Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Tolister

Tolister

Tomáš Semanco / 24 let / Ostrava (ČR - kraj Moravskoslezský)

Komentáře

« Novější Starší »

Tomb Raider

  • PC 65
Tak dojmy nejsou úplně čerstvé, ale stejně tady něco pisnu.

Tento díl obstál jako tříáčkový titul. Je tam svět, který má atmošku a detaily a vůbec člověk jak se tam jen tak proběhne (animace Lary jsou suprové mimochodem), prostě je tam feeling toho tajemství, dobrodružství a tak... ALE hra prostě u mě padá mezi ty řadovější. Nic průlomného se nekoná. Vím, že Tom Raider je značka s nějakou reputací a ta není malá a ani ne špatná, když se ale mělo jednat pokud správně vím o nějaký survival, o cestu do hloubky postavy Lary, tak úplně to nevyšlo. Já od toho chtěl možná něco, co se dá na herním poli jen těžko splnit. S psychologií herních postav se pracuje kolikrát prostě jen tak ledabyle, a furt tam prostě musí jít o ten velkolepý, epický příběh, který se odehrává MIMO hlavní postavu, a to je případ tady tohohle rebootu. Takhle, když se nějak snažím vzpomenout jak to s těma scénama tady fungovalo, je to asi nějak tak:
- Lara prožívá malou chvilinku útrap, dabérka Camilla Luddington se snaží a jde jí to
- načež Lara věc nějak přetrpí, vzpamatuje se, a jde dál
- jde dál tak, že začne plnit svůj úkol, bez nějakých (pro hru asi zbytečných) kliček, hře to samozřejmě pomůže posunout celý příběh, protože přece nesmí zůstat jen u Lary, ale je tady ještě příběh její několikačlenné posádky, příběh tajemného ostrova, na kterém se nachází a samozřejmě číhajícího nebezpečí
- aby se neřeklo, protože tohle je vlastně ten díl, kdy Lara má být nějak pošramocená a nová v těchhle situacích, tak si zas chvilku nějak něco protrpí, načež zas pokračuje akční příběh, atd. atd....
- pak už samozřejmě je to Lara jak jí známe z minula, protože to prostě musíme všechno v jednom díle stihnout, protože tam prostě musí v jednom díle být toho co nejvíc všeho, prostě nějaká historická součást, akční součást, epická součást, a to nemluvím o lezecké součásti, protože je to Lara, tak prostě musí všude po něčem lézt, nebo někam šplhat, protože prostě "bez toho všeho by to prostě nešlo"

Hra u mě nevybočila z davu ani za mák, odstartovala sérii, kterou je možno v budoucnu vylepšovat, a že tam ten potenciál je. Ale tenhle to měl celé začít ve velkém, nezačal. K čemu, že se tady stala nějaká osudová záchrana světa nebo lidí nebo čeho, nějaký mega velký a epický souboj s obrovským protivníkem, který představoval velké zlo a naše hrdinka to prostě zvládla, protože je to hlavní hrdinka, když nic z toho mi nepřijde specifické a výjimečné pro start celé série.

Je zajímavé, že hry jako Far Cry 3, nebo Max Payne 3, které si měly zakládat a taky hodně zakládaly na hratelnostní stránce, nebo ne tak inovativnímu přístupu, se můžou pyšnit propracovanějším vnitřním příběhem a psychologií hlavní postavy, než tady. Nemusí to být jak Mangoldův Logan, jen bych uvítal zapamatovatelnější zážitek než to, co sem dostal a ve výsledku nového Tomb Raidera můžu brát jen jako technicky a hratelnostně dobře odvedenou práci, která je ovšem poněkud vevnitř prázdná.

Mimo to, když si představím, jak se to snaží tvářit jako boj o přežití a Lara je více méně nezastavitelná, je to prostě na prd. Už jen ten fakt, kdy se prostě musí samozřejmě nabídnout větší porci zábavy skrz akci a Lara prostě musí mít docela dost druhů zbraní, přes což se ještě jakž takž dostanu, ale fakt mi přijde zbytečné jí dávat na záda "teleportační zařízení", kdy se jí prostě podle výběru zbraně ta daná zbraň objeví na zádech. Laro, podívej se na Maxe Payna, ten tohle nemá a akci taky zvládá raz dva.

Pro: Jako bylo to fajn, ale jen fajn.

Proti: Zapadá to více méně do davu.

+8+8 / 0

Assassin's Creed: Syndicate

  • PC 80
Série Assassin's Creed se pro mě stala již jakýmsi seriálem, kvalitním seriálem, neboť se řadím mezi fanoušky - baví mě poznávat nové charaktery, nové prostředí a cokoliv co se zahrnuje pod Ubisoftem vytvořené univerzum, které se stalo dost rozšířeným, a ke kterému se toho dá ještě mnoho přidat. Tvůrci téhle série si zkrátka vytvořili svět, který nejde jen tak vyčerpat.

V prvé řadě vezmu na paškál to, co mě trápí možná nejvíc na tomhle novém dílu s podtitulem Syndicate. Jde o příběh. Tvůrci nejen tradičně vykročili správným směrem s uvedením hlavních protagonistů a děje zprvopočátku přinejmenším zajímavého se schopností mít co nabídnout dál.
Ovšem mám tak nějak pocit, že se ubralo na osudovosti, či epičnosti děje. Jacob a Evie mají velký potenciál - fakt, že se Ubisoft odprostil od tradičního zaměření se na jednu hlavní postavu a nabídl hráčům protagonisty dva a k tomu sourozence, kteří mají své výrazné odlišnosti, které jim jsou s postupem dění čím dál tím více připomínány, a tak i přes stejný cíl v podobě templářů, mají docela jiné způsoby a kolikrát to mezi nimi vzbuzuje jakýsi sourozenecký konflikt - myslím, že zde Ubisoft opět přišel s něčím novým a vytvořil vskutku dobrou charakterovou chemii.
Oproti Unity mi přišel příběh anglických dvojčat méně osobní než příběh Arna a sázelo se zde na rychlejší vhození hráče do děje - představování úvodních postav, či uvádění celkového děje je řešeno rychleji a možná trochu chladněji. Což není na škodu, když to může nabídnout poutavé vyprávění do dalších misí. Vždycky sem si vychvaloval příběh a postavy v této sérii, došlo mi ale, že když se Ubisoft představuje se zajímavými příběhovými cestičkami, nějak je nezpracuje lépe, či dotáhne do uspokojivého, ale ne chvályhodného konce. Tady je to opět tak, a možná ještě o něco víc, protože ať už je hráč připravován na obrovský závěrečný souboj s démonickým vůdcem templářů Starrickem, na konci se dočká odlehčené bitky, po které to vypadá, že si hlavní postavy řeknou jen: "Tak tohle by bylo, jdeme dál.". Dalším příkladem, je již zmíněná dobře napsaná chemie bratra a sestry, která nedostává dostatečné množství prostoru. Je toho všeho škoda a já doufám, že tohle Ubisoft vypiluje.

K hratelnosti se vyjádřím pozitivně a negativně, ta napříč sérií dostávala zabrat na různé způsoby a kolísala nahoru dolů. Zde si Ubisoft oproti Unity přilepšil a hra je plynulejší a zábavnější. Obrovské plus v podobě vystřelovacího háku a choreograficky a ovladatelně skvělým soubojům. Co se týče parkouru, tak tam je problém s ovládáním, zatímco Unity v tomhle měl svoje chyby a Syndicate je nejspíš opravil, jsou zde zase jiné problémy, nebo spíš problém - od tuším AC3 přišli tvůrci s jakýmsi bezpečnějším skákáním, kdy hráčova postava neskočí, když by dopad měl za následek ztrátu zdraví, v Unity to zase poupravili, ovšem tady byly samostatné skoky odebrány, hráče poslouchá spíše kombinace slézání WASD+Shift+E a mezerník tak nějak nefunguje a postava tak kolikrát nechce skočit. Z hlediska hlavních misí mě to přestávalo bavit, čili na náplni kampaně by to chtělo taky zapracovat, ale to se podle mě dost váže se zpracováním příběhu, které jak jsem zmínil, tady nedopadlo úplně skvěle.

Atmosféra, dabing a hudba tradičně skvělé. Linka ze současnosti opět špatná, sice posouvá příběh o něco dál, ale je jí věnováno až příliš málo prostoru, proto trochu postrádá význam. Několik málo cutscén (nevím proč viděných z pohledu nějakých kamer), mi přijde jako narychlo zplácaná věc.

Pro: Hratelnost, pohyb po městě, atmosféra, Jacob a Evie, dabing, hudba. Opět jsem rád za rozšíření tohoto univerza.

Proti: Příběh ztrácí na epičnosti a není z hlediska charakterů víc rozvinutý, k tomu se váže nezajímavost misí.

+10+10 / 0

Mafia II: Joeova dobrodružství

  • PC 55
Jako DLC neDLC, tohle není Mafia.

Dvojka nebyla v mnoha ohledech dotažené dílo, ale byl tam slibovaný důraz na příběh, zajímavé postavy a filmové scény. Tohle je to hlavní. Když teda přijde na řadu Joe's Adventures, který ve všech těchto stránkách propadává, něco je tu špatně.

Pominu-li, ty arkádové zbytečnosti, jako bodování (za rychlou jízdu, nebo za drift), či obrovské ikony pro zadávání misí. Může mě nasrat třeba fakt, že po spuštění mise, se dočkáme jen několika větného zadání, což příliš zajímavé není. Jen pár misí se může pyšnit nějakým oživením (mise v obchoďáku, úvodní pronásledovací mise napříč vlakovým nádražím).

Když už tvůrci zamýšlí udělat pořádnou arkádovku ve stylu Jimmyho příběhů (ještě jsem nehrál), okej, ale tohle DLC je postaveno na příběhu ze základní hry. Ale až na úvod a konec to tak moc nevypadá. Já vím, že jde o DLC, ale i to jde udělat tak, že inovativně a s nápadem obohacuje základní hru. Že to jde, nám ukázal například BioWare, se svým Mass Effectem. Tady to bohužel říct nemůžu.

Pro: Návrat do Empire Bay a do 40. a 50. let 20. století. Pár misí. Prvky hratelnosti, jako například střílení a ježdění stále celkem zábavné.

Proti: Skoro žádný důraz na příběh a zajímavost misí.

+13+13 / 0

Game of Thrones: A Telltale Games Series – Episode One: Iron From Ice

  • PC --
Okej okej.
Hra Game of Thrones od Telltale se hratelnostně neliší od předchozích počinů od Telltale, jako byli The Walking Dead (spíš druhá sezóna) a The Wolf Among Us. Hraní je tu jen jako vedlejší doplněk, jako hra to nepůsobí úplně stoprocentně, a tak se vlastně jenom díváte a díváte. Myslím, že ani výběr z vět, které má postava říct, nepůsobí nijak zvlášť výrazně na následné dění. A grafika... No co už, je divná, ale dá si na ni zvyknout.
Vše tohle je celkem pravda.

Ale dávám devadesát, neboť seriál miluju (napsáno ve zkratce).

V delší verzi by to bylo - když hraju epizodu Game of Thrones, je to jako bych se díval na seriál. Telltale jsou zkrátka báječní vypravěči, a naprosto skvěle převedli tento fantasy svět do hry, příběh je v podobném stylu, postavy jsou i ze seriálu A DABUJÍ JE HERCI ZE SERIÁLU!!!, je tu to intro ze seriálu. Abych řek pravdu, i ty rozhovory mě baví, když vybírám větu, kterou postava řekne. Prostě Tellatle mi svou tvorbou padli do noty.

Pro: Příběh, postavy, je to zkrátka Hra o Trůny.

Proti: Přecejen menšímu rozšíření možností by hratelnosti neuškodilo.

+5+5 / 0

Call of Duty: Ghosts

  • PC 70
Nebudu vykládat, jak to bylo do Black Ops II strašně výtečné a najednou přišel Ghosts a s ním i úpadek. Jakoby si o to ta série říkala. Vývojáři s Infinity Ward vsadili na osvědčené tradice v podobě výbuchů, neutuchající akce, válečné atmosféry a patriotických osob. Ale mám pocit, jakoby by tohle byl jen poloviční zážitek z jednoho z předešlých dílů. Příběh naprosto bez větších nápadů a jakoby narychlo splácaný, hold protože pánové z IW museli začít úplně odznova, měli to složitější oproti Modern Warfare 2 a 3, a nebo oproti pánům z Treyarchu a jejich Black Ops "dvojce". Zatímco z Black Opsy se to snažili nějak osolit a opepřit zajímavým příběhem, nebo postavami a celkem jim to vyšlo. Tak tady s tímhle dílem se to nevyvedlo. Ale pořád to nad hladinou drží dost slušné tempo, a potěšení z něho, které ve mě nevyvolá jen tak kdejaká hra podobného typu (Battlefield 3 a 4, Medal of Honor: Warfighter). Pejsek byl dobrý nápad. Jsem přesto celkem zvědavý na další díl, ale po tomhle tom už vím, že to není jasné udržet si tradiční tempo, aniž by to po 10 dílu nepřišlo slabší, takže "jedenáctka" může jít klidně níže, i když se u ní asi na pár hodin u kampaně zabavím, jen mě zas může zklamat příběh a "drajv", který tam sice bude, ale měl by mít aspoň více nápadů.

Pro: Ještě jakž takž ta atmosféra, a jakž takž to tempo, pejsek a cutscény.

Proti: Teď tradice upadla víc než předtím.

+11+11 / 0

Assassin's Creed IV: Black Flag

  • PC 90
Zatím 90%. Hodnocen singlplayer. Uvidím, jestli to bude znovuhratelné tak dobře, jak jsou ostatní díly. I "trojka" byla, ale tam mě trochu zklamal příběh a hlavní postava. Tady je to jiné. Ubisoft má ve svém tématu neuvěřitelnou škálu možností. A klidně bych si po tomhle dalším supr díle dal další.

Graficky je to opravdu nádhera, taky mi to nejelo úplně lačně. Detaily, efekty počasí, voda, obličeje. Všechno je skutečně nádherné. Tradičně se tvůrcům povedla mimika obličejů a samozřejmě taky prostředí. To, že je mapa největší ze všech dílů je nejspíš pravda, ale ono to hlavně dýchá opět tou krásnou atmosférou, na kterou jsme zvyklí z předešlých dílů. Zase supr čupr a zase jinak. Z lesů mírných pásů nasáklých mlhou jsme se dostali k prosluněným plážím, průzračné vodě a ostrůvkům zarostlým džunglí. A k tomu se podíváme pod vodu k vrakům lodí atd. Architektura měst se rovněž taky hodně změnila.

Hratelnostně jako vždy dobré. Možností je plno, novinky nejsou tak přebytečné, jak v Revelations. Strašně hodně vedlejších úkolů a mnoho věcí na sbírání. Je toho skutečně mnoho. Čeho se z minulého dílu upřednostnilo určitě nejvíc je plavba na lodi. I tohle se jim povedlo, ještě když vám po cestě posádka zpívá. Nebo taková blbost - když plujete rovně a Edward jak frajer drží kormidlo jednou rukou.
Pirátská atmosféra - perfektní.
Jinak hlavní mise mají nejblíže k třetímu dílu, stejně tak animacemi a nevím čím ještě.

Co se výrazně změnilo, je příběh. Ten je spíš pirátský než asasínský. Je to příjemná změna, neboť je to zase něco nového a postupně tu v příběhu vyplouvá na povrch to templářsko/asasínské téma. Tvůrci to teďka uchopili z jiného konce. Jde o Edwarda, o jeho proměně v lepšího člověka. Jinak jsou tu tradičně povedené dialogy, skvělý dabing a dobře napsané postavy. Možná právě nejlepší postavou je právě Edward. Má charisma, ale přitom není jako Ezio. Je jiný, není tak uhlazený, je, nebo aspoň působí hrubě a trochu i jednoduše. Prostě "pirátsky". Ale to není vše - jeho proměna v asasína je zpracována velice dobře. Samotný závěr je společně s Eziovým závěrem v Revelations nejlepší v sérii. Je milý, osobní, zkrátka pěkný.
Současnost je tady tak nějak navíc. Když už tam je, tak by bylo lepší z ní příště vytěžit víc.

Pro: Hratelnost, možnosti, atmosféra, postavy, dabing, dialogy, grafika, Edward, příběh.

Proti: Současnost, a nějaké ty maličkosti.

+18+17 / 0

Mafia II

  • PC 85
Tak asi zůstanu na těch 85%. Mafia II se snaží - příběhem, atmosférou, zpracováním, někdy, ovšem jen někdy, i emocemi.

Všechno okolo hratelnosti a grafiky vezmu celkem zkrátka.
Debilní AI z jedničky se tu nevyskytuje. Policajti nejsou tak otravní - nechají vás s vysokou rychlostí, když jedou naproti. Auta jsou rychlejší takže jim jde i celkem dobře ujet. Zase to jsou ostrostřelci jak hrom. Řidiči jsou tež na tom o mnoho líp. Jsou pohotovější, objíždějí vás, nejsou pomalí, atd.. Ježdění po městě je vůbec zábavnější, i když je ho víc, a to už pak sranda není. Auta jsou (v 50. letech) obratnější, rychlejší a stylovější, takže se hned jezdí líp. Střílení je taky lepší, ale ne zas o tolik. Nejvíc tomu nejspíš napomáhá to skvěle zničitelné prostředí. Ovšem možnost mít u sebe neomezené množství zbraní je teda blbost jako sviňa (Kde jsme, v GTA?). A ještě větší blbost, že to nejde zahodit, i když má zbraň nula nábojů. Střílení z auta taky chybělo.
U grafiky si neztěžuju. Hra je stará nějaký ten pátek, takže třeba slabší detaily zas tak neva. Co mi trochu vadí, je mimika v obličejích, na kterou si dost potrpím. Byla trochu slabší. Ale zase - hra už je pár let stará.

A teď příběh. Odehrává se na pozadí nádherně zpracovaného města. Výhled z nějakého vyššího místa na Empire Bay je opravdu něco. Ať už je hnusné šedé počasí, sníh, nebo noc plná světel.
S postavama to už tak světlé není. Celý ten fakt, že vlastně všichni mafiáni jsou hajzlové, je tu zvládnut na jedničku - opravdu jsou všichni gangsteři v téhle hře lumpové, co vraždí, mlátí lidi, jsou na ně hrubí a všichni si taky své prachy vydělali nějakou tou krádeží, pašeráctvím a jinou špinavou prácičkou. Mezi takové se řadí i hlavní postava hry Vito. Který se od takového Tommyho z prvního dílu, chováním a činy vzdaluje na metry, možná i na kilometry daleko. Vito se chce stát gangsterem, Tommy původně nechtěl, Vito je tvrdší než Tommy. Zajímavý mi teda nepřišel skoro vůbec. Stylově vypadá, okej... Ale když měl teda působit chytře, někdy mi přišel jak bezmyšlenkovitá bezmozková mašina na zabíjení. Ke všemu přistupuje chladně. Žádný pořádný propracovaný charakter. Něco o sobě, nebo o tom, co se mu stalo sem tam řekne, ale furt mi nepřipadá jako nějaký charakter, co se měl postupem času nějak vyvíjet, nebo nějak se chovat, podle toho co zažívá. Vždyť byl nejdřív dva roky ve válce, pak šest let ve vězení, jako mafián se stává proslulejším a bohatším. Přesto působí furt tak nějak stejně.
Pak tu je Joe, který z NPC postav dostal nejvíc prostoru. Joe je vtipný a... je agresivní a... moc neuvažuje a... je krutý aaaaaa....... je zábavný, a legrační. Pár hlubších chvilek má, a jde vidět, že jsou s Vitem velcí kámoši. Ale stejně ho chtělo podle mě napsat trochu líp, když už je to jedna z dvou hlavních postav a dalo by se říct, že je to i příběh o jeho přátelství s Vitem.
Celkem dost prostoru dali tvůrci i Leovi. No a trošku i Eddiemu. Pak už nic moc. Tolik postav, které mají co nabídnout. Vinci, Clemente, Falcone, Gurino, Harry, Derek, Steve. První mise mi přišla celkem zbytečná příběhem, ale na jejím konci představili hodně zajímavého člověka, který tam pak nebyl vůbec. Vím, že Don Calo existoval doopravdy, takže tvůrci si by si asi nemohli moc vymýšlet, ale stejně tam mohl mít nějakou roli. No a pak je tu ještě jeden - Henry. Celkem tajemná postava, a pak celá ta věc s tím, že pracoval pro tajnou policii, která je tak skvělý nápad, ale zas - nijak dál to není rozšířeno.
Celkově je v příběhu hodně věcí, které nejsou rozšířeny dál, anebo jsou odfláknuty.
Příklady: Jeden příběhový úkol pro Pappalarda, pak dlouho nic, a pak ho zabij, protože se postaral o to, aby zemřel (rukou Steva) Vitův otec - tohle taky není vysvětleno, proč ho zabili.
Další příklad: Vitovi umře matka, ho to v jedné scéně, kdy se to dozví, zasáhne, a pak už to neřeší.
Nebo: Sestra se na Vita nasere v telefonu a řekne mu, něco ať se jí neplete už do života. A to je poslední rozhovor Vita a jeho sestry ve hře. Vito už to nějak moc ani prostě neřeší.
Nebo ještě: Co se stalo vůbec s Eddiem?

No a potom je tu závěr. Když už tvůrci začli nějaký příběh, který nějak vygradoval a už aspoň rozvinuli nějaké ty postavy, závěr, který by k tomu všemu sednul a všem by vyhovoval, je nejspíš složité vymyslet. Proto asi člověk s tímto závěrem nebude moc spokojen. Já sem moc nebyl, chtěl jsem ho rozšířenější, emocionálnější a chtěl jsem od něho zkrátka víc. Teď si, ale říkám, že završení nebylo nejhorší. Mohlo to být nějak rozšířenější, to jo. Byl skromný. Špatně ale vymyšlený nebyl. Byl mafiánsky chladný, ale vlastně i emocionálně hluboký.
Mise celkově, mě nebavili nějak výrazně moc. Jedna kapitola (návštěva v bordelu) byla vtipná, třeba zase 12. kapitola je nudná. Ale i přesto všechno, to hraní pohání samozřejmě hlavně příběh. A vlastně to celé celkem dobře funguje, ne výborně. Ale možná to na těch 85% stačí.

Jo a ještě pořeším dabing a to, že jde vlastně o pokračování.
Mafia 2 se mohla více věcma spojovat s jedničkou, než jen pár zmínkama o Lost Heaven, nebo při loadingu, no, a nebo samozřejmě zabitím Tommyho Angela. Hlavně teda tady mohla účinkovat lupara (mohla být klidně i jako normální zbraň ve hře, ale stačilo by to v téhle ukázce), Joe s Vitem mohli být oháknuti stejně jak v jedničce a třeba tady úplně selhal český dabing. Ani jedna z těch známých vět nebyla vyřčena stejně jak v Mafii 1. Co ale podle mě bylo nejdebilnější na tom všem, že hned jak nasedli do auta a hráč zas získal kontrolu nad Vitem, tak tam okamžitě vlítli ti policajti, kteří Tommyho chránili, kouzlo téhle sekvence z jedničky se celkem ztratilo.
A ještě dabing: Byl dobrý, ale někde celkem odfláknutý, a někde zněl divně. Ale hlasy Vita, Joea, nebo Henryho byly vybrány dobře. Jen to bylo někdy zkrátka divné. Zase třeba Joeovi hlášky, ale hlavně jeho a Eddieho ožralé hlášky byly vtipné, i v češtině.

A ještě se musím vyjádřit k jedné hodně světlé stránce hry. K rádiu a vůbec k hudbě. Písničky byly vkusné a chytlavé. Někde úplně bombovně dotvářely atmosféru situace. Supr chvíle, když na to šlápnete v Hot Rodu a do toho vám hraje Long Tall Sally. Ale nejlepší bylo spojení závěrečné jízdy směrem na observatoř a skladby Rags To Riches. Soundtrack je naprosto špicovní, toť vše.

Pro: Jako i ten příběh no. Atmosféra, město, rádio, hudba, hlášky, někdy nějaký ten nápad, pár postav.

Proti: Taky příběh, který si nakročil dobře, ale byl ve skutečnosti málo ucelený a ne zas tak zajímavý. Délka hry a nemožnost pustit si kapitolu z jednotlivých částí.

+16+20 / -4

Mass Effect 3: Citadel

  • PC 85
Nádherné rozloučení se s Shepardovým příběhem. Parta z Mass Effectu 1 a 2 se dala naposled dohromady a tohle DLC lidem ukázalo, jak hodně je pro našeho hlavního hrdinu důležitá jeho skupinka.

Příběh točící se kolem neznámých útočníků na Sheparda nabízí dalo by se říct klasický úkol. Nějaké nebezpečí, kterému se musí zatnout tipec. Ikdyž tu jsou scénky, které celé to dění trochu oživí (Shepardův propad restaurací). Následně pak člověk zjistí, kdo je hlavní padouch mise, a ten je celkem zajímavý, a pak potěší ten závěr celého problému, oba dva Shepardi vysící z Normandie, ale pouze jeden - ten pravý - je vytažen a dokazuje svému zlému klonu, po tom, co na něho se jeho spojenkyně vyprdne, že on má ty přátele, kteří ho podrží a zachrání, narozdíl od něho.

Ten zaručeně nejlepší nášup přijde potom, když Shepard uspořádá párty. To je něco, co určitě v téhle sérii chybělo a rázem se se všemi loučí lépe, než po samotném třetím dílu. Takže emoce určitě nechybí, a co potěší je, že se tohle DLC zaměřuje více i na humor. Takhle osobní příběh si myslím, tu fakt chyběl takže super, paráda, spokojenost.

Jo a tohle http://www.youtube.com/watch?v=J7bANMHnPUk myslím mluví za vše.

Pro: Příběh, postavy, emoce, humor.

Proti: Těžko říct, neduhy trojky v hratelnosti jsou i tu.

+16+17 / -1

Dead Space 3

  • PC 70
Ti, jenž mají rádi Dead Space hlavně kvůli hororu, se asi u tohohle dílu naštvou. Temná zákoutí, tma, ticho, toho tu snad není vůbec. Až na tohle se hratelnost změnila jen minimálně. Vylepšování zbraní je divné. Přecejen byl přehlednější ten způsob z dvojky. Ale určitě budou potěšeni ti, jenž byli chyceni dějem, ale ne jako to ohledně Markeru, spíš ohledně postav. Tvůrci už ve dvojce dokázali, že umí pracovat s postavami - ty se chovají tak nějak jak bych čekal, strach z nich sálá na sto honů nebo nepadají hlášky, které říkají "teď všichni čumte s otevřenou hubou jak sem vtipný a tleskejte". Mezi svoje top herní postavy si řadím Issaca Clarka, neboť ten je tak nějak obyč týpek, má svoje problémy, není to badass, když nadává, nebo nějak projevuje emoce tak mu to věřím, a má skvělý dabing. A i Ellie je hodně v klidu. Tohle všechno bylo už ve druhém dílu. A třetí v tom zůstává stejný. Obrovské panoramatické výhledy zůstaly nádherné a velkolepé, naskriptované scény jsou stále boží, cutscény tež a animace obličejů je také na velmi vysoké úrovni.

Za celou dobu jsem hru vypnul, asi jen jednou, a to ještě né na nějak moc dlouho. Takže skoro na jeden zátah. Jako samozřejmě to ostatní není zas něco příliš průměrného. Hraje se to svižně. Ale jak říkám, to skoro nepřetržité hraní si vysloužilo hlavně to, co bude dál s Issacem a s Ellie, jak to mezi něma dopadne, jak to celé skončí, co se bude dít dál a dál. Tvůrcům se povedlo udržet dění neustále v chodu. A nějaké to klišé pak i zapomenu. I když ke konci hry se děj začal nějak přeplacávat a úplný závěr nebyl špatný, ale možná to chtělo víc emocí. A ta metalová (nebo jaká to byla) píseň hrající při závěrečných titulkách ty emoce a ten filmový feeling celkem zničila.

Pro: Svižná hratelnost, příběh, postavy, dabing, atmosféra (ikdyž ne ta hororová) a Issac Clarke a Ellie.

Proti: Mnoha hráčům se nejspíš nebude líbit ta nehororovost, závěr mohl být malinko lepší.

+14+14 / 0

Call of Duty: Black Ops II

  • PC 75
Je jasné, že jestli se tenhle díl neposunul v rámci série nikam dopředu - výraznějším způsobem než jen "taktické" mise a různé větvení příběhu - tak to bude to samé co předtím, fanouškům se to bude líbit (teda aspoň většině) a těm co to bylo fuk to bude fuk dál a ti, co toho mají po krk toho budou mít po krk dále.

Uznávám, že i přes ten stejný styl hratelnosti a přes klišé scény, které jsou fakt někdy na hovno, jsem furt fanda, asi bohužel. Ale je to tak - neřeším jak je to pořád tupost sama o sobě, to hlavní je zkrátka zábava. Pokud to někoho nebaví, pak je jasné, že hra ho bude srát, ale když mě to baví - to jak je jednoduché (na normal) vystřílet celou základnu týpků, dívat se na ty výbušné epické momenty (kdy většinou něco bouchne). Je to po stopadesáté, ale furt mě to zkrátka baví.

Týpků jako je Harper už možná máme dost, obrovských městských bojů taky, nebo když letíte v letadle a prostě víte, že vás někdo sejme a přistání nebude zrovna hladké. Přesto všechno mi přišlo, že se Treyarch snaží příběhovou stránku okořenit více než v Infinity Ward, kde mají válku roztáhlou po těch největších městech. Tady mi zkrátka přišel příběh, podobně jako v BO1 promyšlený a charaktery taky nebyly nejhorší. Jasně, že Woods tady musí i při svých 95 letech kouřit, fuckovat a být strašný badass, ale jeho dialogy nejsou vůbec špatně napsané. Záporák se taky dost povedl - jeho příběh je osobnější, než u kteréhokoliv jiného záporáka z jiného codka.

Hratelnost a grafiku nebudu rozebírat, protože opět nedošlo ke změnám a jestli jo, tak k malým. Řeknu jen, že mě to stačí. A je to určitě lepší než nový "Medal", který nebyl moc dobrou hrou, nabízela podobné scény jako v codkách, ale na něco si furt hrála. Nevadí mi, když si hra na něco hraje (zvláštně napsané), ale to se pak nemůže pořádně hra rozjet, působí nudně a přitom chce působit velkolepě. Call of Duty Black Ops II se moc nesere, ale i když není to či ono logické - baví to. Ty volby v příběhu tu ani nemusely být, ale zase nevětví se to zas špatně takže to je v poho. Ovšem to taktizování mi přišlo zbytečné úplně. AI hráčových skupinek je debilní, takže hádám, že je na projetí mise nejlepší (nejspíš se to tak i má dělat) to, že si zapnu vojáka stroj whatever a jdu to kropit, ano trochu taktizuju, ale stejně je dost podobné normální misi, akorát nudnější.

Takže se řadím k nenáročným hráčům, protože jsem jednoduše přišel za zábavou. Neříkám, že třeba z hlediska scénářů by měly být díly z této série furt stejné. Ale až výjde další takový díl, nejspíš si ho zas zahraju a budu se bavit.

Pro: Nabušená zábavná hratelnost, povedený příběh a některé postavy, dost dobrý soundtrack a samozřejmě epic momenty.

Proti: Některé klišé jsou hold na hovno klišé, "taktické" mise, krátkost.

+11+11 / 0

Assassin's Creed III

  • PC 80
Jsem fanoušek. A to velký. Assassin's Creed 3 ovšem považuju trochu za zklamání.

Začnu s hratelností. Hra se hrála jak po másle, ale pořád mi to přijde dost podobné jako ostatní AC díly. Sem tam méně záživnější mise, sem tam více. Konečně došlo ke změně více herních stránek, než to bylo mezi např. ACB a ACR.
Hra měla, ale obrovský potenciál, který naplnila bohužel jen z části. Město i krajina na vás dýchají obrovskou, velkolepou atmosférou. Rovněž na mě dýchla excelentní atmosféra hned v první misi v minulosti. Celá ta mise mi přišla netradiční a hned to přineslo svěžest do celé série. Pak už mi prostředí neučarovalo po zbytek hry tak hodně jako právě ona mise. Vedlejší mise, kterých není málo už jsou o dost stereotypnější (překvapivě), ale co, prostě tam jsou a to se aspoň trochu cení. Novinkou jsou úkoly na moři, kde jsou ty bitvy vydařené a člověk je z toho všeho nadšený (obzvlášť při "klasické" palbě z bočních děl), ale žádné nadšení netrvá věčně a i toto časem omrzí. Ale to rozbouřené, vlnité moře je luxus.
A co se týče těch nepovinných úkolů v hlavních misích - některé jsou tak otravné a těžké, až z toho nejeden chytne nerva, proto si tu hru při prvním hraní hráč podle mě více užije, když se na tohle vyprdne.
Boje mi přišli více efektní. Connorův styl boje je agresivnější a to jak dokáže vyřídit dva nebo tři vojáky v jednom kombu je naprostá paráda. O dost lepší než boje v Revelations, ve kterém ty komba sice mohli být efektní, ale pomalé. Snižovalo to tak nějak tempo těch bitek. I když je na pohodu vyřídit jakékoliv množství těch obyčejných vojáků, jakmile na řadu přišli ti zmetci s větší výdrží a protiútoky, člověka už začne srát ta těžší obtížnost. Celé to chce sice trochu (nebo více) cviku, ale i tak se v tom ztrácí ta zábava.
Lezení je supr, ale nevím co si myslet o ovládání, na jednu stranu je možná běhání po střechách a po stromech bezpečnější, protože se Connor neodrazí pokud to má mít za následek pád dolů a ztracené životy. Na druhou stranu není ve hře rozdělený běh na klasický a akrobatický, ale je tam jen akrobatický. Takže chci běžet, třeba v nějaké uličce mezi domy a Connor mi začne skákat kam nechci.
Ostatní věci jako: nákup a prodej surovin, výroba předmětů a vysílání asasínů na různé mise, potěší, ale nic zajímavého.

Co je u mě nejrozpoluplnější, tak je příběh. Tradičně nejde o nějakou pohádku s obrovským happyendem (což je samozřejmě jenom dobře). Postavy (aspoň ty důležitější) nejsou černobílé a některé dialogy s nimi jsou dosti povedené, hlavně Haytham, ale taky Washington. Ovšem je tu jedna postava, která mi trochu i leze na nervy a není mi skoro vůbec sympatická, tím je Connor. Asi nejhorší asasín z celé asasínské herní ságy. Ten je strašný dobrák a hrdina, ale chová se drsně, přitom mi připadá jak suchar, furt se hrne do dalšího boje, nemá nikdy s ničím ani s nikým problém a v problémech nebo v emocionálních scénách jedná tak nějak s klídečkem.
Přitom tam je tolik scén, které se emocionálně daly vytáhnout hodně vysoko, hra si ovšem sama hodila klacek pod nohy a šlo to do háje.
Přesto se najde pár povedených scén, které jsou emocionální, dobře napsané a nadabované. V některých i ten Connor trochu projevuje city jak bych si i představoval. Jako příklad scéna ,když Connor řekne Hathamovi o smrti své matky, nebo když se Connor od Hathama dozví o Washingtonovi o jeho rozkazech na vypálení jeho vesnice a odloučí se jak od Haythama, tak od Washingtona. Příběhově mi nejvíce zajímavé připadaly mise kdy Connor spolupracuje s Haythamem - jejich vztah otce a syna je dobře zpracován a pobaví.
V čem se příběh nejvíce posral, byl závěr hry - Desmond zemřel hodně blbě, a to jak ostatní z jeho skupiny jen tak odešli, též na hovno, celé to bylo ukončeno strašně rychle, a na to, že se k té záchraně před koncem světa schylovalo už snad od prvního dílu, byl to odbyté až hanba, nejspíš tam tvůrci neměli dávat vůbec žádný konec světa, nebo měli tuhle myšlenku nějak pozměnit, nevím, přišlo divné že, máš na výběr buď budeš žít, ale skoro celé lidstvo bude vyhlazeno a začne se od znovu, anebo zemřeš a svět bude pokračovat tak jak je.

Tento díl je možná nejrozšířenější možnostma, je tu dost druhů zvířat a skvěle zpracované úrovně počasí, u soubojů jsem mile rád uvítal změnu, která se povedla na výbornou, lodní bitvy jsou taky cool, lezení taky. Postavy (až na Connora) jsou dobré. Dabing, atmosféra, dialogy rovněž. Jen kdyby si ty některé skvěle rozehrané cestičky v příběhu sama hra na nezničila a ten konec, achjo ten konec.

Pro: Hratelnost, atmosféra, příběh, mise na lodi, souboje, postavy, dialogy, dabing.

Proti: Trochu ty mise mohli být lepší, některé stránky v příběhu, Connor, ZÁVĚR.

+9+10 / -1

Max Payne 3

  • PC 90
V akci je tahle hra špička. To je jasná věc. Nadchne asi jako ve své době předchozí díly. Ikdyž mě osobně nadchla dvojka, neboť tu jsem hrál už mnoho let zpátky.

Brilantní akci přispívá skvělý bullet-time a zpomalené skoky a super fyzika jenž je stejná jako v GTA 4, ale tady mi to přišlo tak nějak vymakanější, nevím. Asi tím zpomalováním anebo těma stopama na těle po kulkách. Graficky je hra hodně pěkná, ale hlavně - skvěle optimalizovaná.

Takže tak nějak o výtečnou hratelnost není nouze. To hlavní je akce. Velice povedené je z větší části i prostředí a jeho atmosféra. Za všechno mluví favely, které měly potenciál a MP3 ho vyždímal úplně. Dostane se ovšem i na atmosféru původních dílů ve flashbacích. Na starou známou z jedničky a dvojky depresivní atmosféru se moc nedostalo. Hra ukáže Maxe jak si ničí zdraví a propadá depresím, ale myslím, že i když nápad byl skvělý tak se z toho dalo dostat o mnoho víc.

Příběh sám o sobě není tolik zajímavý. Ale to jak je podaný - to zaujme. Max je drsnější, fuckující a naštvanější chlapík a takový tu ještě nebyl. Možná už to není takový básník jako v těch předešlých dílech, ale styl jeho hlášek celkem zůstal a to jak všechno komentuje, tak to zůstalo. Nemyslím si, že vadí, že hra nešla v přesných kolejích předchozích dílů co se týče té atmosféry a vzhledu hlavní postavy. Rovněž mě potěšily takové ty kravinky jako - zůstávající šrámy na obličeji, jak mu hadry zešpinaví, a nebo zpocené tričko. Nakonec pak potěší Maxovo postupné zarůstání a oholení hlavy. Všechno to přispívá k ještě lepší hratelnosti a tu postavu to oživuje. Stejně tak i nošení zbraní, kdy není možné si schovat obouruční zbraň , a tak ji hold musí Max držet buď v obou nebo v jedné ruce, to už z ní ale nemůže střílet. Ten styl filmečků v podobě psaní textů, dávání do okének, není zas tak špatný. Ale to rozdvojování a té kraviny s barvama nemuselo být tak často. Jasně jde o styl, ale fakt toho někdy bylo moc.

Cutscény - těch možná bylo moc, ale jsou z většiny hodně dobré. A pokud člověk pustí hru a chce si dát okamžitě nějakou akci a nechce čekat až ukázka skončí, má na výběr z checkpointů.

Rockstar si ten příběh zkrátka pojali po svém. Pryč jsou noční můry (trochu škoda) a tak nějak ta temnota příběhu. Máme tady realisticky podaný a drsný příběh. Trochu ztracených končetin a dobře ukázaná zapadlost a bída některých ulic. Že by to nezapadalo do série Maxe Payna? To mě nesere. Všechno příběhově dává smysl. A je tam stále hodně věcí, které do série Maxe Payna zapadají. Jen těch odkazů na minulé díly mohlo být klidně více. Hlavně na Monu. Pokud vím dobře, Max se o ní zmínil jen jednou, a to na hřbitově. Edit: Ještě podruhé na hřbitově. Pak je tu, ale skvělý odkaz v podobě main theme a sledovat a poslouchat poslední ukázku Maxovy hry na piáno je naprostá paráda.

Takže abych to shrnul - akce špičková, příběh slušný, Max skvělý, atmosféra perfektní.

Pro: Akce, hratelnost, prostředí, atmosféra, bullet-time, skoky, příběh, ale spíš jeho podání a Max Payne.

Proti: Mohlo to být i delší klidně.

+14+17 / -3

Assassin's Creed: Revelations

  • PC 90
90% je možná víc, než by si nový díl této série zasloužil. Jde spíš o to, že jsem fanoušek.

Škoda, že se toho nezměnilo tolik. Hratelnost stejná a grafika skoro taky. Možná už by to chtělo trochu jiný koncept, nebo prostě styl těch úkolů.

Graficky se hra změnila jen maličko. A to k lepšímu. Například obličeje jsou detailnější. Ale je tu stále ten problém s grafickými chybami. Různé blikání, hlavně teda očí, to jde dost poznat. Zkrátka chtělo by to větší posun v grafice, na příští díl.

Hratelnost - ta mi vadila asi nejvíce. Je to furt to samé a k tomu trochu nudnější mise (samozřejmě ne všechny). Nejvíce mě štve asi to pronásledování, kdy to prostě někdy trvá až moc dlouho. Začátek byl celkem slabý. Mám rád takové ty začátky, kdy to hráče vhodí do dějové smršti a on nestačí zírat, pak se do toho lépe dostává. Tady to začne pozvolna, jede to pozvolna několik dalších misí, postupně se seznamujete s novými věcmi. A až pak se to celkem rozjede. No a ke konci už to má i spád celkem. Projížďka na laně a rychlejší šplhání díky hookbladu potěší, a i ty výbušniny ikdyž nejde o kdovíjak obrovskou novinku potěší. Ale zase souboje už by taky mohli doznat větších změn, nové chvaty a zpomalené záběry nestačí.

No a pak tu máme příběh, který není úplně kulervoucí a brilantní, ale mě jako fanouška potěšil a zajímal. Už jen kvůli toho, že vás zkrátka zajímá, jakou cestou se budou ubírat osudy Desmonda, Ezia a Altaira.
Hra za Desmonda byla sice hratelnostně omezená, protože je uvězněn na ostrově v jádru Animu, což mi nevadí - je to v rámci příběhu a zajímavě vymyšleno. Ale byl dobrý nápad dát mu tam za společníka chlápka známého jako Subjekt 16, bohužel zamrzí celkem málo ukázek s ním.
Hra se nejvíc zaměřovala samozřejmě na hru za Ezia, ten už možná sice nebyl tak plný vtipu jako dřív, neboť zestárl a tím pádem zmoudřel takže je to pochopitelné. Ale třeba rozhovory mezi ním a Sofií bych chtěl delší, protože bylo zábavné je poslouchat. Sofie je povedená postava. Je skvělé, jaký si mezi sebou udržují vztah, že ikdyž k sobě už oba dva postupně cítí nejspíš něco více než přátelství, stále až dokonce hry mezi nima neuvidíte polibek nebo nějaké vášnivé vzplanutí
Hra za Altaira hlavně ukázala hodně z jeho života, aby ho člověk více poznal a nakonec i hraní v posledních chvílích jeho života.

Hudba, dabing, atmosféra a cutscény jsou skvělé, jak už je pro sérii Assassin's Creed zvykem. A ikdyž bych to ani neviděl na těch 90% kvůli hratelnosti, příběh mě potěšil, i přesto, že není něco extra a tak těch 90% dám. Závěrečná mise za Ezia velice potěšila, nalezení Altairovy kostry a promlouvání k Desmondovi a jeho následné spatření - filmové a plné emocí. A vzhledem k tomu, že se chystá další díl, tak mi stále nedokončený Desmondův příběh nevadí a těším se samozřejmě na pokračování. Jo a docela mě štval Desmondův a Eziův vzhled - oba dva vypadali celkem jinak oproti předchozím dílům, ale dá se na to zvyknout.

Pro: Příběh, postavy, cutscény, dabing, atmosféra, některé dobré mise, Ezio a Altair.

Proti: Hratelnost postrádá ze začátku spád a většina misí není nic extra a jsou i celkem nudné většinou. A novinek bylo málo.

+10+10 / 0

Assassin's Creed II

  • PC 90
Assassin's Creed je mou oblíbenou sérií. A musím říct, že dvojka se povedla o dost více než první díl.

Takže začnu technickou stránkou. Je v pohodě.
Jako není špičková, to mi ale vůbec nevadí. Grafika už sice nepatří k nejkrásnějším, textury se načítají celkem pomalu, takže vidíte jak je všechno v dálce rozmazané. A trošku i ta fyzika blbne. Ale určitě musím hodně pochválit mimiku v obličejích.

Ostatní stránky hry jsou už jen lepší a lepší.

Třeba atmosféra je vyvedená skvěle. Třeba když hráč stojí s hlavní postavou Eziem na nějaké vysoké věži, dostane se mu nádhernému výhledu na město. Ulice města jsou zase přelidněná, ten dělá to a ten dělá zase tohle, zkrátka město žije.

Hratelnost je rovněž zpracována velice dobře, někdy nastane nudnější moment a hlavně vedlejšáků je tolik, že se stanou stereotypními celkem snadno. Souboje jsou na tom hodně dobře a i mnoho dalšího potěší, např. najímání si skupinek spojenců, rozhazování mincí, možnost plavat nebo nakupovat atd.

Ovšem cutscény, na ty je radost dívat se. Assassins's Creed 2 je zkrátka filmový zážitek. Člověka zkrátka baví sledovat ty postavy, které, když mluví, není to trapné, je tam sem tam nějaký ten vtípek a k tomu si připočtěte skvělou mimiku, kterou už sem zmínil a naprosto parádní dabing. Ezio Auditore da Firenze není debil, který mele zbytečnosti, ale propracovaný charakter, u kterého mě zajímá, co s ním bude dál. Určitě je taky zajímavé, že Ezio v prvních misích ještě není Asasín, nenosí Asasínskou róbu a svůj život vede normálně, jednou navštíví svou přítelkyni Cristinu, jednou jde zase zmlátit přítele od své sestry Claudie, za to, že je nevěrný.
Na závěr musím říct, že i hudba je velice nadprůměrná. A pokud správně vím, jednotlivě si misi nemůžu zopakovat, což je škoda.

Pro: Hratelnost, mnoho skvělých nápadů v příběhu, atmosféra, postavy, mimika obličejů, dabing, hlavní postava Ezio, hudba.

Proti: Menší chyby ve fyzice, nemožnost zopakování jednotlivých misí, někdy stereotypní.

+13+12 / 0

Call of Duty: Black Ops

  • PC 80
Hrána X-Box 360 verze.
FPS, obzvlášť série Call of Duty se mi lépe hraje na pc, přesto mě tento díl s podtitulem Black Ops výborně bavil a ovládání na joypadu pro mě je už ovladatelné dost, stále to ovšem není tak ovladatelné, jak na pc.

Hratelnost, dalo by se říct, nedoznala největších změn. V zásadě je to pořád koridorovka, kde nepřátelé nabíhají po desítkách. Ale prostě ten způsob, jakým hra prezentuje všechno to dění ve hře, je parádní, dinamický, vynikající. Prostě Call of Duty se vším, co k němu patří.

Rozmanitost misí a prostředí je velká. I když vlastně jde ve většině misí o to, prostřílet se k cíli, je tu mise, kde si zastřílíte z malé lodě, z vrtulníku, z motorky, jednou dokonce budete za pilota navigovat vysoko nad mraky speciální tým vojáků. Ale nic z toho se podle mě nedokáže vyrovnat klasickému chození a střílení.
Co se týče prostředí, tak to je rovněž super. Ocitnete se na Cubě, ve Vietnamu, v Laosu, atd. Potěšili mě i ty mise, kde hráč vlastně vůbec netřílí. Čímž je mise v Pentagonu (i když tam mohli tomu dění dát volný průběh, tím myslím žádné prostřihy na jedoucí limuzínu, záběry na hlavní postavu, nebo urychlení procházky chodbami Pentagonu, ale dokážu to pochopit - tvůrci se nejspíš snažili udělat misi filmovější) a předposlední misi, kdy se hlavní postava dostává z výslechové místnosti a potom se dozvídá od Hudsona o tom, že Reznov je už dlouho mrtvý, a že s ním ve Vietnamu, v Laosu a na tom ostrově nebyl.

Atmosféra - paráda. Nejenom ve válečném duchu, ale i celkové téma o Masonovi a jeho "pobytu" v monitorované místnosti pod výslechem je zabaleno v atmosférickém a filmovém hávu.

Příběh hraje větší roli. Je dost slušný, takový se běžně v FPSkách a už vůbec v sérii CoD nevyskytuje. Není to jen nějaká splácanina. Všechno se na konci vysvětlí, všechno do sebe zapadne. K tomu ještě přidám skvělý dabing postav a pár parádních písniček, které tu zazní, samozřejmě mám na mysli Fortunate Son a Sympathy For The Devil.

Takže, abych to nějak schrnul. Parádní, nabité skvělou hratelností, atmosférické, filmové, plné skvělých scén, z málo misema. Takový Call of Duty: Black Ops je.

Pro: Hratelnost, skvělý spád a filmovost, příběh, dabing, mnoho parádních scén, zombie mód.

Proti: Málo misí.

+16+16 / -1

Medal of Honor

  • PC --
Hrána X-Box 360 verze.
Takže mám tuhle válečnou FPS pokořenou a myslím, že to nedopadlo nijak špatně. Kampaň není plná nápadů jako u série Call of Duty, přecejen se to celé hraje svižně.

Hratelnost není vůbec špatná, jen je klidnější než u CoD. Mise nejsou příliš rozmanité a prostředí je sice pěkné, ale celou hru je to to samé (město, plánina, zasněžené hory). Jednotlivé mise zahrnujou válečné vřavy, i stealth. Myslim, že v obou je to v porovnání s konkurentem Call of Duty série dost slabé. Válečné vřavy nejsou ale pořádné vřavy. Ať už začátek mise ukazuje, že těch spojeneckých vojáků je na bojišti mnoho, stejně když se hráč posune dál v misi, zůstanou s ním jenom maximálně tři vojáci. Tak je to i s misema za další postavu, zvanou Rabbit. Ovšem za tohoto vojáka to tak neplatí pořád. V poslední misi za něho je to teprv adrenalin a hlavně závěr mise, kdy ještě s druhým vojákem (který je vlastně jediný s kým hlavní postava bude procházet misi) skočí do mlhy a následně dopadne na skály. Takže je i několik dobrých misí, ale hlavně tu převažujou mise průměrné. Ať už je ale mise průměrná nebo nadprůměrná, hraje se to dobře. Řekl bych, že to nejlepší co dokážou mise v Medal of Honor nabídnout, jsou mise s Dustym. Odstřelování na kilometr nebo tajné procházení městem plným nepřátel je příjemné oživení, oproti klasické průměrné akci, kterou nabízí většina ostatních misí. Ještě se zmíním o obrovské součásti mnoha her. A tím jsou skripty. Tady jsou skripty a nejsou vůbec špatné, ale je jich podle mě příliš málo.

Co se týče grafiky, tak ta je v pohodě. Nevadila mi, i když bych ji na dnešní dobu zařadil asi do průměru. Efekty jsou ovšem slabší. Když si vezmu výbuch granátu nebo třeba hlína odlétající od kol jedoucího auta, je to nic moc. Hlavně teda ten výbuch granátu.

Medal of Honor bych na závěr schrnul jako lehce nadprůměrnou střilečku. Nejdříve je to jen průměrná akce, ke konci se to ale začne rozjíždět. Bohužel tahle hra končí příliš brzo. A nevyužitý potenciál hlavně v tajných misích s Dustym je na místě. Medal of Honor byl konkurentem série Call of Duty, ale všem dílum z této skvělé série (teda aspoň těm co sem hrál), nesahá MoH ani po kotníky.

Pro: Svižná hratelnost, mise s Dustym, několik dobrých misí.

Proti: Mise z většiny nabídnou průměrnou akci, málo skriptů, příliš krátké, efekty.

+7+7 / 0

Heart Of Darkness

  • PC 85
Parádní hra. A vůbec mi nevadí, že se na ní zub času už podepsal.
Ona grafická stránka je 2D, ale je na tu dobu na velmi vysoké úrovni. Je to plošinovka jak se sluší a patří. Ale nejen grafická stránka hry překvapí. Skvělá atmosféra, zpracování příběhu (i když je příběh jednoduchý, pohádkový a plný klišé) a brilantní hudba dělají s Heart Of Darkness dobrodružno akční popcornovo pohádkový animovaný film. Možná už to ke konci nemělo ten nejlepší spád, ale i tak, ona ta hra už je přecejen hratelnostně dostatečně zajímavá a neobvyklá. Už když si vezmu nádherně zpracované intro a při něm hrající perfektní filmovou hudbu, když si vezmu tu hratelnost plnou nápadů a "feeling" popcornového filmu typu "Vypni mozek a bav se." nemůžu tuto hru označit za "jen tak ledajakou". A ještě délka. Heart Of Darkness je hra celkem krátká. A myslím, že to takhle stačí, stereotyp už tu začínal a radši ať to rychle zkončí než, aby to nudilo nějak hodně. A k tomu všemu to pro mě není nově objevená záležitost, ale už delší dobu zpět jsem se toho nahrál (pokud si dobře vzpomínám) celkem dost a stále je ta hra super.

Pro: Atmosféra, hratelnost, nápad, hudba, filmovost.

Proti: Ke konci to trochu začíná postrádat nápad.

+15+14 / 0

Half-Life 2: Episode Two

  • PC 85
Podobně jako Half-Life 2 a zčásti Half-Life 2: Episode One, má i tento díl skvělý spád. I když třeba potěší noví nepřátelé (hlavně teda Hunteři, ti noví brouci nic moc), nebo znova (po HL 2) potěší projížďka autem. To hlavní příchází v podobě místa dění, které se konečně odehrává mimo City 17 a převážně jde o les. Přesto se hra základem od svých dvou předchůdců nijak neliší. Jde vlastně o takovou "jednohubku" - super hraní a krátká herní doba. Klidně bych to přirovnal k takovému hernímu "seriálu" (ani se nedivím, že je v názvu - Episode). A na mě to příliš dojem nedělá.

Half-Life 2: Episode Two nabízí sice hratelnostní "bombu", s hromadou parádních skriptů a skvělým technickým zpracováním, přesto také nabízí krátkou hrací dobu a useklý konec - jak už jsem naznačil, tyto aspekty připomínají seriál.

Pro: Hratelnost, grafika, fyzika, Gravity Gun, skripty, konečně nové prostředí.

Proti: Krátká hrací doba, useklý závěr.

+8+11 / -3

BioShock 2

  • PC 80
Hodnocena X-Box 360 verze.

Za 1. - Hra působí spíš jako datadisk. Novinky nejsou nic extra a i když hraní za Big Daddyho se může zdát cool, tak to tak ani není.
Za 2. - Základní funkce hry jsou stejné jako u prvního dílu, tím pádem se vytrácí originalita a ty první ohromující momenty, které nabízela "jednička" při první návštěvě podvodního města Rapture.
To jsou dva, asi nejvýraznější zápory hry.

Hratelnost - když si vezmu samotnou hratelnost, tak ta je zase lehce rozporuplná. Jsou chvíle, kdy kosíte ostatní coolovými plasmidy a zbraňemi - skvěle pasujícími do hry. Jindy zase (a bohůžel celkem často) otravuje repetetivnost. V podstatě chodíte v opakujících se chodbách a místnostech, kosíte splicery, kteří vám chodí do cesty, sem tam zabijete Big Daddyho, pak vezmete jeho Little Sister a případně ji chráníte před hordou dalších splicerů, zatím co ona vysává potřebnou látku (pro nákup plasmidů a pasivních dovedností) zvanou Adam, z mrtvých obyvatelů Rapture. Tohle je náplň hry, je sice atmosférická, ale s pomalým tempem.
Sem tam nastává důležitější příběhový moment, ale to je tak všechno.

Atmosféra - Špičková kvalita, co se atmosféry týče. Už tu sice není ta ohromující atmosféra originálního města, ale i přesto - špičková kvalita. A k tomu je tu trochu jiné atmosféry, než té co známe z 1. dílu. Tím myslím atmosféru podvodního města za časů oslav a pohodlného života místních obyvatel - tyto časy uvidíme v báječně atmosférickém intru a taky pár místností a chodeb z těchto dob spatříme z očí Malé sestřičky, kdy jde o jakousi její vidinu.

Plasmidy a zbraně - Skvělé, plasmidy i zbraně. Hlavně to nejsou nějaké nesmysly, i když plasmidy neexistujou a ty zbraně - až na brokovnici - také ne.

Technická stránka - Naprosto dostačující. Co se týče grafiky, fyziky a efektů, tak nemám co bych nějak výrazně vytknul.

Bioshock 2 jsem hrál v angličtině, takže příběh není něco o čem by sem měl vést nějaké hlubokomyslné řeči. Ale musím říct, že závěr (ten kladný) byl opravdu dojemný. Škoda, že já se na něj podíval dávno předtím na YT. :)
A ještě musím pochválit hudbu.
Takže si myslím, že i když to už bylo podruhé v tomhle - ve světě her - nevšedním prostředí a druhý Bioshock působí příliš "datadiskově". Je to stále obrovské oživení, když se propojí sci-fi protředí s retro stylem.

Pro: Atmosféra, celkový námět a pořád stále nevšední FPS, plasmidy, zbraně, hudba, intro, závěr, pár skvělých momentů.

Proti: Repetetivnost, po druhé více méně to samé, působí spíš jako datadisk.

+15+16 / -1

Batman: Arkham Asylum

  • PC 75
Určitě povedená hra. Dohrál jsem to na Xboxu 360 a ikdyž jsou teď už Xboxové ovladače pro mě ovladatelná záležitost, u mě zůstává zvyklostí klávesnice a myš. Ovšem bojovka jako je Batman: Arkham Asylum nádherně pasuje k ovládačům od Xboxu.

Batman: AA má skvěle zpracované boje nablízko. Batman tvoří jedno kombo za druhým, a to díky jednoduchému ovládání. Hodně dobře jsou využity Batmanovi vychytávky spolu s Batmanovým plachtěním.
Zkrátka co se týče ovládání netopýřího muže, tak je všechno provedeno svižně a potenciál toho, co nabízí hraní za Batmana je taky proveden na výbornou.
Příběh jsem moc nesledoval, protože jsem to hrál v angličtině. Ale atmosféra byla zvládnuta skvěle, správně temná, trochu ve stylu Burtnových batmanovských filmů. Ikdyž hra nenabízí skoro vůbec pořádný pohled na tajemné Gotham City. Přesto i na území Gothemského místa pro blázny a šílené jedince se ukazuje atmosféra jako skvěle provedená.
Ovšem toto místo není nijak skvěle různorodé. Ale je to jenom několik budov a pár venkovních míst (které jsou dostatečně rozlehlé), takže si myslím, že prostředí je dostačující.
Náplň hry je místama skvělá, hlavně teda Batmanovy halucinace, přivozené Scarecrowem, které se můžou pyšnit různorodostí. A taky mě hra překvapila skvělým momentem, skoro u konce hry jak Batmana před vstupem do návštěvní místnosti před vchodem kontroluje jeden z Jokerových mužů a dívá se do seznamu se jmény, potom Batman prochází chodbou a kolem je několik Jokerových mužů, kteří na něho pokřikují, následuje rozhovor s Jokerem a výbuch bomby.

Hra mě bavila, vždyť nabízí perfektní technickou stránku, skvělou atmosféru, batmanovské vychytávky, skvěle zpracované souboje nablízko a svižné ovládání. Přesto nejsem nijak hodně nadšený. Ikdyž jsou některé momenty skvělé, tak celková náplň hry je pro mě tak nějak nemastná neslaná, nepotěší mě ani souboje s bossy, které mi připadají moc obyčejné a ničím oživující, to samé i u souboje s hlavním bossem.

Pro: Technická stránka, atmosféra, Batmanovy vychytávky, skvěle zpracované souboje nablízko, svižné ovládání (hráno na Xboxu 360, tím pádem na Xboxovém ovladači), několik skvělých momentů.

Proti: Náplň hry je (až na některé momenty) nemastná neslaná a nemastné neslané jsou i souboje s bossy.

+9+10 / -1

Aliens versus Predator

  • PC 65
Další stará klasika dohrána až v této době a jsem rád, že jsem to konečně dohrál (až na bonusy, do kterých už se mi fakt nechce). Takže jsem se svým komentářem dost subjektivní, ale 65% je odemně nemalé hodnocení.

Aliens versus Predator je průměrná hra. Nejradši by sem k ní napsal podprůměrná, ale beru v potaz zastaralý vzhled a skvělý prvek, který tato hra nenabízí kvůli svému stáří, a tím jsou skripty, které třeba ve starším Half-Life byly, ale tam to bylo objeveno jako novinka ve hrách, pokud správně vím).
Vetřelce a Predátora tahá lehce z průměru pár věcí, a tím je potenciál toho, co dokáže nabídnout hraní za oba dva ufouny a mariňáka, který je dostatečně využit.
Za vojáka to je světlice a hlavně detektor pohybu, za predátora jeho zbraně a taky hodně druhů vidění (všechny jsem sice nepoužíval, ale potěší že jich tam je tolik) a za vetřelce je to lezení po zdech a stropech a taky to jeho vidění, které jsem používal pořád, protože je to noční vidění a tma je ve hře na hodně místech.

První chvíle za mariňáka jsou nasáklé atmosférou strachu a napětí. Z napětím jsem očekával kdy na mě během té skvěle navozené atmosféry (tma a klepající zvuk detektoru pohybu) vyběhne první vetřelec. Více atmosférické momenty jsem během hry nezažil. Škoda, že během hry se mi atmosféra zdála hodně slabá (hlavně za vetřelce a predátora). Za vojáka už se na vás později valí hordy vetřelců a vy jen střílíte a střílíte. Takže za vojáka je to potom jen průměrná střílečka, ještě k tomu v monotóním a skoro pořád stejném prostředí.

Za Predátora je to hodně podobné jak za vojáka. Ale za něho to bylo, asi nejlehčí. Predátor ma totiž dost dobrý arzenál zbraní a většinou všechny snadně zkosí.

Vetřelec má tež velkou sílu, ale zase nevydrží tolik co Predátor. Takže jsem se i za něho dostal celkem rychle na konec, to ale nemění nic na tom, že jsem se opět z většiny nudil.

Tak to vypadá, že ze starších her zůstanu jen u Mafie a Diabla 2: LoD. Klasiky jako Max Payne nebo Half-Life pro mě nejsou ničím skvělým, i když Max Payne má bullet-time, skvělou atmosféru a stylové komiksové cutscény a Half-Life se může pyšnit skripty. Ale takové klasiky jako je Return to Castle Wolfenstein nebo Aliens versus Predator jsou až příliš průměrné hry.

Pro: Atmosféra v prvních chvílích za mariňáka, dostatečně využitý potenciál mariňáka, predátora a vetřelce.

Proti: Slabá hratelnost, příliš monotóní prostředí.

+2+7 / -5

Half-Life 2: Episode One

  • PC 75
Episode One přímo navazuje na Half-Life 2, tím pádem vysvětluje jak to všechno pokračovalo. A to je určitě lákavé, vědět jak to všechno pokračuje.
Ovšem první epizoda nenabízí moc nového a kráčí si to v zaběhnutých cestičkách.
Ve dvojce se to s čím dál tím méně vzdálenějším koncem přibližovalo k větší napínavosti a dinamičnosti. V Episode One je to takové pomalé kráčení směrem ke konci, ale né ke konci celkového příběhu, nýbrž k useknutému konci hry. To má za následek to, že hra se nedokáže pořádně rozběhat, nestihne ukázat nějaké epic scénky a už končí, a končí v momentu kdy se už konečně něco epického snaží ukázat, v té chvíli končí a otevírá vrátka druhé epizodě.
Half-Life 2: Episode Two jsem zatím nehrál.

Edit: Half-Life 2: Episode Two dohrán.

Pro: Pořád dobrá hratelnost, přímé navazování na Half-Life 2, začátek a konec.

Proti: Žádná větší inovace, žádná oživující scénka (až na začátek a konec).

-3+5 / -8

Diablo II: Lord of Destruction

  • PC 100
Když hraju Diablo 2, tak vždycky s datadiskem (samotnou dvojku jsem hrál jen párkrát). Diablo 2: Lord of Destruction je snad nejznovuhratelnější hra, kterou jsem kdy hrál. Hraju ji už hodně dlouho a stále mě baví. Hra plná hrdinů, démonů, nemrtvých, mečů, sekyr, magie atd.
Všechno tohle zní dost provařeně a netrefuje se to do mého, zrovna nejoblíbenějšího stylu. Ale musím říct, že ta hra má své kouzlo. Nevím jestli by mě Diablo 2: LoD bavil tolik, kdyby jsem ho začal hrát až v dnešní době. Ale ten svět a vše okolo něj se zarylo do mé paměti. Hnací motor Diabla 2: LoD je asi znovuhratelnost. Takže nebudu tady rozebírat jednotlivé stránky hry a snad ta znovuhratelnost mluví za vše.

Ať už je na poli Blizzardovských her taková konkurence jako je Warcraft 3 nebo StarCraft, pro mě bude vždy mezi jejich hrami vítězem Diablo 2: Lord of Destruction.

Pro: Znovuhratelnost a všechno ostatní.

Proti: V dnešní době už může být styl hry okoukanější.

+16+17 / -1