Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Alice: Madness Returns

14.06.2011
24.01.2017
kompatibilní
76
82 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Pokračování American McGee's Alice, jehož vývoj trval celé desetiletí, se odehrává deset let po událostech prvního dílu. Alenka se dostala z blázince a nyní žije ve viktoriánském Londýně. Po smrti rodičů ji stále trápí noční můry a tak navštěvuje psychiatra, který se jí snaží pomoct vyrovnat se s jejich ztrátou. Alenka se vrací do Říše divů, aby zde nalezla útočiště.

Bohužel však je Země temná, plná nestvůrných příšer a halucinogeních zážitků, které jsou způsobeny jejím zhoršujícím se stavem mysli. Těmito nebezpečími se Alenka musí propracovat, překonat je a zachránít Říši divů a také sama sebe, stejně jako zjistit, jak vlastně skončili její rodiče. Tím také získá zpět svoji příčetnost. Prostředí, nepřátele a děj pokračují v temném tónu svého předchůdce.


Poslední diskuzní příspěvek

@Fritol (29.03.2020 10:28): Já jsem kdysi dávno dohrál jedničku a nepřišla mi tak hrozná, i když jsem měl tehdy určitě jiné nároky. A co tak koukám na videa, toho platformingu tam tolik ani nebylo.

V tomhle případě je až zarážející, jak neinvenční může hratelnost takového titulu být. Nejvíce mě asi dostal "twist", když jsem stoupnul na tlačítko, a pak se neobjevila plošinka, na kterou bych mohl skočit (jak jsem čekal), nene, ale terč, který jsem musel zasáhnout a teprve pak se konečně ta plošinka objevila - to je panečku kreativita.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 75
Protože jsem nehrála hru American McGee's Alice, která této předcházela, moc jsem nevěděla, do čeho se to vlastně pouštím. Musím uznat, že hra mě po celou dobu hraní poměrně často překvapovala. Ať už se jednalo o lokace, či výběr nepřátel.

Při první návštěvě říše divů jsem byla okouzlena fantaskním světem, který se mi líbil ze všech lokací nejvíce. Škoda jen, že jsem v něm nestrávila více času. Hra mě hnala skrz mechanické město, podvodní svět, království z karet a mnoho dalších míst.

Za nejhorší lokaci považuji Dům pro panenky, a to hned v několika ohledech. Štvaly mě váhy, u kterých jsem musela vždy jednu stranu zatížit, aby se druhá strana vyzdvihla – jednu část jsem musela zopakovat snad dvacetkrát, protože se mi nedařilo včas přeskočit tam, kam jsem potřebovala a musela jsem jít zase od začátku. Dále mě iritovala minihra, kde ovládám hlavu, se kterou se musím dokutálet do cíle ( když jsem to viděla poprvé tak jsem si říkala, že madness netrpí jen Alenka ale i vývojář). Tahle minihra byla ze všech nejhorší, protože se kamera zběsile přepínala a já tak několikrát zbytečně vypadla z dráhy. Díky tomu, že jsem určité části neustále opakovala, protože se mi nedařily, zdála se mi tato lokace neskutečně dlouhá. Navíc jsem ještě měla všechna vylepšení zbraní na maximum, tak už se mi nechtělo ani sbírat zuby a hledat vzpomínky či láhve.

Za nejnebezpečnějšího nepřítele, se kterým jsem měla opravdu velký problém, považuji Kolosální zmar. Chvíli mi trvalo, než jsem přišla na to, do jaké části jeho těla mám střílet, a i tak trvalo drahnou dobu, než se mi ho podařilo zabít a bez újmy se to rozhodně neobešlo.

Musím přiznat, že jsem ve hře zažila i chvíle napětí, a to bylo hlavně v království srdcové královny, když jsem vstupovala do labyrintu. Labyrint bývá zrádná oblast, kde může na hráče číhat při chybném odbočení ledacos. K tomu všemu se ještě přímo z prostředku, kam jsem směřovala, ozývaly divné zvuky, a tak se mi tam opravdu jít nechtělo.

Koucour, jenž se občas zjevoval a dával rady, mi v podstatě vůbec nepomáhal. Člověk stejně musel na to, jak dále postupovat, přijít sám. Jediný jeho smysl vidím v tom, že hráči dával pocit, že na to vše není sám a má společníka, který jej následuje.

Příběh, jenž se točil kolem Alenčiných vzpomínek na hořící dům a smrt rodičů, považuji za slabší a málo nápaditý. Sbírání vzpomínek (tedy všeho, co někdo někdy před Alenkou pronesl) ztrácelo smysl, jelikož mi přišlo, že nemá posloupnost a než jsem objevila další vzpomínku, už dávno jsem nevěděla, co bylo řečeno naposled.

Nedá mi to a musím ještě zanadávat na mizerné ovládání (deštník,skákání ) a samovolné přepínání kamery. Přes všechnu kritiku jsem ale ráda za nevšední zážitek, který mi hra nabídla.
+33
  • PC 85
Na skákačky moc nejsem, ale Madness Returns jsem si maximálně užila. A to především díky božskému audiovizuálnímu zpracování. Nádhérné, neustále se měnící prostředí, skvěle ladící hudba, temná atmosféra, pestrý výběr zbraní, relativně jednoduchý příběh omotaný tajemnem i kvalitně nadabované postavy si mě naprosto získaly a nejspíš se k nim budu často vracet. Jako velké plus považuji i to, že jsem se bavila až do konce, i když ve hře se dělá prakticky pořád to samé. Jediné, co mě mrzelo, byl nevyužitý Londýn.

Pro: audiovizuální zpracování, herní doba, originalita

Proti: bugy

+20 +21 −1
  • PC 70
Alica je pre mňa dosť kontroverzná hra a nebolo vôbec ľahké ju ohodnotiť.

Tak najskôr čo sa mi páčilo?

+ Alica exceluje v zaujímavom a premenlivom level designu, kde sa stále menia úrovne, sú bohaté na detaily a rôzne bláznivé nápady. Vizuálna stránka hry je tiež veľmi originálna, svieža a nápaditá. Svet, v ktorom sa hlavná postava pohybovala, ma bavil a jeho architektúra sa mi páčila tiež.
+ Príbehom a temnou atmosférou sa tiež nič nepokazilo. Príbeh síce nie je nič extra, ale v rámci možností Wonderlandu pôsobí dobre a hlavne hororové prevedenie dobre známych postáv potešilo moje bizarné chute. Atmosféra hry je temná, krvavá a hodí sa to sem.
+ Potešili aj rôzne minihry ako 2d hopsačka, Alica ako ničivý obor a iné.

Čo sa mi nepáčilo?

- Hra síce nie je nejak extra dlhá a zabrala mi 15 hodín, no aj tak som už posledné hodiny viacmenej po hernej stránke trpel. Síce sa pekne menia prostredia, ale je to celé stále o tom istom. Niekde prísť, animačka ako sa vynoria nepriatelia, pobijem ich, animačka ako sa otvoria dvere, nejaká skákačka a potom znovu to isté stále dokola. Unavovalo ma to.
- Kamera je tiež občas neposedná a dokáže riadne nahnevať.
- Londýn je absolutne nevyužitý a slúži len k nejakému nezáživnému krátkemu oddychu od neustáleho skákania a rúbania otravných nepriateľov.

Verdikt

Alice: Madness Returns určite nie je zlé a minimálne v rámci bohatého a premenlivého level designu patrí k tým najzaujímavejším hrám. Zaujme aj temná atmosféra, ktorá sa do tohoto sveta hodí a je sexi. Nesadol mi však úplne gameplay, ktorý ma po pár hodinách hrania už vyčerpával.

Pro: Vizuálne spracovanie, kreatívne a originálne, temná atmosféra

Proti: Neposedná kamera, repetetívny gameplay ma vyčerpával

+19
  • PC 75
Od tejto hry som na začiatku veľa neočakával ale nakoniec som dostal príjemnú skákačku s veľmi peknou grafikou. Je to jedna z mála hier kde platí že druhá polovica hry je lepšia ako prvá (aspoň s mojho pohľadu). Pribeh na začiatku moc neviniká ale ked´ sa začne rozplietať tak sa zneho stane celkom slušný priemer so zaujímavým rozuzlením a s výborným finálnym bossom. Audiovizuálna stranka hry je veľmi kreatívna a veľmi originálna (miestami aj dosť creepy). Veľmi sa mi páčilo že v každej kapitole mala Alice iné oblečenie. Ja osobne by som v hre prijal viac zbraní. Niektoré kapitoly hry sa mi zdali zbytočne dlhé a preto sa hra dosť pretiahla. Mne osobne trvala dohrať 14 hodín.

Čas strávený v hre: 15 hodín

HODNOTENIE-8/10 !!!

Pro: Občas creepy atmosféra, originálne spracovanie, final boss

Proti: zbytočné predlžovanie kapitol, málo zbraní

+18
  • PC 70
První díl mě minul, ale pamatuju si dobové recenze na Madness Returns a jak se mi ta ponurá atmosféra líbila. Skákačky mě docela baví a když jsem tehdá se svou bárkou zabrousil do mělčin zátoky pirátů, vyzvedl Alenku z mořského dna a vybrousil zase ven, v první řadě mě překvapila velmi špatná optimalizace a díky ní jsem Alenku vydržel hrát pouhých pár minut.

Alice: Madness Returns je tak trochu staromilská plošinovka, kvůli kameře sem tam frustrující, zbytečně delší o dvě hodiny, s dokola opakovanými herními principy a postupy, a přesto stále zábavná. Prostředí, jaké vykreslil American McGee a jeho tým, je krásné a nápadité. Já si vzpomínám na Alenku v říši divů jako pohádku a on to všechno vzal, zamíchal do toho trochu Burtona a Gaimana se špetkou Del Tora, a vytvořil fantaskně pokřivený, neúprosný svět, který doplnil vhodným hudebním doprovodem. I přes svůj hudební hluch si některé tóny vybavím i teď.

Trochu mi vadila absence více nápověď, resp. aby hra byla trochu více user-friendly. Musel jsem si hledat, co který upgrade konkrétně vylepšuje, občas jsem se v některých hádankách ztrácel, obzvláště v otevřeném prostředí (dům z karet na nebesích), někdy jsem nechápal postup příběhu, k čemu jsou nalézané vzpomínky, proč některé sběratelské lahve jsou modré a jiné zelené, a podobně. Hra Vám nijak nenapoví.

Asi jako většinu lidí mi imponovaly úrovně v Londýně, i když to bylo jen držení šipky dopředu, ale tam nejvíce vynikla zdejší svérázná stylizace Alenčina světa. Ani ostatní světy nejsou vůbec špatné. Příběh příjemně odsýpá a jeho hlavní premisu budete znát zhruba od poloviny hry. Ta by mohla být o ty dvě hodiny kratší, ovšem i tak nabízí nemalou porci kvalitní hopsací zábavy.

Easter egg s Razem z Psychonauts potěšil :)

Pro: grafika, hudba, atmosféra

Proti: Delší, optimalizace, kamera

+16