Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Titan Quest

Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
26.06.2006
Vývojáři:
Iron Lore Entertainment, Demiurge Studios (sekundární vývojáři)
Oficiální stránky:
http://www.demiurgestudios.com/games/titan-quest
Akční RPG po vzoru Diabla a Dungeon Siege z prostředí antického Řecka, Egypta a Číny s příběhem o pronásledování zlého ničitele bohů, který se chystá ovládnout svět. Hrdina nabízí možnost postupem času si vybrat až ze dvou povolání (typicky rozdělené na boj zblízka, zdálky a magická povolání). Zkušenosti nabíráte bojem a plněním questů (příběhových i vedlejších). Po krajině se pohybuje opravdu nepřeberné množství rozmanitých nepřátel, ze kterých vypadává ještě větší množství předmětů, kterými se může hrdina vybavit. Ty nejcennější získá ve vyšších obtížnostech, ale především v multiplayeru jak po LAN, tak internetu. Graficky se jedná o špičku v daném žánru. Hra byla později doplněna o datadisk Titan Quest: Immortal Throne.

Poslední diskuzní příspěvek

Ronik
Ronik

StriderCZ: S tou Very Fast rychlostí je to srovnatelně rychlé s Diablem 2. Animace sice vypadají kapku komicky, ale dá se to překousnout :)


Nejlépe hodnocené komentáře


Měl jsem poslední dobou nutkání zahrát si nějakou prostoduchou vyvražďovačku. Původně jsem chtěl oprášit Diablo, ale po pročtení několika zdejších komentářů jsem usoudil, že Titan Quest by nemusel být špatnou volbou. Nebyl. Hra pěkně vypadá, mytologické prostředí není moc okoukané. Hratelnost je celkem příjemná, po čase mírně stereotypní (což neberu jako zápor, ale jako obecně známou vlastnost tohoto typu her).

Vývojáři také nepřinesli nic moc originálního. K dobru jim ale musím přičíst, že vzali fungující koncept, nic na něm nezkazili a udělali ho maximálně user - friendly. Mě osobně například nikdy nebavilo pořád dokupovat town portály nebo si hlídat, jestli už nemám rozmlácené brnění :-)

Co však nemůžu nezmínit, je systém skillů, který je podle mě lepší než v Diablu. Maxování 2 skillů co používám a dalších 2 kvůli synergiím mě kdysi pěkně vytáčelo. Tím nechci říct, že by Titan Quest byl kdovíjakým hardcorovým RPG, principy jsou stejné, ale variabilita je o řád výš.
Co mě však potěšilo asi nejvíc - autoři mi dali možnost experimentování. Když chci mít efektivní rozdělení skillů, nejsem nucen kdesi hledat osvědčené buildy nebo sahat po externím editoru, ale všechno si pěkně sám odzkoušet.
Geniální funkci (byť krapet omezenou) na resetování skill bodů mám implementovanou přímo ve hře - a to se mi líbí.
+30+30 / 0

Tenhle komentar pisu s vedomim zisku spousty zapornych bodu od fanatickych priznivcu Diabla, ale co, s chuti do toho

Proc je Titan Quest tak skvely, aneb proc je o tolik lepsi nez Diablo II?
ps: obe hry posuzuji vcetne datadisku

1) grafika vs generovane mapy - radeji budu prochazet tu samou perfektne vypiplanou lokaci, nez pokazde jinak zakrouceny, ale porad stejne nudny a stereotypni koridor
2) strom dovednosti aneb 7 charakteru vs. nepreberne mnozstvi kombinaci, druha moznost mnohem vice podporuje znovuhratelnost
3) truhla je fajn, ale jeste lepsi je, kdyz umoznuje i presun predmetu mezi postavami
4) hromada predmetu vs. jeste vetsi hromada predmetu - v TQ bylo proste mnohem vic ruznorodych druhu zbroje i zbrani
5) od pohledu poznate, jak je vase postava vybavena, v D2 mela kazda postava nekolik typu vzhledu ktera odpovilada urcite skupine zbroji, v TQ vypada vase posatava presne podle toho, co ma na sobe
6) raj sberatelu, proste tu mame mnohem vic unikatnich predmetu
7) delsi herni doba jednoho dohrani
8) hrac je usetren neustaleho kupovani svitku "town portal"
9) neomezeny opasek, neni treba jej neustale doplnovat, dokud mate lahvicky v inventaci, tak jako by vsechny byly v opasku
10) jeste me neco napadne :)

ve vsech ohledech jsem bral v potaz, ze D2 je mnohem starsi, tudiz jsem nezminil 3D grafiku, naznak fyzikalniho modelu atd...
+26+27 / -1

,,Tak studenti, jak se nazývá místo, kde se nachází několik hrobek významných faraónů a vládců Egypta? … Ano, Honzo?“
,,Údolí králů“
,,Správně. Jsem ráda, že aspoň někdo se na hodinu připravil a četl si z učebnice.“
,,To zas né, já jen zrovna včera hrál Titan Quest“
,, …, right. “


Hra, díky které může člověk machrovat na hodinách dějáku. Titan Quest je mou asi úplně nejoblíbenější diablovkou. (Taky jsem jich moc nehrál, tak to mám jednoduchý.) Na rok 2006 se pyšnila opravdu překrásnou barevnou grafikou, vynikající hratelností a nádherným prostředím. Už jen ten fakt, že se odehrává v antické mytologické době je prostě parádní. Člověk tu potkává známé postavy jako Leonidas, Imhotep či Žlutý císař (ano, v některých případech to opravdu časově nesedí, ale whatever), a taktéž i místa jako Knossův labyrint, Babylonské zahrady či samotnou Gízu. Hra má opravdu skvělou atmosféru, kterou obohacuje taktéž naprosto fantastický soundtrack, který dodnes považuji za jeden z nejlepších, jaký jsem kdy slyšel odkaz. Především dokáže úžasně vystihnout ducha daného místa, ve kterém se nacházíte, nebo do kterého vstupujete. Hudba v hoře Wuaso vám jasně dá najevo, že v jejím nitru se ukrývá něco prastarého a nesmírně mocného, hudba v Athénách vám zas představí velkolepost tohoto slavného polis, či Ramsessovo hrobka, kde hudba dává najevo poklidnost, jenž byla něčím zkažena a znesvěcena. Hudba v téhle hře dělá opravdu mnohé. Příběh je velkolepý. Je dost přímočarý, ale to se snad ani tomuhle typu hry nedá vyčítat. Na konci každého aktu vás čeká velkolepý boss, přičemž bitva s tím posledním je pro mě dodnes jeden z těch nejepičtějších boss fightů za celou mou herní kariéru. (I samotní bohové byli strachy zalezlí, srabáci jedni!)
Za opravdu mega plus považuji výběr vaší profese, kterou později můžete následně zkombinovat ještě s jednou. Skilly u každé z profesí jsou opravdu mnohdy nehorázně zábavné používat, je to především díky nim, proč je hra tak skvěle znovu hratelná. Jednu dobu můžete chrlit ohně a plameny, přičemž k tomu vám dopomáhá váš vlastní vyvolaný lich, další dobu můžete zas vrhat otrávené nože, plus k tomu srazit zbylé nepřátele blesky, anebo také vzít do obou rukou dva mega meče a nepřátele rozsekávat po staru, přičemž si můžete vypomoct nějakým tím healovacím kouzlem z profese „příroda“. Samotné souboje jsou zábavné, už právě s různými kombinacemi skillů z vašich profesí. Arzenál zbraní je samozřejmě obrovský, plus nález nějaké té mega unikátní zbraně s “modrým“ jménem vždy potěší oko. (Občas ale můžete vřeštět nasraností, že daná zbraň neodpovídá vašemu typu postavy, či na ní máte nedostatek atributů.)

Ale bacha, hra je nemilosrdná. Na rozdíl od Diabla se zde nedá hra manuálně uložit. A pokaždé, když hru ukončíte, vaše postava se automaticky sama uloží. Takže pokud zjistíte, že jste nanesli určitou vylepšovací relikvii na zbroj, která se ukáže být nakonec horší než ta vaše předešlá, ale díky odtržení relikvie jste si ji zničili, už se tím prostě budete muset nějak smířit, hra vás zpět nevrátí.

Zmiňoval jsem, že hudba je skvělá? Jo? To je fuk, zmiňuju to ještě jednou, je vynikající.
odkaz

Ze záporů musím vyzdvihnout způsob, jakým hráč musí pracovat s hl. postavou. Je toho přehršle. Hráč musí dávat pozor, aby měl dostatek životů, manu, odolnosti na jed, oheň či bodné zbraně, protože jinak na následné zranění jde opravdu hodně rychle dolů, atd. Díky tomu může být v určitých situací hledání nějaké té rovnováhy celkem stresují, ne vždycky se to totiž povede. Dále v některých lokacích přichází celkem stereotyp a nuda, plus ten systém toho ukládání mě vlastně dost sere. (Může mi někdo vysvětlit, k čemu v menu nabídce je ta položka „uložit hru“? Evidentně to nic nedělá, ale stejně jsem se přistihl, že na to furt mačkám tak nějak z principu. Dyť člověk nikdy neví!)

Titan Quest je krásná a zábavná rubačka, které se podařilo najít si místo v mém srdci. Antická atmosféra, perfektní hudba, skvělá hratelnost... co víc si přát? A to jsem ani nevěděl, že následný datadisk mě blahem odpálí až na Pluto.
A trošku jsem doufal, že na konci uvidím toho starýho děvkaře Dia, nebo aspoň mou milovanou Athenu. Oh well, snad v tý dvojce. (Nebude, já vím :( )

Pro: Grafika, hudba, atmosféra, skvěle znovuhratelné, historické lokace

Proti: systém ukládání, někdy nuda, těžko vytvořitelná rovnováha hl. postavy

+25+25 / 0

Titan Quest byl před 4 lety překvapením roku pro mě. Nějakou tu akční RPG hru rádoby Diablovku jsem si prošel, ale snad nic (ano, možná jen Dungeon Siege) se k Diablu nepřibližovalo, jako právě TQ.

Hra, která od prvních momentů nadchne velmi příjemnou a detailní grafikou, zajímavým, dlouhým, dobře lokalizovaným příběhem. Tehda jsem netušil, jak dlouho u PC zkejsnu. Klikací orgie mohly začít.

Začátek hry klasika, výběr postavy (možná až moc zjednodušenej, ale nevadí, je to rubačka). Máte možnost volby mezi mužem a ženou, nic dalšího nenastavujete. Výběr povolání se nekoná (ten se bude konat až s přístupem 2.levelu postavy ve hře ; druhá a zároveň poslední volba povolání se bude konat v 8.levelu postavy).

Většinou volím postavičky se zaměřením na hrubou sílu mečů/seker, v TQ jsem udělal výjimku a rozhodl jsem se specializovat svojí postavu na profesi "snipera", čili luky, lovec, zabiják. Celkem hra nabízí 8 povolání, každé povolání má dost skillů. Osobně se mi dost líbí tento systém, bavilo mě študovat si v tom a říkat si, co by tak mohlo být nejlepší :)

Od prvního vstupu do herního světa Titan Questu mě velmi příjemně překvapí grafická stránka hry, smysl pro detail, to jak svět "žije". Ve hře se nám střídá den s nocí, chyběl mi snad už jen déšť(sníh), nějaká ta bouřka apod. Mimochodem, velmi romantické rubat protivníky při západu(východu) slunce. Interiéry (jeskyně, paláce, pyramidy, sfingy) jsou opět velmi detailně a precizně zpracovány.

Nedočkavě vyrážím kupředu k plnění prvních úkolů, ať už hlavních (dějových), tak i těch vedlejších. Celou dobu jsem se snažil splnit veškeré vedlejší úkoly. Je pravda, že nejsou nijak originální, stále se opakují (většinou se jedná jen o vyčištění dané lokace od nestvůr), ale stále mě nutkala touha plnit je, ať už za honbou extra zkušeností, tak za nedočkavostí, jakej předmět dostanu jako odměnu.

Systém měst, teleportací, checkpointů (studánek) je řešen dobře, zde bych neměl námitky. Taktéž jsem uvítal možnost zateleportovat si do města s neomezeným množstvím teleportů, žádné kupování svitků. Rozestupy mezi jednotlivými městy jsou tak akorát, nikdy se mi nestalo, že bych nervózně pokukoval po mapě a říkal si, kdy už konečně bude další město.

Je to i díky tomu, že boje, co se odehrávaly mezi městy, byly hutné, zábavné. Protivníků bylo místy pomálu, jindy zase nespočet. Druhů protivníků je dost, přičemž se autoři hry snažili vhodně rozmístit jednotlivé druhy podle daných lokací a vydařilo se jim to. Protivníci se ve hře objevují v různých variantách (podobně jako tomu je v Diablu třeba), čili od těch tuctových přes vzácné s tuhým kořínkem až po bossy s velmi tuhým kořínkem. Jediná moje výtka směřuje k absenci krve a krvácení. Ale asi to je záměr hry, či co. Pomyslnou váhu ale dorovnává fakt, že je ve hře alespoň ragdoll fyzika.

Jak jsem zmínil, ve hře se opravdu vyskytují tuny předmětů. Poškozené, klasické, magické, vzácné, setové - zkrátka nic, co by vám bylo cizí v rámci akčních RPG her. Předměty se dají vylepšovat pomocí charmů, což není taky nic revolučního. Na závěr bych jen zmínil, nikdy nepodceňujte sebemenší bedýnku, truhlu, nikdy nevíte, co z nich vypadne. Já sám vím o tom své, náhodou jsem otevřel jednu malou truhlu zhruba v polovině hry a vypadl mi unikátní luk, se kterým jsem prošel celý zbytek hry na obtížnost Normal, do konce jsem nenašel nic lepšího.

Na závěr ještě vzpomenu ozvučení hry. Zvuky drsného boje s protivníky čas od času doprovodí i povedená hudba na pozadí.

Pro: grafika, hudba, dlouhá herní doba, ragdoll, návykovost, tuny předmětů, multiplayer

Proti: chybí krev, pár bugů

+23+23 / 0

Kdyby někdo hledal nástupce Diabla II, ještě než vývojáři z Blizzardu vydali třetí díl, byl by jím bez pochyby Titan Quest. Žádná jiná hra mi nepřipomněla ty hromady hodin, strávených u herní legendy, a to jsem si myslel, že blíže než Divine Divinity nic být nemůže.

Ačkoli preferuji nekromancii a kouzlení všeobecně, nezvolil jsem si z osmi mistrovství ani ducha ani žádné jiné, odkázané převážně na kouzla. Jako první se mi velmi zalíbilo vražednictví a ukázalo se, že spolu s přírodou, kterou jsem si zvolil v osmém levelu, se jedná o skvělou kombinaci, jež mi náramně vyhovovala.

Ze všech tří destinací, které jsem během hraní prošel, se mi nejvíce zamlouvala hned ta první - Řecko, a to nejspíše kvůli řecké mytologii a překrásné krajině. Egypt byl sice také pěkný a pohled na pyramidy, sfingu či mé oblíbené ještěrany potěší, ale právě v Gíze u pyramid byly lokace značně nepřehledné a rozvleklé, což mi zkazilo výsledný dojem. Stejným problémem trpěl také orient a Čínská zeď, jako jedno z mála míst, na které jsem se zde těšil, zklamala také, protože se po ní dalo jít jen kousek a to jsem si chtěl vychutnat její délku.

V každém větším městě je vypravěč, který vykládá známé báje a i díky tomuto aspektu jsem se ponořil do hraní, jak jen to bylo možné. Potěšily také vedlejší úkoly, kterých bylo více než hlavních a vyplňovaly prázdná místa. Z nepřátel padá to, co mají viditelně u sebe plus lahvičky a peníze, oproti tomu ze zvířat padají jen části jejich těl, tzv. amulety. Celkově z nepřátel padá hodně věcí, což vede i ke spoustě peněz. Na konci jsem tak neměl tisíce ani statisíce, ale miliony.

Bossové na konci prvních dvou aktů mě hodně zklamali, protože se jmenovali stejně, a když mi v dalším městě po zabití jednoho Telkina všichni říkali, že je třeba zabít dalšího, moc mě to do pokračování nepovzbudilo. Naštěstí byl na konci hry bos úplně jiný a originální (Tyfón), po jehož zabití proběhl zajímavý rozhovor (promluvil ke mně Zeus).

Pro: výběr z osmi mistrovství, Řecko, ještěrani, vypravěči, vedlejší úkoly, spousta předmětů, Tyfón

Proti: některé lokace nepřehledné a rozvleklé, stejní bossové, drobné bugy

+22+22 / 0