Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Dark Messiah of Might and Magic

Dark Messiah: Might and Magic

27.10.2006
79
286 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Proroctví o temném mesiáši (napůl člověku, napůl démonu), který osvobodí vládce démonů z prastarého vězení a posléze společně uvrhnou zemi do chaosu, se blíží svému naplnění. Z Heroes of Might and Magic V se ho vydal zastavit temný elf Raelag a nemrtvý pán Arantir. Vám bude příslušet role čarodějova učedníka, Saretha, na jeho cestě za získáním Lebky stínů. Artefaktu umožňujícímu vůdce démonů osvobodit i navždy uvěznit. Musíte ji proto najít, zastavit Arantira od jeho snahy zabránění proroctví obětováním celého města a rozhodnout o budoucím osudu světa.

Dark Messiah kombinuje prvky FPS a RPG. Za plnění různých příběhových nebo bonusových úkolů hráč získává body, které může investovat do rozvoje postavy - jsou zde tři hlavní větve - bojová, magická a podpůrná - a tři hlavní bojové specializace (magie, boj s meči a luky, a boj s dýkami). Herní engine umožňuje zajímavé využití fyziky a interakce s prostředím - je například možné zmrazit kaluž vody, přičemž procházející nepřátelé na ledu uklouznou, využívat olej a oheň k zapálení nepřátel nebo je skopávat do dolů.

Multiplayer je koncipován podobně jako Counter-Strike a setkávají se zde 2 bojující strany: Nemrtví a Lidé. Jeho vývoj probíhal odděleně, podobně jako například u hry Return to Castle Wolfenstein, a stojí za ním studio Kuju Entertainment.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Že má Dark Messiah zábavný combat jako málokterá hra, jsem si uvědomil ve chvíli, kdy jsem mrtvolu skřeta nechal zapálit u blízkého ohniště, abych ji vzápětí vrhnul na jeho pokřikující soukmenovce. Společně s ragdoll fyzikou, všudypřítomnými stěnami s ostny, případně hlubokými propastmi a také patřičnými kouzly - telekinezí a zejména možností proměnit jakýkoli povrch v ledovou skluzavku - mi hra nabídla nejeden absurdně legrační zážitek. Taky si nemyslím, že existuje jiná hra, kde by starý dobrý kopanec tvořil tolik esenciální součást vašich bojových dovedností jako právě v DM. Umím si i představit, že kdyby jeho použití nebylo omezeno staminou, dala by se hra projít víceméně jen s jednou pořádně odřenou podrážkou.

Ale souboje zdaleka nejsou všechno. Ta hra je na svou dobu stále nádherná, což vynikne zejména v částech, kdy prozkoumáváte starobylé chrámy nebo hrobky. Nejednou lze vidět, že Dark Messiah původně vznikal jako pokračování Arx Fatalis, se kterým sdílí i fantastický sound design. Hudba jako taková ve hře v podstatě není, ale zvuky prostředí ji bohatě zastanou. Když se takhle houpete zavěšení na laně uprostřed hrobky a koukáte do nekonečné temnoty, kam až se táhne, tak z toho ticha občas přerušovaného agonickými výkřiky (které by tu ale zaznívat neměly...) až nepříjemně mrazí. Super.

Škoda, že - podobně jako v případě Arxu - příběh za mnoho nestojí. Není to až taková tragédie, jakou bych dle reakcí čekal, ale faktem je, že je tu v podstatě jen proto, aby se hra někam hýbala. Přitom pár nápadů by tu bylo - společnice-sukuba Xana atd.

RPG systém je docela bohatý a nabízí tak dost možností, jak svou postavu směřovat - zda se soustředit na jednu věc pořádně anebo být spíše univerzální (což mi připadá jako lepší možnost, protože zdaleka ne všechna kouzla za ty obětované body stála a dýky jsou taky hrozně fajn...). Jen teda zase škoda, že u toho RPG složka hry končí (těch pár rozhodnutí, která musíte v průběhu učinit, opravdu nepočítám).

Jsou tu i vážnější nedostatky, jako například nevyvážená obtížnost (místy vystřelí příliš vysoko) a taky mi hra až moc často padala, ale to bude třeba konfigurací.

Otázka je, jestli vlastně mohl být Dark Messiah lepší. Jakože mohl třeba v tom příběhu. Ale i vzhledem k těm soubojům, ta hra se v podstatě brání tomu, aby ji kdokoli mohl brát vážně. Jako groteskní adrenalinová jízda v krásných kulisách však funguje výborně.
+51
  • PC 85
K této hře jsem se dostal teprve nedávno vlastně úplnou náhodou, kdy jsem na YouTube narazil na trailer na tuto hru , který mě ihned oslovil. Okamžitě jsem tedy utíkal do obchodu a tento titul si koupil a musím říci, že jsem udělal dobře. Hra mě už zpočátku oslovila hlavně svojí originalitou, jedná se o fantasy fps s prvky rpg a takových her určitě neni mnoho a já osobně jsem nikdy dříve podobnou hru nehrál.
Hráč zde nezískává zkušenosti za zabíjení potvor, jako to býva v jiných rpg hrách zvykem, nýbrž vždy obdrží dovednostní body po splnění nějakého většího úkolu. Získané body následně může rozdelit do různých dovedností, kterých zde sice není mnoho, ale každá dovednost plní svůj účel na 100%. Hráč tedy ze své postavy může udělat silnou bojovou mašinu, která si libuje v kontaktních soubojích, či klidně podlého vraha, který pro postup hrou používa skrývání ve stínu a nepřátele zákeřně podřezává ze zálohy, nebo klasického fantasy mága, který vnese pořádek do řad nepřátel dobře mířeným fireballem:). Tímto si hra zachovává narozdíl od klasických FPS znovuhratelnost.
Další kapitola sama o sobě je samotný boj, který musím říct se autorům opravdu povedl, nepřítele tedy můžete likvidovat velkým množstvím různých komb a úderů a klidně si k porážce nepřátel můžete dopomoci i vlivem okolí (nabodnout na bodáky, shodit na něj nějaký předmět atd...).

Grafická stránka stránka hry je taktéž celkem povedená, hra běží na vylepšeném Source enginu, takže podobnost s Half-Life 2 je tu občas velmi znatelná. Tedy hlavně světelné efekty zde vypadají opravdu pěkně. Fyzika je též povedená, pro představu asi jako ve výše zmiňovaném half-lifu.
Zvuková stránka hry se jak jinak než povedla a skvěle dotváří už tak dobrou atmosféru (hlavně v kryptách je to opravdu zážitek). Hudební doprovod je tedy občas ve hře méně znatelný, ale i tak velice dobý a trefný do dané situace.

Možná někoho může zklamat kratší hrací doba , ale vězte, že na FPS (i když s prvky rpg) je to tak akorát, tady vás hra nezdržuje nějakými zdlouhavými rozhovory či vedlejšími questy a nákupem vybavení (zde si všechny předměty musíte najít sami).

Na závěr bych tuto hru tedy doporučil všem fps/fantasy pozitivním, skalní příznivci RPG možná budou zklamání menším důrazem na rpg prvky, ale řekl bych, že většina touto hrou též nepohrdne.

Pro: Souboje, Grafika, Jistá míra "originality" (tzn. podobných titulů není mnoho).

Proti: Menší důraz na rpg prvky, Délka hry .

+48
  • PC 90
Temný Mesiáš rozhodně není bezchybný. Spíše naopak, nedokonalostí bych u něj našel tolik, že bych je možná ani na prstech všech svých končetin nespočítal. Přesto se jedná o jeden z mých velice oblíbených moderních titulů, na které si jednou za čas rád vyhradím těch slabých pár hodinek.

Pokud bych měl Dark Messiah of Might and Magic k něčemu připodobnit, napadá mě snad jedině starší atmosférický HeXen II.Taktéž se ve své podstatě jedná o střílečku ve fantasy hávu s nějakými těmi RPG prvky. Ty u obou her netvoří jejich podstatu, ale spíše je jen doplňují o pár zajímavých možností. Dále se pak už oba kusy značně rozcházejí. Tím chci jen říct, že fantasy rubaček je na můj vkus strašně málo.

Herní lokace jsou pro mě osobně naprosto skvěle udělané, líbí se mi počáteční hradební styl, pozdější přístav s kotvící lodí a s ní spojené nájezdy nepřátelských jednotek, útočiště orků, jeskyně nebo i rozsáhlé temné podzemní kobky. Každá z nich navíc skýtá pár vedlejších cestiček nebo skrytých míst, kde lze celkem snadno objevit proviant hodnotného typu, povětšinou tedy zbraně. Ačkoliv hraji zejména za válečníka s mečem a štítem, jakmile postupem času naleznu působivé magické dýky, nic jiného už do konce nepoužívám.

No, to bych vlastně trochu lhal. Tou nejlepší zbraní ve hře je totiž vaše dolní končetina, kterou můžete nepřátele například nakopnout do zadnice, odkopnout je od sebe do ohniště a zapálit je tím nebo ještě lépe, jednoduše shodit nic netušícího panáka do propasti. Výborná a velmi účinná ''zbraň''.

Příběh mi moc zajímavý nikdy nepřipadal, ale kvůli němu jsem tuto rubanici také nikdy nehrál. To hlavní, co mě nutí se k Dark Messiah of Might and Magic neustále vracet, je povedený fyzikální engine, herní lokace, různorodí nepřátelé, hlavně tedy orkové a velmi dobrý soubojový systém. Plus noha. 90%.
+32
  • PC 100
Podle všeho moje poslední dohrání Dark Messiah zabralo zhruba 6 hodin a když si vzpomenu, jak dlouho mi to trvalo v roce 2007, tak je tenhle výkon skoro jako speedrun. Poprvé jsem v tom musel nahrát minimálně trojnásobek, na čemž se z velké části podepsal engine a jeho možnosti. V té době jsem nic podobného neviděl a nevěděl jsem, co si můžu dovolit, respektive co mě nechá hra udělat.

Fyzikální engine v kombinaci s genialitou Arkane studia. Soubojový systém, který bral v potaz směr seknutí zbraní a výdrž postavy. Možnost skopnout nepřítele do propasti. Herní styl, který bylo možné kombinovat ze tří různých stromů schopností. Úrovně, které vyzývaly k využívání jejich prostředí....

Úrovně stavěné tak, abych se v nich chtěl brouzdat a zjišťovat, co se v jejich zákoutích skrývá. Díky jejich stavbě jsem je mnohdy neprošel/nedohrál stejně, ale využil jsem alternativní cestu. Při každém rozehrání jsem vždy našel nějakou novou cestu či místnost s odměnou v podobě třeba nové zbraně.

Rozhodování je jednou z hlavních vlastností hry. Od herního stylu přes postupování hrou po příběhová rozhodnutí. Rozhodnutí nijak nezmění průchod hrou, ale ovlivní osud některých postav, ale hlavně charakter hlavního hrdiny. Hra to nijak nereflektuje (kromě posledního rozhodnutí), ale mně jako hráči, na tom záleželo hrozně moc, protože volba mi neříkala "teď si to udělal dobře, teď špatně". Poprvé jsem několik situacích špatně vyhodnotil a na konci hry jsem byl svými rozhodnutími zklamán.

Dark Messiah pro mě tenkrát bylo obrovské wow. Dokázala mě překvapit, zabavit a dokázala mi zahrát na city, což je docela zázrak, protože jsem většinou při hraní robot. Největší zásluhy na tom měl Source engine. Dark Messiah byla snad první hra s fyzikálním enginem vůbec. Většina hráčů se s ním nejspíš setkala u druhého Half Lifeu, já na to měl tuhle jeho fantasy variantu. Od té doby se k mesiášovi pravidelně vracím a s informacemi o Source enginu a hlavně studiu Arkane mi kvalita hry dává naprostý smysl. Po hratelností stránce funguje naprosto bez problémů ještě dnes a je pořád stejně zábavná. Převážně je to zásluha level designu a možnostem při hraní. Bohužel technický stav je pořád stejně špatný jako před lety, takže každých 20 minut hra padá. Ale! Fantasy RPG-ish first person příběhových her neexistuje moc, takže to beru jako takovou nutnou daň.

Herní výzva 2020 - 9. "Základní kameny"
+28
  • PC 85
Když řeknu, že Dark Messiah se hraje podobně dobře jako Half-Life 2 a také ho svým způsobem připomíná, možná si někdo bude klepat na hlavu, ale nemůžu si pomoci. Flexibilní Source engine doslova kouzlí, designově je hra výjimečně přitažlivá, má jednoduchý, snadno srozumitelný příběh, snadno uchopitelný RPG systém s vývojovým stromem a vylepšováním vlastností postavy a v neposlední řadě atraktivní a hlavně funkční soubojový systém.

Nejvíce mě Mesiáš oslovil svým prostředím. Středověk je v 3D akcích dosti opomíjeným obdobím a v kombinaci s fantasy je pohádkový a zároveň drsný. Všude číhající skřeti, ghůlové, pavouci, nekromanceři a jiní nepřátelé jsou zpracováni do nejmenších detailů. Sem tam hráč narazí na obří pavouky, nemrtvé a nějaké kyklopy či draky. Parádní jsou všude možně nastražené pasti, které efektně dokáží nepřítele shodit z útesu nebo jej zavalí množstvím sudů či kamenů. Fyzika zde funguje dokonale a budete jí hojně využívat. Není nad skopnutí smradlavého skřeta z hradeb do nekonečné propasti.

Vůbec celý soubojový systém je něco, co se v 3D akcích příliš nenosí a je to škoda. Povědomí o vaší postavě je neustále přítomno díky viditelnosti vašich končetin a perfektní práci kamery při běhu či soubojích. Hlava se naklání přesně tak, jak byste očekávali. Kolébavý pohyb těla při rychlém běhu, či snadná manipulace se zbraněmi jsou příjemné na ovládaní. Meči a dýkami je možné zasadit smrtící údery při delším podržení tlačítka. A v případě, že jste v berserkovském stavu, jsou komba efektně zpomalena a není nouze o brutální přetváření skřetů v půlčíky. Zraněné postavy kulhají, utíkají se schovat a jejich zbroj dostává krvavě rudý nátěr. Působivé.

Kdo neholduje brutalitě sečných zbraní, může si zvolit cestu mága, který ovládá množství kouzel a zaklínadel. Od levitování s předměty, zmražení, očarování, přes různé firebally, ohnivé pasti, či neprostupné štíty. Není toho sice zase až tolik, ale na 3D akci je to dostačující a hráč se v tom neztrácí. Inventář ovšem není bezedný a musí pojmout několik druhů brnění, magických mečů, léčivých lektvarů, many, luků a třeba i potravin. Zajímavostí jsou kovárny, kde si hráč může čas od času ve zjednodušené formě vyrobit "vlastní" meč.

Příběh není složitý a dokonce nabízí 2 závěry na základě několika rozhodnutí. Dokonce narazíte i na nepovinné mise, které ale beztak splníte, protože by byla škoda to neudělat. Technická stránka hry je velice příjemná a rozhodně ani dnes neurazí. Dark Messiah je tak hrou, kterou by si žádný příznivce středověku, fantasy a 3D akcí obecně neměl nechat ujít. A hlavně se to báječně hraje.

P.S.: Mám doma polskou verzi hry, kde je možné hrát v originálním anglickém znění i s českými titulky. Navíc hra se mi přidala také do Steamu, ačkoliv to na krabici uvedené není.

Pro: Středověký mix s fantasy, bojový systém, RPG vývoj postavy, krásná prostředí, zábavní nepřátelé

Proti: Mohlo to být delší

+27