Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Heroes of Might and Magic III: The Restoration of Erathia

28.02.1999
90
569 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

HoMaM III: The Restoration of Erathia, třetí díl série, je propracovaná tahová fantasy strategie s hodinami a hodinami obsahu jednoho i více hráčů. Z historického pohledu tento díl charakterizuje přechod od ručně kreslené grafiky, která byla alfou a omegou předchozích dílů, k tehdy moderní renderované grafice.

Hlavním prvkem hry jsou, jak z názvu vyplývá, hrdinové. Hrdinové jsou de facto kontejnery pro skupiny jednotek, umožňující přesuny v herním světě. Hrdinové vedou bitvy, sesílají rozličná kouzla, svým jednotkám propůjčující bonus k útočné a obranné síle, případně, z titulu artefaktů a druhotných schopností, také bonus k rychlosti a magické odolnosti. V bitvách, které připomínají šachy s náhodnými prvky, se jednotky stejného druhu zobrazují jako jedna s údajem o počtu. Čím početnější oddíl, tím silnější je jeho útok. Téměř každá jednotka má nějakou zvláštní schopnost. Některá útočí dvakrát, jiná má 20% šanci odvrátit negativní kouzlo na ni seslané, či úplně jiná připoutá nepřátelský oddíl k zemi tak, že se nemůže přesunout. Klíčovou roli ve hře hrají města. Slouží jako hlavní zdroj jednotek a zlata. Vedle zlata je ve hře dalších šest surovin. Jedná se o dřevo, kamení, rtuť, síru, krystaly a drahokamy a jsou potřebné především pro stavbu budov, čímž je podmíněn růst pokročilých jednotek. Ve hře existuje osm typů měst, každé s potenciálem produkce sedmi jednotek ve dvou úrovních (základní a vylepšené). Podmínkou vítězství není vždy rozdrcení protivníka. Někdy je cílem dobýt město, jindy porazit bojovníka ve stanoveném časovém limitu.

Hlavním tahákem HoMaM III je zpracování jednotek, měst, kouzel a herního světa jako celku. V tom existuje řada neutrálních budov, každá s nějakou více či méně důležitou vlastností. Jelikož hra svou pestrost zpřístupňuje postupně, i po odehrání mnoha set hodin se hráč dozvídá něco nového. Díky tomu, že se jedná o tahovou strategii, nebyl s hraním problém ani na slabších strojích.

Do roka od vydání byly uvolněny dva datadisky s podtituly Armageddon's Blade a The Shadow of Death. Později, prostřednictvím Game4u, vyšla základní hra spolu s oběma datadisky pod názvem Heroes of Might and Magic III Complete.

V roce 2015 byl vydán remake hry (ovšem bez datadisků) pod názvem Heroes of Might & Magic III: HD Edition.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Co bych tak měl říci o HoMaM III? Vždyť je to jedna z mých nejsrdečnějších záležitostí na poli PC her, a to nejen svou hratelností, ale zejména historií a mytologií vycházející z kontinentu Erathia, jeden z mězičlánků velké pouti hrdinů světa Might & Magic a v neposlední řadě někonečně zábavná multiplayerová pařba.
Od HoMaM II se liší prakticky jen detailnější a trochu realističtější grafikou, zařazení kouzel do magických škol, větším počtem hratelných měst a možností přenášet hrdiny z jednoho scénáře do druhého (v kampani). Pro někoho změny, které by se hodily max. na datadisk, pro mě strop, který této hře sluší ze všeho nejvíc. Samozřejmě, že úplně dokonalí Heroes také nejsou a i zde se najdou věci, které by mohly být jiné, ale to se týká hlavně multiplayeru a jeho nevybalancovanosti.

Při pohledu na herní mapu má člověk pocit, jakoby se rázem ocitl v nějaké pohádce. Tu se na vás směje hrouda zlata, kousek dál zase hrdinu vábí zvuky tajemné krypty a vy se musíte rozhodnout: "Tak kam to vezmu dřív? A safra, tady je ještě nějaký obelisk, co když se vyplatí navštívit nejdřív ten?" Veškeré úřadování na globální mapě je vlastně podřízeno okamžitému rozhodnutí, na kterém záleží další hráčův postup, jeden chybný krok a vše veme zcela nečekané konce.

Města jsou stejně kouzelná jako exteriéry a každé přesně kontrastuje se svou domovskou oblastí a s jednotkami, které se v nich dají trénovat. Grálové budovy jsou pak malou třešničkou na dortu, když už není co dalšího stavět. Méně zkušeným, nebo začínajícím hráčům by se mohlo zdát, že jsou všechna města dobře vybalancovaná a tak při multiplayeru má každé stejné šance. Jenomže léta praxe ukázala veliké výhody Confluxu a Necropole a ostatní města jim nestačí sekundovat, bereme-li v potaz statistické hodnocení, bez ohledu na ostatní faktory. V blízkém závěsu se ještě jakž takž drží Castle, který jako jediné město má opravdu dlouhodobě použitelné všechny úrovně jednotek. Mezi dalšími městy se už rozdíly více méně stírají a více záleží na hráčových schopnostech, možnostech mapy, na štěstí atd...

S městy samozřejmě přímo souvisejí jednotky a boje. První velikou změnou je možnost jednoho vylepšení všech úrovní jednotek, které město nabízí k trénování, oproti HoMaM II, kde byla vylepšení jen pro pár typů. To samozřejmě rozšiřuje taktickou paletu bojů o nové schopnosti vašich svěřenců.
Boje se dělí do dvou skupin, kdy v první bojuje hrdinova armáda proti neutrálním jednotkám, které se většinou skládají z jednoho typu a pak na boje proti nepřátelským hrdinům, řízeným počítačem nebo lidským protivníkem. Boje s neutrálními jednotkami jsou po čase hodně stereotypní, tedy až na případy, kdy proti vám stojí horda černých draků nebo titánů, ale svůj účel plní - tedy získávání zkušeností, surovin a artefaktů. Oproti tomu bitvy mezi armádami, zejména mezi dvěma lidskými hráči, nabízejí velikou porci zábavy a hlavně taktizování. Někomu se zdá 7 jednotek zapojených do boje málo, ale při vyrovnaných schopnostech hrdinů, hráčů a velikostech armád, se některé boje mohou protáhnout na 20 až 30 minut, kdy skutečně záleží na každém jednotlivém políčku, na které vyšlete jednotku, na každém seslaném kouzle, na prvním útoku nebo na počátečním rozložení jednotek.

Nedílnou součástí HoMaM III jsou kampaně, které už od dob prvních Heroes vypráví osudy dynastií Ironfistů a Gryphonheartů - vládnoucích Enrothu a Erathii, ty ještě doplňuje VI.-VIII. díl dungeonů Might&Magic a všechno dohromady tak podává zprávu o jednom úžasném fantasy světě, před kterým bledne i sláva blizzarďáckých mytologií.
Jak už napovídá podtitul HoMaM III, kampaň se zde točí kolem záchrany Erathie. Nejprve před vojsky démonických Kreeganů, známých také jako Ničitelé světů, kteří se ještě navíc spojili s černokněžníky z Nighonu, ovládajících černé a rudé draky, na západních hranicích pak před barbary a ještěráky z bažin, loupících bohatství země a ze severu přicházejících nekromancerů, rozšiřujících počty svých nemrtvých.
Ze začátku je obtížnost scénářů velmi malá, a tak to dává falešný pocit celkové lehkosti kampaní, ale u posledních čtyřech obtížnost rapidně stoupne a pocit zadarmového vítězství se nekoná. Každý jednotlivý scénář má pěkně animovanou cut scénu s dabovaným komentářem.

Celou hrou prostupuje nádherná scénická hudba, která je v adresáři hry uložena jako jednotlivé MP3 skladby a tak si je každý může pustit i nezávisle na hře.

Co říci závěrem? Asi nic moc, protože tohle všechno, co jsem tu napsal, vzniklo zcela bezmyšlenkovitě, na základě komentáře od Akhery, který mě k téhle chaotické směsi postřehů z HoMaM přivedl - pěkný koment Akhero, nezaujatý a přece pozitivní. Jinak já jsem světem Might&Magic postižený více, než jen jako bežný hráč tahovek nebo dungeonů a zejména HoMaM III pro mě navždy zůstane hra č. 1 na věky věků. Howgh!


Pro: Námět/příběh, grafika, hudba/zvuky, atmosféra, variabilita měst/jednotek/kouzel - je toho moc

Proti: horší balanc multiplayeru

+47 +48 −1
  • PC 95
Ještě jedno kolo a končím.

Naivní slib, jenž sem si během hraní této výtečné tahové strategie dával nesčetněkrát.

HoMM III pro mě vždycky byla, je a bude tou nejoblíbenější tahovou strategií, která mě dokázala poskytnout nekonečné množství zábavy. Jen u demoverze jsem strávil neuvěřitelné množství hodin (známá mapa Dead and Buried), kdy jsem pronikal do tajů skvěle zpracovaného světa hrdinů síly a magie.

V čem tkví kouzlo této hry? Předně to je propracovaný systém kombinující budování vlastního města, vylepšování hrdinů a souboje s nepřátelskými monstry a hrdiny. Vývojáři si dali velkou práci, aby to všechno tvořilo harmonický celek zabalený do nádherného hávu ručně kreslené, pohádkové grafiky.

Systém budování města je bezchybný, stejně jako rozvoj hrdinů, kteří za získané zkušenosti postupují po úrovních a vylepšují tak své vlastnosti a dovednosti. Bohužel ne všechny dovednosti jsou ve hře využitelné stejně dobře a najde se pár zástupců kategorie "reálně nepoužitelné".

Nesmím zapomenout ani na artefakty, jež jsou neodmyslitelnou součástí výbavy hrdinů a mnohdy výrazně vylepšují atributy či dovednosti, případně poskytují zvláštní schopnosti. Nejde ale jen o vlastnosti jednotlivých artefaktů, už jen fakt, že se vám v utopii podařilo najít některou z relikvií je dostatečnou satisfakcí za zdlouhavý boj s nebezpečnými draky.

Rozdělení a celkové zpracování magie je rovněž provedené na jedničku a nemám nic, co bych mu vytkl. Kouzla jsou důležitou součástí hry a často mohou zdánlivě jednoznačnou bitvu během okamžiku zvrátit.

Souboje umožňují poměrně solidní taktizování a bezhlavé posílání jednotek do boje rozhodně není řešením ani v případě, kdy disponujete silnou armádou.

Dostávám se k dle mě tomu nejdůležitějšímu bodu, kterýžto je pro mě jedním z hlavních argumentů, proč je HoMM III tak báječná hra. Při hraní se totiž nelze bezvýhradně soustředit pouze na jeden z aspektů - sílu jednotek, magii či piplání hrdiny. Pokud chcete uspět i při hraní na vyšší obtížnost a zejména pak v soubojích s ostatními hráči, je nutné věnovat pozornost jak svým bojovníkům, jejich počtům a vylepšování, tak rozvoji magie a atributů a dovedností hrdiny. Nehrozí tak stav, kdy k úspěchům postačí bezhlavé zvětšování vojska či učení se mocným kouzlům.

Aby toho nebylo málo, HoMM III nabízí také velmi dobře zpracovanou kampaň s kvalitním příběhem. Možnost přenášet svého hrdinu scénáři pak výrazně přispívá k vtáhnutí hráče do děje.

Samotnou kapitolou je pak editor map, jež umožňuje každému, kterého již hraní základních map omrzí, vrhnout se do designu vlastních dobrodružství, což z HoMM III činí hru, jež lze hrát stále a bez omrzení.

Díky silné fanouškovské základně existuje i řada modifikací v podobě nových objektů či jednotek.

A dočkáte se z mé strany i nějaké kritiky či připomínek? Osobně bych uvítal existenci více hradů (po tolika letech hraní je přeci jen 8 možností vč. datadisků málo), přidání či upravení dovedností a několik dalších úprav, které by hru zpestřili. V podstatě by nemuselo jít o vytvoření dalších nových hradů, jako spíše o nové zpracování stávajích, či jejich obměnu, jako tomu je v pátém díle série. Tyto věci ale nováčky ani řadu pokročilejších hráčů nemusí nikterak vzrušovat, neb během prvních zhruba pěti let hraní, jsem po ničem z výše uvedeného ani nevzdechl.

Bez mučení přiznávám, že mé velké nadšení je mimo již zmíněného způsobené více než pozitivním vztahem ke světu Might and Magic a fantasy obecně.

Na závěr mi nezbývá, než pobídnout ty, kteří ještě tento herní skvost neokusili, aby tak učinili a sami posoudili, zda jsou mé chvalozpěvy oprávněné, či nikoliv.

Pro: Skvělé zpracování celého systému, grafika, nekonečné množství herní zábavy.

Proti: Některé příliš nevyužitelné dovednosti, po (výrazně delším) čase začnou chybět nové hrady a jednotky.

+41
  • PC 100
Po dlouhé době jsem opět nějaké hře dal 100 procent. Jako, že se s nima snažím šetřit. Tahle hra je ale tak návyková a nadčasová, že to nešlo jinak. Hra, která mě i přes svou délku stále baví pořád dokola a ze kterou občas zapomínám na své bytí.. No tak dobře. Občas jsem byl frustrován nějakou tou prohrou, po které následovala pauza.

Koncept téhle hry je geniálně jednoduchý. V podstatě děláte pořád to samé dokola. Tah, tah, tah, boj... Trochu to připomíná šachy. Strategii si musíte dopředu rozmyslet. Hlavně zde platí. Čekáním se vítězství nedočkáš. Protože pokud nehrajete na nejlehčí obtížnost, tak počítač není zrovna ořezávátko. Za velký plus považuju, nemožnost nastavit si obtížnost v kampani. Takhle to pěkně graduje.

Boje vypadají opravdu hodně jednoduše. Je v nich ale více strategie, než by se mohlo zdát. I zde se občas dá s menšinou vyhrát. A taky je to v některých misích vyžadováno. Skvělé dobývání a bránění hradů. Obránce takhle může zvrátit i prohranou bitvu. Je to celé parádně vyvážené a vypiplané. Hrál jsem Heroes Complete. Kdo by ale dneska hrál starší verzi.

Kreslená grafika, která i dnes vypadá skvěle. Krásně vykreslená města, mapy, jednotky. Má to styl. Skvělé zvuky. Hudba není můj šálek kávy, ale dá se vypnout. Hlavně, protože se pořád opakuje a nepřestane. No dobře, asi se sem hodí. Znám magory, kteří poslouchají soundtrack jen tak.

Občas jsem byl do hra tak zažraný, že jsem zapomínal na čas. Na své povinnosti, spánek, jídlo. To by se dalo použít na lehké mínus. Někdy je to jako droga způsobující psychickou závislost. Deformující zrak a tělo před počítačem. Hlavně nezapomenout mrkat.

Pro: návykový koncept, skvěle vyvážené strany, nadčasová grafika, hodně strategie

Proti: někdy až obtěžující návykovost

+41 +42 −1
  • PC 85
HoMaM III je rozhodně jednou z nejlepších her ve svém žánru. Nepřipadá mi ale tak dokonalá, jak tu někteří líčí. Je na čase, aby někdo popsal i ty negativní postřehy :)
Herní svět (strategická mapa) je opravdu nádherně zpracovaný - všude je plno míst, která můžete navštívit (zdroje surovin, různé kobky, učitelé), příšer, se kterými musíte bojovat a také artefaktů, které můžete získat. Nejen že to všechno skvěle vypadá, ale díky tomu svět také vypadá velmi živě a realisticky. Tedy na první pohled. Brzy si ale uvědomíte, že je to vše připravené pro hráče (nebo počítačového hráče), aby měl co objevovat a nebojoval jen s ostatními hráči. Ano, je to sice zábava, ale dojem ze hry poněkud kazí ta okatost toho, že vše jen čeká na hráče - všude plno artefaktů (neměly by artefakty náhodou být vzácné?), aby bylo co sbírat a všelijakých bonusů pro hrdiny. Jakmile to všechno posbíráte a vybijete všechny příšery, už to tak živě a realisticky nevypadá. Abych ale nebyla jen negativní, atmosféra toho objevování je opravdu skvělá :)
Za vytěžené suroviny a peníze, nasbírané daněmi, si můžete stavět budovy ve městě. Moc se mi líbí, jak jsou jednotlivé typy měst odlišné, nejen vzhledově, ale i co se týče některých speciálních budov. Každý typ města má také svých 7 druhů jednotek, které jsou opravdu unikátní a dají se ještě vylepšit na svou silnější verzi (takže celkem 14). Jednotlivá města jsou docela dobře vyvážená a za každé se musí hrát trochu jinak. Někdy je také dobré spojit jednotky z více druhů měst (ale když to přeženete, kazí to morálku).
A tím se dostáváme k boji. Ten je řešen dost zjednodušeným, ale zábavným způsobem. Bohužel v něm není možné nějak výrazněji taktizovat. Ano, můžete rozhodovat, které jednotky pošlete na které jednotky nepřítele, z které strany a také jim pomáhat v boji kouzly, ale jak se dá taktizovat s pouhými 7 jednotkami? Navíc po těch desítkách až stovkách bitev, které svedete s potulujícími se příšerami, začne být boj dost repetivní. Osobně bych preferovala menší počet, ale komplexnějších a delších bitev.
Na závěr bych ale ještě chtěla vyzvednout skvělou grafiku (2D grafika nezastarává!) a naprosto úžasnou hudbu, která vás provází celou hrou. Každé město a každý terén má svou vlastní hudbu. V boji se sice střídají pouze 4 skladby, všechny jsou ale tak skvělé, že se dají poslouchat do nekonečna :)

Pro: Strategická mapa, odlišnost jednotlivých měst, množství a různorodost jednotek, multiplayer, grafika, hudba

Proti: Svět připraven pro hráče, bitvy jsou po čase repetivní, možná trochu moc zjednodušený boj

+33 +36 −3
  • PC 95
Původní komentář: 
Děkuji edici Game4U za to, že mi v březnu 2001 poskytla Heroes III Complete a já mohl poznat lásku na celý život... A když už ne lásku, tak aspoň tahovou strategii na celý život, protože Heroes III je opravdu nepřekonatelný. Trefil se totiž přesně do černého, co se celého terče tahových strategií týče. Odhadl tu nejlepší kombinaci systému boje, budování města, surovin, kouzel i hrdinů a zkrátka aspekty, kterými může tahová strategie disponovat, jsou zde obsaženy v té nejlepší formě... Strávil jsem u něj tisíce hodin, jak po single, tak multiplayeru a vím, že dokud budu mít chuť hrát PC hry a dokud tady bude nějaký protivník, k Heroesu III se vždy rád vrátím.

Dovětek:
Kdo by to byl řekl, že primárně singleplayerová hra ze zlatého roku 1999 bude i po více než 20 letech vzkvétat a – v nadsázce řečeno – atakovat esport. Vděčí za to samozřejmě přízni fanoušků, zejména těch, kteří již řadu let kontinuálně vyvíjejí neoficiální datadisk Horn of the Abyss a naprosto fantastický HD mod, který nechává oficiální HD edition daleko za sebou. Základem však musí být genialita a propracovanost samotné původní hry Heroes of Might and Magic III, pojďme se na ni podívat.

U prvních dvou dílů HoMaM vnímám určitou inspiraci v žánru RTS, když vezmu v potaz, že žánr tahových strategií byl tehdy mladý a HoMaM je přeci jen trochu jiná tahovka, než UFO nebo Civilizace. Každá mapa je vlastně „rovnocenným“ soubojem s umělou inteligencí – novým začátkem pro budování města, ekonomiky a armády, přičemž tuto armádu svým způsobem reprezentuje hrdina na koni. Třetí díl se v tomto příliš neodlišuje, ale je navržen tak skvěle, že umožňuje i trošku odlišné styly hraní, které jsou v současné době mezi online hráči populárnější. Skvělý design Heroes III spočívá v mnoha věcech, např. v jednotkách – sedm levelů jednotek, sedm slotů pro armádu u hrdiny, s přechodem na další stupeň se (dvoj)násobí síla a v obdobném poměru klesá týdenní přírůstek. Samozřejmě hrstka jednotek nejvyššího stupně bude vždy atraktivnější a silnější než mnohonásobná přesila základních chudáků, ale cílem je, aby každá jednotka měla ve hře své nezastupitelné místo a využití. Mapy v Heroesu III se hrají několik hodin, ale přesto je hra intenzivní od prvních vteřin – i ty nejlepší a nejzábavnější souboje můžete zažít hned zkraje se základními jednotkami. Je vždy na vás, kam se na mapě vydáte a na jaký souboj si troufnete. Možnost určit si vlastní tempo hry je tedy stěžejní pro to, aby si hru stejnou měrou užil casual i profi hráč.

Za skvělý game design považuju i ekonomicko-budovatelskou část hry. Je jednoduchá, intuitivní a přesto variabilní. I na stejných mapách při opakovaném hraní můžou nastat naprosto odlišné situace, kdy hráč upřednostní budování ekonomiky před armádou, či naopak a ani v jednom případě to nemusí být chyba. Byl výrazně posílen výdělek hradů, který v případě hlavního města vystačí na nákup všech jednotek, které v něm lze vycvičit. K tomu byla posílena i defenzíva hradu – budovy citadelu a hrad stavíte kvůli týdennímu přírůstku jednotek, přičemž mimoděk vám narostou tři věžičky a příkop před hradbami. Je skvělé, že i nezkušený hráč může při hře nasekat spoustu chyb, může hrát proti několikanásobné přesile počítačů, a přesto se mu v krizi oplatí opevnit se v hradě, vyčkat na posily a udržet si šanci na vítězství. V záživném multiplayeru však místo pro „campery“ není. Jakmile zaspíte v hradě, hbitý soupeř vaši konvenčně nakoupenou armádu hravě přečíslí potvorama, které vybojuje na mapě v unikátních budovách typu konzervatoř gryfů, úl vážek apod. A to nemluvím o tom, když získá výrazný náskok v levelu hrdiny, popř. vám vykrade ty nejcennější artefakty. Artefakty od minulých dílů taktéž nabyly na významu. I for fun hráč chce mít při hře pocit, že něco dokázal a někam se posunuje, proto mu Heroes III chytře nabízí základní sekyrky a ošuntělé štíty od prvního herního dne. Každý artefakt lze ve výzbroji hrdiny umístit do unikátního slotu (nevím, zda Warlocka v druhém díle respektuju víc za to, že si dokáže ochočit černé draky, nebo za to, že si dokáže nasadit 3 helmy najednou) a cílem je, výzbroj neustále obměňovat za lepší. Najít na mapě relikvii zvedající statistiky hrdiny o 10-20 bodů je důležitější než upgradovat svoji nejsilnější jednotku. Proto i navzdory posílení defenzívy hradu leží středobod Heroes III především v dobývání mapy.

Hrdinové zde hrají prim a čím delší je hra, tím více jejich význam přebíjí klasickou armádu. Hrdinové nabírají levely přiměřeně rychle, sekundární vlastnosti se nenabízí náhodně (existují určité vzorce a pravděpodobnosti, které by top hráč měl znát) a jsou naprosto zásadní pro průběh bitev i přesun po mapě. Magie je nyní nepostradatelná i pro bojovníky, nemusíte mít vysoký spell power / knowledge, ale musíte ovládat ty správná základní kouzla a mít nějaký druh magie na expertu, protože i prosté plošné zpomalení může mít na finální bitvu v podání bojovníka větší efekt než kulový blesk v podání mocného mága. Na top úrovni jsou pak klíčová cestovní kouzla. Obecně, vyváženost bojovníka versus mága v Heroes III je velmi dobrá, byť platí, že mágové jsou o něco úspěšnější v krátkých hrách díky neomezenému doplňování many zdarma versus omezenému nákupu jednotek za zlato.

Mnohavrstevnost je to, co je na hře úžasné. Znamená to možnost neustálého prohlubování znalostí hry, vylepšování taktik tím, že hráč objevuje nové a nové způsoby, jak ty samé věci dělat jinak a lépe. Neexistuje jeden univerzální způsob, či návod na to, jak „něco“ v Heroes III zvládnout nejlépe. Každá mapa je díky generátoru unikátní a předkládá hráči jedinečné výzvy a nepřeberné množství drobných rozhodnutí, která musí v každém herním dni učinit. Vzorec, podle kterého se mapa generuje však musí profi hráči dokonale znát. Intuice, kde lze co očekávat, je velmi důležitá a do jisté míry nejde naučit jinak, než nekonečnou praxí… Ono je zajímavé, že 90% multiplayeru je vlastně singleplayer a v tom je hráč tak dobrý, jak dobrý je ve zvládání bojů. Díky skvěle rozvrženým atributům jednotek, velkému bojišti o rozloze 15x11 hexů, zajímavým kouzlům a brilantní featurce „čekání“ jsou taktické možnosti každé (větší) bitvy ohromující. Pokud bych měl poukázat na jeden nejzásadnější rozdíl Heroes III oproti předchozím dílům a možná i oproti všem jiným tahovým strategiím, jsou to právě bitvy. Tam, kde lajdák pohoří, může zkušený hráč zvítězit bez ztráty kytičky. Od individuálních schopností hráče zvládat bitvy se odvíjí tempo hry, nebo chcete-li celkové rozhodování, kam se na mapě vydat, co postavit a nakoupit, jak moc zariskovat apod. To v mých očích zajišťuje nekonečnou znovuhratelnost.

Celkově bych to viděl takto: první stupeň mistrovského umění Heroes III je teoretická znalost všech objektů na mapě a atributů všech jednotek a hrdinů. Druhý stupeň mistrovského umění Heroes III je dokonalá znalost chování umělé inteligence v boji a kruté zneužívání jejích (záměrných) nedokonalostí. Třetí stupeň mistrovského umění Heroes III je efektivní pohyb po mapě, aneb nenechat se zahltit možnostmi a správně identifikovat to, co je opravdu nejdůležitější.
+32 +33 −1