Luxor 2

Luxor 2 jsem si pustil hned po odehrání Zuma Deluxe (viz komentář), takže se mi hry dobře srovnávají. A Luxor je o jasnou příčku výše. Výrazným zpříjemněním je možnost pohybovat s vystřelovací plošinkou, což zvyšuje pocit akce a snižuje frustraci při střílení do nepříjemných úhlů, protože si můžete úhel upravit. Za opakované sestřelovaní kuliček v řadě dostáváte powerupy, což je skvělé zpestření. Powerupy jsou velmi různorodé a většinou velmi užitečné. Při míření vidíte aktuální barvu kuličky (plus té další) rovnou na kurzoru, nemusíte neustále běhat očima na plošinku a zpátky. Za podařené odpálení kuliček a zdolání úrovně vyskakují symboly Ankhu, a pokud je chytíte a nasbíráte jich dost, dostáváte život navíc. Počet extra životů zdá se není omezený, takže pokud jste šikovní, můžete ve snadných úrovních nasyslit hodně životů a pak je dobře uplatnit v těžkých částech hry. Herní plochy jsou velmi vydařené, tematicky laděné, s hodně variabilními cestami kuliček, a často až zlomyslně vymyšlenými překážkami, kdy se vám kuličky často kryjí jedna za druhou nebo se schovávají do překážek a zase vynořují. Pokud se kuličky blíží k domečku a vám hrozí prohra, rychlost pohybu se zpomaluje, a vy s vysokou pravděpodobností dostáváte na odpal kuličky, které se vám aktuálně hodí. Ačkoliv by se to mohlo zdát jako výrazné ulehčení, tak není (prostě to hra vykompenzuje obtížností), ale vám to přináší velmi uspokojivé zážitky, kdy znovu a znovu na poslední chvíli sestřelujete kuličky těsně před koncem a o vlas opakovaně unikáte prohře. Hra je opět rozsekána do etap (stages) po cca 6 úrovních a při ztrátě všech životů je nutné opakovat celou etapu. Ale na rozdíl od Zumy je etap mnohem více, takže náročnost může růst mnohem pozvolněji. Zároveň máte na výběr 3 varianty obtížnosti. Všechny tyto změny zásadně zlepšují herní zážitek v porovnání se Zumou.

Samozřejmě našel bych i nějaké výhrady. Opakování celých etap po ztrátě všech životů se mi moc nelíbí, je to jen k prodloužení herní doby. V místech, kde se kuličky kříží nebo schovávají za překážky se dost často stává, že vystřelíte kuličku jinam, než jste zamýšleli. Zpomalování tempa před koncem cesty je na jednu stranu super, ale zároveň je rychlost kuliček na začátku až příliš vysoká. Takže to skončí tak, že v těžších fázích hry většinu času stejně odehrajete v poslední třetině cesty. Neboli, počáteční rychlost mi přijde přehnaná. A ačkoliv kurzor krásně napovídá, která kulička je zrovna na plošince, tak občas na chvíli zmizí, případně je zastíněn efekty, a ztrácíte drahocenný čas opakovanými pohledy na odpalovací plošinku.

Celkově jsem se velmi bavil, mnohem více, než se Zumou. Luxor 2 jsem nedohrál, na prostřední obtížnost jsem se dostal do sekce 9. etapy (ze 14). Pak už začalo dost přituhovat a řekl jsem si, že mám už adrenalinu dostatek. Ale v porovnání se Zumou jsem nekončil s hořkou chutí, že se to stalo najednou nehratelné, to vůbec ne. Hru odkládám velmi spokojeně.

Celkové hodnocení: Výborná