Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Elder Scrolls III: Morrowind

Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
01.05.2002
Vývojáři:
Bethesda Game Studios
Oficiální stránky:
http://www.elderscrolls.com/morrowind/
Fulfill your destiny.

Jednoho mlžného rána třetí éry roku 427 připlula k molu vesnice Seyda Neen loď s vězněm na palubě. Proč zrovna vám udělil císař Uriel Septim VII. milost a zároveň vás nechal přepravit právě do této izolované části provincie Morrowind, se zdá být ve hvězdách, stejně jako budoucnost vulkanicky i politicky nestabilního ostrova Vvardenfell. Morrowind už sice byl k septimovskému Impériu připojen jeho prvním císařem Talosem, ale na samotném Vvardenfellu to příliš znát není. Král Temných elfů Llethan a klient Impéria svolil k usidlování cizinců na „posvátné půdě“ ostrova teprve před třinácti lety a místo tak stále působí dojmem provincie ve stavu zrodu. Po vyřízení papírů bude minulost za vámi, nový život před vámi a doporučující dopis v inventáři jen jednou z možností, kterak naložit s osudem.

I v porovnání s nesporně větší provincií v Daggerfall z předešlého dílu (1996) je Vvardenfell obrovský a na něj zasazený titul skýtá od té doby v TES nevídanou míru hráčské svobody. Klidně tak můžete předčasně získat důležitý artefakt, i zabít esenciální NPC, na což ovšem hra upozorní. Levitace tu není na rozdíl od následujících dílů nikterak omezena. Vylepšovat lze řadu skillů a nechybí ani ty v následujících dílech vypuštěné, například skill boje beze zbraně nebo nošení středně těžké zbroje. Míra úspěšnosti každého z útoků během boje naposledy v sérii závisí na výsledku "hodu kostkami" podle systému odvozeného z D&D. Na výběr máte širokou škálu zbraní - od vrhacích dýk, hvězdic a šipek, přes kopí, meče, sekery až po kuše. K TES III vyšla dvojice datadisků, Tribunal (2002) a Bloodmoon (2003).

Podpořte Databázi a kupte si hru přes Heureka.cz

Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře


Morrowind jsem asi po 2 týdnech nadšení ohodnotil 100 %. Neviděl jsem žádnou chybu
a tak trochu jsem byl zaslepen neuvěřitelnou volností, kterou hra poskytuje. Ve hře
si můžete dělat téměř co chcete, můžete si zvolit a trénovat postavu jak se vám líbí, sbírat a vyrábět magické předměty, používat alchymii apod. Můžete se vykašlat na hlavní příběh a jen tak se toulat, stát se tzv. virtuálním turistou.
Jenže v té absolutní volnosti se můžete začít ztrácet. Přesně to se stalo i mě, to že se nemusím držet hlavního příběhu je sice krásná věc, ale postupem času jsem jaksi zapoměl kam mám jít, co mám udělat a tak. Prostě jsem jen tak prozkoumával okolí, trénoval postavu plnil vedlejší úkoly a zapoměl jsem, co mám udělat, abych se
v příběhu posunul dál. Pomohlo by tomu aspoň nějaké zpřehlednění deníku a v něm zapsaných úkolů.
Dál mi trochu vadí to, že po nějakém čase moje schopnosti rostly rychleji než schopnosti nepřátel. Jednoduše řečeno, jakoukoli daedru zlikviduju asi tak na čtyři seknutí. Chvilku mě to bavilo, ale teď je to spíš nuda. Chtělo by to trošku vyvážit hratelnost. Samozřejmě mohl bych hledat další chyby, ale přesto všechno klady nad zápory převažují.
Po delším čase, který jsem s Morrowindem strávil musím tedy poupravit své hodnocení na 80%. Morrowind je hrou (téměř) neomezených možností, kterou můžete jen tak hrát nebo ji můžete prožít.

EDIT 27.11.2010: Morrowind mě zklamal. Stalo se to tehdy, kdy jsem se v cechu bojovníků dopracoval až na nejvyšší pozici. A co se stalo? Vůbec nic. Nestalo se vůbec nic, nikdo mi nepoděkoval, nebo tak něco. Pak mi přišla nějaká další snaha v postupu v různých klanech naprosto zbytečná. Prostě v Morrowindu pro mě chybí motivace. Jinak má ale vynikající možnosti, jen to tak nějak vychází na prázdno. (Tento příspěvek jsem kdysi dal do diskuze, ale myslím, že se ke komentáři hodí také.)

Pro: obrovská volnost, nelineárnost, atmosféra, tvorba vlastních magických artefaktů

Proti: obrovská volnost, nepřehledný deník, nevyvážená obtížnost, odtržení od příběhu, chybí motivace v dalším postupu

+42+42 / 0

Lord Nerevar Incarnate One-Clan-Under-Moon-and-Star, Hortator of Great Houses, Nerevarine of Ashlander Tribes, Master Thief of Thief's Guild, Arch-Mage of Mages Guild, Grandmaster of Morag Tong.... a mohl bych přidat ještě kopec dalších titulů. Ne to se nevytahuji tím, čeho všeho jsem za cca 250 hodin v Morrowindu dosáhl, to se jen na jedné drobnosti snažím ilustrovat základní charakteristiku této hry (a více méně celé série), kterou nazvěme "Kvantita vítězí nad kvalitou!"

Abych získal všechny ty honosné tituly musel jsem splnit stovky úkolů, ale jen v jednotkách případů jsem do nich musel dát něco ze sebe, nějaký osobitý nápad, přijít si sám na řešení problému. Naopak v těch stovkách případů jsem byl jen loutkou. "Dojdi tam a tam, zabij toho a toho, seber to a to, doruč to někomu s divným jménem a to co od něj dostaneš mi přines a já tě odměním." Přitom potenciál k zajímavým úkolům, ve kterých by hráč musel prokázat svůj důvtip, má hra obrovský, bohužel taky obrovsky nevyužitý.

Obrovský je i svět, což nám Bethesda servíruje v každém díle TES série, a tak se vykašleme na plnění stokrát stejného questu a půjdeme objevovat stokrát stejné hrobky, sto desetkrát stejné jeskyně nebo sedm na chlup stejných čtvrtí města Vivec (kdyby se vám sedm zdálo málo můžete si zajet do Molag Mar, tam je další...). Svět má rozhodně výbornou atmosféru, alespoň ze začátku člověk užasne, když poprvé přijde do Ald'Ruhnu, poprvé navštíví Dwemerské zříceniny, starou Dunmerskou pevnost, a nebo nějakou Daedrickou svatyni. Jenže když to samé procházíte už podesáté znovu vás napadne, že kvantita vítězí nad kvalitou.

Hru by nad vodou mohl držet alespoň hlavní příběh, který má také světlé momenty, nicméně i zde ho nakonec alespoň pro mě zazdí úplně stejný princip (3 krát se staň Hortatorem velkého domu a 4 krát Nerevarinem Ashlanderského kmene). Když nevíme co by, sedmkrát něco zopakujem. I vedlejší linie v podobě mnoha gild v nichž můžeme dělat kariéru na tom nejsou o moc líp, respektive jsou na tom ještě hůř. Děláte poslíčka, sem tam eskortu a nebo nájemného vraha. Situace kdy nevíte jak daný úkol splnit a musíte na to sami přijít, se skutečně dají spočítat na prstech jedné ruky. Navíc po získání absolutního postavení v gildě se kromě nějakého toho oslovení v podstatě nic nezmění. (Jako Grandmaster Morag Tong jsem si v jejich, vlastně v mém sídle nemohl z police vzít ani obyčejnou mísu ... mí podřízení mě okamžitě napadli jako špinavého zloděje.)

Kde jsou teda ty světlé stránky hry? No je v ní toho tolik, že prostě sem tam se něco dobrého a zajímavého najde. Každopádně toulání po Vvardenfellu má prostě své kouzlo a ukazuje sílu otevřeného světa s hezkými scenériemi, krásnou noční oblohou a romantickými západy slunce. Levelování pomocí skillů, které zvyšuji jen když je používám, považuji za výborný princip i když má své mouchy a je převzatý z Daggerfallu a ve finále ze mě stejně udělal supr mega geroje, který i tu největší potvoru upižlá řezbářskou kudličkou. Odkazy na historii světa v rozhovorech a knihách mě velmi baví. To nejlepší jsem si nechal na konec a tím je HUDBA!!! Ta se mi prostě neoposlouchala.

Nestrávil bych tu takovou porci hodin, kdybych si myslel, že ta hra je totálně špatná. Mám svět Elder Scrolls docela rád, ale nemůžu a nechci zavírat oči před jejími chybami, a to jsem protentotkrát vynechal poznávací znamení Bethesdy, tedy bugy. Bylo to v roce 2002 velké hype...

Pro: Hudba, Spousta dalších informací z Tamrielu, Spousta všeho

Proti: Kvantita vítězí nad kvalitou a bohužel se to víceméně projevuje skoro ve všech oblastech hry

+37+40 / -3

Najvacsi problem tejto hry spociva v tom, ze je velke mnozstvo hracov nepochopilo. Naozaj nejde o nic ako Gothic ci klasicke izometricke rpgcka. Linearita a s nou suvisiaci dynamicky pribeh boli vymenene za diametralne odlisny pristup hrania, aky si seria udrzuje uz od staruckej Areny. Je sympaticke, ze vyvojari idu inou cestou, jedna sa naozaj asi o najneliarnejsiu RPG seriu. Niektori The Elder Scrolls familierne nazyvaju "offline MMORPG". Skutocne, nema nas pohltit linearnym pribehom a nachystanou cestou, ale ponuka nam jednoducho zit na ostrove Vvardenfell v tempe ako to vyhovuje nam. Na pocet questov moze namietat len kratkozraky clovek, pretoze napriek tomu, ze mnoho z nich funguje na principe zabi/prines, hra ma pre ludi, ktori sa do nej dokazu ponorit neskutocne caro. Ako jeden moj znamy povedal, je v podstate urcitym fantasy turistickym simulatorom, lebo neexistuje mnoho hier kde sa mozeme volne prechadzat po tak obrovskej herne ploche za zvuku nadhernej hudby Jeremyho Soula. Nocna obloha je podla mna najkrajsie spracovana ako som mal v pc hre cest vidiet (krajsia nez v Oblivione). Ak teda pochopite, ze sila hry nespociva v intenzivnom pribehovom hrani, ale v jednoznacne rekreacnom objavovani Dunmerskeho sveta, budete odmeneni krasnymi zazitkami v tempe, ktore si sami urcite a pridate sa k velkemu mnozstvu frakcii. Mimochodom architektura niektorych miest je jednoducho prekrasna. Tato hra sa nehra, tato hra sa zije.

Pro: velky otvoreny svet, nadherna hudba, obloha, mnozstvo frakcii ku ktorym sa da pridat, obrovska nelinearita, virtualna turistika

Proti: nenavyknuty hrac sa citi v hre strateny, mnozstvo questov nie je privelmi originalnych,

+33+36 / -3

Vzpomínám. Na krásné a dlouhé měsíce strávené průzkumem Vvanderfelu, bitvami s příšerami, průzkumem krajiny, občasným zvládáním úkolů, obdivováním "přírody" (z dnešního hlediska spíše pusté krajiny, ale dnešní hledisko se může jít vycpat), velice pozvolným plněním hlavní úkolové linky. Jo a taky abych nezapoměl - chozením sem tam po krajině.

Tato hra mě totiž kompletně omráčila, očarovala, spolkla a nepustila po hoodně dlouhou dobu. TES trojku jsem poprvé poznal až v roce 2006, kdy už konečně měl počítač, který tenkrát zvládl vše nové. I tak jsem ale musel ustoupit, nároky byly kruté (dohlednost byla tedy nízká). Ale stálo to za to.

Noční procházka ze Seyda Neen do Balmory (kolem močálků, cestou umlátit létavce), můj první hunting přísad a různorodých květin, obdivování Dremorských podivných staveb (určitě inspirovaných Cthulhu) ... Ghost Fence a ponuré území vně, spoutaný Měsíc u Vivecu (a mé snahy se na něj dostat), tématická cesta Kolem kontinentu za 80 dní (skoro doslova), stovky různých modů, mnoho naprosto odlišných měst (a architektur, kultur), příběh a desítky knih které ho rozvíjejí, klasická hláška "...and the choice is yours", fungující RPG systém (i když samozřejmě flawed, dá se zneužít), obrovská a detailní mapa - nejkrásnější co jsem kdy viděl.

ale oproti minulém valcikovi říkám, že Morrowind se musí zažít. A nejlépe ještě před Oblivionem. Pro mě to byla první zkušenost s obrovským 3D světem, totální sandbox a láska na první pohled.

Pro: grafika, průzkum, totální atmosféra otevřenosti, příběh a kecy okolo, hudba (mohla však být delší)

Proti: bugy

+30+30 / 0

Nerozumiem ako je možné, že tento unikátny sandbox dostal tak výrazne vysoké hodnotenia v dobe kedy vyšiel. Morrowind je jedinečny zážitok, ktorý narozdiel od svojho predchodcu nebol vytvorený random generátorom s gargantuálnou rozlohou o velkosti niekde na úrovni našej slnečnej sústavy.

Old-school systém rozhovorov je podľa mňa alfou omegou Morrowindu a dodáva podivnú príchuť celkovej atmosfére. Jedinečný design domov, miest, monštier a celého okolia mi ostane v pamäti ešte dlhú dobu. Fungujúci politický systém približne 20 gíld, ktoré medzi sebou riešia svoje spory a konflikty aj pomocou hráča. Morrowind je hra, na ktorú treba mať špecifickú náladu a aktívne nasávať všetky informácie, nie len bezducho pobehovať sem a tam a zabíjať čo sa dá. Na to je tu X iných hier.

Pro: svet, politika, sandbox, dialogy, design

Proti: divne animacie, ekonomika obchodnikov

+22+23 / -1