Dishonored 2

Žánr:: akce > 1st person akce *; akce > stealth akce

Forma:: placená hra
Rozsah:: samostatná hra
Multiplayer:: ne

Datum vydání:: 11.11.2016 PC PS4 XOne

Vývojáři:: Arkane Studios
Oficiální stránky:: https://www.dishonored.com/#/dishonored2

Je tomu už patnáct let, kdy Corvo Attano, osobní strážce císařovny Jessamine Kaldwin, byl svědkem úspěšného atentátu na vladařku a únosu císařské dcery Emily, po kterém byl neprávem odsouzen jako jediný podezřelý. Díky jeho odhodlání a temné síle, jíž získal od tajemného Outsidera, však mladou Emily zachránil a vrátil jí její právoplatný trůn. Corvo se však bál, že by se situace mohla opakovat, a proto Emily učil svému umění, což se ukázalo jako dobrý nápad. Emily je totiž terčem dalšího únosu, ale díky svým novým schopnostem pronásledovatelům uteče a společně s Corvem se vydává do jiného města, kde chce vyšetřit konspiraci proti její osobě.

Jedná se o pokračování úspěšné stealth akce, kde si tentokrát můžeme vybrat, zda se ujmeme role Corva, nebo samotné Emily. Na výběr však máte pouze jednou a volbu nelze v průběhu hry zvrátit. Každý hrdina pak oplývá jinými schopnostmi. Corvo se příliš nezměnil a má stejné schopnosti jako v minulém díle, Emily však má zcela unikátní set talentů a nabídne tak nový zážitek. Každý hrdina bude svědkem i trochu odlišných událostí. Hra tak přímo vybízí ke znovuhratelnosti.

Co se týče dabingu, motá se zde mnoho slavných jmen. Samotného Corva, který zde promluví vůbec poprvé, namluví matador herního dabingu Stephen Russell, který nadaboval třeba Garretta ze série Thief. Emily se pak ujala Erica Luttrell, která se již podílela na Fallout 4, nebo Diablo III. Ve vedlejších rolích pak uslyšíme Robina Lorda Taylora ze seriálu Gotham, Vincenta D'Onofria ze seriálu Daredevil, Rosarii Dawson z filmu Sin City, nebo Sama Rockwella z filmu Moon.

Podpořte Databázi a kupte si hru na Xzone.cz

Poslední diskuzní příspěvek

Chuck uživatel 5359

16.10.2018 13:33

rikuhahl: Fajn, odteď to radši budu bedlivě sledovat. Jinak se mi zdá, že se o trochu zvýšila obtížnost, ale to spíš vítám, jelikož se…

Diskuze ke hře

H34D uživatel 6622

26.11.2017 09:26

Dohráno

PC 90

Budiž zneuctěn po druhé, řekli Arcane Studios, a tak se i stalo. Zneuctil jsem své mužství, neb jsem se ujal hrát si na ženu a náramně se mi to líbilo! Hra vás uvrhne do jakéhosi převratu království, v němž se krutopřísná Delilah chopí moci a paralyzuje jednu z hlavních postav, přičemž vy budete hrát tu druhou s jasným úkolem – svrhnout Delilah a rozkamenět taťuldu/dcerušku. Příběh v sobě neskrývá kdovíjak velkou originalitu, či sofistikovanost, avšak tvoří vhodný doplněk k jinak prvotřídní hře.

Devět misí můžete projít jak stealth způsobem, pokusit se nevyvolat jediný alarm a nezabít jediného člověka, můžete se pokusit najít všechny runy a bonecharmy, anebo se na to můžete taky pěkně vysrat a prostřílet si cestu rovnou do cíle. Od výše uvedeného se bude odvíjet, jak míra vašeho herního požitku, tak celková herní doba. Hra je samozřejmě dělaná pro ten stealth a musím říct, že v tomto ohledu se nebezpečně blíží dokonalosti. Každý level představuje část města, v které se můžete relativně volně pohybovat a užívat si neuvěřitelného množství detailů. V prvé řadě musím překvapivě pochválit i grafiku, ta zažila od prvního Dishonored obrovský skok a vypadá krásně. Engine je sice optimalizovaný jako ovčí prdel, ale když se nebudete ostýchat, vklouznete do jejího sníženého framerate jako každý správný mudžahidín. Tou největší předností je ale brilantní design prostředí. Všude kolem vás najdete spoustu relativních zbytečností, které však v souhrnu utváří úžasný, nesmírně příjemný a jaksi „reálný“ pocit z prostředí dané doby. Navíc každý kousíček města musí počítat s použitím speciálních vlastností a opravdu nikdy se mi nestalo, že bych např. pomocí Far reach nějak zneužil mechaniky hry. Prostory, které mají být střežené, jsou obtížně narušitelné i za použítí veškerého arzenálu i kouzel a to je jedině správně. Nevím, jak se chová hra na jinou než nejvyšší obtížnost, ale na Very Hard byl stealth místy opravdové labůžo hodné roztřískání klávesnice. Vojáci rozpoznávali chybějící parťáky na obvyklých místech, nedovřené dveře a občas slyšeli, i když jsem si za rohem promnul koule… Za Emily.

Dishonored 2 je ukázkou toho, jak pečlivá práce designérů dokáže hráče odměnit perfektní hratelností. Jsou části hry, které jsem si neskutečně užíval a nemusí se jednat zrovna o již zmiňované levely typu „A Crack in a Slab“ (který je ale mimochodem opravdu nejlepší). Mám na mysli určité momenty, kdy chcete dojít do vedlejší budovy pro nějakou zbytečnost a vymýšlíte, jak se vyhnout detekci, nejlépe bez užití jakéhokoli vybavení… A na tyto momenty narazíte v každém levelu. Mojí motivací k průzkumu prostředí se tedy stalo samotné prostředí, naopak všechny ty různé bonecharmy a zlaťáky jsem ani nepotřeboval. Z kouzel jsem si kromě nutného Far reach později oblíbil Domino, mno a víc vlastně nebylo třeba.

PS: Přiznejte se, vyluštili jste Jindosh Riddle? Podle mě parádní vsuvka do počítačové hry a dobrých 15-20 minut zábavy v Excelu. :)

HW: Minimum: C2D 3 GHZ, 4 GB RAM, GF 460/Ati 7730 / Doporučeno: Core i5, 8 GB RAM, GF 960/Ati R9 380

+30+30 / 0

ugraugra podporovatel V.I.P. uživatel 11110

03.12.2017 12:34 (poslední úprava 03.12.2017 16:33)

Dohráno

PC 95

První hra, kterou jsem po dohrání okamžitě rozehrál znovu a hned jí zase dohrál. Poprvé jsem šel stealth a nikoho nezabil, všechno jsem prošmejdil, přečetl, sesbíral všechny runy a (skoro) všechny bonecharmy - zabralo mi to 33 hodin. Podruhé jsem šel berserkr style, všechny zabíjel nablízko mečem a sbíral jsem jen runy, obrazy a vybíral trezory. Bonecharmy pouze pokud se připletly do cesty - dohráno za 7 hodin.

Fascinující je, že oběma styly je to neskutečně vymakané a nemůžu říct, že by mě jeden styl bavil méně jak druhý. Těch možností jakým stylem projít hru (které schopnosti zvolit, jak postupovat hrou) je tam požehnaně a musím se přemáhat, abych to nerozehrál potřetí na "New game +", protože ta myšlenka nakombinovat si schopnosti obou postav je lákavá.

Design levelů je jeden z nejlepších co jsem kdy viděl, zvolený audiovizuální styl se mi hrozně líbí (je z toho dost cítit Bioshock), úroveň detailů je ohromná (posrané okapy od holubů), vše lze do detailů nakonfigurovat (i obtížnost, kdy lze nastavit "do jaké výšky" stráže vidí (konec bezpečných skrýší na lustrech), jak moc si všímají otevřených dveří, chybějících kolegů, apod.). Jediné, co se dá téhle hře vytknout je zakončení - není to vyloženě průšvih, ale je to prostě moc lehké. Na žádné větší bugy jsem nenarazil, takže zmíním jen jeden - když omráčíte strážného a ten spadne do sebemenší kaluže vody, tak zemře. Bohužel jsem si toho všiml dost pozdě a trochu to komplikuje pokusy o dohrání bez jediného zabití.

Dostal jsem dohromady 40 hodin skvělé zábavy a nadále Arkane Studios považuju za své nejoblíbenější vývojáře. Ještě jsem od nich nehrál špatnou hru.

+28+28 / 0

Chuck uživatel 5359

11.11.2018 20:44 (poslední úprava 12.11.2018 09:52)

Dohráno

PC 90

Zdá se, že štěstí kápnout na velmi solidní titul, který mě bude opravdu bavit a k němuž se budu při každém zapnutí rád vracet a těšit se na něj, nebere u mě v letošním roce konce a druhý díl Dishonored se mezi tyto šťastné tituly právem zařadil. A nutno dodat, že mu to nedalo absolutně žádnou práci.

Stejně jako u dílu prvního mě oslovil příběh, který nasál tu správnou herní atmosféru a kombinace akčního a stealth stylu pak moji spokojenost jen navyšovala. Píšu sice o možné kombinace dvou herních stylů, ovšem nebyl bych to já, abych se striktně nezaměřil na stealth a výhradně se jej držel až do konce hry. Pravdou je, že tento postup hrou je možná o něco těžší a snaha nezabíjet je ještě více hardcore, avšak pocit, který se po závěrečném shlédnutí skóre dostaví, mi nasadil spokojenou grimasu a utvrdil v tom, že tímto způsobem budu pokračovat dále, což se mi až do samotného konce hry podařilo.

Nevím, jestli se to zdálo pouze mně, ale oproti prvnímu dílu jsem klávesu F9 mačkal poměrně často, a to i přesto, že druhý díl má pro jednodušší postup více technických a dovednostních vychytávek.

Co dodat? Jak jsem psal v úvodu, druhý díl Dishonored u mě, stejně jako ten první, opět zabodoval a jelikož do konce tohoto roku dohrání dalšího titulu s nejvyšší pravděpodobností s časových důvodů nestihnu, jsem opravdu moc rád, že právě druhý díl Dishonored je finální hrou, která můj úspěšný herní rok završila.

Pro: příběh, možnost postupu hrou

Proti: kolísavá úroveň obtížnosti

+27+27 / 0

TheHofi uživatel 1520

30.12.2016 21:43 (poslední úprava 24.03.2018 11:19)

Dohráno

PC 100

Na Dishonored 2 jsem se těšil už od doby co jsem dohrál jedničku a věděl jsem že dvojku udělají. Obrovský klad hry je to že co bylo v jedničce dobrý tak to tu nechali a něco i vylepšili na začátku hry si můžete vybrat postavu za kterou budete hrát za Corva nebo za Emily a každý má jiné schopnosti. Jako další klad je dizajn misí který je prostě bomba a nejvíce vyniká (The Clockwork Mansion) kde dům vašeho cíle můžete díky jednotlivým pákám přestavět a při boji můžete zatáhnou za páku a skočit o úroveň výš nebo níž, a jako další mise tu je (A Crack in the Slab) kde dostanete přístroj díky kterému můžete cestovat časem a můžete změnit budoucnost podle toho jak misi děláte, ale to že jsem vyjmenoval jen dvě mise neznamená že zbytek je špatný naopak jsou výborný. Stejně jako v jedničce si tu můžete vybrat jak zlikvidujete svůj cíl třeba že geniálnímu vědci vymažete paměť a takový možností tu je víc. Corvo oproti jednice konečně mluví a jeho hlas se k němu hodí. Ohledně grafiky ta je překrásná ale kazí to optimalizace která je pro mě jediný zápor ale nezabrání mi to této hře dát 100%.

Pro: příběh, atmosféra, prostředí, grafika, možnosti jednotlivých misí, postavy a jejich dabing, schopnosti, dvě hratelné postavy.

Proti: optimalizace.

+25+25 / 0

Garret podporovatel uživatel 6891

28.01.2017 07:41

Dohráno

PC --

Pro mě jednoznačně jedna z nejočekávanějších her 2016, kterou jsem si nechal tak trochu vyhnít, abych se vyhnul počátečním technickým problémům a bugům.

Omílaná optimalizace není ani dnes, po mnoha záplatách, na jedničku a najdou se náročné lokace, ve kterých fps klesají o desítky. Kritický byl také level se strojkem času, se kterým bylo možno vidět v reálném čase přes tři střepy do minulosti nebo budoucnosti. To způsobovalo v některých nasvícených scénách propady až ke 30ti fps. Mnohem větší problém jsou ale chvilkové propady framerate při načítání nových částí levelu nebo při otevírání dveří. id Tech engine nestíhá natahovat textury dostatečně rychle a ačkoli se tady neopakuje viditelné doskakování textur tak jako např. v Rage nebo Wolfovi, stále se jedná o nepříjemné rušení, nabourávající fluidní hratelnost a pocit z pohybu.

Při první hraní jsem volil Corva na Low Chaos, ale Emily představuje trochu originálnější možnost, kvůli novým schopnostem. I když... kdo by hrál za Emily, když Corva dabuje Stephen Russell! Díky jinak položenému hlasu Corva mi chvíli trvalo si jej spojit s Garrettem, ale o to bylo překvapení milejší. Hlas S. Russela považuju za naprostý majstrštyk a dodnes sjíždím intro filmečky z Thiefa, abych si připomenul tu neskutečnou barvu a hloubku.

Na začátku jsem volil vysokou obtížnost a prvních pár levelů jsem měl opravdu problémy. Nepřátelé jsou agresivní, vidí mě i když leanuju a jejich reakční doba je zkrácená na minimum. Oproti dětinsky lehké jedničce to pro mě byl trochu šok, ale zvykl jsem si. Asi od půlky už jsem neměl problém likvidovat cokoli, co mi stálo v cestě a na konci se pocit ohrožení úplně vytratil.

Největší předností D2 je level-design, který je jednoduše úchvatný. Levely jsou open-space, napěchované detaily a je možné je projít vždy minimálně dvěma způsoby. Poskytují opět variabilní hratelnost a spousty možností v postupu. Chrochtal jsem si blahem. Dvě úrovně vyčnívají nad ty ostatní – Clockwork Mansion a Bakalova vila. Upřímně musím říct, že jsem si víc užíval ty jednodušší úrovně bez originálních bejkovin kolem, ale musím dát autorům kredit za nápad a realizaci. Tak trochu zklamáním je poslední úroveň v Grand Palace, která nepřináší nic dechberoucícho, na rozdíl např. od vily Vévody Abela.

Zklamáním je pro mě D2 hlavně po příběhové stránce, protože navazuje na ten nejméně pravděpodobný konec z druhého DLC, kde Daud uvězní Delilah v obraze Voidu. Ne, vážně, opravdu někdo nechá nejmocnější čarodějku žít? Daud to opět posral a Corvo (resp. Emily) aby napravovali jeho chybu. Cesta za pomstou lemována jest přisluhovači Delilah, padajícími jak shnilé hrušky. Samotná Delilah Měďolžícová byla mrtvá dříve, než stačila říct borůvkovej koláč... Slabé, hodně slabé.

Devět levelů pokořeno jako prd a ačkoli mi dohrání trvalo 24hod 54minut (Steam opět hlásí nesmyslnou hodnotu a to rovnou 35 hodin), taxem měl pocit, že to celé netrvalo víc jak 10 hodin. Rychle to uteklo, řekl bych až moc rychle. Hodnocení se celou dobu drželo vysoko, i když na pět to není kvůli optimalizaci. Na konci se to ale tak trochu pokazilo kvůli příliš uspěchanému zakončení, vyznívajícímu do prázdna a bez emocí.

Hodnocení: ✰✰✰

+19+19 / 0

Všechny komentáře

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).