Vampire Survivors

Recenzovat tuto hru je zajímavé. Na jednu stranu mám pocit, že hratelností nijak skvělá není, na druhou stranu ve mně vypěstovala zřejmě stockholmský syndrom a donutila mě ji kompletně dohrát.

Ačkoliv jsou základní herní prvky osekané na kost - hýbat se do stran a vybírat vylepšení - tak po prvních pár minutách už je na obrazovce tolik nepřátel, že se ani se základním pohybem nenudíte. Neustále uhýbat, správně se pozicovat k nepříteli a sbírat zkušenostní drahokamy dostatečně zaměstná vaši ještěří část mozku. Vyšší úroveň uvažování se pak použije při výběru nových zbraní a dalších zlepšení. Už tady mi přijde, že hra částečně selhává, protože při neoptimální volbě (např. příliš mnoho slabých zbraní místo soustředění na několik extra silných) bude člověk pravidelně umírat po 10-15 minutách, aniž by měl šanci zjistit, co dělá špatně. Pro dohrání 30minutového intervalu je nutné úplně náhodou přijít na to, že zbraně jdou vyvinout do silnější varianty, což je taky od hry značný risk, protože tam může hodně hráčů odpadnout. Jakmile člověk zjistí základní principy, pak začne být zkoušení různých zbraní a postupů zábavné, a dostat se ke konci 30 minut v první úrovni je dobrá výzva. Začínají se ale objevovat i hluchá místa. Pokud už je člověk dostatečně silný na jistou fázi nepřátel, tak je jenom mechanicky kosí pohybem vpřed, ještěří mozek je vypnutý, a přichází pocit nudy (dokud opět nepřátelé nepřitopí). V této chvíli je rozvláčnost hry na škodu, a nepomáhá ani to, že je prostředí k uzoufání nudné, nevýrazné a neinteraktivní. Kupodivu, na některé problémy hra sama nabídne lék, ale až časem, až se k tomu člověk prokouše.

Co dělá hra výtečně je překvapování hráče nečekanými změnami. Ať už jde o odkrývání nových zbraní, předmětů, postav a úrovní,  absurdní "příběhové" momenty (odkrývání nových postav z rakví), nebo zásadní změny v základní herní smyčce (mapa, zkrácení času, magické karty, atd). Líbilo se mi, jak se vám v jistém momentu objeví nová tlačítka v hlavním menu (a to nejednou), a jenom prozkoumáním těchto nabídek vás hra pošťouchne ke zkoušení dalších věcí. Úplně zásadní je zobrazení úkolů, které když splníte, tak se vám odemknou další herní možnosti. Výborně to hráče žene vpřed a nutí je to opakovat částečně tupou herní smyčku jen proto, aby zjistili, co se zase ve hře změní, až daného cíle dosáhnou. Navíc je to výborně dávkované - úkoly vám do nabídky postupně přibývají a pokaždé, když máte pocit, že už se blížíte "k cíli", tak se vám zjeví úplně nový prostor a seznam dalších úkolů. Tady ta kompulze objevovat je podle mě důvod, proč má hra takový úspěch, nikoliv základní hratelnost. Minimálně na mě to takto fungovalo (až na výjimky jsem se na vše snažil přijít sám, bez pomoci rad na internetu).

Přál bych si, aby základní herní principy byly zábavnější a prostředí zajímavější, tzn. abych měl důvod si zahrát hru občas znovu, i když už jsem všechno objevil a vyzkoušel. Takovou potřebu nyní nemám. Zároveň bych chtěl ubrat na kasinových efektech a zlepšit přehlednost hry (přes nepřátele a efekty často nejen že nevidíte předměty na zemi, ani občas ani nevidíte šipky, které vás k nim směrují). Ale možná, že byl úmysl autora, vytvořit hru tak přehnaně připomínající ty nejhorší predátorské hry plné mikrotransakcí, drahokamů a ohňostrojů, a přitom ji vydat za nízkou cenu (na mobilu zdarma!) jako plnohodnotnou hru bez jakýchkoliv mikrotransakcí, jako kontrast ke stávajícím tržním praktikám.

Celkové hodnocení: Výborná