinové, stejně jako jednotky můžete povýšit až do 10. úrovně a piplavá práce (stejně jako starost o přežití vojenských jednotek) to s nimi není marná (hrdinové i jednotky si svůj rank berou do dalších kol). Takový Gandalf při úrovni 10. je už pěkná ultimátní figura s několika pěknými funkcemi, nejužitečnější se mi ale nakonec jevil Legolas, u kterého jsem v posledním kole měl přes 6000 zářezů na luku. Špatně si nevede ani skupina vyšlechtěných lučištníků nebo poctivě vybudovaná jízda, která si při vyšším levelu přejíždí po šicích přízemních nepřátel bez ztráty kytičky. Nezanedbatelné nejsou ani výhody, které si vybíráte podle dosažených bodů (např. povolání skupiny elfích lučištníků, rohanské jízdy, entů, orlů, především ale armády mrtvých z Černoboru – před jejich zásahem se nezachrání ani olifant).

Grafické ztvárnění hrdinů i jednotek mi sedlo dokonale, stejně jako navržené prostředí a architektura budov. Co mne ale zaráží, je nízká obtížnost i na nejtěžším stupni a vyložená hloupost nepřítele vedeného počítačem. Ten útočí většinou nesmyslně a nesoustředěně (nepočká, až má více jednotek, ty ale posílá průběžně, nijak nebrání katapulty). Problémem tak nejsou ani kola, ve kterých musíte ubránit Helmův žleb (ve vašich rukou se skřeti nedostanou ani k vyhození hradeb do luftu, i když se chudáci snaží), Minas Tirith (záchrana rohanskou jízdou není ani potřeba) nebo odolat útokům před Černou bránou Mordoru (tady, v posledním kole, jsem při nejtěžší obtížnosti neztratil jedinou jednotku!)

Hra tak sice pro HC stratégy není žádnou výzvou, neznamená to ale, že výtečně nepobaví. Na odreagování je to jak dělané a pro fanoušky pestrého Tolkienova světa o to víc. Dohrál jsem již podruhé a ani na okamžik nepochybuji, že se ke hře ještě několikrát vrátím.

PS: Je jakýmsi pravidlem, že hry podle filmů nebývají moc dobré (mírně řečeno). BATTLE FOR MIDDLE-EARTH je ale potom tou nejčestnější výjimkou.

Pro: téma, hrdinové, výhody, krásná filmová hudba z pera Howarda Shora jako podkres

Proti: slabá inteligence protivníka

+26
  • PC 85
Vzpomínám si, jak jsem ještě před nedávnou dobou chodíval se známými do kavárny, kde právě BFME byla nejhranější hrou té doby. Už jenom jaké to bylo šílenství kolem LOTRa a k tomu se přidalo ještě tohle.

Hra podle filmové trilogie si mě totálně získala a jen tak nepustila. Ta atmosféra, která z toho číší, se nedá popsat. Na výběr jsou zde dvě kampaně. Dobro se drží filmů, ale zlo nám dává alternativu dobytí Středozemě pod vládou Saurona. Kampaně jsou úžasné, ale taky málo obtížné a lehce stereotypní (pořád jde o to zničit nepřátelskou základnu) a dají se zvládnout bez většího snažení i na nejtěžší obtížnost, což je škoda.

Hra samotná mě překvapila zajímavým odchýlením od zaběhnutých stylů strategií jako C&C nebo AoE. Takový jednoduchý systém s jednou surovinou a stavěním na určených místech v postavené základně se mi líbil.

Největším plusem jsou pak samotné bitvy. Jejich kámen-nůžky-papír systém je stejně efektivní jako budování - Kopiník přemůže jezdce, jezdec lukostřelce atd. Znáte to, když už jste na lopatkách a prostě zbývá pár okamžiků do vaší porážky a v tom se přiřítí vámi vyvolaní duchové či Balrog a bojiště hned vypadá úplně jinak nebo když za tonů heroické hudby přijede spojenec a zachrání vás a takových zážitků je tisíce, hlavně tedy v multiplayeru. No a hrdinové to je kapitola sama pro sebe.

Mínusem je podle mě nevyvážení ras a hlavně přemrštění hrdinů. Vesměs se nikdo neodváží do útoku bez hrdiny. Za dobráky (kteří jich mají HODNĚ) se dá základna zničit pomalu jenom s nimi a to už je něco špatně. Vrcholem vychcanosti jsou potom hrdinové na max. lvl, kteří už jsou téměř nesmrtelní a bez nějakého většího problému zničí úplně vše, konkrétně teda Gandalf, který umí dokonale aplikovat taktiku Hit & Run.

Hra má i pár drobných nedomyšleností jako třeba, že Rohan nemá kopiníky, Mordor je v pozdější fázi hry téměř k ničemu, léčba hrdinů je na facku nebo celkově malý limit jednotek a další

Hry podle filmů jsou ve většině připadů komerční blbosti, ale zde se jedná o skvělou hru s pár vadami na kráse.

Pro: LOTR, Kampaň, Boje, Multiplayer

Proti: Hrdinové, Nizká obtížnost kampaně, Nevyváženost ras

+21
  • PC 90
Pokud si nějaká hra ze světa pána prstenů zaslouží skutečně vaši pozornost, je to právě tato. Kdybych měl srovnat pocity které vě mě zanechala kniha, film, nebo tato hra, asi by jednoznačně zvítězila bitva o středozem (nekamenujte mě). Tolkienova trilogie mi připadala neskutečně roztahaná a až dětinsky černobílá, ale na druhou stranu vykreslení světa nemá od té doby co do propracovanosti obdoby.

Ale zpět ke hře. ta sama je totiž na poměry RTS vcelku netradičně pojatá (stejný herní systém jsem viděl jen v DAD-Dragonshard). Na začátku mise máte totiž jen omezené množství slotů na kterých můžete stavět, a to hru velice zjednodušujue, jako bonus pak můžete na určitých místech světa nalézti další sloty, ovšem jen jako podpůrné. Díky tomu tak odpadá zdlouhavé budování základny ahra se může soustředit na svoji největší přednsot a tou je boj. Jednotky jsou dokonale vyvážené, odpovídající tolkienovým reáliím a kampaň za každý ze čtyř národů má svoji vlastní příchuť. Osobně jsem měl nejradši kampaň Rohanskou, podkreslující hudba a drtivý útok jízdy mi vhání slzy do očí :). Kromě pro každý národ odpovídajících válečníků zde jsou i hrdinové, a to určitě v neposlední řadě. Spoustu misí totiž budete hrát pouze s nimi a právě oni vám většinou zajistí vítězství, dále pak i síly prstenu jsou velice důležité a krásně hru obohacují. Grafické ztvárnění je odpovídající době vydání, a v té době bylo vysoce nad průměrem, koukatelné to je i dnes.

Abych nakonec hru shrnul, pro mě osobně to byl asi nejlepší strategický zážitek který jsem kdy měl, co na tom že hra má nižší obtížnost a tak ji projdete jako horký nůž máslem, důležité je jaké ve vás zanechá pocity, a ve mě zůstaly jen ty pozitivní.

Pro: Herní systém, filmová hudba, vyváženost, grafika

Proti: občas slabší AI, hra na poměry strategií není z nejdelších

+19