Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Gothic 3

73
395 hodnocení Platformy
Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
13.10.2006 PC
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://www.gothic3.com/
Gothic III je třetím dílem úspěšné role-playing série od německých Piranha Bytes. Tentokrát ve zbrusu nové grafické podobě, s lehce pozměněným systémem hry a hlavně upraveným ovládáním.

Ve hře se opět vcítíte do starého známého bezejmenného hrdiny, který se starou partou vítězně připlouvá do Myrtany. Avšak celou Myrtanu si podrobili skřeti a zotročují poslední přeživší lidi, kteří se nechtěli přizpůsobit jimi nastaveným podmínkám. Vy se můžete sami rozhodnout, zda se přidáte na stranu skřetů, postavíte se proti nim se skupinkami rebelů nebo to vše budete jen pozorovat z povzdálí a plnit pouze hlavní úkol. A to zastavit mága Xardase, který vám v minulých dílech pomáhal a teď stojí proti vám.

Titul nabízí rozsáhlou zemi k průzkumu (rozdělenou do tří, klimaticky, odlišných krajů) a dokonale vykreslenou atmosféru středověku s fantasy prvky.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Živě si pamatuji, jak jsem po počátečním osvobození první vesnice po ní běhal sem a tam a křičel jsem radostí: "Tohle je Gothic! Tohle je Gothic! Tohle je..." Nevím čím to bylo přesně způsobeno, ale hned v první chvíli mě hra chytla za srdce svou atmosférou "gothicovosti", pocitem, že jsem zase "doma". A zelená část hry je opravdu typicky domácká, detailní, vyšperkovaná, vyhračičkovaná. Takový Faring - ááách, to je prostě jedna slast.
S přístupem do Nordmaru jsem se začal trošku ztrácet (byť včlenění sněhu vítám - příjemne osvěžení), poušť už mi přišla tak nějak moc prázdná a bez života (to by asi poušť být měla, že) - ale také nějak cizí a nemotivační. Nevím, zdali to bylo celkovou rozlohou nebo kontrastem mezi detailním středem a prázdným spodkem a vrškem mapy, ale prostě mne hra vždy přestala bavit a ani v jednom hrání jsem se nedostal ku konci.
Celý svět dokáže vypadat hezky, tedy když najednou odnikud nepřijde mlha, která je zákeřná hlavně v Nordmaru (nejde nějak vypnout?) - desetimetrový dohled strašně prudí, člověk i běžně viditelné věci (jednotlivé klany v Nordmaru) hledá strašně dlouho.
Přesto je Gothic 3 jednou z mála her, která stoprocentně podporuje mou nejoblíbenější strategii - průzkumník všudybyl, který loví a stahuje zvěř a zároveň kolektuje bylinky a míchá lektvary (byť zde se spíš vyplatí bylinky jíst než míchat permanentní lektvary). I přes konečné vyznění do ztracena jsem s každým hraním Gothicu 3 strávil pěkných pár desítek hodin - účel to tedy splnilo.

Pro: Atmosféra "Gothicovosti", vychytanost designu "zelené" části, hudba

Proti: Konečné vyznění do ztracena, kdy hra v pozdější fázi začne nudit v prázdných lokacích, otravná mlha

+37
  • PC 90
Tak jsem konečně G3 po 4 letech od vydání dohrál. Přitom jsem měl originálku doma už pěkně dlouho, ale při prvním hraní jsem narazil na všudypřítomné bugy, hrozně se mi to sekalo a k tomu jsem ještě velice brzo osvobodil dvě města v Myrtaně a nevědomky jsem si tak znepřátelil všechny orky, tudíž místo poctivého plnění questů jsem jen zoufale běhal po světě a přemejšlel, proč autoři nějak neupozornili jaké bude mít rebelie následky. Pamatuju si hlavně na osvobozování Montery, které jsem začal na nějakém 15. levelu a trvalo mi to celý den a padlo na to spoustu loadů a nadávek do čů**ků a zas*anejch orků :) Přecejenom hrál jsem za warriora a v ruce měl jen nějaký obyč sword + farmářský hadry, takže to bylo dosti těžké, ale když bylo hotovo, měl jsem děsnou radost. Ale pak jsem došel k dalšímu městu a při představě že bych měl dělat to stejné jsem hru zabalil, ukončil a odinstaloval.

Po několika letech jsem si ale řekl - sakra, musim napravit starou křivdu - nainstaloval jsem G3 spolu s Community patchem 1.7.4 a G3 Quest Paket 4 Update 1 s hotfixem (kterej byl v němčině, ale poněkud složitě jsem tam aspon dokázal narvat anglické texty). Navíc jsem zapnul alternativní vyvážení a alternativní AI + jsem si pohrál s grafickým nastavením (tehdá jsem tomu nerozuměl) aby se mi to moc nesekalo. No a vylezla z toho úplně jiná hra, je neskutečné kolik práce dokázala komunita udělat - za celou hru jsem narazil na jediný quest který byl buglý tak, že nešel dokončit. Vše ostatní šlapalo jak hodinky a mnohé bylo přidáno a vylepšeno. Jel jsem tentokrát za Dark mage s cílem získat kouzlo Army of Darkness (které původně ve hře nebylo) - pravda, dočkal jsem se a byla to sranda, ale škoda že se k těmto nejmocnějším kouzlům hráč dostane až úplně na konci.

Hrozně se mi líbil celý svět - nejenom Myrtana, ale i rozlehlá poušť plná ruin a zombíků a neskutečně zamotaný Nordmar, kde jsem se ztrácel i když jsem šel podle mapy. Spolu se SKVĚLOU hudbou a ucházející grafikou, která je hezká i po tolika letech, to tvoří dílo, které se jen tak nevidí. Je opravdu radost prozkoumávat každý kousek země (říkal jsem už, že ta hra je OBROVSKÁ?), nacházet partičky trollů hlídající zamčené truhly (copak v nich asi může být?), kochat se krásnými vodopády blízko Sildenu (je za nimi nějaká skrytá jeskyně?), zabíjet draky (dá se z jejich šupin udělat nějaká zbroj?) nebo objevovat úžasné poklady které ukrývají hašašíni ve svých chrámech (ten poklad v Bakareshi je solidní, mohl bych ho přemístit do své kapsy).

Bohužel celou tu srandu kazí pár nepříjemných věcí, které nedokázal odstranit ani Community Patch. Jeden z největších vopruzů jsou dlouhé nahrávací časy - nahrání quicksavu trvá přes 30 vteřin, což je prostě moc, protože občas se umírá docela často. Také optimalizace stále není nejlepší - hra si pořád něco tahá z disku a občas se ošklivě začne sekat - hlavně když se třeba teleportujete do města nebo vytáhnete pochodeň. Souboje se s patchem o hodně zlepšili, už to není taková sranda a to hlavně za warriora, protože na vás můžou útočit až 3 protivníci naráz, přičemž se povětšinou solidně kryjí. Za mága to je zpočátku ještě těžší, ale v momentě kdy jsem se dostal k abilitě Mana Regeneration a Summon Demon se vše obrátilo o 180° a protivníky jsem drtil s prstem v nose. Tedy až na ty co používali magii, protože ti jsou tak 10x nebezpečnější - i podělanej Goblin shaman dokáže znepříjemnit život když si nedáte pozor - dva, tři firebally a je po vás. A to vůbec nemluvím o High Priestech na poušti, kteří mě dávali jednou ranou.

Nepotěší ani umělá inteligence postav, které se k vám přidají. Ta je přímo děsivá, respektive žádná - hlavně v Nordmaru bylo peklo, když jsem dostal quest někoho následovat. Dotyčný běžel předemnou a vůbec ho netrápilo, že naběhl mezi smečku asi 10 vlků jako kdyby tam nebyli a zastavil se. Vlci na něj chvíli čuměli jestli si nedělá srandu a pak se na něj všichni vrhli - samozřejmě jsem mu chtěl pomoct, ale když jsem zranil prvního, s panem NPC zůstal jediný a ostatní se vrhli na mě - děkuji pěkně. Ještě horší případ byl, kdy se ke mě někdo přidal a vydali jsme se zničit tábor orků. Myslel jsem, že mi NPC pomůže, ale nakonec jsem měl daleko větší starosti s tím aby zůstal na živu a já mohl quest dokončit.

I přes to, že G3 má spoustu chyb a spíše než mých 90% si zaslouží tak 70%, nemůžu jinak. Ta hra je prostě v některých ohledech úžasná, epická, skvělá, což dává zapomenout na všechny ty hrůzy okolo a já na ní budu vždy s láskou vzpomínat. A o to jde především :)

Postava na konci

Pro: Úžasně udělaný svět, HUDBA, grafika, přítomnost starých známých postav, mrtě questů a míst k prozkoumání, s CP bez bugů

Proti: Dlouhé nahrávací časy, optimalizace, AI, rozlehlost a nelineárnost je někdy až na škodu, slabá hlavní příběhová linie

+31
  • PC 80
Hrál jsem s community patchem 1.75. Když jsem se dočetl, co všechno opravil nebo změnil, udělalo se mi při pomyšlení na původní verzi trochu mdlo. Piranha Bytes hru odflákli a i když fanoušci odvedli skvělou práci, nedostatky jdou stále vidět.

Mluvím především o příběhu, který téměř neexistuje. Děj začíná pár dní po závěru druhého dílu. Dobrá zpráva je že válka skončila, ta špatná že lidé prohráli. Myrtana je pod nadvládou orků. Kdo by čekal epické dobrodružství plné překvapení a zvratů, byl by zklamán. První příběhový úkol "najdi Xardase" mi vydržel 40 levelů. Když jsem ho splnil, stačilo odškrtnout necelou desítku dalších a byl konec. Respektive jeden z konců, protože existují tři, vesměs stejné.

Náplní hry je objevování skvěle vymyšleného a nádherně vypadajícího světa. Ten je rozdělen do tří oblastí, které se od sebe na první pohled liší podnebím, na ten druhý frakcemi a na ten třetí strukturou. Krajina mírného pásu je nejpropracovanější a připomíná Gothic II, ledový svět Nordmar s nahuštěnými lokacemi a zástupy nepříjemných potvor naopak Gothic I. Prázdná poušť Varantu vypadá charismaticky, ale ani ona nedosahuje zajímavosti Myrtany. V každé oblasti je nutné vybrat si jednu ze dvou znepřátelených frakcí.

V praxi je ale možné plnit úkoly pro obě, pomalu si budovat pověst a pak se rozhodnout podle potřeby. Okupační správa je neobyčejně natvrdlá, takže bylo úplně jedno jestli jsem se v jednom městě zalíbil, nebo ho ovládl pro Rebely. V tom dalším začala reputace zase na nule. Existují i souhrnné reputace pro jednotlivé frakce, ale ty mají práh tak vysoko a hodnota se hýbe tak pomalu, že se dají ignorovat.

Questy jsou vesměs hloupé a jednotvárné a já jsem si často připadal jako ztráty a nálezy skřížené s odchytovou službou pro toulavá zvířata. Lahůdkou jsou mise z doprovodem, které pravidelně končily vběhnutím idiotského průvodce mezi smečku nepřátel a rychlou smrtí nás obou. Po čase jsem je radši odmítal.

Soubojový systém se znovu změnil a bohužel bych řekl že k horšímu. Tupé klikání z vanilly získalo rafinovanější nadstavbu, ale ani ta mi nesedla. Potěšila mě naopak lukostřelba, která se snad poprvé dá využít jako primární způsob boje. S dostatkem manévrovacího prostoru je možné udolat i mnohem silnějšího nepřítele. Na dvanáctém levelu jsem kupříkladu osvobodil Monteru. Zabralo to sice pár hodin a hordy orků bylo potřeba upižlat stylem, který jsem po kratším vnitřním boji označil za "kreativní využití mechanik hry", ale šlo to. V praxi je lépe počkat až na pozdější levely. Tak kolem 50+ padala města jedna báseň.

Úrovně přibývaly rychle a i když má zlepšování vlastností určitý vliv, nijak zásadní rozdíl jsem neviděl. Obtížnost hry není moc vysoká a většinu situací jsem vyřešil relativně bez problémů. Náročné byly jen souboje s šamany a nemrtvými kněžími. Ti mě pravidelně zabíjeli na jednu, maximálně dvě rány. Zajímavé je, že pokud byl nepřítel silný na prvním levelu, dělal mi problémy i na třicátém. Znovu platí, že osamoceného rovnocenného protivníka lze porazit, dva jsou hazard a tři bláznovství.

Silnou stránkou hry je hudba, kvůli níž občas ze hry zavanula nezředěná atmosféra prvních dvou dílů. Bohužel to nikdy nevydrželo dlouho. Chybělo mi vědomí že jsem součástí snahy o něco většího, chyběl mi pocit ohrožení na každém kroku a i přes neuvěřitelně rozmanitou a bohatou krajinu mi chyběl pocit živoucího a dýchajícího světa. Jednotlivé lokace jsou jako izolované ostrovy a téměř nikoho nezajímá, co se děje za jejich hranicemi. Málokterá postava má svůj vlastní zapamatovatelný charakter a i staří známí působí tak nějak fádně. Zamrzela mě nepřítomnost jízdních zvířat a tedy nutnost cestovat pomocí teleportačních run.

Gothic III vypadá impozantně, ale po čase je čím dál víc zřejmé, že obrovský svět je to jediné, čím opravdu vyniká. Ve srovnání s epickým druhým a atmosférickým prvním dílem ztrácí ve všech aspektech, kromě grafiky. I tahle výhoda není zadarmo. Platí za ni dlouhými nahrávacími časy a občasným zamrzáním hry. Ovšem stále jde o solidní a návykové RPG s kvalitou, za níž by jiné série byly vděčné.

Pro: obrovský svět, davové souboje při osvobozování měst, hudba, grafika, střípky atmosféry Gothica

Proti: jalový příběh, repetitivní questy, nutnost cestovat pomocí run, hloupá AI, rušící bugy

+28
  • PC 95
Komentáře založené především na chvalozpěvech o hře většinou nestrannému čtenáři nic podstatného neřeknou, ale u třetího Gothicu nemohu jinak. Nejlepší díl, výborné zakončení inovativní RPG série a především skvělá zábava na dlouhé hodiny, podpořená dech beroucím audiovizuálním zpracováním.

Jako jedny z mála her, sérii Gothic jsem hrál ve správném chronologickém pořadí a i s minimálním odstupem od jejich vydání. A tak jsem se s příchodem druhého a třetího dílu těšil, kam Piranha bude směřovat děj. O ten tu předně nejde, hlavní je pocit, který asi nejvěrněji zpracovává základní terminologii role-playingu. Důraz je zaměřen na prozkoumávání světa s nebývalou volností, kdy platí jasně daná pravidla, na které je nutno pro delší přežití přistoupit. Ze začátku se strachujete menší skupinky mrchožroutů nebo divočáků, o několik desítek hodin později se už nastrojeni ve zbroji jedné z frakcí procházíte neohrožené hvozdy a pleníte různé druhy jen proto, aby úroveň hrdiny konečně stoupla na vytouženou hodnotu a biodiverzita klesla na přijatelnou mez pro většinu zemědělců. Vyvážení se mi zdálo optimální, nestalo se mi, že bych v jednu chvíli příliš často umíral pod náporem zástupů protivníků, či procházel hrou jako nůž máslem.

Nyní k technickému zpracování. Osobně považuji dodnes estetiku hry jak v menu, tak i samotné hře za to nejlepší, co je možné vidět ve fantasy žánru a jeho tradičních stylizací. Ve hře se nachází vše - jak pouštní oblast a klasické středoevropské zalesnění tak i zamrzlé vrcholky hor. O hudebním podkladu toho bylo napsáno mnoho, tak postačí jen zmíním, že Kai Rosenkrantz odvedl vynikající práci, která by se neztratila prakticky nikde a svůj podklad by vždy posunula o několik úrovní výše. Menší ukázko toho nejlepšího zde, a moje nejoblíbenější tady.

Velká část hráčů narazila na častý výskyt bugů, to mě však nepotkalo. Hru jsem hrál takřka v původní verzi v době vydání, a tak mi kazily výsledný dojem pouze delší loadingové časy a velké hardwarové nároky - ty však u takto kavlitní a propracované hry nehrají podstanou roli v míře zábavy.

Pokud bych měl Gothic 3 srovnat s nějakou jinou hrou, žádná mě nenapadne (samozřejmě mimo Risenu, to už je ale jiná kapitola) a tak si pomohu ve filmovém průmyslu. Konkrétně filmem Conan the Barbarian, který je také spíše o nádherné hudbě, výpravnosti a sžití s hlavní postavou. Pokud je Planescape z hlediska děje uměním, pak je jim třetí Gothic po stránce audiovizuální také.

Jasné doporučení pro všechny RPG pozitivní jedince, a minimálně z mého pohledu jedna z nejvalitnějších her prvního desetiletí 21. století.

Pro: grafická zpracování, výborná hudba, volnost, rozmanitost prostředí, unikátní atmosféra a hratelnost

Proti: větší hw nároky, někdy stereotypní - podobné questy

+27(29-2)
  • PC --
Tak tuhle hru jsem musel rozehrávat snad pětkrát než mi vůbec něco nabídla, kvůli čemu bych se rozhodl u ní strávit víc jak deset minut. Když už jsem konečně jakž takž pochopil co se po mě vlastně chce a jak to v Myrtaně chodí, mohl jsem začít bádat.

Hned jsem dostal pár úkolů typu dojdi tam a onam, promluv si s tím a oným, přines to a ono a od počátku jsem byl dost zmaten z hlavní dějové linie, která rozhodně neptří k těm, kde je hráč napjatý jak tětiva luku co se stane dál. Poměr vedlejších úkolů k hlavním je tak 50:1.:) Frakce jsou tu jen tak naoko, k žádné se během hraní nemusíte přímo upoutat, můžete si klidně bez problémů plnit úkoly na všechny strany a nic se neděje. Žádná velká rozhodnutí činit nemusíte. K frakci se budete muset přidat snad až ke konci hry abyste ju mohli vůbec dohrát.

Grafika je překrásná. Všechny kopce, duny, jeskyně, řeky, všechno působí naprosto přirozeně jako by to bylo skutečné. Proti Gothicu působí Oblivion jako stavebnice, kterou vlastně ve skutečnosti je. Škoda, že Piraně nevěnovali větší pozornost a čas správné optimalizaci hry.

Dialogy jsou vedené povětšinou stručnou vtipnout formou, nic formálního. Sice často používají podobných frází, ale příliš mi to zde nevadilo. U většiny RPG po pár hodinách hraní dialogy odklikávám (samozřejmě po přečtení), zde jsem se přistihl jak poslouchám každou větu i po odehraných dlouhých hodinách. Dabing mě tedy velice potěšil. V určitých fázích si ale vývojáři mohli nekteré dialogy odpustit. Co takhle začít obchodovat po kliknutí na příslušnou ikonku a ne si pokaždé vyslechnout otravné ‚show me your goods.‘? A kapsářství přes dialogové okno taky není moc pohodlné.

Jak už jsem zmínil, úkoly nepřinášejí téměř žádné překvapení - většinou se jedná o sesbíraní nějakých předmětů či zabití skupinky nepřítel. Plnit je ale budete s chutí, protože odměnou vám budiž velká porce zkušenostních bodů. V G3 totiž dostáváte za plnění úkolů mnohem víc zkušeností než za souboje. Tomu říkám správná motivace.

Zkušenostní ‚strom‘ je zde docela slušný, některé upgrady jsem ale v praxi příliš nezaznamenal. Například Souboj s mečem mi přišel stejný jak na druhé, tak na třetí úrovni skillu. Přítomna je samozřejmě i magie, ale není moc užitečná. Kouzla, která budete využívat se smrsknou tak na tři (podle zaměření).Magická energie se bez skillu sama neobnovuje, takže magické léčení také nemá mnoho výhod.

Až na pár maličkostí se mi u Gothic 3 líbí jeho antiakční přístup. Nepřátelé se na vás nehrnou po desítkach, souboje jsou osobnější a složitější. Střelba z luku není jako z kulometu, ale pěkně pomalu se natahuje tětiva (podle skillu) apod. Ty maličkosti, které mi zde nesedí jsou např. lektvary. Proč se musí bezejmenný zastavit a schovat zbraň aby si mohl přihnout z baňky života? A proč se nezvyšuje hp s postupem na další úroveň?

Resumé: Gothic 3 není dokonalý, bugů jsem se nezbavil ani použitím nejnovějších updatů, úkoly nejsou z nejzajímavějších, svět je možná až příliš velký a ne moc konzistentní, ukládací a nahrávací časy jsou pekelně dlouhé a vůbec celá optimalizace by měla být lepší i vzhledem ke grafice hry. Soubojový systém je minimálně zvláštní a mezery ve skillech jsou až překvapivě hluboké. Přesto jde o nadprůměrné RPG, které si svoji pozornost rozhodně zaslouží.
+24