Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Assassin's Creed: Syndicate

23.10.2015
19.11.2015
15.12.2020
kompatibilní
73
162 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Assassin's Creed: Syndicate je dalším dílem ze série Assassin's Creed, jehož děj je tentokrát zasazený do viktoriánského Londýna roku 1868. Příběh se zaměřuje na tehdejší vypjatou situaci mezi chudými a bohatými. Průmyslová revoluce byla dovršena, avšak společenský vývoj nestíhá technologický. Vykořisťované dělnictvo tak žije v postavení novodobých otroků s čímž se jeho určitá část nehodlá smířit. Neprivilegovaní se proto organizují v různých, často kriminálních spolcích (syndikátech) a ve vzduchu visí rebelie.

Hráči se zhostí role dvou sourozenců - Jacoba a Evie Fryeových, kteří jsou vycvičeni dle assassínského kodexu. Povahově snad ani nemohou být odlišnější. Jacob je mladý, cílevědomý a horkokrevný vůdce gangu. Evie je naopak mistryně skrývání a manipulace. Oba nicméně spojuje jeden cíl – vysvobodit lid z okovů chudoby a korupce prostřednictvím boje s plutokraty a především s odvěkými nepřáteli Assassínů, Templáři.

Mimo mise, tedy při volném prozkoumávání Londýna (přibližně o 30% větší než Paříž v předešlém Unity), je možné mezi oběma zmíněnými postavami libovolně přepínat. Během misí si však hráč zahraje za Evie pouze ve čtvrtině příběhové linky. Mezi hlavní novinky tohoto dílu patří využití vystřelovacího háku, díky kterému můžete okamžitě zmizet ze scény, popřípadě se velmi rychle přesouvat ze střechy na střechu. Překvapit mohou v rámci série doposud netradiční zbraně (boxery, rapír v holi, nepálský nůž kukri) a nové metody přepravy (kočáry, vlaky).

Ke hře vyšlo několik přídavků, které přidaly nové výstroje a zbraně pro Jacoba a Evie, včetně příběhových DLC Streets of London Pack, The Last Maharaja (Poslední mahárádža) a The Dreadful Crimes (Ohavné zločiny). Největším příběhovým rozšířením je pak zcela samostatná kampaň Jack The Ripper (Jack Rozparovač), ve kterém Evie Frye pátrá po svém zmizelém bratru a zároveň musí čelit nejznámějšímu Londýnskému sériovému vrahovi.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 50
Dílo dokonáno. Série ztratila i ty zbytky duše, které kdysi měla. Syndicate je tak neskutečně vyprázdněná hra, až to bolí. Máme tu sice velký historický Londýn, který na první pohled dýchá životem a zajímavými příběhy. Jenže tyhle příběhy, které v Unity byly ještě jakž takž slušné, tady působí spíše, jako kdyby je psala nějaká partička najatých středoškoláků. Ne vážně, takhle slabý, spíš až debilní writing všeho vyjma ústředního příběhu jsem snad ještě neviděl a to hry většinou neoplývají kdovíjak kvalitními scénáři. Veskrze to zabíjí jakékoli snahy o ponoření se do hry a její atmosféry.

Londýn vypadá vizuálně krásně, ale jak už tu kdosi zmínil, je to jediná věc ve hře, která (snad jen s výjimkou dobové hudby) dokáže na hráče nějak zapůsobit. Jediná věc, která má nějakou duši. Po určitém čase ale nakonec ta hnědošedivá barva zablácených ulic stejně omrzí a mimo město, třeba do nějakých kobek, se hráč, na rozdíl od minulých dílů, nepodívá. Hráč si i brzy začne všímat klasického Ubi schématu, mnoha bugů v grafice a oproti Unity i výrazného vizuálního downgradu.
Co drží Syndicate nad propastí je pravděpodobně hratelnost. Ta totiž kombinuje všechno zábavné na předchozích dílech a i přes slaboučký design misí je to docela zábava hrát, byť je nutno si hru přiměřeně dávkovat. Určitě to není věc, kterou by člověk pokořil intenzivním hraním za pár dní. Své trumfy hra odhalí zhruba po 2 hodinách hraní a poté je to až do konce opakování toho samého. A není nic, co by táhlo hráče dál. Všechno dějové je až zoufale neambiciozní. Souboje jsou oproti Unity o něco zábavnější, lezení po budovách díky háků až směšně jednoduché. Na jednu stranu to velmi zrychluje pohyb po dost velkém městě, ale pocit z nebezpečného šplhání je dávno pryč.

Na začátku jsem nakousl příběh, který hráče zavede doprostřed války gangů. To je vlastně i jediná tématika hry. Pryč je assassinská mystika. Není tu žádný řád, templáři jsou tu prezentování formou členů gangů, které hráč postupně vyhlazuje tím, jak obsazuje Londýn. Linka z budoucnosti je osekána na nutné minimum a až na jedno příjemné a velmi nečekané překvapení se hráč nedozví ani nic nového. Celá ústřední linka se točí jen o osvobozování Londýna a hledání DALŠÍHO úlomku ráje, který (to snad ani není spoiler) postavy samozřejmě naleznou až ve finální misi a to mezitím je jen generická vata. Tohle přešlapování na místě a čekání na "něco" je už docela frustrující.

Dvojice hlavních postav je ale naštěstí sympatická a díky tomu, že se hra nebere vždycky úplně vážně, tak to není vždycky úplná nuda. Zatímco za Jacoba jsem hrál spíše z nutnosti, Evie mě svým ladným pohybem a pěknými outfity přikovala k obrazovce o něco více. Animace mezi misemi jsou často osekané, často ani žádné nejsou a hráč sleduje statickou obrazovku a rozhovor dvou postav bez dodělaného mocapu. Srsly?

Z té hry prostě z pomalu každého aspektu řve odlfáknutost a jsem rád, že si série dala po tomhle fiasku pauzu. On ten základ totiž je pořád dobrý a i přes kritiku na poslední díly se na Origins skutečně těším. Syndicate ale opravdu nemá pořádně co nabídnout a to ani zatvrzelému fandovi série, který už musí být notně unavený tou stále stejnou a neměnnou herní šablonou. Nehraje se to špatně, ale celé to naprosto a bez jakéhokoli vzrušení prošumí.

Pro: místy hratelnost, tradičně pěkně zpracované město, Evie, hudba navozující dobový feeling

Proti: místy hratelnost, slaboučký až generický design misí a to i těch hlavních, vizuální downgrade, hloupý writing, příběh prost jakýchkoli emocí, hloubky, začátku a konce; hráče to nemá šanci vtáhnout

+25 +27 −2
  • PC 40
Herní výzva 2020: "Reálná virtualita"

Hru jsem zkoušel už v době vydání, ale prakticky hned na začátku znechuceně odložil. Ale pořád to ve mně hlodalo, přeci jen jsem cítil jistý dluh a výzva má být výzva...

Děj se odehrává ve viktoriánském Londýně, v dobách začátků kapitalismu, rozvoje parních strojů a továren, ale také doby imperialismu, bestiálních vražd prostitutek a dětské práce. Svět se opět povedl, i když Londýn je přeci jen poněkud okoukanější a méně zajímavý než předchozí lokace. Dojem z mé návštěvy kolem milénia přeci jen zanechaly spíš octové brambůrky než město samotné, i když třeba St Paul Cathedral je opravdu monumentální.

Gameplay je pořád stejný, což zde beru spíše jako minus. Přeci jen běhat parkour a používat lana a háky po malých domcích ve Středozemí s přivřením očí dávalo smysl, v těchto vysokých budovách už to nebylo ono. Pořád je problém třeba seskočit z nerovného okraje kam chci. Lidé se tu bezcílně motají zbytečně, v Unity to aspoň dávalo smysl (revoluce). Taky v Unity byly krásný paláce a interiéry, tady nic. Dokonce i v té naprosto maličké části buckinghamského paláce jsou na stěnách jedné místnosti tři stejné obrazy. To už je prostě odfláklé.

Oproti předchozím hrám jsou tu protagonisté dva - sourozenci brácha a segra. Mají trošku jiné perky na konci, ale hraní je za ně je v podstatě stejné. Bližší mi byla ségra, byla mi sympatičtějši, šlo se na ní dívat a často bojujete i proti ženám. Zajímavé je, že je tu x obleků a ve všech vypadá ségra elegantně a brácha jako hastroš. Hlavní příběh je klišé na kliše s fajn záporákem, vedlejší úkoly byly slabší než Unity a prakticky si je nepamatuju. Chtělo by to opravdu více tajemna, víc prostitutek, víc politiky, víc assassinů, prostě víc něčeho....

Co se mi líbilo je opravdu množství dětí, které nejen makají v továrnách, ale také kradou, hrajou fotbal v parku, atd. Děti ve většině openworld hrách chybí.
Líbily se mi změny v počasí.
Líbilo se mi hledání tajemství hracích skřínek. O to víc mě zklamala odměna.

Pro: děti, počasí, hrací skříňky

Proti: gameplay, prostředí, příběh, vedlejší mise

+20
  • PC 70
Syndicate je pro mě zatím nejrozporuplnějším dílem ze slavné série Assassin's Creed, přičemž k novějším dílům jsem se zatím nedostal, takže mohu srovnávat jen se staršími kousky. Na jednu stranu zde máme opět výborně zpracované herní prostředí v podobě Londýna zasazeného do svého nejslavnějšího období, na druhou stranu se v těchto nádherných kulisách odehrává bohužel plytký a místy notně přihlouplý příběh, který nijak nezachraňují ani nepříliš zajímavé hlavní postavy.

Ubisoftu se zde (opět) podařilo vytvořit poutavé hřiště se zábavnou hratelností, drží se však svého obvyklého schématu, ve kterém nechybí tuna prkotin ke sbírání, truhličky na každém rohu a bohužel naprosto stereotypní a otravné vedlejší aktivity. Korunu tomu nasazuje postupné dobývání obvodů, které si člověk musí postupně dávkovat, jinak by mu z toho kvanta 3 neustále se opakujících aktivit mohly slézt vlasy.

Naštěstí má hraní her několik let po jejich vydání své patřičné výhody a proto jsem si hru mohl užít i se všemi jejími přídavky (kromě Jacka Rozparovače, který se odehrává mimo hlavní hru a na kterého se teď chystám).
Když jsem si tedy hraní hlavních a přidaných misí v rámci DLC prokládal výše zmíněnými stereotypními aktivitami, dostál jsem všeho všudy vcelku zábavnému hernímu zážitku. Především plnění úkolů pro skutečné historické osobnosti jakými byli Darwin, Dickens, Doyle nebo královna Viktorie má své unikátní kouzlo.

Skákání a šplhání po budovách patří nezaměnitelně k této sérii a ve viktoriánském Londýně jsem si těchto činností užíval plnými doušky. Trošku mě mrzí, že hra neobsahuje některé pro mě zábavné prvky hratelnosti, které dobře fungovaly v minulých dílech - např. jízda na koni (bez kočáru) nebo odzbrojování nepřátel a následné používání jejich zbraní. Určitý downgrade oproti předešlým dílům doznala bohužel i herní fyzika.

Přes všechny výtky jsem si tuto v sérii další dějepisnou exkurzi náležitě užil, čemuž ale nepochybně pomohl i fakt, že jsem na hraní neměl tolik času, hru jsem si tak dávkoval po malých doušcích, takže i repetitivní mise byly díky povedené hratelnosti určitým způsobem zábavné. Doufám však, že se další díly série vrátí trošku k vážnějším kořenům, jelikož ta všudypřítomná nadsázka a často infantilní humor mi k této sérii nesedí, to ať si Ubisoft nechá do Far Cry.

Herní doba: 36h
Synchronizace: 94%

Pro: audiovizuální zpracování, hratelnost, viktoriánský Londýn, historické postavy, 1.světová válka

Proti: příběh, repetitivní a nezajímavé vedlejší aktivity, chybějící zábavné prvky z minulých dílů, nevyužitý potenciál

+19
  • PC 80
K sérii Assassin's Creed mám poněkud vlažný vztah, pár dílů jsem si zahrál, jednička mě kdysi dávno zaujala, v Black flag mě bavily námořní bitvy a v Unity zase to prostředí kde se hra odehrávala, nikdy to nebyl příběh ani hratelnost, takže jak dopadl Syndicate?

V první řadě mě upoutal Londýn a doba zasazení hry, moc pěkná grafika, tak trochu špinavé a průmyslové město, dostatečný pohyb lidí i povozů kolem, přišlo mi, že tohle město tak trochu snad i žije, dokonce na Temži se to hemžilo lodní dopravou na můj vkus až příliš, ale chápu, že nějak se přes tu řeku musí dát přehopsat...

Bavil mě překvapivě i příběh, sice jsou zde zase Asasíni a Templáři, ale tak moc se to tu nehrotí a spíš jsem vnímal starosti a strasti obyčejných lidí, popřípadě známích osobností, které tu samozřejmě nemůžou chybět a jejich dějové linky mě opravdu zabavily. Darwin, Dickens, překvapivě i Karl Marx a v neposlední řadě královna Viktorie Hlavní postavy mi konečně přišly v pohodě narozdíl od jiných dílu, sice Jacob byl občas na pěst, ale vše napravila jeho sestra Evie, tu jsem si opravdu oblíbil, jen mě mrzelo, že za ní hrajete o dost míň než za bratra.

Systém vylepšování byl v celku přehledný pro každou postavu zvlášť, není tady sto položek na vylepšování, spíš něco přes dvacet, plus možnost výběru ze tří typů zbraní, nějaké to oblečení a výzbroj, které si odemknete postupným hraním, díky bohu na mě nevyskočily žádné mikrotransakce. Novinkou je vystřelovací hák a moc dobře chápu proč ho sem tvůrci dali. Ulice jsou zde mnohem širší, budovy tak na sebe nenavazujou, takže cestování po střechám mi přišlo o dost zdlouhavější a nemotornější než dřív a tak nejrychlejší cestování k bodům vašeho zájmu jsou různé povozy a kočáry. Co mě potěšilo, byla mapa a postupné ovládání čtvrtí svým gangem, sice je jednalo stále o tři stejné úkoly, zachránit dětské pracovníky, unést vůdce jiného gangu, popřípadě zavraždit a obsadit jejich sídlo, ale postuným dávkováním jsem tak dobyl celý Londýn a fakt mě to dost bavilo.

A ty záporné dílky Assassin's Creed Syndicate: stále jsou zde moje neoblíbené mise, sleduj postavu čí dohoň grázla, mise na vozech mi přišly jak inspirované z Gta a hlavně ze začátku jsem se s nima docela pral, i když postupem času se na to dalo zvyknout. Na co jsem ale celou hru narážel bylo mírně přehozené ovládání na gamepadu, nevim proč se k tomu vývojáři odhodlali, ale místo tlačítka B jsem do konce hry drtil Áčko a ne se toho zbavit. :)

Bohužel se stále jede na vsuvky z přítomnosti, které mě v žádném dílu nezajímaly, nechápu proč se toho už nezbaví, ale naštěstí je to jen pár filmečků a není to tedy zas tak moc otravné, jen prostě nudné. V pozdější fázi hry stoupá obtížnost hry většinou jen tím, že kolem sebe máte víc nepřátel, nebo musíte určitý úkol udělat ne jednou, ale třeba třikrát to stejné. Ještě bych na závěr zmínil řadu úsměvných glitchů a pár bugů, které mě stály nějaké to opakování mise, naštěstí většinou ne celé od začátku. Zmíním jen jeden, kdy jsem měl dostat osobu do kočáru a odvést jí na policejní stanici, ale z kočáru se mi padouch teleporoval vždycky zpět, naštěstí jsem ho mohl odvést po svých, jen to trvalo o něco déle. A na konci mě před stanicí napadnou dva strážníci, jako že kam toho chudáka vláčim :)

Syndicate mě mile překvapil, splnil jsem nejen hlavní linku, ale i vedlejší úkoly a těch 26 hodin hraní jsem si velice užil. Nevim úplně proč, ale tenhle díl mi konečně sedl a není to jen kvůli sympatické Evie :)
+18
  • PC 70
Syndicate je v prvé řadě krásná návštěva Londýna v jeho nejlepších letech. Londýn je zde hlavním, a po hříchu také jediným, hrdinou s charismatem a osobitostí. Všechny ty potemnělé uličky, prosluněné parčíky, kouřící komíny a rozžhavené slévárny. Všichni ti malý Oliverové vybírající popelnice a lapající peněženky. Tohle je jednoduše hrdina, kterého chcete poznat od hlavy až k patě. A že budete mít příležitostí!

To samé se bohužel nedá říci o Jacobovi s Evie. Stejně zbrkle jako se představí, také příběhem proplují a zase zmizí. Se závěrečnou scénou nemáte pocit, že by jste něčeho dosáhli, i když přítomnost královny se něco takového snaží naznačit. Jsou zde jednoduché náznaky rozporu mezi sourozenci, které ale nikdy nejsou pořádně rozebrány a nikdo není nijak konfrontován. Ke konci už začíná být děj tak náhodně uplácaný, že už je vám vlastně jedno co a proč děláte. A ono to vskutku jedno je. Příběh je tu totiž jen takový doplněk, ke zbytku vedlejších misí. Ty často nejsou špatně napsané a nechybí jim nápad.

Výslednému dojmu z postav moc nepomáhá ani neskutečně těžkopádné ovládání. Jacob se nejvíce nadávek dočká, když si to po Londýně trajdá jako retardovaný tvrdohlavý kamzík. Kde jsou ty časy svižného a příjemného hopsání ze dvojky. Tento zautomatizovaný pohyb, při kterém nikdy nevíte jak se zachová, mi do hry o radosti z pohybu jaksi nezapadá. Stejně jako batmanovský hák a šílené kočáry. Nešlo to střídměji?

No, nešlo. Akce musí odsýpat a krev cákat na všechny strany. To je jeden z důvodů, proč se mi do hry z počátku vůbec nechtělo. Brutalita série je dovedená do tak absurdních a samoúčelných rozměrů, až je to neuvěřitelně protivné. Opravdu musím bojovat proti tyranii hlavního záporáka vyvražděním půlky Londýna? Opravdu musím lidem zapichovat kukri mezi oči a piruetkou rozpárat střeva? K čemu? Asi jsem už starý.

Bohudík je tady alespoň potlačena celá assassínská zápletka. Když ale vykoukne, tak to opět stojí za to. Moudra "vyšších bytostí" opět způsobují protáčení panenek a hledání tlačítka pro přeskočení.

Původně jsem se tolik rozepsat nechtěl, takže už jen krátce. Vypadá to krásně a netradiční hudba je skvělá. Hratelnost je stokrát omletá písnička bez náznaku pokroku, ale po mé tříleté pauze se sérii to bylo snesitelné. Suma sumárům. Nic pamětihodného, ale mohlo to dopadnout hůř.
+17