Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Command & Conquer: Red Alert 2

23.10.2000
85
358 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Jsou 70. léta v USA, zlaté období v historii země. Ovšem náhle se na obloze objeví výsadkáři, na sochu Svobody dopadne stín vzducholodí, ke břehům přirazí vznášedla a zespodu to všechno jistí ponorky. Prezident žhaví horkou linku do Moskvy, vyhrožuje odvetou, jenže s tím premiér Romanov počítal. Obrana je pod kontrolou vrchního sovětského telepata Yuriho. Americký generál Carville vyhlašuje nejvyšší pohotovost, otevřený konflikt je na spadnutí…

Command & Conquer: Red Alert 2 využívá dobré pověsti svého předchůdce. Znovu proti sobě staví Východ a Západ v alternativní studené válce. Hráče čekají kampaně za USA a Svaz sovětských socialistických republik o shodné délce 12 misí, samozřejmostí je skirmish a multiplayer. Součástí kampaní jsou hrané sekvence, ve kterých účinkuje mj. Ray Wise jako americký prezident, Barry Corbin v roli generála Carvilla, Udo Kier coby telepat Yuri nebo Kari Wuhrer jako americká agentka Tanya.

Ve hře, která je klasickou válečnou RTS, hráči není představena jen nabídka pěchoty a vozidel, ale své místo mají i námořní bitvy. Jednotky východního bloku se od západního liší velmi výrazně. Zatímco Rusové staví na síle, jejich vlajkovými loďmi jsou těžké tanky a velmi odolné vzducholodě, Američané spoléhají na technologickou převahu. V americké výbavě nechybí špióni, maskované tanky, rušičky radaru, jak v obraně, tak v útoku jsou zastoupeny zbraně založené na lomu světla a reálnými se staly dokonce i útoky přemísťováním v čase. Ve skirmishi a hře více hráčů je při hře za Spojence i Sověty na výběr mezi několika zeměmi, jež se odlišují speciální jednotkou. Rusové si libují ve svém Tesla tanku, Libyjci nedají dopustit na demoliční náklaďák, Iráčané se pyšní toxiny šířící pěchotou ap. Jedinou surovinou je ruda.

2D grafika na upraveném enginu z Command & Conquer: Tiberian Sun je stylizovaná a detailní. Je plná civilních budov a známých světových staveb (socha Svobody, Eiffelova věž, …), které lze obsadit. Tento titul byl první z rodiny Command & Conquer se zobrazováním časovačů superzbraní všech frakcí ve hře. Hra se později dočkala rozšíření s názvem Command & Conquer: Yuri's Revenge.


Poslední diskuzní příspěvek

@Morte (26.09.2017 18:23): Je to solidní hukot. Dle vyjádření moderů/vývojářů je obtížnost "easy" stejná jako nejtěžší obtížnost v Yuri revenge. Odpočinkové hraní neměli autoři asi v plánu, ale za to pokud někdo hledá výzvu... Díky za tvé dojmy. Docela mě překvapuje, že o této expanzi, která je ve výjoii už léta vůbec nepadla žádná zmínka :)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Red Alert 2 mi dlouho unikal a byl jediným dílem série C&C, který jsem nehrála. To se ale nedávno změnilo. O hodně jsem přicházela.

Red Alert 2 se od ostatních her série dost odlišuje svým nepříliš vážným zpracováním, které se odráží i ve stylu hry, jednotkách obou stran, misích, ale i filmečcích mezi misemi. Nejednou jsem se taky pousmála nad hláškami některých jednotek. Je to zajímavá stylizace, která se u strategií moc nevidí.

Hra je to velmi svižná, ale pohodová. Zbytečně se ničím nezdržujete a ani není potřeba nic moc opakovat. Příběh je zajímavý a zábavný (i když poněkud nerealistický - invaze do USA nejde naplánovat moc skrytě...), filmy jsou mnohem líp zpracované, než v Tiberian Sun a objevují se i během misí, což dává misím dynamiku, když se změní cíle. Engine z Tiberian Sun tvůrci upravili skvěle - grafika vypadá mnohem líp, terén je rozmanitější a interaktivnější a hlavně nepůsobí tak strašně prázdně a nově přidané obsazování budov pěchotou přidává hodně k hratelnosti. Skvělý je i pathfinding, se kterým jsem neměla skoro žádné problémy (což se nedá říct o předchozím díle), jen je škoda, že jednotky někdy nereagují moc inteligentně a třeba se nechají ostřelovat nepřítelem těsně za jejich dostřelem. Jednotky obou stran, i když někdy trochu šílené (obří oliheň?) jsou zajímavé a u obou stran dost odlišné - za každou stranu se musí hrát úplně jinak.

Je jen škoda, že je kampaň tak krátká. Mise jsou ale naštěstí dost rozmanité a v každé se objeví něco nového, takže po celou (i když krátkou) dobu jsem se bavila.
Skvělá 2D grafika a hudba na slušné úrovni (škoda že není tak výrazná a zapomatovatelná jako v prvním Red Alertu) hru dobře doplňují.

Pro: Hratelnost, mise, jednotky, grafika, hudba

Proti: Krátká kampaň, někdy AI protivníka a jednotek

+30
  • PC 85
Je zbytečné ptát se, zda C&C: Red Alert 2 zažíval takový úspěch, protože žánr RTS byl zrovna na vrcholu, anebo zda se žánr RTS nacházel na vrcholu, protože zrovna vyšel C&C: Red Alert 2. Obě tvrzení jsou z velké části pravdivá, protože se navzájem podmiňují. Je zajímavé, že přesto, že Red Alert 2 je vlastně již čtvrtým pokračováním série C&C, herní koncept se téměř nezměnil. V porovnání s konkurencí (série Warcraft, Starcraft, Age of Empires) je C&C vlastně jednodušší – proti sobě stojí pouze dvě frakce, těžíte jednu surovinu, celou produkci si klikáte v přehledném banneru v pravé části obrazovky, na stavění budov nepotřebujete dělníky, hra vás příliš nezatěžuje micromanagementem jednotek… Přesto Red Alert 2 dokázal přinést řadu drobných inovací a zpestření, které dělají hru v prvé řadě neskutečně zábavnou.

Lze začít jinde, než u samotné kampaně? Lze – v menu. Už v menu se do vašich uší začne linout parádní industriální rockový soundtrack, který perfektně podkresluje atmosféru celé hry. Příběh je vtipně nadsazený, oplývá velkým množstvím překvapivě kvalitních cutscén, které jsou jak megalomanské, tak jaksi „sebeparodické“. Možná se nabízí srovnání s filmem Hvězdná pěchota? Až do doby Red Alertu 2 řada z nás ani netušila, že vlastně chce vidět na obrazovce, jak vojska srpu a kladiva zdecimují sochu svobody. A tím to teprve začíná!

Ačkoli jsem zmínil dvě bojující strany a jednu surovinu, není to tak úplně pravda. Jak Spojenci, tak Sověti mají několik hratelných národů, z nichž každá má speciální jednotku, či technologii (že by inspirace u Age of Empires II?). Surovinu také můžete těžit nejen sbíráním zlata, či drahokamů (které jsou 2x cennější), ale i obsazením ropného vrtu. Výroba jednotek je velmi pestrá, tentokrát jsou to ti „dobří“, tedy spojenci, kdo má spíše rychlejší, více záškodnické, ale i technologicky zajímavější jednotky, zatímco Sověti disponují hrubou silou. Hra se nebojí šíleností jako jsou létající pistolníci s jetpacky, sebevražedné náklaďáky, bojoví delfíni, nebo obří chobotnice, které jsou schopny plně paralyzovat a utopit nepřátelskou loď. Klasikou jsou všemožné tanky v čele s obdobou Mammoth tanku, nyní zvaným Apocalypse tank. Zajímavostí jsou pak třeba špioni, kterými můžete infiltrovat nepřátelskou budovu a získat tak nějaké unikátní technologické vylepšení. Co si myslím, že je naprosto perfektní je velmi jednoduchý, ale funkční ranking systém jednotek. Každá jednotka může podle počtu zabitých nepřátel získat až 3 „hodnosti“ navíc, které zvyšují její další sílu a odolnost. To je něco, co jsem dlouhá léta toužil zkusit i u jiných RTS, např. v určité volitelné modifikaci.

Několik postřehů pro multiplayer:
- Hra je velmi rychlá, nevznikají v ní sofistikované strategie, ani záludné taktické manévry na bojišti, což je jeden z hlavních důvodů, proč se nakonec neuchytila v e-sportu.
- Některé mosty jsou zničitelné, je možné znepřístupnit danou cestu. Na druhou stranu oproti C&C: Tiberian Sun byla odstraněna možnost deformovat terén výbuchy některých zbraní.
- Cesta k vítězství většinou vede přes nějaký útočný manévr na těžbu, nebo elektrárnu ke zpomalení soupeře a následný frontální útok.
- Základnu je dobré rozestavovat směrem k těžbě, klidně prodávat vzdálené rafinérie a stavět nové blíže. Před rozsáhlejším techováním se doporučuje vyrobit alespoň 6 těžebních vozidel.
- Každá hra musí začít výrobou partičky vlků na scoutování, na zamezení soupeřova scoutování a na odchyt případných nepřátelských inženýrů.
- Průzkum je klíčový a trvanlivý, neboť Red Alert 2 poněkud netradičně nedisponuje „mlhou války“, tzn. na veškerém objeveném území vidíte v reálném čase pohyb soupeře. Nutno podotknout, že to výrazně omezuje strategické možnosti hry zejména v pozdější fázi.
- Elektřina, jakožto obdoba populace (supply) z jiných RTS, je citlivý a ideální cíl útoku, neboť soupeři nejen zastaví produkci jednotek, ale i vypne řadu technologických a obranných budov.
- Pěchota je slabá. Nejen, že hejno vlčáků je pokouše raz dva. ale tanky ji můžou dokonce přejíždět! Základní tanky jsou středobodem každé armády.
- Nemá cenu příliš „microvat“ jednotky, tedy snažit se maximalizovat vzájemné bonusy jednotek (kámen x nůžky x papír), či focusovat jednotky po jedné. Bitvy jsou příliš rychlé, důležité je, aby všechny jednotky útočily, když útočit mají, tzn. nesmí okounět, navzájem se blokovat a přetlačovat, či projíždět bojem bez střelby.
- Doba „nabíjení“ střely tanku (cooldown) je mnohem delší než doba, kterou trvá samotný výstřel. Jinými slovy je možné mezi jednotlivými výstřely popojíždět. Jinými slovy je efektivní vlastně spíše jen jezdit (přes shift+myšítko, což je obdoba „attack move“ z jiných RTS) a střílet v krátkých zastávkách.
- Klíčem k vítězné bitvě je využívání výhodu v dostřelu jednotek, tedy spíše buď couvat (Sovětský Rhino tank a jeho vyšší range), anebo se snažit soupeře obklopit (Spojenecký Grizzly tank).
- Vzhledem ke zjednodušenému micromanagementu jednotek je efektivní, byť paradoxní, doplnit tankovou bitvu o smečku psů, kteří budou mít za úkol jen absorbovat prvotní střely. Co na to ochránci zvířat?
+25
  • PC 90
Čtvrtý zářez do armádní pažby série COMMAND & CONQUER (nepočítám li 2 datadisky k prvnímu RA a jeden k TS) a dle mého názoru v chronologickém měřítku (v porovnání s předchozími) zatím nejlepší. Přitom špatně si hra nevede ani ve srovnání s modernějšími díly série.

V rámci příběhu je nám naservírována stylizovaná krmě o dvou chodech z doby Studené války – kampaň za Amíky a kampaň za soudruhy. Výchozí bod má potom oblíbenou podobu noční můry každého bohumilovného Američana 60. let minulého století – Ruskou invazi do země neomezených možností a splněných snů. Ruské uniformy jsou zde patřičně kolorované a herecký prim hraje na straně vlajky se skříženým srpem a kladivem Udo Kier co by všemi mastmi mazaný psychouš Yuri (vysloužil si i následný datadisk) - v táboře Yankees si tuto úlohu ukradla v nátělníčku vyprsená a roztomile přehrávající Kari Wuhrerová jako nezdolná speciální agentka Tanya (v tomto směru je úplně nejlepší závěrečná pasáž po dohrané kampani za USA – Tanya má parádní nástup /chi chi/ a následně dehonestuje ruského papaláše ve spodním prádle).

Hra má v nejtěžší variantě pěkně vybalancovanou obtížnost (doporučuji po začátku mise nijak zbytečně nelelkovat a stavět, vybudovat hned dvě rafinérky, ať vám netuhne cash flow), zajímavé jednotky (obě strany nejsou ani v nejmenším pouhým vizuálně odlišeným klonem), svižný průběh a i dnes solidní grafickou podobu. Do kolonky mínusů určitě zapadna nepříliš velká inteligence AI soupeře (nepřítel většinou slepě útočí do jednoho místa, tak posílá třeba i atomovku) a některé dílčí nepodarky v ovládání (nemožnost odfiltrovat “ze stáda“ jeden druh jednotek).

Pro: Tanya, Yuri, bojová vzducholoď Kirov, rozdílnost soupeřících armád, hratelnost, značka

Proti: hloupě hrající AI, nemožnost vybírat ve změti jednotek podle druhu

+24
  • PC 85
Red Alert 2 patří mezi moje srdeční záležitosti. A přestože by se mohlo zdát, že výrazně přesluhuje (to už je to 12 let?!), stále je to jedna z her, které mám připraveny pro okamžitou instalaci. Proč?

Red Alert 2 se mi zaryl do podvědomí na mnoha úrovních. Zářným příkladem je příběh. Mohlo by se zdát, že války mezi USA a Ruskem jsou nezajímavé téma. Není tomu tak. Jelikož je hra dosazena do alternativního světa, mohli tvůrci pustit svou fantazii z uzdy a vyřádit se. Hlavním prostředkem pro přiblížení příběhu jsou jistě hrané filmečky mezi misemi, které jsou natolik zdařilé, že se jim to vede na 120% Ještě lepší je potom ta dávka nadsázky, která z každého takového filmečku sálá.

Na výběr jsou hráči k dispozici dvě strany americko-ruského konfliktu. Ano, modří vědí, je to USA a Rusko! Každá strana má jiné jednotky a architektonicky se lišící budovy...a to tak že hodně. A vlastně celkově je pro mě grafická stránka RA2 naprostým ideálem izometrického 2D. Herní plocha hraje všemi barvami, ale ne nějak rušivě, detaily na jednotkách i na terénu potěší a všechno vybuchuje přesně tak, jak má. Obzvlášť to ztvárnění jednotek a budov je prostě skvělé...fantazie zase jednou zvítězila :)

Na zvukové stránce snad ani není třeba hledat nějaké mouchy. Jistě, vojáci se hlásí a odpovídají na jednotlivé příkazy...ale to není to hlavní. Soundtrack od hudebního mága a génia Franka Klepackiho, to je to, oč tu běží. Absolutně každá skladba skvěle vyplňuje pozadí, neruší a přitom tak nějak ladí se vším tím válčením. Nevím, jak to ten chlap udělal, ale soundtrack je prostě geniální. Nemohu ale nevyzvednout určité fenomenální hlášky, které se zaryjou do paměti, takže např: "Helium mix optimal", "Bombadiers to your station", "Scorched Earth", "Never existed" nebo památné Tanyino "Hahahahaha" :))

RA2 přinesl vesměs zajímavé herní prvky. Nejdůležitějším je asi povyšování jednotek, které jsou s každou získanou frčkou čím dál tím silnější. Jeden GI generál zakopaný na kopci potom dokáže s nepřátelskými jednotkami udělat velice krátký proces. Další vychytávkou jsou třeba Prism Towers, které dokáží spojovat svou sílu, nebo ruští Tesla troopeři, kteří jsou schopni posílit ruský Tesla Coil. Důležité je poznamenat, že hra zohledňuje výškový rozdíl mezi útočícími jednotkami: tank na kopci má prostě větší dostřel, než tank pod kopcem. Takhle napsané se to zdá nedůležité, ale ve hře je to nakonec hodně znát.

Jedinou vadou na kráse je nejspíš trochu moc silná Spojenecká pěchota. Je totiž relativně rychlá, a když se zakope na kopci, znamená to nemalý problém...i na takovou situaci jsou ale prostředky.

A to je konec. Red Alert 2 je prostě klasika strategického žánru a souboje s mými bratry přes multiplayer mě v tom před drahným časem ještě více utvrdily. Kdo nezná tuhle hru, jako by nežil. Potenciál potom ještě rozšiřuje datadisk Yuri's Revenge, o tom ale zase jinde :)

Pro: Grafika, filmečky, nadsázka, příběh, hudba (!), prapodivně povedená vyváženost jednotek

Proti: ...já nevím!

+15
  • PC 95
Red alert 2 je typický představitel 2D strategií z konce devadesátých let a přelomu tisíciletí. Ve hře nejde ani tak o strategii, jako spíš o čistokrevnou akci. Proč se taky obtěžovat se složitýma kombinacema jednotek, když si stačí vyrobit 20 tesla tanků, něco proti vzdušným silám a rozdrtit nepřítele. Vypadá to jednoduše, ale v podání téhle hry je to neskutečná zábava.

Hra začíná naprosto skvělým intrem popisující invazi sovětských vojsk do ameriky. Proto moje první volba padla právě na Sověty. Hra je 2D. Ani si nedokážu představit něco jinýho. Reálný velikosti budov k velikostem jednotek. Neni nic lepšího, než s pár vojáčky je obsazovat. Skoro všechno se dá na mapě zničit, poničit. Atmosféra je tu naprosto skvělá.

Hratelnost je krásně dynamická. Stavění vesnice a armády odsýpá. Nemáte se šanci nudit. Harvestři mají konečně nějaký obranný systém. Co je ale nejlepší, je povyšování jednotek. Veteráni na třetí úrovní už opravdu zastoupí roli Ramba. Jsou rychlí, silní, odolní a umí se uzdravovat. Neni lepší pocit, než si vypiplat komando takových kosičů třeba ze základních vojáčků. A jít jim zničit vesnici plnou tanků a obranných věží. Jednotky jsou celkově všechny super.

Ani jednou za celou hru se mi nestalo, že bych se nudil. Revoluci nečekejte. Obtížnost je jednoduchá (nepamatuju si, jestli jde nastavit). Herní doba spíš kratší. Ale zábava maximální. A příběh je tu maximálně vtipný.

Pro: chytne a nepustí, intro, atmosféra, povyšování jednotek, celkové zpracování

Proti: krátké a možná taky hodně jednoduché

+15