Mafia II: Joeova dobrodružství

Poslední z datadisků ve mně vyvolával naděje, že se do třetice koncept hry přece jen změní, a proto jsem se na něj těšil ze všech nejvíce.

Skutečnost však byla taková, že v prvních chvílích strávených většinou v animaci jsem opravdu věřil, že se konečně rozvine nějaký ten příběh typický pro tuto herní značku a tím se tak trochu vrátím do atmosféry mnou opěvovaného druhého dílu. Bohužel. Jediný rozdíl u tohoto DLC tkví v tom, že drsňák Jimmy je do třetice nahrazen neméně bojácným a pro mě sympatickým frajerem Joem, který však v podstatě plní stejně zaměřené úkoly jako jeho předchůdce a co čert nechtěl, i jeho mise jsou s výjimkou té úvodní a závěrečné svázány časovým limitem. Ten je naštěstí nastaven tak, že málokdy se nedá dodržet, ale jelikož to vývojáře ve druhé polovině hry asi konečně trklo, u pár misí naopak čas začne plynout jako voda a jelikož se obvykle jedná o mise spočívající v odvozu, resp. spíš rozvozu, k čemuž je použito to nejpomalejší auto, pak taková změna za každou cenu působí poněkud hloupě a značně průhledně.

Samotná postava Joea mi vyhovovala, jeho hlášky zejména při kradení aut či poražení chodce na ulici ("musíš to brát z té lepší stránky, mohl to být taky autobus“) ve mně často vyvolávaly záchvaty smíchu, což plnění úkolů alespoň trochu více zpříjemnilo.

Co dodat? Příslovečné rčení "do třetice všeho dobrého“ se u tohoto DLC moc nenaplnilo a musím říct, že pokud se někdy ke hře vrátím, pak jednoznačně do základního druhého dílu, se kterým jsem byl nadmíru spokojen. Všechny tři datadisky úplně špatné nebyly, ale spíš mi posloužily jako poměrně tuctová odreagovačka bez většího naplnění. Proto jsem i tak trochu rád, že nebyly čtyři, jelikož v tomto případě platí "třikrát a dost!“