Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Karasman

Karasman

 

Komentáře

« Novější Starší »

Amazing Adventures: Around the World

  • PC 50
Herní výzva 2018 - 1. Tehdy to začalo

Jako poslední bod z Herní výzvy 2018 jsem hrál s dětmi tuhle hidden object klasiku. Principy jsou v této adventurní sérii pořád stejné, tzn. strávíte pár minut na jedné obrazovce, kde se snažíte najít několik předmětů a následuje jedna z několika miniher (puzzle, rozdíly, osmisměrka, ...) a tak pořád dokola po cca 8 hodin.

Příběh je zde pouze do počtu a hra se stane velmi brzy neuvěřitelně stereotypní a repetetivní. Obrazovky se neustále opakují a po desáté na tom samém místě už jedete na autopilota. Děti to ale pořád bavilo... :-)

Pro: Po krátkých dávkách vcelku zábavné.

Proti: Zdlouhavé, stereotypní, některé mezihry jsou dost nudné.

+13+13 / 0

Enigmatis 2: The Mists of Ravenwood

  • PC 60
Herní výzva 2018 - 5. Nervy z oceli

Po povedeném prvním díle jsem krátce na to zkusil díl druhý, ale přiznám se, že mě hned ze začátku vůbec nechytl a po chvíli jsem ho odložil. Až ta zatracená Herní výzva mě donutila mu dát druhou šanci a to dokonce na nejvyšší obtížnost.

V podstatě se jedná o klasickou hidden object hru s plněním úkolů a puzzlů, sbíráním předmětů a občasnými obrazovkami s hledáním skrytých předmětů. Těchto obrazovek je ale ve hře poněkud málo (na HO hru) a navíc se mi moc nelíbilo to hledání předmětů v předmětech.

Příběh neurazil a přiznám se, že občas byla atmosféra vcelku tajemná. Graficky je hra povedená a dlouhá tak akorát, aby nezačala moc nudit.

Pro: Atmosféra, grafika.

Proti: Menší důraz na hidden object obrazovky.

+11+11 / 0

A Bird Story

  • PC 40
Herní výzva 2018 - 4. Hru nezastavíš!

Na doporučení v diskuzi jsem křupnul tuhle jednohubku jedno nudné odpoledne v práci a ještě že je konec a já jen tak tak neusnul, protože takový kýbl nudy jsem fakt nečekal. Příběh osamělého chlapce, který si rád hraje s ptákem (bez dvojsmyslů) je sice nápad zajímavý, ale na plné pochopení všech detailů musí být člověk vypálenej jak bambus, protože co se vám občas naskytne za podívanou, to chce pořádnej model.

Největší slabinou celé hry je neskutečně pomalé tempo a téměř nulová interaktivita. Kromě občasného stisku směrové klávesy jsem spíše koukal na walkthrough, a tak jsem po pár minutách naprosto přestal sledovat, co se ve hře děje a čudlal si u toho něco na mobilu.

Potěšila mě alespoň příjemná a roztomilá grafika a hlavně krásná hudba, která sem opravdu sedne. Ve výsledku jsem rád, že je to za mnou, i když to zas tak špatné nebylo. Mohlo to být ale daleko lepší...

Pro: Hezká a roztomilá grafika, krásná hudba.

Proti: Neskutečná nuda a pomalé tempo.

+21+22 / -1

NightSky

  • PC 60
Herní výzva 2018 - 3. Lidem vstup zakázán

Plošinovka s kuličkou v hlavní roli? Ale jó, tyhle hry já celkem můžu. Překonávání nejrůznějších překážek v mnoha různorodých levelech není špatné, ale i tak mi přijde, že vývojáři celkem nevyužili potenciál. Spousta nápadů se mi líbila, ale po jednom použití už se k nim tvůrci nevrátili, drtivá většina levelů postrádá větší logickou myšlenku a jsou otázkou pár sekund a těch těžších je ve hře, co by se za nehet vešlo.

Graficky se na to kouká příjemně, soundtrack k tomu sedne, ale přijde mi, že hře chybí něco, co by mě motivovalo hrát dál. A když jsem na závěr (dvakrát) zjistil, že se musím vracet do předchozích levelů, abych se dostal dál, to jsem opravdu prskal.

Ve výsledku je NightSky povedená rychlovka, ale nic, z čeho bych si sedl na zadek. V tomto žánru mi daleko více sedl skvělý Ballance nebo Switchball.

Pro: Příjemná hratelnost a povedený soundtrack, různorodost prostředí.

Proti: Velice jednoduché, nevyužitý potenciál.

+13+13 / 0

Remember Me

  • PC 70
Herní výzva 2018 - 2. Krize identity

Remember Me jsem měl v hledáčku už poměrně dlouho, ale až Herní výzva mě donutila tento herní rest dohnat a dobře jsem udělal. Od hry jsem dostal přesně to, co jsem od ní očekával, tedy vcelku poutavý příběh, dobrou hratelnost a hlavně parádní audiovizuální zážitek, jemuž korunuje v pravdě luxusní design.

Hlavní hrdinka je opravdu sympatická kočanda, co bez problémů sundá komando obrněných vojáků i s pár roboty a ani se u toho nezapotí. Tyto souboje sice po čase už trochu nudí, ale naštěstí jich není zase tak moc. Ubral bych ovšem na nejrůznějších bossech, kterých je zde opravdu přehršel, navíc jsou tyto souboje občas doplněny mnou nenáviděnými quick-time eventy a opravdu zamrzí opakovat po několikáté stejnou pasáž souboje kvůli tomu, že jsem v návalu adrenalinu zmáčkl jiné tlačítko. Ovládání je navíc celkem těžkopádné díky portu z konzolí.

Herně se jedná o jakýsi mix mix Prince bez meče, Lary bez pistolí a bojovky a jak jsem psal výše, to vše v parádním grafickém kabátku a jako bonus s povedeným soundtrackem. Herní doba je navíc slušná, prostředí není stereotypní a příběh umí zaujmout. Spokojenost!

Pro: Parádní audiovizuální kabátek, příjemná hratelnost, poutavý příběh.

Proti: Až moc soubojů a bossů, ovládání, občas zazlobí kamera.

+24+24 / 0

Anomaly 2

  • PC 70
Herní výzva 2018 - 6. Sousedy si nevybereš

Taková obrácená tower defense hra. Místo stavění věží a likvidace všeho, co se projde pro předem určené dráze, jede po této dráze váš konvoj a vaší rolí je v roli komandéra ho provést bezpečně na předem dané místo, cestou likvidovat věže a případně splnit nějaký ten úkol.

Už první díl mě celkem bavil, i když se nejednalo o žádnou perlu. Dvojka ale jedničku ještě o fous překonává a vylepšuje snad na všech frontách. Principy hry jsou prakticky stejné, příběh nezajímavý a příběhová kampaň je otázka pár hodin, ale graficky vypadá hra opravdu pěkně a hratelně to krásně odsýpá.

Chvílemi se mi zdála obtížnost až moc přestřelená, ale o to větší je motivace zkoušet různé kombinace jednotek, které tentokrát umí i morfovat a každá jednotka jsou vlastně dvě v ceně jedné.

Pro: Hezká grafika a příjemná hratelnost.

Proti: Hodně krátké, nezajímavý příběh, chvílemi frustrující.

+10+10 / 0

12 Labours of Hercules VI: Race for Olympus

  • PC 65
Herní výzva 2018 - 10. Válka periferií

Tak já nevim, je to po šestý to samý, novinek je co by se za nehet vešlo, a přesto mě to s dětma pořád baví hrát a sedmičku už mám na Steamu ve wishlistu. Herkulova dobrodružství už mi tak splývají, že vůbec netuším, zda ta či ona fíčura už byla v minulém díle nebo je zde prvně, ale na této jednoduché hratelnosti je zkrátka něco, co mě nutí se těšit na každý další level. Graficky je vše hezky namalované a detailní a kouká se na to opravdu příjemně. Navíc díky tomu, že každý level zabere maximálně pár minut, nehrozí předávkování a hra tak nestihne začít nudit. Upřímně se vážně těším na ten další díl... :-)

Pro: Příjemná hratelnost, jednoduchost a zkrátka zábava.

Proti: Stále to samé.

+10+10 / 0

Samorost 3

  • PC 60
Herní výzva 2018 - 9. Nerozbalený dárek

Uhh, hry od Amanita Design hold nebudou můj panák whisky. Už minulý rok jsem se sebezapřením dohrával Botaniculu, která mě nebavila ale jakože vůbec, tento rok jsem se kvůli Herní výzvě musel mordovat s třetím Samorostem, jehož jsem vyhrál v DH giveaway za podporovatelství a kterého bych bez toho asi nikdy nepustil.

Nehrál jsem předchozí díly, ale podle komentářů předpokládám, že to bude téměř to samé v bledě modrém. Začnu asi největším záporem hry, který je dle mého subjektivního názoru to infantilní ozvučení. Veškeré zvuky i "hlášky" jsou prostě namluveny klasicky pusou, což na mě působilo jako pěst na oko a při každém tom "vžuuum" a "hop" apod. mi rostly facky na ruce. Chápu, že to k podobně ražené hře asi patří, ale fanda tohoto stylu zkrátka nejsem. Co naopak musím vyzdvihnout je krásná detailní grafika a rozmanitost prostředí, to já můžu.

Herní doba je dost krátká, ale asi je to způsobené tím, že jsem občas koukl do návodu, protože mě nebavilo se s tím prostě mordovat. Ve výsledku jsem rád, že je to za mnou, dalším hrám od Amanity se už budu vyhýbat obloukem.

Pro: Nádherná grafika a rozmanitost prostředí.

Proti: Infantilní nazvučení.

+12+13 / -1

This War of Mine - The Little Ones

  • PC 85
Herní výzva 2018 - 8. V zemi nikoho

This War of Mine je pro mě opravdová srdcovka a jedna z TOP 10 her, ke které se rád pravidelně vracím. Datadisk The Little Ones přidává do hry některé lokace a hlavně scénáře, kdy je s vámi v domě ještě malé dítě. Toto dítě nejen že má minimální přínos (kromě toho, že ho můžete naučit některou činnost, aby ten zmetek taky něco dělal - můj Ivano byl např. expert na balení cigaret... :-)), ale ještě ubírá už tak vzácné jídlo, potřebuje postel, je pořád nemocný, má depky, zkrátka jako každý normální dítě, že...

Deprese z hraní původní hry je tak ještě umocněna a já se opravdu často bál jít z noční mise domů, abych se nedozvěděl, že je ten smrad zase nemocný nebo že se v noci zechcal a odmítá cokoliv dělat. Do hry tato složka naprosto skvěle zapadá, už takhle hrajete za obyčejné civilisty, kterým válka nic neříká, a s dětmi to budete prožívat dvojnásobně.

Pro milovníky původní hry je toto DLC naprostá povinnost, určitě nebudete litovat.

Pro: Parádní atmosféra a hratelnost.

Proti: Občas obtížnost a depka jako prase.

+21+21 / 0

Call of Duty: WWII

  • PC 75
Herní výzva 2017 - 1. To je člen!

Herní série Call of Duty je pro mě svým způsobem povinností. Kromě třetího dílu, jenž vyšel pouze na konzole, jsem dohrál všechny a každý podzim se těším na nový díl. Ne že by to byly hratelnostně kdoví jaké perly, vlastně to jde rok od roku více do kopru, ale jednou za čas neuškodí si večer sednout, nalít si panáka whisky a bezmyšlenkovitě pokosit pár set nepřátel a pokochat se spektakulárními skripty.

Na letošní díl jsem se těšil dvojnásob, protože vývojáři konečně upustili od války v moderním hi-tech prostředí či dokonce sci-fi, ale vrátili se ke kořenům do prostředí 2. Světové války. A nácky já kuchám nesmírně rád.

Overall mě tento díl opravdu bavil (mluvíme o SP, MP mě naprosto nezajímá), graficky vypadá pěkně, misí je tak akorát, aby to nezačalo nudit a kromě pár nemastných neslaných klišoidních momentů (taková ta klasika - ovládání AA děl, jízda v tanku, ...) je hratelnost na výborné úrovni. Postavy jsou vykresleny dobře a třešničkou na dortu jsou příběhové animace před misemi.

Zkrátka a dobře se letošní CoD povedlo a návrat ke kořenům této sérii jenom prospěl, protože ty sci-fi hnoje už začaly být opravdu nuda. Letos jsem spokojený.

Pro: Návrat do 2. SV, hratelnost, audiovizuál.

Proti: Některé klišoidní momenty.

+11+13 / -2

Dear Esteban

  • PC 5
Herní výzva 2017 - 7. No fujtajbl!

Vzhledem k tomu, že datadisk na Arcanii je opravdový shit a po cca hodině hraní jsem se do něj za celý měsíc nedokázal dokopat, hodil jsem ho k ledu a jal se sedmý bod Herní výzvy 2017 trochu vochcat a na Kwokyho radu zkusil Dear Esteban. Co jsem se tak dočetl, je to prý taková parodie na Dear Esther a hlavně je to za pár minut dohrané.

Opravdu jsem ovšem nečekal, že pár minut je to doslova a že celý proces (stažení, do hrání, smazání) bude trvat minut maximálně pět. Parodie to ovšem není, protože humor... well... nenalezen, ergo kokotinec a ztráta času. Aspoň ta Herní výzva je z krku... :D

Pro: Nemusím se crcat s datáčem na Arcanii...

Proti: Kravina.

+17+17 / 0

Star Wars Battlefront II

  • PC 80
Herní výzva 2017 - 2. Právě vychází

Hodnocení a komentář se týká pouze SP kampaně. Pozor, obsahuje neoznačené spoilery!

Miluju Star Wars a nenávidím EA a ten jejich debilní Origin. Nakonec ale pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí a já si Battlefront 2 přece jen předobjednal. Po pár dnech mám za sebou dohranou SP kampaň a podle hodnocení je asi patrné, že jsme byl spokojen. Jasně, dočkáme se spousty klišoidních momentů i naprostých nesmyslů, ale po stránce hratelnosti nemůžu k většině hry říct ani popel.

Jak mnozí z vás viděli v nejrůznějších trailerech, hlavní hrdinka je členkou elitního imperiálního komanda Inferno Squad a po zničení druhé Hvězdy smrti odpřísáhne rebelské pakáži pomstu. Hraní za ty zlé bylo jedním z hlavních taháků celé SP kampaně a byl jsem skutečně zvědavý, jak se s tím vývojáři poperou v rámci příběhu. Jaké bylo ale mé překvapení, když po cca hodině hraní se strany vymění a naše hrdinka se přidá k rebelům!

Během hry se dostanete do nejrůznějších koutů galaxie a ať budete kdekoliv, grafika opravdu exceluje. Lávový Sullust, zalesněný Endor i pouště na planetě Jakku, to vše vypadá parádně a po vystřílení všeho nepřátelského v dosahu se můžete kochat do alelujá. Dostane se i na vesmírné bitvy, které se rovněž hrají dobře a už se nemůžu dočkat, až je vyzkouším v MP.

Příběhově hra přímo navazuje na konec 6. dílu filmové ságy a poté se přesuneme o několik dekád dopředu a hra funguje jako malý prequel k sedmému dílu. Dozvíme se tak např. proč je Jakku jedno velké pohřebiště Star Destroyerů nebo kde získal Luke mapu, za kterou se Kylo Ren tak pachtí.

Hratelnostně mě hra bavila od začátku do konce, i když občas jsem byl svědkem designérských hrůz, které tak bily do očí, že jsem se divil, že je někdo mohl schválit. Za všechny budu např. jmenovat chvíli, kdy si osedláme mohutný obrněný kolos AT-AT (ovšem stejně jako v jedničce lze ovládat pouze střílení). Proti těmto kráčejícím tankům jsou krátké i lasery stíhaček a každý normální člověk by bral okamžitě čáru. Pluky imperiálů ale do cesty nabíhají každých pár vteřin, aby nám z těch svých příručních E-11 blasterů udělali bebíčka na kapotě, zatímco my jich jedním výstřelem odpravíme i několik.

Podtrženo sečteno je SP kampaň příjemný bonus, který se hezky hraje, doplní příběh filmové ságy a krásně se na něj kouká. Asi to není hra pro každého, ale jako milovník SW jsem spokojen.

Pro: Fantastický audiovizuál, doplnění příběhu filmové ságy, hratelnost.

Proti: Za některá místa bych designéry nakopal, mohlo to být trochu delší.

+16+16 / 0

Day of the Tentacle: Remastered

  • PC 70
Herní výzva 2017 - 6. Šedá myška

I přes obrovskou popularitu původní adventury Maniac Mansion i pokračování Maniac Mansion: Day of the Tentacle jsem se k nim já osobně nikdy nedostal. Ano, slýchával jsem o nich hodně, i příběh jsem si poskládal, ale v životě jsem je nikdy neviděl. Byl jsem proto nadšený, když se na moderní vlně grafických remasterů svezl i tento kousek. Nevím, proč se autoři rozhodli pouze pro druhý díl, ale i tak jsem byl rád alespoň za něco.

Graficky se remaster povedl na jedničku, což je možné si kdykoliv ověřit stiskem F1, kdy se hra bez jakékoliv prodlevy okamžitě přepne do originálního vzhledu včetně původní MIDI hudby. Do moderního pláště se také předělalo ovládání přes kontextové menu na pravém tlačítku myši. Odpadá tak otravné klikání na "take", "talk to", apod.

Hratelnost není špatná, ale asi bych si užil hru více se znalostí původního originálu. Takto mi to vychází pouze na lehce nadprůměrnou adventuru, kterou jsem si sice zahrál s chutí, ale nedokážu na ní vypíchnout něco úplně supr čupr dupr.

Pro: Audiovizuál s možností přepnutí do původní podoby; příjemné ovládání.

Proti: Celkem krátké; bez znalosti originálu to není žádný zázrak.

+18+18 / 0

The Cat Lady

  • PC 70
Herní výzva 2017 - 9. Kamarád doporučuje!

Chtěl jsem nějakou hezkou 2D adventuru, což Drolinovi asociuje barevnou, skvěle nakreslenou a zábavnou hru a doporučil The Cat Lady, tedy hru, která není ani barevná, ani skvěle nakreslená a občas ani zábavná. Takhle dopadnete, když poslechnete proradnýho komouše! :D

Upřímně můžu říct, že takhle vyndanou hru jsem snad ještě nehrál. Do této chvíle pro mě byl král depresivních her Fahrenheit, ale milá Kočička ho svou packou rozdrtila jak mravence kladivem a ještě mu nachcala na hrob. Vzhledem k tomu, že jsem od hry čekal něco trochu jiného a na takovou dávku deprese jsem nebyl připravený, mě hraní ze začátku vůbec nebavilo a musel jsem se do něj nutit (debilní Herní výzva), ale cca od třetiny mě to fakt chytlo a až na pár míst jsem si ji už pořádně užíval.

Grafika je sice hnusná, ale to u této hry vůbec nevadí, ba naopak. Hrubě nakreslená pozadí sem sednou, pouze na kostrbatý model hlavní postavy a její toporný pohyb jsem si nezvykl do konce hry. Vyzdvihnout musím parádní hudební doprovod, dabing se rovněž povedl, i když u něj je znát, že byl dělán na obyčejný mikrofon někde doma v pokojíčku (během rozhovorů je slyšet šumění na pozadí). Menší výtku mám rovněž k ovládání, k čemuž slouží pouze kurzorové šipky a občas je to opravdu o nervy.

Klíčovým prvkem hry jsou rozhovory a postupné odkrývání minulost převážně hlavní postavy a zde musím tvůrce pochválit, protože např. scéna kdy Susan popisuje svoje manželství a jak přišla o dceru jsou opravdu hodně silné.

The Cat Lady je adventura s brilantním příběhem plným deprese, zoufalství a děsu, s parádně napsanými dialogy a mrazivým audiovizuálním zpracováním. Není to sice můj šálek piva, ale zklamaný rozhodně nejsem.

Pro: Příběh a dialogy, povedený audiovizuál.

Proti: Toporné pohyby postav, horší ovládání, depka jako prase.

+16+16 / 0

Hero of the Kingdom

  • PC 75
Herní výzva 2017 - 4. Nad Tatrou sa blýská!

Hero of the Kingdom jsem si vybral jako hru ze Slovenska do Herní výzvy 2017, ale skvěle mohla posloužit i jako Rychlovka, protože jsem ji dohrál jedním dechem během asi čtyř hodin. Přestože herní náplň je (hlavně ke konci hry) celkem stereotypní, příběh neoriginální a hlavně neskutečně nudně podaný (pouze textově, drtivou většinu těchto zpráv jsem prostě jen odklikal), hratelnost je velice zábavná a je opravdu těžké se od hry odlepit.

Graficky se na to kouká moc pěkně, přesně tenhle styl mám moc rád. Zvuků a hudby je co by se za nehet vešlo, ale neurazí. Nebýt opravdu nudně podaného příběhu, jdu s hodnocením ještě výše, ale i tak jsem se královsky bavil. Hru jsem koupil na Steamu v nějaké akci asi za půl € a za tuhle cenu je to jasná koupě.

Pro: Hezká a detailní grafika, hratelnost.

Proti: Nudně podaný příběh, ke konci stereotyp.

+14+15 / -1

Firewatch

  • PC 80
Herní výzva 2017 - 5. Rychlovka

Nemohl jsem si vybrat do Rychlovky lepší hru, než právě Firewatch. O hře jsem předem nevěděl vůbec nic kromě toho, že "se prochází parkem a povídá vysílačkou a je to prý dobrý", což bylo jedině dobře, protože jakýkoliv spoiler by ve finále herní zážitek dost pokazil.

Hra mě chytla od samého začátku a netrvalo dlouho a pohodová atmosféra, kdy jsem si myslel, že hlavní náplň bude procházení se a kochání přírodou, byla ta tam. Napětí mě provázelo celou dobu a kromě malé pauzy na oběd jsem ji dohrál na jeden zátah (což ale není kdo ví jaký výkon, netrvalo to ani čtyři hodiny). Příběh je uvěřitelný, bez klišoidních zvratů a přestože jsem od závěru čekal něco jiného, zklamán jsem nebyl.

Klíčovým prvkem celé hry jsou rozhovory s Delilou přes vysílačku. Ty jsou nejen vynikajícně nadabnované, ale rovněž skvěle napsané a kolikrát jsem si přál vědět, jak by rozhovor probíhal, kdybych vybíral jiné volby. Bohužel vzhledem k povaze příběhu nemá Firewatch velkou znovuhratelnost a pochybuju, že hru někdy rozehraju znovu. Poslední výtkou je rovněž přemrštěná cena (9€ v 60% slevě je za tak krátkou hru i tak dost).

Pro: Atmosféra, rozhovory přes vysílačku, uvěřitelný příběh, audiovizuál.

Proti: Velmi krátké, cena.

+18+18 / 0

Life Is Strange - Episode 1: Chrysalis

  • PC 85
Herní výzva 2017 - 3. Only the Best

Hodnocení po dohrání všech pěti epizod.

Hra LiS mě celkem dlouhou dobu úspěšně míjela a nebýt Herní výzvy, pravděpodobně bych si na ni nikdy čas neudělal. Což by byla škoda! O hře jsem nevěděl prakticky nic, takže jsem neměl tušení, co mě bude očekávat, o to víc jsem byl příjemně překvapen.

Z počátku jednodušší příběh brzy vygradoval a mně byla občas naservírována taková volba, že jsem několik minut jen nevěřícně zíral na obrazovku a přemýšlel, jak bych se zachoval v reálném životě, případně jsem byl občas svědkem tak silného/dojemného momentu, že jsem měl slzy na krajíčku.

Celkově se mi LiS hrálo velice dobře a kromě (dle mého) trochu slabší poslední epizody (už to bylo až moc psycho, navíc závěr de facto spláchnul celou hru do hajzlu) jsem se rozhodně nenudil a neustále hltal, co si vývojáři přichystali dál. Když bude někdy čas, možná to zkusím zahrát znovu s odlišnými volbami.

Pro: Příběh, některé hodně emotivní momenty, příjemný soundtrack, uvěřitelné postavy.

Proti: Chvílemi nevyužitý potenciál, některé zbytečné scény, slabší poslední epizoda.

+14+15 / -1

12 Labours of Hercules

  • PC 70
Herní výzva 2017 - 10. Zapomenutý kousek

O této hře jsem poprvé slyšel na letním DH srazu 2016, kde ji Kwoky zařadil do svého hudebního kvízu. A světe div se, skutečně se našel někdo, kdo tuto otázku uhodl. Byl to Strady, kterého jsem promptně vyhlásil, co to hraje za kraviny a všichni jsme se mu kolektivně vysmáli. Jéé, to byla krásná chvíle... :D

Střih. Leden 2017 a DH spouští další ročník Herní výzvy. Posledním bodem je odehrát něco zapomenutého, co leží v prachu Steam knihovničky. Jdu se tedy podívat a to je mi ale překvapení - 12 Labours of Hercules je v abecedním seznamu úplně první. Ani jsem netušil, že tuhle hru na Steamu mám. Podle obrázků to vypadá jako nějaká blbina na pár minut a možná se to bude líbit i dětem.

Střih cca o hodinu později.
- "Tatínku, na keři je jídlo."
- "Super, děkuju, Filípku."
- "Tatínku, penízky."
- "Paráda, děkuju, Marečku."
- "Tatínku, už můžeš postavit most."

Tu tu tu túúú. Další level hotov.

- "Tatínku, ještě!"
- "Jóóó, dyk už to pouštím..."

Střih na druhý den a my právě dohráli poslední level. A nejen že mě to fakt bavilo, ale všechny levely jsem musel udělat na 3 zlaté hvězdy a získat všechny achievementy a vzhledem k tomu, jak to bavilo děti, tak snad někdy koupím další díl.

Opravdu nevím, co je na téhle hře tak super, ale faktem je, že se to hraje dobře, není to nijak stereotypní a kouká se na to hezky. Není to kdovíjaká perla, ale zabaví a vzhledem ke krátké herní době nestihne nudit. Jako odreagovačku opravdu doporučuju.

Jo a abych nezapomněl: "Sorry, Strady, dobrou hru jsi hrál..." ;-)

Pro: Příjemná hratelnost, krásně odsýpá, nestihne nudit.

Proti: Opravdu hodně jednoduché, stereotypní hudba.

+13+13 / 0

XCOM 2

  • PC 75
Herní výzva 2017 - 8. Pokračování příště

Jako milovník původní UFO série jsem byl z rebootu (XCOM: Enemy Unknown) nadšený. Dvojku jsem měl tedy v hledáčku od samého počátku, bohužel i po roce se její cena drží v nezdravých výšinách. Naštěstí je tu má milá DH, díky které jsem XCOM 2 vyhrál v jedné giveaway a přesně po roce ode dne vydání ho dohrál.

Nebudu popisovat příběh nebo herní mechanismy, ale ve výsledku se dvojka hraje téměř stejně jako jednička, což je ale určitě klad. I přes delší herní dobu jsem se nenudil, stereotyp se nedostavil a já si užíval každou misi. Graficky se na to kouká pěkně, zvučí to, jak má a s každým zabitým emzákem je stále těžší se od hry odtrhnout. Až na pár detailů (např. ten debilní velitel základny, který vám do vysílačky neustále mele ty samý věty) je to hratelnostně tedy za jedna.

Hru bohužel dost strádá po technické stránce. Loadiny trvají běžně 10-15 sekund, hra mi mnohokrát spadla a ta rádoby efektní kamera při výstřelu mi většinou ukázala maximálně tak nejbližší zeď. Jednou se mi dokonce stalo, že se mi jeden voják zasekl v textuře a nešlo s ním pohnout. Nepomohly granáty ani další typy, které jsem našel na netu a nakonec jsem musel aktivovat konzoli a teleportovat ho o kousek dál.

Ve výsledku mě hra hodně bavila, ale po pravdě jsem si jedničku asi užíval víc. Navíc i po roce je to technicky bída a cena je taky vyšponovaná až nezdravě moc. Škoda, stačilo málo a byla by to opět bomba. I tak jsem ale spokojený.

Pro: Hratelnost, audiovizuál.

Proti: Bugy, cena.

+16+16 / 0

The Beast Within: A Gabriel Knight Mystery

  • PC 60
Krásný příklad toho, jak se na perlách devadesátých let podepíše zub času. Kdybych hrál hru ve své době, pravděpodobně bych si cvrnkl do textilu a považoval ji za jednu z nejlepších adventur ever. Hru jsem ale dohrál až nyní (říjen 2016) v rámci herní výzvy a jsem docela rád, že už je to za mnou.

Oproti krásné ručně malované jedničce mě tento interaktivní film téměř nezaujal a hlavně linie s Grace mě doslova až nebavila, částečně kvůli nesympatické herečce a faktu, že se často chovala jako kráva a částečně kvůli nudnému příběhu v této linii. Naopak linie s Gabrielem byla poutavá a napínavá, atmosféra v loveckém klubu se dala krájet a vynikající pátá kapitola už byla jen třešničkou na dortu. Velké plus je rovněž parádní herecký výkon barona Von Glowera, kterému tato role sedla jako prdel na hrnec. Rovněž i představitel Gabriela byl vybraný dobře a na tuto roli mi velice sedl.

Herně mě GK 2 ale moc nezaujal a jen mě utvrdil v tom, že interaktivní filmy byly a stále jsou slepou uličkou. Umím si představit, že kdyby byla dvojka ve stejném stylu jako jednička, pěji teď oslavné ódy. V tomto formátu je pro mě ale GK 2 jen lehce nadprůměrnou adventurou, na kterou brzy zapomenu. Korunu mému ne zrovna zábavnému projití touto hrou nasadil už jen dementní závěr s tím 3D bludištěm, u kterého jsem na vývojáře nadával jak špaček a prdele lítaly jak o život.

Pro: Herecký výkon barona Von Glowera a částečně Gabriela; skvělá pátá kapitola; chvílemi atmosféra.

Proti: Nudná linie s Grace (a tato herečka celkově); dementní závěr; je to interaktivní film.

+10+12 / -2

The Vanishing of Ethan Carter

  • PC 80
Chtěl jsem napsat, že mě začátek nějaké hry dlouho tak nenadchnul, ale pravdou je, že mě asi NIKDY začátek hry nenadchnul tak, jako právě u Ethana Cartera. Poté, co hlavní hrdina, detektiv Prospero, vylezl z tunelu do malého lesíka a hra začala, jsem cítil něco, co jsem u hry asi nikdy nezažil a pravděpodobně už asi ani nezažiju - chtěl jsem, aby tohle nikdy neskončilo, abych tam mohl zůstat na pořád...

Důvodem je neuvěřitelně nádherná grafika a ozvučení. V tomto malém lesíku, kde hra začne, jsem se procházel několik desítek minut, mazlil se s každým kamínkem, s každou travičkou a větvičkou, koukal do korun stromů a měl chuť si prostě jen lehnout do trávy, nechat si vánkem čechrat vlasy a kochat se pohledy do dálek. To vše umocňuje pocit, že na tomto místě dlouho nikdo nebyl (sesunuté kameny na kolejích, vše je polorozpadlé apod.), což je pro mě jako pro milovníka samoty a z ní čišící jisté tajuplnosti hotový ráj.

Když už jsem se dost vynadíval, rozhodl jsem se pomalu postupovat dále na nedaleký most přes jezero. I ten jsem přecházel notnou dobu. Neustále jsem přecházel zleva doprava, užíval si úchvatné výhledy a neustále si šeptal: "To je nádhera, to je nádhera..." V tu chvíli jsem hrál nejlepší hru na světě a byl na vrcholu herní nirvány.

Na konci mostu mě čekal další krásný les a také mrtvola. V tu chvíli mi došlo, že se po mě taky bude chtít nějaká ta interakce a slepé kochání nebude vše, co hra nabízí. Zde jsem tedy vyřešil, co jsem měl a pokračoval dále. Vyloženě jsem dychtil poznat, co dalšího mě ve hře čeká. Bohužel následoval asi největší atmosphere killer, který jsem kdy zažil - kochám se nádherným lesem a najednou běhám za nějaký ferdou ve skafandru a následně jsem někde ve vesmíru? Ty vole, seriously? Jako do prdele, co to je? Tahle část mě tak strašně znechutila, že jsem hru naštvaně vypnul a když jsem ji druhý den zapínal znovu, raději jsem rozehrál novou hru, abych byl zase na tom hezkém začátku.

Rozhodl jsem se ale dát hře ještě šanci, došel opět na stejné místo, překousl tu hrůzu a pokračoval dále. Naštěstí následovaly opět designérské hody, ale bohužel kromě toho herní náplň strádala. Příběh a s ním spojené "logické" puzzly mi přišly značně nevábné (až na jednu výjimku - vražda na hřbitově) a já se přistihl, že mě vůbec nezajímá, o čem hra je a dopředu postupoval víceméně jen proto, abych viděl další část světa. Bohužel následovala další nudná pasáž - doly, i když musím uznat, že v části s prokletým horníkem se atmosféra dala krájet, o to víc naštve, že celé vyvrcholení byla nějaká mega podmořská příšera nebo co, moje nálada byla v tu chvíli opět na bodu mrazu...) a pak už jen vcelku nezáživný konec (jehož pointa mi tak nějak unikla, ale asi proto, že mě příběh celkově vůbec nezaujal).

Závěrečný verdikt nad hrou je sice pozitivní, ale rozhodně ne tak, jak jsem původně čekal. Chvílemi jsem hrál nejlepší hru na světě, ale bohužel chvílemi i srágoru, která mi dokázala tento parádní herní zážitek zkazit. Když nad tím tak přemýšlím, vychází mi něco ve stylu Dear Esther. Sice je zde i trocha interakce, ale té je tak malé množství, že se to skoro ani nedá počítat. Škoda, kdyby úkolů bylo více, na příběh by se kladl větší důraz a vypustily by se některé trapné pasáže, mohla to být opravdu bomba. I tak ale Ethan Carter rozhodně stojí za zahrání. Už jen kvůli tomu počátečnímu lesíku, kam chodím denně relaxovat...

Pro: Nádherná grafika a ozvučení, tajemná atmosféra.

Proti: Příběh, některé dementní pasáže (vizte koment), v designu se občas najde pár kixů.

+17+18 / -1

Bulletstorm

  • PC 80
Přestože hráči po celém světě přijali Bulletstorm celkem rozporuplně, nemohu jinak, než tuto hru každému milovníku akčních her doporučit. Bavil jsem se celou dobu, nenarazil na jediný bug (jen jednou jsem se propadl do podlahy a musel loadnout checkpoint) a bez známky trhání hrál v 1900x1200 na plné detaily, včetně AA.

Unreal Engine vypadá pěkně a přestože je hra tak lineární koridorovkou, že to až bije do očí, některé části jsou nadesignování opravdu vynikajícně. Bohužel jak je u podobných her zvykem, je kratší, než je zdrávo a za dva pohodové večery je to celé over.

Bodování za nejrůznější druhy zabíjení zmetků a odemykání dalších a dalších těchto "achievementů" je povedené a pokud se vám povede něco opravdu vypečeného, už srdíčka ta nálož bodů vskutku zahřeje. S touto funkcí se však nesou dvě věci, kterou jsou dost kontraproduktivní - nakupování munice a možnost tahat s sebou jen dvě zbraně (plus základní samopal). Drtivou většinu hry jsem tak dohrál s brokovnicí a odstřelovačkou a ostatní zbraně vyzkoušel maximálně na pár minut po jejich nálezu. A díky nakupování munice jsem náboji až zbytečně moc šetřil a spoustu fatalitních fajnes si nechal ujít.

Ve finále mě ale hra opravdu hodně bavila a shledávám ji skvělou odreagovačkou. Nemá nijak promyšlený příběh, superinteligentní AI, ani nesrší originalitou, ale zkrátka se hraje dobře a to je důležité. Milovníci těchto akčních vymejváren se budou bavit, vy ostatní to pro jistotu vůbec nezkoušejte.

Pro: Grafika, design, hratelnost.

Proti: Velice krátké, nutnost nakupovat munici a možnost tahat jen dvě další zbraně.

+36+37 / -2

Dead Space 2

  • PC 85
Jednička mě bavila, ale oznámení dvojky pro mě bylo vcelku překvapení. Přeci jenom se první díl neprodával tak, jak se čekalo a hlavně jsem se bál, aby to nedopadlo jako třeba Bioshock, jehož první díl je super, ale dvojka už je dle mého stereotypní nuda ve stejném prostředí.

Vývojáři z Visceral Games ale rozhodně nezklamali, protože po dohrání musím říct, že je dvojka ještě o chlup lepší než jednička. Ze začátku si to drží víceméně atmosféru a hratelnost stejnou, ale zhruba od kapitoly 7 se z toho stane taková pecka, že "ještě jeden checkpoint a jdu spát" mě připravilo o několik hodin spánku.

Na hrách totiž často oceňuji hlavně design a ten je v DS2 vyveden na jedničku. Famózní výhledy z oken na části vesmírné stanice, planety i prázdnotu okořeněnou nějakým tím roztrhaným torzem, to všechnou jsou výhledy, u kterých jsem se nejednu chvíli kochal. Holt my romantici... :-)

Hratelnost je vynikající, noví i staří nepřátelé rovněž. Co mi nesedlo (stejně jako v jedničce) byla nutnost nákupů zbraní. Nikdy jsem nechtěl utrácet těžce získané kredity za zbraň, o které jsem nevěděl, zda ji budu používat či ji má cenu upgradovat. Ve výsledku jsem dopadl stejně jako v jedničce - dohrál jsem hru s maximálně vylepšenou základní řezačkou a nějakými sto tisíci v kapse... :-)

Dead Space 2 je pro mě milým překvapením. Nic extra jsem od hry nečekal, ale dostal jsem parádní jízdu plnou skvěle navržených lokací, pěkné grafiky i luxusní hratelnosti trvající nějakých 9-10 hodin. Pro fanoušky jedničky nutnost.

Pro: Grafika, atmosfera; od 7. kapitoly parádní jízda.

Proti: V první třetině by to chtělo něco, co by hráče hnalo dopředu; nutnost nákupu zbraní; občas až moc přehnaná brutalita.

+30+29 / 0

Star Wars: The Force Unleashed II

  • PC 75
Přestože jednička nebyla žádná herní perla, mě osobně bavila a na dvojku jsem se těšil. Bohužel mě zklamala v mnoha ohledech, ale popořadě.

Hra mě hodně rychle chytla, což je známka kvalitní hratelnosti. Grafika vypadala skvěle, design (z počátku) kvalitní, zkrátka se to hrálo dobře. Velmi brzy však nadšení vystřídala frustrace z toho, že ve hře chyběla jakákoliv výzva. Nový Starkiller je neskutečný ubermaster, který by i Chucka Norrise rozmáčkl jako mravence kladivem a i když jde proti němu armáda Stormtrooperů a polo-jediů, z ochozů ho ostřelují snipeři a navíc ho nahánějí dvě AT-ST, vše je vyčištěno během chvilku a Starkiller se ani nezadýchá.

Dále mě neskutečně iritovaly absurdní nelogičnosti v příběhu. Pro jistotu to hodím do spoileru: Třeba takový Gorog. Jeho příchod na scénu byl pravda efektivní a jak zmuchlal v ruce toho Rancora, to jsem čučel, ale spíš mě dostalo, kde se taková přerostlá svině vzala na vzdušném městě. Kromě toho, že je neskutečná blbost držet v zajetí něco, co po vypuštění zničí celý město, tak by mě zajímalo, kde se ve universu Star Wars vzalo takový zvíře.

Dál třeba konec. Vader je slabý jak ovocný čaj z Tesca a jediný, co umí, je povolávat slabý klony (a jsem jediný, komu přijde divné, že klony jsou v těch kádích i se světelnými meči?) a zdrhat. Po jeho porážce mám na výběr dva konce, ale oba WTF? Republika že zajala Vadera? COŽE? A ten špatný? Najednou se tam objeví můj klon a zabije mě? Co to je za kravinu? Když je můj geroj takový master, že by dal s jednou rukou v nose i dva imperátory, tak by takový nebezpečí dávno vycítil.


Hra je až směšně krátká, na druhou stranu ani jednička nebyla kdoví jak dlouhá a kdybych z ní vyhodil dementní mise, vyšlo by to asi na stejno. Ve dvojce nemůžu říct, že by mě některá mise nebavila, hrálo se mi dobře celou dobu.

Hru hodnotím vcelku vysoko, ale jak říkám, prostě mě to bavilo celou dobu. Jen je škoda, že ta doba nebyla větší.

Pro: Grafika; hratelnost.

Proti: Nulová výzva; nelogičnosti.

+8+8 / 0

Split/Second: Velocity

  • PC 80
Přestože se, až na pár čestných výjimek, závodním hrám vyhýbám více než čert kříži, Split/Second jsem vyzkoušel a okamžitě mu naprosto propadl. Seděl jsem u něj prakticky několik dní skoro v kuse, dokud jsem nedojel všechny sezóny, které hra nabízí.

Esencí celého Split/Second jsou exploze. Ty vy nebo soupěři spouštíte na konkrétních místech na trati, pokud na to máte dost energie, která se nabíjí driftem či jízdou v těsné blízkosti soupeře. Tyto exploze jsou buď menšího rázu, např. když vrtulník nad tratí shodí výbušný barel či vybuchne poblíž zaparkované auto, ale najdou se i větší typu odpálení velkého autobusu nebo spadnutí nějaké konstrukce přímo na šilnici. Pokud máte energii na maximu, lze na konkrétních místech použít ultimátní detonaci, jež většinou změní ráz celé trasy a jezdí se jinudy. Správné načasování exploze tak vyřadí i několik soupeřů najednou a vy se tak vyšvihnete na přední pozice.

V každé sezóně je celkem šest závodů, ale nejsou to jen boje o první místo s dalšími sedmi soupeři. Máme zde např. závod proti času, kdy jste na trati sami, ale před vámi neustále vybuchují překážky a vy mezi tím musíte prokličkovat. Dále jízda za náklaďákem, jenž vypouští výbušné barely, boj proti vrtulníku s raketami nebo eliminace, kdy každých dvacet sekund exploduje poslední závodník a je vyžazen ze závodu.

Graficky je hra vyvedena vpravdě luxusně, na tratích je spousta detailů, vše kolem nádherně vybuchuje, prostě radost pohledět. Hratelnost je vytříbená a přestože se tratě často opakují, případně jsou jen minimálně změněny, stereotyp se u mě nedostavil, případně jsem po pá závodech hru vypnul, abych ji třeba za hodinu znovu zapnul.

Split/Second hodnotím velice kladně, protože mě tato hra dokázala přikovat k monitoru, dokud jsem ji nedohrál. A to se mi v poslední době už tak často nestává.

Pro: Graficky výborně vyvedeno; exploze; hratelnost.

Proti: Neuvěřitelně zdlouhavá a těžkopádná menu; tratí mohlo být více.

+15+16 / -1

King's Bounty: Armored Princess

  • PC 85
Datadisk na jednu z největších návykovek, kterou jsem kdy hrál, na sebe nenechal dlouho čekat a ve výsledku mě rozhodně nezklamal. Vývojáři zlepšili téměř všechno, na co jsem v původním KB nadával - boje s mnohem slabším soupeřem lze přeskočit, urychlilo se cestování, obtížnost už nebyla tak přemrštěná (i když jsem hrál kvůli nedostatku času na easy).

Amélii jsem si rychle oblíbil a stejně tak jejího dráčka, kterého nedlouho po startu získá. Právě díky němu jsem častokrát vítězil beze ztrát i v soubojích s podstatně silnějším soupeřem. I když jsem využíval de facto pouze dvě jeho nejmocnější schopnosti a takovou kamennou stěnu nebo posily z vajíčka jsem nevyužil ani jednou.

Celá země, po které Amélie cestuje, je rozdělena na spoustu malých ostrovů, z nichž některé jsou i nepovinné (sám jsem minimálně jeden úplně vynechal). Toto rozdělení na ostrovy kvituji s povděkem, protože rozhloha už není tak veliká, aby prostředí začalo nudit nebo abyste se k zadavateli questu vraceli pro odměnu půl hodiny. Vše je tak pěkně přehledné, tematicky rozdělené (piráti, elfové, peklo, trpaslíci, ...) a graficky a designově téměř dokonalé.

Právě vynikající detailní grafika a povedený design je to, co mě u hry drželo a nepustilo až do dohrání. Přestože od minula je novinek co by se za nehet vešlo a drtivá většina věcí je víceméně stále to samé, hraje se to prostě skvěle. A to se počítá.

Nedostatků je jen pár. Stále mizerný pathfinding, kdy se Amélie zasekla o sebemenší překážku, pokud jsem ji poslal jen trošku dál. Dále malá využitelnost peněz - ke konci jsem měl nějakých deset miliónů zlatých bez možnosti je rozumě utratit (maximálně za runy, které jsem ale stejně vůbec nepotřeboval).

Pro: Skvělá grafika a design prostředí; spousta vylepšení; návyková hratelnost.

Proti: Stále horší pathfinding; malá využitelnost peněz; několik dalších drobností.

+21+22 / -1

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat

  • PC 85
Třetí Stalker na mě působil jako balzám na duši. Přestože první díl mám stále nejraději, po nevyváženém (přesto stále skvělém) Clear Sky jsem byl opět vtažen do Zóny a dalo sakra práci mě odtamtud dostat.

Začnu zápory, protože těch tolik není. Za prvé je to nudnější začátek, kdy jsem se do hraní musel cca první hodinu i nutit. Po nic moc intru jsem nevěděl, kam přesně jít, co mám dělat a kde sehnat lepší vybavení. Po rozkoukání jsem už byl ale v sedle a hru si začal náležitě užívat.

Stejně tak konec, kdy se Strelokem a ostatními vojáky úspěšně bráníme vrtulníky a najednou šmitec a animace, že jsou všichni mrtví, aniž bych tomu mohl jakkoliv zabránit. To už je ve Stalker sérii snad pravidlo, že konec bude vždycky stát za starou belu.

Jako vždy mě potěšil naprosto perfektní design celého světa, kdy jsem se často zastavil a kochal se Bohem opuštěným kusem země, kde tráva prorůstá skrz staré silnice, rez pomalu požírá opuštěná auta, střechy padají pod nánosy prachu a bordelu a zdi se drolí po nemilolsrdným zubem času.

Rovněž už ne tolik repetetivní questy se povedly, stejně jako vyvážené souboje a ne tak skryté anomálie, ale zase ne tak viditelné, aby je sebral každý. Zkrátka vše, na co jsme si stěžovali u SoC bylo vylepšeno a chyby, kterých se vývojáři dopustili u CS, byly ostraněny.

Graficky už se to někomu může zdát ošklivé, mně ale ne. Přesto si trochu zanadávám na HW náročnost, která je vcelku vysoká. Úvodní loading trval snad několik minut.

Call of Pripyat se zkrátka povedl na výbornou. Je to opět ta vynikající akce s parádní atmosférou, dokonalým designem a nezaměnitelnou hratelností. Děkuji GSC za neopakovatelný zážitek. Už potřetí.

A na závěr troška reklamy - moje recenze je zde.

Pro: Dokonalý design, parádní atmosféra, nezaměnitelná hratelnost.

Proti: Nudnější začátek, odfláknutý konec, HW náročnost.

+25+26 / -1

Heroes of Might and Magic IV

  • PC 40
Na čtvrtý díl Heroesů jsem se těšil vážně hodně a o to větší bylo moje zklamání. Místo perfektní detailní grafiky na mě vybaflo přeplácané cosi, co vypadalo jako rozsypaný balíček bomparů. Místo intuitivního systému ovládání a managementu jsem spadl do něčeho, co jsem pro velkou zmatenost vůbec nechápal. A místo parádní hratelnosti jsem hrál něco, co mě v druhém levelu naprosto přestalo bavit.

Heroes 4 jsou pro mě nejhorším dílem série a protože ji jako celek mám vážně hodně rád, zkoušel jsem čtyřku několikrát, jestli mě náhodou nechytne. Nikdy jsem se nedostal dál, než do třetího levelu, kde jsem to zabalil. Tahle hra je prostě krok vedle.

Pro: Vrátil jsem se ke trojce a na čtyřku rychle zapomněl.

Proti: Neskutečně barevně přeplácaná grafika; nepřehlednost terénu, měst i soubojů.

+7+19 / -13

King's Bounty: The Legend

  • PC 85
I přes to, že jsem velký milovník série Heroes of Might and Magic a dalších podobných her, mě tato hra v době svého vydání celkem minula. Dostal jsem se k ní až cca o půl roku později a nadšeně ji rozehrál. Vcelku mě to bavilo, ale nevydržel jsem u ní dlouho - připadala mi trochu těžká, repetetivní a díky častým soubojům i dost zdlouhavá, takže jsem ji odložil s tím, že se k ní kdyžtak vrátím.

Pár měsíců mi ležela ladem na disku a já na ni ne a ne mít tu správnou náladu. Když jsem tu ale četl ty nadšené komentáře, dal jsem jí druhou šanci a rozhodně toho nelituju. Naprosto mě totiž pohltila a já od ní nedokázal vstát asi tak měsíc a to se mi tak často nestává.

King's Bounty je hra neuvěřitelně návyková. Je to způsobeno tím, že jste neustále hnáni dopředu, kde čekají stále silnější a silnější skupinky nepřátel, takže se snažíte vylepšovat svého hrdinu a zjistit, co se skrývá dál na mapě.

Hra je to rovněž neuvěřitelně rozsáhlá a to nejen díky desítkám sidequestů. Jen na prvním kontinentu jsem strávil mnoho reálných dnů a to jsem nebyl ještě ani ve čtvrtině! Naštěstí se prostředí neustále mění a kromě zelených plání Darionu se podíváte do zamrzlých hor a do dolů k trpaslíkům, nádherným lesům k elfům, do pekelného Demonisu apod.

Graficky je to úplná lahoda, prostředí je nadesignováné do nejmenších detailů a to je zkrátka něco, co já můžu ve velkém :-). Rovněž hudba ke hře sedla jako prdel na hrnec a když jsem např. slyšel vokály v zemi Elfů, prostě jsem se zastavil a jen poslouchal.

Ke hře bych ale měl i několik výtek - za prvé je chvílemi opravdu až pekelně obtížná, což určitě odradí nejednoho hráče. Později ve hře už jsou opravdu silné skupiny nepřátel, které sice třeba porazíte, ale zdecimují vám půl armády a vy se pak musíte trmácet zpět ji dokoupit (později ve hře za stovky tisíc). Za druhé mi vadila nemožnost vyhnout se předem vyhraným soubojům. Pokud hrdina narazil na nepřítele, kterého by se současnou armádou zadupal do země bez jakýchkoliv ztrát, stejně se boji nevyhnul a ztrácel čas. Kdyby to bylo řešeno jako v sérii HoMaM, kdy se slabší nepřítel buď chtěl přidat nebo utekl, hra by odsýpala daleko rychleji. Za třetí už snad jen zmíním katastrofální pathfinding, kdy se hrdina dokázal zaseknout i o malý kamínek, pokud jsem ho poslal na místo jen trošku dál.

To jsou ale jen malé mušky na jinak parádní hře, která mi dala nádherné zážitky. Času u ní stráveného rozhodně nelituju a když bude čas, možná ji v budoucnu dám znovu.

Pro: Návyková hratelnost, obrovská rozloha, nádherná grafika, design a hudba.

Proti: Občas přemrštěná obtížnost, nemožnost vyhnout se soubojům, otřesný pathfinding.

+25+26 / -2

Trine

  • PC 85
Jako fanoušek The Lost Vikings jsem po Trine hrábl všemi deseti a rozhodně toho nelituju. Začnu tím, co mě na Trine zaujalo nejvíc a to je grafika. Pro tu mám jedno slovo - krásná. Už dlouho jsem neviděl nic tak příjemného na pohled, tajemného a roztomilého zároveň. Všude to svítí, poblikává, hoří pochodně apod. a člověka to občas až donutí se zastavit a kochat se.

I další věci na mě působily jako magnet. Sbírání zkušeností, hrátky s fyzikou, možnost řešení problémů více způsoby, hledání většinou mistrně schovaných truhel a získávání mocných artefaktů, to vše mě u hry drželo a nepustilo, dokud jsem ji nedohrál.

Bohužel je tu i pár záporů. Za prvé jsou to dost krvavé hardwarové nároky, za druhé až přehnaně častý respawn nepřátel a za třetí hyperfrustrující poslední level (ani ne tak obtížností, jako spíše špatně řešeným počátečním checkpointem, takže po každém neúspěchu se level loaduje znovu (!) a musíte běžet kus cesty zbytečně, po třicáté to opravdu naštve). Nicméně těchto pár neduhů mi nezabrání dát hře nadprůměrné hodnocení, tuhle gamesku fakt doporučuju.

Pro: Krásná grafika, hrátky s fyzikou, hledání artefaktů a vylepšování postav.

Proti: HW nároky, respawn nepřátel, zbytečně frustrující poslední level.

+32+33 / -1

Dead Space

  • PC 80
Na Dead Space jsem se strašně těšil, bohužel kvůli nedostatku času se k němu dostal až po víc jak půl roce. To jsem si ale náležitě vynahradil dohráním za víkend a musím říct, že mě ta hra mile překvapila.

Před zahráním jsem shlédl i animovaný prequel, který i přes jeho pochybné kvality skvěle vtáhnul do děje a doplnil ho. Z počátku mi vadilo trochu neohrabané ovládání a také to, že Isaacova postava zabírá značnou časá obrazovky, nicméně na oba tyto neduhy se dá velice rychle zvyknout a pak už jsem to ani nevnímal.

Graficky a designově se mi hra líbila, rovněž vsuvky v exteriérech nebo v místnostech bez gravitace byly parádní. Hororová atmosféra je cítit na každém kroku a i když se po nějaké době dá vcelku odhadovat, co kde čekat, občas autoři přišli s nečím neotřelým a já cítil ten mrazivý pocit strachu z neznáma.

Herní doba je na dnešní dobu více než slušna, likvidování nepřátel odstřelováním jejich končetin neomrzí ani po častém opakování, občas nějaký ten logický puzzlík, zkrátka paráda.

Pro: Atmosféra, příběh, herní doba, hratelnost.

Proti: Trošku neohrabané ovládání, hlavní postava zabírá velkou plochu na obrazovce.

+29+29 / -1

Call of Juarez: Bound In Blood

  • PC 85
Pro mě velice příjemné překvapení. Jedničku jsem sice dohrál, nicméně mě zas tak nebavila, abych na ni pěl oslavné ódy jako jiní. Ony vyzdvihované stealth úseky mi zde rozhodně nechyběly, stejně jako nezáživné mise typu šplhání na skálu.
Přestože Westernům zrovna neholduji, Bound in Blood mě pohltilo díky skvělé grafice a designu a i když se většinou jedná pouze o arkádovou střílečku, nenudil jsem se u ní ani na chvíli, což umocňovaly i vsuvky typu jízda na koni, pár subquestů nebo nákup lepších zbraní. Občas potěšil i nějaký ten naskriptovaný filmeček typu jízda na loďce, zkrátka bylo stále na co koukat.
Příběh mě sice ze začátku moc neoslovil, nicméně od druhé poloviny už jsem byl vyloženě zvědavý, jak se to celé vyvrbí a konec mě vážně potěšil. Pro mě osobně je Bound in Blood jedno z největších překvapení letošního roku a jednou se k němu určitě vrátím.

Pro: Nádherná grafika a design, příběh, stále se něco děje.

Proti: Slabší začátek, pár menších chybek.

+14+13 / 0

The Chronicles of Riddick: Assault on Dark Athena

  • PC 85
Už z prvního dílu jsem byl unešen a na Dark Athenu jsem se těšil od samotného oznámení. Ve výsledku mě hra rozhodně nezklamala, naopak. První část na Dark Atheně se hrála úplně stejně, jako EFBB, tedy skvěle. Schovávání se ve stínech, pomalá likvidace zmetků, prostě paráda. Asi v polovině hry se Riddick dostane na malou planetu s kolonisty, které postupně vyvražďuje posádka Atheny. Tato část mě uchvátila hlavně po grafické a designérské stránce a přestože se zde hra stane o dost akčnější než v první polovině, stále mě hodně bavila.
Celkově jsem se hrou spokojen, vyniká parádním designem prostředí, skvělým dabingem a luxusní hratelností. Délka také není nejhorší a dnes již standardních cca šest hodin je zde možná tak polovina hry. Navíc je v balení i původní EFBB předělaný do nového enginu, takže ve výsledku máte dvě hry v ceně jedné a to se počítá.

Pro: Parádní design prostředí, grafika, dabing, hratelnost.

Proti: O dost akčnější než EFBB, ale ne každý to může považovat za zápor.

+12+14 / -2

Mafia: The City of Lost Heaven

  • PC 95
Mafia není jen hra. Je to symbol, ikona, legenda. Pro mnohé možná i životní styl. Je to naprosto unikátní dílo z rukou geniálních českých ručiček, skrývajíc v sobě neskutečné kvantum emocí a to nejen díky promyšlenému příběhu, protože hru s velkým H dělá z Mafie více věcí, ale popořadě.

Nebudu tady rozpitvávat příběhové pozadí či hratelnost, tohle není recenze. Ale nedá mi to, abych nevychválil design města do nebes. Prostředí a design celkově je pro mě ve hrách jedna z nejdůležitějších věcí a fakt, že i po několika letech od dohrání si některé části Lost Heaven pamatuju, znamená trefu do černého. Hlavní designér Dan Vávra se pro mě stal géniem v oboru, když skloubil na pohled poutavé, přesto však věrné a uvěřitelné město bez hluchých a prázdných míst a nelogických úseků.

A když už se procházíte po tomto designérském skvostu, je důležité mít jako doprovod kvalitní hudbu a té se vám tu dostane v porci více než pořádné. Český symfonický orchestr pod vedení pana Šimůnka dokázal nahrát tak geniální melodie, že i já, zarytý metalista/drum'n'bassista (blbý slovo), neměl ani na chvíli potřebu hudbu vypnout nebo nahradit. V kombinaci s profesionálním dabingem pánů Vašuta, Rychlého a dalších se jedná o lahodou symfonii pro mé uši. Českým dabingům se sice vyhýbám víc než uklízečky studentským kolejím, ale u Mafie si nic jiného představit nedokážu, což dokazuje fakt, ze s anglickým dabingem jsem hru nedokázal dohrát.

Mohl bych sem házet superlativy ještě hodně dlouho, leč místa není neomezeně a stejně, kdo by to pak četl. Pro mě je Mafia nejlepší česká hra a přestože obsahuje pár menších neduhů, jsou to jen nepatrná smítka na jinak parádním zážitku. Děkuju Illusion Softworks za zážitek, na který budu vzpomínat do konce života.

Pro: Vynikající příběh, perfektní design města a okolí, hudební doprovod, dabing a vše ostatní.

Proti: Opravdu jen pár malých chybiček a neduhů, ale nic velkého...

+143+147 / -5

Call of Duty

  • PC 90
Když se kdysi z čista jasna objevil první díl dnes již mnohačetné série Call of Duty, zapůsobil na hráčskou obec jako blesk z čistého nebe. V době, kdy byla Medal of Honor: Allied Assault považována za nejlepší akční hru z prostředí 2. Světové války, nabídlo Call of Duty opravdu luxusní design úrovní, vynikající hratelnost a, přestože engine Quake 3: Arena nepatřil k nejnovějším, rovněž skvělou grafiku.

Autoři si byli dobře vědomi faktu, že hráči mají rádi pořádnou válečnou vřavu (mise na pláži Omaha ve vzoru filmu Zachraňte vojína Ryana byla z celé hry zdaleka nejoblíbenější) a chtějí, ať se kolem nich neustále něco děje, napěchovali hru obrovským počtem skriptů, které, ač nešly nijak ovlivnit, působily na hratelnost jako živá voda. Já osobně jsem byl ze hry unešen a vychutnával si každý její okamžik. Tahle hra se skutečně hrála!

Pro: Skvěle navržené mise, dynamická hratelnost, skripty.

Proti: Trochu kratší, na Quake 3 engine i trochu HW náročné.

+39+40 / -1

World in Conflict: Soviet Assault

  • PC 70
Tak musím říct, že mě tenhle datadisk celkem zklamal. Po naprosto luxusní hře jsem se těšil na další vytříbenou kampaň, ale ve výsledku jsem dostal nemastné neslané cosi, kvůli čemu jsem musel hrát celou původní hru znova (nesnáším hrát něco dvakrát, když se mi nechce). Nové mise jsou totiž vecpány mezi ty původní a jinak, než rozehrát od začátku původní hru, se k nim dostat nelze. Novinek je, co by se za nehet vešlo a víceméně hrajete to samé, co dříve, jen s pár novými misemi navíc. I tak jsem se ale bavil.

Pro: Stále stejně skvělá hratelnost.

Proti: Nutnost hrát kvůli těm pár misím celou původní hru.

+6+6 / 0