Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

XCOM: Enemy Unknown

XCOM: Enemy Unknown Plus

Firaxis Games •  2K China (iOS, Android)
09.10.2012
20.06.2013
23.04.2014
21.03.2016
24.05.2016
kompatibilní
81
260 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Štúdio Firaxis sa rozhodlo navrátiť značku X-COM do 21. storočia, aj keď to bude znamenať jej kompletný reštart, resp. reimagináciu pôvodnej hry UFO: Enemy Unknown. To znamená žiadne pokračovanie, ale všetko od znova a trochu inak.

Tak ako v pôvodnej hre, i v novom Enemy Unknown dostáva hráč pod správu základňu organizácie XCOM. Jej úlohou je ochraňovať Zem pred útokmi mimozemšťanov a neutralizovať prípadnú hrozbu. Ani tie najlepšie mozgy sveta totiž netušia, čo mimozemšťania s našou planétou zamýšľajú. Majú technologickú prevahu, s ktorou by jednoducho jej obyvateľov prevalcovali. Avšak žiadna priama invázia sa zatiaľ nekonala a za prispenia XCOMu snáď ani nebude.

Pomáhať im pri tom bude vybavenie základne, ktoré okrem vedeckých laboratórií (výskumu), továrne na konštrukciu rôzneho zariadenia (výroba), obsahuje i špičkové zariadenie k sledovaniu aktivít mimozemšťanov na celom svete (budovanie množstva základní, známe z originálneho dielu, nahrádza systém satelitov). Aby všetko mohlo fungovať, základňa sa rozrastať, vojaci trénovať a vedci vynaliezať – bude potrebné udržať hospodárenie základne v rozumných medziach. Akonáhle panika v členskej krajine prekročí rozumnú medzu, stráca sa jeden zdroj príjmov.

Druhú časť hry potom tvorí taktická časť. V nej dostáva hráč pod kontrolu maximálne 6 vojakov, ktorý si musia poradiť zo špecifickou hrozbou v teréne (napr. lokalizovať zostrelené UFO, nájsť a eskortovať ohrozenú osobu do bezpečia, vyčistiť okolie, či zachrániť ľudí v prípade mimozemského teroru). Každý vojak môže za kolo spraviť niekoľko akcií, čo záleží na jeho schopnostiach, triede a skúsenostiach. Základ sú dve akcie za kolo.

Oproti originálnej hre, obsahuje potom XCOM:EU i základný multiplayer. V ňom sa proti sebe postavia dve strany, pričom hráči si zostavia kombinovanú jednotku (teda môžete miešať i vojakov XCOM a mimozemšťanov) na základe bodového limitu.

Pre hru sú dostupné dva platené rozšírenia: XCOM: Enemy Unknown - Slingshot a XCOM: Enemy Within.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Ne, já na tohle prostě nemám. Neupírám hře jisté kvality, ale PANEBOŽE TA AKČNÍ ČÁST MĚ SERE!!! Snažil jsem se přes to přenést, věřte že bych vážně moc rád tu hru chválil do nebes, ale nejde to.

Při hře se neřídím podle toho čtvercového pole, ze kterého se herní plocha skládá, ale podle toho co vidím. Hra to má evidentně naopak a vše si počítá na nějaké své imaginární šachovnici, která nemá s tím, co se mi zobrazuje na obrazovce moc společného a neustále mě nutí vykřikovat "Cože? Jak to, že...? Dyt tohle nejde!" Když schovám vojáka do full-coveru za pevnou zed, tak předpokládám, že mě ten základní ufoun z 20 metrů netrefí. Taky že ne, protože před ním táhne jiný ufoun, který mě z naprosto nemožného úhlu trefí přes 2 zdi a mýho těžce cepovaného vojáka pošle do kytek. Střílení přes zdi je tady na denním pořádku, a tak místo hezky svižné taktické akce vzniká glitch fest, kdy si nikdy nemůžete být jisti, že váš voják přežije, i když ho pošlete na opticky ideální místo, ze kterého ho přece žádný ufoun nemůže dostat, protože kdo ví, jaké zdi se emzákovi zase podaří prostřelit.

Taky by mě zajímalo, kterej magor vymejšlel počítání pravděpodobnosti zásahu. Zatímco v některejch situacích, kdy se zdá, že není možné emzáka trefit, protože je moc daleko a v krytu, hra nabídne něco mezi 50-60%, často se mi stávalo, že můj (vytrénovanej) sniper, který měl dobrý výhled a emzák přímo nabízel svojí hlavu, byl schopnej jen pravděpodobnosti 8 %. K šílenství mě přivádí raketomet, to mám takhle vojáka skrčeného za přední částí auta a chci, aby se jen postavil a vystřelil do poblíž stojícího auta, za kterým se schovávají emzáci, ale ono to nejde, protože "shot is blocked". Ano, tahle debilní hláška mě neustále sere, i když evidentně vidím, že střele nic bránit nemůže. Taky napěst je, když přesunu vojáka na viditelně lepší místo pro střelu, ale hra mi vyplivne naprosto stejné procento pravděpodobnosti zásahu.

Další negativa jen ve zkratce - proč se povolání pro vojáky vybírá automaticky? Chci jim to vybírat sám. Proč si můžu vzít jen jeden doplnující item (granát, lekárnu, stun nebo armor)? Interface je viditelně uzpůsoben xboxu. Grafika taky žádná sláva, ale čert to vem. Týpci na základně ale aspon nemuseli vypadat všichni stejně (všiml jsem si toho v jedné cutscéně, kterých tam je taky na můj vkus příliš).

Soubojová část je pro mě jednoduše nedoladěná a jelikož na tom stojí 3/4 hry, tak i s oběma přivřenýma očima můžu dát max 70%. Možná se objeví patch, který něco z toho opraví, ale to už mě nezajímá, protože to stejně dohraju dřív, než vyjde. Ta hra je prostě dobrá a baví mě, i když mě někdy dokáže neskutečně vytočit. Ale mohla bejt o hodně, hodně lepší. Díkybohu, že jde aspon ukládat během soubojů - sice jsem si to takhle usnadnovat nechtěl, ale momentálně to jinak nejde.
+37 +40 −3
  • PC 85
Nejdřív jsem zabil 12 hodin odhodlaný neloadovat pozici v případě neúspěchu. Když mi po jedné neúspěšné misi z "veteránů" zbyl jen poručík Držka a i ten zařval o pár misí dál v při prvním setkání s Muton Berserkerem (a mě na konci té mise zbyl jen nějaký polomrtvý assault squaddie s kurevskou dávkou štěstí), bylo jasné, že takhle to nepůjde. Nakonec jsem XCOM na druhý pokus dohrál za 30 hodin.

Je děsná spousta věcí, co mi na XCOMu vadí. Navigace vojáků v interiérech větších emzáckých lodí je občas nesnesitelně tupá. Běžně přesunu vojáka na imho lepší pozici, abych zjistil, že a) šance na zásah je naprosto stejná, b) voják ve skutečnosti nepřítele z nové pozice vůbec nevidí. Skřípu zubama, když vystřelím na nepřítele abych v zápětí zjistil, že místo hlavní zbraně jsem měl právě vybranou trapnou pistolku. Odhalit posledním tahem skupinku nepřátel znamená, že se na vašem týmu bez možnosti reakce vyblbnou. Možnost vyslat v jeden moment jen jeden interceptor působí tupě. Docela mě zklamalo, že k výzkumu jsou jen 2 tiery zbraní (laser, plasma) a vůbec poslední herní měsíc se vědátoři už jen flákali. Navíc se v poslední třetině hry se začaly dost opakovat lokace, takže to celé dost ztuctovatělo.

Na druhou stranu samotný gameplay postavený na jednoduchých pravidlech je většinou zábavný a má takovou příjemnou taktickou dynamiku. A Fallout Tactics jsem taky nehrál zrovna včera. (Řada lidí taky přirovnává nový XCOM k Valkyria Chronicles, ale upřímně krom žánru a 3D grafiky ty hry nemají moc společného.) K vojákům není problém vytvořit si vztah - můžete jim vybrat vzhled od typu a barvy uniformy přes účes/helmu až po xicht a barvu kůže a zkušenější dostanou i přezdívku. Poručíka Držku jsem neměl rád - byla to hnusná držka a dostal jsem ho jako odměnu za splnění nějaké mise.

A hlavně je to děsná závislárna. Skoro vždycky se za pár dní něco nového vyzkoumá/postaví/otestuje/atp., takže člověk má pořád nutkání točit glóbus a pokračovat "ještě chvíli," než se stane to či ono, ale to už tam bude čekat něco dalšího a tak pořád do kolečka. Obvykle nemám problém střídat dvě hry, ale Dishonored nakonec muselo čekat, až s XCOMem skončím.
+28 +29 −1
  • PC 45
Tak předně, tahle hra nemá s UFO: Enemy Uknown společného vůbec nic, kromě tématu a pár vtipných odkazů. Není to totiž příliš strategie, ale hlavně taktická akce, která se mnohem spíš než starýmu UFO - královně všech strategických a taktických her, podobá takovým těm "přesuň a vystřel" taktickým hříčkám na hexových políčkách, co se dají dnes hrát na dotykových telefonech (např. UniWar).

To by samozřejmě vůbec nevadilo, hra by mohla být i tak skvělá, jenže má strašnou spoustu chyb a v některých chvílích z ní přímo čiší lenost nebo neschopnost programátorů. Nevím, zda programátoři UFO: Enemy Unknown byli před osmnácti lety tak geniální, nebo tihle se na to tak vykašlali, ale bojová část je prostě strašná. Jak už tu někdo psal, absolutně nezáleží na tom, co vidíte nakreslené na obrazovce. Pokud vojákovi hra nepřidělí "kryt" v podobě nakresleného štítu, ufoni ho zabijou. A vůbec nevadí, že je třeba za rohem, nebo za kopcem. Programátorům se totiž nějak nechtělo moc progamovat/testovat line of sight. Takže zatímco ve hře z roku 1994 na jejíř pověsti tahle parazituje skutečně bylo možné prohlédnout si mapu a spolehnout se na to, že pokud jasně vidím, že mě muton vidět nemůže, protože mezi námi je kopec, tak tady to prostě neplatí. Ufoni kašlou na kopce mezi vámi, klidně je prostřelí, protože jim programátoři zapomněli říct, že skrz kopce se nevidí. Škoda.

Naopak v některých chvílích hra řekne vašemu vojákovi, že nevidí ufona, který stojí tři metry od něho... Když tam nabíháte s assaultem, a je to váš poslední voják s pohybem, který prostě musí toho ufona dorazit, trochu tahle lenost a neschopnost programátorů zamrzí. Stejně tak zamrzí, když má voják s brokovnicí z jednoho metru na dva krát dva metry velkýho robota - Sectopoda jenom 60% šanci na zásah, protože autoři nevěděli jak udělat hru těžší, tak jim všem prostě naskládali 30 % bonus na to že uhne. Nakonec máte pocit, že hrajete šachovou partii. Realističnost dostává strašně na frak a s ní samozřejmě atmosféra :-/

Konečně když už máte pocit, že jste si zvykli na trochu divná "pravidla hry" a uvědomíte si, že toho ufona vlastně můžete zastřelit přes zeď, tak proč ji obíhat, dostane vás hra vtipnými bugy. Někdy se např. stane, že se nepřátelé k vám "teleportují" (oni ve skutečnosti přiběhnou, jen hra má nějak blbě naprogramovaný to, zda je vidíte, takže se objeví až vedle vás), jindy zase zjistíte, že v naskriptovaných misích nikdo nedomyslel, že aktivovat další část levelu by mělo jít i pokud k ní doběhne psychicky kontrolovanej ufoun, ne jenom váš voják. Hra vás potom nepustí už nikdy dál, protože další čsát levelu se už nikdy neaktivuje a jde to řešit jen loadem. A tak dále... Za nějakou dobu už to začne být poměrně únavné. Není to totiž fér, když vy hrajete takticky dobře, ale ufoni vás těmihle podvody zabíjí---...


A když už jsme u toho naskriptování, tak pár slov k linearitě celé hry. Naskriptovanost hlavní strategické části je také strašně hloupá. V první hře jsem měl problém s tím, že jsem měl málo inženýrů a materiálu a potřeboval jsem sestřelovat víc talířů. Naivně jsem si myslel, že když v další hře budu mít víc radarů = víc pokrytého území, budu mít víc kontaktů a víc možností různá UFA sestřelovat. Houby - to, jestli detekujete UFO nebo ne, je naskriptovaná záležitost, takže ať máte jeden radar, nebo deset, vždycky přiletí jedno ufo měsíčně a basta. Stejně tak zapomeňte na to, že byste včasným sestřelením ufa zamezili terror situ, jako ve staré hře. Je to prostě naskriptované a basta. Takže mise ve městech budou i když sestřelíte všechno co přiletí na radary kompletně pokryté planetě.

Hře by se totiž jinak rozpadnul příběh. Nějaká strategie se tím pádem v hlavní části "s glóbem" nekoná - víceméně si tam máte jen "odklikat" povinné výzkumy a vyrobit povinné věci a podívat se na cutscény. Ta volnost, ten pocit že opravdu každé sestřelené UFO má smysl, která byla tak typická pro starou hru, je pryč. A pryč je tím pádem i ta úžasná atmosféra UFO: Enemy Uknown, která nutila k opakovanému hraní. Tady je vše svázané, lineární (výzkum), koridorové (mise), prostě konzoloidní a hrát hru znovu tak ztrácí jakýkoli smysl. Jsem si jist, že po dnešním dohrání už ji nikdy nezapnu, stejně jako jsem nikdy už znovu nezapnul třeba Mass Effect. Není totiž důvod.

--------------------------------------------------------------------------
Přes to všechno to není úplně špatná hra. I lineární hry nemusí být špatné, když mají dobrý příběh, který vás posunuje dál, můžete si užít skvělé dobrodružství. na to je tu ovšem zase těch příběhových misí hrozně málo. Když už jsem zjistil, že to není volná strategie, ale lineárním příběhem svázaná akce, čekal jsem více příběhu. Proč jsou "příběhové mise" jen asi dvou druhů (zachraň civilistu, deaktivuj bombu) a ještě náhodně dávané za jakousi odměnu? Proč tam není více NPC, proč se třeba nezachraňuje prezident Spojených států (mohla tam být např. i jeho ochranka hrající s vámi), nebo jsme mohli zachraňovat vědce v CERNu či něco takového. Proč když mám dostat z mise vojáka to je jen klon vojáků co už mám, to to nemůže být nějaký unikátní voják se jménem, příběhem a nějakou abilitou, kterou ti ostatní nemají? Proč, když už dělám lineární hru, si trochu sakra nepohraju s příběhem? Když už mám mapy, na kterých ufoni přepadnou vojenskou základnu, bylo by tak těžký naprogramovat možnost vlízt vojákem do těch odstavených tanků otočit hlaveň a odstřelit vedle poletujícího cyberdisca do pekla? Víte, jak by to přidalo na atmosféře?

Takových možností bylo, když už autoři rezignovali na "volnou strategii". Ale zůstaly nevyužity. Škoda. :-(

Pro: Různá povolání a schopnosti vojáků, dobře zvolené schopnosti, mezi kterými se musí volit. Někdy hezká příběhová atmosféra

Proti: Odfláknutá taktická část, ve které vám žádná taktika vůbec nepomůže, hromada bugů a strašně nevyužitej příběhovej potenciál

+25 +30 −5
  • PC 90
Reboot této série jsem poprvé hrála v roce 2016, a to celkem třikrát, pokud mě má paměť neklame, z toho jednou i s datadiskem XCOM: Enemy Within. Od té doby jsem hrála pouze druhý díl, a to nejméně jeden až dva průchody za rok. Na hru jsem vzpomínala v dobrém, jednak měla a má pro mě své kvality a kouzlo a jednak jsem ji hrála v období, ve kterém pro mě hraní her mělo i jiný význam než jen trávení volného času. Po několika letech jsem dostala chuť se k prvnímu dílu vrátit a byla jsem dost zvědavá, jak na mě bude působit nyní a ve srovnání s druhým dílem.

Co mě pro mě zůstane nepřekonané ve srovnání s druhým dílem, tak je atmosféra. Nevím, jak to ta hra dokázala, ale každý pohyb vpřed se svými vojáky mě děsil, zvuky, které se vždy ozývaly mezi tahy a které napovídaly, jaký typ nepřátel mě čeká, ve mně vzbuzovaly čím dál větší napětí, a indikátor pohybu nepřátel mě uváděl do nervózní ostražitosti. Mapy jsou zde menší, takže byla velká pravděpodobnost, že se svým tahem odhalím ještě další skupinu nepřátel a mimozemšťané najednou budou v přesile. Přistihla jsem se, že jsem si hodně rozmýšlela, jestli se posunu vpřed o jeden čtverec a budu riskovat odhalení dalšího "podu" nepřátel nebo zkusím své štěstí střelbou z dálky, což je situace, kterou jsem se v druhém díle nemusela tak často zabývat. Samozřejmě hra má i své chyby, takže k určité hrůze z konfrontace napomáhá i nevypočitatelná viditelnost nepřátel. Kolikrát jsem si byla jistá, že z dané pozice toho Sectopoda (ne zrovna malého nepřítele) přece musí můj voják vidět a kolikrát jsem se rozčilovala nad tím, že ho z nějakého důvodu nevidí. Citelně také chybí preview, které přišlo s datadiskem druhého dílu, kdy hráč má ten luxus a vidí, koho z dané pozice uvidí. Tady je to všechno jen metodou pokus omyl, což způsobuje to, že i zdánlivě jednoduchá mise se může proměnit v katastrofu. A kolikrát jsem zapomněla, že v tomhle díle přebíjení zbraně ukončuje kolo...

Velmi mě bavila i stavba základny a starání se o letecké jednotky, které jsem vysílala na sestřelování nepřátelských lodí, i když mi chvíli trvalo, než jsem se v tom celém zorientovala a ztratila jsem tak v prvních měsících pár zemí kvůli panice. Trochu mě překvapilo, jak rychle se dají příběhové mise dohrát a že je to o něco více přímočaré než druhý díl. Pokud si to hráč tedy záměrně neprotáhne. Závěrečná mise už byla dost jednoduchá a dost tomu napomohlo, že byla přísně skriptovaná (počet a přesné rozestavění nepřátel) a nebyl v ní žádný prvek náhody. Po celou dobu hraní jsem čekala na obranu základny, ale ta přibyla nejspíše až v datadisku.

Rozhodně byl návrat k XCOM: Enemy Unknown příjemným zážitkem a těším se, až si někdy zopakuji i datadisk Enemy Within, který do hry přináší plno novinek a vylepšení.
+25
  • PC 75
Já si hru opravdu užil a úplně nechápu některé kritiky. Snad nikdo by přece nečekal stejnou hru, jaká tu byla před 25 lety. Dnes už nemusíte kvůli příběhu pročítat manuál, objevovat využití jednotlivých zbraní cestou pokus/omyl, doufat ve šťastný zásah. Bohužel už ale nemusíte ani až tak namáhat hlavu. Tedy pokud uděláte stejnou chybu jako já, a rozehrajete hru na normál. Na druhou stranu, o to líp hra ubíhala a já si užil příjemně napsaný příběh. Jasně plný klišé, ale na letní blockbuster se taky jdete hlavně pobavit. A to tahle hra splnila.

Pro veterány tu je stále OpenXcom, ale ti o tom dobře vědí. Všem ostatním pak můžu XCOM:Enemy Unknown vřele doporučit.

Pro: Trocha zamyšlení se pro nenáročné a líné

Proti: Normální obtížnost není normál, ale easy.

+21