Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

Stronghold

  • PC 75
Po dlouhých 20 letech jsem se konečně dostal k tomuto titulu, abych si ho vyzkoušel. Dostal jsem se asi do půlky kampaně, takže mám myslím docela dobrou představu o hratelnosti.

Stronghold mě dost překvapil. Čekal jsem téměř výhradně akční složku, kdy buduji hradby, bráním se před nepřáteli, provádím výpady, atd. Ale polovina náplně je naopak ekonomická, kdy si musíte zajistit dostatečnou produkci surovin a pak celý výrobní řetězec až k finálnímu produktu (ať už je to chleba nebo luk), a pak samozřejmě balancovat dle priorit. V tomto směru mi to příjemně připomnělo The Settlers. Pokud podceníte ekonomickou stránku hry, tak poté bude vaše armáda a hrad horko-těžko vzdorovat nepříteli. A k tomu je nutné hlídat i vaši oblíbenost, jinak vám začnou utíkat poddaní. Příjemné překvapení, oceňuji.

Hodně se mi také líbilo, že člověk potřebuje strategizovat u návrhu svého města/hradu, protože pokud budou farmáři a řemeslníci chodit z jednoho města na druhý, tak udělají polovinu práce, než když mají potřebné budovy hned vedle sebe. Zároveň vás ale limituje ráz krajiny v ideálním rozmístění budov, a samozřejmě naprostou prioritou je udržení obranyschopnosti hradu, takže opět musíte vyvažovat, zda tady na tom ideálním místě postavit hradby a věže, ačkoliv vám to zkomplikuje ekonomický řetězec. (Stavění městečka a občasné komentáře rádce mi také trochu připomněly Majesty, ačkoliv je to samozřejmě jinak o dost jiná hra).

U stavby opevnění si člověk vyhraje. Je potřeba využívat výškovou výhodu, vymýšlet, kde lze přehradit různé průsmyky, udělat takový tvar zdí, aby mohli lučištníci z věží/hradeb dobře střílet, atd. To se mi moc líbilo. Ale je v tom poznat stará hra, kdy často lze velmi špatně poznat, která místa jsou průchozí a která ne. Často terén vypadá jako neprůchozí skála, a pak zjistíte, že to jen brání výhledu, a je tam ve skutečnosti někde průchod. Případně postavíte zeď, co vypadá jednolitě, ale ve skutečnosti lze mezi některými "čtverci" do úhlopříčky projít. Také jdou prvky opevnění (věže atd) stavět jen do 4 směrů místo 8, což dost často člověku vůbec nevyhovuje.

Souboje mi přišly takové standardní, mumraj malých lidiček, u kterých mám víc pocit chaosu, než že bych je ovládal :-) Vojáci mají nějaké své uvažování, ale občas mi dalo práci přesvědčit je, že mají útočit na někoho jiného. Zároveň je dost snadné se překliknout a místo na hradby/věž je poslat pod hradby, a tak. Když se ale člověk dívá na tu hromadu jednotek a dění na bojišti, tak se to sleduje moc pěkně.

Celkově to byl tedy příjemný zážitek. Nechytlo mě to natolik, abych u toho strávil dalších 10+ hodin a hru plně dohrál, ale s odehranou polovinou hry jsem spokojený.
+16

Company of Heroes

  • PC --
Ačkoliv je moderní válka pro mě velmi nezajímavé téma, dostal jsem chuť vyzkoušet, co je zajímavého na tolik opěvované sérii Company of Heroes. Osahal jsem si tutoriál a první dvě mise, takže jen zlomek z obsahu. A ačkoliv mě motiv (moderní válka) nebavil a proto jsem nepokračoval, tak už mám lepší představu, proč hra v roce 2006 získala takovou pozornost. Pocit z realističnosti a uvěřitelnosti strategie je výborný. Jednotky nestojí jako tvrdé Y, ale poměrně inteligentně se pohybují, kryjí se, reagují na nepřítele, pokřikují na sebe, no prostě působí jako živé. Zároveň si je můžete hodně přiblížit a mají propracované detaily, takže z nich máte opravdu reálný pocit. Ve hře je dynamické prostředí, od budov, kam se lze schovat a opevnit, po zničitelné zídky, zábrany, nebo třeba protitankové ježky. Jedno špatné načasování nebo taktická chyba, a už máte jednotku přišpendlenou k zemi nepřátelskou palbou bez možnosti se pohnout. V roce vydání se autorům povedlo přinést do žánru nové a zajímavé prvky, které perfektně zapadaly do vybraného motivu. Kdybych byl větší fanda do soudobého válčení, tak bych ve hře určitě pokračoval, ale nejsem, takže zůstalo jen u krátké ochutnávky.
+8 +9 −1

Scribblenauts Remix

  • Android 40
Nic moc. Viděl jsem video ze Scribblenauts Unlimited na PC a očekával jsem něco podobného. Ale tato hra je extrémně omezená a lineární. Místo otevřeného světa jsou zde maličkaté oblasti, omezený slovník a nezáživné úkoly - např. hraní poslíčka, nebo úkol "vyjmenovat 3 hospodářská zvířata". Pro děti asi v pohodě, ale určitě ne to, v co jsem doufal já, když jsem viděl jiné Scribblenauty.

Ovládání je taktéž hrozné - dotekem je snad nemožné sebrat malé objekty. Hodně herních mechanik je představeno a potom vůbec nefungují (třeba lektvary). Ve hře by se extrémně hodila integrovaná nápověda.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2018 v angličtině na Google Play).

Poznámka: Až nyní, dlouho po recenzi, jsem zjistil, že Scribblenauts Unlimited existuje i pro Android, a že se od Remixu významně liší. Měl jsem tudíž od hry částečně špatná očekávání. Pokud bych dával Remixu ještě jednu šanci, tak jedině s dítětem. Ale možná přejdu rovnou na ten Unlimited, který by snad mohl mít i lepší ovládání.
+10

Traffix

  • Android 50
Hra nemá špatný nápad, vyžaduje hbité prsty, a je tam i úroveň plánování, kdy se musíte rozhodovat, zda vám stojí za to pustit semafor na zelenou a pak ho potenciálně nestihnout včas zastavit, nebo hrát bezpečně přes oranžovou, což se vám ale může vymstít s agresivními řidiči. Zároveň je potřeba odhadovat rychlost rozjíždění vozidel, atp.

Bohužel jsem ale nedokázal strávit grafiku. Na obrázcích vypadá pěkně, ale na mobilu je vše extrémně prťavé a do očí vám pálí čistě bílé pozadí. Tato kombinace svítivé bílé a mžourání po malých detailech mě při hraní byla velmi nepříjemná a bolely mě z ní oči, a byl to asi hlavní důvod, proč jsem hru následně odložil.

Zájemcům doporučuji od toho samého studia mnohem raději hru Railways, která mě bavila výrazně více a neměl jsem tam problém s přílišným namáháním očí.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2020 v angličtině na Google Play).
+8

Magibot

  • Android 50
Graficky je hra moc pěkná a hudba je příjemná. Tím spíš mě trochu překvapily některé ostré hrany, jako špatně čitelná hlavní nabídka nebo nepříjemné ostré zvuky během dialogů. Ale nejvíce jsem byl rozčarovaný z hratelnosti. Ačkoliv se hra snaží být akční logickou hádankou, tak dost často netušíte, jestli je vaše řešení špatné, nebo jste jenom umístili kouzlo o pixel vedle, případně jej aktivovali o milisekundu pozdě. Celé je to extrémně chatrné a vrtošivé. Téměř jsem zůstal zaseknutý hned v první lesní úrovni, když jsem se snažil provést správné(!) řešení a 10x po sobě selhal, což mě přesvědčilo, že to správné řešení není (a bylo). Podíval jsem se na YouTube a hned v prvním nalezeném videu měl daný člověk úplně ten samý problém a nakonec kvůli tomu ukončil hru. Našel jsem další videa a zjistil, že jsem měl umístit kouzlo o malý kousíček výš, než jak jsem to udělal já. Toto by se fakt nemělo stávat hned v první úrovni. Nemělo by se to stávat nikde, mechaniky by měly být buď vysvětlené nebo zřejmé, a logická hra by neměla být o posouvání objektů o pár pixelů tam a zpět stylem pokus-omyl. Nicméně po této špatné zkušenosti jsem hrál ještě další hodinu, a všechny následující úrovně mě bohužel přišly extrémně podobné a ničím zajímavé.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2020 v angličtině na Google Play).
+6

Jungle Town

  • Android 80
Jungle Town je perfektní hra pro malé caparty. Na rozdíl od tuny odpadu, který se na vás vyvalí, když hledáte dětský obsah na mobilních platformách, mi Jungle Town přijde kvalitně zpracovaný a zejména vytvořený lidmi, co se opravdu zamysleli nad tím, co je do dětské hry vhodné dát. Hra tak má roztomilou grafiku, zvířátka, a zároveň i poměrně inteligentní obsah. Slon pořádá narozeninovou párty, kamarádi mu vymýšlejí a vytvářejí dárky.

Během hry za 6 různých zvířátek si děti ozkoušejí běžné lidské činnosti, jako je zdobení dortu, uklízení odpadků či poházeného oblečení, stříhání a šití, stavění kola, zalévání kytek či sbírání ovoce. Super je, že spoustu činností dělají opravdu fyzicky, tzn jen neklikají na ikonky, ale opravdu při stříhání vedou nůžky, při zalévání pohybují konvicí sem a tam, prstem přesouvají ovoce do košíku, atd. Jsou tam i odlehčené situace, třeba tvorba pneumatik kola z nacucaných housenek je luxusní.

Dcera ve 3 letech hru milovala, ale ještě měla problém všechno vymyslet a ovládat. Ve 4 letech už zvládala všechno. Doporučuji hrát na tabletu (u nás 7"), na mobilu je to příliš malé.

Pár technických problémů by se asi našlo. U stříhání se občas zasekávaly v některých místech nůžky a člověk s tím musel chvíli zápasit. A obecně by bylo fajn, kdyby byla hra tolerantnější k přerušovaným dotekům, protože děti mají často problém přesunout objekt z jedné strany displeje na druhý a celou dobu se dokonale dotýkat obrazovky. Ale to může být technicky komplikované.

Byl bych moc rád, kdyby dané studio vytvořilo nějaké další obdobné hry.
+6

Fait – The Machine

  • Android 50
Hra mně příjemně připomněla Gish. Ale bohužel jsem se nedokázal donutit si Fait oblíbit. Zaprvé, je příliš tmavá. Jste černá koule pohybující se přes černé objekty s temnými stíny v pozadí. Pár objektů nebo linií je ostře nasvíceno, což ještě více znesnadňuje rozlišování černých objektů od sebe. Docela mi to unavovalo oči. Také se těžko odlišuje, po kterém objektu lze přejít, a co je jen v pozadí, když je všechno tmavé. Barevnou paletu jsem si jednoznačně neoblíbil.

Zadruhé a mnohem zásadněji, ovládání je velmi nepřesné. Nemluvím teď o setrvačnosti, kterou vaše postava má, ale o ovládání, které jednoduše v polovině případů nereaguje. Postava často nejde do směru, do kterého jezdíte prstem (a na vertikálních površích to ještě komplikuje, že stále musíte máchat doleva/doprava, místo do opravdového směru pohybu, ale ani když na to pamatujete, tak to nereaguje správně), skrčení funguje tak na desátý pokus, výskok na každý druhý. Kulička vybíhá příliš rychle, takže pomalé opatrné pohyby nelze provést. Na některých površích zůstane přilepení, i když visíte zcela horizontálně, na některých površích kloužete, i když jste jen nepatrně nakloněni - ale od sebe je nerozeznáte. Fyzika je totálně zblázněná a často reaguje přesně naopak, než čekáte, např. páky co ignorují váhu vašeho těla, nebo co se chovají jako byste byli plní hélia.

Celkově je to škoda, po prvních pár úrovních jsem byl velmi pozitivně naladěn. Pak již ne. Uděluji průměrné hodnocení za vzpomínku na Gish.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2020 v angličtině na Google Play).
+5

Backfire

  • Android 60
Koncept je originální a zajímavý. Ale kvůli rychlosti hry se moc dobře nehraje na mobilním displeji, protože vidíte pouze výřez obrazovky. (Na PC monitoru by to bylo mnohem lepší). Zároveň se hýbete extrémně rychle a většinou to nemůžete ovlivnit (základní zbraň střílí automaticky a posunuje vás s každým výstřelem). Dotknutí se okraje arény vás zraní. Takže se jen horečnatě snažíte vyhnout smrti ve vysoké rychlosti a je dost obtížné zároveň se soustředit na nepřátele. Herní motiv taky nepovažuji za ideální. Všechna ta klíšťata, pavouci, atd - je to fakt odpudivé a vůbec se mi to nelíbilo.

Hra mě ze začátku docela zaujala, a (po nějakých těch smrtích) jsem se na výchozí obtížnost dostal přes první kapitolu, ale kvůli zmíněným důvodům mě to později odradilo. Hra měla být trochu pomalejší, bez nechutného krvelačného hmyzu, a možná by to chtělo trochu upravit a styl pohybu. Mělo by být vidět více okolí (a ideálně si to zahrát na tabletu). Dávám docela slušné hodnocení za pěkný originální koncept.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2020 v angličtině na Google Play).
+7

Theme Hospital

  • PC 85
Theme Hospital jsem si mlhavě pamatoval jako zábavnou hru z mládí, kdy jsem ještě neuměl moc anglicky, a tudíž jsem se pravděpodobně ani moc daleko nedostal. Letos jsem se k ní rozhodl vrátit a zjistit, jak moc zestárla. Chvíli jsem experimentoval s CorsixTH, ale jelikož má od základu znovu napsanou herní logiku, rozhodl jsem se pro originál a pustil si TH v Dosboxu. Sice tam není oddalování a pár dalších vychytávek, ale technicky je původní hra stále až překvapivě dobře hratelná.

První vás do uší praští nezapomenutelná hudba (pokud si tedy správně nastavíte MIDI zvuk). Chytlavé melodie, které mi až do konce života okamžitě připomenou právě Theme Hospital. Pořád jsou stejně dobré, jako kdysi. Grafika je pohledná a roztomilá, a ačkoliv je kostičkovaná, tak mě hodně překvapilo, jak dobře se na ni dodnes dívá.

Ačkoliv jsem si pamatoval, že tam je plno vtipných nemocí, typu nafouknutá hlava, dlouhý jazyk nebo neviditelnost, tak jsem vůbec netušil, kolik tam je černého humoru. Hned v úvodní animaci vám ukáží, jak pacienti jsou jen chodící pokladničky, a že je potřeba je co nejvíc zkásnout, než půjdou pod nůž na sál. A když se operace nepovede, no co, přijde další. V tomto duchu je ve hře množství na první pohled ne úplně zřejmých herních mechanik, které dokáží hodně pobavit. Například si můžete nastavit, jak moc chcete vodit pacienty po dodatečných vyšetřeních, i když už diagnózu znáte, abyste je víc oškubali. Nebo v čekárnách postavíte spoustu radiátorů a pořádně je rozhicujete, až se budou pacienti potit. A doprostřed čekárny pak postavíte automat s vychlazenými nápoji, za pouhých 20$ za kus, ať se ti simulanti plácnou přes kapsu... Tato část humoru mi tehdy v devadesátkách naprosto unikla.

Díky tomu, že se dá hra výrazně zpomalit i zrychlit, tak si i uprostřed manažerského shonu můžete užít sledování mumraje lidiček a vtipných animací. Trochu škoda mi přišla, že ty vyloženě vtipné jsou jen u pár přístrojů, a u zbytku je jen něco takového standardního. Hádám, že za to může technologie doby, kdy se s různorodostí animací nemohli příliš rozšoupnout. Když zrovna nesledujete jednotlivé pacienty, tak jde o hru typu "všechno hoří", tzn. stále řešíte problémy. Díky tomu, že jsem sketa, a spustil si hru na lehkou obtížnost, tak jsem neměl problémy s morálkou zaměstnanců. Ale i tak se vám neustále někde tvoří fronty, kupí odpadky, rozbíjí stroje (nedejbože po zásahu zemětřesením), běhají krysy, vypukají epidemie, atd.

Hru jsem si velice užil, TH je výborně vytvořený mix. Došel jsem ovšem pouze do půlky kampaně, pak už mi jednotlivé mise začaly připadat příliš stejné (jenom s více a více problémy, a občasnou novou místností/nemocí). První půlhodinku jsem vždy strávil v nejpomalejší rychlosti hry, a pečlivě rozvrhoval místnosti nemocnice, aby pracovala efektivně. Pak jsem ji otevřel pro veřejnost, začali se hrnout návštěvníci, a řešil jsem a optimalizoval jsem, až do dosáhnutí cílové pásky. Je to super zábava, ale časem se to začne hodně opakovat. Autoři sice na ozvláštnění zakomponovali do hry bonusovou úroveň se střílením krys, ale ta mě bavila přesně jednou :-)

Celkově tedy mohu Theme Hospital i v moderní době s klidným srdcem všem doporučit. Stále je to skvělá hra, a není se co divit, že se ve své době stala legendou. Pořád je krásně hratelná. Pokud někdo ocení mírná technická zlepšení (a nepotřebuje plně autentický zážitek), tak nechť sáhne po CorsixTH; a pokud by někdo radši plně moderní variantu, tak tu je Two Point Hospital (ke kterému bych se také rád časem dostal).
+34

Robin Hood: The Legend of Sherwood

  • PC 65
O hře jsem toho dopředu příliš načtené neměl. Viděl jsem moc pěkné obrázky ze hry a věděl, že by to mělo být něco ve stylu Commandos a to stačilo, abych se těšil. Zatímco válečné prostředí mě moc netankuje (haha), středověká tématika mě přijde super.

První ze všeho člověka do očí praští grafika. Strašně se mi líbí zvolený grafický styl, všechno je krásně malované a animované. Prostředí je nádherné, jak hrady a domy, tak příroda s lesy (v přechodu období mezi létem a podzimem). Je velká škoda, že je rozlišení tak nízké. Sice se dá neoficiálními úpravami zvednout, ale to vám jenom oddálí pohled, grafiku to kvalitnější samozřejmě neudělá.

Ačkoliv byl první dojem výborný, tak hned v druhé misi přišlo rozčarování z hratelnosti. Měl jsem očekávání, že se budu s Robinem plížit ve stínech, občas omráčím nějakou tu stráž, vyloupím truhlu nebo třeba provedu nějakou sabotáž, a v nejvypjatějších momentech někoho osvobodím zprostřed náměstí a pak budeme prchat. Se svým herním stylem jsem ale narazil, vůbec jsem nevěděl, jak to zařídit. Stráží bylo moc, zabíjet jsem nechtěl (jste od toho herně i odrazováni), a možností pro skrytý postup nebylo mnoho. Podíval jsem se na nějaká herní videa, a zjistil jsem, že v podstatě všichni razí styl rambo, jdou do čelního útoku a omráčí si vybijí v podstatě polovinu (nebo víc) stráží na celé mapě. To mi za prvé nesedí tématicky, a za druhé mi to nesedlo osobně. Postavy sice mají spousty schopností, ale hodně z nich se obtížně používá a obyčejný frontální útok je prostě jednodušší a efektivnější. To mimo jiné zmiňují i recenze, staré i nové. Hru jsem tudíž nevydržel hrát moc dlouho, popsaný přístup mě nelákal.

Z drobností ještě vypíchnu pěkný nápad, že můžete vidět zorné pole pouze jedné vybrané stráže, nikoliv všech v okolí. Super mechanika. Dále zmíním těžkopádné ovládání (přemapování kláves je naštěstí podporováno, podle mě nutnost), a kreslení gest k provádění speciálních útoků na blízko, na které mi ovšem bohužel často postavy nereagovaly (možná jsem to kreslil špatně). A nakonec si ještě postěžuji na speciální schopnosti a jejich efektu na stráže. Je pěkné, že můžete rozhazovat mince, pískat, házet jablkem a další, ale zřejmě pro zvýšení komplexnosti každá schopnost funguje pouze na některé stráže, pokaždé jinak, bez zjevné logiky. Např. kopiník či šermíř se rozeběhne pro peníze, halapartník ne. Pískáním lze odlákat důstojníka či lučištníka, ale kušiníka ne. A tak dále, autoři dokonce do manuálu přidali tabulku, asi abyste ji mohli při hraní neustále konzultovat (opravdu "skvělá zábava"). Pokud by podobné chování vyplývalo z logiky věci (a dalo se dobře pamatovat), tak proti tomu nic nemám, ale takto pro podle mě slouží jen k umělému zkomplikování hry.

Celkově jsem si tedy hru moc neužil a velmi brzy skončil. Není to ale tak úplně chyba hry, ta má své kvality, jen mně osobně nesedla. Při vývoji do ní byla zjevně vložena spousta péče a snahy, nebyla to rychlokvaška. Jen je dobré si před hraním shlédnout pár videí, ať víte, do čeho jdete.
+18

The Settlers II: 10th Anniversary

  • PC --
U druhého dílu jsem si pamatoval, jak jsem jako dítě nadšeně pozoroval animace pidižvíků při výrobě a zpracování surovin. Napadlo mě, že bych tento remake mohl posloužit k tomu, abych v lepší grafice zprostředkoval stejný zážitek zase svým dětem :-) Plus mě zajímalo, jak se tento desetiletý remake vydařil.

Přechod do 3D mě vůbec neurazil. Osadníci neztratili nic ze své roztomilosti, grafika je v podobném duchu, a celkově jsem s ní spokojený. Trochu mě mrzelo (zvlášť kvůli dětem), že ne všechny budovy mají pěknou a detailní animaci práce. Do mlýna není vidět vůbec, studnař už netočí kličkou ale je taktéž schovaný v boudě, u pily nestojí obsluha. Bylo by pěkné, kdyby rybář nebo lovec vykuchali svůj úlovek, atp. Animací je tam dost, ale ocenil bych více. V souvislosti s 3D pohledem mě ale poněkud otrávil omezený výhled (oproti 2D zobrazení originálu), takže neustále musíte posouvat kameru (tip: když si nastavíte rozlišení s poměrem 4:3, tak toho uvidíte více, ale budete mít samozřejmě černé pruhy na monitoru). Proč proboha nejde více oddálit kameru, to nechápu. Kamera skáče ve krocích místo plynule, a ačkoliv se dá pootočit, tak se hned vrátí zpět, takže mi to přijde k ničemu. Posouvání obrazovky je na prostředním tlačítku místo pravého, což na citlivém kolečku, které se nedejbože umí i vyklánět do stran (můj případ) dost špatně funguje a je to k naštvání (změnit to samozřejmě nelze). Kamera je ještě nemotornější na maximální přiblížení, když se chcete pokochat animacemi dělníků.

Uživatelské rozhraní je výrazně příjemnější díky plovoucí nápovědě, která je nyní všude možně, což pomáhá nováčkům. Ikonky jsou pěkné, a po straně obrazovky jsou plovoucí zprávy o důležitých událostech, spokojenost. Co mě nepotěšilo je, že už si nelze samostatně zapnout názvy budov a jejich procentuální výkonost (což mně vždy přišlo jako nezbytnost), ale zobrazuje se to pouze ve stavebním režimu (což zase znepřehledňuje mapu). Takže člověk musí pořád přepínat.

Mechanikami je hra v podstatě stejná jako originál, takže tam lze těžko co kritizovat. Je tam pár drobných zlepšení, jako možnost vylepšovat vojenské budovy. Ze soubojového systému nejsem nadšený, stejně jako v mém komentáři k originální hře, a ocenil bych i jiné cesty vedoucí k vítězství. Při pohledu na 3D grafiku hry mě napadlo, že by se mi líbilo mít možnost jiné národy převálcovat i ekonomicky, místo vojensky - tzn Settlery trochu namixovat s pár pozměněnými koncepty např. z Black & White. To samozřejmě nemohu chtít po remaku, jen mi ta 3D grafika připomněla zmíněný titul a uvědomil jsem si, co mi v původní hře chybělo.

Celkově mi to přijde jako povedený remake, a ačkoliv jsem nebyl nadšený z pár technických aspektů, určitě jsem rád, že zde tento remake máme. Neodehrál jsem ze hry moc, cca 2 mapy, takže vynechám číselné hodnocení. Jo a dceři se samozřejmě miniaturní panďuláci líbili (dětem se člověk zavděčí snadno) :-)
+15

The Settlers II: Veni, Vidi, Vici

  • PC 80
Ve hře jsem v mládí nahrál spousty hodin. Samozřejmě jsem pořádně nevěděl jak to hrát, i se slovníkem jsem polovině hry nerozuměl, a o nějakém návodu se mi mohlo jenom zdát. To mi ale nezabránilo hodiny a hodiny experimentovat, koukat na krásné animace pidilidí, a užívat si mumraj před sebou. Pokud si správně pamatuji, tak jsem hrával spíše sám než proti AI protivníkům, protože bych stejně bez pochopení celého systému neměl šanci. Mám na to ale krásné vzpomínky.

Hru jsem si ze zvědavosti spustil nyní znovu (dosovou verzi). Oproti prvnímu dílu (který jsem si také vyzkoušel) je na první pohled vidět obrovský skok kupředu. Grafika mi přijde krásná i o 25 let později, všechno je hezky barevné a rozanimované. Velký posun udělala uživatelská přívětivost, konečně jsou u všeho popisky, ikonky jsou srozumitelnější, takže se to dá hrát i bez manuálu. Hru je konečně možné zrychlit, i když nijak výrazně (cca 2x, hádám). I se zrychlením je stále hra velmi relaxační, protože všechno dlouho trvá a hra nikam nespěchá. Což je ale dvousečná zbraň, člověk musí být ke hraní ve správné náladě. Nesedl mi způsob ovládání armády, přijde mi příliš kostrbatý. Zároveň se mi nelíbily (nebo jsem možná jen nepochopil) některé ekonomické aspekty, například výroba nástrojů. Ta se řídí nastavitelnou náhodou, který nástroj se vyrobí, a jede donekonečna - místo toho, abych si např. nastavil, že chci mít stále v zásobě 5 nástrojů tohoto typu a 10 nástrojů jiného typu. S tím souvisí, že výrobu (nástrojů, zbraní, mincí atd) je nutné neustále hlídat, protože něco necháte jet naplno a na nějaký čas na to zapomenete, tak vám to propálí veškeré nerostné suroviny (uhlí, železo, atd) a vy máte zbytečně plný sklad jednoho produktu a už nemáte suroviny na produkt jiný. To mi přišlo jako úplně zbytečný a nepříjemný micro-management. Poslední výtku, co ke hře mám, je, že vám vůbec neporadí, jak správně/dobře hrát, ani v základních oblastech. V manuálu k tomu také nic moc není. Nějaké rady a tipy by přišly vhod.

Celkově jsem si zahrál dvě mapy, a ačkoliv jsem si to velmi užil, tak k další hře už bych se musel nutit. Časová investice do jedné partie je značná, a je přitom potřeba příliš aktivně hlídat i detailní drobnosti. A sledovat hemžení svého městečka je příjemné, ale v mém věku už tím desítky hodin nestrávím :-) Je ale zajímavé sledovat, jak hra z roku 1996 může být i dnes velmi pěkně hratelná a zábavná. Vůbec jsem nečekal, že tak dobře obstojí v čase.
+18

The Settlers

  • PC --
Jako dítě jsem spoustu hodin strávil u druhého dílu, ale k jedničce jsem se nikdy nedostal. Ze zvědavosti jsem se rozhodl si ji nyní pustit (dosový originál - je možné, že History Collection ji nějak vylepšila). Musím říct, že pro běžného hráče je hra dnes podle mě v podstatě neproniknutelná. Díky tomu, že jsem měl (dávno) se sérií zkušenost, tak jsem byl schopen pochopit, co a jak. Ale uživatelské rozhraní v podobě hromady titěrných ikonek bez jakýchkoliv popisků je slušné peklo (zejména u profesí, kde jsou jenom odlišné čepičky panáčků) - člověk jenom odhaduje, co asi zrovna tento obrázek znamená. Ke hře jsem samozřejmě našel manuál (130 stran), a jsem si jistý, že bych v něm našel spoustu užitečných informací, ale nedokázal jsem se donutit si ho přečíst. Spolu s nic moc grafikou a absencí zrychlování hry jsem u toho stejně moc dlouho nevydržel. Druhý díl udělal oproti prvnímu neskutečný krok kupředu, takže pokud by se chtěl někdo seznámit s kořeny série, pro opravdovější zahrání jednoznačně doporučuji ten, místo této úplné prvotiny.
+10

Black Mesa

  • PC 60
Na Black Mesa jsem se hodně těšil. Z Half-Life jsem byl ve své době velice nadšený, stejně jako z jeho druhého dílu. Plánoval jsem si sérii zahrát celou znovu, tentokrát včetně datadisků Opposing Force a Blue Shift. A samozřejmě místo prvního dílu si zahrát remake. Naplánoval jsem si na to celý volný den bez rodiny, prostě perfektní. A z nějakého důvodu... jiskra nepřeskočila. Ze začátku bylo všechno v pořádku, ale po cca 5 hodinách herní doby (tzn někde za čtvrtinou hry) uprostřed nekonečných přestřelek s vojáky jsem zjistil, že mě to prostě nebaví (a vypnul jsem to). Nejsem si úplně jist důvodem - je možné, že už jsem na střílečky prostě moc zestárnul; anebo remake pro mě dostatečně nedokázal vystihnout zábavnost originálu (ideálně bych si teď měl pustit původní Half-Life a porovnat dojmy, ale k tomu se už asi nedostanu). Možná je to i o tom, že stará hra lépe působila čistotou a jednoduchostí prostředí (holé stěny a pár předmětů v místnosti) a tudíž mi víc přišla jako zábavná arkáda (ve střílecích sekcích), než vyšperkované realistické prostředí remaku. Asi je to kombinace hodně faktorů, ale nedokážu je přesně identifikovat. Tímto netvrdím, že Black Mesa je špatná hra, ona je to jednoznačně dobrá hra. Jen mě nedokázala nadchnout a udržet, takže pro mě je jen dobrá, nikoliv skvělá.

Musím zmínit technické obtíže, které jsem rok po oficiálním vydání vážně nečekal. Okamžitě po spuštění mě do očí praštilo velké množství problémů. Nechci si tady nijak vylévat srdéčko, ale pro ilustraci pár zmíním. Nejprve jsem hru chtěl hrát v Linuxu. Popisky v menu byly uříznuté, protože se tam text nevešel. Maličkost, ale hodně viditelná. Ve hře velice nepříjemně problikávaly stíny, a žádné nastavení to nedokázalo spravit (hlášeno i dalšími uživateli na fóru). Toto už maličkost není, fakt se to nedalo hrát. Dobrá, přešel jsem na Windows. Najednou jsem měl úplně jiné menu, "moderní". Při každém smazání uložené pozice ty ostatní zmizely a musel jsem menu otvírat znovu. Trapné, ale drobnost. Co ovšem opět drobnost není, bylo poškubávání obrazu. Výkonu jsem měl na rozdávání (300 fps bez vsyncu), ale s vsyncem se hra při pohybu viditelně poškubávala (stabilních 60 fps, ale špatně načasovaných - "frame pacing"). Občas problém vyřešilo přepnutí na plochu a zpět, a najednou jela hra dokonale hladce (snímkový graf jako rovná linka). Po pár minutách se ale opět začala poškubávat (zubatý graf). Žádná změna nastavení nepomohla. Přepínat se co chvíli na plochu a zpět nebyla moje představa odladěné hry. Zkrátka ani v jednom operačním systému mi hra nefungovala slušně, což je smutné.
+16

Sacrifice

  • PC 90
Sacrifice je srdcovka mého mládí. Mám slabost pro akční strategie, kde nemáte božský pohled shora, ale naopak se pohybujete sami po bojišti, ať už v první či třetí osobě. Nevím, jestli Sacrifice tento koncept zavedlo, ale jednoznačně se mu to podařilo. Nápad, že v roli mocného kouzelníka pobíháte po krajině, vyvoláváte si armádu potvor, a pak s nimi a zároveň i svými kouzly válčíte s ostatními kouzelníky, mi přijde perfektní. K dispozici máte rovnou pět odlišných stran (božstev), každou s naprosto jinými kouzly i potvorami. To všem autorům přišlo málo, a tak do hry vsadili vysoce originálně provedený nelineární příběh, kdy se před každou misí můžete rozhodnout, ke kterém božstvu se aktuálně přikloníte. Bohové se mezi sebou hašteří, obviňují se, vyhrožují si, lžou si, lákají vás. A vy svým rozhodnutím ovlivňujete plynutí příběhu. Je to perfektně ztvárněné, a nechápu, že jsem stejnou myšlenku neviděl i v jiných hrách, protože je skvělá. Stejně jako je proměnlivý příběh a stav světa, tak se stejně dynamicky vyvíjí i váš repertoár kouzel a příšer. Protože za danou misi dostanete přístup pouze k takovému kouzlu a k té příšeře, kterou vám udělí zvolený bůh. Pokud tedy střídáte strany, tak můžete mít při každém průchodu hrou zcela jinou kombinaci kouzelnického deníku i nohsledů. Hru odehrajete během 9 misí (a finále), ale celkem jich je ve hře 45. Takže jedno dohrání nic neřeší, máte velkou motivaci hru hrát znovu a úplně jinak, abyste jinak prožili příběh (z jiných pohledů, s jinými rozhodnutími a následky) a s úplně jinými kouzly a potvorami. Shiny, bravo.

Měl jsem příležitost vrátit se ke hře znovu, jaká byla tedy má zkušenost o 20 let později? No, technicky to začíná trochu skřípat. Sacrifice ve své době měla naprosto revoluční grafiku, a málokdo hru obstojně rozběhal. Pamatuju si, jak jsem tehdy nevěřícně civěl na překrásnou oblohu plnou vířících mraků, případně ohně a kouře. Dnes moje první myšlenka byla "hmm, to je teda dost kostičkovaný...". Větší problém mi přišly příšery, které ač jsou velmi fantaskní, nápadité a pěkně vymodelované, tak je na ně použito (na dnešní poměry) tak málo polygonů, že je občas problém je rozeznat, zejména na dálku (bohužel jsem při hraní měl problém, že příšery byly často extrémně tmavé, jako by byly permanentně ve stínu - myslel jsem si, že to je prostě špatné nasvícení určitých míst/scén, ale ve skutečnosti to byla chyba enginu, a stačilo hru restartnout, aby se to spravilo - ale na to jsem bohužel přišel až po dohrání, takže toto můj herní zážitek o dost zhoršilo). Ovládání dnes považuji taktéž za často nešikovné, zejména když chcete v žáru boje přesněji ovládat své jednotky - strefit se kurzorem na pohybující se jednotku nepřítele (nedejbože když je to nějaká malá létající mrcha, nebo je jich více u sebe) se často nepovede a pak vaše jednotky provádějí úplně něco jiného. Kamera také nepomáhá, zvlášť když stojíte ve svahu. Uživatelské rozhraní není vůbec nápomocné co se týče popisu jednotek a kouzel - to všechno si musíte přečíst v manuálu nebo na nějaké wiki.

Přes to všechno základní premisa hry a hratelnost pořád skvěle drží. Příběh a ztvárnění božského konfliktu je nestárnoucí, a pobíhání po mapě, stavění manalitů, budování armády, a potyčky s nepřátelskými kouzelníky je skvělá zábava. Mise jsou různorodé a v některých chvílích se dost zapotíte, než zjistíte, jaká je správná strategie na odražení daného kouzelníka a jeho určitým způsobem sestavené armády. Na strategii a taktizování je podle mě Sacrifice skvělá, a díky vysoké variabilitě kouzel a potvor se z ní dají vykouzlit neskutečně propracované šachy. V kampani to proti počítačovým protivníkům zvládne každý (kdo se bude snažit), ale u hry více hráčů to musela být ve své době neuvěřitelná pecka (bohužel jsem nikdy nevyzkoušel).

Je smutné že Sacrifice díky mnoha okolnostem ve své době zapadla. Přinesla velké množství inovativních prvků, měla vysokou produkční kvalitu, a skvělou hratelnost. Pokud neznáte, tak doporučuji vyzkoušet i nyní - když hře odpustíte starší grafiku a jistou těžkopádnost v ovládání, tak je velká šance, že vás hratelnostně osloví.
+19

Beyond Good & Evil

  • PC 90
BGE má velké srdce, a vůbec jsem nečekal, že mi tak hodně padne do noty. Krátká akční adventura, která se velmi odlišuje, ale přitom působí přirozeně a autorsky. Musím ocenit zejména samotný koncept reportérky jako hlavní hrdinky. V kolika hrách je vaší hlavní "zbraní" fotoaparát? Přijde mi to jako ideální kombinace se žánrem plížení, který je ve hře hojně zastoupen. (Ještě by bylo fajn od hráče vyžadovat dedukci či další reportérské schopnosti, ale to zde bohužel není). Dobře do toho zapadá zajímavý příběh, ve kterém odhalujete vysoce postavené spiknutí (ovšem je hodně čitelný, chtělo by to více zvratů).

Svět je velice výrazný, od brčálově zelené hlavní hrdinky (včetně rtěnky) až po jeho antropomorfní obyvatele. Líbilo se mi občasné vkládání cizojazyčných výrazů (španělštiny, předpokládám) do běžné konverzace s konkrétními postavami, dodává to pocitu různorodého světa. Estetika světa je perfektní, od středomořské vesničky na pobřeží moře, přes létající dopravní prostředky, až po místní faunu. Míst k navštívení není mnoho, ale jsou dobře zapamatovatelná, ať už to je váš úvodní domovský maják, rodinná opravárenská garáž nosorožců Mammago, nebo bar Akuda s nezapomenutelnou písničkou Propaganda...

Hodně pozitivně mě překvapilo, že hra se nesnaží vést hráče za ručičku (to byly časy). Žádný kompas "tudy vpravo" (mapu ale máte), žádné výzvy "zde zmáčkni páku". Několikrát jsem se musel slušně zamyslet, než jsem přišel na řešení, a pak jsem z toho měl opravdu dobrý pocit. Dokonce jsem se musel vracet prošlými cestami, protože jsem něco minul, ale nevěděl jsem co. Stejně jako ona reportérka by bloudila danými komplexy, snažila se najít cestu vpřed, a nikdo by jí neosvětloval důležité aktivní prvky.

Technicky jsem se hrou neměl žádný větší problém. Na širokoúhlý obraz existuje oprava. Rozsekání světa do malých oblastí je daň původní technologie, ale nijak mi to nevadilo. Jenom ta kamera... s tou je dost často boj, a je to asi jediná věc, která mě z funkčního hlediska rozčilovala.

Vůbec se nedivím, že se BGE často řadí mezi zapomenuté herní perly. Hry s výborným kritickým ohlasem, co bohužel komerčně propadly. Doporučuji vyzkoušet alespoň nyní, dokud to na současných systémech stále funguje.
+30

Iron Snout

  • PC 60
Je to zjednodušená kopírka One Finger Death Punch, jenom s dvojnásobkem tlačítek, neuměteleckou grafikou a zdarma. Člověk se na chvíli zabaví, určitě to není špatné. Ale některé mechaniky nejsou příliš osvětleny, vyšší množství ovládacích prvků podle mě podobně hektické hře škodí, a občas mi přišlo, že hra nereaguje správně na pokyny. Doporučuji zainvestovat pár korun a radši si pořídit One Finger Death Punch jedničku nebo dvojku. Je to úplně jiná liga.
+5

Dear Esther

  • PC 30
Extrémně pomalá rychlost chůze mění snahu o prozkoumávání odlišných cest na nefalšovanou dřinu. Příběh je velice řídce dávkován v krátkých útržcích, zbytek času jen chodíte a nemáte co dělat. Text samotný je pro nerodilé mluvčí dost obtížný k pochopení, a je v něm příliš mnoho květnatosti a slovní vaty a příliš málo opravdového významu. Ke konci můžete jenom hádat, co se doopravdy stalo, a celkově mi dohrání této "hry" přineslo jen velmi malé uspokojení.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2019 v angličtině na Steamu).
+13 +18 −5

Lumino City

  • PC 50
Nerad dávám špatné hodnocení indie hrám (navíc hře poměrně oceňované). Ale opravdu jsem si zde hraní neužil. Na adventury obecně příliš nejsem, ale třeba Armikrog se mi moc líbil (kde má zas široká veřejnost opačný názor). Tady to bohužel nevyšlo.

Graficky je hra v jistém smyslu pěkná (řekněme umělecká), ale reálné rekvizity z papíru mě v úžas nepřivedly. Většina hry je pokryta těžkým rozmazávacím filtrem, což se mi nelíbí. Příběh není nijak zvlášť vtahující a většina dialogů je poměrně nudná. Občas se najde nějaký vtipný, ale většinou jsou standardní a generické. Úvodní hádanky jsou slušné, odlišné od typických hádanek v adventurách, a to je v pohodě. V pozdní části jsou hádanky spíše frustrující, buď nenápadité a vyžadující jen zdlouhavou práci, nebo trpí na příšerné ovládání. Hra je extrémně tichá, což je možná jeden ze základních zdrojů mého negativního zážitku. Jsou v ní jen základní herní zvuky. Žádný hlas (ať už jako reálná nebo jen "falešná řeč") během dialogů. Rozhovory tak působí strnule a chladně. Ale zásadní chybu vidím v téměř neexistující hudbě. Hudba je velice lehká, téměř nepozorovatelná, a v některých scénách chybí naprosto. Jen ticho. Působí to jako mrtvá hra. Dobrá hudba by hru klidně mohla pozvednout na 70%, ale není tu. Ovládání je trochu pracné a dobře nereaguje. Postava často jde jinam, než jste chtěli, a během pohybu už ji nemůžete přesměrovat. Některé animace jsou velmi pomalé a nudné na sledování (např. schůze přes The Town). Uživatelské rozhraní je divné, Escape vám nezobrazí nabídku ale zmenší hru do okna (dost otravné). Hra je uzamčena do 30 FPS (občas to vypadá i na méně), což není problém, dokud se pozadí nezačne pohybovat či rotovat, protože pak je z toho sekaná a dělá se mi u toho špatně. Opravdu to nemohli natočit kamerou na 60 FPS?

Hra mi spadla jednou, ale jelikož se často ukládá, tak to není problém. Našel jsem jednu chybu co znemožňovala dohrání, ale docela ironicky to bylo hned u první hádanky - klacek, co jsem měl zvednout, byl uříznutý za krajem obrazovky, takže jsem si 15 minut lámal hlavu (a říkal si, jestli jsem vážně takovej idiot, že nezvládnu vyřešit první hádanku), až jsem se nakonec podíval na videonávod a zjistil, že to je chyba hry. Po restartu hry byly najednou dříve uříznuté části viditelné. Hádám, že hra má nějaké problémy s displeji s poměrem stran 16:10. Nicméně na žádné další podobné chyby už jsem nenarazil.

Celkově jsem si to tedy neužil. Byl jsem tři úrovně/oblasti před koncem a nedokázal jsem se donutit hru dokončit. Manželka to hrála se mnou, a pocity z toho měla stejné.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2018 v angličtině na Steamu).
+5

Never Alone: Foxtales

  • PC 60
recenze základní hry byla dost negativní, ale tady u toho rozšíření to vidím kupodivu naopak pozitivně - a to ačkoliv jsme jej nedohráli, protože to moji polovičku začalo v polovině nudit. Moje zdůvodnění je takové, že pokud se vám líbila základní hra, tak tento dodatečný obsah na mě působil lépe než ten základ (liška je opět hratelná, místo nezranitelného ducha), a tudíž je zde slušná šance na dobrý herní zážitek. Ty dobré části ze základní hry zde rozšířili. Technické problémy ze základní hry bohužel stále platí taktéž.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2018 v angličtině na Steamu).
+8

Never Alone

  • PC 50
První polovina hry byla svým vlastním způsobem zajímavá a okouzlující, ačkoliv plošinkové sekce nebyly zas tak skvělé. Druhá polovina byla však dost otravná, zejména pro druhého hráče ovládajícího lišku (která je nezranitelná a pouze pomáhá prvnímu hráči), a netrpělivě jsme očekávali, kdy už to skončí. To není moc dobrá vizitka.

Z technického hlediska byly některé části rozbité, a několikrát nás hra teleportovala vpřed k následujícímu záchytnému bodu (nestěžovali jsme si). Ve Windows při pokusu přehrát dokumentární video hra zamrzla a museli jsme odehrát část úrovně znovu. Pod Linuxem nefungovaly gamepady a zobrazování stínů bylo rozbité na jiných kartách než od Nvidie - oba problémy se daly triviálně obejít, ale vývojářům oprava viditelně nestála za námahu.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2018 v angličtině na Steamu).
+10 +11 −1

Alien Swarm: Reactive Drop

  • PC 80
Výtečná kooperativní akce zdarma. Perfektní zejména při hře s přáteli.

Na výběr máte různá povolání, všechna velmi užitečná, a mnoho zbraní a nástrojů. Je zde slušné množství kampaní, bohužel jsou si celkem podobné v prostředí a cílech. Práce ve skupině je nezbytná, obtížnostně je hra občas docela výzva, a je to celkově pěkně zpracované.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2018 v angličtině na Steamu).
+7

BlazeRush

  • PC 70
Minimálně pár hodin je to ve více hráčích s přáteli skvělá zábava. Režim Race je stupidní, ale King of the Hill je slušný a Death Race je skvělý. Režim pro jednoho hráče je naprosto nudný a nepromyšlený (když zbydou jen boti, tak proč hra nezrychlí čas? Proč musíte většinu svého času strávit sledováním botů, jak závodí?).

Hra vypadá překrásně a má dobrou hudbu. Bohužel tam jsou ale i chyby - například mutátory her jsou zcela rozbité.

Až na chyby, tak opravdu nenávidím rozhodnutí zamknout některá auta a odemknout je pouze hráčům, co se prokoušou (poměrně obtížnou) kampaní pro jednoho hráče, i když je chcete pouze pro hraní ve více lidech! Některým hráčům to tak dává výhodu nad ostatními.

Po pár hodinách se začne dostavovat nuda. Bylo by skvělé mít ve hře více herních režimů a více map (případně interaktivnější mapy).

Celkově je to zábavná hra pro chvilkové hraní s přáteli. Pro režim jednoho hráče si ji ale nekupujte.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+6

Sanctum 2

  • PC 50
S pár přáteli jsme ve hře strávili několik hodin, a nikdo z nich se již pak nechtěl ke hře vrátit. Nápad zkombinovat tower defense a FPS zní lákavě. Ale tato hra příliš zábavně nezapůsobila:

* Výtvarný styl hry je divný a špatně se na ni kouká. Nepřátelé se těžce rozlišují (všechno září bílou a červenou barvou s tučnými obrysy).
* Zbraně nepůsobí, že by měly výrazný účinek, a mechanika neustálého přehazování dvou zbraní, abyste se vyhnuli přebíjení, hře spíš ubírá, než přidává.
* Úrovně působí velmi podobně (což je asi opět způsobeno výtvarným stylem).
* Když věžky staví všichni, tak skončíte ve strašném chaosu. Když věžky staví jen jeden, tak je to pomalé a nudné.
* Stavění a posouvání věží je pruda. Prodlevy (např. při vylepšování) jsou příliš dlouhé a věže se v pohledu z vlastních očí špatně umisťují.

Technicky hra působí jako špatná konzolová předělávka, protože:
* Snímková frekvence je v menu omezena na 25 FPS. Cože??
* Výchozí úhel pohledu (FOV) je zhruba 60°.
* Výchozí rozlišení je 720p.
* Ve výchozím nastavení je zapnuté velmi agresivní rozmazávání pohybu.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+7

Toybox Turbos

  • PC 70
Pro hraní v jednom hráči si tuto hru vážně nekupujte. Ale ve více hráčích je to spousta zábavy ve stylu původních Micro Machines.

Na druhou stranu, hráči, kteří budou grindovat režim pro jednoho, mají potom přístup k lepším autům v režimu více hráčů, za což bych vývojáře nominoval na cenu za nejstupidnější nápad, který jsem kdy zažil.

Hra má i další mouchy:
* Herní fyzika je příšerně rozbitá, a dělá psí kusy častěji, než funguje.
* Je jedno jak máte nabušený herní stroj, hra se bude často zadrhávat (stutter).
* Nemůžete si přemapovat klávesy (takže pokud na vaší konkrétní klávesnici nelze střílet zatímco zatáčíte - smůla).
* Nemůžete nastavit hlasitost zvuků (takže pokud se chcete bavit s ostatními přes hlasový chat a hra je moc nahlas - smůla).

Celkově je to dobrá zábava pro více hráčů, ale technicky je to nezvládnuté, a musíte se přenést přes nevyrovnanou hru ve více hráčích anebo se i vy prokousat a progrindovat skrz mise pro jednoho hráče.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+7

This War of Mine

  • PC 75
Zahrál jsem si dva plné průchody hrou a užil jsem si to. Ale asi už nebudu v hraní pokračovat, protože denní aktivity jsou strašným žroutem času. Kdyby to bylo implementováno aspoň o trochu lépe (např. by se dal zrychlit čas), tak by jedno zahrání mohlo trvat polovinu doby a byla by to mnohem větší zábava. Aktuálně ale denní aktivity ale vaším časem strašně plýtvají a uměle prodlužují délku hry.

Informace k vypíchnutí:
* Výroba (crafting) je zásadní součástí této hry. Pokud nemáte tento aspekt v hrách rádi, tak to zvažte.
* Máte za úkol přežít válku. Neočekává se, že se vám to povede hned během prvního zahrání. Naopak hraním a selháváním odhalujete herní mechaniky, abyste se v další herní seanci mohli zlepšit.

Líbilo se
-----------

* Temná, pochmurná, dospělá atmosféra.
* Pěkná symbolická grafika.
* Těžká rozhodnutí.
* Vysoká znovuhratelnost. Je zde množství dostupných postav, a během jedné hry můžete mít pouze pár z nich. Zároveň je zde množství zařízení/vybavení, které můžete sestavit, různé strategie k přežití, a hodně různých míst k navštívení.
* Multiplatformní a dostupné bez DRM.

Nelíbilo se
--------------

* Systém ukládání. Nemůžete si uložit hru ručně, hra se sama uloží na konci každého dne (což je cca 15 minut hry). Nelze uložit, ani když chcete hru ukončit - musíte si těch 15 minut zahrát znovu. Vývojáři asi nemají potomky či jiné okamžité povinnosti.
* Hra se rozbíjí, když se pomocí Alt+Tab přepnete pryč a zase zpět. Podpůrná fóra jsou zaplavená stížnostmi, ale zdá se, že to vývojáři nehodlají opravovat.
* Denní aktivity se nedají urychlit. Neskutečně to plýtvá vaším časem.
* Jeden průchod hrou (přežití války se skupinou postav) trvá dost dlouho, klidně 8 hodin. To by nebyl problém, pokud se by se dalo normálně ukládat. Ale jelikož nemůžete, tak se člověk zdráhá experimentovat a zkoušet nové postupy. Pokud se experiment nevydaří (a fatální selhání jsou v této hře na pořadu každého dne), tak vám to snadno zničí celou existující hru, a jelikož se nemůžete vrátit k žádné předchozí uložené pozici, tak přijdete o hodně investovaného času (a budete muset opakovat spoustu základních startovacích činností opět dokola). Takže místo experimentování se člověk raději podívá na instrukce na nějaké herní wiki. To samozřejmě hodně ubere na radosti ze zjišťování si věcí sám. S nočními aktivitami není problém, ty jsou zábavné. Ale denní aktivity jsou jenom otravné práce co uměle navyšují herní dobu (viz bod výše) a měly být vyřešeny jinak (ne tak zdlouhavě).
* Neexistuje tutoriál.
* Chybí klávesové zkratky. Všechno se musí ovládat myší.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+10

Metro: Last Light Redux

  • PC 80
Velmi kvalitní pokračování (nyní již série) Metro.

Líbilo se
-----------

* Pocit ze hry obecně. Pěkně vykreslený postapokalyptický svět, zajímavé klábosení vojáků mezi sebou, atd.
* Výborná atmosféra. To napětí, ten pocit, že nebezpečí může být za každým rohem, a dost možná i zrovna teď za mými zády.
* Výborný systém plížení. Nepřátelé reagují velmi přirozeně.
* Dostupné multiplatformně a bez DRM.

Ušlo
------

* Ukládací systém pomocí záchytných bodů. V FPS hrách záchytné body nesnáším. Zejména když už mám doma dítě. Ale v této hře je to kupodivu celkem snesitelné. Záchytné body jsou blízko u sebe a jsou logické (na rozdíl od např. BioShock Infinite). A musím přiznat, že to vylepšilo můj systém hraní. Ale stále je neodpustitelné, že se hra neuloží, když ji ukončujete (takže nemůžete skončit kdykoliv).
* Naprosto lineární, s pár občasnými nepovinnými oblastmi k prozkoumání. Bylo by pěkné mít větší prostor k pohybu, ale na druhou stranu po všech těch nedávných velkých hrách s otevřeným světem jsem si docela užil lineární, naskriptovaný, ale silně příběhový přístup.

Nelíbilo se
--------------

* Šíleně dlouhá nepřeskočitelná videa při každém spuštění hry.
* Rozhraní je velmi konzoloidní, s velkými ikonami, ale žádnými popisky, kontextovou nápovědou, ničím takovým. Zejména ikony zbraní jsou naprosté peklo. Nemáte tušení, jaké přídavky jsou na zbrani aktivní, a z rozhraní se to prostě nedá zjistit.
* Nedostatečný tutoriál. Například vám nikdo neřekne, jak měnit typ střeliva (což je dost problém, když se vám občas automaticky samo vybere vojenské střelivo).
* Falešné odrazy, které simulují nedokonalosti čočky kamery, když s ní míříte do zdroje světla ("lens flare"). Ale ve hře se nedíváte skrz kameru, ale vlastníma očima. Tento efekt dělá plížení mnohem obtížnější, protože nemůžete spolehlivě říci, kde je světlo a kde je stín.
* Pavouci. Obrovští pavouci. Nenávidím pavouky.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+9

Tricky Towers

  • PC 70
Pěkná malá variace na kompetitivní Tetris, která je zábavná i s dětmi nebo jinými členy rodiny. Jsou zde ale pouze 3 různé režimy, takže se to rychle začne opakovat. Plnou cenu bych za to nedal, ale ve slevě proč ne.

Na hře mě trochu štve malá drobnost, že nemůžete definovat, v jakém pořadí se hráči objeví na obrazovce (zleva doprava). Takže herní plocha pak nemusí odpovídat vašemu fyzickému rozsazení doma a každý z hráčů pak musí zírat na ten vzdálenější kraj obrazovky, což je nepohodlné.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+6

Saints Row 2

  • PC 30
Ze hry jsem odehrál kousek, a to co jsem viděl, mi vzalo veškerou chuť pokračovat. Technický stav této hry je tragický. Na mém poměrně slušném Core i5 4570 + Radeon 270 to stěží jede v 30 FPS. To není nějaký FPS limit, jednoduše to jede tak hrozně. Přitom GPU je vytíženo z 20-30%, CPU je vytíženo z 50%. Je to prostě úplně zprasená konzolová předělávka. Nebrat.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+1 +4 −3

BioShock Infinite

  • PC 80
Toto měl být film, a ne hra. Je tam skvělý neinteraktivní příběh, je to úžasné na pohled, a celé je to naroubováno na průměrnou FPS. Doporučuji si to zahrát a prožít si to, ale jen kvůli příběhu a vzhledu, nikoliv kvůli střílení.

Líbilo se
-----------

* Skvěle odvyprávěno (plně naskriptované události).
* Malé nepovinné oblasti k prozkoumání a získání lepšího vybavení.
* Úžasná grafika. Úchvatný umělecký styl.
* Zasazení (město v oblacích) je mnohem zajímavější, než původní prostředí Bioshocku 1+2, alespoň pro mě.
* Navigační systém pro úkoly. Po stisknutí klávesy se na chvíli zobrazí šipka a ukáže vám, kterým směrem jít vpřed. Nemusíte to využívat, ale je to skvělé k prozkoumávání nepovinných oblastí (protože víte, která cesta vede kam).

Ušlo
-------

* Nepůsobí to jako zábavná FPS. Ano, vigory (speciální schopnosti) jsou zábavné, ale nejsou zas tak silné, a klasické střílení ze zbraní je poměrně nezáživné.
* Konec hry. Je překvapivý, ale poněkud neuspokojivý. Asi si budete muset najít nějaká vysvětlení příběhu, abyste zjistili a pochopili pár oblíbených teorií, ale aspoň vás to nutí zamyslet se. Všechny teorie jsou plné paradoxů (čemuž se nedá vyhnout, když popisujete mnohovesmír/multiversum), takže... OK, ale doufal jsem v něco lepšího.

Nelíbilo se
----------------

* Žádné ruční ukládání, jenom záchytné body. Zpráva o projití záchytným bodem je velmi nenápadná, takže nikdy nevíte, kdy se vám to naposledy uložilo. A hra se neuloží, ani když ji ukončujete (!!), což je extrémně rozčilující. Totálně nevhodné např. pro rodiče malých dětí.
* Nízká znovuhratelnost. Jakmile jste viděli příběh, tak herní prvky vás asi nepřesvědčí spustit si hru znovu.
* Naprosto lineární příběh bez možnosti jakékoliv volby.
* Citlivost myši je nesmyslně vysoká, a pro její úpravu musíte jít do konfiguračních souborů.
* Pro zvukové záznamy z voxophonů se nezobrazují titulky.
* Nepovinné oblasti jsou příliš malé.
* Stejně jako v Bioshocku 1 zřejmě hrajete za trpaslíka. Váš pohled z očí je extrémně nízko (na úrovni klik na dveřích).

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+11 +13 −2

Armikrog

  • PC 80
Hru jsem dohrál s manželkou a velmi jsme si ji užili. Není to perfektní, ale je to důstojný nástupce Neverhoodu. Sráží ji dolů technické problémy a kratší herní délka. Jelikož se na Steamu dá lehce stornovat nákup, tak technické problémy nepovažuji za až tak závažné (přinejhorším dostanete peníze zpět). Pokud jste nespokojeni s kratší délkou hry, doporučuji počkat na nějakou slevu.

Líbilo se
-----------

* Dobře připomíná původní zážitek z Neverhoodu. Stejný vizuální styl, stejná hudba, stejné hádanky.
* Hratelnost odpovídá originálu a hraje se to příjemně.
* Slušná délka kolem 4-5 hodin.

Nelíbilo se
--------------

Technické problémy:
* Hra se mi na Linuxu vůbec nespustí (Fedora 26), je vidět jen černá obrazovka s kurzorem. Na Windows 10 funguje.
* Na Windows není 1920x1200 zobrazeno jako podporované rozlišení (na Linuxu ano), a když si zvolím 1920x1080, tak má hra rozbitý poměr stran.
* Občas se zobrazuje dvojitý kurzor - herní i systémový (možná když jste mimo oblast vybraného rozlišení vs vašeho aktuálního rozlišení).
* Titulky se občas nezobrazí vůbec, nebo jsou desynchronizované.
* Není naděje na nějaké opravy. Vývojáři neodpovídají v diskuzním fóru na Steamu a webová stránka Armikrogu již nefunguje. Stránky jejich společnosti ukazují "Armikrog - již brzy"... Ve stručnosti, vývojářský tým již asi neexistuje.

A obecné herní problémy:
* Hra je kratší, než by mohla být (4-5 hodin, The Neverhood měl 8 hodin). Z konce hry mám pocit, že tam velký kus chybí, pravděpodobně, protože jim došel čas či peníze. Ve hře jsou 4 věže (prostředí), avšak 80-90% času strávíte v prvních dvou, a pak jen prosvištíte zbylými dvěma. Je dost zjevné, že tam mělo být více obsahu. Velká škoda.

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+12