Poslední komentáře

Dark Forces 2 má u mě trošku smůlu, protože jsem ho dohrál poprvé mnohem později, než většinu ostatních stříleček z roku 1997 a přestože většinu z nich hravě strká do kapsy, prostě si ho příliš nepamatuju.

Přitom je dvojka stejně dobrá, ne-li lepší než první díl. Příběh Kyla Katarna pokračuje a zatímco v první díle to byl obyčejný žoldák, plnící mise pro Rebely, ve dvojce je to mnohem osobnější. Kylův otec je zabit temným Jediem Jerecem kvůli mapě do Údolí Jediů. To by dalo každému kdo do něj vstoupí neskutečnou moc a tak se Kyle vydává Jereca zastavit, pomstít se a přitom v sobě objevuje síly Jedie. Hru doprovází neskutečné množství perfektní filmových sekvencí s živými herci.

Grafika šla samozřejmě dopředu, lokace vypadají na dobu vzniku celkem pěkně, jen postavy jsou prostě ošklivé. Hranaté, podivně vymodelované a s podivnými animacemi úmrtí.

Základem hry je opět obrovská rozmanitost. Začínáte jako žoldák v typické 3D akci, ale brzy narazíte na světelný meč a s ním na možnost přepnout do third person ala Tomb Raider. Která hra to v té době uměla? Já si zvolil klasickou cestu 3D a blaster a světelný meč jsem používal pouze na souboje s bossy. Další z možností je vybrat si zda zvolíte temnou nebo světlou stranu síly. Ty vychází hojně z toho jak se chováte (žádné zabíjení civilistů) i z toho kam investujete hvězdičky - jestli do schopností světla, nebo temnoty.

Hvězdičky získáváte buď za dohrání kola, ale hlavně za nalezení všech secretů v misi. Haleluja! Konečně jednou hra, kde secrety opravdu k něčemu jsou. Úpřimně řečeno mě světlá strana síly přišla naprd kromě léčení (které stejně nepotřebujete, protože všude se válí lékárničky a bacta tanky na později). Mnohem častěji využijete neutrální force jump a force run - třeba pro získávání secretů. Ale nejsem sketa a za temnou stranu hrát nebudu :)

Samozřejmě stejně jako v prvním díle jsou rozmanité i jednotlivá kola - narazíte na města, přírodu, imperiální základny i lodě, hojně si zaplavete, vrátíte se i domů a ke konci se podíváte do poctivých ruin. Samotných kol je 21 a jsou oldschool se vším všudy. To znamená obrovská kola, plná bloudění a přemýšlení jak dál, občas s nějakým logickým úkolem a plná nepřátel.

Nepřátelé se od minule trošku zlepšili, takže zatímco žoldáci nepředstavují moc nebzpečí, imperiální vojáci jsou lépe vyzbrojení (třeba raketomety), umí mířit a občas se i pohnout. Přesto se dají zvládnout v pohodě, což neplatí o Jediích, které musíte obíhat, sekat a modlit se :) Zejména závěrečný fight s Jerecem byl jeden z nejtěžších co jsem v 3D akcích zažil - nejenže se ten šmejd utíká léčit, ale musíte přijít na to jak mu to znemožnit a dostat ho na kolena i přes pomoc (Protection, Run, Healing) je nekonečný. Ale odpovídá to tomu, jak má být mocný.

Tvůrci naštěstí pochopili že nějaké vymýšlení exotických zbraní je k ničemu a tak je tu spolehlivý blaster a ještě spolehlivější rychlopalná plazma, pokud chcete můžete používat raketomet, plazmové dělo nebo granáty, ale úpřimně v stísněných prostorách to moc využití nenajde. A nebo kosit světelným mečem, ale zrovna vykrývání laserů mi přišlo diskutabilní, nemluvě o tom, že raketu prostě nevykryjete.

Takže Dark Forces 2 mě nezklamaly. Jsou větší, hezčí, s parádním příběhem i náplní a spoustou skvělých filmečků. Jen zkrátka v roce 1997 mám toho Blooda trošku radši.

EDIT: Datadisk bych hodnotil rozhodně hůř. Jednak je místo krásných FMV sekvencí použito naprosto ohyzdných enginových animací, které vypadají hůř jak ve hře, jedna příběh ač na 14 misích skáče od čerta k ďáblu. A navíc logické problémy v kolech jsou už hodně přestřelené, natolik že jsem se párkrát musel podívat do návodu a jednou si celé kolo zopáknout.

Nastal čas opět se vrátit hlouběji do minulosti, protože modernější střílečky co rozjedu mi pomalu dochází. A Dark Forces z GOGu byla jasná volba. Pamatuji si, jak jsem tou hrou byl doslova uchvácený, když jsem ji před dávnými lety dohrál - tolik možností v 3D střílečce a navíc svět Star Wars.

Po letech to samozřejmě už tolik neprožívám a z kdysi nádherné grafiky zbylo něco, na co se moc koukat nedá. Ale jinak je to stále po čertech dobrá hra, která předběhla dobu o několik let. Zatímco konkurence (Doom, Heretic, Hexen) kašlala na příběh, animace i cokoliv jiného než střílení, Dark Forces nabízí tohle všechno a ještě více.

Příběh ze světa Star Wars je plný pěkných filmečků, ve kterých si většinou prohlédnete svoji práci v předchozí misi. Potkáte spoustu starých známých - Mon Mothma Vám bude zadávat cíle, Jabba Hut Vás chytí, střetnete se s Bobba Fettem a na vše dohlíží sám Darth Vader. Ale přitom si příběh jde vlastní cestou. Jako žoldák s imperiální minulostí Kyle Katarn se necháváte najmout, abyste vystopovali a zastavili novou zbraň, mocné Dark Troopery.

Ve 14 kolech se podíváte všude možně - do dolů, na ledovou i ohnivou planetu, navštívíte pašerácké město, imperiální město, vězení i několik křižníků. Každé kolo vypadá trošku jinak, jsou v něm jiné úkoly a trošku jinak se hraje. Na svou dobu neskutečné. Navíc mise navazují logicky i příběhově a nenajdete tu žádnou výplňovku.

A těch možností. Dark Forces nabízí poloviční mouselook (nahoru a dolu se myší nepodíváte, ale jde to), skákání, krčení se, V boji Vám pomáhá automatické zaměřování, které bohužel selhává při míření na nepřátele kteří jsou výš než Vy. Nechybí tu pár udělátek (baterka, plynová maska, sněžnice), některé mise obsahují i logické hádanky které jako by vypadly ze starých dungeonů - mačkání čudlíků, hrátky s otevírání dveří ve třístupňovém kruhu či žonglování s výtahy. A každá mise má nějaké úkoly, nikdy to není jen zabít všechno a dojít do exitu. Samozřejmostí jsou v té době secrety z nichž jeden zahrnující run+crouch+jump mi dal fakt zabrat.

Samotná akce se nese ve stylu Star Wars - takže se to všude hemží imperiální vojáky, obsluhou a důstojníky, vzduchem létají lasery a samozřejmě ani Vám nechybí tradiční blaster. Zatímco imperiálové jsou celkem v pohodě (pokud jich není moc), hra nabízí i zmetky s plazmovou puškou, granátníky a samozřejmě Dark Troopery, kteří Vám dají zabrat. A v jednu chvíli na Vás hra pošle obrovskou ještěří potvoru a na její udolání máte pouze pěsti :)

Zbraní je dost, ale popravdě jsem je skoro nevyužil Základní blasterový samopal je totiž přesný, rychlý a účinný a když dojdou náboje, přepnete na kuličkový samopal (či jak to popsat). Jsou tu ještě granátomet, miny, granáty, nějaké plazmové dělo ale popravdě jediné co jsem využil byla zbraň Dark Trooperů proti nim samým.

Jedinou vadou na kráse je nemožnost ukládání. Ve hře sbíráte různě ukryté životy, takže smrt znamená jen to, že se objevíte kousek od místa svého skonu, ale raději bych dal přednost klasickému save/load. Zvlášť když je tu spousta skákacích pasáží, u kterých netušíte jak dopadnou.

Zkrátka Dark Forces je klasika, tuplovaná pro fandy Star Wars, která přinesla spoustu novinek a mimo to i poctivou oldschool střílečku. 3D akce roku 1995.

Popravdě řečeno si nejsem jistý, jestli jsem dvojku vůbec někdy dohrál a po dohrání ani nevím co napsat. Druhý díl je v podstatě stejný jako ten první skoro od začátku do konce a pokud tvůrci s něčím novým přišli tak je to spíše na škodu.

Příběh stejně jako v jedničce neexistuje, místo animace tu máme opět enginové dema, staré fotky a dokumenty a opět jsou tu tři kampaně za Rusy, Brity a Američany. Graficky se hra samozřejmě za dva roky neskutečně zlepšila, takže to vypadá všechno úžasně a hra s přehledem předvádí monumentální válečné scény, aniž by se zakuckávala.

Stejní jsou i nepřátelé, kteří umí totéž co v jedničce, bezvadně se kryjí, spolupracují, háží granáty a tady přichází první novinky. Nepřátelé jsou mnohem odolnější, dávka z automatu je poškádlí, srazí na zem, ale za chvíli vstanou a vesele pálí dál. A je jich mnohem, mnohem více, což je další novinkou - nekonečný respawn, dokud se nepohnete dál. Inteligence nepřátel i spojenců je stále na vysoké úrovni.

Zbraně jsou tytéž co v prvním díle, ale je větší kumšt najít něco, co k něčemu je. Základní samopaly mají slabý zásobník a vzhledem k odolnosti nepřátel a zhoršené přesnosti neděláte nic jiného než přebíjíte. Jedna nemilá novinka je, že při pohybu Vám zmizí zaměřovací kříž - jako proč sakra?

Nejvíce se změnila samotná hratelnost. Druhý díl je mnohem velkolepější. Na scéně jsou desítky nepřátel, spousta spolubojovníků, všechno exploduje, lítá, odevšad vybíhají nepřátelé. Abyste se někam dostali, musíte rychle kupředu a spustit checkpoint, kterým zastavíte respawn a tak stále dále. Na opatrný, pozvolný postup se zde nehraje. Problém je, že tvůrci se vykašlali na quicksave a přišli se systémem checkpointů. Ty jsou sice hustě rozesety, ale i tak si některé úseky zopakujete.

Největší změnou je autoheal, se kterým Call of Duty 2 přišlo jako první. V podstatě neřešíte zdraví, když to začne být kritický někam se schováte a počkáte až se uzdravíte. Upřimně se mi ten systém moc nelíbí, protože v okamžiku kdy to začne být kritický Vás většinou stejně někdo dorazí.

A jsem u jádra problému. Díky absenci léčení a quicksavů, neustálému postupu vpřed a především naprosto šílenému brajglu kolem Vás to začne být po pár kolech únavné. Ony ty mise jsou totiž v podstatě stále tytéž, pryč je variabilita z prvního dílu. Prostě se někam probojujete, vyčistíte pár stavení, hnízd, minometů, odbachnete nějaký tank, občas musíte pozici ubránit a většinu času zmateně pobíháte mezi hordami nepřátel a snažíte se jich pobít co nejvíce a přežít.

Tohle je čistě subjektivní, ale prostě se u mě dostavila absolutní přehlcenost tou vší bezduchou velkolepostí, asi podobný pocit jak koukat na nějaký film ze série Transformers. Každopádně objektivně je samozřejmě vynikající válečná řežba plná monumentálních scén s perfektní grafikou a umělou inteligencí.