Nejlépe hodnocené komentáře

Trilogie Mass Effect je pro mě jeden z nejmilejších videoherních počinů. Je to ohromně dlouhé vesmírné dobrodružství, které svým nabitým obsahem ani na chvíli nenudí. A i když ani jeden z dílu nemá kdovíjak originální story, jsou to právě malé příběhy a ucelený a komplexní lore, který dělá trilogii tak atraktivní. Pokračování s podtitulem Andromeda jsem od začátku nebral jako další díl trilogie a snažil se na něj skutečně nahlížet jako na spin-off, který bude dělat řadu věcí jinak. A přesto, nemůžu se zbavit jistého pocitu zklamání.

Tohle zklamání pramení především z kvality questů. Už dopředu jsem sice očekával, že tentokrát bude vítězit kvantita nad kvalitou a mému vnitřnímu astronautovi by to ani tak nevadilo, kdyby Andromeda byla skutečně o průzkumu neprobádaných světů. Na mnohými zmiňované skenování cizorodých kytiček a zvířátek jsem se naopak velmi těšil a proto mě mrzí, že tenhle prvek "objevování něčeho nového" jsem ve hře pociťoval jen v úvodní misi a poté je již naprosto upozaděn. Coby Pathfinder jsem navštívil hrstku planet, které jsou moc pěkné na oko, ale nic zajímavého a mimozemského v podstatě neobsahují. Remnantská technologie působí při první návštěvě vaultu cool, ale poté rychle omrzí. Občas se objeví jisté náznaky něčeho cizáckého (tvorové žijící pod ledem na Voeldu, ztracená angaranská AI, obří červ v poušti nebo zřícená remnantská loď na Eladeenu), ale ty nejsou vůbec rozvedené do nějaké uspokojivé podoby. Právě ta bohatost lore a nápaditost jednotlivých mikropříběhů je úplně tatam a i ty nejzajímavější lokace jsou většinou jen kulisy pro stále stejné přestřelky a co do originálního obsahu osekané na úplnou dřeň. Ve výsledku mi Andromeda připomínala spíš offline MMO looter shooter. Docela kvalitní a zábavný looter shooter, ale to hlavní gró Mass Effectu tu absentuje.

Na druhou stranu samotný gameplay je i přes určitý stereotyp dost chytlavý a průzkum prostředí baví. Nejlepší na celé hře jsou nejspíše huby (Nexus, Tempest, Aya), kde hráč pobíhá v civilu a prokecává NPC. Hlavně proto, že jsou to malé uzavřené lokace s nahuštěným obsahem, který je kvalitou sice pod úrovní původní trilogie, ale nijak výrazně. Planetky jsou naoko pěkné a jejich průzkum také na chvíli zabaví a ani mi moc nevadilo, že ty questy na nich většinou za moc nestojí. Problém nastal, když jsem je měl už prozkoumané křížem krážem a hra mě i v pozdějších částech hry posílala zpátky a následně sem a tam a to třeba i 3x v rámci jednoho questu jen abych prokecnul jednu NPC. Přesun mezi planetami je uroben dost efektně a všechny ty vesmírné animace a FTL skoky jsem si dlouhou dobu fakt užíval, ale jakmile člověk potřebuje rychle přeskakovat tam a zpět, všechny ty "zbytečné" nepřeskočitelné animace začnou najednou strašně vadit. A v pozdějších fázích hry jdou tvůrci hry i do takového extrému, že mě posílají na jednotlivé planety jen za účelem zhlédnutí jedné krátké animace či rozhovoru. Každou další hodinou tedy ve mě spíše převládal pocit, že hra úplně postrádá nějaký core obsah a místo toho jako kurýr pendluju mezi planetama abych někomu něco předal nebo abych se podíval na filmeček. Hra si, podobně jako třeba Mafia 3, které se ME: Andromeda v lecčems podobá, absolutně neváží času hráče, který do ní investuje.

Jen bych chtěl upřesnit: mnoho hráčů si stěžuje na fakt, že Tempest "znenadání" pro FTL skoky nepotřebuje mass relay. Což není pravda. Tempest totiž necestuje napříč galaxií, ale celá hra se odehrává komorněji v rámci jedné hvězdokupy a tudíž mass relay není pro skoky mezi systémy potřeba. Jak to však chtěli tvůrci pořešit do budoucna, aby se hráč mohl podívat i mimo Heleus cluster... těžko říct. Nejspíše skrze remnantskou technologii či jinou kličkou...

Grafika vypadá spíš průměrně, někdy je pěkná, ale někdy taky pěkné hnusná a vykreslování prostředí je plné glitchů a nedodělků. Některé planety (a vesmír zejména) vypadají parádně, některé spíš jako z nějaké nedodělané beta verze. Animace jsou divné. Slečna Ryderová běhá jak najebaný kačer, nehledě na nulovou snahu odlišit ji od svého bratříčka, takže se v řadě cutscén chová jako chlap. A pak je tu onen profláklý problém s mimikou u lidí, ale to je pro mě problém spíše ten méně důležitý. Více mě mrzí, že jsou animace u rozhovoru často osekané jako celek a místo dynamických filmových střihů je kamera naopak lacině staticky umístěná za záda postavy. Absurdní je fakt, že hra při spuštění rozhovoru nevycentruje kameru na postavu, se kterou hráč hovoří, ale prostě staticky zazoomuje dopředu a hře je úplně u prdele, že NPC stojí někde úplně jinde. Obecně je hra podobných nedodělků plná a z pomalu každého koutu na mě koukala naprostá technická ojebanost a odfláklost. Opět si tvůrci vzali ohromné sousto, které naprosto nezvládli ukočírovat a výsledkem je dost vyprázdněná a statická hra.

Samotný gameplay ale dost baví. A i když mně osobně více seděla komornější a taktičtější cover-based akce z původní trilogie, dynamičtější přestřelky jsou na tenhle formát hry určitě ku prospěchu věci. K dispozici je hromada skillů a hráč si může gameplay osvěžovat stále něčím novým. Já su ale konzerva a co jsem si naklikal na začátku, to už jsem až do konce moc neměnil. Hlavně proto, že inventář je podobný looter shooter bordel jako v původní ME jedničce a snažil jsem se v něm trávit co nejméně času.

Co dodat závěrem? Mass Effect: Andromeda je fajn akční střílečka s povětšinou vcelku sympatickými postavami, ok dialogy a v pěkných lokacích. Jakýmsi záhadným způsobem jsem se po práci každý den těšil, až tam zase pár hodin utopím. Nový lore je však příliš mělký a zapamatováníhodných momentu je velmi málo na to, abych ho mohl nazývat dobrým Mass Effectem. Zatímco trilogii jsem dohrál s chutí 3x a určitě si ji zase někdy třeba za 10 let zopakuji, znovuhratelnost Andromedy je pro svou zdlouhavost, roztahanost a přemíru generického contentu pro mě prakticky nulová.

Herní doba: 102 hodin, konečný lvl 61

Sapkowského knihy jsem nečetl, seriál neviděl (edit: což už dneska neplatí!), přesto jsem se do Zaklínače pustil, protože mi bylo řečeno, že je to hra, na jakou se nezapomíná. A je to pravda. Po dohrání musím říci, že je to jedno z nejlepších RPG, co jsem kdy hrál. Stejně jako u Episodes from LC jsem si během hraní psal poznámky, takže toho možná bude krapet víc a bude to lehce chaotické. Hlavním hrdinou je zaklínač Geralt z Rivie, lektvary zmutovaný člověk s úkolem chránit všechny lidi před bestiemi…

Zpočátku vás překvapí slabší grafika. Tedy engine mi připadal, že není moc stavěný na velké prostory a proto objekty v dálce byly nehezké. Naštěstí to platí jen u úvodní lokace. On samotný úvod mi přišel docela slabý. Jakmile se ale prokoušete přes nezajímavý začátek a dostane se z prologu do první kapitoly, hra se začne rozjíždět. Hratelnost přestane být lineární a před vámi se otevře ne moc velký, ale zato živoucí svět. V první kapitole je to ještě pouze takové počáteční oťukávání toho všeho, co na vás čeká. Pár hlavních a pár vedlejších úkolů a k tomu nějaký ten příběh. V druhé kapitole se všechno začne zamotávat a příběh se konečně opravdu rozjede. V celé hře jsou stovky questů, které jsou velmi nápadité. Není to jenom klasické dojdi tam, zabij tuhle sviňu, dones kus hlavy/dráp/srdce zpět. V tom je Zaklínač hrou naprosto jedinečnou. Jen v samotné Wyzimě na vás čekají desítky vedlejších a velmi variabilních úkolů. Zaklínač je hrou velmi ukecanou a to já rád. Navíc mě potěšila přítomnost českého dabingu. Mnoha hráčům se nelíbí, ale já jsem byl naprosto nadšený. Na Geralta jsem si musel zvykat, protože mi zpočátku přišel jako těžce sjetý (tak on vlastně nadopovaný je, žejo :) ). Zbytek postav je nadabován skvěle, obzvlášť má nejoblíbenější postava, Zoltan Chivay, naprosto geniálně. Zoltánovo „Tož Geralte“ si budu pamatovat snad navždy. Dialogy jsou tedy opravdu špičkové. Slovní přestřelky mezi Geraltem a postavami jsou nejlepší v žánru. Bojový systém mě nenadchnul, ale ani nevadil. Je to taková klasika.

Zpočátku mi vadily neviditelné stěny, které jsou téměř všude. Nemusel jsem to už v Mass Effectu a tady je to to samé. Ale jak říkám, chce to zvyk. Ke konci mi to už ani nepřišlo. Lokace jsou, až na pár výjimek, pěkné. Bahnice a její okolí vypadá opravdu nádherně, obzvlášť při západu a při svítání. Tomu pomáhá nádherná hudba po celou dobu hraní.

Všechny zápory, co jsem doteď jmenoval, jsou jen takové drobnůstky. Co drobnost ale není, je fakt, že mi hra co hodinu a půl padala. Většinou při načítání. A co jsem četl, nejsem sám. Engine je místy dost nestabilní. Navíc se mi ve Wyzimské Obchodní čtvrti hra docela trhala, protože po lokaci pobíhalo moc lidí. Tohle by ještě chtělo vyladit. Naštěstí mi při blížícím se pádu dala hra varování v podobě chybějících textur. Takže jsem jenom uložil hru a restartoval. Savy jsou vyřešeny dobře, pouze mě štvala jejich velikost. Po dvou kapitolách jsem mněl na disku téměř 4 giga uložených pozic, což není zrovna málo.

Překvapila mě dospělost světa. Drsný jazyk zde není prvoplánový jako u mnoha jiných her, ale hezky dokresluje iluzi světa plného rasové diskriminace, intrik, zrady, a drog. Zaklínač je sice hrou z „Tolkienova světa“ ale na rozdíl od Pána prstenů tu není jednoznačné rozdělení na dobro x zlo. Tady je to jen špatné a ještě horší a je jen pouze na vás jak z těch sraček vybruslíte. Počítám, že v podobném duchu jsou i knížky a proto doufám, že budou k sehnání.

Hrál jsem po celou dobu v TPS pohledu. Tedy WASD + myš. Snažil jsem se plnit vše a jako dobrák od kosti jsem se snažil vše vyřešit v míru. Celková doba hraní je velmi dlouhá, ale nevím přesné hodnoty. Každopádně jsem začal na začátku prázdnin a skončil až dnes. Takže odhaduju nějakých 50-60 (možná i víc) hodin čistýho času. Za celou dobu jsem se nudil pouze u zdlouhavých přesunu v první kapitole.

Suma sumárum je Zaklínač špičkovým RPG s úžasným závěrem. Nedostatky jsou pouze technického rázu, třeba vás ani nepotkají. Každopádně bych od Poláků takhle propracovanou hru nečekal. 95%

edit: Po druhém dohrání zvyšuju na 98%. Ta hra je prostě po všech směrech skvělá, byť ne zcela dokonalá.

Hodnocení vedlejšího dobrodružsví Vedlejší účinky

O mnoho slabší, než původní hra. Přirovnal bych to zábavností k datadiskům k Mafii 2. Marigold vošustil dceru jednoho z radních a skočil v šatlavě. Cílem Geralta je složit kauci v hodnotě 2000 órénů a je jen na hráči, jak prachy sežene. Dá se vydělávat hraním kostek, pěstními souboji, sbíráním bylinek, ale nejlépe to jde plněním několika málo questů. Potěšilo mě několik narážek na knižní sérii a opět velmi promakané a zábavné dialogy. Celkem tedy jde o příjemné, ale nijak přelomové prodloužení herní doby. Na závěr bych doplnil, že se celé "DLC" odehrává před dějem prvního herního dílu a to ve chrámové čtvrti Wyzimy. 60%

Hodnocení vedlejšího dobrodužství Cena neutrality

Rozhodně lepší než předchozí DLC. Tentokrát jde o krátkou "povídku" s vcelku silným příběhem a dvěma vedlejšími questy. Celé je to velmi krátké a za slabé 2 hodinky je konec. Pochválit musím moc pěknou grafiku okolí Kaer Morhenu a opět velmi kvalitní dialogy. Překlad textů se moc nezdařil, protože slušná část textu zůstala nepřeložena. Nejspíš na to od CD projektu vyšel již nějaký fix, ale vzhledem ke krátkosti doplňku jsem ho nehledal. 78%