Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

ELEX

17.10.2017
kompatibilní
75
58 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

ELEX je nové RPG od vývojářského studia Piranha Bytes. Setkáme se zde s otevřeným světem, rozličnými frakcemi a rozsáhlou paletou herních mechanismů. Tentokrát se ovšem autoři vymanili z obvyklého žánru fantasy a hru okořenili o sci-fi prvky. Celkově se tak v tomto akčním post-apokalyptickém RPG setkáme nejen s magií, ale také s roboty a moderními zbraněmi, jako je plasmová puška či plamenomet.

ELEX se odehrává na planetě Magalan. Zdejší obyvatelé se propracovali k pokročilým technologiím budoucnosti. Celým osudem této planety však otřese ničivá srážka s meteoritem. Přeživší obyvatele čeká boj o přežití v tomto novém světě. Středobodem tohoto boje je "ELEX", surovina, která se na povrch dostala právě s oním ničivým meteoritem. ELEX dokáže pohánět stroje, otevírá cestu k magii a také umožňuje proměnu jedné životní formy ve druhou - stává se tak klíčovou surovinou.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Vůči Elexu jsem byl hodně skeptický, z trailerů a gameplay videí vypadal po všech stránkách hrozně. Po vydání samozřejmě klasické stěžování lidí na bugy, takže jsem si počkal až to Piraně dodělají. Což bylo dobrým rozhodnutím, na prakticky žádné masařky jsem nenarazil - vybavuje se mi jen občas nesedící dialog, kdy Jax - hlavní protagonista - řekne něco, co měla říct postava, se kterou mluví..působí to bizarně, ale nestalo se to víc jak pětkrát za 70 hodin hraní.

Po technické stránce si kritiku zaslouží opravdu špatné hitboxy v soubojích, bohužel to už je tak nějak u piraních her zvyk. Souboje mě jinak docela bavily, ikdyž rozhodně nejsou důvodem proč Elex hrát (to ostatně platí o všech piranních produkcí). Na výběr je klasické melee (používal jsem nejčastěji, nejdřív sekery, pak meče, jednoruč i obouruč), magie (dle nálady, zábavná kouzla se najdou), střelné zbraně (až na plamenomet a občasnou brokovnici jsem ignoroval) a klerikové - jedna ze tří frakcí - mají i nějakou PSI mind control, ale nehrál jsem za ně, takže k tomu nebyl přístup.

Proč se mi Elex nakonec tak líbil? Má tu specifickou Gothicovskou atmosféru. Svět je sice mnohem rozsáhlejší a spíš srovnatelný s tím z G3 (také je rozdělen na poušť, zeleň, sibiř a jako bonus post-apo oblast dopadu meteoritu), ale handcrafted feeling si udržuje. To prozkoumávání zde má to kouzlo, kdy si řeknu "támhle je opuštěnej barák, co tam asi bude?", a většinou je ta zvědavost odměněna, ať už nějakým lootem, questem či lore. Z hlediska explorace je ale v Elexu pár nedostatků, jež si zaslouží zmínit:

- absence fog of war na mapě, takže není jednoduše možné vědět, co už člověk prozkoumal
- přítomnost minimapy, která paradoxně nic neukazuje, kromě..
- quest markerů, na které je v questech kladen přílišný důraz, quest zadání většinou neobsahují dostatečné info
- přílišný důraz na fast travel teleportéry, hlavně v pozdější části hry

Těchto nedostatků je škoda. Na druhou stranu, příjemnou novou feature je jetpack, který funguje lépe než jsem čekal a svobodu pohybu razantně rozšiřuje.

Piraně to udělaly vyčůraně, když první osídlení, které hráč objeví, je Goliet - fantasy vesnička jak z Gothicu dvojky. Člověk se tam hned cítí tak nějak doma, začne plnit všelijaké úkoly, z nichž některé jsou jednoduchoučké (vytrhej tuří...tedy vodní plevel), jiné jsou složitější a místy i příjemně provázané až větvené - například:

-dostanete za úkol vyšetřit vraždu, dostanete seznam podezřelých. Během vyšetřování zjistíte, že vraždu spáchal váš společník a zadavatel úkolu . Můžete ho vydat, ale přijdete o společníka, nebo to můžete svést na někoho anonymního z venku (což vám moc reputaci nezlepší), nebo vraždu svést na někoho jiného a zabít ho, ikdyž víte že je nevinný

- Berserker (člen první frakce kterou potkáte, to jsou ti vesničané co opovrhují technologií) vám dá úkol zabít člena Psanců (druhá frakce, jestli jste viděli Mad Max 2 tak víte kde je inspirace), který se potuluje v dané oblasti. Když ho najdete a popovídáte si s ním, zjistíte, že mu ten Berserker prodával zabanovanou technologii, což je v jejich společnosti porušení zákona. Psanec chce, aby s ním ten Berserker obchodoval dál, ale Berserker se bojí, že to někdo zjistí. No a zase několik možností co udělat, zabiju Psance? Přinutím Berserkera, aby obchodoval dál? Nahlásím všechno autoritám? Každá možnost má nějakou konsekvenci, ať už finanční, reputační nebo i příběhovou.

Takových questů, jež se dají plnit různými způsoby je zde (vzhledem k rozsáhlosti hry) překvapivě docela dost, a je to upřímně o ligu výše než questy např. v overhyped Horizonu.

Samotný příběh je...průměr. Neurazil ani neoslnil, ale Jax mě bavil a je tu vidět snaha o nějaký posun - za své putování např. potkáte docela dost postav, které se k Jaxovi jsou ochotné přidat a můžete je tahat sebou, každá má nějaký svůj osobní quest skoro jak v Mass Effectu a občas se dokonce zapojují do dialogů s ostatními NPC (které i reagují zpět, nextgen). Pobavila hlavně Nasty (věděl jsem, že je ta pravá, když nazvala mou vybranou frakci "treefucking assbags") a Ray, alias scoundrel with heart of gold (Piraně mají rády archetypy).
Co musím pochválit je závěr, ne že by mě nějak oslnil příběhově, ale konečně si s ním dali tvůrci trochu práci a není to 30 vteřinové plivnutí do obličeje jako v Risenu 3. Dokonce zde jsou i ending slides jak z Falloutu.

Je zajímavé srovnat si takhle v hlavě zážitek z Elexu s Mass Effectem Andromeda a Horizonem. Obě výše zmíněné mají lepší souboje, mnohem lepší grafiku, animace...ale Elex mě přesto bavil o kousek víc..nepůsobí tak moc jako theme park, má výraznější atmosféru a i s průměrným scénářem, zajímavější questy. Že Piraně recyklují 10 let starý engine jsem jim ochotný odpustit, přeci jen, dělají to ve třiceti lidech s desetinovým rozpočtem, a alespoň ho za tu dobu dotáhli do stavu, kdy hra za 70 hodin nespadla a framerate neklesl pod 60.

Pár screenů na závěr:

Kaňony
Lighthouse
Under the Dome
Caves
Clerics
Snowstorm
+40
  • PC 85
Jedno staré príslovie hovorí: Majster šuster, drž sa svojho kopyta. Takto trefne je naznačené, že ľudská skúsenosť vždy radí, aby sa každý venoval tomu, čo mu ide najlepšie. A vývojárskemu štúdiu Piranha Bytes od samého začiatku fungovali najlepšie čistokrvné RPG s otvoreným svetom a silnými charaktermi, ktoré v ňom vystupovali. Kedykoľvek sa od tohto svojho konceptu odchýlili, vždy to začalo škrípať. Najlepším príkladom je určite tretí diel Gothicu, ktorý bol iste najočakávanejšou hrou tohto štúdia v jeho histórii, ale silné postavy v ňom boli odsunuté do úzadia.

Rukopis autorov trilógie Gothic musí každý, kto nejakú hru od nich hral, cítiť v Elexe takmer okamžite. Znova začínate s pevne danou postavou a opäť začínate takmer od nuly. Máte iba základnú výbavu a ocitáte sa vo svete, o ktorom neviete vôbec nič. Vašimi prvými protivníkmi budú opäť zvláštne zvieratká, pripomínajúce „gothickovské“ krysokrty a mrchožrúty a opäť vás rozsekajú ako malého chlapca. Svet je úplne voľný, prístupný, avšak aby ste ho mohli v pohode skúmať, na to zabudnite. Vaša postava je tak prekvapujúco slabá, že budete radšej utekať aj pred tou najslabšou príšerkou a keď dorazíte na prvé bezpečné miesto, tak si úľavou vydýchnete. Toto nie je relatívne milosrdný svet série The Elder Scrolls. Tam vám vývojári dajú skoro ihneď nejakého spoločníka, čo vám uľahčí začiatok, alebo prispôsobia úvodné príšery vášmu nízkemu levelu. Toto je nemilosrdný, až krutý svet ELEXu, kde je potrestaná aj tá najmenšia chyba a kde vaše sebavedomie je od začiatku zašlapané do prachu. Je na vás, aby ste ho len pomaly a ťažko zase zdvíhali zo zeme.

Magelan bola planéta v mnohom pripomínajúca našu súčasnú Zem s našou dnešnou civilizáciou. Všetko fungovalo relatívne v poriadku, ľudstvo zaznamenávalo pokrok a tak pretrvávajúce problémy sa dali prehliadať. Avšak odrazu prišiel nečakaný úder z vesmíru. Úder kométy. Nepremenila síce planétu na hromadu trosiek, ale spôsobila, že sa úplne rozpadli všetky sociálne a spoločenské štruktúry. A v takýchto dobách sa všetky, dovtedy skryté ľudské neresti prejavia naplno. Tí ktorí prežili, museli ešte prežiť aj následnú občiansku vojnu, ktorú stále pripomínajú všadeprítomné vraky zničených tankov a opustené zákopy. No aj potom zostali uväznení v ďalších bojoch. Tentoraz v boji o vlastné prežitie a v boji o to, ako naložiť s ďalším osudom planéty. V centre tohto zápasu sa však tentoraz už nachádza nový prvok – nazvaný ELEX. To je vzácna surovina, ktorá dorazila s kométou a ktorá ako keby chcela dať druhú šancu ľudstvu. ELEX má totiž priam zázračné vlastnosti, keďže dokáže otvoriť dvere mágii, poháňať stroje, alebo pretvarovať život do nových, odlišných foriem.

Z trosiek civilizácie sa tak aj vďaka ELEXu postupne sformovali štyri frakcie: Albovia, Berserkovia, Klerici a Psanci. Vaša postava, veliteľ Jax patrí síce k najsilnejšej frakcii Albov, avšak hneď na začiatku je zradený vlastnými, havaruje a tak mu nezostáva nič iné, len sa pridať k niektorej zo zvyšných troch. A práve tu, u popise jednotlivých frakcií je silne cítiť rukopis Piranha Bytes. Žiadna z nich totiž nie je vôbec ideálna a voči každej budete mať zrejme viacero výhrad. Napríklad frakcia berserkov, ktorú navštívite asi prvú, keďže jej sídlo sa nachádza na území vašej havárie. Beskerkovia sú zdanlivo sympatickí, keďže hlásajú, že planéta Megalan sa má vrátiť k pôvodnej prírode a pôvodným princípom. Snažia sa ju znovu zalesniť a chovajú sa veľmi ohľaduplne k prírode. Má to však aj odvrátenú stránku. Berserkovia až príliš fanaticky odmietajú akúkoľvek techniku a vyžadujú prísne dodržiavanie ich zásad. Akýkoľvek, aj ten najmenší prehrešok voči ich filozofii sa trestá vyhnanstvom a tak svojim fanatizmom a umelým spiatočníctvom až príliš pripomínajú nejakú náboženskú sektu.

Podobne sú na tom aj takzvaní klerici. Tí sa zase snažia o maximálne využitie techniky a ich hlavnou snahou je vytvorenie supermodernej armády s využitím bojových mechov, laserových, či plazmových zbraní, alebo o umenie sugescie. V normálnom svete by ste si zrejme povedali, že snaha o maximálny pokrok oblasti vedy a techniky nejde ruka v ruke s nejakým náboženstvom, ale vo svete ELEXu je všetko inak. Klerici vzývajú akúsi mystickú bytosť Calaana, ktorá má aj svojho proroka a všetci ich vodcovia sú zároveň aj nábožensky zameraní. Plnenie úloh pre klerikov teda zahŕňa okrem opravovania chybných čipov pre ich supermoderné zbrane, aj vykonanie púte po svätyniach či test zo znalostí ich náboženstva.

Keď vám teda nevoňajú nejaké dogmy, aké vzývajú berskerkovia alebo aj klerici, logickou voľbou pre vás by mohli byť takzvaní odpadlíci, žijúci v púštnej oblasti. Tí sa živia rabovaním, kšeftovaním so starými artefaktami a distribúciou novej drogy, takisto pochádzajúcej z ELEXu. Vyvrhelovia z púšte, akoby vystrihnutí z hry Mad Max vyzerajú na prvý pohľad ako slobodní anarchisti, žijúci voľným životom bez autorít, ale aj u nich je opak pravdou. Nad nimi totiž vládne tvrdou, až diktátorskou rukou jedinec, ktorý sa nechá nazývať ako Vojvoda a vďaka svojim bandám si podmaňuje jednu nezávislú usadlosť za druhou. Ku komu sa teda pridať? Táto voľba je len na vás a vedzte, že slovo voľba dominuje vlastne celej hre.

Vždy máte totiž možnosť voľby. Pri plnení úloh môžete zadávateľovi sľúbiť že ju splníte presne podľa jeho pokynov, ale tvorcovia vám vždy dajú možnosť ako zadávateľa aj podviesť. Či už len pri takom roznášaní jedla, keď ho neroznesiete tak ako ste mali a časť ho predáte, aby ste sa obohatili. Alebo vás druhá strana presvedčí, že robíte chybu, plníte nesprávne príkazy a mali by ste počúvať jeho. Čo urobíte? Bude mať vaše rozhodnutie následky? A keď sa príde na váš podvod, bude vám odpustené? Takéto dilemy budete pri plnení úloh riešiť takmer neustále a je to ďalší bod, u ktorého cítiť rukopis Piranha Bytes.

V čom sa však toto štúdio výrazne posunulo, je rozprávanie pozadia udalostí dopadu kométy a rozvíjanie herného lore. Lore v sérii Gothic ani v Risen nikdy nebolo také rozvinuté a bohaté ako v iných, konkurenčných RPG hrách, ale v ELEXe je to všetko už iné. Piranha Bytes ma tu prekvapili zakomponovaním rôznych a početných správ, ktoré nachádzate zo starého sveta. Sú často veľmi emotívne a zaujímavo opisujú udalosti a pocity ľudí tesne pred katastrofou. Vývojári sa zrejme inšpirovali nielen inými RPG, ale aj adventúrami, ktoré pozadie príbehu často opisujú početnými zápiskami. Toto bolo pre mňa veľmi príjemným prekvapením.

ELEX je v podstate zvláštna hra. Od začiatku k nej pristupujete s istou dávkou nedôvery, či tento mix fantasy, sci-fi a post-apo prvkov bude fungovať a navyše vás od začiatku schladí nepríjemnou náročnosťou. Avšak keď vydržíte, tak vás začne chytať do svojich osídiel a následne zisťujete, že tento podivný svet má svoju logiku a tvrdý systém levelovania vás vlastne odmeňuje za vytrvalosť. Skutočne máte pocit, že ste sa ocitli v nemilosrdnom svete a skutočne máte radosť z každého poskočenia vašej postavy o jediný level. To sú staré a osvedčené princípy hier série Gothic na ktorých ELEX stavia rovnako, ako na osvedčenom hernom engine, ktorý Pirane používajú už vyše desať rokov.

Vizuál je na tom rovnako ako samotná hrateľnosť a herné mechaniky. Na prvý pohľad vás určite neohúri a kostrbatá práca z inventárom a sparťansky strohá mapa vás dokonca iste nenadchne. Aj pohyb postavy má veľmi ďaleko k ladnosti pohybov, na aké sú zvyknutí hráči hier typu Dark Souls. Navyše jetpack, ktorý Jax používa na to, aby sa dostal prakticky kamkoľvek vyzerá trošku smiešne a nepatrične. Najmä keď ho bez problémov a bez výčitiek svedomia používa aj váš spoločník od berserkov, ktorý by inak mal techniku striktne odmietať. Keď však prekúsnete tento úvod a dáte hre šancu, odrazu všetko uvidíte v inom svetle. Krajina je zaujímavá, plná prekvapení, modely postáv sú už dávno oveľa lepšie a detailnejšie, než kreatúry z Gothicu 3 a prastarý engine je za tie roky už vyladený takmer k dokonalosti. Za 111 hodín hrania mi hra spadla iba párkrát raz a jej načítanie bolo vždy veľmi rýchle a spoľahlivé. Nenarazil som na žiadny vážnejší bug a občasné menšie zasekávanie postáv a nevýznamné chyby skriptov, ktoré vedú k nechtiac humorným situáciám u veľkých RPG bez problémov ignorujem.

Takže odporučiť ELEX alebo nie? Záleží na tom, aký ste typ hráča. Či si chcete pri hrách užiť rýchlu, krátku a nenáročnú zábavu, alebo máte radi silný, emotívny príbeh. V tomto prípade ELEX radšej ignorujte. Ak ste však typ hráča, ktorý sa rád ponorí do premyslene vytvoreného a hlbokého sveta plného morálnych volieb a nemá problém absolvovať stovky náročných a frustrujúcich súbojov, tak ide o hru práve pre vás. Je to hra, ktorej kúzlo a kvalita sú skryté hlboko ako diamant, ktorý sa musí ťažko dobíjať z lona tvrdých skál. Keď vám toto dobíjanie stojí za to a máte čas a trpezlivosť, budete odmenení. No keď hľadáte rýchlu zábavu a ste zvyknutý každou hrou skôr prefrčať, bude to pre vás skôr strata času. Tak jednoduché to vlastne je. ELEX je každopádne výborná hra. Len bohužiaľ až príliš dlho trvá, kým to zistíte a naplno oceníte…

Pro: Toto nie je ďalší Horizon Zero Dawn. Je to nemilosrdná hra zo starej školy, ktorá vám nič nedá zadarmo.

Proti: Len mierny pokrok v medziach zákona....

+28
  • PC 40
Ako fanúšik Piranhy, ktorý berie Risen 1, 2 a Gothic 1 za ich najlepšie hry (vzhľadom na ucelenosť sveta a herného systému), som mal od Elexu veľké očakávania. Dúfal som, že ponechajú svoj fantastický world building, spoja to najlepšie z Gothicu a Risenu a prinesú par nových nápadov v ich novom sci-fi IP. To sa však nestalo, ani v najhoršom sne „by som nečakal, že poserú, aj to čo už mali zvládnuté, a urobia 5 krokov dozadu a žiaden dopredu.

Stagnovať 20 rokov vo vývoji je trochu moc aj na mňa. Gothic séria bola fantastická (až na trojku) a Risen takisto, i keď ten dizajn 2-3 frakcií a dobrej prvej polky každej hry a slabšieho koncu už začínal trochu unavovať. Po 20 rokoch by človek od ELEXU čakal predsa len pár noviniek. Nič nie je horšie ako šablónovitosť v RPG, a Piranha do nej znovu spadla, zase tie isté cliché, zase tie isté frakcie, trochu šmrcnutej mágie, celé je to zase o tom istom len v nových kulisách. To samo o sebe by sa ešte dalo prekusnúť, keby to fungovalo, ako doteraz, ale v prípade Elexu Piranha prišla s pár novými „vylepšeniami".

Začnem od najhoršieho, inventár a UI je jedna veľká katastrofa neúčelná, nepraktická a zle vypadajúca. Odpudzujúce taby, podivné oneškanie pri prepínaní každého okna, nedá sa ani určiť, čo vlastne mám na sebe, combat staty nie sú zobrazené, chaotické celé zle. S týmto mala Piranha problém už pri Gothicoch, ale s Risenom už človek mal pocit, že to zvládli. Elex je však silný krok späť, toto UI by neobstálo ani v 20 storočí. K UI nemôžem povedať nič pozitívne.

Pokiaľ ide o grafiku, tá je horšia než v Risene, nech mi nikto netvrdí opak. Textúry sú z roku 2005, view distance je fajn, ale prehnali to s hmlou, všetko vypadá dosť divne. Navyše ten „snový" prechod z interiéru do exteriéru vám vypáli rohovku, rovno mohli dať loading screen. Nechápem, tie bezloadingové prechody medzi vonkajšom a vnútrajškom sa mi vždy veľmi páčili na hrách od Piranha, ELEX to však celé domrvil. Gothic séria (najmä 2 a 3) sa vyznačovali relatívne progresívnou grafikou, dobre vyzerajúcou na tú dobu, síce s problémami a ťažkými HW nárokmi ale predsa. Risen séria prišla skor s jednoduchšou grafikou, ale lepšie optimalizovanou, ale stále dobre vyzerajúcou. ELEX kombinuje to najhoršie z oboch. Zlá optimalizácia z Gothicov a zastarané textúry z Risenov. Ku grafike takisto nemôžem povedať nič pozitívne.

Ovládanie postavy a celkový dojem z hrania sa vždy chvílu dostáva pod kožu pri PB. To nie je nič neobvyklé. ELEX aj v tomto tomu dáva korunu, postava sa podivne kĺže pri otáčaní, je veľmi spomalená, viac než v Gothicu, vymieňanie zbraní je pomalé a zabugované (občas nejde strielať z luku pri výmene zbraní a je treba ho znovu zasunúť a vybrať, poteší najmä počas combatu) Na istú neohrabanosť sa dá zvyknúť, ale na bugy, sa zvyknúť nedá. Tých je tu požehnane a neobišli ani super novinku jet pack, ktorý keď máte zapnutý a mierite so strelnou zbraňou, tak postava ostane nejak podivne levitovať. Celkovo, ten jet pack je idiotina, zabíja to celý svet, na množstvo miest sa dá proste vyletieť, postava môže od akejkoľvek výšky zoskočiť, výťahy, rebríky, rôzne kaňony a úzke priechody sú teda zabité, všetko proste preletíte jet packom.

Nedá mi nespomenúť aj porovnanie boja s Gothicom a Risenom. Všetky hry mali v podstate veľmi neohrabaný combat, ale dal sa naučiť, a skill hráča rástol spolu s postavou, a ku koncu už hráč tak nejak s ním splynul a mal z toho dobrý pocit. Tu platí znovu len tá prvá časť, combat je hodne neohrabaný, postava nereaguje plynulo, divne sa to na to celé pozerá, nepriatelia vedia robiť hodne rýchle pohyby z ničoho nič, nedá sa príliš na nič reagovať, je to zmätočné, pripomína to skôr nejaký alpha stav, ktorému sa zabudli venovať. Vôbec to neprechádza do krvi, celé je to dosť úlet a aj v najlepšom prípade sa to dá nazvať maximálne, že je to tolerovateľné, nič to však nemení na fakte, že je to s prehľadom ich najhorší súbojový systém doteraz.

Zatiaľ samé negatíva, ale chcel by som minimálne spomenúť aj pár pozitívnych stránok. Svet je stále Gothic/Risen, čo sa dalo zhoršiť to zhoršili, ale ten dizajn sveta a pace-ovanie je stále tam. Cítite, ako postava rastie a sa zlepšuje. Navyše celý svet je ručne vybudovaný, všetko má zmysel, každý poklad, čo nájdete, každá odmena za quest majú svoje miesto. V tomto bola Piranha vždy dobrá. Nezvyknem vysoliť 50 eur len tak za hocijakú hru. Pre Piranhu som to doteraz vždy urobil, ešte ma nesklamali, a to ani prípade Risenu 2, čo veľa ich fanúšikov považuje za ich najhoršiu hru. ELEX je však mimo, je to hra na hranici hrateľnost a nemienim ospravedlňovať neospravedlniteľné.
+26 +30 −4
  • PC 90
Riseny jsem projel všechny a tak jsem vskutku dlouho neváhal s novinkou ELEX od stejnejch autorů. Takovejchto otevřenejch RPG, jako padaj z dílny Piranha bytes, moc nevzniká a tak byl pro mě přímo hřích ELEX minout.

Prostředí světa se často celkem obměňuje a tak se neokouká moc brzo. Přesto jako problém lze asi vnímat rozlohu celé mapy - je velká. To je samozřejmě dobře, jenže ona ta mapa je často na okrajích už prostě odfláklá, nedodělaná a pokud autoři nezvládnou tak velké území udělat pečlivě, klidně si třeba něco mohli odpustit - především poušť, myslím si, ta se prostě nepovedla a narozdíl od zbytku lokací působí trochu jako pěst na oko. Jinak obecně feeling lokací je dobrej EDEN, XACOR nebo speciálně IGNADON se povedly.

Co se týče zvukové stránky - zmíním málo herců pro tunu charakterů - tentokrát jsem si tohoto častého RPG jevu všímal až moc často. Jinak hudba celkem dobrá (především v Ignadonu), ta akční však byla místy o třídu slabší. Celkově bych pochválil toho, kdo samply vytvářel - mnoho zvuků pro čvachtání, kroky, déšť - ale ti kdo je potom do hry implementovali, by zasloužili seknout přes prsty: Vichřice, která se spustí ve vteřině, neveditelný liják, některé povrchy neměly "zvuk kroku", jindy voda nečvachtala, vodopád nehučel, dabing - občas evidentně mluví nesprávná osoba a odpoví sama sobě na otázku atp.

Příběh
Svět zmítaný nepokoji poté, co civilizaci zničila kometa (před 200 lety) je skvělej nápad. Sice je zde pořád jakoby přítomná magie ala Gothic, ale už to není jako předtím - žádný města mrtvých, duchové, nějaký trapný pohádkový kletby nebo titáni - kdepak, nyní vše je to tak nějak realistický, syrový a nepohádkový a to musím pochválit.

Naštěstí se zde objevuje i několik tajemství, který hráč odhaluje a tak je rozhodně příběh tahounem v před. Moc rád jsem rozkryl tajemnství CALAANa, hledal tajemnou osobu Thoralda, objevoval identitu Hybrida nebo se dozvěděl o skutečné podstatě elexu. Příběh musím rozhodně pochválit. Jsou zde zvraty, mnoho věcí ovlivňuje další chování NPC, težko lze děj předvídat, myslím si. Třeba poté, co jsem zabil (přesněji byl napaden) Vévodu u ledové věže, opravdu po mě pak šla celá pevnost. Doslova.

Gameplay
Je to pořád to samý, tři frakce... Narozdíl od některých to ale nepovažuju za fail, ale naopak jsem rád, že tomu tak je, to je přece piranní standard! Questy většinou velmi hezky zpracovány - můžu si zpravidla vybrat pro koho a jak to celý vyřeším. Speciálně mě zaujalo pátrání po Callanovi dle fotek (bez značek na mapě!) s odměnou na konec - hádanka (a rozkrytí tohoto tajemství).

HUD
Hud lze zcela vypnout - udělal jsem to, přirozeně. Pak je ale mrzuté, že nikde v deníku není onformace o stavu života. Musel jsem pít lektvary dle odhadu.

Zamyšlění:
Nikdo si na toto, jak se zdá, moc nestěžuje - ale pokud jsem vypnul "user interface" v menu, nezobrazovalo se toho mnohem víc (stav života, zaměřovač).
Dedukce: zdá se mi, že to tedy všichni hráli s plným user interface - tak to bych si na třeba ten odpornej blikající výkřičník, kdykoliv nemám energii na úder sakra postěžoval!!!


Inventář
Je hrozně nepřehlednej - v obchodech se dělí věci pouze na: zbraně, zbroje a ostatní.
Není OPĚT zpracována váha poředmětů - unesu cokoliv, sběr čehokoli vítán, každou cektu si kdokoliv odkoupí a vyplatí mě z bezednýho měšce.

Vývoj postavy
Funguje - ale je to nepřehledné. Rozhodně jsem při úrovni 43 (kdy jsem hru dohrál) neměl ani polovinu skillů a to je dobře.

Přesvědčení
Nyní stav karmy blokuje některé příběhové volby! BRAVO!

Souboje
Souboje kontaktní jsou zpracovány hezky, bavilo mě to. Sekal jsem vše sekerou. (Trochu zvláštní, že nejlepší zbraň ve hře (Elliho sekera) získám ještě dřív než vstoupím do Frakce a nic ji až do konce hry (damage) nepřekoná. Nebo jsem minul zbrojnici Kleriků?) Na dálku jsem raději nepoužíval nic, nevím - ač jsem měl už lepší kvéry, abych usmrtil člověka, musel jsem mu dát tak 30 headshotů. Mysleli byste si, že přímý zásah granátometem do hlavy usmrtí běžného lidského nepřátele? Omyl. Možná jste páni autoři měli zůlstat u luků, pak to bylo zkousnutelný.

Co mi jaksi nesedlo, byly ty trysky - bylo totiž zábané hledat cestu bez nich. Krom tutoriální mise jsem je už ani jednou nepoužil. Můžu doporučit. Pak je třeba kaňony zdolávat s rozumem a pád ze skály se pak rovná smrti!

Teleporty
Takže, ani jednou jsem nepoužil teleport. Proč? Protože ta mapa a poflakování se po ní je to nejlepší a já prostě FASTTRAVEL nepoužívám. Přiznám se, že cesty byly poněkud zdlouhavé, přesto můžu říct - že teleporty jsou zde zbytečně. "Na co jsou mi kilometry mapy, lány lesů, když si ji pak projdu jen jednou?" Radši kdybyste chlapi zpracovali koně / káru. Samo-myslící mechy nejsou problém, letadla taky ne, vozidla samožřejmě ano.

Společníci
Nepoužíval jsem je - jen k tomu, abych splnil questy. Než jsem si troufnul sám zdolat ty konvertory v Abesse, musel jsem se sakra zocelit. Se společníky by to bylo na NORMAL patrně dost snadné...
Jinak jsem je zabíjel, jak to jen šlo (Duras, ten Alb), bohužel to moc nešlo. Raye bych odpravil okamžitě, na místě.
Jo a ten klerik - robot? To snad ten Bethesdí institut nakazil i piraně? Uf.


Summary
Hrtál jsem to dlouho - opravdu se tohle za dvacet hodin nedohraje. Poměr cena délka zde funguje.
Bavilo mě to až do konce.
Byla to výzva.
Teleporty ani trysky mě nikdo nenutil využívat.
Bylo co obejvovat a tajemství Elexu hra odkrývá opravdu až samotný závěr.
Svět byl neokoukanej a místy velmi hezky zpracovanej (přdevším Ignadon!)

Milý Piraně, zase je to nedodělaný, zas tam máte plno bugů a hloupostí, zase to není takový, jaký to mohlo bejt. Ale ELEX se vám prostě povedl a předchozí rozporuplný Riseny tohle dílo, myslím si, překonává.

90%

Pro: Volnost, obtížnost, námět, questy, přesvědčení postavy, příběh.

Proti: Zbytečné teleporty, místy nedodělaná mapa, bugy, HUD, inventář, zbraně na dálku.

+24
  • PC 65
Piranha Bytes s Elexem ukázali jednu věc, kterou vidím velmi nerad. Za 16 let od vydání prvního Gothicu se studio nikam moc neposunulo. A tak jak mě bavil především Gothic 2, o ELEXu totéž říct nemohu. Na vině může být vývoj her jako takových, mé zestárnutí o těch 16 let, nebo stagnace studia, které dělá stále jedno a to samé RPG s různou grafikou, názvy a zápletkou.


Starý známý

Začátek ELEXu je Gothic jak vyšitý, pokud tedy vynechám sestřelení vašeho letounu. Ať se hráč na zem dostane jakkoli, čeká ho to samé co už nám Piraně kdysi ukázali. Když jsem byl výstřelem shozen ze srázu do míst, odkud není návratu, když jsem se probral u vody v otrhaných hadrech a když jsem za chvíli našel spřízněnou duši, která mi pomohla, neustále jsem měl na mysli Gothic 1. Následný příchod do vesnice Goliot hráče ještě více utvrdí v tom, že hraje vlastně Gothic, ta podoba je neuvěřitelná. Nejen po stránce stylu, ale také tím jak otevřený je celý svět a přitom jak nemůže hráč udělat krok za hradby vesnice, protože první kuře, které jako kdyby ze světa Gothicu vypadlo, mu dá s největší pravděpodobností instant kill. Ten kdo nezná Piranha Bytes zde dostane velmi tvrdou lekci. Svět ELEXU je krutý a neodpouští, jako jiné hry od Piraní, což není nutně špatně. Mnohdy naopak.

Naštěstí je na začátku dost úkolů, které nevyžadují boj, a tak hráč získá zkušenosti jiným způsobem, než bojem. Do takového 15 levelu se ale bude každá procházka krajinou rovnat něčemu mezi sebevraždou a hazardem a z bojů se bude často velmi rychle utíkat. Velmi povědomá bude taktéž každému znalci téměř nutnost volby jedné z několika frakcí, kdy se jednou volbu navždy uzamknou ty ostatní. Je libo být přírodní berserker z hlubokých lesů, divoký odpadlík žijící v poušti, technologicky založený klerik? Nebo se hráč přikloní nakonec na stranu Albů? Každá frakce má své vlastní problémy, jiný styl života, ale vždy lidé z jedné frakce nemají rádi ty z ostatních. Opět jasně čitelný rukopis tvůrců hry.


Piranha Bytes

ELEX šikovně rozvíjí mechaniky, které Piranha Bytes velmi dobře umí. Tedy spousty úkolů (jeden z achievementů hry je za splnění více jak 300 questů), které mají mnohdy více řešení, aniž by jiné než nalinkované volby byly dopředu jasné. Kolikrát až při plnění questu hráč zjistí, že lze nejen úkol splnit jinak, ale také lze podstatu úkolu zcela otočit a ze zadavatele se může klidně stát oběť. Taktéž otevřený svět, který neklade hráči žádné hranice je na první pohled příjemný, a to jak svojí rozlohou, tak rozmanitostí. Hráč si tak projde jak zasněžené hory, tak údolí s řekou, lesy, ale taktéž navštíví krajinou plnou lávy a zmaru, města, pevnosti, přehradu a podobně. Postav, se kterými lze hovořit je poměrně velké množství, počasí se střídá, tak jako den a noc, zbraní je taktéž velké množství, prostě v tomto směru Piranha Bytes nezklamali.

Oproti starším hrám se zde mísí jak fantasy tématika, tak moderní svět plný energetických štítů, blasterů, energo mečů, jetpacků a podobně. Hra se snaží vysvětlit, jak je možné, že na jednom kopci žijí lidé jak ve středověku, zatímco na horizontu je další vesnice, kde má hráč pocit, že hraje Šíleného Maxe, aby za dalším kopcem a řekou našel našlapanou technologickou pevnost. A tady někde jsem zjistil, že pro mě ELEX své kouzlo ztrácí.


Ztráta kouzla

ELEX se snažil přinést to dobré co Piranha Bytes umí, přimíchat do toho nové věci, ozvláštnit to větší diverzifikací jak terénu, tak frakcí, kde každá je absolutní originál. Jenže, k čemu je tohle všechno, když hra je schopna změnit zelenou louku plnou květin na zasněženou pláň s přesností na metr. Do očí bijící předěly, které dělí jednotlivé biomy jsou ale to nejmenší. Mapu, která je nepřehledná, radar který moc nepomůže, inventář který je na tom s nepřehledností hůře jak mapa, to jsou všechno drobnosti, které jsou ale bohužel součástí celku. Dá se přes ně ale přenést, člověk si koneckonců zvykne téměř na všechno.

Co mi na ELEXu vadilo nejvíce byla nekvalitní práce u spousty rozhovorů, úkolů, příběhových “zvratů”, či celková rozbitost umělé inteligence, ale i hry samotné. Na jednu stranu musím říct, že hra mi za 95 hodin co jsem jí hrál nespadla ani jednou, na druhou stranu, abych procházel předměty jako kdyby neexistovali, zabil velkého kamenného trolla, poté zavadil o jeho ruku a on se odkutálel, jako kdyby vážil pár gramů, abych blasterem střílel do nepřítele a jasně viděl jak střely proletí skrz bez jakéhokoli účinku a začala účinkovat tak pátá, šestá střela, stál uprostřed deště a neslyšel ho, abych běžel a neslyšel své kroky, ale třeba abych uprostřed sněhové vánice slyšel jemný větřík, který by sotva pohnul větvičkou a do toho slyšel klidné cvrčky, tohle všechno nabourává pocit z toho, že jste tam.

Co mi také vadilo byla neschopnost hry počítat s tím, že hráč se v otevřeném světě zachová jinak, než bylo plánováno. Jako příklad použiji situaci, kdy jsem náhodně cestou krajinou objevil několik robotů u opuštěných budov. Zničil jsem je a tím jak jsem je prohledával, získal jsem z nich, kromě běžných věcí, také 5 UI čipů, čímž jsem splnil úkol “Zblázněná UI”. Jen tak, z ničeho nic. Hra vám jednoduše oznámí, že jste splnili úkol, i když jste od nikoho nedostali zadání, netušíte o jaký úkol jde, jestli s něčím souvisí, prostě nevíte nic. Ale máte splněno. Nechal jsem tedy to být.
Po nějaké době, řádově v hodinách herního času, jsem narazil na Annu, postavu, kterou zranil přímo přede mnou robot, který byl okolními strážemi následně zničen. Anna mi vysvětlila, že se robotu porouchala UI jednotka a že je nutné najít další jemu podobné a zlikvidovat je, jednotky jí přinést a že dle toho upraví všechny ostatní roboty. Poprosila mě, abych byl rychlý, než další roboti se zblázněnou UI někomu dalšímu ublíží. A zde přichází kámen úrazu ELEXu.
Má postava ty UI čipy jednoduše již měla, okamžitě v rozhovoru tedy byla možnost Anně čipy dát. Sotva tedy Anna dořekla varování, abych si pospíšil, aby nebyl nikdo další zraněn, jsem jí požadované čipy doslova narval do ruky, ještě než stihla zavřít pusu. Anna poděkovala a řekla mi, že jsem bohužel nebyl dostatečně rychlý, tím pádem zemřelo několik dalších lidí, než jsem se stihl vrátit, ale díky hrdino a měj se. WTF? Nevěřil jsem tomu, co mi řekla. Bohužel, podobných případů je celá řada a hru to velmi rozbíjí.
V jednom rozhovoru mi bylo řečeno, abych zabil určitou osobu (kterou jsem už dávno zabil někde cestou), že je nebezpečná a je nutné ji eliminovat. Protože ale již nebylo koho eliminovat, měla má postava v rozhovoru okamžitě volbu, že daná osoba již nežije. A NPC přede mnou mi začalo poté vyprávět, že o tom boji slyšel, že to byl krutý boj a má statečnost se donesla až k němu. Co na tom, že mi úkol zadal s vážnou tváří pět vteřin zpět v domnění, že daná osoba stále žije..
Nebo, když jsem přišel na místo, které se týkalo minulosti Jaxe poprvé, ,Jax nehnul ani brvou. Všechno jsem tam vybral, nenechal kámen na kameni a odešel. Když jsem na stejné místo ale přišel podruhé, s tím že jsem tam byl poslán v rámci úkolu, že mám na místě něco najít, aniž by mi kdokoli řeklo co, Jax se hned po příchodu za tklivé hudby rozplýval nad tím, jak si to tady pamatuje, jak mu vzpomínky vyplouvají na povrch apod. Co na tom, že jsem tam už byl.
Hra jednoduše nepočítá s tím, že hráč už někde mohl být, že už něco mohl udělat, že už daná situace, do které hráče NPC pomocí questů tlačí, neexistuje. Jednou to odpustíte, podruhé také, ale pak to začne být otravné.

Umělá inteligence je obecně na velmi špatné úrovni, bojový systém sice není tak toporný jako v Gothic sérii, ale že by byl nějak zásadně lepší se také říct nedá. Běžíte k nepříteli zezadu s mečem v ruce? Nevadí, jakmile jste dostatečně blízko, hra vás zpomalí, protože soubojový režim. Za celou hru jsem potkal asi tak 4 modely ženských postav, které se lišily pouze barvou a stylem vlasů, a vlastně také jménem. Kromě vašich společníků jsou ostatní postavy nezapamatovatelné, stále stojící na tom svém místě bez ohledu na to jestli je den, noc, déšť či slunečno.


ELEX ovládne všechny? Ale kdeže…

Pokud milujete hry od Piranha Bytes, přidejte si k mému hodnocení určitě dalších 10 - 15 procent v podobě nostalgických vzpomínek a unikátního herního stylu, který prostě jinde není. Z mého pohledu ale vařit 20 let stále stejné jídlo, jenom ho jinak kořenit, se přejí dříve nebo později každému.

ELEX je ve svém jádře těžké hardcore RPG, které má zajímavý svět, skvěle řešený systém přístupnosti, kdy okolní monstra nelevelují s postavou hráče, ale jsou již pevně definované, tak jako questy, které nabízejí více řešení.

Na druhou stranu, postavy nereflektují hráčův postup, umělá inteligence je špatná, questy mnohdy rozbité (ale vždy splnitelné), soubojový systém toporný, rozhraní hry přinejmenším nepřehledné, hra trpí i po letech na drobné technické problémy, navíc konec hry je spíše formální zakončení příběhu bez větších emocí, než oslavný trumf, na který se celou dobu hráč těší.

Pro: Svoboda pohybu, různé zakončení úkolů, zajímavé jádro příběhu, hutné RPG prvky, různorodé prostředí

Proti: Nepřehledná mapa i rozhraní, technické chyby, špatná UI, toporné postavy, nezajímavé dialogy, nekvalitní soubojový systém

+24