Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Dungeon Siege

68
185 hodnocení Platformy
Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
04.04.2002 PC
Vývojáři:
Gas Powered Games
V království Ehb tlupa tzv. Krugů zaútočí na poklidnou farmu a terorizuje všechny obyvatele, vaším úkolem je obyvatelům pomoci a dostat se do nejbližšího města pro pomoc a pokusit se zastavit vzniklý teror. Poté co dorazíte do města je vám ale jasné, že dobrodružství zdaleka nekončí a je potřeba se pustit hlouběji.

Akční tzv. "Hack 'n' Slash" RPG plně ve 3D kabátku vás provede divočinou, lesy, horami, jeskyněmi, sněhovými pláněmi a dalšími lokacemi. Cestou potkáte několik měst i NPC, některé se k vám přidají. Předmětů je zde požehnaně - spousta zbraní, lektvarů, zbroje zahrnující několik druhů od rukavic, bot, helm a hrudních plátů. Systém skillů je intuitivně řešen tak, že se vám zvyšuje skill u toho druhu zbraně, který nejvíce používáte. Jsou zde i desítky kouzel od fireballů po blesky či led a něpřátel jsou stovky druhů od trollů, goblinů, pavouků po ledové obry.

V roce 2007 byl podle této hry natočen film s názvem In the Name of the King: A Dungeon Siege Tale od nechvalně známého režiséra Uwe Bolla.

Hudbu pro tuto hru složil úspěšný Jeremy Soule (Morrowind, Oblivion, Skyrim).


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Dungeon Siege je typická rubačka, kde se vlastně většinu času jen díváte na to, jak vaše postavy likvidují nepřítele. Kupodivu je to i přesto zábava :) Nějaká ta taktika se ale při soubojích přecejen najde (pokud nehrajete osamoceni a přiberete si někoho do party) a samotné vybavování postav a hledání stále nového a lepšího vybavení mi přišlo taky celkem zábavné. Co bych rozhodně vyzdvihla, je systém vylepšování té schopnosti, kterou používáte (jak je asi tak realistické, když vyšlete tisíc fireballů a pak si zvýšíte sílu?) a velmi různorodá prostředí.
Na druhou stranu hra je příšerně lineární. Jdete chodbičkami dál a dál, jen čas od času je tu nějaká odbočka, kterou když půjdete, možná dostanete nějakou odměnu, ale jinak nikam nevede. Vůbec celý svět kvůli tomu vypadá dost nerealisticky (celkem brzy na začátku narazíte zničený most, vedoucí do města Stonebridge. Nakonec se do Stonebridge dostanete oklikou, ale nemělo by náhodou být možné se k tomu mostu dostat i z druhé strany? Podle tvůrců asi ne :)) Vše je prostě viditelně připravené jen pro vás, abyste měli co rubat.
Ale jako oddechovku, když nechcete moc přemýšlet, můžu Dungeon Siege doporučit.

Pro: Dobrá hratelnost, různorodá prostředí, spousta itemů, hudba

Proti: Strašlivá lineárnost a nerealističnost prostředí

+18
  • PC 65
Napojen fenomenálním Diablem 2 byl Dungeon Siege druhá rubačka v tomhle stylu, co jsem zkusil a dohrál. Tehdy jsem ještě na hry neměl takové nároky, a mým hlavním měřítkem na mém tehdejším novém počítači byla hlavně grafika. Těsně po vydání měl špičkovou grafiku. Ale jo, i ta hra mě docela bavila.

Po několika letech jsem se k ní vrátil znovu. Hned jsem si všiml, že hra je strašně lineární, ale zábavná. V posledních fázích hra už ničím nepřekvapí, a to stále stejné rubání tupých nepřátel začne nudit. Hra je zbytečně dlouhá. Nějakých 25 hodin (čistého) lineárního postupu. Příběh je kýčovitý (dobro vs. zlo), stokrát viděný a pár větama vyprávěný. I když musím přiznat, že díky stále se měnícímu prostředí. Díky stále novým nepřátelům a absenci jakéhokoliv dlouhého nahrávaní, mě hra udržela až do konce. Technické spracování je celkově na špičkové úrovni. Žádné chyby, pěkné zvuky, žádné zdlouhavé přechody z dungeonů do exteriérů. Všechno krásně plynulé.

Co mi ale dost vadilo, byl RPG systém. V praxi se žádné přerozdělování bodů do různých atributů nekoná. Jsou tu jenom síla, mrštnost, inteligence. Jinak, meč, luk, kouzlení. Zkušenosti se rozdávají podle rozdané damage. Takže už někde v polovině těžce ztrácí lučištníci a mágové, protože nemají tak rychlé ruce. Během chvíle se udělá strašná propast ve výkonnosti. Lučištníci jsou úplně k ničemu a mágové jen na léčení dvou, tří bojovníků vpředu. Je to strašně nevyvážené a strašně debilní. Věcí padají víc než v Diablu. Kromě zbraní co používáte je můžete nechat ležet. Ke konci už zlato ani neunesete a věci ztratí cenu.

Hra mě zabavila, ale rozhodně nemám chuť se k ní vracet.

Pro: technické zpracování, docela slušná odreagovačka, různorodá prostředí a nepřátele

Proti: lineárnost, RPG systém, délka, téměř nulový příběh

+17 +18 −1
  • PC 70
K této hře jsem se dostal přes nevlastního bráchu, který mi ji přivezl vypálenou z Písku (město). Jako malý notorický herní cheater (iddqd, idkfa, blacksheepwall, iseedeadpeople, ...) jsem samozřejmě v jedné takové hezké katakombě nejednou zařval (i svá první sprostá slova), takže jsem si vynutil A4ku plnou cheatů. Bohužel mi to nějak nefungovalo, tak jsem začal hysteričit a, a plakat... ale koho to zajímá.

DS1 jsem, již bez cheatů, poslední tři dny replayoval. Začalo to příjemným mrazením díky geniální Soulově "deep-fantasy" hudbě, která dělá z mdlého, prapodivně navazujícího příběhu a lineárního herního světa (série dungeonů) pocit velice důležitého a ohromného dobrodružství. Stejně na vás atakuje grafický a zvukový design. Grafika se dá srovnávat s Warcraftem III (2002), každé prostředí je dostatečně rozmanité, detailní a působivé. I když se zvuky často opakují, tak jsou jich stovky a neomrzí vás, protože konstantně objevujete nové nepřátele a kulisy. Hudba se mění každých 15-20m a je zvládnutá na jedničku, sedí na každou situaci a bez ní bych tu hru ani nedokázal hrát.

Specialitou této Diablovky je, že většinu hry nestrávíte jenom s jednou postavou, nýbrž až osmi hrdiny. Každý se může specializovat na něco jiného. I když se zdá, že se díky systému podobnému TES (kde si levelujete to, co používáte nejčastěji) dá v půlce hry přeorientovat na jiný skill, tak to tak nefunguje. Hra je na Medium poměrně náročná a tak na nějaké sekundární skilly čas není. Proto je dobré se ze začátku specializovat pouze na jedno, aby jste byli dostatečně připraveni. Nebo co já vím, sám jsem po vzoru jistého YTubera vycvičil melee-only squad (prý to tak dohrál) a ejhle, jakmile přišly bažiny (1/2 hry), tak jsem akorát pil lektvary, které mi hned došly (god mode, here I come). To samé následující goblinní tunely, které z půlky šly, ale pak na vás hra začala chrlit tolik nepřátel s automatickými zbraněmi, že by ani dvě muly plné lektvarů nepomohly. Asi jsem taktický impotent, ale rozhodně jsem neměl pocit, že by se hra hrála sama, jako někteří hráči. Path-finding bojovníků je na velmi vysoké úrovni, takže jsem nemusel na vše klikat, ale stále jsem musel kontrolovat HPčka a spamovat shortcut na lektvar (který mimochodem postavy stylově vyzunknou a zbytek si nechají na později: originální prvek, moc jich tato hra nemá). Při počtu nepřátel a velikosti cesty na taktizování moc prostoru není. Možná jsem měl pokračovat s lučištníky a mágy, ale hra za melee-only postavy mě nesmírně bavila. Každých 3-5m někdo leveluje, nebo najde šťavnatý loot a tak hodně času strávíte v inventáři. Cesty mezi obchody trvají 2-3h, takže hodně lektvarů nakoupit (poznámka pro mě), jelikož jsou oproti ostatním věcem strašně levné.

Co se týče příběhu, tak jsem již zmínil, že je velice prosťoučký, ale i tak občas narazíte na krátký lore (víc než ve hře je toho v návodu(!)) a pár vět od NPCs, kteří nejsou všichni nadabovaní, ale ti, kteří jsou, včetně vypravěče, vás překvapí kvalitou dabingu, ale scénář mohl být trochu bohatší (je místy poměrně legrační a i dokonce vtipný!).

All-in-all to je nadprůměrná rubačka, která kvalitně zabaví na 30+ (možná až moc) hodin a esteticky pohladí na duši.

18.5 hours past 2 weeks / 33 hrs on record

Pro: Jeremy Soule, Grafika, Zvuk, Rubání, Loot, Nepřátelé (cca 500 druhů)

Proti: Linearita, Strohý příběh, Délka, Vybalancovanost obtížnosti

+16
  • PC 65
Dungeon Siege je jedním z prvních akčních RPG, které mělo být nástupcem Diabla II a jeho datadisku Lord of Destruction. Podle některých se tak stalo, ale podle mě určitě ne. Jako nástupce nebo spíše pokračovatele legendárního titulu Blizzardu bych viděl spíše Divine Divinity, jež kráčí ve stejných šlépějích.

Na začátku jsem se v roli ne zrovna ukecaného rolníka či rolnice musel vypořádat s potvorami, které napadli mou osadu a následně jsem se vydal zjistit, odkud tyto bestie přišly. Hned z kraje jsem si všiml značné linearity, ale vzhledem k neokoukanému okolnímu prostředí mi až tolik nevadila.

Lokace jsou opravdu povedené a příhodně se střídají, kdy se po zelených lesích dostanu přes podzemní kobky, doly a jeskyně do zasněžených oblastí, a pak ještě mimo jiné následují močály, kanály s roboty či pouště. Při tom projdu městem a v okolí cest se dá narazit na kupce a postavy, které jsou ochotny mě doprovázet.

Musím se přiznat, že jsem skončil v některé z ledových jeskyní. Pak už mě to prostě přestalo bavit. Nepřispíval tomu ani boj, ve kterém je ze začátku téměř nemožné zemřít, protože když některá z postav padne a alespoň někdo z družiny přežije, tak se zase zvedne na nohy a peláší dál a i družinu samotnou jsem začal nesnášet.

Určitě nemůžu říci, že vývojáři udělali všechno špatně. Začátek se mi líbil, muly na tahání nalezených předmětů byly parádní a i některé z již zmíněných lokací byly skvěle navržené, ale chybělo tomu něco, co by mě hnalo dál.

Pro: začátek, různorodé lokace, muly

Proti: linearita, boje, družina

+16
  • PC 80
Jakožto Diablo maniakjsem hru dohrál jedním hltem a přestože nedostatky má, bavil jsem se dobře. Okolní prostředí se negeneruje jako v Diablu, díkz čemuž si ho mohli vývojáři vymodelovat přesně tak, jak chtěli. Ve výsledků dostanete neuvěřitelně lineární akční RPG, ve kterém ale až na výjimky budete postupovat dál s radostí a kochat se designem okolí. Navíc v MP luxusní záležitost.

Pro: Desig prostředí, multiplayer, Diablovská hratelnost.

Proti: Malá znovuhratelnost, což je u hry podobného ražení zásadní.

+14