V zatopeném světě sledujeme příběh osamělého chlapce, který se snaží najít nový domov a snad i další lidi. Na jeho cestě, kde mu jedinou společnost dělá vlastnoručně postavená loď a kde musí bojovat s nepřízní počasí i rozbouřeným mořem, však naráží jen na opuštěná města, ruiny a zapomenutou minulost.
Jedná se o meditativní, atmosférickou adventuru, ve které s jedinou postavou ovládáte a opečováváte svůj potápitelný koráb a překonáváte enviromentální hádanky. Jde o volné pokračování předchozího titulu studia FAR: Lone Sails, kde se však z vyprahlé pustiny přesouváme na neúprosné moře. Styl vyprávění se od minula nezměnil. Ve hře nenarazíte na psané či vyslovené slovo a příběh je tak podán jen skrze prostředí, které navštívíte, a dynamickou hudbu.
Herní výzva 2023 - 9. Období páry a petroleje
Když už jsem vloni dohrál první díl, nedalo mi to, abych nezkusil i navazující pokračování. V tom se zhostíme opět role malého človíčka (nebo kdo to je) a jak už název napovídá, nebude ovládat pozemní vozítko, ale loď/ponorku.
Místo, kde se hra odehrává, evidentně postihla obrovská přírodní katastrofa, vše je zatopené, rozbořené a nikde žádné známky života. Princip je de facto stejný jako u prvního dílu, tedy opravování závad na lodi, doplňování paliva, případně nastavování plachet a sem tam vyřešit malou logickou hádanku, jak se dostat dál.
Hratelnost je naprosto primitivní, logické puzzly jsou ještě jednodušší než minule a přišlo mi, že jsou tam vlastně jen tak do počtu, abyste také občas něco dělali. Většinu hry totiž budete sedět a koukat na monitor, jak za sebou necháváte zdevastovanou krajinu a připlouváte do jiné. Interakce je minimum, o to víc však pracuje představivost a člověk si uvědomuje, jak umí být samota ubíjející. Potěšil příjemný konec, kdy doplaveme tam, kde skončil první díl a setkáme se s jeho protagonistkou.
Když už jsem vloni dohrál první díl, nedalo mi to, abych nezkusil i navazující pokračování. V tom se zhostíme opět role malého človíčka (nebo kdo to je) a jak už název napovídá, nebude ovládat pozemní vozítko, ale loď/ponorku.
Místo, kde se hra odehrává, evidentně postihla obrovská přírodní katastrofa, vše je zatopené, rozbořené a nikde žádné známky života. Princip je de facto stejný jako u prvního dílu, tedy opravování závad na lodi, doplňování paliva, případně nastavování plachet a sem tam vyřešit malou logickou hádanku, jak se dostat dál.
Hratelnost je naprosto primitivní, logické puzzly jsou ještě jednodušší než minule a přišlo mi, že jsou tam vlastně jen tak do počtu, abyste také občas něco dělali. Většinu hry totiž budete sedět a koukat na monitor, jak za sebou necháváte zdevastovanou krajinu a připlouváte do jiné. Interakce je minimum, o to víc však pracuje představivost a člověk si uvědomuje, jak umí být samota ubíjející. Potěšil příjemný konec, kdy doplaveme tam, kde skončil první díl a setkáme se s jeho protagonistkou.
Pro: Melancholická atmosféra; stále se měnící prostředí; konec.
Proti: Primitivní puzzly; minimum interakce; občas zdlouhavé.