Komentáře založené především na chvalozpěvech o hře většinou nestrannému čtenáři nic podstatného neřeknou, ale u třetího Gothicu nemohu jinak. Nejlepší díl, výborné zakončení inovativní RPG série a především skvělá zábava na dlouhé hodiny, podpořená dech beroucím audiovizuálním zpracováním.
Jako jedny z mála her, sérii Gothic jsem hrál ve správném chronologickém pořadí a i s minimálním odstupem od jejich vydání. A tak jsem se s příchodem druhého a třetího dílu těšil, kam Piranha bude směřovat děj. O ten tu předně nejde, hlavní je pocit, který asi nejvěrněji zpracovává základní terminologii role-playingu. Důraz je zaměřen na prozkoumávání světa s nebývalou volností, kdy platí jasně daná pravidla, na které je nutno pro delší přežití přistoupit. Ze začátku se strachujete menší skupinky mrchožroutů nebo divočáků, o několik desítek hodin později se už nastrojeni ve zbroji jedné z frakcí procházíte neohrožené hvozdy a pleníte různé druhy jen proto, aby úroveň hrdiny konečně stoupla na vytouženou hodnotu a biodiverzita klesla na přijatelnou mez pro většinu zemědělců. Vyvážení se mi zdálo optimální, nestalo se mi, že bych v jednu chvíli příliš často umíral pod náporem zástupů protivníků, či procházel hrou jako nůž máslem.
Nyní k technickému zpracování. Osobně považuji dodnes estetiku hry jak v menu, tak i samotné hře za to nejlepší, co je možné vidět ve fantasy žánru a jeho tradičních stylizací. Ve hře se nachází vše - jak pouštní oblast a klasické středoevropské zalesnění tak i zamrzlé vrcholky hor. O hudebním podkladu toho bylo napsáno mnoho, tak postačí jen zmíním, že Kai Rosenkrantz odvedl vynikající práci, která by se neztratila prakticky nikde a svůj podklad by vždy posunula o několik úrovní výše. Menší ukázko toho nejlepšího zde, a moje nejoblíbenější tady.
Velká část hráčů narazila na častý výskyt bugů, to mě však nepotkalo. Hru jsem hrál takřka v původní verzi v době vydání, a tak mi kazily výsledný dojem pouze delší loadingové časy a velké hardwarové nároky - ty však u takto kvalitní a propracované hry nehrají podstatnou roli v míře zábavy.
Pokud bych měl Gothic 3 srovnat s nějakou jinou hrou, žádná mě nenapadne (samozřejmě mimo Risenu, to už je ale jiná kapitola) a tak si pomohu ve filmovém průmyslu. Konkrétně filmem Conan the Barbarian, který je také spíše o nádherné hudbě, výpravnosti a sžití s hlavní postavou. Pokud je Planescape z hlediska děje uměním, pak je jim třetí Gothic po stránce audiovizuální také.
Jasné doporučení pro všechny RPG pozitivní jedince, a minimálně z mého pohledu jedna z nekvalitnějších her prvního desetiletí 21. století.
Jako jedny z mála her, sérii Gothic jsem hrál ve správném chronologickém pořadí a i s minimálním odstupem od jejich vydání. A tak jsem se s příchodem druhého a třetího dílu těšil, kam Piranha bude směřovat děj. O ten tu předně nejde, hlavní je pocit, který asi nejvěrněji zpracovává základní terminologii role-playingu. Důraz je zaměřen na prozkoumávání světa s nebývalou volností, kdy platí jasně daná pravidla, na které je nutno pro delší přežití přistoupit. Ze začátku se strachujete menší skupinky mrchožroutů nebo divočáků, o několik desítek hodin později se už nastrojeni ve zbroji jedné z frakcí procházíte neohrožené hvozdy a pleníte různé druhy jen proto, aby úroveň hrdiny konečně stoupla na vytouženou hodnotu a biodiverzita klesla na přijatelnou mez pro většinu zemědělců. Vyvážení se mi zdálo optimální, nestalo se mi, že bych v jednu chvíli příliš často umíral pod náporem zástupů protivníků, či procházel hrou jako nůž máslem.
Nyní k technickému zpracování. Osobně považuji dodnes estetiku hry jak v menu, tak i samotné hře za to nejlepší, co je možné vidět ve fantasy žánru a jeho tradičních stylizací. Ve hře se nachází vše - jak pouštní oblast a klasické středoevropské zalesnění tak i zamrzlé vrcholky hor. O hudebním podkladu toho bylo napsáno mnoho, tak postačí jen zmíním, že Kai Rosenkrantz odvedl vynikající práci, která by se neztratila prakticky nikde a svůj podklad by vždy posunula o několik úrovní výše. Menší ukázko toho nejlepšího zde, a moje nejoblíbenější tady.
Velká část hráčů narazila na častý výskyt bugů, to mě však nepotkalo. Hru jsem hrál takřka v původní verzi v době vydání, a tak mi kazily výsledný dojem pouze delší loadingové časy a velké hardwarové nároky - ty však u takto kvalitní a propracované hry nehrají podstatnou roli v míře zábavy.
Pokud bych měl Gothic 3 srovnat s nějakou jinou hrou, žádná mě nenapadne (samozřejmě mimo Risenu, to už je ale jiná kapitola) a tak si pomohu ve filmovém průmyslu. Konkrétně filmem Conan the Barbarian, který je také spíše o nádherné hudbě, výpravnosti a sžití s hlavní postavou. Pokud je Planescape z hlediska děje uměním, pak je jim třetí Gothic po stránce audiovizuální také.
Jasné doporučení pro všechny RPG pozitivní jedince, a minimálně z mého pohledu jedna z nekvalitnějších her prvního desetiletí 21. století.
Pro: grafická zpracování, výborná hudba, volnost, rozmanitost prostředí, unikátní atmosféra a hratelnost
Proti: větší hw nároky, někdy stereotypní - podobné questy